Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

202.
Informace vlády České republiky o migrační krizi

Tímto bodem jsme se naposledy zabývali v pátek 12. února letošního roku na 39. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme přerušili všeobecnou rozpravu. Připomínám, že úvodní slovo dne 21. ledna t. r. přednesl předseda vlády Bohuslav Sobotka. K tomuto jednání byl rozdán podkladový materiál Ministerstva vnitra a 22. 3. byl rozdán další informační materiál.

Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali předseda vlády Bohuslav Sobotka a určený zpravodaj poslanec Jiří Mihola.

Táži se pana premiéra, zda chce vystoupit. (Ano.) Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, jak už zde bylo řečeno, poslední moje vystoupení tady k migraci bylo 20. ledna letošního roku. Od té doby uplynulo období cca dvou měsíců a myslím si, že stojí za to, abych se vrátil k tomu, co se během uplynulých dvou měsíců odehrálo, ještě předtím, než bude pokračovat debata poslanců a poslankyň na této mimořádné schůzi.

Jsem rád, že za poslední dva měsíce se vývoj na evropské úrovni posunul, a jsem také rád, že v základní rovině dnes evropské státy následují to, co jsme v rámci V4 říkali od samého počátku řešení migrační krize. Na otázku migrační krize existuje pouze společná evropská odpověď a ta spočívá dnes v uzavření balkánské trasy, spočívá v zajištění ochrany schengenského prostoru, dnes zejména v Řecku, a také v aktivním působení v Sýrii, kde leží velká část příčiny celé dnešní situace.

Dovolte mi, abych se vyjádřil k pražskému summitu V4 s balkánskými zeměmi. Při příležitosti 25. výročí založení visegrádské skupiny jsme v únoru jednak připomenuli tento historický moment v Pražské deklaraci, kde jsme jasně řekli, že státy V4 jsme součástí Evropy a hodláme aktivně působit pro zachování stability a akceschopnosti Evropské unie. V Pražské deklaraci stojí: Chceme, aby Evropská unie byla silnější, a jsme přesvědčeni, že silná Evropská unie potřebuje také silnou visegrádskou skupinu.

Přesně v tomto duchu jsme pak přistoupili k druhému tématu našeho pražského setkání, kterým byla právě otázka řešení migrační krize. Shodli jsme se na tom, že je potřeba uzavřít balkánskou trasu. Bylo pro nás jako pro státy V4 podstatné diskutovat o těchto otázkách také se zeměmi, kterých se naše návrhy bezprostředně týkají. Přizvali jsme proto k této debatě prezidenta Makedonské republiky a také předsedu vlády Bulharské republiky, kteří nakonec naše záměry potvrdili a podpořili. Součástí naší pozice bylo i to, že akční plán mezi Evropskou unií a Tureckem musí být jednoznačně uveden v život a musí být naplňován.

Chci připomenout a zdůraznit, že únorové setkání států V4 tady v Praze bylo v té době jedním z nejdůležitějších setkání nad věcnými otázkami, jak dál postupovat v oblasti migrace. Šlo nám o to přinést našim státům a také Evropě naprosto konkrétní výsledky. Tím, že jsme se tady v Praze shodli s Makedonií a že jsme se shodli s Bulharskem na postupu vůči balkánské migrační trase, jsme podle mého názoru ukázali, že naším cílem není politika, která by vedla k prohlubování migrační krize, ale že naším cílem je konkrétní účinné řešení, které zastaví nelegální migraci do středu Evropy.

Březnová jednání na evropské úrovni ukázala, že strategie V4 v tomto směru byla správná. Evropská komise si nakonec osvojila do značné míry naše zásady přístupu k řešení migrační krize. Nejprve 7. března proběhl summit Evropská unie - Turecko. Zde byly dohodnuty konkrétní kroky, zejména to, že Turecko bude přebírat zpět nelegální migranty z Řecka, tedy z nejbližší evropské země, kde jich dnes jsou desítky tisíc. Ale došlo také ke shodě ve věci uzavření balkánské trasy, a tím jsme docílili odpovědi Evropské unie, kde jsme řekli "jsme schopni účinně chránit vlastní hranice".

Dohoda o navracení uprchlíků z Řecka do Turecka je klíčová pro to, aby konečně klesly počty lidí, kteří se ocitají na neřízené cestě do Evropy. Dohodou o navracení do Turecka chceme rozbít převaděčské sítě, protože cesta do Evropy s perspektivou vrácení zpět do Turecka ztratí smysl. Zároveň díky principu jeden za jednoho dokážeme účinněji pomáhat občanům Sýrie, jejichž země je zdevastovaná válkou a kterých je na území Turecka dnes kolem dvou a půl milionu.

Druhou klíčovou složkou dohody je uzavření balkánské trasy. Považuji to za jeden z úspěchů států V4. Chci zdůraznit, že uzavření balkánské trasy znamená především návrat k pravidlům, návrat k dodržování zásad schengenského prostoru v této oblasti. To znamená, že přes hranice v těchto státech nesmějí procházet ti, kteří nesplňují podmínky žadatele o azyl nebo o azyl nechtějí požádat. Důsledné dodržení tohoto principu vedlo k tomu, že výrazně poklesly počty těch, kteří se přes balkánskou trasu nyní dostávají do dalších evropských zemí. Ze stovek lidí, kteří nelegálně překračovali hranice v oblasti západního Balkánu, se během několika dní staly desítky a jednotky osob. To znamená, že návrat k pravidlům a jejich kontrola vyslaly vůči nelegálním migrantům odstrašující signál. Uzavření balkánské trasy znamená jednoznačně evropské NE dosavadnímu chaosu a dosavadním snahám obchodníků s lidmi.

Jsem rád, že státy V4 trvalým tlakem dokázaly také přimět Evropu, aby se věnovala i situaci v zemích, jako je Makedonie a Bulharsko, i v těch balkánských státech, které ještě nejsou součástí Evropské unie. Budeme v podpoře zemí západního Balkánu pokračovat. Aktuálně usilujeme o to, aby tyto státy měly přístup k relevantním informacím ve věci migrace, které sdílíme v Evropské unii.

Výsledky summitu Evropské unie s Tureckem byly potvrzeny na Evropské radě, která skončila minulý týden v pátek. V návaznosti na to v neděli začíná platit dohoda, která počítá s tím, že uprchlíci, kteří se od neděle dostanou do Řecka, budou vraceni do Turecka. Od neděle by tedy mělo probíhat vracení všech osob, které se do Evropy dostaly nelegálně z Turecka přes Egejské moře, zpět. Připomínám, že se jedná v poslední době o nejčastější způsob, jakým běženci vstupují do Evropy. V prvních dvou měsících tohoto roku překročilo turecko-řeckou námořní hranici v průměru osm až deset tisíc osob. To nyní skončí. Všichni, kteří se až dosud snažili vydělávat na tom, že budou do Evropy z Turecka převážet uprchlíky, po neděli musí vědět, že tato aktivita nepřinese žádný výsledek.

Za každou navrácenou osobu, která přišla do Evropy cestou z Turecka po Egejském moři, a půjde o osobu ze Sýrie, přijmeme v rámci dohodnutého přesídlovacího mechanismu z Turecka jednoho syrského uprchlíka, který splňuje kritéria pro statut válečného běžence. Když to tedy zjednoduším - všichni, kteří nelegálně přijdou do Evropy přes moře, by měli být dopraveni zpátky do Turecka. Podle pravidel jeden za jednoho pak z Turecka přesídlíme do Evropy jednoho člověka, o kterém bezpečně víme, že je syrský válečný uprchlík.

Tyto uprchlíky bude Evropa přesídlovat z Turecka jen v rámci schválených kvót. Návraty a přesídlování začnou 4. dubna. Zdůrazňuji, že každý, kdo bude v rámci tohoto mechanismu a schválených počtů přesídlen z Turecka do Evropy, bude muset projít bezpečnostní prověrkou. To zajistí maximální kontrolu a informace o tom, kdo přichází. Pokud tito lidé neprojdou bezpečnostní prověrkou, neměli by se tohoto mechanismu účastnit.

Evropská unie se v rámci dohody dohodla na tom, že po roce 2018, po vyčerpání aktuální pomoci pro uprchlíky v Turecku, bude tato pomoc pro uprchlíky v Turecku pokračovat.

Předmětem jednání byly také konkrétní kroky, které by měly zajistit, že se zlepší životní podmínky syrských uprchlíků v Turecku tak, aby nepokračovali dále do Evropy.

Do závěrečné dohody s Tureckem a závěrů Evropské rady se České republice a V4 podařilo prosadit několik prioritních bodů. Především se jedná o potvrzení, že dohoda s Tureckem nezakládá žádné nové závazky pro členské státy v oblasti relokací a přesídlování. Vedle toho jsme prosadili, jak jsem již zmínil, podporu zemí západního Balkánu při regulaci nelegální migrace. Další závazek, otázka vízové liberalizace Evropské unie s Tureckem, platí pouze za splnění všech platných podmínek. Nadále platí rovné podmínky pro všechny kandidáty na bezvízový styk s Evropskou unií, jako je například Ukrajina nebo Gruzie. A konečně dalším bodem, který jsme prosadili do závěrů Evropské rady, je odkaz na potřebu dodržování lidských práv a svobody projevu v Turecku.

Poté kdy byla uzavřena balkánská migrační trasa a země v této oblasti začaly regulovat nelegální migraci, je nyní důležité věnovat pozornost dění v Řecku a jeho schopnosti reálně zvládat ostrahu hranice. Řecko v první řadě potřebuje dostatečné kapacity, aby všechny migranty mohlo dostat pod kontrolu, do hotspotů a určených zařízení. Musí tyto lidi zajistit, protože od 4. dubna bude zahájeno jejich navracení do Turecka. V posledních dnech přicestovala do Řecka první skupina tureckých imigračních úředníků a současně by řečtí úředníci měli v dohledné době přijet do Turecka. Je evidentní, že Řecko nyní potřebuje podporu. Samotný mechanismus vracení nelegálních migrantů z Řecka do Turecka výhledově zabrání tomu, aby se i v Řecku, tedy na území Evropské unie, hromadily tisíce. Také proto je důležité, aby tento mechanismus odpovídal mezinárodním standardům, aby podléhal jasným pravidlům. Řecko potřebuje pomoc v personálních kapacitách, potřebuje policisty a další administrativní síly k tomu, aby mělo dostatečnou sílu v uprchlických táborech, aby uprchlické tábory a hotspoty fungovaly bezpečně a umožňovaly navracení uprchlíků do Turecka.

Ještě během víkendu proto ministři vnitra a spravedlnosti připravili konkrétní návrh, jak Česká republika podpoří Řecko v naplňování dohody a zvládání migračního tlaku. V pondělí vláda schválila zvláštní příspěvek ve výši 20 milionů korun na pomoc Řecku, na podporu zvládání situace na řecko-makedonské hranici. Řecko podpoříme také personálně. Nabídli jsme aktuálně 10 azylových expertů pro agenturu EASO a nabídli jsem také 30 policistů, kteří se v Řecku mohou zapojit do práce na místě prostřednictvím Frontexu.

Pokud tedy shrnu ve stručnosti dosavadní vývoj v oblasti migrace, jako státy V4 jsme prosazovali obnovení pravidel, uzavření balkánské trasy a dosažení ochrany vnějších schengenských hranic. V průběhu března byla uzavřena balkánská trasa. Vrátili jsme se k dodržování zásad schengenského prostoru a byla uzavřena dohoda s Tureckem, na základě které by všichni nelegální migranti, kteří přicestují do Řecka po 20. březnu, měli být vraceni za hranice Evropské unie zpět do Turecka. Evropa přijala zásady, které jsme v rámci V4 navrhli a také projednali s balkánskými státy.

Jsme samozřejmě daleko od toho, abychom mohli říci, že migrační krize je vyřešena. Přijali jsme akční plán, který stanovuje konkrétní kroky, kterými nyní zabráníme neřízenému pohybu lidí přes území Evropské unie. Evropa vyslala jasný signál, že dokáže zavřít balkánskou migrační trasu, a pokud bude nutné a vzniknou další trasy, obnoví se třeba cesta italská, pak Evropská unie musí zavřít i je.

