Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

231.
Ústní interpelace

Prosím k mikrofonu paní poslankyni Aulickou Jírovcovou, která byla vylosována jako první v pořadí, aby přednesla svou interpelaci. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji paní předsedající. Dovolte mi přednést svoji interpelaci.

Vážený pane premiére, interpeluji vás na základě materiálu připravovaného do vlády panem ministrem Dienstbierem ve věci možného postupného zákazu umístění dětí do tří let věku a poté postupně do sedmi let věku dítěte do ústavní péče a předložení návrhu právní úpravy sjednocení služeb sociální prevence, služeb poskytujících pobytovou péči dětem, služeb sociálně-zdravotních nebo výchovných a dalších služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny v jejich působnosti pod jeden resort. Tuto snahu jsme na výboru pro sociální politiku zaznamenali již u paní ministryně Marksové. U většího počtu členů výboru napříč politickým spektrem se tento plán neshledal s kladným stanoviskem. Paní ministryně argumentovala, že jsme jediný stát v Evropské unii, který nemá tuto péči pod jedním ministerstvem. Otázka ale zní, co to znamená pro státy, které taková opatření přijaly. Pokud se budeme bavit například o Slovenské republice, kde k tomuto sjednocení došlo, je zde velká vůle opět navrátit systém do původního stavu, protože současný stav se stává neúnosným. Po zrušení možnosti umístění dětí do tří let věku do ústavní péče museli, ať chtěli, nebo nechtěli, zaměstnanci těchto zařízení přejít na pěstounskou péči, protože se o děti umístěné v těchto zařízeních prostě neměl kdo starat.

Uvedu jen pár statistik z naší republiky. Pěstounů na přechodnou dobu je nyní aktuálně 558 a dětí umístěných do pěstounské péče 559. Dle dat krajů k 31. 12. 2015 je České republice celkem 5 377 dětí vhodných k adopci a celkový počet pěstounů jak dlouhodobých, tak krátkodobých je 738.

Vážený pane premiére, jak chcete postupovat při přípravě této legislativy, když není dobře zaveden ani současný stav vyhledávání, příprav, školení a provázení pěstounů především na přechodnou dobu z legislativní strany? Kam chcete umístit děti, které mají určité zdravotní postižení nebo nějaký hendikep a pěstouni o ně většinou nemají zájem? (Předsedající upozorňuje na čas.) A jak chcete umístit potřebný počet kvalitních a příslušně vzdělaných pěstounů pro tyto děti? Uvědomujete si, že jsou to právě nejzranitelnější osoby, které se nemohou nijak bránit? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, především bych chtěl říci, že nejsem stoupenec fundamentalistických řešení. Nejsem stoupenec, a to už jsem tady dneska ráno říkal, černobílého pohledu na svět. A když slyším návrhy na to, že by mělo něco zakázat, skutečně o tom velmi dlouho přemýšlím, jestli je něco takového skutečně potřeba a jestli je něco takového skutečně nutné.

Nicméně si myslím, že je potřeba se podívat na tu otázku ústavní péče o děti v České republice i z pohledu toho, jak malých děti se tato otázka týká. Když se odvolám na to, co říká Organizace spojených národů k náhradní péči o děti, tak tam se uvádí: "V souladu s převládajícím názorem odborníků by se péče o malé děti, zejména o děti ve věku do tří let, měla uskutečňovat v prostředí rodinného typu. Výjimky z tohoto pravidla lze povolit v případech, kdy by to znamenalo rozdělení sourozenců, nebo v případech, kdy se jedná o nouzové umístění nebo umístění na předem určenou velmi krátkou dobu trvání s plánovanou opětovnou integrací do rodiny nebo přechodem do jiného vhodného dlouhodobého řešení." Tolik stanovisko OSN.

Musím říci, že v posledních letech došlo k výraznému poklesu počtu dětí, které jsou umísťovány do zařízení pro děti ve věku do tří let. V České republice máme zhruba 30 dětských domovů pro děti do tří let - to jsou bývalé kojenecké ústavy. Pro informaci, v roce 2014 byla jejich kapacita využita ze zhruba 80 %. Vliv na pokles počtu dětí, které jsou umisťovány do těchto zařízení, měl rozvoj pěstounské péče na přechodnou dobu, díky níž mohou děti trávit první týdny a měsíce života v rodinném prostředí i v situacích, kdy se o ně z nějakého závažného důvodu nemohou starat jejich rodiče.

Závažné negativní dopady ústavní péče na vývoj dítěte byly prokázány řadou studií. Řada studií říká, že už krátkodobý pobyt dítěte v ústavní péči může mít za následek určitá omezení vývoje některých mozkových struktur. To znamená, jsou tady studie, které říkají, že pobyt zejména takto malých dětí v ústavní péči pro ně může mít negativní důsledky. Proto je snahou české vlády, ale i řady dalších vlád snižovat počty dětí, a to zejména těch nejmenších, které jsou umisťovány v ústavních zařízeních. Tento zájem byl potvrzen i národní strategií ochrany práv dítěte schválené vládou v roce 2012.

Samozřejmě že tím nejdůležitějším předpokladem - a teď se skutečně nechci bavit o nějakých zákonných rámcích, o nějakých administrativních limitech. Bavme se o tom, jaké vytvoříme předpoklady pro to, aby děti u nás nemusely být umisťovány do ústavních zařízení, nebo aby tam byly umisťovány až teprve v poslední řadě, když se nepodaří jakékoliv jiné řešení.

Proto je myslím důležité, aby tady existovala pomoc a podpora původním rodinám. To je myslím základní věc. Pomoc a podpora původním rodinám, tak aby se o děti zvládly postarat. Proto také vláda pracuje mimo jiné na přípravě zákona o sociálním bydlení, protože se ukazuje, že právě nevhodná situace z hlediska bydlení je jeden z nejčastějších důvodů, pro který jsou u nás děti odebírány rodinám. To znamená ze sociálních důvodů z hlediska nedostatečné péče v oblasti bydlení.

Dalším důležitým článkem systému péče o ohrožené děti je také náhradní rodinná péče, a to ve formě pěstounské péče, pěstounské péče na přechodnou dobu, nebo poručenství. Myslím, že je důležité, aby tady existovala i účinná síť služeb, včetně odlehčovacích služeb a služeb pobytových. Ale jsem přesvědčen o tom, že využívání pobytových služeb by mělo být až poslední možností v případech, kdy se nedaří pomoci rodině dítěte ani umístit dítě do náhradní rodinné péče. Myslím, že je potřeba také říci, že i takovéto případy existují.

Pokud se podíváme na dnešní situaci v dětských domovech pro děti do tří let, u nás máme, jak už jsem zmínil, zhruba třicet těchto zařízení. Tato zařízení mají dnes kapacitu zhruba 1 500 míst. K prosinci roku 2014 - mám tady údaj z roku 2014 - v nich bylo umístěno víc, než 1 200 dětí. V těchto zařízeních dnes pracuje v České republice něco kolem tisícovky pracovníků. Trend je klesající, pokud jde o umístění dětí do těchto zařízení. Zatímco v roce 2011 tam bylo umístěno 2 133 dětí, v roce 2014 jich tam bylo umístěno 1 606. To znamená, daří se řešit sociální situaci těchto dětí tím, že jsou umísťovány do náhradní rodinné péče a teprve v případech, kdy to není možné, jsou využívána tato pobytová zařízení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně, chcete položit doplňující otázku? Ano. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane premiére. Mně spíše velice mrzí, že vám resort pana Dienstbiera připravil statistiky neziskových organizací, protože ty bohužel hovoří o tom, že ústavní péče pro ty děti není dobrá, vhodná, ale bohužel to tak není a nemůžeme takhle hovořit. Výbor pro sociální politiku navštívil Kojenecký ústav v Mostě, který je jediný kojenecký ústav vlastně teď v Ústeckém kraji. Je stoprocentně naplněný. A když se zeptáte paní ředitelky, kolik dětí je navštěvovaných, které tam jsou umístěné, tak vlastně skoro žádné. A jediné dětí, které jsou navštěvované, jsou většinou právě ty hendikepované. A o ty hendikepované zde vlastně asi jde nejvíce, nějak postižené atd., to už je jedno, jestli zdravotně, fyzicky. Tyto děti pěstouni prostě nechtějí. Statistiky uvádějí, že požadavky pěstounů jsou z větší části do pěti let věku, holčičku z majoritního etnika. Se zdravotním postižením akceptují pěstouni pouze 6,10 pěstounů (?) a ostatní uvádějí (upozornění na čas), že chtějí děti bez zdravotního postižení. To bych jen dodala.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Omlouvám se, ale váš čas. Děkuji a prosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já jsem měl v uplynulých letech také možnost navštívit několik dětských domovů pro děti do tří let, tedy bývalých kojeneckých ústavů. Chci především poděkovat lidem, kteří tam pracují, protože je to těžká práce, je to citově velmi náročná práce, není to vůbec jednoduché. A já nepatřím mezi ty, kteří by zpochybňovali potřebu mít tady odpovídající kapacitu takovýchto zařízení. Důležité je, aby to byla kapacita, která odpovídá těm případům, kde nenajdeme pro děti lepší péči, než je právě pobyt v takovémto dětském domově pro děti do tří let. Protože podle mého názoru pro nás prioritní musí být zájem dítěte, to znamená najít pro něj nejlepší podmínky. Určitě se shodneme na tom, že menší zařízení, komunitní zařízení, náhradní rodinná péče vytváří prostředí, které je bližší té podobě tradiční rodiny, než jsou větší pobytová zařízení. Nicméně tady existují situace, kdy ta zařízení jsou nezbytná a představují jediné praktické dostupné řešení. Paní poslankyně už to tady zmínila. Je to případ závažného onemocnění dítěte, je to případ dětí, které mají zdravotní postižení, je to bohužel případ i dětí z některých etnik, o které není zájem z hlediska pěstounské péče, je tady problém sourozenců. Když je více sourozenců, tak je samozřejmě obtížné je umístit do náhradní rodinné péče a pak takováto zařízení pobytového typu jsou jediným rozumným řešením, tak aby nedošlo k rozdělení rodiny.

Takže já se domnívám, že je potřeba, abychom i do budoucna tady měli odpovídající kapacitu pobytových zařízení, ale není to prioritní péče, kterou bychom chtěli dětem, které nemohou být u svých rodin, poskytovat. Primárně bychom se měli zaměřit na podporu stávajících rodin. A když to z nějakého důvodu není možné, ta rodina nefunguje, tak je potřeba hledat možnosti náhradní rodinné péče, a teprve v konečném důsledku, pokud se nenajde jiné řešení, mít tady dostatečné kapacity pro to, aby děti mohly být umístěny do těchto pobytových zařízení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a tímto prosím k mikrofonu paní poslankyni Bohdalovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana premiéra ve věci budování kapacit mateřských a základních škol. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, dámy a pánové. Před několika týdny jsme tady v Poslanecké sněmovně schválili novelu školského zákona, která se týká dětí v předškolních zařízeních. Schválili jsme poslední rok mateřské školy jako povinný a právo na mateřskou školu už od dvou let od roku 2020. Včera zaznamenala paní ministryně i úspěch v Senátu, protože tento zákon prošel Senátem. Já jsem dnes vás chtěla, pane premiére, interpelovat proto, že z řad odpůrců tohoto zákona slyšíme, že přijímáme tyto zákony, ale neděláme nic pro rozšíření kapacity mateřských škol.

Chtěla bych se zeptat, jestli už se kroky, o kterých vím, že vláda dělá, nějak projevily v dostupnosti mateřských a základních škol. A vím, že demografický vývoj se mění každý rok, každý rok dochází k něčemu jinému. Podstatné je, že v roce 2020 začnou moci být matkami ty, které se narodily v těch nejslabších demografických ročnících, a mateřské školy možná budou v té době mít problémy s obsazeností, a proto tady je od toho roku 2020 možnost pro ty dvouleté děti. Ale na to vše budou potřeba finanční prostředky. Má vláda zajištěné nebo přislíbené tyto finanční prostředky? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, realita u nás byla taková, že zhruba do roku 2006, 2007, ale v zásadě do hospodářské krize, která přišla na přelomu let 2008 a 2009, existovaly zejména na Ministerstvu financí reálné dotační programy, které podporovaly obce, které potřebovaly navýšit kapacity základních škol, základní školy opravit nebo postavit úplně nové školy. Pak přišly škrty, ty programy byly fakticky vyprázdněny a řadu let tady byla v České republice situace, kdy obce a města neměly žádný relevantní dotační titul, který by mohly využít. To znamená, když měly problém s kapacitou mateřských škol, základních škol, tak vlastně nebylo kde požádat, protože systémově sice ten program existoval na Ministerstvu financí, ale nebyly tam každý rok rozpočtovány finanční prostředky, takže fakticky byl k ničemu. Já jsem rád, že naší vládě se tu situaci podařilo změnit i s ohledem na demografický vývoj. Ten demografický vývoj souvisí tedy nejenom se sílou jednotlivých populačních ročníků, ale souvisí to také se situací na trhu práce, s tím, jak se lidé stěhují, jak se třeba i stěhují z velkých měst do jejich okolí. Takže máme v České republice řadu měst a obcí, které potřebují navýšit kapacitu mateřských škol a potřebují také navýšit kapacitu základních škol.

Máme v tuto chvíli vlastně tři základní cesty, prostřednictvím kterých mohou obce a města získávat finanční prostředky. Není to o tom, že bychom něco plánovali, většina těch věcí už funguje. Já chci jenom připomenout, že během více než dvou let naší vlády bylo otevřeno 138 nových mateřských škol a kapacita mateřských škol se zvýšila o více než 12 tisíc míst. Kde tedy je možné získat finanční prostředky? Tím prvním zdrojem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, tam je program Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky. Ten program by měl poskytnout do roku 2021 celkem 1,5 miliardy korun s tím, že v letech 2014 až 2016 bude rozděleno cirka 700 milionů korun. Druhý program funguje na Ministerstvu financí. To je Podpora rozvoje obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst. Cílem tohoto programu je rozšíření stávajících kapacit, modernizace nebo výstavba nových školských zařízení v oblastech, které jsou postiženy tím, že tam roste rezidenční bydlení a infrastruktura obcí nestačí. To je program, který tedy bude také fungovat v příštích letech. Počítá se s tím, že by se tam vyplatilo zhruba 1,6 miliardy korun v následujícím období. Třetí důležitá oblast je Integrovaný regionální operační program, to jsou evropské prostředky - Prioritní osa 2, specifický cíl 2.4. Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení. Mimo jiné se tam počítá s tím, že lze budovat kapacity pro předškolní vzdělávání, eventuálně pro základní vzdělávání ve specifických případech.

Takže shrnuto a podtrženo, jsou tady dnes tři dotační programy, ze kterých je možné získávat finanční prostředky na rozšíření kapacit mateřských škol, ale také základních škol. My jsme na minulém jednání vlády diskutovali o tom, že je potřeba velmi dobře nastavit koordinaci těchto dotačních programů, tak aby tady docházelo k přenosu informací a aby tyto finanční prostředky byly zacíleny na ty obce, které skutečně pomoc potřebuji. To znamená, abychom nebudovali nové kapacity v místech, kde víme, že v příštích letech takto dramaticky potřeba nebudou. Současně potvrzuji to, co tady před malou chvílí zaznělo. Někteří kritici té snahy vlády podpořit navýšení kapacit v mateřských školách argumentují tím, že demografický vývoj vede k tomu, že v příštích letech ty školky potřeba nebudou. Já už jsem to zažil v 90. letech. V 90. letech se také argumentovalo tím, že školky potřeba nebudou, řada obcí a měst, těch nerozumných, školky zavřela, často prodala budovy. A pak se samozřejmě občané divili, proč nemohou svoje děti umístit do školky. Protože holt školky byly často zrušeny a odprodány. Já bych byl nerad, kdybychom takovéto chyby opakovali. Současně, pokud tam budou nadbytečné kapacity ve stávajících podmínkách, pak je zde přece možnost, aby se snižoval věk, od kterého je možné dát dítě do školky, a tím směrem vykročil schválený školský zákon. Takže si myslím, že to je cesta správným směrem. (Upozornění na čas.) Takže tyto uvolněné kapacity postupně budeme moci zaplnit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Omlouvám se, pane premiére. Omlouvám se vám všem, že takto vstupuji do interpelací, ale dovolte mi, abych na galerii pro hosty přivítala delegaci výboru pro právní záležitosti, disciplínu a imunity Poslanecké sněmovny Parlamentu Rumunska. Delegaci vede místopředseda výboru pan Ciprian-Nicolae Nica. (Potlesk přítomných poslanců.)

Paní poslankyně, vás se táži, zda chcete položit doplňující otázku. Není tomu tak.

Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Fischerovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana premiéra ve věci Czechia. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedo vlády. Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně.

Dámy a pánové, moje téma je prozaické, protože to se objevilo poslední dobou hlavně v médiích. A já se vás, pane premiére, chci zeptat následovně. Zajímá mě, kde to vzniklo, tento nápad. Já jsem byla hlavně překvapena tím, že během jednání vlády někteří ministři byli z toho překvapeni, a samozřejmě je to věc, která se možná chytne, možná ne. Mě zajímá, jak se bude pokračovat v tomto názvu nadále. Protože mě baví jazyky, tak vím, jak to zní v jiných jazycích. A když někam přijedu, tak většinou když mi nerozumí Czech Republic, tak říkají Czechoslovakia a to je celkem hned jasno, odkud pocházíme.

Proto se chci zeptat za prvé, kde to vzniklo, jaký bude další postup. Když jsem zaznamenala v médiích názory různých ministrů, ale i lidí z byznysu nebo představitelů různých organizací, institucí, tak bych řekla, že u nás to nachází, řekla bych, odezvu složitější než v zahraničí. A pak pro mě ještě další dotaz. Protože když zadáte toto slovíčko, mělo by to být v angličtině, jestli to tak dobře chápu, tak vám to autokorekt podtrhne, že to není slovo, které je v souladu s gramatikou anglickou. Takhle stručně historie toho a váš názor, pane premiére, jak se k tomuto novému označení po letech samostatné České republiky stavíte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, především neměníme název naší země. Naše země se nadále jmenuje Česká republika a přirozeně vláda by byla tím posledním, kdo by měl nějakou ambici na tom cokoliv měnit.

Za druhé. Řešíme otázku překladu jednoslovného zeměpisného názvu Česko. Ten název, když se objevil, tak po pravdě řečeno ani já jsem ho nepokládal za něco, co by mohlo u nás zdomácnět. Kupodivu se to stalo. Ten zeměpisný výraz Česko je už řadu let běžně v České republice používán. Jde tedy o to, jakým způsobem dáme světu na vědomí, jak zní správně překlad zeměpisného názvu České republiky Česko v cizích jazycích. A o to se ve skutečnosti jedná. Neměníme tedy název naší země. I nadále bude používán název Česká republika. Bude nadále používán jeho anglický překlad a mluvíme nyní o tom, abychom dokončili formálně kodifikaci toho, jak oficiálně bude překládán zeměpisný název Česko, který již u nás doma zdomácněl. Jde tedy o to, abychom tento oficiální překlad doplnili do názvoslovné databáze, kterou vede Organizace spojených národů.

Pokud jde o užívání toho zeměpisného jednoslovného názvu, tak musím říci, že velká část zemí takovýto název používá. Česká republika patří mezi jednu z mála zemí, která nemá ten zeměpisný jednoslovný název nějakým způsobem formalizován. Používání jednoslovného názvu má řadu konkrétních praktických přínosů. Jedná se o jednodušší identifikaci země v zahraničí. To souvisí s důvody propagačními. Jednoslovný název poskytuje větší pružnost pro ekonomický, destinační, kulturní a sportovní marketing země, tak aby byla zřetelně rozlišitelná v mezinárodním společenství. Samozřejmě že praktickými důsledky může být užití krátkého názvu na dresech ve sportu jako součást log.

Jednak je také velmi dobře, abychom měli ustálený překlad zeměpisného názvu vedle názvu formálního Česká republika, protože se používají různé nesprávně vytvořené názvy. To znamená, Česká republika by v této souvislosti měla dát jasný signál. Ústav pro jazyk český potvrdil název Česko a jeho jazykové mutace jako jediný správný termín, a pokud vím, tak za posledních 23 let jazykovědci tento svůj názor nezměnili. Čili není to diskuse nová. K tomuto tématu se Ministerstvo zahraničí vrátilo po přetržce určitého množství let. Užívání krátkého jména Česko nijak neomezuje užívání formálního názvu Česká republika a v právních kontextech a při formálních příležitostech se přirozeně bude nadále užívat formální název Česká republika a jeho oficiální překlady.

