(16.30 hodin)
(pokračuje Šenfeld)
Za tohoto stavu považuji institut tzv. komasace upravený v ustanovení § 11 zákona o Státním pozemkovém úřadu za velice důležitý nástroj přispívající k účelnému řešení alespoň některých výše uvedených problémů spojených s roztříštěnou půdní držbou. Z důvodů již uvedených vás žádám, aby v platném znění zákona zůstalo stávající ustanovení § 11 zachováno a aby bylo upuštěno od jeho navrhovaného zrušení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Vzhledem k tomu, že nikoho nevidím, končím obecnou rozpravu a táži se pana zpravodaje a pana navrhovatele, zda si chcete vzít závěrečná slova. Není tomu tak. Zahajuji podrobnou rozpravu a eviduji tři přihlášky. První je pan poslanec Josef Šenfeld, připraví se pan poslanec Petr Kudela. Prosím.
Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl jenom formálně přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v elektronickém systému pod číslem 3526. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Petr Kudela a připraví se pan poslanec Petr Bendl.
Poslanec Petr Kudela: Dámy a pánové, já jsem do systému načetl tři pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrh pod číslem 3530 řeší převod zemědělských pozemků v zahrádkových a chatových osadách, pozměňovací návrh pod číslem 3588 v části páté návrhu zákona řeší změnu zákona o majetku České republiky, pozměňovací návrh číslo 3825 v části šesté navrhuje změnu vodního zákona, kdy se navrhuje definice, že vodní dílo není součástí pozemku, na kterém se nachází. Je to změna vyvolaná novelou občanského zákoníku. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, pane ministře, já jsem poměrně obsáhle k tomuto tisku hovořil v prvním čtení i na jednání zemědělského výboru a po diskusi - i nediskusi, protože jsem čekal, že pan ministr na některé mé otázky položené na výboru odpoví alespoň ve svém úvodním slově - musím dát návrh na zamítnutí tohoto zákona a chci jen říci jedno krátké zdůvodnění tohoto návrhu.
Předmětný návrh přináší, když řeknu zjednodušeně, soustředění státních pozemků do rukou Státního pozemkového úřadu, přičemž říká, že je to proto, aby stát měl dostatek pozemků, které by případně potřeboval k různým směnám a výměnám při prosazení prioritních projektů vlády, tzn. nejenom projektů Ministerstva zemědělství, ale také projektů Ministerstva dopravy a dalších a dalších, jiných ministerstev, která budou chtít prostřednictvím svých priorit získat nějaké pozemky. Já považuji za chybu, že si vláda v tomto ohledu nezajistila, aby měla větší dohled i kontrolu i lepší šanci na to, aby případné priority vlády mohly být zajišťovány už na Státním pozemkovém úřadě. Uměl bych si to představit tak, že tam bude jakási dozorčí rada či správní rada delegovaná z jednotlivých resortů, případně z jiných státních orgánů či veřejných institucí, tak aby bylo možno nejenom kontrolovat, jestli k těm směnám, ke kterým bude docházet, dochází opravdu s tím titulem řádného hospodáře, neboť se domnívám, že tento proces, tak jak je nastaven, povede spíše k chaosu a k tomu, aby vůbec projekty jako takové - spíše docházelo k jejich zpožďování, nikoli k jejich šanci na rychlé vyřešení. A netýká se to jenom projektů vlády, ale i obecně veřejné správy, nebo jak je v tom zákoně uvedeno, k pozemku se dostanete jenom cestou správního řízení, kde je možné se téměř donekonečna odvolávat, jít s tím až k soudu atd. atd., že si tím vláda a stát a obecně veřejná správa komplikuje život. To je jeden důvod.
Ten druhý důvod je daleko vážnější. Týká se té restituční tečky, kde už počet potenciálních restituentů, nemám na mysli překupníky restitucí, ale opravdu restituentů, se radikálně snížil a už to není žádná minorita, spíš opravdu významná majorita, a my tímto návrhem zákona dáme do nerovnoprávnosti restituenty, kteří dříve dostali naturální náhrady, teď už dostanou pouze finanční prostředky - a to jsem doufal, že tady pan ministr buď vyvrátí, nebo potvrdí, neboť jsem tuto záležitost otevíral na jednání zemědělského výboru - oceněné vyhláškou roku 90, tzn. že budou tito restituenti, pokud neměli šanci se vůbec k pozemkům jako takovým dostat, tak je dostanou v ocenění v řádu mnohem nižším, než jakou hodnotu by jejich pozemky měly dnes. Myslím si, že to je na hraně ústavnosti, možná dokonce za hranou, a proto navrhuji zamítnutí zákona ve třetím čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Váš návrh jsem zaregistroval, budeme o něm hlasovat ve třetím čtení. Táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se pana navrhovatele a pana zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Pan zpravodaj, potom pan ministr. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, já udělám krátkou rekapitulaci druhého čtení. V obecné rozpravě vystoupil pan poslanec Šenfeld, v podrobné rozpravě vystoupili pan poslanec Šenfeld s příspěvkem týkajícím se komasace, poslanec Kudela, který předložil tři pozměňovací návrhy, a poslanec Bendl, který podal návrh na zamítnutí zákona a tento svůj návrh odůvodnil. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní požádám pana ministra o závěrečné slovo.
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Já bych chtěl krátce zareagovat, protože při projednávání v prvním čtení i na jednání zemědělského výboru jsem některé věci zopakoval, ale protože samozřejmě všichni poslanci na zemědělském výboru být nemohli, byť v prvním čtení ty argumenty zazněly, já zopakuji dva klíčové.
Za prvé si myslím, že kdyby dávno v minulosti Státní pozemkový úřad nebo pozemkový fond byl tím hlavním garantem pozemků státu pro jakékoli investiční opatření, nedošlo by k tomu, k čemu došlo v minulosti, že stát byl schopen pozemky, kde prokazatelně ze svých strategických plánů, z výhledu na budování lidových staveb věděl, že bude potřeboval výkup pozemků, my jsme byli schopni, a bylo to i za minulých a předminulých vlád, prodat pozemky, které jsme za dva, za tři, za čtyři, za pět let znovu draze vykupovali. Takže proto toto opatření. Není to žádná koncentrace moci, ale je to racionální opatření, které má přispět k tomu, aby stát a jeho organizační složky se chovaly hospodárně a měly jedno klíčové místo, kde komunikovat budoucí pozemkové potřeby pro investiční záměry státu.
Druhá věc, co říká pan poslanec Bendl, také jsem na to reagoval již v minulosti, zopakuji to teď znovu. Ten původní princip při vypořádávání restitučních nároků byl takový, že zpočátku se vypořádávaly restituční nároky pouze za pozemky, pak přibyla možnost vypořádávání i finančně a dnes se vracíme k tomu, že máme tady přechodné období, kdy bude ještě možné, aby restituenti a držitelé těch nároků požádali v příštích dvou letech v rámci možnosti pozemkového vypořádání, s tím, že potom bude ještě desetiletá lhůta na vypořádání finanční a potom definitivně restituční tečka. Protože si nemyslím, že tento stát by měl, řekněme, mít tady více než 30 let období, kdy de facto už se mu nedaří ten proces dovést do zdárného konce, ale naopak, díky poměrně malým nárokům, které dneska jsou, musím říci, že více než deset tisíc nároků je do jednoho tisíce korun. To jsou nároky, které nevypořádáte pozemkově, ty je možno vypořádat jedině finančně a díky dědickým řízením se tyto nároky dále atomizují. ***