Nyní je důležité, aby se dohodnuté kroky začaly realizovat. Musí být realizována pomoc Řecku a musí se vyhodnocovat, zda dohodnutý mechanismus skutečně funguje. Na evropské úrovni je potřeba pokračovat v práci na vzniku společné evropské pohraniční a pobřežní stráže. To, co je klíčové, je, aby Evropa byla schopna do budoucna střežit své hranice vlastními silami. Je potřeba využít stávajících kapacit v Sýrii k docílení stabilizace této země, je potřeba pokračovat v mírových rozhovorech, snahách o obnovení vlády a potlačení teroristů z Islámského státu. Je potřeba dále pracovat na účinnějších metodách potírání terorismu. To si myslím, že nám jednoznačně připomenuly i dnešní útoky v Belgii. Je potřeba stále sledovat situaci v balkánských zemích, ale také tam, kde v okolí hranic Evropské unie dochází k destabilizaci, tedy například i na Ukrajině. A samozřejmě je potřeba pokračovat v tom, abychom důsledně vyhodnocovali bezpečnostní situaci na území České republiky, tak abychom jako vláda byli schopni v této složité bezpečnostní situaci maximálně garantovat bezpečnost našich občanů.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, tolik tedy velmi stručně k aktuálnímu vývoji v oblasti řešení migrační krize od 20. ledna letošního roku, kdy jsem měl možnost k této věci naposledy vystoupit na půdě Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane premiére. Než budeme pokračovat v rozpravě, táži se, zda pan zpravodaj chce vystoupit. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom krátce. Já jsem stihl vystoupit na minulé schůzi k bodu migrační krize s tím podstatným, co jsem chtěl. Samozřejmě mezitím se situace posunula dál. Takže bych chtěl za klub KDU-ČSL říct, že jsme rádi, že novou nadějí při řešení migrační krize, je dohoda s Tureckem, podle níž všichni nelegální migranti, kteří připlují z Turecka na řecké ostrovy počínaje 20. březnem, budou vráceni zpět do Turecka.

Ovšem i v usnesení, které jsme připravili k tomuto bodu, k novému usnesení podle nových záležitostí, myslíme na to, že samozřejmě tento mechanismus, nebo tato snaha řešit migrační krizi nemusí být plně funkční, což ostatně dokazují názory některých států Evropské unie nebo Evropy vůbec. Jak víte, tak rakouský prezident řekl, že šance na zastavení uprchlíků do Evropy v návaznosti na tuto dohodu s Tureckem je poměrně malá, vidí ji zhruba na 35 až 50 %. Poměrně tvrdě se tím vymezil proti kancléřce Merkelové v tom smyslu, že není možné u tak malé šance vše vsadit pouze na tady tuto jednu kartu. Přesto doufáme, že by tady aspoň k částečnému řešení migrační krize mohlo touto cestou dojít.

KDU-ČSL v rámci spolupráce s Tureckem vítá privilegované partnerství. Určitě bude dobře, pokud se Turecko bude dále přibližovat Evropě, ale nemyslíme si, že by se hranice Evropské unie měla posouvat dál směrem do Asie. V tuto chvíli nejsme tedy pro to, aby se Turecko stalo členem Evropské unie. To konstatuji přímo z toho důvodu, že i tyto otázky se otevírají, respektive je zdůrazňuje právě samo Turecko. Ale vážíme si samozřejmě toho, že je dobře, že je Turecko naším partnerem v rámci NATO.

Nyní bych chtěl přejít k tomu podstatnému a chtěl bych vyzvat i ostatní kluby, protože tady byla džentlmenská dohoda, jejímž původcem je kolega, předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura, který momentálně není přítomen, to říkám proto, abych si to nepřivlastnil. To byl jeho nápad, který jsme já a ostatní kolegové přivítali, že za každý klub vystoupí dva zástupci, a to v prostoru dvaceti minut. Už teď vidím na tabuli, že zástupců je více, tak prosím předsedy klubů, pokud jsou ochotni dostát této džentlmenské dohodě, aby si to v rámci svého klubu zajistili, protože to byla dohoda dobrovolná, která nemá samozřejmě nějakou zvláštní oporu v jednacím řádu, abychom tady třeba o ní hlasovali.

Dovolil bych si přejít k tomu nejpodstatnějšímu, to znamená k načtení usnesení, které je vloženo v systému jako sněmovní dokument pod č. 3978. Toto nové usnesení bylo vypracováno ve spolupráci KDU-ČSL, ČSSD, hnutí ANO a TOP 09. Jsme rádi, že některé body, jak vyplývá z předchozí komunikace, jsou ochotni podpořit i kolegové z klubu KSČM.

Nyní načtu jednotlivá usnesení. Předpokládám, že se potom o nich bude hlasovat jednotlivě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane kolego, jen pro pořádek dodávám, že samozřejmě návrh usnesení můžete přečíst, ale je potřeba ho přečíst v tom případě znovu v podrobné rozpravě, aby o nich mohlo být hlasováno. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mihola: Dobře, já teď upustím od přečtení, nechám to na podrobnou rozpravu. Už jsem říkal, pod jakým číslem ho najdete v systému. Samozřejmě jsou načtena také usnesení další. Momentálně vím o usnesení klubu ODS a Úsvitu. Takže jsou mi dosud známa tři usnesení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Než budeme pokračovat v přerušené všeobecné rozpravě, připomínám to, co zde již zaznělo. Každopádně pro pořádek, skutečně na poradě grémia bylo řečeno a džentlmensky usneseno, že každý klub by měl mít na vystoupení v rozpravě 20 minut, a to včetně faktických poznámek. Žádám tedy předsedy poslaneckých klubů, aby měřili čas svým jednotlivým poslancům, aby tato džentlmenská dohoda byla respektována.

Budeme tedy pokračovat v přerušené všeobecné rozpravě. Eviduji zde několik žádostí s přednostním právem a také faktické poznámky. Ty mají přednost. První faktickou poznámku má pan poslanec Chvojka, každopádně pana poslance zde nevidím, v tom případě první faktickou poznámku má pan poslanec Okamura. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych využil přítomnosti pana premiéra, protože opravdu vzhledem k událostem v Bruselu se musím skutečně zeptat, zdali vláda nadále trvá na přijetí první várky 3 091 nezákonných imigrantů islámského vyznání do České republiky. Mám tady přímo vaši písemnou odpověď na svoji interpelaci, takže vy přímo píšete, že se vaše vláda v červenci 2015 rozhodla o dobrovolném zapojení České republiky do relokačního a přesídlovacího programu EU, takže jste dobrovolně odsouhlasili 400 plus 1 100 imigrantů z Řecka a Itálie - to jsou ti, kteří nelegálně pronikli na území Evropské unie - a dále jste odkývali kvóty Evropské unie, kde jste je jakoby naoko sice odmítli, ale vzápětí jste kývli na dalších 1 591 osob, pane premiére. Takže jste se rozhodli přijmout 3 091 osob. K těmto závazkům, které jste proti vůli většiny občanů České republiky přijali, vám nikdo nedal mandát a ani ve volební kampani do Sněmovny jste nemluvili o tom, že budete přijímat nějaké nezákonné imigranty, a proto jsme usilovali o referendum na toto téma a to jste nám zamítli. Píšete, že je přijmete v první várce do pobytových středisek v Kostelci nad Orlicí a v Havířově a podle potřeby budete tyto kapacity navyšovat. Dneska jsme zveřejnili, pane premiére, petici občanů Kostelce nad Orlicí a Havířova, kteří chtějí vyvolat místní referendum a bránit se tomuto vašemu diktátu.

Já bych vás chtěl poprosit o vaše jasné vyjádření, prosím vás, jakým způsobem budete jednat vzhledem k událostem v Bruselu, ale byla to i Paříž a další teroristické útoky, jestli nadále trváte na přijímání těchto nezákonných imigrantů do České republiky, nebo konečně tento diktát Bruselu a tuto svévoli vaší vlády odmítnete. Děkuji předem za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Budeme pokračovat dál v rozpravě. Mám zde několik přednostních práv. První má přihlášku pan ministr financí Andrej Babiš, ale ten se dnes omlouvá. Já tedy jeho přihlášku ruším. Dále je s přednostním právem přihlášen pan místopředseda Vojtěch Filip a po něm pan předseda Černoch, následuje pan předseda Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, členové vlády, paní a pánové, než začneme, tak své úvodní slovo zarámuji třemi citáty, proto jsem si vzal s sebou nějaké dokumenty.

Začnu citátem od našeho mistra Karla Gotta, který přednesl před několika lety: "Jsem přesvědčen, že zvlášť v posledních stoletích nejde v oblasti politiky o žádné omyly lidí. Naopak, politika se odvíjí podle přesných scénářů, nic se neděje náhodou, i to nejhorší jako války. Stejné banky podporovaly toho, kdo rozpoutal, a vyjednávaly s tím, kdo byl napaden. Domlouvaly se, čím budou platit, až jim budou posílat zbraně."

Karel Gott navazuje v podstatě na více než sto let stará slova Nahuma Goldmanna, který v roce 1915 řekl: "Smysl a historické poslání naší doby lze shrnout do jedné věty. Jejím úkolem je stanovit nový řád a nově definovat úlohu lidstva. Současný společenský systém musí být nahrazen jiným a tato přeměna spočívá ve dvou krocích: zničení starého řádu a nastolení nového. Nejdříve bude třeba odstranit jakékoliv hranice, je třeba zrušit veškeré tradice a vytrhnout jednotlivce z jejich přirozeného prostředí. Stáří bude znakem nemoci. Moci, které vykonávají tuto negativní úlohu naší doby, jsou kapitalismus v oblasti ekonomicko-sociální a demokracie na politicko-duchovním poli. Dílo dokoná teprve vojenský duch."

A teď se vrátím do současnosti. Dovolím si netradičně se zabývat prohlášením Daniela Maese, který je duchovním a prohlásil to v Radiu Vatikán, kdy konstatuje, co je v Sýrii: "Před šesti lety jsem přišel do Sýrie s mnoha předsudky a podezřeními. Kontakt s místními obyvateli ve mně však způsobil kulturní šok. Přiznávám, že individuální a politické svobody nebyly v Sýrii příliš rozvinuté, tento nedostatek ale vrchovatě vyvážilo harmonické soužití mnoha náboženských obcí a etnik či nulová zločinnost. Země nebyla zadlužena, nebyl tu žádný bezdomovec, naopak byly zde přijaty stovky tisíc uprchlíků z okolních zemí a bylo o ně postaráno stejně jako o zdejší občany. Každodenní život byl navíc ekonomicky úsporný, potraviny laciné, školy, univerzity a nemocnice byly zadarmo i pro nás cizince patřící k syrské mnišské komunitě, jak jsme sami zakusili."

Tuto idylku ale násilně přetnula občanská válka, kterou podle belgického kněze rozdmýchali cizinci, nikoliv Syřané. "Na vlastní oči jsme viděli, jak cizinci, nikoliv Syřané, organizovali manifestace, které byly filmovány katarskou televizí Al-Džazíra a potom vysílány do celého světa s falešným výkladem, že syrský lid se bouří proti diktatuře. V nastalém chaosu vláda rozhodla, že nebude chránit svá ropná ložiska v poušti, ale její absolutní prioritou se stala ochrana obyvatelstva."

Dnes jsme byli svědky útoku v Bruselu. Můžeme říkat, že válka v Evropě začala útokem na Charlie Hebdo nebo v Paříži nebo v Bruselu. A já říkám, že válka proti Evropě začala dávno, nejpozději v dubnu 1999 napadením Jugoslávie. Tento brutální, z mezinárodního práva neodůvodnitelný zločin, válečný zločin, vlastně začal válku proti Evropě, která se stala skutečným konkurentem tehdy nejsilnější ekonomiky světa, Spojených států amerických. Spojeným státům americkým nemůže vyhovovat půl miliardy ekonomicky činných lidí s vysokou životní úrovní, s technologiemi, které jsou obdobné jako ve Spojených státech, a 350 milionů Američanů se samozřejmě bojí takové konkurence. Proto přijali teorii chaosu a začali bojovat proti Evropě. To je realita. A my jsme tady přijímali různá usnesení, různé kroky, které nikdy nevedly k tomu podstatnému: abychom buď Česká republika, a od roku 2004 my jako Česká republika, součást Evropské unie, pracovali na tom, že Evropa bude mít vlastní definovaný zájem, který bude odlišný od zájmů našich konkurentů. A v rámci budování multipolárního světa není nic jiného možné. Pokud přistoupíme na to, že budeme papouškovat cizí zájmy, nikoli zájmy České republiky, případně zájmy našeho společenství, ve kterém jsme se dobrovolně rozhodli, že budeme, v rámci referenda, v Evropské unii, tak nejsme schopni udržet ani naše vlastní zájmy, ani Evropskou unii, do které jsme po referendu vstoupili.