Paní poslankyně se ptala na to, jaký bude další postup. Politickou podporu této formě překladu jednoslovného zeměpisného názvu Česko vyjádřili na svém setkání ústavní činitelé, to znamená prezident republiky, předsedové Poslanecké sněmovny, Senátu, ministr zahraničí, předseda vlády a ministr obrany. To byl tedy výstup z jednání ústavních činitelů a na základě této schůzky a této politické deklarace připraví ministr zahraničí Lubomír Zaorálek materiál pro informaci vládě s tím, že vláda se tímto tématem bude zabývat. Ministr tam popíše celou genezi včetně stanovisek příslušných odborníků, jazykovědců k této věci a poté, kdy vláda tuto informaci projedná, tak Ministerstvo zahraničí předloží oficiální návrh do příslušné databáze OSN. To znamená, Ministerstvo zahraničí poté požádá o notifikaci zkráceného názvu do databáze Organizace spojených národů.

Tolik velmi stručně odpověď na tuto interpelaci.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně bude pokládat doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Já opět děkuji za slovo. Vážený pane premiére, nevyčerpal jste svou odpovědí to, co jsem úplně chtěla vědět. Mě hlavně zajímá, že nebyla žádná podrobnější debata na toto téma. Jak jsem pochopila, vzniklo to na Hradě, když jste jmenoval ústavní činitele, když jste se sešli, ale myslím, že by to zasloužilo větší veřejnou debatu. Čili jaký vidíte horizont? Já bych to viděla ještě jako otevřené téma. Přiznám se i já dobrovolně, že ani to Česko, které už je běžně používáno, je jakoby zobecněno, nepoužívám, raději Česká republika i v té češtině. Ale vím, že Ústav pro jazyk český toto přijal. Tak ještě prosím, až to bude v té angličtině se takto dále odvíjet, jak jsem se zmínila, že ani toto zatím není právoplatně nikde odsouhlaseno, že by to bylo anglické slovíčko.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já se tedy přiznám bez mučení. Já také mnohem častěji používám Česká republika než Česko. Ale ten pojem Česko už u nás za poslední léta zdomácněl. Je obecně používán v médiích. Používají ho občané také velmi často. I v zahraničí čas od času se snaží vyjádřit náš název jednoslovně. Dopadá to různě. To možná povzbudilo ministra zahraničí, aby s touto iniciativou přišel. Určitě nikdo nikoho nebude nutit k tomu, kterou z těchto alternativ má používat, jestli má používat oficiální název České republiky Česká republika, nebo ten jednoslovný název Česko. Jde o to, abychom skutečně měli oficiální překlad.

Děkuji paní poslankyni za její upozornění, které se týká názoru na správnou gramatiku v angličtině. Určitě na to upozorním pana ministra zahraničí, aby se i této věci Ministerstvo zahraničí věnovalo. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A nyní již dávám slovo dalšímu v pořadí a tím je pan poslanec Ladislav Šincl, který přednese svoji interpelaci na pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, v úvodu vám dám hádanku. Má vysokoškolský titul, nervy z železa a plat, se kterým sotva uživí svou rodinu. Proto mnozí mají ještě další zaměstnání. Na nich záleží, jak budou vzdělány naše děti a jak vzdělaná bude i naše budoucí generace. Kdo to je? Napovím vám. Je to český učitel.

V českém školství pracuje přibližně 250 tisíc lidí. Nároky na ně se neustále zvyšují především s ohledem na probíhající inkluzi, připravovaný kariérní řád a další úkoly. Přitom jejich platy nerostou téměř vůbec. Situace je tak vážná, že drtivá většina absolventů pedagogických škol raději jde pracovat jinam než do našich škol, protože v jiných oborech si mohou najít lépe placenou práci. Navíc řada stávajících učitelů si hlavně kvůli nízkým platům začala hledat práci jinde. Díky tomuto stavu se tak stále více škol v České republice postupně potýká s malým počtem kvalitních odborníků.

Ve své poslanecké kanceláři jsem se nedávno setkal s dnes již bývalým učitelem a ptal jsem se ho, proč již nepracuje ve školství. Odpověděl mi, že učit ho vždy bavilo a chtěl to dělat, ale dostává dnes vyšší plat jinde než jako učitel, a proto nebylo co řešit.

Vážený pane premiére, myslím si, že se shodneme na tom, že vzdělání je jednou z nejdůležitějších oblastí, které se vláda musí věnovat. Co se týká zdravého vývoje naší společnosti po stránce sociální, kulturní, ekonomické, kvalitní a dostupné vzdělávání je bezesporu jeho hlavním pilířem. Za kvalitní vzdělání odpovídají především samotní učitelé, které je potřeba také zaplatit. Proto bych se vás, pane premiére, chtěl zeptat, jak se vyvíjely platy učitelů v naší zemi, protože současný stav se mi zdá velmi nevyhovující. Má druhá otázka by pak směřovala na váš výhled do budoucna, tedy jak se budou vyvíjet platy učitelů v příštích letech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, jak už zde bylo řečeno, platová situace ve školství uspokojivá není. Souvisí to s tím, že v uplynulých letech se odměňování pracovníků ve školství neodvíjelo nějakým rovnoměrným způsobem, neodvíjelo se v rámci nějakých systémových opatření, ale spíše to byly jednorázové kroky, jako například v roce 2011, kdy došlo k úpravě platových tarifů pro pedagogické pracovníky s cílem tedy zvýšit nástupní platy lidí, kteří přicházeli do školství. Nicméně to samozřejmě narazilo na limit finančních prostředků, které tehdy na to opatření byly věnovány, protože ty dvě miliardy korun, které tehdy byly k dispozici, rozhodně nemohly umožnit nějakou reformu tarifů, které jsou používány pro odměňování ve školském systému.

Já bych byl velice rád, abychom využili té současné situace, ve které se nacházíme. Česká ekonomika roste, výrazně rostou i daňové příjmy veřejných rozpočtů. Máme nízkou nezaměstnanost. V loňském roce byl deficit veřejných rozpočtů asi čtyři desetiny procenta, to znamená, patřili jsme mezi země, které hospodařily v rámci Evropské unie s nejnižším schodkem. A v této situaci, když roste ekonomika, rostou daňové příjmy státu, tak je zde příležitost pro to, abychom napravili problémy v odměňování zaměstnanců veřejného sektoru tam, kde cítíme největší problém.

Pro to, abychom mohli zajistit kvalitní vzdělávání, potřebujeme mít dobře připravené a motivované učitele. V současné situaci z hlediska průměrného platu, který dnes je ve školství, tak rozhodně o dobré motivaci hovořit nemůžeme. Jeden z nástrojů, který vláda má k dispozici, je samozřejmě otázka tarifních platů, to znamená platového tarifu, tarifní tabulky. Vláda může rozhodnout o změnách této tarifní tabulky a zvýšit tarifní platy. Je to samozřejmě nejjistější cesta, jak k zaměstnancům ve školství tyto finanční prostředky dostat. My jsme se snažili v uplynulých dvou letech o zvýšení tarifních platů pro všechny pracovníky, kteří ve školství působí, to znamená jak pro pedagogy, tak i pro ty, kteří pracují v těch dalších profesích. To navýšení se pohybovalo kolem tří, respektive tří a půl procenta z hlediska zvýšení tarifu.

Já jsem přesvědčený o tom, že v rámci přípravy rozpočtu na příští rok bychom měli mít větší ambici a že bychom měli využít současné dobré hospodářské situace k tomu, abychom výraznějším způsobem navýšili odměňování ve dvou oblastech.

Za prvé se to týká zdravotnictví, kde máme velký problém právě proto, že zejména zdravotní sestry v situaci, kdy je nízká nezaměstnanost, získávají na trhu práce atraktivnější nabídky, které přináší menší nároky, menší stres, než je práce ve zdravotnictví, často za stejné nebo i vyšší finanční prostředky. Tady máme poměrně značný problém. A my musíme dát lidem ve zdravotnictví signál, že mají zůstat a že nemají odcházet. Tam si myslím, že bychom měli přidat výrazněji.

Stejně tak ale si myslím, že bychom měli dát jasný signál, který se týká školství, odměňování lidí, kteří pracují ve školství, a i tam by mělo dojít k výraznějšímu nárůstu. Proto podporuji návrh, se kterým přišla ministryně školství Valachová, která navrhuje, aby se v příštím roce mzdový tarif ve školství zvýšil o deset procent pro zaměstnance ve školství, a navrhuje tedy příslušným způsobem navýšit rozpočtovou kapitolu Ministerstva školství. Chci potvrdit, že to je jedna z důležitých priorit, o které nyní budeme jednat v rámci vládní koalice. Budeme o tom jednat i na příštím jednání vlády, kde nás čeká debata o konvergenčním programu, který vytváří podmínky pro přípravu celého státního rozpočtu na příští rok. Já budu jako předseda vlády jednoznačně podporovat návrh na to, abychom ve školství dosáhli vyššího tarifního nárůstu.

Samozřejmě že je důležité, abychom nezapomněli ani na ostatní zaměstnance veřejného sektoru. Tam budeme navrhovat, aby ten nárůst byl alespoň o pět procent. Ale samozřejmě uvidíme, jak dopadne jednání na vládě.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Jsem velmi rád, že váš pohled je stejný jako můj a že vláda dělá konkrétní kroky, které zajišťují dostupnost vzdělání u nás v České republice. Ale problém je v tom, že aspoň podle mediálních výstupů pan ministr financí Andrej Babiš moc nepočítá s vámi uvedeným navýšením, které bych si já samozřejmě moc přál, a k navýšení platů učitelů se moc nemá. Věříme, že uděláte vše pro to, abyste ho v budoucnu přesvědčil, aby měl kdo v budoucnu učit naše děti. Smutné a demotivující pro naše učitele je totiž to, že v porovnání s ostatními vysokoškoláky placenými také z veřejných prostředků platy učitelů jsou daleko hluboko pod platy třeba lékařů, právníků, techniků nebo jiných vysokoškolsky vzdělaných pracovníků například ve veřejné správě. Já pevně věřím, že se o to zasadíte, aby učitelé měli platy zvýšené a aby se jim vyplatilo chodit do práce a učit naše děti. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuju. Poprosím pana premiéra o odpověď. Nebude reagovat. Dobrá.

Nyní prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Petr Fiala, aby přednesl svoji interpelaci ve věci omezení živnostníků. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane premiére, Občanská demokratická strana v posledních týdnech opakovaně předkládala návrh na vrácení možnosti osobám samostatně výdělečně činným, které využívají výdajové paušály, uplatňovat slevu na dani na manželku a děti, protože podle nás není správné, aby jeden mohl a druhý nemohl jenom podle toho, jakým způsobem eviduje svoje náklady. Náš návrh byl opakovaně vládní koalicí zamítnut a teď jsem zaznamenal nějakou informaci, že koaliční rada se dohodla na velmi podobném návrhu. Tak já jsem samozřejmě rád, i když se musím zeptat, proč jste nepodpořili náš návrh. Předpokládám, že jenom kvůli principu, že ho podala Občanská demokratická strana.

Co mě však zaráží na té dohodě, je související návrh na omezení výše výdajových paušálů všem. Nyní je limit pro uplatnění paušálu dva miliony korun z příjmu. Vaše vláda, Ministerstvo financí, chce ten strop dát na jeden milion. Já se ptám, pane premiére, čím jsou živnostníci pro vaši vládu tak nepohodlní, že vymýšlíte jednu komplikaci, jedno omezení za druhým. Jsou opravdu živnostníci takovým zdrojem problémů, takovým zdrojem daňových úniků, že musíte neustále vymýšlet, jak je nějakým způsobem omezit? Proč raději vláda nezjednodušuje daňový systém, abychom nebyli na 122. místě na světě podle Světové banky?

Taky se ptám, proč došlo ke změně názoru u ČSSD. Tady bych připomenul rok 2005, kdy současný ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek říkal: Paušály by měly vést ke zjednodušení podnikání pro osoby samostatně výdělečně činné, protože jim to podstatně sníží účetní agendu, omezí riziko případného zpochybnění nákladů, jak se občas stává. Tolik Jan Mládek před zhruba deseti lety. A nyní to vypadá, že sociální demokracie výrazně změnila názor na paušály, na živnostníky a snaží se jim ten život zkomplikovat. Tak jak to, pane premiére, je?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pravda je taková, že výdajové paušály u živnostníků se zvýšily v době, kdy tady byla vláda vedená sociální demokracií. To bylo v letech 2005-2006. Tehdy se zvýšily výdajové paušály pro živnostníky, ale současně také platilo, že živnostníci odváděli tzv. minimální daň právě proto, že zde byla kombinace minimální daně a vyššího daňového paušálu. Prostě proto, že ten systém je dnes takový, že státní rozpočet nestojí na dani od samostatně podnikajících osob, státní rozpočet stojí na dani, kterou platí zaměstnanci, kterým je ta daň strhávána, aniž by s nimi kdokoli diskutoval, a státní rozpočet stojí na dani z přidané hodnoty, kterou platí všichni občané, když nakupují, a stojí na spotřebních daních. To jsou ty hlavní příjmy státního rozpočtu. Určitě ta daň, která se vybírá od osob samostatně výdělečně činných v posledních letech, výrazně klesla, dnes se pohybuje v řádech dvou tří miliard korun ročně. To znamená, zo není výrazný příjem z pohledu státního rozpočtu. No a když tedy ty paušály byly zvýšeny během let 2005, 2006, pak byly následně ještě zvýšeny za Topolánkovy vlády, ale současně byla zrušena ona minimální daň, což vedlo k dramatickému propadu výběru daně z příjmů od osob samostatně výdělečně činných. Ten propad byl tak dramatický, že dokonce i pravicová vláda, kde byla ODS, tak v roce 2013 zrušila slevu a daňové zvýhodnění v rámci tzv. protischodkového balíčku. To znamená, že samotná pravicová vláda zrušila ty slevy na dítě u živnostníků v situaci, kdy jí chyběly peníze do státního rozpočtu.

Samozřejmě že to odebrání není spravedlivé, protože zakládá nerovnost mezi bezdětnými poplatníky a poplatníky s vyživovaným dítětem. A tady je zřejmé, že dříve nebo později budeme muset přistoupit k tomu, aby se podmínky srovnaly, to znamená, aby se slevy na dani na dítě vrátily i těm poplatníkům, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými. Jedná se o slevy na dítě a také o slevy na manželku. Nicméně je současně důležité zajistit, aby se úplně nezhroutil výběr daně v této oblasti, a proto v rámci té debaty, kterou v koalici vedeme o tom, že by se živnostníkům vrátila sleva na děti a manželku, současně vedeme debatu o tom, aby se snížil limit na výdajové paušály na jeden milion korun ze současných dvou milionů korun.

Chci upozornit na to, že ten limit je v Evropě nastaven velmi různě, tam kde se uplatňují paušály. Většinou paušály byly zavedeny do daňových systémů proto, aby znamenaly výrazné administrativní zjednodušení pro malé podnikatele. Zavedení paušálů, tam důvod nebyla daňová optimalizace, ale důvodem bylo snížit administrativní nároky pro malé podnikatele, tak aby nemuseli složitě dokládat výdaje, ale mohli uplatnit zjednodušené daňové přiznání prostřednictvím paušálu. Například na Slovensku je výdajový paušál nastaven ve výši 5 tisíc eur, tzn. 135 tisíc korun, tzn. to je mnohem nižší míra nastavení toho stropu, než je v současné době používána ve České republice ve výši dvou milionů korun.

To potenciální snížení ze dvou milionů na jeden milion korun není nahodilé, ale směřuje také ke sjednocení tohoto stropu s částkou obratu, od kterého se poplatník povinně stává plátcem daně z přidané hodnoty. To znamená, mělo by být do budoucna toto stanoveno obdobným způsobem.

Takže ano, vedeme v koalici debatu o tom, abychom narovnali tuto situaci. Ano, chceme změnit stav, který byl zaveden v roce 2013 v rámci protischodkového balíčku tehdy pravicovou vládou. Ano, usilujeme o to, aby to mělo co nejmenší dopady na státní rozpočet, aby nás to nepřipravilo o finanční prostředky, a chceme tedy toto opatření doprovodit tím, že by se snížil ten celkový strop pro uplatnění paušálu ze dvou milionů korun na jeden milion korun.

Současně chci připomenout, že OSVČ platí nižší odvody na sociální a zdravotní pojištění.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Takže já jsem z toho skutečně pochopil, že návrh Občanské demokratické strany nebyl přijat pouze proto, že to je návrh Občanské demokratické strany, jinak byl správný.

Ale chtěl bych se vás zeptat, pane premiére, jestli vám správně rozumím, tak ten milion korun omezení výdajových paušálů, to je jako první krok. Pak začnete přemýšlet nad tím, že to vlastně taky není dostatečné, a vrátíte se k té minimální dani. Je to opravdu úmysl vaší vlády? A nebylo by naopak rozumnější, když jste sám říkal, že ty příjmy z toho jsou opravdu malé, nechat ty živnostníky být, nevymýšlet jim pořád nějaká omezení a zaměřovat se na ty, kde opravdu dochází k velké optimalizaci daní, a to jsou velké firmy, nadnárodní korporace a další a další? Dnes ostatně o tom poprvé mluvil na tiskové konferenci ministr financí. Já jsem rád, že ministr financí si všiml toho, co my říkáme dlouho, že ty daňové úniky se neodehrávají v tom segmentu živnostníků a drobných podnikatelů, ale úplně jinde.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: My se snažíme, vážené poslankyně, vážení poslanci, ucpávat díry, které existují v našem daňovém systému. Snažíme se tedy, abychom omezili daňové úniky, abychom zabránili daňovým podvodům, na tom budeme pracovat i nadále. I když s tím pravice nesouhlasila, tak jsme zavedli kontrolní hlášení u daně z přidané hodnoty. I když s tím pravice nesouhlasila, tak jsme prosadili zákon o elektronické evidenci tržeb. Doufám, že se ho podaří spustit tak, jak avizuje Ministerstvo financí, 1. prosince. A samozřejmě že se chceme dívat na všechny formy agresivní daňové optimalizace, včetně toho, kdo tady v České republice využívá offshory, kdo tady v České republice má tendence využívat daňové ráje, a všem těmhle subjektům musí specializovaný finanční úřad věnovat dostatečnou pozornost.

Já jenom nevím, jestli z pohledu pravice je dobré vytahovat téma těch daňových slev na děti a na manželku u OSVČ, protože, já už jsem to tady říkal jednou, byla to pravicová vláda, která u živnostníků tyto slevy zrušila. To nebyla moje vláda ani minulá sociálně demokratická vláda. Byla to pravicová vláda, která ty slevy zrušila s argumentem, že potřebuje peníze do státního rozpočtu. Čili mně připadá teď trošku pokrytecké, když přichází konkrétně teď Občanská demokratická strana a říká - my to těm živnostníkům vrátíme. Tak jestli se na tom shodneme, tak to udělejme. Ale proč jim to musíme vracet? Vůbec bychom jim to nemuseli vracet, kdyby tehdy pravicová vláda ty slevy nezrušila.

A současně je potřeba jasně říci, že pokud jde o odvody na sociální a zdravotní pojištění, tak živnostníci v průměru odvádějí méně než zaměstnanci. V tom spočívá výrazná preference, kterou už dnes mají z hlediska odvodů do veřejných rozpočtů. To je realita.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení času. A nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Adamovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana premiéra ve věci respektování rozhodnutí soudu. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, dámy a pánové. Vážený pane premiére, minulý čtvrtek vypršela lhůta, do které podle pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 měla ČSSD zaplatit 337 mil. korun bývalému advokátovi Zdeňku Altnerovi za služby ve sporu o Lidový dům. Samozřejmě tady asi nemusím připomínat zrovna vám, o čem v tomto sporu šlo a jak se vyvíjel. Nicméně soud rozhodl zcela jasně. Bylo pouze na sociální demokracii, jaké podmínky ve smlouvě s advokátem stanoví a podepíše. Stanovená odměna odpovídala platným zákonům a bývá běžně užívaná. Soudkyně sice připustila, že šestnáctileté trvání soudu způsobil pouze Zdeněk Altner, sociálním demokratům ale podle ní nikdo nebránil, aby sporné peníze uložili do úřední úschovy. ČSSD totiž zaplatila Altnerovi v roce 2000 jen část odměny, a to 17 mil. korun. Zbytek odměny dala do úschovy. Ovšem nedala mu nikdy nic z podílu na nájemném Lidového domu, i když takový slib podepsala. Ačkoliv se dlužná částka vyšplhala do závratných výšin, ČSSD musí jako každý jiný subjekt nebo jedinec v tomto státě respektovat pravomocný rozsudek soudu.

