(17.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní požádám o vystoupení pana poslance Víta Kaňkovského, připraví se paní poslankyně Balaštíková.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, milé dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, vážený pane předsedající. Navážu na pana kolegu Skalického. Také zdůrazním, že budu mluvit hlavně jako zdravotník. Myslím si, že pohled zdravotníků napříč politickým spektrem je poměrně podobný.
Ve velmi krátké době je zde opakovaně předkládaná rozsáhlá novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Cíl novelizace je pochopitelný a také nutný v případě ustanovení týkajících se tabáku, tabákových výrobků a elektronických cigaret, jelikož v tomto případě je nutné naplnit závazek související s transpozicí předpisů Evropské unie do našeho právního řádu. Nicméně i nyní se opakuje situace, kterou jsme tady už všichni zažili, kdy je snaha prostřednictvím pozměňovacího návrhu změnit státní správu v oblasti potravinového práva a zprostředkovaně i ochrany veřejného zdraví. Mluvil tady o tom už kolega Skalický. V tomto případě jde o pozměňovací návrh paní kolegyně Balaštíkové, který byl přijat zemědělským výborem.
Současná podoba zákona v této oblasti vznikla velmi lopotně jako kompromis všech zainteresovaných stran. Myslím si, že si všichni pamatujeme na ty poměrně velké diskuse v nedávném období. Já jsem tehdy velmi oceňoval zástupce Ministerstva zemědělství, ale i Ministerstva zdravotnictví, že nakonec došli z mého pohledu k velmi slušnému kompromisu. Tento kompromisní závěr potvrzuje i současný vládní návrh novely zákona, přičemž dává šanci resortům zdravotnictví i zemědělství vykonávat své pravomoci v souladu se svými prioritami i reálnou potřebou zvýšení dozoru v této oblasti a v souladu s evropským právem.
Jsem přesvědčen, že přijetím pozměňovacího návrhu paní poslankyně Balaštíkové, který vymezuje dozor orgánu ochrany veřejného zdraví jen na školská a zdravotnická zařízení, by došlo k výraznému okleštění pravomocí hygienické služby v oblasti výkonu státního dozoru ve stravovacích službách a v tomto případě jako nejvíce rizikové oblasti z hlediska vzniku a šíření alimentárních nákaz, tedy onemocnění, která souvisí s konzumací potravin. Hygienická služba by v takovém případě v budoucnu pouze šetřila následky těchto nákaz, ale byla by vyloučena z prevence. Opět to tady zmínil již přede mnou kolega Skalický. Tedy byla by vyloučena z provádění běžného státního dozoru v podstatné části stravovacího sektoru. Hrozí tedy, že by například nebyla vůbec kontrolována zdravotní způsobilost osob, která je dominantním předmětem zájmu hygienické služby. Jenom pro vaši představu, možná to někteří víte, někteří nevíte, ročně hygienická služba vyloučí z provozu pro zdravotní nezpůsobilost zjišťovanou v průběhu právě preventivního dozoru kolem dvou tisíc osob, a to vzhledem k nálezům různých infekčních chorob, které znemožňují jejich další působení, většinou dočasně, v oblasti stravovacího provozu. Jde tedy o případy, kdy konkrétní osoba je přímým zdravotním rizikem v rámci své činnosti ve stravovacím provozu.
Kromě toho tento návrh vytváří uměle dvě skupiny strávníků, o jejichž výživu lze pečovat různě, což je ze zdravotního pohledu - a já tady zdůrazním i z etického hlediska - nepřijatelné. Hranice mezi jednotlivými typy stravování nejsou, protože strávníci i služby se prolínají. Byl by zde však i dopad na provozovatele stravovacích služeb, neboť by byly vytvořeny dvě skupiny provozovatelů, kdy provozovatelé, kteří by byli dozorovaní hygienickou službou, by museli naplňovat přísnější požadavky než skupiny provozovatelů, která by spadla pod dozor orgánů Státní zemědělské a potravinové inspekce.
Pozměňovací návrh také nijak nereflektuje, že dominantní problém v této oblasti, který by měla Státní zemědělská a potravinová inspekce řešit, je nutnost zvýšení efektivity kontrol jeho dozorových orgánů v prvovýrobě a ve výrobě potravin tak, aby se závadné potraviny nedostávaly vůbec na trh, a tedy ani do provozoven společného stravování. Nelze opomenout ani skutečnost, že se zmíněným pozměňovacím návrhem rozbíjí systém dozoru nad trhem s potravinami, který je předmětem dohledu ze strany Evropské komise, kdy proti nastavenému systému nebyly v současné době vzneseny námitky, právě ale ještě s výjimkou kontroly prvovýroby. Systém je hodnocen jako funkční a patřil v hodnocení mezi nejlepší systémy v Evropské unii.