Podstata té války totiž tkví právě v tom, že v teorii chaosu se stane válčištěm znovu Evropa, tak jak to ti, kteří definovali ty příští kroky v roce 1915, tzn. že v Evropě bude válčiště a některé banky, vybrané banky, na tom budou vydělávat tím, že budou financovat jak ty, kteří tu válku rozpoutali, tak ty, kteří se budou muset bránit. Ano, už se to vyplatilo, dvakrát. V první světové válce i ve druhé světové válce. Vzpomeňte si jenom na nejznámější příklady druhé světové války, smlouvu mezi Spojenými státy americkými a tehdejším Sovětským svazem o půjčce a pronájmu, kdy řada zbraní byla dodávána vodní cestou do přístavu Murmansk a většina těch kolových vozidel byla ze Spojených států amerických, než je v Sovětském svazu začali vyrábět, a také je tehdejší Sovětský svaz doplácel až do roku, myslím, 1960. Poté vlastně začala teprve ta velká obrovská krize, jak karibská, tak berlínská.

My jsme nyní ve stejné situaci. Evropa je ve stejné situaci, protože jí nic nezbývá než se bránit teorii chaosu, než se bránit tomu, aby jednotlivé evropské národy byly vykořeněny, byla zničena jejich více než tisíciletá kultura, abychom se vzdali toho, co je nám vlastní. A my se budeme bavit, promiňte mi, o tom, jestli jsme dostatečně přijali s poklonou kapitulační dohodu mezi Evropskou unií a Tureckem. To je kapitulace!

Vážené dámy, vážení pánové, není možné přikyvovat na to, že aby splnil spojenecký stát v rámci Severoatlantické smlouvy, tedy Turecko, že bude dostávat peníze od ostatních, že bude plnit své povinnosti k ochraně vlastní státní hranice, a to ještě hranice mezi Evropou a Tureckem. Prohlášení, které jsme slyšeli, že nejdříve NATO nemáme do toho vůbec zapojovat, že se NATO netýká migrační vlna, je přece nesmyslné. Stejně tak bylo nesmyslné a nepravdivé, že NATO není schopno uhlídat vnější schengenskou hranici. Prosím vás, to je směšné prohlášení! Nejsilnější armády světa nejsou schopny pohlídat hranici mezi Tureckem a Řeckem? Námořní hranici ve Středozemním moři? To je směšné prohlášení! Tomu nemůže uvěřit ani největší hlupák! Pokud by tomu však uvěřil, tak v tom případě věří tomu, že tato vojenská síla je ve světě k ničemu, případně k obraně některých cizích zájmů, které s našimi zájmy nemají nic společného.

V tomto ohledu tedy nemohu jinak než k celé migrační krizi říct, že podstata není v tom, jestli se teď budeme, nebo nebudeme dohadovat s Tureckem, nakolik bude plnit své spojenecké závazky, ale budeme se bavit o tom, jestli jsme schopni jako osmadvacítka, jako Evropská unie, jako další, kteří jsou na trase, kteří ještě v Unii nejsou, jako je Makedonie, Srbsko, Černá Hora, Bosna a Hercegovina, jestli jsou schopni společný zájem najít v tom, že se bude řešit příčina krize. Příčina krize přece tkví ve vyvolané válce v Afghánistánu, v Iráku a ve vyvolané válce v Sýrii. Syrský lid skutečně tu válku nevyvolal. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že si musíme jasně říct, jestli čtyři roky působení cizích armád a prohlášená vojenská podpora tzv. umírněným islamistům, kteří pokaždé, když byli vyzbrojeni, přešli na stranu Al-Nusra, nebo chcete-li, Islámského státu, jestli skutečně vedla k tomu, že se bude řešit příčina krize, nebo jestli tu krizi vyvolávala, případně prohlubovala, a tak zvedala migrační vlnu. Protože migrační vlna nepostihuje Spojené státy americké. Migrační vlna postihuje Evropskou unii včetně České republiky. Ano, může pan premiér, a má v tom pravdu, říct, že migrační vlna z těchto arabských států zatím, podotýkám zatím, Českou republiku míjela. Ale jak dlouho to bude trvat, nikdo neumíte odpovědět.

V tomto ohledu tedy je třeba říct, že je naší povinností jako českých politiků, a já o to žádám předsedu vlády, aby jasně definoval zájem České republiky, zájem shodný s ostatními zeměmi osmadvacítky, že je třeba řešit příčiny krize. Že je potřeba odmítnout všechny falešné argumenty o tom, že je možné bez toho, aniž by došlo k mírovému urovnání v Sýrii, byť třeba vojenskou silou pod patronací OSN, najít cestu k tomu, že tito lidé, kteří utíkali před válkou, se budou moci vrátit. To je naše povinnost. Ne přemýšlet o tom, jestli kvóta je taková nebo maková. Promiňte mi, to je, jako když budete chtít zalepovat lepicí páskou díru, kterou udělal kulomet. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že skutečným zájmem je definice zájmů České republiky, definice zájmů Evropské unie na tom, aby se vyřešila tato krize. A pokud nejméně dva členské státy Evropské unie, jako Francie a Anglie, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti, nebudou přispívat k tomu, že vojska OSN budou řešit situaci v Sýrii a v Iráku, tak se nemůžeme zbavit příští migrační vlny, protože pokud tam bude válka, pokud tam bude genocida jezídů, dalších křesťanů a dalších lidí, kteří tam jsou, Kurdů, tak v tomto ohledu nikdy nemůžeme říci, že ta migrační vlna skončí. A prosím, buď se budeme starat o skutečně vážné věci, nebo si tady budeme vytírat zrak.

Já podotýkám, že ty citáty jsem uvedl zcela záměrně, abychom si uvědomili, v jaké jsme situaci. Buď jsme v situaci, že si budeme přátelsky plácat po ramenou, jak to vláda dobře udělala, nebo si řekneme, že tento krok je sice možný, ale nedostatečný.

Já nemohu říct, že jsem spokojen s návrhy na usnesení, které jsou zatím předloženy, ale v každém případě myslím, že tři jsou k nepodpoře, ostatní k podpoře jsou, protože vedou k tomu, že minimálně eliminujeme alespoň část toho nebezpečí, které čeká české občany. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z celého sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane místopředseda. Další s přednostním právem vystoupí pan předseda Černoch a připraví se pan předseda Fiala. Omlouvám se, pan předseda Sklenák.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, dovolím si vznést procedurální návrh, který navazuje na dohodu předsedů poslaneckých klubů, o které zde byla řeč, a to v souladu s § 59 odst. 1 a 2 jednacího řádu navrhuji, abychom omezili řečnickou dobu v tomto bodě na 10 minut a současně aby jeden poslanec mohl vystoupit maximálně dvakrát.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jedná se o procedurální návrh, v tom případě o něm nechám hlasovat bez rozpravy. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Eviduji vaši žádost o odhlášení. Nejprve vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými elektronickými kartami. Padl zde procedurální návrh podle § 59 ohledně omezení řečnické doby, aby vystupující mohl mluvit maximálně 10 minut a k projednávanému bodu mohl vystoupit maximálně dvakrát.

 

Vzhledem k tomu, že počet přítomných poslanců a poslankyň se ustálil, zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh tak, jak zazněl, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 342, přihlášeno je 109 poslankyň a poslanců, pro návrh 86, proti 7. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

 

Nyní tedy s přednostním právem vystoupí pan předseda Černoch a připraví se pan předseda Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo, pane předsedající. Úplně na začátku bych chtěl vyjádřit upřímnou soustrast pozůstalým a obětem útoku z dnešního rána, protože si myslím, že to je namístě a má to zaznít.

Situace rozhodně není tak růžová, jak nám tady pan premiér popisoval. Pokud jste sledoval, pane premiére, dnešní média, tak to bylo jasným důkazem. Bohužel se opravdu nevede vůbec nic a dostáváme se do situace, kdy se necháváme vydírat státem, který požaduje jak peníze, tak bezvízový styk. Silná V4 určitě. Ale otázka: Proč se tedy nepřipojíte ke Slovensku a Maďarsku a kvóty odmítnete, nebo nepřijmete? Protože jestliže V4 je silná, tak vy, pane premiére, silný rozhodně nejste. Politická korektnost si myslím, že tady není namístě.

Chtěl bych se věnovat právě té dohodě, která s Tureckem zazněla. Smlouva s Tureckem je stejná, jako je smlouva s ďáblem, navíc bohužel podepsaná naší vlastní krví. Podmínky, které se dohodly na summitu Evropské unie s Tureckem, drasticky ohrožují bezpečnost České republiky. Dohodu s Tureckem lze rozdělit na dvě části. První je domluva o výměně imigrantů jeden za jednoho a nastavení mechanismu, jakým se to bude dít. Druhá část dohody je, čím za to Evropská unie zaplatí a potažmo i naše Česká republika.

Zaplatíme za to naší bezpečností. Podle smlouvy má totiž dojít k rušení vízového režimu pro turecké občany cestující do Evropské unie nejpozději do konce června roku 2016. My jsme premiéra Sobotku vyzvali a chtěli jsme na poslední chvíli tuto dohodu zastavit. Výbor pro evropské záležitosti minulý čtvrtek na návrh Úsvitu odsouhlasil, že vláda nemá akceptovat bezvízový styk s Tureckem, že je to zkrátka velmi nebezpečné. Premiér ale tento návrh, toto usnesení zcela ignoroval a návrhy i přes tento důležitý výbor Poslanecké sněmovny přijal.

Vízový styk s Tureckem je jedním ze základních pilířů naší bezpečnosti před pronikáním radikálů z Blízkého východu. Pane premiére, tím, že ho takto skokově zrušíte, ohrožujete bezpečnost všech občanů České republiky. Vízový styk s Tureckem platí už dlouhou dobu a jeho opodstatnění potvrzují bezpečnostní experti. Nemůžeme si přece dovolit bezvízový styk se zemí, která se chová tak, jak se chová, která nevyvrátila to, že obchoduje s Islámským státem, ve které se pohybují radikálové z Islámského státu.

Ptám se tedy vlády: Co se změnilo na bezpečnosti Turecka za poslední dobu, že nyní můžeme bezvízový styk přijmout? Odpověď si myslím, že je velmi jednoduchá. Nezměnilo se nic. Naše bezpečnost byla pouze vyhandlována za dohodu, která stejně nebude fungovat. Turecko si prosadilo podmínky, kterými vykoplo dveře od Evropské unie, a vy jste tomu, pane premiére, bohužel ještě tleskal a radoval se z toho.

Turecko si neprosadilo jen bezvízový styk, který má začít za tři měsíce, ale vynutilo si také oživení procesu vstupu Turecka do Evropské unie. Pane premiére, vy opravdu chcete, aby Turecko vstoupilo do Evropské unie? Otevřeně tady říkám, že nechceme být v Evropské unii, ve které bude i Turecko.

Třetím tureckým vítězstvím jsou pak finanční prostředky, které máme Turecku odevzdat, a Evropa podepsala Turecku bianko šek na 6 miliard eur.

Podstatný je i mechanismus, který si pan premiér Sobotka a paní kancléřka Merkelová za tuto obrovskou cenu koupili, takzvaný mechanismus jeden za jednoho. Nebudu se pouštět do rozboru, jak těžké je rozlišit, kdo je a kdo není skutečným uprchlíkem, ale podstatné je, že v žádném případě nevěřím tureckým a řeckým úřadům, že takovéto procesy jsou schopny zvládnout. Všichni známe případy ztracených dokladů, padělaných pasů či nespolupráce s úřady. Status uprchlíka před válkou se stane předmětem neuvěřitelné korupce. Peníze, které uprchlíci dosud platili převaděčům a pašerákům, teď budou platit tureckým úředníkům za to, že je uznají za uprchlíky.

Co je ale otázka, na kterou dosud nikdo neodpověděl, je, co bude s těmi desetitisíci a statisíci imigranty, kteří by se teď měli začít hromadit v Řecku. Kdo si je vezme? Kancléřka Merkelová si tímto připravuje půdu na zavedení superkvót. Nepůjde už o pár tisíc lidí, ale o statisíce. Za půl roku se v Řecku nashromáždí třeba půl milionu lidí a situace bude neudržitelná. Evropská komise pak přijde s tím, že si je členské země musí okamžitě převzít. Přerozdělování bude gigantické. A my se odmítáme účastnit těchto dohod, protože na ně naši občané jenom doplatí. Česká republika se od imigračních kvót musí distancovat stejně, jako to udělal Fico na Slovensku nebo Orbán v Maďarsku. Česká republika musí po vzoru těchto zemí kvóty odmítnout a vypsat o nich referendum.

Na závěr chci podtrhnout, že dosavadní politika Evropské unie i české vlády přímo ohrožuje bezpečnost České republiky. Proto navrhujeme, aby Poslanecká sněmovna přijala tato usnesení, díky kterým by se politika české vlády měla změnit. Usnesení samozřejmě ještě přečteme v podrobné rozpravě, ale chtěl bych vás seznámit s tím, co budeme navrhovat. Máme dvě usnesení.