Nejde mi tedy vůbec o to, s kým byl váš soud veden, vůbec nechci ani být obhájcem pana Altnera. Jde mi o výsledek tohoto soudního sporu a šlo by mi o něj, i kdyby byl veden s kýmkoli jiným, pokud by výsledkem byl stejný postoj ČSSD, jaký zastáváte k tomuto soudnímu rozhodnutí.

Vážený pane premiére, zachová se ČSSD tak, jak se na stranu, která se hlásí k právnímu státu a která i svůj program do voleb roku 2013 zaštítila heslem "prosadíme dobře fungující stát", sluší a patří, nebo bude dávat dále občanům České republiky signál, že ani pravomocné rozhodnutí soudu pro ně nemusí být směrodatné a že jej nemají respektovat, že dluhy se platit nemusí? Uvědomte si, jaký signál tím vysíláte směrem právě k veřejnosti. (Předsedající upozorňuje na čas.) Jak můžete po lidech chtít, aby oni chtěli a respektovali rozsudky soudů a důvěřovali české justici, když to sami neděláte? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. A poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, samozřejmě že dluhy se platit musí a to vůbec nikdo nezpochybňuje. My jsme si ale od pana Altnera žádné peníze nepůjčili. My tady čelíme rozhodnutí soudu, které je do značné míry bezprecedentní a které ukládá sociální demokracii, aby platila za služby, které nikdy nedostala. To je ten velký problém, který tady je. Samozřejmě uznávám, kdybychom si od pana Altnera půjčili peníze, tak je nesporné, že bychom tyto peníze měli vrátit. Ale tady je soudní proces, který trvá šestnáct let a ještě neskončil. A není možné, aby se sociální demokracie ani kterýkoli občan České republiky vzdali dopředu svých práv.

Chci také říci, že sociální demokracie v roce 2000 ihned po potvrzení nároku na své tradiční sídlo zaplatila tehdy ještě advokátovi Altnerovi přes 50 mil. korun. Čili není pravda, že by sociální demokracie panu Altnerovi nic nezaplatila. Zaplatili jsme mu tehdy přes 50 mil. korun, to v roce 2000 byla výrazná finanční částka. Není naší vinou, že o velkou část této částky se pan Altner dodnes soudí s dalšími dvěma advokáty, které si na tuto věc zjednal. To znamená, sociální demokracie není jediná, s kým se pan Altner soudí, ale jsou tady i tehdejší právní zástupci, se kterými on spolupracoval a se kterými se soudí o část z těch 50 mil. korun, které tehdy byly sociální demokracií složeny.

Sociální demokracie v tom průběhu šestnáct let odmítala další nároky, požadavky, s nimiž Altner postupně přicházel. Tyto jeho nároky neuznala a ve všech případech s výjimkou tohoto jediného byl Altner u soudu neúspěšný. Jenom připomínám, že před deseti lety požadoval za své služby po České straně sociálně demokratické dokonce 20 mld. korun.

Sociální demokracie bude postupovat v souladu se zákony České republiky. Podali jsme dovolání k Nejvyššímu soudu. Požádali jsme o odklad výkonu rozhodnutí, resp. o odklad právní moci, tzn. soudní spor v této věci ještě neskončil a my využíváme práv, které v rámci zákonů České republiky máme k dispozici, prostě proto, že ten rozsudek nepokládáme za správný a nepokládáme ho za spravedlivý. Odvolací řízení u Městského soudu v Praze trvalo dvanáct let. Dvanáct let rozhodoval Městský soud v Praze a rozhodoval pouze na základě kroků a obstrukcí ze strany bývalého advokáta Altnera. Dokonce i tento městský soud konstatoval ve svém rozhodnutí, že to, že se to odvolací řízení protahovalo dvanáct let, nebyla vina sociální demokracie, ale bylo to výhradně v důsledku kroků, které podnikal advokát Altner. A přece není možné, aby za dvanáctileté protahování tohoto soudního řízení platila pouze jedna strana. Ten rozsudek není spravedlivý, a právě proto sociální demokracie podala dovolání k Nejvyššímu soudu a samozřejmě se plně podřídíme rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci a budeme postupovat v souladu se zákony.

V této chvíli uspokojujeme exekuční příkazy od věřitelů bývalého advokáta Altnera. Uspokojujeme je v pořadí, jak budou nabývat právní moci. Na nás se totiž obrátily subjekty, kterým bývalý advokát Altner dluží finanční prostředky. A v této situaci sociální demokracie musí postupovat tímto způsobem. Tím také budeme vyhovovat usnesení soudu, neboť budeme postupně tyto nároky platit, a tím se také snižuje pohledávka bývalého advokáta Altnera vůči sociální demokracii.

To je tedy postup, který volíme. Je to postup v souladu se zákony České republiky. A musím říci, že bych nepřál nikomu, aby se dostal do této situace, kdy je konfrontován s takto zjevně nespravedlivými soudními rozhodnutími a nespravedlivým postupem, s jakým je nyní konfrontována sociální demokracie.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Já se tedy zeptám velmi stručně. Pane premiére, věříte v to, že soudy v České republice jsou funkční a nezávislé? A mají tomu tedy takto věřit i naši občané?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já chci věřit v to, že soudy jsou nezávislé. Demokratický stát musí počítat s tím - a jeho fungování je podmíněno tím, že existuje nezávislá justice, do jejíhož rozhodování neingeruje žádná jiná politická moc. Ani Poslanecká sněmovna ani vláda ani jakékoli privátní nebo jiné politické zájmy. To je samozřejmě páteř demokratického právního státu. Ale to neznamená, pokud věřím v nezávislou justici, že nemohu polemizovat s konkrétními rozhodnutími konkrétních soudních senátů nebo konkrétních soudců v rámci procesu nalézání práva. A znovu zdůrazňuji, v tomto sporu, který je silně medializován, nejsme na konci tohoto soudního sporu. Jsme v procesu rozhodování. Právě proto, že nejsme na konci, tak zde existují procesní práva, která mohou jednotlivé strany využít. A je jenom na nich, jestli se rozhodnou tato práva využít, či nikoliv. Takže ten proces není u konce, nebylo dokončeno nalézání práva v rámci našeho právního a ústavního systému.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. To byla interpelace paní poslankyně Adamové. Nyní mi dovolte načíst omluvu paní poslankyně Berdychové, která se omlouvá z dnešního jednání od 15 hodin do konce jednání z osobních důvodů.

A nyní již prosím k mikrofonu pana poslance Zdeňka Soukupa, aby přednesl svoji interpelaci ve věci MILoG - minimální mzda v SRN. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já budu dnes interpelovat českého ministra ve věci zákona, který vyšel v Německu asi před rokem. Je to zákon o minimální mzdě. Jak se to týká České republiky? MILoG, jak se zákonu říká ve zkratce, se vztahuje i na firmy z jiných zemí, které posílají své zaměstnance na německé území. Ještě bych to chápal, kdyby šlo o službu pro zákazníka ze Spolkové republiky Německo. Nechápu, že se to vztahuje třeba i na řidiče českého kamionu, který jenom projíždí přes německé území. Po dobu jeho pobytu tam mu musí český zaměstnavatel vyplácet přinejmenším německou minimální mzdu 8,5 eura.

Což o to, já bych vyšší plat českým zaměstnancům přál. Skokové zvýšení je ale pro české zaměstnavatele, jak oni tvrdí, doslova likvidační. To je realita rozdílných ekonomik. V Česku hrozí likvidace některých firem. Hrozí neřízený nárůst mezd. Hrozí proporcionální deformace mezd mezi profesemi. Takový řidič kamionu vyslaný s nákladem do západní Evropy by měl dvojnásobný plat českého učitele, dosáhl by 140 % platu českého lékaře. MILoG navíc vyžaduje i značnou administrativu v němčině. To všechno jde proti hlavním principům Evropské unie. Při porušení zákona mohou němečtí celníci vyměřit pokutu až půl milionu eur.

Pane premiére, čeští podnikatelé vnímají MILoG jako protekcionistické opatření na ochranu německého trhu. Vím, že Evropská komise zahájila asi před rokem na popud Maďarska, Polska a snad i České republiky proti němu infringement. Jaký je jeho výsledek? Co se dá na ochranu českých zájmů ještě dělat?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, to, co zde bylo zmíněno, je skutečně problém. Je to problém, který dnes už zatěžuje naše vztahy v rámci Evropské unie, zatěžuje také česko-německé vztahy. Vláda je v té věci aktivní. Já se k tomu za malou chvíli dostanu. Nicméně chtěl bych zdůraznit, že problém je šíře působnosti té právní úpravy, která v Německu byla zavedena. Samozřejmě že Německo má právo zavést všeobecnou minimální mzdu. Já jsem stoupenec role minimální mzdy ve společnosti a v ekonomice, takže rozhodně nebudu upírat německé vládě právo, aby zavedla celoněmeckou minimální mzdu. Ale ta mzda, tak jak byla zavedena z hlediska šíře své působnosti, komplikuje výrazně situaci v celé řadě oblastí. Jde o to, že se zákonná povinnost vyplácet minimální mzdu vztahuje nejen na pracovníky, jejichž pracovní poměr se řídí německým právem, a na pracovníky vysílané k výkonu práce do Německa na základě směrnice o vysílání pracovníků, ale vztahuje se také na všechny zahraniční pracovníky, kteří zrovna vykonávají práci na území Německa, zahrnuje v to i zaměstnance v silniční mezinárodní dopravě. To znamená, nejenom v silniční, ale také v železniční a vnitrozemské vodní dopravě. Dokonce včetně případů čistého tranzitu těchto zaměstnanců přes území Německa. To znamená, pokud zde máme dopravce, který pouze převáží nějaké zboží z České republiky do Francie, tak po dobu, kdy projíždí Německem, se na jeho zaměstnance vztahuje německá minimální mzda, německá ustanovení o minimální mzdě.

Čili problém je šíře toho ustanovení, problém je zahrnutí dopravy, a dokonce tranzitní dopravy, a pak samostatný problém je obrovská byrokracie, která je spojena se zavedením tohoto opatření. Protože německá vláda chtěla dosáhnout plné kontroly, a pokud chtěla dosáhnout plné kontroly, tak se zaměřila na důslednou povinnost vyplňovat hlášení formuláře a to je samozřejmě věc, která zvyšuje administrativní zátěž.

My jsme tu věc od samého počátku zpochybnili. Jak ministr dopravy, tak ministryně práce a sociálních věcí jednali se svými protějšky. To téma bylo otevřeno na zasedáních Rady Evropské unie, pokud jde o ministry dopravy. Toto téma jsem rovněž diskutoval na svém jednání se spolkovou kancléřkou 4. května loňského roku. A samozřejmě tady vznikly také společné iniciativy zemí, které jsou dotčeny tímto opatřením. Ony například společně napsaly spolkové ministryni práce a sociálních věcí.

V současné době Ministerstvo práce a sociálních věcí Spolkové republiky Německo v návaznosti na tlak ze strany dalších členských zemí včetně České republiky vyhlásilo moratorium na působnost zákona o minimální mzdě na čistý tranzit do doby, než dojde k posouzení slučitelnosti zákona o minimální mzdě ze strany Evropské unie. To tedy znamená od 30. ledna loňského roku, že v případech mezinárodní dopravy s vykládkou, nakládkou nebo překládkou na území Spolkové republiky Německo jsou v tuto chvíli povinnosti vyplývající z tohoto ustanovení vymáhány vůči zahraničním dopravcům bez ohledu na to, zda se v konkrétním případě jedná o vysílání pracovníků, či nikoliv, a to pod hrozbou pokuty do výše 30 000 eur či 500 000 eur. To znamená, bylo zavedeno moratorium na čistý tranzit, ale v těchto dalších případech dochází k tomu, že se tato pravidla na naše subjekty vztahují.

Musím říci, že Česká republika je připravena intervenovat v případném řízení před soudním dvorem ve prospěch výkladu, že aplikace je v rozporu s právem Evropské unie. Uvidíme, jakým způsobem se tedy bude vyvíjet příslušné soudní řízení a jestli v jednání mezi Evropskou komisí a Spolkovou republikou Německo nedojde k nějakému smírnému řešení dohodou tak, aby se omezila působnost celoněmecké minimální mzdy na dopravce, zejména ve vztahu k dopravcům, kteří pouze tranzitují přes území Německa.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Víte, mě velice překvapila jedna věc. My jsme ve výboru pro evropské záležitosti nedávno projednávali navrhovanou směrnici Evropského parlamentu, která v podstatě doporučuje uplatnit tento princip po celé Evropě. Jen tak pro zajímavost, je známo, že se k podobnému kroku jako německá vláda chystají třeba v Dánsku. A v Dánsku už je minimální mzda 14,5 eura. Takže to má v podstatě dominový efekt a nevíme, kde se to zastaví.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Myslím, že právě proto, aby bylo zřejmé, v jaké podobě by jednotlivé země podobná ustanovení měly zavádět, tak je důležité, aby bylo jasné, jestli je to německé pravidlo, tak jak bylo zavedeno, v souladu s právem Evropské unie. K tomu je důležitý přezkum ze strany Evropské komise, který už jsem zmínil, který byl zahájen 19. května loňského roku. Evropská komise zahájila řízení o porušení smlouvy proti Spolkové republice Německo a Evropská komise v tuto chvíli vyhodnocuje odpověď Německa na výtky, které byly Německu v této věci adresovány. Je tedy v zájmu České republiky, ale i dalších zemí, zejména z té východní části Evropy, aby Evropská komise co nejdříve vydala své stanovisko v této věci, aby byly jasné další kroky, které v této věci Evropská komise podnikne. A určitě česká vláda bude toto téma na příslušných fórech otevírat tak, abychom dali najevo Evropské komisi, že máme zájem o vyřešení této otázky a o to, aby tady bylo zřejmé, do jaké míry ta německá směrnice porušuje příslušné smlouvy v rámci Evropské unie. Naším cílem je, abychom omezili dopady tohoto ustanovení na naše dopravce, zejména pokud jde o tranzit. Ale samozřejmě budeme usilovat také o to, aby k těm omezením došlo i v případech, které se týkají vykládky, nakládky, překládky na území Spolkové republiky Německo.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Klučku, aby přednesl svoji interpelaci na pana premiéra ve věci strategie vlády pro boj se suchem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, kteří tady trpělivě sedíte na ústních interpelacích, chci se především vyjádřit k tomu názvu. Ono to ne úplně vyznačuje celý problém, ale to slovo boj - my bojujeme především s nepřítelem, bojujeme s kriminalitou, ale boj se suchem. Sucho je ohromným fenoménem, který v současné době doprovází vývoj nejen v Evropě, ale i ve světě. Sucho je příčinou mnoha problémů migračních. Zvyšuje nám migrační vlnu lidí, kteří utíkají ze svých domovů právě proto, že tam nemají pitnou vodu.

Česká republika se nazývá takzvanou střechou Evropy. Uvědomme si, že od nás odtékají do sousedních států veškeré vody. Ty, které spadnou v dešťovém spadu, ale rovněž i ty, které pramení u nás v České republice. Máme postavenou soustavu přehrad, a jak se zdá, nestačí na to, abychom pomaličku nemohli přemýšlet o dalším rozšíření těchto staveb v zájmu toho, abychom zadržovali vodu na našem území a měli vodu k dispozici nejen jako pitnou, ale i užitkovou, především pak pro průmysl, pro atomové elektrárny a pro další segmenty, kde se bez ní neobejdeme.

Docela slušně jsme začali řešit věci v protipovodňové soustavě. Řešíme prevenci povodní. A já se, pane premiére, ptám, jak vláda v této chvíli v souvislosti i s tou protipovodňovou situací, jak míní řešit věci kolem sucha a budoucnosti dostatku vody v České republice.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, rozhodli jsme se, že se začneme systematicky věnovat problematice sucha bez ohledu na to, že to byl právě loňský rok, kdy sucho způsobilo značné škody. Tady nejde o jednotlivé události, které zažíváme, ale jde o celek. Když se podíváme na klimatický vývoj v posledních letech, tak máme stále vyšší teploty i tady v České republice a máme stále menší množství srážek. To je prostě trend, který zažíváme, a je potřeba, aby na něj vláda reagovala. Rozhodli jsme se, že tohle bude cesta, kterou se vydáme.

V minulosti se vlády věnovaly zejména nezbytnosti prevence před povodněmi. Určitě to bylo namístě. Od roku 1997 jsme zažili devět povodní, pět z toho byly extrémní povodně. Boj proti povodním se stal významným cílem vodohospodářů a byly na to poskytnuty velké finanční prostředky. Ale následkům klimatických změn byla věnována mnohem menší pozornost. Podle průměrného scénáře vývoje klimatických změn se v následujících desetiletích předpokládá pokles kapacity stávajících zdrojů povrchové i podzemní vody o jednu čtvrtinu. Proto je naprosto nezbytné v dostatečném předstihu připravovat kombinaci adaptačních opatření k omezení negativních důsledků změn klimatu.

Čili souhlasím s tím, že ten boj se suchem není úplně ideální název. Jde spíše o to, abychom se dokázali přizpůsobit změnám klimatu, které zažíváme. Zčásti se mu samozřejmě také snažíme čelit. Ale jde o to se přizpůsobit a připravit se na situaci, která přijde, odpovědně.

Platí to, co zde bylo řečeno od pana poslance Klučky. Jsme zranitelnější než okolní státy, protože prakticky veškerá voda od nás odtéká k našim sousedům. Naše vodní zdroje jsou závislé na atmosférických srážkách. A pokud jde o disponibilní zásoby vody vztažené na jednoho obyvatele, tak Česká republika patří k zemím v rámci Evropské unie, které tyto částky mají nejnižší. Naštěstí zatím využíváme přibližně polovinu těchto zdrojů, a proto to v současné době nepůsobí žádný viditelný problém.

Ministerstvo životního prostředí zpracovalo v loňském roce koncepční dokument Strategie přizpůsobení se změnám klimatu v podmínkách České republiky. Vláda schválila tuto adaptační strategii. Zpracovává se národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který by už měl zahrnovat jednotlivá konkrétní opatření, prostě to, co budeme dělat. Klíčová jsou opatření na zadržení vody v krajině. Od šetrného hospodaření na zemědělské půdě přes pěstování přírodně blízkých lesních porostů, nápravu degradovaných vodních toků, využití srážkové vody v sídlech a podobně.

V roce 2014 vznikla dohodou ministrů zemědělství a životního prostředí meziresortní komise nazvaná VODA-SUCHO. Cílem je vytvořit koncepční dokument k realizaci opatření ke snížení následků případného sucha. Komise v červenci minulého roku předložila vládě materiál Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. Cílem je zahájit zpracování dlouhodobé koncepce zabezpečení ochrany České republiky před škodlivými následky sucha. Vláda materiál v červenci minulého roku schválila. Uložili jsme jednotlivým ministerstvům, aby realizovala opatření, která v tom materiálu byla navržena, a Ministerstvo životního prostředí a zemědělství mají do 30. června příštího roku předložit vládě koncepci ochrany před následky sucha na území České republiky na základě zkušenosti z těch všech realizovaných opatření. Jsem přesvědčen o tom, že tak jak jsme ten proces nastartovali, je tam zhruba 50 úkolů pro jednotlivá ministerstva, velkou část z nich řeší právě Ministerstvo zemědělství, je zde součinnost několika resortů.

A jenom abych se ještě zmínil k těm klíčovým opatřením, jsou celkem tři. První opatření by mělo omezit poptávku po vodních zdrojích, zlepšit efektivitu využívání vodních zdrojů. Další opatření by mělo regulovat požadavky na vodní zdroje v problematických obdobích a zlepšit plánování v oblasti vodních zdrojů. A třetí opatření by mělo zvýšit množství a kvalitu vodních zdrojů, to znamená šetrný management krajiny, využívání srážkové vody a další opatření, která by nám mohla reálně pomoci.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec nechce položit doplňující otázku, proto prosím dalšího v pořadí a to je pan poslanec Ondráček, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající. Tak jako kolega zmínil svůj název, tak můj název je také zajímavý: odmítání mozků.

Pokud si vzpomínám, pane premiére, nedávno jste se sešel se zástupci zdravotnických odborů, ale nejsou to pouze odbory zdravotnické, jsou to odbory i Svazu průmyslu a obchodu a i významní podnikatelé, kteří říkají, že prostě nemáme pracovní sílu, že nám pracovní síla chybí, že nám chybí technici, inženýři, lékaři. Vy přislibujete, že tuto věc budete řešit a že si umíte představit, že takové lidi bychom mohli získat v zahraničí, a i tuto věc byste podporoval. Myslím, že příští týden byste měl být u nás v Královéhradeckém kraji, myslím, že dokonce v Jičíně, kde byste na toto téma vedl s námi diskusi.