Ze všech těchto důvodů považuji za nutné tento pozměňovací návrh paní kolegyně Balaštíkové odmítnout. Zároveň si troufám tvrdit, že v oblasti dozoru nad kvalitou potravin a nad stravovacími provozy je co zlepšovat, avšak ne tímto způsobem.
Kolegyně a kolegové, děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý podvečer. Děkuji panu kolegovi Kaňkovskému. Nyní prosím další řádně přihlášenou a notně zmiňovanou paní kolegyni Balaštíkovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý večer, kolegyně a kolegové. Chtěla bych rozdělit tu svoji diskusi na dvě věci, protože jsem podala dnes ještě jeden pozměňovací návrh, který je pod číslem 3803. Jenom bych vám sdělila odůvodnění. Týká se cechovních norem.
Cílem nového § 9b zákona je nastavení právního rámce pro zobrazení naznačující, že původ potraviny je v České republice. Navržené doplnění přechodných ustanovení o slova "a na ochranné známky obsahující slova české cechovní normy, které byly zapsané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, stanovuje a zpřesňuje výjimku pro ochranné známky, které svým pojetím a cílem primárně odkazují a zdůrazňují zejména kvalitu produktů vázanou na konkrétní pravidla cechovních norem, nikoliv na původ potraviny". Na základě celkové grafické prezentace ochranných známek obsahující slova "české cechovní normy" by mohlo v některých případech být nejasné, zda známka odkazuje na původ České republiky a výrobek musí plnit požadavky na použití slov česká potravina podle § 9b odst. 1. Jelikož ale cílem ochranných známek obsahujících slova "české cechovní normy" není odkazovat na původ České republiky, je nutné z důvodu právní jistoty a pro předejití nejasností v budoucnu vložit do přechodných ustanovení výjimku pro ochranné známky obsahující slova "české cechovní normy". Proto jsem podala tento pozměňovací návrh.
A teď se vrátím ke svému pozměňovacímu návrhu, který je předmětem tak dlouhých diskusí. Chápu své kolegy a je pro mě docela těžké to obhajovat, protože tady dochází jednoznačně ke směšování dvou zákonů - zákona o potravinách a tabákových výrobcích a zákona o ochraně veřejného zdraví. Sama se necítím být natolik odborníkem, abych tady házela paragrafy, nicméně se tímto problémem opravdu zabývám od roku 2014, kdy jsem vstoupila do Poslanecké sněmovny, a stalo se to takovou mou prioritou hájit ty potraviny, naše výrobce. A víte, že jsem takový, jak tady někteří z vás řekli, poslední žijící Čech na téhle půdě.
Chtěla bych říct jednu jedinou věc, protože tady dochází skutečně k zaměňování. Pan hlavní hygienik Valenta vydal dnes desatero, proč ne k zákonu o potravinách paní Balaštíkové. Já jsem napsala deset odpovědí tady k tomu. Nechci vás s tím určitě mordovat a nechci to probírat. Členům zemědělského výboru jsem své odpovědi zaslala, nicméně bych chtěla říct jednu jedinou věc. Je to záležitost o kontrolách, které provádí hygienik, a směšování tohoto zákona.
Ministerstvo zdravotnictví směšuje problematiku ochrany veřejného zdraví, která není nijak dotčena, a dozoru potravinového práva. Myslím si, že se tady někdo snaží opakovaně a účelově vyvozovat závěr, že změna kompetencí v oblasti společného stravování bude mít negativní dopad na zajištění ochrany veřejného zdraví a může dokonce znamenat přímé ohrožení veřejného zdraví. Já si ještě pamatuji články z roku 2014, kdy na Googlu najdete, že Balaštíková znamená smrt pro kojence a podobné věci, a je mi trapné, že se úředník na takovém postu dopouští takového hanebného zavádění mylných informací. Je mi to opravdu jako člověku, který je z praxe, velmi trapné a nechci vůbec sahat do svědomí kolegům, nakolik se tomu věnovali.
A tvrzení Ministerstva zdravotnictví o nezbytnosti takzvaného komplexního zdravotního dozoru v provozovnách společného stravování s ohledem na jejich rizikovost je opravdu zavádějící. Poznatky z výkonu úředních kontrol nad potravinami v členských státech ukazují, že provozovatele zařízení společného stravování není nezbytné a není ani účelné vyčleňovat ze standardního dobře fungujícího systému dozoru nad potravinami. Protože v jiných členských státech vůbec není rozděleno na hygienu a SZPI. Je to sloučeno pod Ministerstvo zemědělství, v různých zemích se ty dozorové orgány různě jmenují. ***