To první: "Poslanecká sněmovna

I. odmítá dohodu mezi Evropskou unií a Tureckem o vracení imigrantů a považuje ji za ohrožení bezpečnosti České republiky;

II. odmítá zavedení bezvízového styku s Tureckem;

III. odmítá oživení procesu vstupu Turecka do Evropské unie;

IV. odmítá zavedení systému jeden za jednoho na výměnu imigrantů mezi Evropskou unií a Tureckem;

V. odmítá vyplácení peněz Turecku na základě této dohody z českého státního rozpočtu."

 

A druhé usnesení: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby

I. okamžitě zastavila přijímání nelegálních imigrantů na základě imigračních kvót;

II. vypsala referendum o imigračních kvótách;

III. zavedla ochranu českých hranic nejpozději do července roku 2016 v souvislosti se zavedením bezvízového styku s Tureckem;

IV. připravila návrh zákona, který postaví mimo zákon politický radikální islám."

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní s přednostním právem vystoupí pan předseda Fiala a připraví se paní poslankyně Dobešová se stanoviskem klubu. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsem rád, že dnes mluvíme o migrační krizi, ale samozřejmě rád nejsem, že až dnes mluvíme o věcech, které jsme měli řešit předtím, než pan premiér odjel na jednání o dohodách s Tureckem. Mimochodem ta debata, jak tady probíhala v minulosti, o tom, že tyto věci máme řešit na jednání výboru pro evropské záležitosti, tak nevím, kolik z vás na tom výboru bylo. Jsem jeho členem a poslední jednání přesně ukazuje, proč to tam řešit nemůžeme: protože na debatu s panem premiérem jsme měli zhruba hodinu. Pan premiér něco řekne, čtyři poslanci se zeptají, pak už debata samozřejmě končí. Neprojednáváme mandát, ale nějaký komentář k mandátu. A u tak závažných věcí, jako se řeší v těchto dnech na úrovni Evropské unie, není prostě možné, aby tady premiér vlády České republiky mluvil s poslanci 20. ledna a pak 23. nebo kolikátého je dneska března - dvacátého druhého - a mezitím se odkazoval jenom na jednání ve výboru pro evropské záležitosti. Není to dobře. A věci, ke kterým se mezitím ČR zaváže, jsou v mnoha směrech neodvratné.

Protože samozřejmě respektuji jak usnesení Poslanecké sněmovny, tak neformální dohodu předsedů poslaneckých klubů, tak se omezím jenom na několik komentářů a především otázek, které chci položit panu premiérovi právě v souvislosti s tou Evropskou radou, bohužel až po ní.

Závěry, ke kterým Evropská rada dospěla, musíme hodnotit s rezervovaným optimismem a hlavně realisticky, protože ta dohoda není ani samospasitelná, ani to není řešení migrační krize, i když to někteří politikové tak svému domácímu publiku prodávají. Když se podíváme na data, která zveřejňuje třeba vysoký komisař pro uprchlíky, tak jasně vidíme, že migrační příliv stále zesiluje. Podle aktuálních dat přišlo od začátku ledna do 19. března tzv. středomořskou cestou 147 tisíc uprchlíků, přičemž naprostá většina přišla přes řeckou hranici, kam dorazilo 146 tisíc migrantů. Když si to srovnáte s rokem 2015, tak zjistíte, že za tu dobu na řeckou hranici dorazilo 12 tisíc uprchlíků. Z toho je jasné, že migrační tlak zesiluje. Dosavadní nástroje nejsou účinné a ukazuje se, že dosud příliš účinná není ani monitorovací a pozorovací mise NATO v Egejském moři.

A teď jakou nám na tuto situaci nabízí unijní dohoda z předcházejících dnů řešení. Jde především o onen mechanismus jeden za jednoho - za každého vráceného uprchlíka z řeckých ostrovů bude z Turecka přemístěn jeden Syřan a návrh počítá s celkovým počtem 72 tisíc lidí. Pan premiér říká, že z tohoto ujednání neplynou žádné nové závazky a vše bude probíhat podle ujednaných kvót. Ano, ta dohoda říká, že Syřané budou vraceni jako náhrada za dosud nevyčerpané počty přesídlených - ale jenom pro informaci bych k tomu dodal, že z toho ambiciózního počtu 160 tisíc bylo k minulému týdnu přemístěno 937 uprchlíků. V tom problém není. Problém je v tom, že dohoda s Tureckem uvádí, že členské státy vítají záměr Komise pozměnit již platné rozhodnutí o relokačních kvótách v případě, kdy budeme blízko dosažení stropu oněch 72 tisíc uprchlíků, a to de facto znamená, že vláda podepsala bianko šek na další kvóty odkudkoliv a kdykoliv. Jsme tedy svědky toho, že díky nedůslednému postoji české vlády se migrační kvóty staly trvalým fenoménem evropské politiky, se kterým se pracuje a se kterým se, jak vidíte, počítá i do budoucna. Tato opatření se navíc týkají jenom Řecka. Pašerácké gangy budou hledat samozřejmě jiné cesty do Evropy. To koneckonců uznává i sama Evropská rada, která prohlašuje, že je mimořádně obezřetná, pokud jde o nové možné trasy nelegálních migrantů. A to, že alternativní cesty hrozí, připustil i pan premiér ve svém vystoupení v České televizi. Já se tedy pana premiéra ptám, jak bude reagovat na změny migračních cest a jaký mohou mít přímý dopad na Českou republiku.

Dále bych se chtěl zeptat na otázku, která zde už částečně zazněla, a to je na otázku liberalizace víz s Tureckem. Protože závěr dohody, kterou schválily všechny hlavy států a šéfové stát EU, a tedy i český premiér, hovoří, že naplnění cestovní mapy k naplnění vízové liberalizaci vůči všem zúčastněným členským státům bude akcelerováno s výhledem toho, že nejpozději do konce června 2016 bude zrušena vízová povinnost pro občany Turecka, pokud dojde k naplnění všech nutných podmínek. A já se ptám pana premiéra, jaký postoj na jednání evropských špiček zastával, a to zejména proto, že výbor pro evropské záležitosti, který tu jedná jménem Poslanecké sněmovny, před jednáním Evropské rady schválil i hlasy vládních poslanců usnesení, že vyzývá vládu, aby odmítla zavedení bezvízového styku s Tureckem. Jednal podle toho český premiér a odmítl liberalizaci vízového styku s Tureckem, nebo ne?

Evropská rada ve svých závěrech dále vyjadřuje potěšení nad pokrokem, kterého bylo dosaženo v práci na návrhu týkajícím se evropské pohraniční a pobřežní stráže, jenž by měl být co nejrychleji přijat. Já se ptám pana premiéra, jaký vláda zastávala postoj ve věci možnosti zásahu této pohraniční a pobřežní stráže na území členského státu i bez jeho svolení a zda je tato kompetence stále součástí připravované dohody.

A dále závěry Evropské rady obsahují prohlášení, že bude pokračovat práce na budoucí struktuře migrační politiky, včetně dublinského nařízení. A já tady opakovaně pana premiéra vyzývám, aby informoval Sněmovnu, což se dosud nestalo, jaké česká vláda a česká diplomacie v otázce revize a budoucí podoby evropské integrační politiky bude zastávat postoje, a to i proto, že dosavadní kroky naznačují její značnou komunitarizaci na úkor stávajících pravomocí členských států. Koncem minulého října, a to bych tady připomenul, protože se málokdy dostaneme k debatě o migraci na půdě Poslanecké sněmovny, se premiér Sobotka na Evropské radě neohradil vůči vytvoření společného unijního systému řízení o mezinárodní ochraně azylu, který by vedl k zavedení tzv. azylového kodexu, tedy ke komunitarizaci řízení o mezinárodní ochraně, což by bylo zásadní omezení suverenity naší země.

O těchto věcech zde, dámy a pánové, musíme mluvit! Nemůžeme se té debatě vyhýbat, jak to dosud vládní koalice dělá. Tyto otázky tady musejí být panem premiérem zodpovězeny, poslancům a veřejnosti. Jsou to otázky naprosto zásadní a nestačí pro ně standardní projednávání ve výboru pro evropské záležitosti.

Já v této souvislosti ještě jednou žádám a vyzývám vládu, aby respektovala usnesení Poslanecké sněmovny a pravidelně informovala Poslaneckou sněmovnu o postojích, které bude český premiér a česká vláda zastávat při jednání v evropských orgánech. Ne až potom, ale předtím, protože jde o to, abychom se tady dohodli na tom, co Česká republika bude chtít prosadit v rámci evropských orgánů ve věci migrační krize. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. Nyní s přednostním právem paní poslankyně Dobešová a připraví se pan předseda Kováčik. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Dobešová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Je mi nesmírně líto, že na úvod své řeči musím říct, že diskutujeme a setkáváme se v Poslanecké sněmovně na toto téma v době, která je velmi tragická pro celou Evropu, v době, kdy přicházejí o život obyvatelé Evropy, v době, kdy Evropa otevřela náruč, ukázala svoji lepší tvář, aby její obyvatelé byli nakonec zabíjeni. Co se zdálo při prvních lednových útocích minulého roku ve Francii jako výjimečné, tak listopadové útoky ve Francii a poslední útok v Bruselu ukázaly, že Evropa je ve válce. Události, které jsme vídali v televizi z Blízkého východu, se dnes dějí v Evropě. Válka společně s uprchlíky přišla do Evropy.

Proč k tomu mohlo dojít? Příčinou jsou nepochybně události na Blízkém východě a zejména syrský konflikt. Ještě nedávno nejstabilnější a nejbezpečnější země této oblasti, Sýrie, kde žila vedle sebe různá etnika, se zhroutila do nevídané občanské války. A i když to přímo nesouvisí, ale také Sýrie přijímala obrovské množství uprchlíků tentokrát z Iráku a jednu dobu dokonce Sýrie byla největším příjemcem těchto uprchlíků, kam podle odhadů odešlo 1,2 až 1,4 milionu uprchlíků. A dnes? Dnes prchají Syřané. Možná by stálo za zkoumání, nakolik tito uprchlíci vytvořili podhoubí pro rozšíření tzv. Islámského státu, který dnes ovládá část Sýrie a Iráku.

Jak ukazují události v Bruselu, podhoubí Islámského státu začíná aktivně působit i v Evropě v oblastech, kde žije početná menšina z těchto oblastí. Jedná se o Brusel. Všichni dlouhodobě věděli, že v Belgii žije nejradikálnější islámská menšina, a nikdo s tím prakticky nic nedělal. Prostě byli ponecháni svému osudu v předměstí belgických měst. A to se nám dnes vymstilo. Dopadení teroristy Abdeslama, který se podílel na teroristických činech ve Francii, ukázalo, v jakém jsme nebezpečí. Tento muž se skrýval čtyři měsíce před spravedlností. Část zpravodajských služeb se dokonce domnívala, že utekl do Sýrie. Jak se ukázalo, skrýval se velmi profesionálně v Bruselu. A kdo ho skrýval? Podle všeho rodina, kamarádi a lidé, kteří vůbec nepatřili do radikální islámské komunity. Jednalo se tzv. sousedskou solidaritu.

Během předběžného vyšetřování a z informací z tisku vyplývá, že Islámskému státu se podařilo díky proudu utečenců dostat do Evropy profesionální zbrojaře, výrobce sebevražedných vest a výbušnin. Dále se odhaduje, že se pohybuje v Evropě 90 připravených útočníků kamikadze. A jak to vypadá, část z nich právě udeřila v Bruselu. Události v Bruselu prokázaly, v jakém ohrožení se nachází Evropa, když přijímá tolik uprchlíků, o kterých vůbec nic neví. Události ve Francii a v Bruselu ukázaly, že ne všichni uprchlíci přicházejí s dobrými úmysly. Ovšem když pozorně sleduji vystoupení některých politiků EU, tak mám dojem, že tyto problémy ze začátku vůbec nevnímali a bohužel někteří to nechtějí vnímat ani dnes.

V této souvislosti bych chtěla ještě varovat EU před další možnou vlnou migrace způsobenou klimatickými změnami. Na Blízkém východě vysychají rapidně vodní zdroje a to může způsobit daleko vyšší a nezastavitelnou vlnu migrace zoufalých lidí hledajících lepší životní podmínky. Měli bychom se tímto zabývat. Měli bychom investovat peníze do projektů nejenom na zasaturování lidí, kteří utíkají před válkou do uprchlických táborů, ale do projektů na výrobu pitné vody ze slané vody v oblasti Blízkého východu. Mám ovšem dojem, že někteří naši partneři ze západních zemí EU obavy a zkušenosti nových členských zemí vůbec nevnímají.