Já mám úplně opačnou zkušenost, kdy jsem schopen sehnat lékaře, techniky, a náš odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra dělá všechno pro to, doslova všechno pro to, aby sem ani jeden z těchto kvalifikovaných lidí nepřišel. Takže zavíráme dveře lékařům, kteří by byli schopni se okamžitě postavit za operační sál, okamžitě pracovat a mohli by nahradit ty lékaře, kteří nám tak akutně chybí a kvůli kterým zavíráme některá oddělení, ale bohužel, bohužel nic takového se neděje, protože OAMP dělá všechno pro to, aby tito lidé, konkrétně z Ukrajiny, přijít nemohli.

Takže bych požádal přejít spíš od slov k činům. A zeptám se v tom krátkém zbytku času, co konkrétně můžete udělat pro to, abychom vzdělané lidi, kteří u nás chtějí žít a pracovat, neodmítali, ale naopak abychom jim vytvořili takové podmínky, aby se u nás mohli začlenit do společnosti a pracovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já myslím, že řešíme v ČR problém, který je samozřejmě příjemnější, než kdybychom tady měli vysokou nezaměstnanost. My dnes řešíme problém obrácený - máme nízkou nezaměstnanost, ta se pohybuje někde nad 6 % v ČR, a chybí nám asi 117 tisíc lidí na volné pracovní pozice, které jsou oficiálně avizovány, že je možné je v ekonomice obsadit. To znamená, jsme dneska v situaci, kdy ať především privátní sektor, zčásti také veřejný sektor vytváří mnohem větší nabídku zaměstnání, než v tuto chvíli nám umožňuje obsadit náš trh práce. To je jedna věc.

Druhá věc. Máme tady ale současně ještě pořád v evidenci úřadů práce přes 400 tisíc lidí a my bychom se primárně přece měli postarat o to, aby ta pracovní místa byla příležitostí pro naše občany. To by mělo být politikou vlády, a proto se zaměřujeme na to, abychom hledali možnosti, jak zaktivizovat lidi, které máme v evidencích na úřadech práce. To znamená, na jedné straně tady máme 400 tisíc, nebo víc než 400 tisíc lidí v evidenci, na druhé straně tady máme 117 tisíc volných pracovních míst v ekonomice a máme tady regiony, kde nezaměstnanost se dneska pohybuje kolem dvou nebo tří procent. To je třeba příklad Rychnovska v Hradeckém kraji, kde buduje novou investici společnost Škoda Auto a kde velmi obtížně shánějí samozřejmě v tom regionu nové pracovníky.

Jakým způsobem podpořit, pomoci? Od dubna začínají úřady práce realizovat nový program. Je to příspěvek na dojíždění do práce, to znamená, člověk, který je v evidenci na úřadu práce déle než 12 měsíců, má nárok na to, aby mu po určitou dobu úřad práce přispíval na dojíždění do zaměstnání. Snažíme se tímhle pilotním projektem podpořit mobilitu pracovních sil u lidí, kteří nám dlouhodobě zůstávají v evidenci na úřadech práce. To je mobilizační projekt. Samozřejmě že hledáme i možnosti z hlediska získávání pracovníků jinde, nicméně tady je velmi důležité, aby příliv lidí ze zahraničí nevedl k tomu, že se tady bude rozvíjet mzdový dumping, protože nemůžeme přece vytvářet neférovou konkurenci pro naše zaměstnance tím, že sem budou například prostřednictvím agentur přicházet agenturní zaměstnanci. To už jsme tady zažili v minulosti a vždycky to úplně dobře nefungovalo. Takže ano, měli bychom se zaměřit na získávání pracovníků ze zahraničí, ale v těch profesích, které evidentně a objektivně nejsme schopni obsadit z pohledu našich lidí, zaměstnanců v ČR.

Vláda připravila pilotní projekt, který je realizován od listopadu loňského roku. Připravili jsme zvláštní postup pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny. Sem třeba spadají i lékaři, ale i další vysoce kvalifikovaní zaměstnanci, a tady jde o to, že na základě konkrétních požadavků zaměstnavatelů je možné zrychleným způsobem vyřídit tyto konkrétní žádosti. Vyčlenili jsme zhruba 500 míst pro takovéto speciální vysoce kvalifikované žadatele z Ukrajiny na základě požadavků zaměstnavatelů, a jakmile ten projekt bude ukončen, místa budou naplněna, tak ho chceme vyhodnotit a budeme přemýšlet, jakým způsobem budeme pokračovat dál. Jednáme také o otázce umožnění rychlejšího přístupu zaměstnanců z Ukrajiny i na méně kvalifikované profese. Ale tady jsem velmi opatrný a myslím si, že bychom se měli dohodnout na struktuře profesí, u kterých takovýto zrychlený režim umožníme, tak abychom skutečně nevytvářeli problémy na našem trhu práce, a současně to bude znamenat posílení kapacit našeho zastupitelského úřadu na Ukrajině tak, abychom byli schopni vyřizování těchto žádostí administrovat výrazně rychleji, než je tomu dnes.

Takže určitě vláda připravuje tyto projekty, pilotně už jeden zkoušíme. Vůbec se tomu nebráníme. Víme, že je zde silná poptávka ze strany průmyslu po nových pracovních silách, ale současně chceme brát ohled na naše nezaměstnané a usilujeme o to, abychom co nejvíce z nich dostali zpátky na trh práce.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane premiére. Proto jsem to nazval odmítání mozků, protože mně jde o ty vysoce kvalifikované osoby, mezi které jste zařadil právě lékaře. Myslím, že se shodneme, že právě lékaře nebudeme hledat mezi těmi 400 tisíci lidmi, kteří jsou evidováni na úřadu práce, a i pokud by tam někdo takový byl a chtěl by být lékařem, tak asi by to byl poměrně dlouhý proces.

Já myslím, že takový lékař, který je třeba ortoped se specializací na velké klouby a má za sebou desítky a stovky operací třeba Kyjevě a kdekoliv jinde, v Charkově, tak může být pro naše zdravotnictví okamžitým přínosem, a byl bych rád, kdybychom tím zrychleným procesem, o kterém jste hovořil, tyto osoby mohli získat, protože pokud se rozhodly, že chtějí u nás žít a pracovat, tak proč to těmto mozkům, a proto jsem to nazval odmítání mozků, neumožnit. Pokud budete mít zájem, ukážu vám desítky případů, kde OAMP dělá přesně pravý opak. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pane premiére, budete reagovat? Nebudete. Tak prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana premiéra ve věci nedostatku dárců krve. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane premiére, původně jsem chtěla interpelovat pana ministra zdravotnictví Němečka, ten však bohužel dost často nebývá přítomen. Jde o celospolečenské téma. Pokud stejně jako já alespoň občas sledujete Facebook, jistě znáte, občas se objevují statusy, které informují o případu nemocného člověka čekajícího na dárce kostní dřeně a vyzývají veřejnost, aby se zaevidovala mezi dárce. Nezbývá než v každém takovém případě doufat, že se najde dárce, který nemocnému člověku bude nápomocný.

V této souvislosti mě napadlo se podívat na to, jak si v dárcovství krve a případně dalších složek vedeme v národním měřítku. Zjištění není, pokud mohu soudit na základě článků, které jsem dohledala, úplně příznivé. Dárci krve hlavně mezi mladými citelně chybí, je jich nedostatek a to je, řekla bych, obrovský problém. Kladu si otázku, jaké jsou příčiny nedostatku dárců. Je v našich silách situaci změnit k lepšímu? Jakým způsobem veřejnost vhodně motivovat? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem si na základě této interpelace vyžádal informaci ze strany jak Ministerstva zdravotnictví, tak ze strany MPSV. Byl jsem informován o tom, že nebyl zaznamenán, pokud jde o situaci v zásobování nemocnic transfuzními přípravky, jejich nedostatek. Je skutečnost, že v posledních letech došlo k systematickému postupnému poklesu počtu registrovaných dárců krve, nicméně tato skutečnost zatím nemá vliv na dostupnost léčivých přípravků, které jsou z lidské krve vyráběny. Každoročně z evidence dárců krve odchází přirozeně zejména z důvodu překročení věkové hranice nebo z důvodu zdravotních omezení kolem šesti až osmi procent osob a samozřejmě, že by bylo ideální, aby se tento úbytek dárců krve dařilo průběžně nahrazovat. Ministerstvo zdravotnictví se snaží dlouhodobě podporovat akce na podporu dárcovství krve v ČR. Toto dárcovství je podporováno i v rámci stávající legislativy, která upravuje podmínky zejména z pohledu zákoníku práce.

Myslím, že pokud jde o otázku problému nedostatku dárců krve, je potřeba hledat tuto motivaci v zásadě už mimo oblast pracovněprávní legislativy. Tam podle mého názoru je ta věc vyřešena. Vychází se z toho, že dárcovství krve je bezplatné, to znamená, máme tady princip, který je v této oblasti dlouhodobě uplatňován a je fakt. A to, co vítám, že například zdravotní pojišťovny poskytují dárcům krve určité nadstandardní služby v případě, že to mají například v rámci svých programů.

Myslím, že určitě ani Ministerstvo zdravotnictví ani vláda se nebrání diskuzi a nebrání se iniciativám, které by mohly pozitivně zviditelnit otázku dárcovství krve a které by mohly nějakým způsobem zvýšit motivaci pro občany, aby se k dárcům krve připojili. Nicméně chci zopakovat fakt, že z pohledu českého zdravotnictví nebyl zaznamenán nedostatek těchto přípravků, který by ohrožoval fungování systému naší zdravotní péče.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Není tomu tak. V tomto případě děkuji panu premiérovi a všem interpelujícím a ukončuji blok interpelací na pana premiéra.

V tuto chvíli přejdeme do bloku interpelací na členy vlády. V tomto případě je prvním vylosovaným pan poslanec Radim Fiala, kterého zde nevidím, tudíž jeho přihláška propadá, a poprosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Kalousek. Prosím ho, aby přednesl svojí interpelaci na omluveného pana ministra vnitra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo paní předsedající. Vážený omluvený pane ministře vnitra, dnes dopoledne jsme na mimořádné schůzi projednávali skutečnosti, ze kterých řada z nás má pocit, že Policie České republiky neměřila všem stejným metrem a že občané České republiky neměli rovnost před zákonem při jejích zákrocích ve dnech 28. až 30. března tohoto roku. Abychom si mohli upřesnit tento pocit, požádal jsem vás, zdali bychom mohli obdržet informaci, kolik bylo zadrženo a perlustrováno občanů České republiky a kolik bylo zadrženo a perlustrováno občanů jiných států, zejména tedy občanů Čínské lidové republiky. Chápu, že tuto informaci teď nemáte k dispozici, a jsem věru rád, že jste omluven, protože tu odpověď bych měl obdržet písemně a pevně doufám, že jí dostanu zcela konkrétní. Ujišťuji vás, že potom s tou odpovědí seznámím celou Poslaneckou sněmovnu. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Radim Holeček, aby přednesl svojí interpelaci na omluvenou paní ministryni Valachovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážená omluvená paní ministryně, zajímám se o organizaci sportu a jeho financování, zvláště proto, že v našem Ústeckém kraji je spousta dětí, které kvůli špatné finanční situaci svých rodin nemohou sportovat ve sportovních klubech svůj vysněný sport. Je to vážný problém, který MŠMT dlouhodobě neřeší. Letos MŠMT vyhlásilo nový program číslo osm Organizace sportu ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách. Na konferenci k tomuto tématu ve Sněmovně jsme se spolu setkali. MŠMT vyplatí do klubů maximálně 280 mil. korun. Přibližně připadá na jedno sportující dítě asi tisíc korun. To mi přijde opravdu málo.

Proč na tento program plyne tak málo peněz? Ve vaší pravomoci je přerozdělit celkovou částku 3,7 mld. korun. Proč neposkytnete více? Je to kvůli programu sportovní reprezentace? A když už jsme u tohoto programu sportovní reprezentace, z něj už je letos vyplaceno 70 % prostředků, a ejhle, nejvíce peněz je přiděleno Autoklubu ČR. Je auto moto sport důležitější než hokej, fotbal, plavání, atletika a tak dále? Podporou auto-moto sportu přece sportování dětí a mládeže nepomůžete. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji panu poslanci Holečkovi. I jemu bude odpovězeno písemně.

Čtvrtou interpelaci přednese pan poslanec Daniel Korte, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Andreje Babiše ve věci lhaní ohledně Čapího hnízda II. Prosím pane poslanče.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji. Pane ministře, dne 10. března tohoto roku jsem za vaší nepřítomnosti, jež je notorická, přednesl interpelaci týkající se vašich čtyř nekompatibilních, navzájem se vylučujících výroků ohledně kauzy Čapí hnízdo. Obdržel jsem vaši písemnou odpověď datovanou dnem 31. března, z níž cituji: "Odpovědi na vaše otázky jsem poskytnul (důraz na tvar slovesa) ve svém projevu na 43. mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny." A tak dále. Ačkoliv jsem se snažil pozorně poslouchat váš téměř dvouhodinový projev, seč jsem byl, odpovědi na mé otázky jsem v něm nezachytil, jelikož jste je neposkytl. Proto mi nezbývá než je položit znovu.

Kdy jste pane ministře lhal? Lhal jste za prvé, když jste opakovaně tvrdil, že nelžete a nekradete? Nebo za druhé, když jste prohlašoval, že na Čapí hnízdo proběhlo několik auditů s výsledkem bez závad? Nebo za třetí, když jste se chlubil, že Čapí hnízdo je váš nejlepší projekt? Anebo za čtvrté, když jste řekl "není to moje, je to nějaký firmy, která patří do holdingu"? V kterém z těchto výroků jste lhal? Já vás upozorňuju, že ty otázky budu klást znovu a znovu, dokud se alespoň k jedné z nich nepřiznáte. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kortemu, kterému bude taktéž odpovězeno písemně.

Pátou interpelaci přednese pan poslanec Ludvík Hovorka, který bude interpelovat tentokráte přítomného ministra, pana ministra obrany Martina Stropnického, ve věci recyklace raket paliva Vrbětice, zkušební provoz. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Dobrý den. Vážený pane ministře, dne 13. 7. 2012 byl spuštěn zkušební provoz Bochemie v areálu muničního skladu Vrbětice a v lednu 2015 připomínkoval prof. Danihelka aktualizovanou bezpečnostní zprávu. Nemám informace týkající se vyhodnocení jednoročního zkušebního provozu, který byl povolen ve stavebním povolení vydaném Vojenským stavebním úřadem v Olomouci. Vedení obce Vlachovice podalo petentům v dubnu 2015 informaci, že výrobní závod Bochemie na recyklaci raketového paliva nemůže vyrábět bez schválené aktualizované bezpečnostní zprávy. Od té doby nejsou dostupné jakékoliv další informace o této aktualizované bezpečnostní zprávě, pokud vůbec nějaká existuje. Stejně tak není známo, zda vůbec a s jakým výsledkem byl vyhodnocen zkušební provoz recyklačního závodu.

Pokud si dobře pamatuji, stavební povolení bylo vydáno pouze na dobu zkušebního provozu, která již uplynula. Při jednání na petičním výboru i při jednání v Poslanecké sněmovně jsem opakovaně žádal o prověření okolností týkajících se vydání stavebního povolení, respektive vydání povolení ke zkušebnímu provozu. Vy jste uvedl, že tyto věci jsou předmětem vyšetřování, respektive šetření. Pokud vím, má dojít k výpovědi nájemní smlouvy do 31. 10. letošního roku. V odpovědi na interpelaci zaznělo, že je povolená činnost výrobního závodu na zpracování zbytků uloženého raketového paliva. Podle informací od občanů Vrbětic však výroba v recyklačním závodě stále běží, především v noci.

Jak je možné, že výrobní závod stále běží, naváží se do areálu další expirované raketové palivo, které se přepracovává na chloristan a v noci opět vyváží? Jaké je množství raketového paliva a chloristanu amonného v areálu ve Vrběticích? Existuje aktualizovaná bezpečnostní zpráva závodu? Můžete ji poskytnout? Byl Vojenským stavebním ústavem vyhodnocen zkušební provoz recyklačního závodu a s jakým výsledkem? (Upozornění na čas.) A byla již prověřena oprávněnost vydání stavebního povolení?

Děkuji, a pokud můžete, poskytněte mi informace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi a poprosím pana ministra obrany o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, k tomu kolaudačnímu řízení bych uvedl následující. Nejdřív byl povolen zkušební provoz, na jehož základě byla v září 2013 provedena závěrečná kontrolní prohlídka a v návaznosti na výsledky této prohlídky byl vydán úřadem státního odborného dozoru Ministerstva obrany kolaudační souhlas s užitím daných objektů pro recyklaci expirovaného raketového paliva. V rámci řízení o udělení kolaudačního souhlasu se vyjadřovala mimo jiné i Krajská hygienická stanice Zlínského kraje, obec Vlachovice či Český báňský úřad a tyto subjekty byly obeznámeny samozřejmě s povahou areálu, v němž se nacházejí kolaudované objekty. Zejména v případě Českého báňského úřadu také měly posoudit, zda jsou naplněny povinnosti vyplývající z příslušných právních předpisů, zejména povinnosti týkající se například bezpečné vzdálenosti.

Uvedené subjekty neuplatnily v rámci řízení žádné připomínky. Tím tak bylo potvrzeno, že objekty využívané společností Bochemie, a. s., se nacházejí v bezpečné vzdálenosti od dalších objektů v areálu muničního skladu u Vrbětic i s přihlédnutím k možnému naplnění těchto objektů municí a splňují i další zákonné požadavky. V rámci stavebních řízení, respektive řízení o udělení kolaudačního souhlasu, nebylo rovněž nikdy namítáno porušení právních předpisů.

A jak to vypadá tedy v současnosti. Nájemní smlouvy, a to je určitě důležitá okolnost, nájemní smlouvy, na jejichž základě využívá společnost Eruca Technologies, s. r. o., což je právní nástupce společnosti Bochemie, a. s., objekty v areálu muničního skladu u Vrbětic, byly uzavřeny na dobu určitou, a to do 31. 12. tohoto roku, přičemž se automaticky prodlužují o jeden kalendářní rok, pokud nejsou vypovězeny do 31. 10. příslušného roku. Na základě materiálu schváleného vládou se předpokládá ukončení činnosti společnosti Eruca Technologies v celém areálu muničního skladu u Vrbětic. VTÚ, s. p., tedy v letošním roce do 31. října vypoví smlouvy a nájem skončí ke dni 31. 12. tohoto roku. Pro doplnění uvádím, že již v době uzavírání nájemních smluv si musela být tato společnost vědoma rizika, že její nájemní smlouva nemusí být prodloužena a její činnost tak může být ukončena i bez udání důvodu.

Snad ještě poslední bod, tak to je k tomu současnému provozu nebo k těm současným poměrům, v jakých tam firma působí. Musím říci, že je to regulováno především stanoviskem velitele zásahu, který dál vykonává tu skutečnou výkonnou pravomoc v tom areálu ještě stále. A tam byl povolen částečný provoz recyklačního závodu na základě právě jeho rozhodnutí a on je jedinou osobou kompetentní k povolování, případně zákazu činnosti do doby ukončení IZS v souvislosti s výbuchy. Čili pokud byste, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, potřeboval nějaké ještě detailnější informace stran toho současného stavu, nebo co vedlo velitele zásahu, tak se prosím obraťte na něj. Teď, a to je zase už přesněji k tomu, co jste se tázal, provoz je tam povolen velitelem zásahu od 16 hodin odpoledne do 8 hodin ráno. Proto tedy ti občané mají pocit - a oprávněný - že se tam pracuje. Ale není to něco, co by šlo mimo vědomí velitele zásahu. Přiváží se tam tuhé raketové palivo z Ratají u Kroměříže a produkt jde potom na Ostravsko. Nic tam není skladováno. Čili je to na základě jaksi průtokové metody.

Čili pracuje se tam v nočních směnách, nic tam není skladováno a nájem skončí s tímto kalendářním rokem. To je v kostce asi tak všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, děkuji za ty odpovědi. Myslím, že pro občany Vrbětic je to dobrá zpráva, pokud bude všechno naplněno podle toho vládního materiálu a smlouva bude vypovězena k datu 31. 10.