Často jezdím na evropská jednání na úrovni Parlamentního shromáždění Rady Evropy a Parlamentního shromáždění OBSE a z těchto jednání to jednoznačně vyplývá. Některé země jako Německo si naopak myslelo, že migrací zvrátí demografický trend úbytku jejich obyvatelstva. Totiž v roce 2050 nejlidnatější zemí EU by měla být Velká Británie následovaná Francií a teprve potom Německem. Není proto náhodou, že iniciátorem a spouštěčem této nekontrolovatelné migrace se stalo pozvání německé kancléřky Angely Merkelové. Proto ze začátku byla tato migrace představována Německem a vedením EU jako nevinný útěk rádoby kvalifikovaných lidí z válkou ohrožených oblastí, kteří zasluhují naší pomoc a otevřenou náruč.

Podle těchto naivních představ se chovala i Evropská komise, která místo ochrany vnějších hranic EU spíše peskovala údajně neodpovědné země, které nechtějí přijmou tyto budoucí evropské dělníky. Jak se však ukazuje, stanovisko údajně neodpovědných zemí je správné. Fakta ukazují, že se nejedná o náhodnou vlnu migrace zubožených kvalifikovaných odborníků, ale o organizovaný příliv, který v mnoha případech má charakter organizované invaze do Evropy. Teroristické útoky ve Francii a v Belgii naznačují, že za tím může stát i zájem tzv. Islámského státu, který tím přináší nepokoje do Evropy.

Dnes pod údery mezinárodních koalic v Sýrii a Iráku jsou teroristi poráženi. Jejich nejlepší cestou je se ukrýt v Evropě. Oni však neutíkají, pouze přenášejí činnost na území EU. V obrovském nebezpečí jsou zejména země, kde existuje podhoubí pro jejich činnost v době silné islámské menšiny. To musí být ponaučení pro Českou republiku, aby toto nevzniklo i u nás. V této souvislosti do vykořeněné teroristické sítě radikálních islamistů nesmíme přijímat žádné uprchlíky z těchto oblastí. Domnívám se, že musíme zavést stálé hraniční kontroly, abychom věděli, kdo k nám přichází. Co by se asi dělo v naší zemi, pokud by se sem dostali takoví migranti?

Z těchto důvodů nesmíme připustit, aby se někdo ze současné uprchlické vlny dostal do ČR v podobě nucených kvót. V této souvislosti bych chtěla ocenit postoj české vlády, že odmítla povinné kvóty na nucené rozmístění uprchlíků. Každý stát má suverénní právo si sám rozhodnout, koho přijme, komu pomůže. V žádném případě se to nesmí dít na úkor vlastních občanů.

Dámy a pánové, stále přemýšlím, proč vedení EU se postavilo tak podivně k této krizi. Dnes se domnívám, že to byl záměr. Touto cestou se některé evropské elity pokusily a stále pokoušejí urychlit federalizaci Evropy. Byla vytvořena krize a jako řešení byly navrženy kvóty. Pokud bychom takové řešení přijali, ztratili bychom kontrolu nad vlastním územím a stávali bychom se vlastně provincií Evropy. A jaký bychom měli podíl na jejím řízení, ukázalo prohlasování našeho odmítavého stanoviska ke kvótám.

Co se týká právě podepsané smlouvy EU s Tureckem, se domnívám, že tato smlouva není schopna přinést dlouhodobý výsledek. Evropa si za 6 mld. eur a poskytnutí víz koupila pouze čas. Přitom všichni víme, že Turecko se snaží maximálně využít této situace ve svůj prospěch. A poslední ještě zvýšený příliv uprchlíků to potvrzuje. Mám obavu, že tato další smlouva spíše ukázala na slabost EU a podpoří snahy dalších zemí o odchod z EU a naopak Turecko bude zvyšovat své požadavky. Přitom právě Turecko má slabou pozici, vezmeme-li do úvahy rozpad jeho turistického průmyslu a sankce ze strany Ruska, které těžce zasáhly tureckou ekonomiku. V této situaci navíc v Turecku probíhá regulérní válka na jeho území, kde žijí Kurdové. A události v posledních dní, kdy došlo k převzetí dozoru nad dvěma nezávislými deníky ukazují, že jeho cesta k demokracii je velmi dlouhá. Z toho vyplývá, že dnes nečelíme migrační krizi, ale krizi EU jako celku. To se právě projevuje před nadcházejícím referendem o EU ve Velké Británii.

Bývalý šéf Interpolu dokonce uvedl, že politika EU na ochranu vnitřní hranice je, jako kdyby vyvěsili nápis vítající teroristy do Evropy. A toho jsme svědky v Bruselu. Mám obavy, že brzy může vypuknout konflikt na Balkáně, kam směřují také veteráni Islámského státu. Nedávno se na pravoslavných kostelích v Kosovu objevily nápisy, že Islámský stát přichází.

EU potřebuje zásadní reformu, pokud nechceme skončit jako říše římská. Je třeba důsledně odmítnout federalizaci Evropy a podporovat EU suverénních států. Národní parlamenty musí získat větší pravomoci.

EU při řešení migrační krize absolutně tápe namísto ochrany bezpečnosti svých vlastních lidí, které masakruje Islámský stát, mluví o solidaritě s uprchlíky, prostřednictvím, kterých islámští extremisté posílají své vojáky do Evropy. Jinými slovy - projevuje solidaritu s cizími na úkor vlastních občanů. Mám obavu, že je to i z důvodu toho, že evropské elity vůbec nevnímají realitu a nevědí, co chtějí občané. Toho využívají i místní radikálové jednotlivých členských zemí, když se do parlamentu dostávají někde i fašistické strany. Jedinou cestou z tohoto bludného kruhu je návrat k hlavnímu úkolu, který každý stát má, a to je zajištění bezpečnosti. Pokud EU toho nebude schopna, je třeba, aby ČR konala sama a v rámci V4 ještě více usilovala o ochranu svých hranic. Od EU žádáme méně slov o solidaritě a akci na zajištění bezpečnosti a zastavení migračního toku.

Je třeba vytvořit také dostatečné humanitární kapacity pro pomoc uprchlíkům a i pro jejich navrácení do vlasti, až skončí tento konflikt. Hlavně je třeba nazývat věci pravými jmény. Pokud to EU nebude dělat, zemí, které budou chtít vystoupit z tohoto společenství, bude jenom přibývat. Každá krize přináší výzvy a může nás posunout dopředu. Platí to i pro migrační krizi. Tato krize jasně prokázala, že vnucování federalismu EU členským státům je cesta jejího rozpadu.

Zastavme nekontrolovatelnou migraci a začněme budovat Evropskou unii jako společenství národních států. EU je pro nás především ekonomické společenství. Važme si jeho ekonomického prostoru a obchodních dohod, které vyjednává. V tomto smyslu očekávám od dnešní Evropské komise zejména dojednání a podepsání Transatlantické dohody o obchodu a investicích. To posílí Evropu a zvýší naši bezpečnost, kterou má zajišťovat NATO. Je naší povinností udělat všechny kroky pro zachování klidné Evropy pro všechny naše občany a především pro naše děti. To je náš prioritní úkol.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Schwarzenberg. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je pozoruhodné, že větší výkon v ochraně hranic Evropské unie, nadávajíc předákům komisí a všem z Evropské unie, jsou především politici, kteří na druhé straně odmítají dáti Evropské unii větší prostředky a větší pravomoci, aby tento úkol vůbec mohli splnit. S odpuštěním, jsme ve válce s Islámským státem. A ve válce potřebujete tři věci. Peníze, peníze a ještě jednou peníze.

My všechny evropské státy jsme v posledních letech zanedbávaly hanebně náš obranný a bezpečnostní rozpočet, snižovaly jsme to rok od roku. Teď máme příležitost navýšit a dát také Evropské unii jak ty pravomoci, tak ty peníze, aby vůbec tento úkol mohla splnit. Děkuji mnohokrát. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Kováčik. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, hlavní stanovisko Komunistické strany Čech a Moravy zde přednesl před několika málo chvílemi předseda ústředního výboru a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Mně dovolte, abych se v několika málo poznámkách poté, co bylo schváleno zkrácení řečnické doby, vyjádřil k onomu návrhu usnesení, který je plodem koaliční dohody, kde jsme již ráno na poradě grémia Sněmovny požádali o to, abychom mohli hlasovat o jednotlivých bodech zvlášť, protože jak již bylo předesláno, některé body z toho návrhu usnesení jsou nám sympatické, jiné jsou nám zásadně nesympatické. Dovolte mi nyní, abych se k jednotlivým bodům krátce vyjádřil.

Pokud jde o bod 1 návrhu onoho usnesení, kde Poslanecká sněmovna má ocenit dosavadní kroky a návrhy vlády ČR k řešení problematiky migrační krize, hodnotí je jako odpovědné, musím říci, že z těchto kroků a z těchto návrhů a z těchto postupů vlády ČR hodnotíme pozitivně pouze onen, který je obsažen v bodu 2, tzn. to, že nadále odmítáme velmi důrazně zavedení povinného přerozdělovacího mechanismu běženců, to jsou ony tzv. kvóty, a to v jakékoli podobě, i dobrovolné i nedobrovolné, a to je od počátku náš důrazný postoj.

K bodu 1 musím říci, že pokud by ono stanovisko a ony kroky vlády, ony návrhy vlády ČR obsahovaly také to, o čem KSČM od počátku mluví, tzn. pojmenování příčin oné krize, pojmenování možnosti jejího řešení, pojmenování odpovědnosti jednotlivých viníků té krize, protože každá krize má své viníky, to není jenom objektivní proces, ale to je do značné míry i subjektivní záležitost, která je způsobena špatnou, nezodpovědnou anebo škodlivou politikou těch, kteří vedou takzvaně světovou politiku, chcete-li, světoví lídři, chcete-li, světoví četníci, jak si která historická doba tu záležitost nazve. Kdyby totiž bylo pojmenováno, že tam, kam vstoupila noha amerického vojáka nebo vojáka evropského ve snaze exportovat demokracii a pojmenovat to ať už arabským jarem, barevnou revolucí či podobně, tam všude jsou problémy, a vezměme to od severní Afriky až po Ukrajinu. (Hovoří důrazně, silným hlasem.) A nikde, nikde se nepodařilo ten původní inzerovaný úmysl dovést do nějakého rozumného konce. Naopak. Podívejme se, jaká je dnes situace v Libyi, a to musel odejít Kaddáfí, protože se nelíbila jeho politika obchodu s ropou, samostatná politika. Podívejme se, jaká je situace v Iráku, a to musel odejít Saddám Husajn, ale vůbec si nemyslím, že to byl nějaký beránek. Podívejme se, jaká je situace v Sýrii ve snaze odstranit Bašára Asada, co se tam dělo, děje, a jaké na evropském území musíme snášet dopady této politiky.

Proto KSČM zásadně nepodpoří bod 1, ve kterém Sněmovna má ocenit kroky vlády ČR.

Pokud jde o bod 3, my bychom samozřejmě rádi podpořili onen návrh, který vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že se Evropské unii ve spolupráci s dalšími zeměmi nedařilo migrační toky efektivně kontrolovat a zásadním způsobem omezit, a proto vítá pokroky při jednání s Tureckem, zejména dohodu o návratové politice. Jestli si, kolegyně a kolegové, vzpomenete, tak v počátku a řadu měsíců po počátku té migrační krize byla KSČM jediná, která tvrdila, že chybí v celé té záležitosti také řešení návratové politiky. To chybí dodnes! Protože kdyby skutečně takové řešení bylo, tak už se alespoň první kroky rozumně realizovaly v míře, která odpovídá rozměru toho problému. Bohužel zatím tady nic takového není! Z toho důvodu my odmítáme ona jednání, která zatím proběhla s Tureckem, jako jednání, která nejsou až úplně účinná.

Zúčastnil jsem se v počátku té krize návštěvy v Turecku. Vím, jaká tam tehdy byla situace. Volali jsme po tom, aby se Evropská unie a její orgány zodpovědně zabývaly tou situací. Turci tehdy varovali před tím, co následně přišlo. Bohužel tehdy, když bylo možno zasáhnout, Evropská unie v tom Turky nechala samotné a ti si udělali svoje vlastní řešení a svoji vlastní politiku. A my se teď snažíme tzv. honit kočku za ocas. Bohužel se to nedaří.