Chtěl bych se ale přesto zeptat ještě na tu záležitost prověřování postupu Vojenského stavebního úřadu, který zřejmě podle dostupných zpráv povoloval tehdy výrobu Bochemie právě s tím, že výrobna je umístěna v areálu bývalého muničního skladu. Tudíž nikde v tom povolovacím řízení nebyla ani zmínka o tom, že v sousedních objektech je skladována munice. A to si myslím, že zřejmě došlo k pochybení tohoto stavebního úřadu, a právě proto byly ty pochybnosti a i ten postup byl prověřován. Takže chtěl bych se zeptat i na postup toho stavebního úřadu, jestli už tedy došlo k prověření vydání toho stavebního povolení. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji pane předsedající. Tak já bych hrozně nerad, aby to vyznělo jako tvrzení proti tvrzení, ale z dostupných informací, nebo tak jak jsme se samozřejmě snažili pod vlivem té neblahé události jít do historie a mít co nejpřesnější představu, tak skutečně kolaudační řízení na umístění toho provozu společnosti Bochemie proběhlo v letech 2012, 2013, to už tady ostatně myslím zaznělo, ale bylo v souladu se všemi tehdy platnými právními předpisy včetně toho, že se k němu skutečně vyjádřily všechny příslušné subjekty. A opakuji, neshledaly důvody, proč tento provoz v dané lokalitě nepovolit. Umístění toho objektu je i v souladu s příslušnou vyhláškou Českého báňského úřadu číslo 99/1995 Sb. a jsou tam dodrženy všechny bezpečnostní vzdálenosti a civilní budovy jsou mimo nebezpečí zasažení.

Jenom sděluji to, co jsem tedy našel v nějakých análech, a jenom subjektivně bych si dovolil doplnit, že dobrozdání Českého báňského úřadu bych při vší úctě k tomu stavebnímu úřadu armádnímu stavěl výš, co se týče záruk, že to bude rozhodnuto v souladu se zákonem a s bezpečnostními předpisy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Přejdeme k další interpelaci. Pan poslanec Vladimír Koníček bude interpelovat nepřítomného pana ministra Andreje Babiše ve věci plnění usnesení kontrolního výboru číslo 138. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane ministře, dne 3. září 2015 přijal kontrolní výbor usnesení číslo 138, ve kterém vás požádal, abyste do 31. ledna 2016 předložil kontrolnímu výboru vyhodnocení programu ISPROFIN číslo 112V09 - Výstavba, obnova a provozování státní pokladny, dále zprávu o realizaci projektu Státní pokladny včetně podrobného vyčíslení nákladů na realizaci projektu. Dne 27. ledna kontrolní výbor obdržel váš dopis, který ale bohužel neobsahoval všechny požadované informace, na což jsem vás upozornil dopisem 29. ledna. Dne 17. února jsem se setkal s vaším náměstkem panem Hejnou, abychom osobně probrali obsah dokumentů, které po Ministerstvu financí kontrolní výbor požaduje. Takže s panem náměstkem jsme si to vyjasnili a pan náměstek Hejna slíbil, že všechny požadované informace Ministerstvo financí doručí na kontrolní výbor do konce března 2016. Je druhá polovina dubna a kontrolní výbor stále postrádá dokumenty požadované v usnesení číslo 138.

Chci se vás, vážený pane ministře, zeptat, kdy dokumenty na kontrolní výbor doručíte, abychom vůbec mohli bod Státní pokladna na výboru projednávat.

A protože mám ještě čas, chci se vás, pane ministře, zeptat, jak si vysvětlujete pojem "bez zbytečného odkladu", protože kontrolní výbor vás v lednu usnesením 163 vyzval a usnesením 175 v únoru opakovaně vyzval, abyste bez zbytečného odkladu předložil vládě České republiky návrh na změnu nároků z nespotřebovaných neprofilujících výdajů na profilující za účelem jejich použití na přípravu a zahájení výstavby sídla NKÚ. Za odpovědi děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Koníčkovi, bude mu odpovězeno písemně.

Sedmou interpelaci přednese pan poslanec Jiří Zlatuška, který bude interpelovat pana vicepremiéra Pavla Bělobrádka ve věci tolerance podvodného financování. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane nepřítomný vicepremiére, dne 21. ledna jsem interpeloval ve věci podvodů s veřejným financováním výzkumu, vývoje a inovací. Jedná se o takzvané predátorské publikace, čili fiktivní nebo bezcenné publikace. Dostal jsem 17. února odpověď, ve které se konstatuje, že Rada pro výzkum a vývoj v lednu 2016 se jednomyslně shodla na - cituji - "uplatnění sankcí za výsledky předložené do registru výsledků, které neodpovídají definici výsledku." Nestalo se nic kolem hledání těchto výsledků v Radě pro výzkum a vývoj, nicméně sdružení Věda žije dokladovalo na březnovém akademickém fóru, o jehož obsahu jste pravidelně informován, celkem 672 fiktivních nebo bezcenných, v uvozovkách, publikací v registru, z toho 214 z nich bylo hodnocení 6700 body. Bylo za ně vyplaceno 53 milionů korun a dalších 28 milionů bude vypláceno v dalších letech díky způsobu financování.

Ptám se tedy, jaké vlastní šetření udělala Rada pro výzkum, vývoj a inovace stran těch vykazovaných publikací a kolik jich dále zjistila. Za druhé, komu byly uděleny sankce za těchto nejméně 672 publikací. Za třetí, komu a v jaké výši byly za již známé podvodné vykazované výsledky uděleny sankce. Za čtvrté otázka, zda byly odebrány prostředky ve výši 53 nebo více milionů a byla učiněna opatření, aby tato škoda dále nenarůstala. A za páté, tyto peníze původně nedostali jiní, kteří je měli dostat. Bude jim toto refundováno?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno písemně.

Osmou interpelaci přednese pan poslanec Jiří Junek, který bude interpelovat přítomného pana ministra dopravy Dana Ťuka ve věci kanálu Dunaj-Odra-Labe. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Junek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, svoji interpelaci jsem nazval ve věci plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Nicméně možná bych mohl začít s takovým vtipem z minulého režimu, který říkal o tom, že všude je Lenin. Otevřu noviny - Lenin, otevřu rádio - Lenin, otevřu televizi - Lenin. Bojím se otevřít konzervu. Mám pocit, že dnes je to obdobně s kanálem Dunaj-Odra-Labe, kdy se o něm všude píše, dokonce se ví, kdy stavba bude zahájena. Pan prezident dokonce sehnal investory atd.

Já osobně jsem se domníval, že kanál Dunaj-Odra-Labe je megalomanská stavba, hluboká jizva, rána v krajině, která v naší zemi a v naší době nemá už místo. Stejně tak to asi chápalo Ministerstvo dopravy, když váš předchůdce ministr Prachař zastavil soutěž na studii proveditelnosti kanálu Dunaj-Odra-Labe, kterou vyhlásil opět jeho předchůdce, prezidentův ministr dopravy Zdeněk Žák, s tím, že celá záležitost měla stát 25 milionů korun. Nyní mě tedy zaráží, když z veřejných zdrojů čtu, že přípravné práce byly obnoveny. Proto se tedy ptám, je-li to pravda. A pakliže ano, na základě čeho se tak stalo. Zdali to bylo vaše osobní rozhodnutí jako ministra dopravy, zda tak rozhodla vláda, nebo zda to bylo na přání pana prezidenta. Dál by mě také zajímalo, co bylo důvodem tohoto rozhodnutí. A dál, kolik nás takové přípravné práce stojí a budou stát.

Já tady zastupuji Pardubický kraj, kde nám dodnes chybí dálnice D35, nyní navíc opět zkomplikovaná tou nešťastnou EIA. Rádi bychom tam také třeba viděli rozšíření železničního koridoru atd. A my jsme možná trošku znepokojeni tím, že se veřejné peníze a čas budou plýtvat na megalomanské projekty, které mohly být zajímavé ještě na začátku dvacátého století, ale dnes podle mého názoru jsou zcela mimo realitu. O kanálu Dunaj-Odra-Labe bylo už mnoho napsáno, mnoho vydáno, mnoho řečeno. (Upozornění na čas.) Dokonce kanál Labe-Dunaj-Odra má své muzeum v České Třebové. Já si myslím, že tam patří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Prosím, pane ministře, o vaši odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy, v současné době probíhá výběrové řízení na zpracovatele studie proveditelnosti kanálu Dunaj-Odra-Labe. Úkol vyplývá z části 7 schválené politiky územního rozvoje ve znění aktualizace číslo 1, článek 180, který zní: Prověřit účelnost a reálnost průplavního spojení DOL s cílem posoudit v úplných evropských souvislostech problematiku jeho možné realizace včetně enviromentálních aspektů, přepravní účinnosti a investiční náročnosti jednotlivých větví. Zodpovídá Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství.

Nejedná se tedy o přípravu staveb, ale o variantní prověření realizovatelnosti projektu, což je důležité především jako podklad pro rozhodnutí o dalším pokračování územní ochrany tohoto projektu. Na základě výsledků studie bude následně rozhodnuto o případné přípravě projektu nebo některých jeho částí, například napojení Ostravy na oderskou vodní cestu. Výsledná studie proveditelnosti bude rovněž podrobena strategickému posouzení vlivů na životní prostředí SEA.

Já bych ještě dodal, že mě trošku ten dotaz překvapil. Překvapil mě proto, protože v programovém prohlášení a v koaliční smlouvě se koaliční strany zavázaly, že toto posouzení udělají. Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, vy jako koaliční poslanec byste o tom, co se píše v koaliční smlouvě a v programovém prohlášení vlády, a o tom, že jsem těmito dokumenty vázán ve své činnosti, mohl vědět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Junek: Děkuji. Přečtu si pozorně programové prohlášení. Já si myslím, že úplně přímo konkrétně o kanálu Dunaj-Odra-Labe se tam nehovoří. Nicméně jsem se nedozvěděl ještě jednu část mého dotazu, a to kolik ta případná studie bude stát, na kolik nás to vyjde.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pane ministře, prosím, kolik nás to vyjde?

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já se omlouvám, tuhle část jsem neodpověděl. Soutěž probíhá. V současné době byl jeden z účastníků vyloučen. Čeká se na jeho odvolání či neodvolání. My samozřejmě ceny známe. Maximální hodnota je 25 milionů. Nicméně nabídnuté ceny jsou asi o 30 procent nižší, než je tato hodnota. Ale tím, že nebyla soutěž vyhlášena, tak já bych tady nerad spekuloval o celkové ceně. Ta studie by měla být od doby zadání hotová za rok a půl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byla odpověď na osmou interpelaci. Devátou interpelaci přednese pan poslanec Martin Novotný, který bude taktéž pana ministra dopravy interpelovat ve věci PPP v dopravě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já nejsem koaliční poslanec, takže mám větší míru svobody otázek v oblasti dopravy.

Jedním z úkolů, které jste si předsevzal po nástupu do funkce, byla rehabilitace modelu Public Private Partnership, to je partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti dopravních staveb. Jako pilotní projekt jste vybrali 30kilometrový strakonický úsek, který byl vybrán celkem logicky v souvislosti s obtížnou realizací této stavby jinými způsoby. Stavby, které nejsou zařazené do transevropské sítě, nelze financovat ze zdrojů EU. V posledních týdnech jsme se ovšem dozvěděli, že vypsaný tendr nikoliv na PPP jako takové, ale na poradce, to je ten předchozí, byl zrušen orgánem dohledu pro diskriminaci českých firem. Podmínkou byly realizace silničních PPP projektů, což vzhledem k tomu, že žádný u nás realizován doposud nebyl, těžko u nás někdo může splnit.

V této souvislosti mám na vás dvě otázky. Ta první se týká toho, jak budete dále postupovat v přípravě tohoto i ostatních silničních PPP projektů, jak velké zpoždění a komplikaci představuje rozhodnutí ÚHOSu, jak vidíte časový horizont přípravy a realizace.

A druhá otázka. Nepřipadá vám těch zrušených tendrů v souvislosti s vaším ministerstvem už trochu příliš? Jde o druhý zrušený tendr na výběr poradce po podobném fiasku tendru na poradce u mýta. Obojí zrušení se odehrálo na základě celkem triviálních chyb. Dle některých informací v tuto chvíli ministerstvo obchází tendr na poradce k mýtu sekáním této zakázky na zakázky malého rozsahu, což se bojím, že už by mohlo mít i daleko vážnější konsekvence.

Celkově tedy se ptám: jste spokojen s kvalitou veřejného zadávání vaším ministerstvem? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych především chtěl říci, že jsem svou předchozí odpovědí nechtěl lustrovat, zdali se může někdo na dopravu ptát, nebo nemůže ptát. Já jsem jenom zdůvodňoval, proč tuhle studii musím udělat.

Já se vrátím k interpelaci pana poslance Novotného ohledně PPP projektů. Já bych rád řekl, že náš zájem udělat projekt PPP na dálnici D4 stále trvá. My chceme tento projekt udělat a jsem přesvědčen o tom, že jsme ho připravili dobře, že nám vyšla studie, která potvrzuje realizovatelnost tohoto projektu. Vláda tento projekt odsouhlasila a my jsme vypsali soutěž na poradce. Soutěž na poradce byla podle mého názoru a podle všech posudků, které máme, vypsána správně. My prostě s péčí řádného hospodáře trváme na tom, že ten, kdo nám bude radit, nám radit umí a že má za sebou nějakou zkušenost. Není pravda, že by neexistovaly české subjekty, které umí a mohou v této věci radit. Samozřejmě očekává se, že to budou nějaká mezinárodní konsorcia právnických firem a zkušených poradců.

Důvod, proč nepravomocným rozhodnutím 5. dubna ÚOHS zrušil tuto soutěž... My jsme proti jeho verdiktu dali rozklad a já věřím tomu, že ten rozklad dopadne dobře.

Co se týče vaší druhé otázky, já jsem přesvědčen, že převážná většina našich soutěží je vypsána v souladu se zákonem a správně. ÚOHS v tomto případě má právo samozřejmě posoudit ty věci způsobem, jakým je posuzuje. Mně rovněž nevyhovuje způsob, jakým probíhají některé věci. Ale já jsem tady od toho, abych jednal v souladu se zákonem, a jsem přesvědčený o tom, že najdeme cestu, jak opravdu získat kvalitního poradce pro tuto akci. Já prostě nechci vypsat projekt PPP, který bude za nejnižší cenu vyhrávat typická česká právní společnost, abychom potom skončili tím, že ten projekt prostě neuděláme. V tom případě si radši zopakuji soutěž na poradce, tak abychom vyhověli těm podmínkám a abychom měli kvalitního poradce, aby ten projekt dopadl tak, jak má. Než ho vypsat špatně, tak si myslím, že je lepší ten projekt nevypsat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku.

Pokročíme k desáté interpelaci. Pan poslanec Michal Kučera bude interpelovat nepřítomného pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci kůrovcem napadených stromů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, vážený pane nepřítomný ministře. Dle mých informací státní podnik Lesy České republiky udělil těžařským firmám pokuty za to, že umožnily rozšíření kůrovce. Kůrovec teď masivně napadá nevhodné smrkové monokultury oslabené suchem. Na některých místech ale dle mých informací přispěly ke kůrovcové kalamitě svým nekonáním také těžařské firmy. Nabízí se jednoduchá úvaha, kterou se těžaři řídí. Čím více bude kůrovce, tím více mohou těžit a tím více získají dřeva z veřejných lesů.

Pane ministře, jakým těžařským firmám, kde a v jaké výši byly uděleny pokuty za to, že nechaly šířit kůrovce?

Chtěl bych vás dále požádat o informaci, jakým smluvním partnerům, kteří provádějí lesnické činnosti v lesích, udělily Lesy České republiky pokutu za to, že nezpracovaly včas kůrovcem napadené stromy v období od roku 2013 do konce roku 2016, v jaké výši pokuty byly, na kterých smluvních územních jednotkách a za kolik kubíků včas nezpracovaných kůrovcem napadených stromů.

Dále vás žádám o informaci, jak tyto pokuty Lesy České republiky vymáhaly a kolik bylo k dnešnímu dni zaplaceno, případně jaké jsou důvody k tomu, že některé dosud zaplacené nebyly nebo nebyly zaplacené v plné výši, respektive byly prominuté.

Vážený pane ministře, uvědomujete si, že se tady zřejmě nastartoval výborný byznys, kdy se nechá rozšířit kůrovec, aby následně firmy mohly více těžit a získat více dřeva z veřejných lesů? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno písemně.

Paní poslankyně Marta Semelová přednese jedenáctou interpelaci. Bude interpelovat pana ministra Milana Chovance ve věci Policejní akademie. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Dobrý den. Obracím se na vás, pane ministře, ve věci budoucnosti Policejní akademie České republiky. Jako členka školského výboru jsem byla oslovena předsedou akademického senátu, který vyjádřil obavy o její další osud.

Policejní akademie je státní vysoká škola, která zajišťuje vzdělání pro ministerstva vnitra, financí, spravedlnosti, obrany a pro vládu. Kromě toho vzdělává civilní studenty, kteří se připravují na budoucí zaměstnání v oblasti veřejné správy a shora uvedených bezpečnostních sborů.

Na jaře loňského roku jste veřejně prohlásil, že se Policejní akademie rušit nebude. To jste znovu zopakoval v prosinci, kdy jste ujistil, že zrušení této státní školy a její znovuzřízení pod hlavičkou Ministerstva vnitra nepřipadá v úvahu. Avšak v tezích připravovaného zákona, které jste poslal Policejní akademii, je uvedeno, že zákon zřídí Policejní akademii České republiky jako organizační součást Ministerstva vnitra. To znamená, že se zruší Policejní akademie a zřídí se nový subjekt.

A já se ptám proč. Co vás vedlo k takovému obratu? Policejní akademie České republiky funguje bezproblémově, což prokázala jak hloubková kontrola Akreditační komise, tak hloubková ekonomická kontrola Ministerstva vnitra. Uvědomujete si, že hrozí konkrétně 2 100 studentům ukončení studia? Dále minimálně jednoroční přerušení možností vysokoškolsky vzdělávat jakékoli příslušníky bezpečnostních sborů a civilní odborníky v oblasti bezpečnosti? Hrozba přenesení vzdělávání bezpečnostních sborů do soukromé sféry? Dosazení ministerského úředníka namísto samosprávných orgánů akademie?

A konečně, jde o areál na lukrativních rozsáhlých pozemcích s komfortním vybavením, hřištěm, atletickou dráhou, bazénem, odborným zabezpečením a vybavením. Kdo převezme tento areál a veškerý další majetek?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Bude jí odpovězeno písemně.

Dvanáctou interpelaci přednese paní poslankyně Markéta Adamová, která bude interpelovat přítomného ministra kultury Daniela Hermana ve věci státních památek. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, já jsem tento podnět dostala od jednoho z voličů a ráda bych se s vámi o něj podělila. Přijde mi totiž v mnohém inspirativní. Takže jedná se spíše o takovou inspiraci než dotaz.

On má více dětí, než je možná v našem státě obvyklé, protože má čtyři děti. A říkal, že když navštěvuje zámky, hrady, a to včetně těch státních, tak všude rodinné vstupné je počítáno jenom pro dvě děti, tedy pro rodinu s dvěma dětmi. Zajímalo by ho, jestli je možné z pozice státu tuto situaci změnit tak, aby počítal tedy i s těmi většími rodinami, a tedy i s počtem třeba právě tři a více dětí. Protože jak asi všichni se shodneme, a především KDU-ČSL má jednu ze svých priorit podporu rodin s dětmi, tak si myslím, že by to mohla být taková malá sice, ale kapka v tom moři věcí, které jim mohou změnit k lepšímu život.

Myslím si, že i pan současný předsedající bude souhlasit. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, je zcela normální mít čtyři děti. Děkuji, paní poslankyně, za tento dotaz a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Chci poděkovat, pane předsedající, vaším prostřednictvím paní kolegyni Adamové za tento dotaz a určitě to vnímám. Je to velmi důležitý postřeh a rozhodně je to věc, kterou s vedením Národního památkového ústavu budeme konzultovat. A rád využiji této možnosti, abych vás seznámil se stavem, jak to se zpřístupňováním památek právě s ohledem na rodinné vstupné a mladé návštěvníky vypadá.

Zpřístupněné státní památkové objekty, zejména hrady a zámky, spravuje, jak jsem už uvedl, Národní památkový ústav, což je příspěvková organizace zřízená Ministerstvem kultury. Jednou ze základních priorit Národního památkového ústavu je umožnit návštěvu těchto objektů co nejširšímu okruhu návštěvníků, zejména pak znevýhodněným skupinám občanů. Národní památkový ústav poskytuje vstup zcela zdarma především dětem do dovršení věku šesti let, nejedná-li se o organizovanou skupinu takovýchto dětí. Držitelům průkazu ZTP do dovršení 18 let, ZTPP a průvodcům ZTPP bez omezení. Dále držitelům karet ICOM a ICOMOS, Asociace muzeí a galerií České republiky, pedagogickému doprovodu a dozoru organizovaných skupin dětí v maximálním počtu dvou osob na jednu skupinu nebo také novinářům na pracovní cestě po předchozí akreditaci u správy příslušného památkového objektu. Snížené vstupné je poskytováno dětem ve věku od 6 do 15 let, studentům ve věku od 15 do 26 let a držitelům průkazu Fondu ohrožených dětí, seniorům po dovršení věku 65 let a držitelům průkazu ZTPP. Pro rodiny s dětmi je na základních okruzích památkových objektů zřízeno tzv. rodinné vstupné, poskytováno je také skupinové vstupné pro skupinu od 20 a více osobách.

Dále Národní památkový ústav nabízí věrnostní slevy, realizuje věrnostní program, k němuž se připojilo celkem 130 hradů, zámků, klášterů, historických pivovarů a dalších památek státních, městských i soukromých. Princip věrnostního programu je ten, že za pět vstupenek může každý návštěvník získat šestý vstup zdarma. V rámci tohoto programu také od sezony 2016 běží projekt Klíč pro školy, kdy byly Ministerstvem kultury na všechny školy v České republiky rozeslány karty opravňující k získání 50% slevy ze vstupného pro předem rezervované školní výpravy, což podtrhuje snahu Národního památkového ústavu hledat cesty k tomu, aby památkové objekty byly neodmyslitelnou součástí edukačních školských programů a také místy, která chodí navštěvovat děti a mládež.

Ministerstvo kultury na základě provedené analýzy navrhlo zavedení každoročního volného vstupného do památek spravovaných Národním památkovým ústavem ve třech vybraných dnech: 1. června, Mezinárodní den dětí, 28. září, svátek sv. Václava, Den české státnosti, a 28. října, Den vzniku samostatného československého státu.

Děkuji vám za pozornost a ještě jednou děkuji za zájem o tuto důležitou stránku zpřístupňování památek.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Nicméně jeho jednání s památkovým ústavem nejen já budeme jistě bedlivě sledovat.

Další interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat nepřítomného pana ministra financí ve věci rozpočtového určení daní. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, rozpočtové určení daní je tématem, jemuž jsme se v Poslanecké sněmovně v tomto volebním období věnovali, a věnovali jsme tomuto tématu hodně času. A já předpokládám, že se mu ještě budeme v hojné míře věnovat.

Nedávno se objevila myšlenka, podle které by se obce a města vzdaly podílu na výnosu hazardní daně výměnou za navýšení podílu na výnosu daně z přidané hodnoty na 23,58 %. Ráda bych se zeptala na to, jak tato vláda nahlíží na tento návrh a kdy a zda jej předloží Poslanecké sněmovně k projednání. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Čtrnáctou interpelaci přednese pan poslanec Jiří Petrů, který bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni pro místní rozvoj ve věci nového stavebního zákona. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Petrů: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážená paní ministryně, často zde na plénu zaznívá kritika na zpoždění výstavby především dopravní infrastruktury, a to z důvodu posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Při projednávání novely v prosinci roku 2014 nás váš kolega, pan ministr životního prostředí, ubezpečoval, že nehrozí zastavení staveb, je to prý mantra, protože EIA je laděna s novelou stavebního zákona, kterou připravujete společně. Pan ministr hovořil o jednotném koordinovaném povolovacím řízení jak EIA, tak územního rozhodnutí i stavebního povolení, tedy princip jednoho razítka. Koordinace stavebních úřadů obecných i speciálních, jeden závěrečný dokument, odvolávat se vůči němu by bylo možné pouze jednou. Nový návrh stavebního zákona měl také podstatným způsobem omezit tzv. zapojení veřejnosti do procesu schvalování, když jsou rozhodnutí EIA, poté územní rozhodnutí a nakonec i stavební povolení napadána ve jménu ochrany přírody teroristy, kteří v místě nežijí ani nebydlí a kteří blokují výstavbu na mnoho let. Tyto relevantní argumenty přesvědčily i mě a já jsem pro novelu EIA také zvedl ruku.

Vážená paní ministryně, potýkáme se s velkým problémem připravenosti účelných veřejných staveb pro čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. V jakém stavu přípravy je nový stavební zákon a kdy bude předložen k projednání Poslanecké sněmovně? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, kterému bude odpovězeno písemně.

Paní poslankyně Hana Jírovcová Aulická bude interpelovat svou 15. interpelací pana ministra Jiřího Dienstbiera ve věci zákazu ústavní péče pro děti do sedmi let věku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, interpeluji vás k připravovanému materiálu vašeho resortu na téma možného zákazu umístění dětí do sedmi let věku do ústavní péče a sjednocení veškeré péče o dítě a s tím spojené služby pod jeden resort.

Jak jsem již uvedla v interpelaci na pana premiéra, tuto snahu jsme zaznamenali u paní ministryně Marksové a bohužel jsem zjistila, že tato snaha přešla legislativní iniciativou na váš resort. Pan premiér zde uváděl některé údaje, které se ale bohužel nezakládají na pravdě a byly mu připraveny právě vaším resortem. Zpráva, kterou jste jako podklad k připravenému materiálu připravil, obsahuje mnoho nepravd a záměrně zkreslených informací.

Podle reálných statistik naší republiky je v současné době 558 přechodných pěstounů, k 31. 12. 20150 byl celkový počet pěstounů 738, dětí vhodných do adopce bylo ke konci roku 2015 5 377. Nejvíce dětí v Ústeckém kraji, a to 1 001 dětí, a nejméně v Královéhradeckém kraji 83 dětí. Navíc stav a kvalita pěstounů především na přechodnou dobu je různorodá. Chybí nám především pěstouni dlouhodobí.

Vážený pane ministře, oháníte se různými analýzami neziskových organizací, ale byl se někdo z vašeho resortu podívat v kojeneckých ústavech a dětských domovech? Hovoříte, že ústavní výchova má nežádoucí vliv na vývoj dítěte, ale hovořil někdo z vašeho resortu s psychology a s psychiatry, kteří se touto problematikou zabývají, nebo stále posloucháte jen neziskový sektor nejen z naší republiky? Jak chcete zabezpečit kvalitní a dostatečný počet pěstounů v požadovaném počtu? Neměl by se především váš resort a MPSV zabývat celkovým zkvalitněním péče o dítě jako celku a naopak podpořit současný systém tak, aby v části pěstounské péče byli jen příslušně vzdělaní a psychicky zdatní pěstouni a byli vyhledáváni a vzděláváni ve spolupráci s ústavní péčí, kde jsou zatím nejvíce kvalifikovaní pracovníci jak z oblasti pedagogického, tak zdravotního.

Pane ministře, nemohu souhlasit s vaším záměrem. Vaše navrhované změny nejsou v nejlepším zájmu dítěte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, o vaši odpověď.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, materiál, na který je v interpelaci odkazováno, tak je podnět Rady vlády pro lidská práva připravený z iniciativy jejího výboru pro práva dítěte. Jak na práci výboru, tak i na činnosti rady se podílejí stejnou měrou zástupci státní správy včetně dotčených resortů v této věci, tak i zástupci neziskových organizací anebo akademické obce právě proto, aby byly zajištěny různé pohledy na věc a ty materiály, které jsou zpracovány, byly co nejkvalitnější a zohledňovaly právě všechny aspekty věci.

Já myslím, že je zcela nesporné, že pro děti je nejlepší, pokud zůstávají ve své rodině, a není-li to možné, aby jim bylo nalezeno prostředí, které je běžné rodině co nejpodobnější. Z toho vychází podnět Rady vlády pro lidská práva, který také mj. požaduje, aby byly zlepšeny podpůrné služby, sociální služby, které jsou poskytovány původním rodinám. Ono také podle statistických dat, která máme k dispozici, tak zhruba polovina dětí, které jsou umisťovány v tzv. kojeneckých ústavech, se vrací do svých rodin, jsou v těchto ústavech na přechodnou dobu. Kdyby se služby zkvalitnily, a jde o sociální služby různého typu, včetně služeb terénních, ale jde také o zajištění slušného bydlení, aby děti žily s rodinami ve vhodných podmínkách, tak můžeme tato statistická data ještě výrazně vylepšit. Samozřejmě že v druhé řadě nastupuje ta náhradní rodinná péče, ať už jde o trvalé řešení, např. prostřednictvím osvojení, nebo i rozvíjení té pěstounské péče včetně pěstounů na přechodnou krátkou dobu. Podle studií, které byly prezentovány a které jsou poměrně dobře známy, tak je to vždy pro dítě lepší než ústavní péče a je potřeba tento systém co nejvíce rozvíjet. Statistická data rovněž nasvědčují tomu, že se to postupně daří, byť možná ne tak rychle, jak bychom si přáli, včetně toho systému pěstounské péče a také podpůrného servisu, který je poskytován právě pěstounským rodinám a který myslím, že je funkční.

Ani podnět rady vlády nepočítá s tím, že 100 % dětí lze umístit mimo ústavní péči do té co nejvíce podobné rodinné péče. Samozřejmě že i podnět počítá s tím, že mohou být případy, kdy to objektivně nebude možné, a to třeba i v nejlepším zájmu dítěte. Nejčastější budou pravděpodobně právě ty případy vážnějších zdravotních postižení na straně dítěte umístěného v ústavní péči. Ale i tady bych zdůraznil, že i pro tyto děti je samozřejmě nejlepší, pokud se pro ně najde to rodinnému řešení nejpodobnější řešení. A samozřejmě umístění v ústavní péči u těchto dětí je dvojnásob pro ně nevýhodné, protože k tomu zdravotnímu hendikepu přidávají ještě hendikep sociální.

Studie, které jsou k dispozici, skutečně prokazují, že u dětí umístěných v ústavní péči dochází k výraznějšímu zaostávání ve srovnání s dětmi v pěstounské péči a samozřejmě zejména ve srovnání s dětmi, které vyrůstají v přirozených rodinách. Nicméně ty rozdíly nejsou tak propastné, nebo se je daří vyrovnávat mezi přirozenými rodinami a pěstounskou péčí, méně už v těch ústavech. Já tím nijak nezlehčuji práci lidí, kteří v těchto ústavních zařízeních pracují, protože vůbec nepochybuji - a i na základě vlastní zkušenosti, řadu takovýchto zařízení jsem i já sám navštívil, tak vidím, že se na místě snaží dětem vytvořit co nejlepší podmínky. Přesto objektivně podle studií je naprosto evidentní, že to pro ty děti není to, co je v jejich nejlepším zájmu. Ale jak jsem říkal, ani podnět rady není v tomto směru nějaký absolutistický, fundamentalistický. Každý si uvědomuje, že mohou být případy, kdy objektivně ta cesta rodinné nebo co nejpodobnější péče nebude možná.

Ještě možná k té části podnětu, která postupně navrhuje omezovat možnost umístění ve třech krocích, napřed do jednoho roku, pak do tří let a následně do sedmi let věku. Počítá se s přechodným obdobím poměrně dlouhým - šest let. Navíc ještě doba potřebná k přijetí příslušné legislativy, takže se reálně bavíme o sedmi, osmi letech. A do té doby je samozřejmě naprosto nezbytné vybudovat podmínky, tu podporu tak, aby to fungovalo způsobem, jak jsem to popisoval. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně a její doplňující otázka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já děkuji. Já bohužel ale, pane ministře, právě nevidím tu záruku v tom, že - neříkám, že se nenajde potřebný počet pěstounů, ale právě v kvalitě těch pěstounů. My zde máme dnešní kritéria, že pěstoun může mít např. základní vzdělání, projde příslušnými psychologickými testy a projde dalšími 72 hodinami nějakého kurzu. A samozřejmě k tomu náleží další věci. Ale myslím, že pro to, aby ten pěstoun dostal dítě a řádně se o něj staral, ať už to má nějaký hendikep, nebo ne, tak to je dosti málo. Proto to srovnávám i s tou kvalitou lidí, kteří dneska pracují v ústavní péči, ať už je to v kojeneckých ústavech, kde je hlavně ten zdravotní personál, nebo v dětských domovech, kde se bavíme o té kvalitě v rámci pedagogického vzdělávání.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr si přeje ještě doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Jenom už doopravdy velmi stručně. Já jsem zmiňoval, že i pěstouni musí dostat podporu a že ta podpora je zajišťována jednak v podobě různých školení a další podpory. Jak mám informace, tak to se děje. Samozřejmě že nemáme v tuto chvíli k dispozici dostatečný počet pěstounů, nicméně ten počet se zvyšuje. A statistická data jasně dokazují, že se daří doopravdy snižovat počet dětí do tří let v ústavní péči. A znovu jenom zopakuji, já vůbec nepochybuji, že zaměstnanci toho ústavu se snaží dělat pro děti maximum. Ale zdravé životní prostředí pro děti v ústavech není to jediné. Socializace těchto dětí a zejména právě v prvních letech života je naprosto klíčová a toto nikdy ústavní péče nemůže nahradit. Čili ten trend je nepochybně správný, kterým chce vyrazit podnět Rady vlády pro lidská práva.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byla doplňující odpověď pana ministra. Šestnáctou interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl, který bude nepřítomného ministra zemědělství Mariana Jurečku interpelovat ve věci aplikace služebního zákona. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený trvale nepřítomný ministře zemědělství, není to tak dávno, co stát začal aplikovat služební zákon. A já bych se chtěl zeptat, kolik úředníků na Ministerstvu zemědělství a kolik úředníků obecně v resortu ministra zemědělství nesplnilo odborné podmínky dané tímto zákonem a kolik výjimek bylo vydáno. Zároveň by mě zajímalo, jakých pozic se takovéto výjimky týkaly. Protože jsem se dnes z médií dozvěděl, že z prostředků Ministerstva zemědělství, nebo chcete-li státních prostředků, ministr zemědělství nechal zrekonstruovat jeden služební byt, a to za částku 2,1 mil. korun, což považuji za extrémně předražené, pro jednoho ze svých náměstků, chtěl bych vědět, zda tento náměstek je také v kategorii služebního poměru. Děkuji vám za rychlou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Sedmnáctou interpelaci přednese pan poslanec Jan Zahradník, který bude interpelovat přítomného pana ministra Dana Ťoka ve věci PPP na výstavbu dálnice D4. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, já bych chtěl pokračovat v té interpelaci, kterou tady měl pan kolega Novotný. Nás Jihočechy stíhá z hlediska výstavby dálnic jedna Jobova zpráva za druhou. Neplatí EIA na D3, a dokonce možná ani na tu D4, teď navíc kolabuje výběr poradce pro PPP projekt na dálnici D4 přes Příbram na Písek. Já si pamatuji přípravu PPP projektu na dálnici D3, který byl poměrně dlouze připravován až skoro k výběru koncesionáře, ale bylo zjištěno, že nakonec těch 30 nebo 36 km je pro toho koncesionáře málo. Čili ptám se, zdali je to skutečně dobře promyšlené, že tento úsek zhruba v těch asi necelých deseti miliardách bude pak při výběru koncesionáře dostatečný a zdali pak to na tom nezkolabuje. A za druhé se chci zeptat, zdali budete při výběru toho poradce už stanovovat nějaká kritéria pro cestu, kterou by se on při přípravě toho projektu ubíral.

Například jak bude hrazeno služebné, které pak stát tomu koncesionáři bude postupně platit. My si to totiž neumíme představit a nikoho to ani nenapadne, ale ta možnost teoreticky tady je, že by se u Písku a pak někde u Lubence postavily šaltry, tedy budky pro výběr mýtného, a od každého automobilu včetně osobních automobilů se vybíralo mýtné. To si nikdo z nás neumí představit a takto to doufám neplánujete. Ale přesto tu otázku pokládám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Prosím, pane ministře, o vaši odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Plánovaná veřejná zakázka dálnice D4 formou PPP má zajistit výstavbu, financování, provozování a údržbu této dálnice o délce 32 km v úseku křižovatka 2/118 Mirotice rozšíření a zároveň provozování a údržbu navazujících úseků dálnice D4 a silnice 1/20 o délce cca 20 km v úsecích D4 Skalka křižovatka 2/118 Háje, D4 Mirotice - Třebkov, D4 křižovatka 1/20 Nová Hospoda, 1/20 Nová Hospoda - Písek, mimoúrovňová křižovatka Krašovice.

Dne 5. dubna byla nepravomocným rozhodnutím ÚOHS zrušena soutěž na poradce státu pro soutěžní dialog. Ministerstvo dopravy podalo proti tomuto rozhodnutí rozklad dne 20. dubna, to znamená včera. V případě negativního stanoviska ÚOHS vypíše Ministerstvo dopravy nový tendr na poskytování služeb právního, finančního a technického poradenství před a v průběhu zadávacího řízení na výběr koncesionáře pro projekt PPP D4. Nadále však pokračuje projektová příprava dle schváleného harmonogramu.

Takže já jenom bych k tomu chtěl dodat, pevně věřím, že jsme v našem rozkladu velmi vysvětlili, proč požadujeme kvalifikaci, že by tento poradce státu měl opravdu nás tím procesem provést správně. Co se týká jeho kvalifikace, prostě my potřebujeme mít někoho, kdo má zkušenost s dobře odvedeným projektem. Jsou tady v České republice tyto subjekty, které radily například na Slovensku nebo i v jiných zemích, takže si myslím, že by to zásadní problém být neměl. A já pevně věřím, že orgán dohledu z Brna posoudí náš rozklad a že věci vyhoví, protože je potřeba, abychom pokračovali. Takže já tu celou situaci nevidím nijak tragicky. Jsem přesvědčen, že se nám to povede.

Co se týče té délky, my jsme velmi zvažovali, zdali celý úsek udělat najednou, nebo ho udělat po částech. Pak jsme se rozhodli z dobrých důvodů, že to bude ve dvou částech. Těch 30 km není důvod, proč by se neměla vypsat takováto soutěž. Evidujeme poměrně velký zájem mezinárodních společností, které dělají koncesi, o tuhle soutěž. Dokonce máme konkrétní nabídku a spíš požadavek z Evropské komise, zdali bychom nechtěli pro tento projekt použít i spolufinancování veřejného sektoru skrze tzv. Junckerův balíček. Já to budu zítra projednávat s paní komisařkou v Lublani. Takže ty věci prostě pokračují dál a je reálné celou záležitost udělat a není důvod, aby to celé spadlo.

K té poslední otázce. My počítáme se soutěžním dialogem a ten výběr nebo ta platba by měla být na tzv. základě availability payment, to znamená žádné výběry mýta. Je to záležitost toho, že mýto se bude vybírat samozřejmě standardním způsobem a koncesionář dostane dohodnutou platbu na základě toho, jak je ta komunikace spolehlivě v provozu. Pokud tam budou probíhat úpravy, rekonstrukce anebo nějaké opravy, tak to jsou věci, kdy placeno nedostane.

Jenom bych chtěl říct jednu věc. My si myslíme, že celý projekt je velmi zajímavý zejména vzhledem k tomu, jaké při otevírání obálek na PPP projekt obchvat Bratislavy byly dosažené ceny. A myslím si, že jsme v té správné době, kdy PPP projekt a jeho zkušenost by byly velmi přínosné pro další rozvoj dopravní infrastruktury a pro Českou republiku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Prosím, pane poslanče, o vaši doplňující otázku.

 

Poslanec Jan Zahradník: Spíš než otázka, pane místopředsedo, taková výzva. Já bych byl moc rád, kdyby to vyšlo. Samozřejmě že každá dobrá zpráva je pro nás dobrá. A chtěl bych vás požádat, pane ministře, abyste i spolu s panem ministrem Brabcem udělali maximum pro to, aby se přece jenom podařilo ještě prolomit bariéru neplatných EIA a snažili se dojednat nějakou výjimku. Tlačili na ně. Snažili jsme se tady k tomu dát i podporu ve Sněmovně. Bohužel to nevyšlo.

Ale za druhé, i když jsou určité pochybnosti o tom, zdali ty EIA platí, nebo ne, prostě připravujte, připravujte, připravujte, a ať nedej bože se ty věci nezaseknou zase pak na nějaké nedostatečné přípravě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, doplňující odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Děkuju. Já bych rád doplnil. My samozřejmě připravujeme. Já jenom chci říct jednu záležitost. My pokud chceme evropské peníze na ty projekty, tak se pravděpodobně zopakování těch EIA nevyhneme. Spíš je jiná otázka, zdali existuje nějaký mechanismus, kdy při tom, kdybychom použili národní peníze, tak bychom tu EIA nemuseli opakovat. Z právního pohledu je faktem, že EIA je platná, a my bychom případný soud i ve Štrasburku vyhráli. Problém je, že by nás to stálo ty finance, o které nám jde teď především. Ale je možná nějaká varianta, možná s ní přijdu, že jsou projekty, které chceme financovat z národních zdrojů, a mohly bychom se tím pádem opakování té EIA vyhnout.