S tím souvisí otázka, s kterou se velmi zodpovědně a podrobně zabýváme v bodu 4, kde se navrhuje podporovat finanční kompenzaci nákladů spojených s vracením migrantů v předpokládané výši 300 mil. eur na půl roku pro Turecko a současně žádáme Evropskou komisi o kontrolu a důsledné vyhodnocení vynaložených finančních prostředků. No to je klasická salámová metoda, která jenom umožňuje, aby pořád, stále a stále další a další půlroky přicházely další a další žádosti o další a další navýšení. Jak tady bylo přede mnou řečeno, že to má jenom tři řešení: peníze, peníze, peníze. Ale to řešení zatím nevidíme. Žádná účinná metoda zastavení toho toku migrantů, i to, co říkala paní kolegyně z hnutí ANO, že jsou další možné příčiny rozhýbání migračních vln, tak nezaručuje to, že budeme-li cpát do Turecka peníze, tak se přijme nějaké, teď už poté, co mléko je rozlito, nějaké rozumné řešení.

Musíme ale říci, abych nebyl pochopen jako zásadně negativní, že podporujeme a budeme hlasovat pro návrh pod bodem 5, kde Poslanecká sněmovna je tady od toho, aby žádala vládu ČR a žádala i širší společenství o prosazování takových opatření, která budou zohledňovat podmínku splnění, resp. zajištění bezpečnosti zemí EU, vytvoření dostatečné, účinné humanitární kapacity na pomoc uprchlíkům mimo území EU. Jestli si vzpomenete, v tom úplném počátku jsme tady říkali, a nejen tady, ale i v médiích, my, co jsme tady za KSČM: pojďme pomáhat tam, kde je to teď nejhorší. To je v Turecku, v Jordánsku a v zemích, které bezprostředně jsou na té frontové linii. Bohužel jsme byli sami. I proto podporujeme i teď toto opatření.

Podporujeme i bod 6, kde považujeme stejně tak jako kolegyně a kolegové vy ostatní z vládní koalice či z opozice pravicové, považujeme za zásadní, aby byla především zajištěna kontrola vnější hranice schengenského prostoru.

Proto víme a chceme říci, že je nezbytné, aby byla společná pohraniční a pobřežní stráž zřízena v takové kapacitě, která tento cíl bude schopna zajišťovat. Já jenom dodávám spolu s mnoha s vámi - dokdy? Dokdy to bude? Protože jinak je to prázdná proklamace. Ale přesto to bude mít naši podporu.

Stejně tak prázdnou deklarací se může stát bod 7, a tam si dejme doopravdy pozor, aby to nebylo pouhou prázdnou deklarací, kdy požádáme vládu České republiky, aby analyzovala aktuální změny postojů a následné kroky členských států Evropské unie, zejména Německa, v otázce řešení migrační krize. Prvopočátek problémů je v nešťastných vyjádřeních paní kancléřky a možná pokračování problémů bude v tomtéž. Takže ano, pozor dávat, ale pozor na to, aby to nebyla pouze deklarace, ale abychom dokázali i pružně, jasně, zřetelně, aktuálně reagovat na to, co by se případně změnilo.

Termín budeme vyžadovat, nebo rádi bychom slyšeli alespoň, i při bodu 8, kde chceme jako Sněmovna uložit vládě České republiky, aby připravila - já bych řekl, že požádáme vládu České republiky, aby připravila všechna potřebná opatření, kterými bude adekvátně reagovat pro případ změn migračních tras s přímým dopadem na Českou republiku. To je samozřejmá věc, my akorát chceme slyšet konkrétnější věci, kdy to bude, tak abychom byli v případě, že k těm změnám dojde, a že k nim dojít může, abychom byli připraveni, abychom si zase neříkali co jsme mohli, kdybychom udělali tehdy.

A konečně bod 9. Má naši podporu. Vyzýváme vládu České republiky i my komunisté, aby tyto principy, o kterých je řeč, alespoň ty přijaté, co podporujeme, prosazovala při všech jednáních na všech úrovních a oblastech jak ve své domácí, tak i ve své mezinárodní působnosti. Pravda, je to pouhá výzva, ale bude-li důsledně naplněna, jsem přesvědčen o tom, že tady nesedíme zbytečně, že tady nediskutujeme zbytečně a že pro řešení té problematiky tak, aby dopad na občany České republiky byl minimální, tak aby občané České republiky se doma ve své vlasti cítili bezpečnější, bude pozitivní.

Děkuji vám za pozornost a trpělivost, se kterou jste mě poslouchali. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Kováčikovi. Prosím předsedy vládních klubů, aby zabezpečili někoho z ministrů, protože mám minimálně dvě žádosti o to, aby debata pokračovala pouze za přítomnosti členů vlády. Mezitím - hned dám kolegu Černochovi slovo - přečtu jenom omluvu pana ministra životního prostředí Richarda Brabce od 17 hodin z pracovních důvodů.

Pan kolega Černoch s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Marek Černoch: Dámy a pánové, nechci přerušovat tento velmi důležitý bod, ale opravdu jsem rád, že alespoň ministr vnitra přišel, a myslím si, že by tady u toho měl být premiér, že by měl poslouchat tuto debatu a tuto diskuzi. Je tristní - je tristní - že ho to absolutně nezajímá.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, máme člena vlády, můžeme pokračovat. A nyní se stanoviskem poslaneckého klubu ODS paní poslankyně Miroslava Němcová a připraví se pan poslanec Martin Lank. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo pane místopředsedo. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, než začnu s tím, co jsem si připravila a s čím vás chci oslovit, tak musím reagovat na to, co zde zmínil před chvílí předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Tím, jak kladl důraz na to, co všechno prosazovala jako jediná Komunistická strana Čech a Moravy a v podstatě ona jediná byla, kdo problému rozuměl, navrhoval řešení, jenom nikdo neposlouchal a nebral je v potaz.

Chtěla bych, pane předsedo, prostřednictvím pana řídícího schůze vám vzkázat, abyste se rozpomněl na usnesení Poslanecké sněmovny z února roku 2015, kde Občanská demokratická strana mými ústy navrhla usnesení, kde byly všechny otázky jak vnější ochrany schengenských hranic, tak také humanitární pomoci do těch oblastí, kde se soustřeďovali uprchlíci mimo Evropskou unii, tak pro toto usnesení hlasovalo asi 150 nebo 155 členů Poslanecké sněmovny. Myslím, že je potřeba uvádět tyto věci do správné roviny. Není přece tato debata, nemůže být přece o tom, abychom se tady s maximální silou svého hlasu překřikovali a bili se v prsa, kdo řekl některou větu dřív a některou větu později, a ještě si přivlastňovali něco, co jsem vůbec neudělali, protože ten problém, který je, je tak velký, že tohleto přetahování se u mikrofonu k ničemu vůbec nevede.

Mrzí mě, a musím zopakovat to, co tady řekl předseda Občanské demokratické strany Petr Fiala o výhradách, které máme k nechuti předsedy vlády tuto diskuzi, která je největším problémem v České republice a největším problémem současného světa, nějak rozumně vést. Odkazy na jednání evropského výboru jsou naprosto falešné. Dámy a pánové, jistě víte, že když zasedá jeden výbor, pravděpodobně zasedají i mnohé další. Přesně tato situace nastala minulý čtvrtek, kdy zasedal evropský výbor, který měl ambici dát mandát předsedovi vlády před jednáním Evropské rady. V té době zasedaly ostatní výbory, například můj, a nebylo vůbec myslitelné, že bych se mohla zúčastnit této debaty.

To je první věc, kterou chci říci. Abychom si tady pořád netloukli do hlavy, že když se něco projedná na výboru pro evropské záležitosti, debata na plénu není potřebná. Krom jiného také proto je potřebná, protože jako jediné naše jednání mohou sledovat právě jednání Poslanecké sněmovny jejího pléna naši občané. Byť je to někdy v nočních hodinách s nějakým časovým odstupem, mohou si udělat obrázek o tom, kdo s jakými argumenty a s jakými návrhy přichází a jak je umí zdůvodnit. Sledovat jednání výboru pro evropské záležitosti tímto způsobem nemohou, a jestli vy máte jinou zkušenost, že lidi trápí víc jiná otázka než otázka migrační, já tuto zkušenost nemám, a proto jsme tady vždycky naléhali na to, aby Poslanecká sněmovna byla tím, kdo otevře tento prostor, a pan předseda vlády se k tomu také kladně postavil.

Mrzí mě, že tady není, mrzí mě - což bych požadovala jako normální u každého předsedy vlády v krizové situaci, v které Evropa je -, že nevystoupí na zahájení každé schůze předseda vlády a neřekne: vážené kolegyně a vážení kolegové, od našeho minulého setkání se udály tyto události, já k nim mám tento postoj, vláda České republiky na ně reagovala takto a v budoucnu v nejkratší době nás čekají v některé úkoly, které chceme řešit tím a tím způsobem. To by bylo normální postavení se čelem k nejvážnějšímu problému, kterému čelíme. Ale my si tady díky panu předsedovi vlády hrajeme hru na schovávanou. Opozice se pořád pokouší, abychom nějak dostali do programu schůze něco, co trápí nejvíc naše občany, a až pod mimořádným tlakem se k této diskuzi dostaneme.

Já teď tedy už budu reagovat pouze na to, co je aktuální, protože nemá smysl vykládat o tom, o čem jsme mluvili před rokem, o čem jsme mluvili před půl rokem. Aktuální je to, že minulý týden zasedla Evropská rada. Evropská rada rozhodla nějakým krokem se navázat na Turecko. Rozhodla se v podstatě ve dvou oblastech, tudíž že přenechá Turecku faktickou ochranu vnějších hranic schengenského prostoru a to poskytne Turecku některé úlevy. Mezi nimi bylo zde už několikrát zmiňované zrušení vízové povinnosti a další věci.

Někteří komentátoři toto počínání ze strany Turecka samozřejmě chápou a označují je velmi pejorativními slovy jako vydírání, někteří v tom hledají nějakou jinou rovinu, ale já se domnívám, že celé jednání té dohody mezi Evropskou unií a Tureckem bylo vadné a vadně vedené. Vadné proto, že předseda české vlády dostal mandát od onoho výboru pro evropské záležitosti, aby rozhodně na požadavky Turecka v některých oblastech nešel, ale on na ně šel. Jaká je tedy potom odpovědnost předsedy vlády před českými občany, když vzniká zmatek a občané přestávají důvěřovat tomu, že lidé, kteří jediní mohou do toho Bruselu jet, jediní tam mohou zasednout, jediní mohou jednat a jediní mohou rozhodovat, si tady něco nechají dát, a potom dělají pravý opak?

Dámy a pánové, jestli je něco velmi vážného, tak to, že tento dvojznačný postoj vybízí k aktivitě nedemokratické síly a radikalizující se extremistické síly a za to na to můžeme doplatit úplně všichni. Jsem přesvědčena o tom, že dohoda s Tureckem nestojí na pevných nohou. Ostatně na mém názoru by asi tolik nemuselo záležet, ale podobně se vyjadřují přední představitelé jak Rakouska - o tom zde mluvil pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Mihola, mluví o tom prezident rakouský, mluví o tom rakouská ministryně vnitra, o tom, že tato dohoda s Tureckem problém nevyřeší. Mají o tom značné pochybnosti vedle toho, že samozřejmě říkají, že jde o legitimizace autoritativního režimu Ankary.

Chtěla bych zmínit jeden problém a možná s tím souvisí otázka, ovšem nevím, komu ji mám položit, protože jsem ji chtěla položit předsedovi vlády, on je ten, který na tyto Evropské rady jezdí. A já jsem se ho chtěla zeptat, co bude ve chvíli, kdy onen limit dohodnutý s Tureckem, tedy 72 tisíc uprchlíků, kteří se mají vyměnit systémem jeden za jednoho, tak co bude, až tento limit bude vyčerpán. Co bude následovat? Diplomatické řeči - ti diplomaté říkají, že dojde k přehodnocení dosavadních plánů. Rozumíte tomu někdo? Co bude místo toho? Takže Turecko - přehodnocení plánu znamená, že Turecko opět všechny ty pašeráky povolá do zbroje, tím zase se otevřou všechna stavidla? Nebo jaký má plán Evropská unie? Na to se chci zeptat pana předsedy vlády a pravděpodobně budu muset najít ještě nějaký jiný prostor.

Chtěla bych vědět také, co bude, když mluví evropští diplomaté o onom dobrovolném přesídlovacím programu. Sami víme, že nefunguje. Sami víme, že žádná evropská země ani ty kvóty, ke kterým se tak dobrovolně přihlásila, nenaplňuje. Někteří lidé, nebo většina uprchlíků chce do Německa, někdo nechce nikam, maximálně ještě do Švédska. Tak jaký postoj má v tomto česká vláda a jak to hodlá řešit? Jak hodlá bránit na příští Evropské radě to, že tyto kvóty nevedou vůbec k ničemu? Jak chce docílit toho, aby byly zrušeny a abychom se už přestali bavit na toto naprosto nesmyslné téma?

Připravila jsem návrh usnesení, který je za poslanecký klub Občanské demokratické strany. Jak říkám, chceme tímto usnesením reagovat na nový vývoj. Nehodláme se vracet dozadu, protože jestliže v usnesení z února roku 2015 máme, že nechceme povinné kvóty, jestliže tam máme ochranu schengenského prostoru, jestliže tam máme humanitární pomoc mimo Evropskou unii, tak nevidím za potřebné to do každého usnesení zase znovu dávat. Ostatně totéž, co jsme přijali v únoru roku 2015, jsme přijali v říjnu roku 2015. Proto to usnesení, které jsme dostali k dispozici nějak tady domluvené v rámci celé Poslanecké sněmovny, považuji za naprosto nedostatečné a vyprázdněné, tak aby se pod ně všichni mohli podepsat, ale de facto vládě žádný mandát nedávající a žádný podnět k přemýšlení ani k diskusi ani k výměně názoru takovéto usnesení nevzbuzuje - ani mezi námi ani ve vztahu k veřejnosti.

Mé pozměňovací návrhy budou čtyři. Přednesu je teď, i když potom si myslím, že se na ně budu moci odkázat v obecné rozpravě. Nebo je budu muset přečíst znovu? (Směrem k předsedajícímu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, jistě můžete na ně pouze odkázat v podrobné, když je přečtete nyní.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Já je alespoň přečtu, abyste o nich mohli přemýšlet, protože než budeme hlasovat, tak potom by někteří mohli mít dojem, že jsou rychle přečtené a že neměli možnost srovnat si v hlavě, co chtějí a co nechtějí podpořit.

První pozměňovací návrh, který předkládá klub Občanské demokratické strany, bude znít takto: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odmítá dohodu předsedů vlád členských zemí Evropské unie, která se týká zrušení vízového režimu pro turecké občany nejpozději do konce června roku 2016.

Za druhé. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje ochranu vnějších hranic schengenského prostoru za prvořadý úkol vlád jednotlivých členských zemí Evropské unie.

Za třetí. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odmítá postoj předsedů vlád členských zemí EU, kterým je fakticky přenášena odpovědnost za ochranu vnějších hranic schengenského prostoru na Turecko.

Za čtvrté. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že státy, které nejsou schopny plnit své závazky a chránit vnější hranice schengenského prostoru, mají tento prostor opustit, neboť ohrožují bezpečnost občanů všech zemí Evropské unie.

Rozumím tomu, že některé návrhy se vám nebudou líbit, budou vám připadat příliš ostré, možná radikální, ale od toho tyto názory mají zaznít, abychom se někam posunuli dál. Mluvit pořád o tom, o čem jsme mluvili před rokem, nedává vůbec žádný smysl. Opakovat tady články, které už se otiskly pětkrát, nedává žádný smysl. Proto přicházíme s tímto postojem, který přináší nějaký nový pohled na tuto věc.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Miroslavě Němcové. Pokračujeme dál nyní faktickou poznámkou Pavla Kováčika, potom Milana Urbana. Mezitím přečtu omluvu pana poslance Karla Fiedlera, který se omlouvá do konce jednacího dne.

Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Jenom velmi krátce prostřednictvím pana předsedajícího k paní kolegyni Němcové. Ano, potvrzuji to, co tady říkala o tom usnesení, s tím, že samozřejmě má pravdu. My jsme pro to také hlasovali. Bylo to zhruba možná něco více než půl roku poté, co jsme začali na ty problémy upozorňovat tehdy sami. V žádném případě jsme si nechtěli dělat nějakou čáku na to, že my jediní snad víme, jak se věci mají řešit. Jen jsme upozorňovali na ty části problému, které podle našeho soudu byly zásadní. A ukazuje se třeba i dnes, že skutečně zásadní byly a jsou zásadní i nadále.

Těm z vás, kterým dělal problém můj hlas a jeho síla při mém projevu, se omlouvám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Milan Urban k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, pomalu ztrácím naději, přestože jsem podpořil jednání Poslanecké sněmovny na této téma, že to dává nějaký smysl. A řeknu proč. Podívejte, po těch pařížských atentátech se Britové naučili francouzskou Marseillaisu, aby tím prokázali nějakou solidaritu a snad hledání nějakého společného řešení. No ale co zatím slyším tady? Ideologické komunistické projevy proti americkému kapitalismu na straně jedné a na straně opozice podle mého názoru vidím neschopnost překročit aspoň o kousek ten vnitropolitický boj mezi opozicí a vládnoucí koalicí. Mně se zdá, že prostě se tady vede i na toto téma nějaká česká vnitropolitická bitva.

Myslím, že jestli by měla mít tato debata smysl, tak má smysl jenom tehdy, abychom se možná jako Francouzi a Britové pokusili nějak solidárně a s rozumem a s nadhledem ten problém řešit. Zatím tady zaznívá jenom: odmítáme americký kapitalismus, odmítáme to, co říká česká vláda, odmítáme všechno, co kdo kdy navrhl. Tak pojďme obráceně: navrhujeme. Říkejte tady "navrhujeme, co se má dělat". Pak to možná bude nějak symbolicky podobné tomu, že Britové se naučili Marseillaisu a Francouzi k tomu řekli: my jsme to netušili, že nás mají opravdu rádi.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Tím ubírám sociální demokracii dvě minuty.

Nyní pan poslanec Martin Lank, poté pan poslanec Soukup, potom paní poslankyně Langšádlová. To je pořadí přihlášených podle nových přihlášek i starých, tak je kombinuji. Přišel jsem k tomu totiž tak, že po paní kolegyni Dobešové jsem odmazával kolegu Soukupa - za to se omlouvám, ale on se přihlásil a já jsem neměl poznámku, kolik má vyčerpáno klub ANO vzhledem k usnesení Poslanecké sněmovny. A poznamenávám, proto vám měřím časy. Klubu ODS zbývá podle mého ještě více než pět minut, takže je to všechno v pořádku. Na kolegyni Černochovou se jistě ještě dostane. To jsou moje poznámky, které tady mám. Budu měřit všem spravedlivě, proto vám pouštím hodiny.

S faktickou poznámkou pan poslanec Černoch. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Ta bude na patnáct vteřin.

Ke svému předřečníkovi panu Urbanovi: Pane kolego, Úsvit tady navrhuje. Vždycky jsme navrhovali řešení. Vždycky jsme navrhovali řešení, ale vždycky jste ho odmítli. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pokračujeme - pan poslanec Martin Lank.

 

Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, ono ve světle dnešních tragických událostí v Bruselu je snad víc než jasné, že dohoda mezi Tureckem a Evropskou unií znamená značné bezpečnostní ohrožení pro Českou republiku. Podstatnou součástí této dohody je totiž zrušení vízového režimu pro turecké občany cestující do Unie nejpozději do konce června 2016 a oživení procesu vstupu Turecka do Evropské unie.

Řekněme si naprosto otevřeně, co to pro Českou republiku bude reálně znamenat. Turecko je dneska, a to nejenom z hlediska bezpečnosti, naprosto nespolehlivá země a vízový styk brání, aby se tyto bezpečnostní problémy přelily do Evropy. Jeho zrušení může spustit příliv nebezpečných osob z Turecka k nám. Přiznejme si na rovinu, že bezvízový styk pro Turecko znamená bezvízový styk pro bojovníky Islámského státu a islámské radikály. Tito útočníci dnes musí hledat složité cesty, jak se do Evropy dostat. Vydávají se za uprchlíky, složitě verbují členy mezi přistěhovalci v Evropě, což teroristické útoky podstatně ztěžuje. Turecko není schopné kontrolovat nelegální přechod hranice ze Sýrie, kde působí Islámský stát. Jeho bojovníci tak budou mít extrémně zjednodušený přístup k nám. Neméně nebezpečné je rozšíření obchodu s drogami, zbraněmi a lidmi. Pro Evropu je už dneska složité těmto problémům vzdorovat, a teď se tomu mají otevřít dveře dokořán.

Samozřejmě by tím docházelo i k šíření nepřátelské islamistické kultury k nám. Otevřely by se také různé finanční penězovody pro rádoby humanitární, ideologické a multikulturní účely. Nábožensko-ideologické vlivy by posilovaly tendence k islamizaci s rostoucím počtem muslimů. V Evropě je mnoho islámských komunit, ve kterých stačí jenom malý impuls k radikalizaci. Nezanedbatelné je i zdravotní riziko. Nikdo nezaručí, že nedojde k rozšíření nebezpečných nemocí.

Já bych, přiznám se, i rozuměl tomu, že bezvízový styk s Tureckem bude předmětem debat bezpečnostních expertů, že se jím budou zabývat orgány, které jsou odpovědné za bezpečnost České republiky. A na základě této diskuse se to, doufám, zamítne poté jako příliš rizikové. Co se ale ve skutečnosti stalo? Pan premiér Sobotka odkýval bezvízový styk s Tureckem, aniž by to předem prošlo jakoukoli konzultací, nebo aspoň takovou, o které bychom my měli nějaké tušení. O tomto záměru nebyl informován ani výbor pro bezpečnost, ani výbor pro obranu. Výbor pro evropské záležitosti dokonce schválil - na návrh Úsvitu - usnesení, že má premiér odmítnout bezvízový styk s Tureckem. On to ale ignoroval. Přitom usnesení tohoto výboru, jak všichni víme, má váhu usnesení celé Sněmovny. Ba co hůř, bezpečnost České republiky, zdá se, pan premiér vyměnil za loajalitu vůči paní Merkelové a panu Junckerovi. Jako by nestačilo, že podle interního dokumentu francouzské policie vypracovaného po listopadových teroristických útocích v Paříži pro ministra vnitra v Evropě může být připravených 90 sebevražedných atentátníků. Podle listu New York Times dokument uvádí i to, že někde v Evropě je pravděpodobně neobjevená továrna na výrobu bomb a pracují tam v ní evidentně slušně vycvičení experti.

Evropským lídrům to nejspíš nestačí a chtějí bezpečnostní rizika ještě zvyšovat. Současná kancléřka Merkelová před deseti lety uvedla, že integrace Turků v Německu po 30 letech integrování zcela selhala. A dnes se svými kumpány v Bruselu otevírá cestu do Unie pro další miliony Turků a dalších etnicky a nábožensky cizích, a buďme klidně politicky nekorektní, vesměs neintegrovatelných obyvatel Afriky a okolí. Evropa je teď v pozici pevnosti, jejíž brány byly otevřeny nepříteli.

Prosím vás proto, abyste podpořili návrhy Úsvitu, které odmítají dohodu, kterou uzavřel premiér Sobotka proti našemu zájmu s Tureckem. Odmítáme v ní jak zavedení bezvízového styku, tak i otevření procesu vstupu Turecka do Evropské unie.

Já tady dnes poměrně užasle sleduji, jak najednou kolegyně a kolegové prakticky napříč spektrem volají po ochraně hranic, volají po zvýšení bezpečnosti. Ano, užasle. Ale musím říct, že můj úžas je veskrze pozitivní, protože konečně si říkám, že došlo k nějakému prozření. Takže to samozřejmě vítám. Ale škoda, že jste se podle toho nechovali, když Úsvit potřebné zákony a usnesení předkládal, a smetli jste je ze stolu. Dobře, co bylo, bylo. Teď věřím, že naše návrhy usnesení podpoříte. A pokud náhodou ne, tak my vám dáme rádi šanci si to přes noc ještě rozmyslet, a pokud neprojdou, tak je zítra předložíme znovu.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců klubu Úsvit.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lankovi za jeho vystoupení. Nyní můžeme pokročit dál, a to vystoupením pana poslance Zdeňka Soukupa, připraví se kolegyně Langšádlová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Já jsem se ztratil z pořadníku, nicméně dostal jsem se tam zpátky. Děkuji, pane předsedající, a omlouvám se paní Langšádlové. Budu se snažit své vystoupení co nejvíce zkrátit. Já se budu obracet na pana premiéra, který tady není, ale doufám, že si přečte stenografický záznam.

Vážený pane premiére, vy jste před odletem na poslední summit v Bruselu informoval výbor pro evropské záležitosti o svém mandátu k jednání. Pokud si pamatuji, nebylo tam ani slovo o tom, s čím jste se vrátil. Já už nebudu opakovat to všechno, na čem jsme se tam domluvili. Chci jenom zdůraznit to, že vysloveně jsme hlasovali pro to jako členové výboru pro evropské záležitosti, abychom nepřipustili v žádném případě zrušení vízové povinnosti.