A jinak vás chci ubezpečit, že mou prioritou od doby, co jsem přišel na ministerstvo, je, že se připravuje, připravuje a připravuje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Osmnáctou interpelaci pan poslanec Michal Kučera stahuje. Přikročíme k 19. interpelaci. Paní poslankyně Marta Semelová bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci budoucnosti dětských domovů. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážená paní ministryně, z podnětu Rady vlády pro lidská práva má být sjednocena ústavní péče pro ohrožené děti pod jeden resort, Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zároveň má být omezena možnost umisťování dětí do těchto zařízení. Věková hranice, dokdy dítě nebude moci být umístěno, má být do jednoho roku věku dítěte, pak do tří a nakonec do sedmi let věku s tím, že pokud by umístění bylo nezbytně nutné, tak maximálně na dobu jednoho měsíce. Co s těmi dětmi bude potom? Všichni bychom si pochopitelně přáli, aby každé dítě vyrůstalo ve své rodině, a pokud to není možné, tak v rodině náhradní. Bohužel ne vždy je to realizovatelné. Kam tedy půjdou? Na ulici?

Pokud jde o sjednocení pod jeden resort, současná roztříštěnost do tří resortů, ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí a MŠMT, má v tomto případě své opodstatnění vzhledem k jejich zdravotnímu, psychickému stavu, potřebám dětí, k rozdílným podmínkám, z nichž přicházejí. Jediný úřad nemůže komplexně pojmout zdravotní, sociální a vzdělávací problematiku. Dětské domovy mají funkci výchovnou, vzdělávací a sociální. Pracují zde speciální pedagogové. Přechodem pod MPSV dojde ke snížení standardu.

Chci se proto zeptat, zda souhlasíte s přechodem pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dále, jak probíhá diskuse s pracovníky dětských domovů a dalších zařízení MŠMT. A konečně, jak se stavíte ke stanovení věkové hranice. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Dvacátou interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat přítomnou paní ministryni Michaelu Marksovou ve věci platů v sociálních službách. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, dovolte mi, abych se na vás obrátila s interpelací ve věci platů v sociálních službách. Nepůjde mi v tuto chvíli o přiměřenost jejich výše, jak by se možná dalo odhadovat z názvu interpelace, ale o něco trochu jiného.

Na jedné ze svých návštěv v jednom středočeském nízkoprahovém zařízení jsem se dozvěděla, že poměrně velkým problémem pro jeho ředitele a posléze také pro zaměstnance je to, že dotace dostávají až v průběhu roku, řekněme v březnu nebo dubnu, což znamená problém pro jejich cash flow. Prostředky na platy za první měsíce roku si vzhledem k nedostatku prostředků musí půjčovat. Získat úvěr ale přitom pro ně jako pro neziskové organizace není úplně jednoduché. Vše by se mohlo vyřešit, kdyby příslušné dotace byly rozdělovány dříve.

Vážená paní ministryně, má tato nepříjemná situace nějaké jednoduché a přijatelné řešení, které by organizacím v sociální oblasti usnadnilo život? Moc bych se za to přimlouvala. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já za Ministerstvo práce musím říci, že toto také velmi vnímám, nicméně ta pravidla se řídí zákonem, který je v gesci Ministerstva financí. A není to tak dávno, asi měsíc dva, co jsem předkládala vládě materiál Národní strategie sociálních služeb do roku 2020, a tam jsme opět vlastně už poněkolikáté zvedli právě toto téma a vlastně v usnesení tohoto materiálu je bod, který ukládá mně a panu ministru financí domluvit se na takovém způsobu financování, aby se tyto věci neděly, protože to, že oni dostanou v tuto chvíli ty prostředky v březnu, to opravdu odpovídá příslušnému zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a zároveň to odpovídá příslušné vyhlášce č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a národním fondem. A ten úkol, to usnesení vlády tady u té národní strategie říká, že bychom se měli dohodnout na takovém způsobu, který by třeba buď zavedl víceleté financování, o čemž se v rámci neziskového sektoru a v rámci Rady vlády pro nestátní neziskové organizace skutečně už hovoří nejméně deset let, ne-li více, anebo zda třeba máme jít cestou mandatorních výdajů na sociální služby.

Ten materiál jsme museli i přerušit, protože Ministerstvo financí vůbec nesouhlasilo s tímto úkolem, který ale jenom říká, že se máme dohodnout. Nakonec ten materiál schválen byl, takže tento úkol máme. Domnívám se, že bychom se měli dohodnout na systému víceletého financování, to znamená, že ten by zaručil, stejně jako je to například u evropských fondů, že třeba na čtyři roky by financování bylo zajištěno, a tudíž je kontinuální během těch čtyř let. Ale v podstatě by to chtělo, abyste se s tímto dotazem napříště obrátila na pana ministra financí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, paní ministryně. Jenom jsem se chtěla zeptat. Dostali jste úkol - obě ministerstva. Vy říkáte, že by se to dalo řešit. Ministerstvo financí souhlasilo, resp. nesouhlasilo s tímto úkolem. To znamená, že když se mě někdo z pracovníků v oblasti sociálních služeb bude ptát, jestli je tedy nějaká naděje, je nějaký časový horizont, o kterém bychom mohli hovořit? Protože z roku na rok oni nevědí, zda dostanou peníze. Je tam velká fluktuace zaměstnanců, kteří samozřejmě odcházejí, když nemohou dostat třeba první tři měsíce platy. Můžete mi dát nějaký časový horizont? A samozřejmě se obrátím na ministra financí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, paní ministryně. Horizont byl by?

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Tak to je otázka složitá, protože jak říkám, jenom já se účastním těch debat i s jinými ministry financí už nejméně deset až patnáct let. Ale samozřejmě je to určitě horizont tohoto volebního období, takže doufám, že třeba během půl roku budeme mít nějaké výsledky. Jinak pokud vím, tak už dnes by víceleté financování ty resorty vůči svým jednotlivým subjektům, kam dávají dotace, používat mohly, ale je to zatím v plenkách a hlavně to není nějak zohledněné úplně a přijaté tím Ministerstvem financí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za její odpověď. Pan poslanec Ludvík Hovorka v 21. interpelaci bude interpelovat nepřítomného ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci vyhodnocení opatření ke zvýšení efektivity nemocnic Ministerstva zdravotnictví. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, vaše ministerstvo předložilo v roce 2014 návrh systémových změn veřejného zdravotního pojištění s cílem zvýšit efektivitu a transparentnost systému veřejného zdravotního pojištění. Součástí tohoto návrhu je systém řízení organizací zřízených Ministerstvem zdravotnictví, které spotřebovávají polovinu výdajů na lůžkovou péči. Ministerstvo zdravotnictví mělo stanovit a vyhodnocovat porovnatelné ukazatele vykazované zdravotní péče poskytnuté poskytovateli lůžkové péče zřízenými Ministerstvem zdravotnictví. Toto opatření má umožnit dokonaleji vyhodnocovat hospodárnost nakládání s prostředky veřejného zdravotního pojištění.

Součástí těchto opatření měly být: 1. reporting smluv s dodavateli, včetně zveřejňování jednotkových cen nakupovaných služeb, což umožní porovnat schopnosti organizací nakupovat služby efektivně a zamezí vyvádění finančních prostředků; 2. omezení outsourcingu - ministerstvo bude velmi podrobně analyzovat rozsah outsourcingu ve všech svých přímo řízených organizacích; 3. centralizace nákupů - Ministerstvo zdravotnictví bude v maximální míře provádět centralizované nákupy u komodit, kde se předpokládá finanční úspora při tomto způsobu nákupu.

Nedávno podvýbor pro ekonomiku uspořádal seminář na téma efektivní nákupy léčiv a zjistili jsme, že ministerstvo moc nepokročilo. Zatím se připravuje centrální nákup medicinálních plynů, což rozhodně není rozhodující položka v nákladech nemocnic. Můžete mi prosím sdělit, jak daleko je realizace navrhovaných úsporných opatření, tedy zejména jak probíhá reporting smluv s dodavateli u jednotlivých přímo řízených organizací a zveřejňování jednotkových cen nakupovaných služeb a materiálů, v kterých přímo řízených nemocnicích došlo k omezení nebo zrušení outsourcingů a v kolika nemocnicích probíhá centralizace nákupů a u jakých materiálů, léčivých přípravků a služeb? Děkuji vám za to, že mi podáte vyčerpávající odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Bezesporu, pane poslanče, vám tak bude odpovězeno.

Dvaadvacátou interpelaci předloží paní poslankyně Markéta Adamová, která bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí ve věci příspěvků na dopravu. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, začátkem dubna spustily úřady práce pěti krajů pilotní projekt, v rámci kterého mohou lidé požádat o příspěvek na dopravu, jinak řečeno, Ministerstvo práce a sociálních věcí zavedlo v pořadí již 27. sociální dávku, a to v době příznivé ekonomické situace a rekordně nízké míry nezaměstnanosti. Dovolím si uvést velmi stručně širší souvislosti.

Rok 2010 - hluboká hospodářská krize, výše úrovně nezaměstnanosti 9 %, výdaje na státní politiku zaměstnanosti v té době na jednoho nezaměstnaného činily 42 925 korun. V roce 2015 naopak, v době ekonomického růstu, nezaměstnanost 6,5 % průměrně, byly výdaje na jednoho nezaměstnaného 47 398 korun, což je tedy o téměř 4 500 korun více. To znamená, že v době, kdy je rekordní úroveň nezaměstnanosti, zaznamenáváme rekordní nárůst pracovních míst, v průměru je na jedno volné pracovní místo pět uchazečů, v roce 2010 to bylo šestnáct.

Ptám se tedy, jestli je nutné v takové situaci zavádět další sociální dávku, další výdaje státního rozpočtu, a tedy tím v roce 2016 navýšit výdaj na jednotlivce ještě zase o něco více. Zajímalo by mě, jestli máte propočet, kolik tento nový institut bude stát rozpočet České republiky a také zda došlo k nějaké analýze, na základě které jste si vyhodnotili, že se opravdu státnímu rozpočtu vyplatí takovouto dávku zavést. Někdy mám totiž pocit, že máte v tomto směru snahu spíše peníze utrácet za každou cenu, co to dá, bez ohledu na státní rozpočet a bez ohledu na budoucnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já bych to nenazývala novou sociální dávkou. Je to příspěvek, který se bude vyplácet v rámci stávající aktivní politiky zaměstnanosti, a v tuto chvíli se tedy pilotně ověřuje v pěti krajích, v těch, kde je největší nezaměstnanost i přesto, že samozřejmě obecně nezaměstnanost klesá. To znamená, jedná se o kraje Ústecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Jihomoravský a Karlovarský. My jsme v situaci, kdy zde máme 100 tis. volných pracovních míst a asi 460 tis. nezaměstnaných a vlastně nejsme schopni jaksi tyto dvě skupiny dát dohromady. Jeden z velkých problémů je, že lidé u nás nejsou dostatečně mobilní. Jednak je to dáno tím, že když se přestěhují - většina tady má nějaký rodinný domek, když se má přestěhovat jinam, tak náklady na bydlení jsou prostě velice vysoké, a těm, kteří mají nízkopříjmová či středněpříjmová zaměstnání, se to prostě nevyplatí. Nicméně bychom v rámci, opakuji, aktivní politiky zaměstnanosti trh práce rozpohybovali. Nakonec je to věc, kterou po nás i opravdu chtějí zaměstnavatelé. Příkladem může být rozšiřující se závod Škodovky v Kvasinách, kde skutečně budou hledat třeba tisíc nových lidí a v podstatě je nemají, zatímco na druhé straně mluvíme o Moravskoslezském kraji a propouštění v OKD. A my se snažíme ty potenciálně propuštěné a nezaměstnané třeba dostat tady na ta místa.

A jen pro zajímavost v tuto chvíli pro pilotní fázi počítáme s podporou asi 7,5 tis. lidí a náklad je asi 71 mil. korun. Je to tedy za rok. A jinak to opravdu je zaměřeno na dlouhodobě nezaměstnané, se kterými vlastně i přesto, jak je tady nízká nezaměstnanost, máme velké problémy. To znamená, že to bude pro lidi, kteří jsou v evidenci úřadů práce déle než 12 měsíců a kteří nastoupí do práce mimo obec, ve které mají bydliště, a příspěvek bude na základě toho, že oni předloží dokument, že odpracovali u zaměstnavatele ten předchozí kalendářní měsíc. Bude odstupňován podle dálky, jak daleko ten člověk dojíždí, ale nebude jen na dopravu, bude moci být použit třeba na hlídání dětí nebo na náklady spojené s bydlením nebo tedy dopravou. V tuto chvíli vlastně to teprve začíná v dubnu, takže vyhodnocení teprve přijde.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla zeptat, proč ta dávka musí být lidem vyplácena po dobu jednoho roku a proč to není třeba jenom na překlenutí nějaké, chápu, vstupní bariéry, kdy ten člověk ještě nemá prostředky na to, aby začal jezdit takhle daleko do zaměstnání, ale po jedné dvou výplatách už by měl být schopen si to právě z té výplaty podle mě zaplatit, a tudíž by nebylo nutné toho člověka podporovat individuálně jeden rok. Pak se obávám, že řada těch lidí opravdu bude motivována jenom ten rok pracovat, tak s tímto příspěvkem počítá, a pak se po roce bude rozhodovat, jestli vůbec v zaměstnání setrvá, nebo ne. Vím, že tam je ten mechanismus, aby se s tím nepodvádělo, docela vymyšlený, nicméně přijde mi to v tomto směru jako zbytečné podporování podnikatelů, protože co si budeme povídat, tak v tomto směru by se měli oni snažit. Právě třeba z toho Moravskoslezského kraje těžko někdo bude dojíždět do Kvasin, ale bude moci třeba právě, pokud zaměstnavatel mu přispěje na ubytování, tak dál se takto mobilně posunout jinam. Ale proč by to měl dělat stát a nikoliv třeba právě zaměstnavatelé, kteří by měli o své zaměstnance mít především zájem? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Já bych ještě měla zdůraznit, že ta dávka není automaticky nároková. Každý člověk bude posuzován individuálně a je tam uvedeno maximálně na 12 měsíců. Ona řada zaměstnavatelů už vlastně podporuje své zaměstnance, že jim platí ubytování, platí dopravu. Ale my se domníváme, že jako stát máme skutečně zájem na tom, jak jsem řekla, aby se trh práce rozpohyboval, abychom maximálně využili naši kohortu nezaměstnaných, a lidé, kteří jsou nezaměstnaní víc než jeden rok, tak už se jedná o kategorii, která na trhu práce má ztížené podmínky, a proto je vlastně chceme podporovat. Ale opakuji, to není vůbec nic nárokového. Tam skutečně úřad práce bude každého podporovat a těch 12 měsíců je maximum, pokud to bude případ, který je odůvodněný. A my se právě především bavíme o lidech, kteří potom třeba na tom novém místě vydělávají tolik, že zase náklady na dopravu, případně na nové ubytování, že to pro ně je skutečně veliká zátěž, i když vydělávají.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za její odpověď. Pan poslanec Radim Holeček bude dále interpelovat pana ministra Dana Ťoka ve věci dálnice D8. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, k dálnici D8 neinterpeluji poprvé. Na tento vánoční dárek pro všechny řidiče nejen Ústeckého kraje se velmi těším. Nejvíce jásat budou občané žijící u objízdných silnic I/30 z Lovosic do Ústí nad Labem a I/8 z Lovosic do Teplic. Budou eliminovány prach, hluk, ale co hlavně, smrtelné nehody.

Před třemi dny se objevila novinová zpráva, která připomněla, že stavbaře ještě potrápí dvě kritická místa. Vedle tzv. řehlovického zářezu také sesuv půdy, který v červnu roku 2013 zavalil asi 200metrový, prakticky hotový úsek dálnice u Litochovic. Jsem informován, že se aktuálně pracuje na půdorysných obrysech tzv. statických prvků, což jsou železobetonové profily osm na osm metrů, a že je to velmi komplikované.

Můj dotaz je stále stejný: Stihne se dostavba i přes tyto těžkosti do prosince 2016? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pane ministře, prosím, vaše odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych řekl velmi stručně a jasně: Ano. Děláme všechno pro to a věřím tomu, že bude.

Nicméně jenom tady krátce zmíním, že pokud jde o práce na sesuvu, ty dále pokračují. V rámci druhé etapy odstraňování sesuvu pokračuje realizace statických prvků a příprava na realizaci hlubokého drénu, který je potřeba realizovat před dokončením těchto prvků. Až budou statické prvky dokončeny, bude probíhat odtěžování zeminy z tělesa dálnice. Předpoklad zahájení odtěžování je 25. duben 2016. Po odtěžení bude zjištěn stav tělesa a připraven technický podklad pro jeho obnovení. Termín dokončení sanace sesuvu se předpokládá v polovině roku 2016. Nadále platí, že zbylý úsek dálnice D8 bude zprovozněn v prosinci 2016. Kritický harmonogram je dodržován.

Máte pravdu, je tam ten zářez a je tam i to odtěžování. Stavbu jsem navštívil koncem února. Chystám se tam znova, až se začne odtěžovat sesuv, a jsem přesvědčen a všichni potvrzují, že ten termín je sice napjatý, ale stihnutelný, takže doufám, že ani žádná administrativní ani žádná geologická nečekaná záležitost nás nezastaví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dvacátou čtvrtou interpelaci přednese pan poslanec Daniel Korte, který ale není přítomen, tudíž jeho interpelaci ruším. Pan poslanec Petr Bendl dále bude interpelovat pana ministra Mariana Jurečku. Taktéž není přítomen, tudíž jeho interpelaci ruším.

A opět oblíbený pan poslanec Radim Holeček, tentokrát bude interpelovat paní ministryni Karlu Šlechtovou ve věci Czechie.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážená paní ministryně, uvedla jste, že se s novým jednoslovným cizojazyčným názvem republiky Czechia stejně jako já neztotožníte. Já se domnívám, že na destinační logo Czech Republic - land of stories bylo by naloženo dost peněz, přes miliardu. Měnit značku, to budou další finance navíc. Vím, že zavedení Czechie hájí například ministr Pavel Bělobrádek, ministr Mládek v tom celém vidí mnoho povyku pro nic, zevrubně známe i po dnešní interpelaci kolegyně Fischerové názor premiéra a prezidenta.

Moje dotazy: Bylo konzultováno s Ministerstvem pro místní rozvoj? Neproběhla veřejná debata. Proč se tedy tak najednou název zavádí? Já dodám osobní zkušenost. Když vyjedu do zahraničí, tak si valná většina lidí myslí, že jsme stále Czechoslovakia a na Czech Republic si ještě pořádně nezvykli. Proč teď tedy znovu měníme název? Je to opravdu zapotřebí? Přece nechceme, aby si nás pletli s Čečenskem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno písemně.

Další interpelaci přednese pan poslanec Ludvík Hovorka. Bude interpelovat ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci byznysu s udělováním víz pro ukrajinské občany. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Dobrý den. Vážený pane ministře, opakovaně vás žádám o změnu systému vyřizování víz pro ukrajinské občany. Podle vaší odpovědi na moji interpelaci je systém VISAPOINT plně funkční a transparentní. Podle sdělení Ministerstva zahraničí je systém VISAPOINT internetový veřejně dostupný systém. Registrace jiné osoby za úplatu do systému VISAPOINT není porušením české legislativy. To odpovědělo na dotaz Reflexu Ministerstvo zahraničí. Z hlediska českého práva je to tedy jednoduché. Prostředník poskytuje službu, kterou Ukrajinci chtějí, a poskytuje ji za branami ambasády. Nás se to tedy netýká. Resort zahraničí popírá i výpovědi dalších Ukrajinců se stejnou zkušeností. S požadavkem na úhradu poskytnutého registračního kódu.

Podle zpráv BIS napadli systém VISAPOINT kyberzločinci, kteří podle zpravodajců krátce po zavedení systému VISAPOINT vytvořili automatizované nástroje, jež rychle obsazovaly všechny termíny pohovorů v systému VISAPOINT, a tím znemožnili řádným zájemcům registraci termínu. Zájemcům nezbylo nic jiného než platit pachatelům této trestné činnosti nemalé částky za zprostředkování registrace, píše BIS ve zprávě za rok 2013. O rok později BIS pokračuje. Zavedení několika funkcionalit do informačního systému VISAPOINT přineslo dočasné zlepšení situace. Někteří zprostředkovatelé však na tuto úpravu v systému zareagovali, přizpůsobili se jí a i nadále informační systém VISAPOINT zneužívají k vlastnímu obohacení.

Ukrajinci nakonec raději zaplatí prostředníkům. Podle svědectví Ukrajinky Oksany není VISAPOINT korupci odolný, jak se tváří české úřady. Sama vyslechla rozhovor dvou zaměstnankyň, ambasádou doporučených tlumočnic, jak se baví o tom, kdy VISAPOINT termíny uvolní. Dle dostupných informací se za udělení víza, respektive za zprostředkování registrace, platí částky od 4 tis. do 16 tis. korun. Počet udělených víz pro Ukrajince se snížil od roku 2007 z 27 tis. na loňských 3 tis. osob.

Pane ministře, žádám vás, abyste zjednal nápravu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Osmadvacátou interpelaci přednese paní poslankyně Marta Semelová, která bude interpelovat nepřítomného ministra zdravotnictví ve věci budoucnosti kojeneckých ústavů.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane ministře, z podnětu Rady vlády pro lidská práva má být sjednocena ústavní péče pro ohrožené děti pod MPSV a má být omezena možnost umisťování dětí. Věková hranice, dokdy dítě nebude moci být umístěno, má být do jednoho roku věku dítěte, pak do tří let a nakonec do sedmi let věku s tím, že pokud by umístění bylo nezbytně nutné, tak maximálně na dobu jednoho měsíce. Přestože bychom si všichni přáli, aby všechny děti vyrůstaly v rodině, řada z nich zůstává z různých důvodů v ústavní péči. Proto mám obavy, co s těmito dětmi bude, pokud jde o sjednocení pod jeden resort. Současná roztříštěnost do tří resortů, Ministerstva zdravotnictví, MPSV a Ministerstva školství, zde má své opodstatnění vzhledem k věku a k různým potřebám dětí. Jediný úřad nemůže komplexně pojmout zdravotní, sociální a vzdělávací problematiku.

Například u kojeneckých ústavů, které jsou nyní pod Ministerstvem zdravotnictví, dojde k omezení zdravotní péče o děti, které si do života přinášejí různá rizika, zdravotní či mentální postižení, bývají zanedbávané, týrané, mívají abstinenční příznaky, vyžadují speciální psychologickou a rehabilitační péči. Dětská centra, v něž se postupně kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do tří let transformovaly, poskytují dětem s popsanými rizikovými faktory komplexní odbornou péči včetně diagnostiky. Proto proti návrhu vlády protestují odborníci, pediatrické společnosti, odborné asociace a lidé z praxe.

Chci se proto zeptat, zda budete brát v potaz tyto názory opřené o letitou zkušenost, praxi a odbornost. Dále, jak se stavíte k sjednocení pod jeden resort a ke stanovení hranice. A nakonec, kam neumístěné děti z dětských center půjdou. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Další, 29. interpelaci přednese pan poslanec Michal Kučera, který bude interpelovat pana ministra dopravy ve věci dostavby komunikace R7.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, na klíčové silnici R7, kterou dnes honosně nazýváte D7, denně projedou tisíce aut a kamionů. Většinou dvouproudá silnice kapacitně nestačí, je dlouhodobě přetížená, často na ní dochází k nehodám. Naposledy to byl školní autobus s dětmi, který se převrátil na cestě do Prahy. Současné opravy prodlužují cestu do práce ze sociálně ohroženého regionu až o desítky minut. Navíc modernizace je v nedohlednu z důvodu zpackaného vyjednávání vašeho kolegy z hnutí ANO ministra Brabce v Bruselu ve věci posuzování vlivu staveb na životní prostředí EIA.

Opravy, které začaly v únoru letošního roku, mají pokračovat až do podzimu. Na čtyřpruhu Slaný-Praha se navíc současně montují nová svodidla, jízda je svedena do jednoho pruhu. Zajímavé je, že tento úsek se opravoval v minulých letech. Jízda byla také omezena na jeden pruh. Navíc dnes poté, co se jezdí jedním pruhem, se již objevují první díry na těchto úsecích, které byly opraveny v minulých letech. Předpokládám, že příští rok bude opět čtyřpruh uzavřen, aby byly opraveny díry, který vznikly v letošním roce. Nazval bych to takovým perpetuum mobile ministra Ťoka.

Chtěl bych se vás, pane ministře zeptat: Kdo je zodpovědný za chaos na R7, který omezuje lidi na cestě do práce a je příčinou dopravních nehod?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře. Kdo za to může?

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v letošním roce bude zahájeno stavba D7 Postoloprty-Bitozeves. Ohledně přípravy na D7 bych rád uvedl následující: U stavby D7 Slaný - hranice Středočeského kraje bude v letošním roce aktualizována dokumentace pro územní rozhodnutí a ověřovací stanovisko k EIA. Následně se zpracuje dokumentace pro stavební povolení D7 Panenský Týnec, zkapacitnění obchvatu. V letošním roce bude zajištěna dokumentace pro stavební povolení včetně inženýrské činnosti a ověřovací stanovisko k EIA. Také budou zahájeny výkupy pozemků. D7 Chlumčany, zkapacitnění, v letošním roce bude dokumentace pro stavební povolení včetně inženýrské činnosti a ověřovací stanovisko k EIA. Také se zahájí výkupy pozemků. Stavba D7 Louny, zkapacitnění - zde je stanovisko EIA dle starého zákona 244, bude nezbytné opakovat proces EIA. Stavba D7 Postoloprty, zkapacitnění obchvatu - bude se aktualizovat dokumentace pro územní rozhodnutí včetně inženýrské činnosti a ověřovací stanovisko EIA.

Jaký je postup při opakování EIA? Dne 24. března předložilo Ministerstvo dopravy do meziresortního připomínkového řízení materiál předjednaný i s MŽP a MMR, kterým se nastavuje jednoznačný postup pro zajištění podkladů a zajištění procesu opakování EIA u všech projektů, které svou přípravu dosud opírají o stanovisko EIA dle zákona č. 244/1992 Sb. V současné době probíhá vypořádání připomínek. Materiál bude do konce dubna předložen k projednání ve vládě. Základními principy pro opakované EIA jsou: Bezodkladně se začnou připravovat dokumentace EIA dle priorit v přípravě jednotlivých staveb opírajících se o stanovisko dle zákona 244. Dokumentace EIA bude vycházet z aktuálního stupně projektové dokumentace. Pouze se popíší dříve zvažované varianty a odůvodní se výběr k té překládané... posouzení s ohledem na parametry životního prostředí. Paralelně s opakováním procesu EIA se bude pokračovat v přípravě projektu, dokumentace, výkupech pozemků, případně i soutěžích na zhotovitele s možností vypovědět smlouvu, pokud by se do určitého data nepodařilo získat stavební povolení.

Z důvodu opakování procesu EIA nebudou z OPD 2014 až 2020 realokovány prostředky do jiných operačních programů, neboť Ministerstvo dopravy je schopno garantovat efektivní vynaložení těchto prostředků, a to primárně i ve specifických cílech, kde je realizována stavební výroba. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych chtěl pana ministra ještě vyzvat, aby se vyjádřil k těm probíhajícím opravám na silnici R7, a současně bych chtěl říct: Vážený pane ministře, chci vás požádat, abyste se osobně zasadil o urychlené a kvalitní dokončení oprav a zahájení dostavby silnice R7, která je často jedinou možností, jak se mohou lidé z jižní části Ústeckého kraje dostat do práce. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane poslanče, na úsecích dálnice D7 stejně jako na ostatních dálnicích dochází k postupné nezbytné výměně již dožitých středových svodidel za nová, odpovídající platným technickým předpisům. Tento krok je nesporným přínosem pro bezpečnost silničního provozu. Současně dochází k úpravě přejezdů středního dělicího pásu. Během uvedených stavebních prací jsou v dotčeném úseku zavřeny rychlé jízdní pruhy. Na silnici 1/7 mezi Slaným a hranicí Středočeského kraje probíhají etapově stavební práce související s opravou vozovkového souvrství. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvoupruhový úsek, je zde provoz zajištěn střídavě v jednom jízdním pruhu a řízen semafory. Odhadem se vždy jedná o úsek cirka 500 metrů dlouhý. Je potřeba připomenout, že při neprovedení těchto prací by pokračovala degradace vozovek vedoucí v krajním případě až k jejich úplnému uzavření. Za této situace je jistě výhodnější vydržet provoz řízený semafory než absolvovat zdlouhavé objížďky po nevyhovujících komunikacích nižších tříd.

Musím konstatovat, že Ředitelství silnic a dálnic je při stavební činnosti omezeno mimo jiné povětrnostními podmínkami, takže veškeré práce jsou plánovány od jara do podzimu. Komfort jízdy může být v době oprav snížen, a proto bych vás rád požádal o trpělivost, přizpůsobení jízdy stavu a povaze vozovky a silničnímu provozu.

Jsem rád, že je k dispozici dostatek finančních prostředků na to, abychom mohli silnice v takovém rozsahu opravovat. Ne vždy tomu tak bylo. A omlouvám se za diskomfort, ale stále jsem přesvědčen o tom, že je mnohem výhodnější, když se ty silnice sice za toho diskomfortu opravují, než kdybychom je nechali degradovat dál. Takže budeme se snažit aspoň ty práce urychlit, aby to bylo hotovo co možná nejdřív. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za odpověď panu ministrovi. Pan poslanec Petr Bendl bude ve třicáté interpelaci interpelovat nepřítomného ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci povinnosti prodávat státu soukromý majetek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v novele zákona 114 o ochraně přírody a krajiny navrhujete z mého pohledu naprosto bezprecedentní záležitost, a to nařídit lidem povinnost prodávat své pozemky státu, a to v národních parcích, přírodních rezervacích, přírodních památkách a pozemcích souvisejících s jeskyněmi, s tím, že v okamžiku, kdy by tento zákon byl přijat, bude na majetky, nebo chcete-li půdu těchto lidí, na které třeba dlouhá léta hospodaří, uvalena státem plomba, aby nemohli nakládat se svým majetkem jinak, než že by v případě, že jej budou chtít prodat, museli - a povinně jej museli - prodávat státu. Chci se vás zeptat, jak se tato pravomoc státu a vámi prosazovaná potkává s deklarovanou pravicovou orientací hnutí ANO. Nepřipadá vám, že toto opatření je z doby před rokem 1989? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Další interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat nepřítomného ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ve věci Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, na konferenci v Hradci Králové se hovořilo také o Národním plánu rozvoje sítí nové generace. Zaujal mě drobný rozpor, který možná rozporem být ani nemusí. V každém případě vás poprosím o vysvětlení. A v čem onen rozpor podle mého názoru spočívá? Národní plán rozvoje by měl být schválen do 30. června letošního roku. Zbývají tak necelé tři měsíce. Logickou podmínkou jeho pořízení je ale přehled o takzvaných bílých místech, která jsou z pohledu rozšiřování připojení zajímavá. Tento přehled chce ale MPO zmapovat až v termínu třetího čtvrtletí.

Vážený pane ministře, můžete prosím vysvětlit, v jakém vztahu tyto dokumenty jsou, a vyloučit, že by pozdější pořízení přehledu mohlo být překážkou schválení Národního plánu rozvoje sítí nové generace? Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak se stane, paní poslankyni bude písemně odpovězeno.

Třicátou druhou interpelaci přednese pan poslanec Radim Holeček a bude interpelovat přítomnou paní ministryni Michaelu Marksovou ve věci bytové politiky. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci vašeho nového návrhu pronájmu bytů jen se svolením sousedů. Jsem z Ústeckého kraje, kraje v mnoha aspektech problematického, a tak by mi, pokud bych byl přítelem rychlých řešení, v mnoha ohledech mohlo přijít sympatické, že by se slušní sousedé mohli dohodnout, že nepřijmou mezi nájemce problematickou osobu. Své by o tom mohli vyprávět například obyvatelé paneláků v Janově u Litvínova, o jejichž problémech jsem v minulosti interpeloval. Přesto mi to plošně sympatické nepřijde. Tato rozhodnutí bych opravdu ponechal na dohodách v rámci společenství vlastníků nebo na komunální úrovni. Nejsem zastáncem toho, aby se omezovala práva majitelů. V tomto ohledu jsem naprosto proti tomuto návrhu, neboť by byl v rozporu s platným právním řádem naší republiky

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím paní ministryni o její odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, toto je jedno velké nedorozumění. Nic takového jako souhlas sousedů nikdo nenavrhoval ani nenavrhuje. To, z čeho novináři takto mylně usoudili, bylo zřejmě to, že my se v tuto chvíli snažíme a do připomínkového řízení jsme vypustili takový návrh souboru opatření, kde když chceme pomoci těm slušným nájemníkům, respektive slušným majitelům bytů právě buď v družstevních domech, nebo když je to společenství vlastníků, tak vlastně to, co se dnes děje, že ti spekulanti s chudobou přešli z ubytoven vlastně do bytových domů, tak to samozřejmě jim se vyplatí jenom díky tomu, že my do těch bytů platíme sociální dávky. A novelou zákona o hmotné nouzi z roku 2014 došlo k poměrně slušnému omezení těch podmínek na ubytovnách. To znamená, že ti spekulanti se tedy, jak vy víte nejlépe z vašeho kraje, přesouvají do bytů. A my v tuto chvíli v podstatě musíme tam ty dávky vyplácet a nemáme v ruce žádné nástroje, jak tomu zabránit nebo jak to nějakým způsobem omezit, my jako resort Ministerstva práce.

A my jsme sepsali takový soubor opatření po diskusích s náměstky z jiných resortů, kde by nám ty jiné resorty měly pomoci, protože to jsou prostě věci, které my sami si napsat nemůžeme. Jednou z těchto oblastí je například to, že požadujeme po Ministerstvu zdravotnictví, aby znovu zavedlo hygienické standardy na byty, které prostě zmizely někdy v roce 2006. Takže teoreticky teď, když bude nějaký naprosto vybydlený, naprosto nevyhovující panelákový byt, tak my do toho tu dávku stejně musíme platit, protože prostě nemáme jak říct, že je to v příšerném stavu a že do toho žádná dávka nepůjde. A další z těch bodů je, jak vlastně zabránit tomu účelovému sestěhování osob. My jsme nikdy, nebo ani já jsem nikdy neřekla, že by měl být souhlas sousedů. Já jsem jenom hovořila o tom, že v západoevropských zemích jsou mnohem přísnější pravidla toho, jak nějaký orgán třeba družstva, tipuji nějakého předsednictva, spolurozhoduje o tom, když tam někdo nový chce koupit byt, jestli smí, nesmí nebo jestli to je ten byt, který už vlastní, komu ho smí pronajmout. A takhle to prostě funguje. To není nic nového. Ale já jsem to jenom zmínila jako jednu z variant, kam se domnívám, že bychom se také měli ubírat, abychom ochránili ty slušné nájemníky. Ale není to ani návrh, který je v gesci Ministerstva práce. Takže je to jenom jako jedno asi z osmi navržených opatření k další diskusi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci i paní ministryni. Pan poslanec Petr Bendl bude interpelovat dále nepřítomného ministra zemědělství ve věci kauzy Najmr. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane nepřítomný ministře zemědělství, protože nemám, jak jinak vás upozornit na fakt, že nejenom že nechodíte do Poslanecké sněmovny a máte, jak jsem zjistil, i horší účast na hlasování, než má sám premiér, také neodpovídáte na ústní, zejména na písemné interpelace. Já jsem vám prostřednictvím předsedy Poslanecké sněmovny poslal písemnou interpelaci, a to 21. 12. 2015 ve věci kauzy pana Najmra. Nechci ji tady podrobně uvádět, neboť je to opravdu na delší čas než na dvě minuty, které mám vymezeny, a vy jste mi doposud na tuto interpelaci neodpověděl. Proto vás interpeluji v této záležitosti a žádám, abyste dodržoval jednací řád Poslanecké sněmovny. Doufám, že tentokrát už se odpovědi dočkám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Snad, pane poslanče. 34. interpelaci pan poslanec Kučera stahuje, takže 35. interpelaci přednese pan poslanec Radim Holeček, který bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí ve věci nakládání s byty. Nebude, tudíž ji škrtám. Poslední opět pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat pana ministra dopravy ve věci provinění...

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Obrátil se na mě občan, který už si poměrně dlouhou dobu dopisuje s odborem 150 Ministerstva dopravy ve velmi technické záležitosti, která se týká vypracovaného a schváleného projektu číslo 803, který měl přílohu číslo 3. Já jsem před interpelací dal panu ministrovi všechny podklady důležité k odpovědi na tuto interpelaci. Chtěl jsem se zeptat, zda v tomto projektu tato příloha byla platná v letech 2008 až 2014. Pokud ne, čím byla zrušena. Zároveň bych se rád zeptal, pokud byl projekt platný - odbor 150 Ministerstva dopravy ve svých písemných informacích z dopisu z 8. 12. 2008 a z e-mailu značky 67200815 STK 3/2 přílohu číslo 3 popírá a uvádí nepravdivé informace - proč tedy odbor 150 Ministerstva dopravy nepodával o příloze číslo 3 relevantní informace, a navodil tím možnost poškození STK i kontrolovaného automobilu. A zároveň odbor 150 Ministerstva dopravy byl opakovaně požádán, aby s přílohou číslo 3 tohoto projektu seznámil dotyčné STK, a zřejmě se tak nestalo. Prosím, pane ministře, o vaše reakci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, v úvodu musím zmínit, že pro STK platí jednotná metodika zkoušení brzd schválená Ministerstvem dopravy. Tato metodika je univerzální a týká se plně i zkoušení brzd z vozidel s více poháněnými nápravami. Kolové brzdy i ovládací soustava brzd například u vozidel 4 x 4 se od jiných vozidel podstatně neliší, ale s podmínkou, že konstrukční řešení pohonu kol její aplikaci umožňuje. V případě, že její použití konstrukce vozidla neumožňuje, provede se jízdní zkouška. Vzhledem k tomu, že u pohonu 4 x 4 existuje mnoho variant řešení, některá použití konvenční válcové zkušebny brzd, dále jen VZB, umožňují a jiná ne. Univerzální řešení opravdu neexistuje.

O možnosti využití válcové zkušebny brzd v STK pro konkrétní vozidlo s pohonem 4 x 4 rozhoduje kontrolní technik provádějící technickou prohlídku vozidla na základě svých znalostí o daném typu vozidla, informací provozovatele vozidla nebo pokusu. K pokusu je nutno dodat, že válcová jednotka je poháněná elektromotorem s příkonem 2,5 až 3 kilowatty. Obvodová rychlost válců je 4 až 5 kilometrů za hodinu. Jedná se tedy o parametry, které jsou v porovnání s výkony přenášenými na kola vozidla jeho motorem v řádově nižší. Krátkodobý pokus, například zapnutí jedné pohonné jednotky, ukáže, zda vozidlo může být vyzkoušeno na válcové zkušebně brzd, nebo ne. Snaha vyjetí vozidla z válců velký pasivní odpor kola atd. Pro vozidlo tento pokus nepředstavuje žádné nebezpečí poškození.

V minulosti zadalo Ministerstvo dopravy zmiňovaný výzkumný projekt k problematice zkoušení brzd vozidel s pohonem 4 x 4, jednalo se o součást projektu vědy a výzkumu realizovaných v letech cca 2001 až 2005. Pro Ministerstvo dopravy zpracovatelem byla společnost Dekra Automobil, resp. Ústav silniční a městské dopravy. Výsledek studia shrnující poznatky ze zahraničí byl ten, že neexistuje univerzální řešení. Jsou konstrukce vozidel, které zkoušku na konvenční zařízení brzdném umožňují, jiné ne.

Zmiňovaná příloha číslo 3, stejně tak jako zmiňovaný projekt není a nikdy nebyl závazným pro činnost STK, ale slouží jako podklad pro další činnosti v oblasti kontroly brzd. Rovněž musím uvést, že u té brzdné stolice v jejich schvalování pro použití v STK nedošlo k žádné změně od období od let 2008 až 2014. Veškerá stanoviska, která byla v minulosti v této problematice vydána, byla vytvořena na základě dostupných relevantních informací. A pokud se týká té zmiňované přílohy číslo 3, pokud jste ji nedostali, nebo ji nedostala STK, tak jsem připraven vám ji poskytnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Poslední doplňující otázka dnešního dne. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Rozumím tomu tedy správně, že ta příloha byla platná v těch letech 2008 až 2014?

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Já tady zopakuji, tak jak tomu rozumím já. Když tak si to ještě potvrdím a odpovím vám. Píše se tady, že zmiňovaná příloha číslo 3, stejně jako zmiňovaný projekt nebyl závazným pro STK. To znamená, platná ve smyslu, že existovala, byla, ale nebyl závazným, že se podle toho musí fungovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byla poslední interpelace, na kterou jsme dostali odpověď. Děkuji přítomným. Končím dnešní ústní interpelace a přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 17.58 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.