Teď zkracuji. V televizním záznamu ze summitu, který jsem sledoval, a jsem na to velice citlivý jako někdejší televizní pracovník, jsem už dlouho jako Evropan, zdůrazňuji Evropan z rozumu, nezažil takový pocit ponížení. Turecký prezident nám dává z televizní obrazovky lekci z etiky. Prý je to on, kdo hájí a prosazuje evropské hodnoty, jako jsou humanita, solidarita a empatie. Že tyto hodnoty nemá na vědomí ve vztahu například ke Kurdům! Kyperská republika, členská země Unie, má své zkušenosti s empatií domněle sekulárního Turecka. Jeho vojska okupují část kyperského území. A jak je nám známo, z něj Turci vyhánějí všechny křesťany.

Já ještě připomenu některé výroky evropského demokrata - tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V roce 2008 při své návštěvě v Kolíně nad Rýnem jasně řekl, že turecké migranty považuje za svůj islamistický výsadek v Evropské unii, proto - zase podle jeho slov - sedmimilionová turecká menšina v Německu nesmí integrovat. Cituji doslova: Rozumím vaší senzibilitě, již projevujete vůči asimilaci, velmi dobře. Nikdo od vás nemůže očekávat, že se asimilaci podrobíte. Neboť asimilace je zločin proti lidskosti. A dodal to známé: Minarety jsou naše rakety, mešity naše kasárna a naši věřící naše armády. A jak se rozloučí s naší demokracií? To je méně známý výrok: Demokracie je jako tramvaj, která nás doveze tam, kam chceme, a pak vystoupíme.

A abychom si o myšlení našeho potenciálního partnera udělali komplexnější obrázek, ještě jeden výrok, tentokrát už není tak jinotajný: Neexistuje islám a islamismus. Existuje jen jeden islám. Kdo říká něco jiného, uráží islám.

Pane premiére, nepřítomný, vážně věříte takovému partnerovi?

Pane premiére, nedávno jsem prolistoval brožurku o úspěších vlády pod vaším vedením. Jako koaliční poslanec to dokážu ocenit a jsem rád. Teď ovšem před vámi stojí problém takového formátu a druhu, jaký neřešil ani jeden z vašich polistopadových předchůdců. Je srovnatelný s dilematem, kterým prošli Edvard Beneš a Emil Hácha. Migrace v islamistickém hávu. Může jít o přímé ohrožení našeho životního stylu, naší kultury i státnosti. Nakonec jde o ohrožení evropské civilizace vůbec. My dnes musíme spoléhat sami na sebe, jak to koneckonců dělali i jmenovaní státníci. Nebo nedělali. Musíme mít jasný plán. Česká republika potřebuje svou migrační politiku, která bude dlouhodobě chránit její zájmy. Máme ji? Pracujeme na ní? Nemůžeme se poléhat na evropskou většinu podle logiky: přidáme se k těm silným a nic se nám nestane. Anebo: když to schvaluje Německo, Francie a další, tak se nemáme čeho bát. Dnes každý, jak je vidět, hájí své zájmy.

Pane premiére, dokážete napodobit vaší straně blízkého Roberta Fica? Musím se přiznat, že vám takové rozhodování nezávidím. Nicméně je to vaše odpovědnost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Soukupovi. A nyní vystupuje paní poslankyně Langšádlová, kromě minutky za pana expředsedu Schwarzenberga má celých 19 minut.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Dobrý večer, dámy a pánové. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, já bych byla velmi ráda, kdybychom si nejdříve ujasnili proceduru, protože mám obavy, že tady není úplně zřejmé, jaká pravidla pro délku vystupování byla schválena. Takže bych vás chtěla poprosit, až domluvím, abychom se věnovali tomuto procesu.

Kolega Urban tady hovořil o tom, že bychom měli překročit hranici mezi koalicí a opozicí. Já si také myslím, že situace je příliš vážná na to, abychom se teď vytahovali, kdo tady přišel první s jakým usnesením, kdo měl dřív pravdu, a měli bychom se opravdu pokusit tyto hranice překročit. Proto tady již poněkolikáté, byť opoziční politik, vystupuji s tím, že v zásadních otázkách nadále podporujeme naši vládu.

Ano, máme výhrady. Máme výhrady a naše výhrada dnes směřuje především k tomu, že Česká republika a její zástupci podpořili zrušení bezvízového styku s Tureckem. To je pravda. Ale přesto pořád věřím v evropské řešení, neznám jiné řešení, a věřím, že toto evropské řešení, které umožní zůstat České republice pevnou součástí Evropské unie v Evropě, zvítězí. Přála bych si, a záleží mi na tom, aby všechno to, co tady pan premiér na úvodu řekl, bylo naplněno, aby byly naplněny dohody a aby Evropa migrační krizi zvládla. O tom není pochyb.

Já rozumím tomu, proč byly Turecku poskytnuty finanční prostředky. Rozumím tomu, že na území Turecka jsou dneska téměř 3 miliony uprchlíků. Jenom 360 tisíc dětí bylo integrováno do tureckých škol. V Turecku je opravdu vážná humanitární situace. Já bych chtěla oproti kolegům ocenit to, co dohoda přináší. A věřím, že ti, kteří to chtějí vědět, tak to vědí. Dohoda přece přináší dvě důležité věci. Je to odstavení organizovaného zločinu a je to kontrola a možnost prověřovat každého, kdo do Evropy přijde. To není málo. Vím, že naše Ministerstvo vnitra a bezpečnostní orgány dokážou prověřit každého, kdo přichází. Viděla jsem to i v případě křesťanských uprchlíků z Iráku. My dokážeme prověřit, zda ten, kdo přichází, je nebo není bezpečnostním rizikem. Ale musíme také naléhat na naše partnery v Evropě, aby i oni velmi pečlivě prověřovali každého, koho do našeho společného schengenského systému pustí.

Jsem přesvědčena, že musí i zpětně dojít k prověření všech, kteří v uplynulých měsících do Evropy přišli. Ale chceme, aby Evropa byla dlouhodobě závislá na Turecku? Já si to nedovedu představit. Proto je nesmírně důležité, aby opravdu byla vybudovaná společná pobřežní a pohraniční stráž s dostatečnou kapacitou, s dostatečnými schopnostmi. Přece všichni víme, že ve chvíli, kdy se uzavře balkánská trasa, a dneska už se uzavírá, toky migrantů mohou jít jinudy. A my na to musíme být připraveni. My opravdu musíme mít takové kapacity, aby, jestli půjdou více na sever nebo na jih, si Evropa z dlouhodobého hlediska dokázala společnou schengenskou hranici uhlídat sama. To je důležité. A platí, že ten, kdo nebude dodržovat pravidla, a porušování pravidel je velkým problémem posledních měsíců, nemůže být součástí schengenského prostoru. O tom také není pochyb.

Co mi chybí v řešeních, která tady zaznívala, i v těch dokumentech, závěrech Rady, je situace v Řecku. Situace v Řecku je opravdu kritická, a byť chápu, že postupně se část uprchlíků bude vracet do Turecka, tak si myslím, že by Evropská unie a evropské země měly dát dostatečné kapacity i na to, aby tam byla únosná humanitární situace, protože přes všechna rizika a přes všechno to, co třeba i dnes prožíváme, mnozí z těch, kteří jsou na cestě, jsou opravdu lidé, kteří utíkají před válkou, jsou to i rodiny s dětmi. Jestli tohle nebudeme vidět, jestli nebudeme vidět, že jsou to lidé, tak jsme úplně ztratili vztah k hodnotám, na kterých Evropa, naše civilizace stojí. Prosím, nevzdávejme se jich. Musíme chránit bezpečnost. Platí to. Ano, musíme chránit bezpečnost, především bezpečnost občanů Evropy. Ano, je to pravda. Ale nezapomínejme v lidech vidět lidi.

Chtěla bych velice apelovat na to, abychom zůstali pevnou součástí Evropské unie. Chtěla bych velmi apelovat na to, abychom dobře komunikovali se svými partnery, abychom naše postoje dokázali včas vysvětlovat, abychom se sami nevyčleňovali, protože jednou bychom mohli stát na jiné hranici a možná by nám to naše děti neodpustily. Ale my nesmíme zůstat jenom pevnou součástí Evropské unie. Jsem přesvědčena, že si musíme uvědomovat i důležitost euroatlantické vazby. Já nesdílím pohled, který tady zazněl od některých kolegů na levici. Nesdílím ten pohled ideologického vnímání událostí posledních let. Ano, my i naši spojenci děláme chyby. Dělali jsme chyby i při řešení migrační krize. Ale přesto musíme za naše společné zájmy bojovat a nesmíme promarnit naše šance do budoucna.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Langšádlové. Budeme pokračovat faktickou poznámkou paní poslankyně Hnykové. Připraví se paní kolegyně Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážená dámy a vážení pánové, my tady probíráme informace vlády České republiky o migrační krizi. Podívejte se za nás. Sedí tady jediný ministr. Kde je předseda vlády? (Zvýšeným hlasem. Výkřiky zleva: Neřvi.) Kde je? Má tady sedět! (Opět zvýšeným hlasem.) Probíráme tak závažné téma a není tady! (Hlasy ze sálu.) Kde je pryč? Takovou dlouhou dobu jsme čekali na to, až se tento bod dostane na program Sněmovny. (Stále zvýšeným hlasem.) A opět tu pan předseda vlády není! Zastupuje naše občany a není tady! (Výzvy ze sálu ke ztišení hlasu: Pšt.)

Omlouvám se, ztiším se. Pokud se stane, že se pan předseda vlády nedostaví, poslanecký klub Úsvit požádá o přestávku do té doby, než se sem vrátí. Děkuji a omlouvám se za zvýšení hlasu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byla minutka kolegyně z Úsvitu. Zatím to bylo podmiňovacím způsobem. (Poslankyně Hnyková reaguje ze svého místa.) Takže to byl procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat bez rozpravy, aby se dostavil pan předseda vlády do Poslanecké sněmovny na projednávání. Já vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. To je jediné, co mohu pro kolegy udělat. Spustím gong, aby všichni věděli, že budeme hlasovat.

Jakmile se ustálí počet přihlášených - už jsme nad 67, tak dám hlasovat. Budeme hlasovat o tom, aby se předseda vlády dostavil do Poslanecké sněmovny, nebo bude vyhlášena přestávka. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 343 a ptám se, kdo je pro. (Neklid v sále.) Dobře, prohlašuji hlasování číslo 343 za zmatečné. (Nesouhlasné hlasy z řad poslanců Úsvitu.)

Já jsem vycházel ze slov paní kolegyně. Nechci je překroutit, ale tak jste to řekla. Prosím, paní kolegyně ještě jednou.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Pane předsedající, já to upřesním. Já bych chtěla přerušit schůzi do příchodu pana předsedy vlády. A chtěla bych o tom dát hlasovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem to tak říkal. (Nesouhlasné hlasy zleva.) Ne, je to hlasovatelný návrh o přerušení do určité okolnosti, to znamená časová, věcná a tak dále. Nebudu citovat paragraf jednacího řádu, ale je to tak. Návrh je hlasovatelný.

 

Hlasování pořadové číslo 343 bylo zmatečné. Rozhodneme o přerušení tohoto bodu do příchodu předsedy vlády v hlasování pořadové číslo 344. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 344 z přítomných 107 pro 50, proti 44. Návrh nebyl přijat.

Budeme tedy pokračovat. Nejdříve přečtu omluvy a potom dám slovo paní kolegyni Černochové. Omlouvá se pan kolega Šarapatka do konce jednacího dne a paní poslankyně Válková také od 18 hodin do konce jednacího dne.

Nyní tedy má slovo paní kolegyně Jana Černochová. Pan kolega Fiedler je omluven, pan kolega Černoch přepustil svému kolegovi, takže prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já tady poslouchám od odpoledne, stejně jako vy, diskusi a myslím si, že asi se s většinou z vás shodnu, že to usnesení, které možná v dobré víře navrhovali kolegové z KDU-ČSL a připojily se k nim některé jiné strany, tak po těch dnešních událostech v Bruselu je úplně passé. O čem se tady, kolegyně a kolegové, ty dvě a půl hodiny bavíme? My už dneska nejsme v problému, že máme chránit vnější hranici. My už jsme dneska v problému, že bychom měli chránit hranici vnitřní. Jak daleko je Brusel od Prahy autem? Sedm hodin, řidič? Sedm osm? Někteří pět.

Já si opravdu myslím, že pokud má dneska naše Poslanecká sněmovna přijmout nějaké usnesení, nějaké relevantní stanovisko pro zástupce vlády České republiky, pro pana ministra vnitra, tak by to usnesení skutečně mělo být mnohem tvrdší. Já si velmi vážím toho, že pan ministr vnitra Chovanec ubezpečuje občany České republiky, že je chlácholí, že samozřejmě i povolává prostřednictvím pana ministra obrany - který tady ale není - Armádu České republiky.

Já neznevažuji, nevtipkuji na toto téma, ale skutečně, je tady nějaký první stupeň teroristického útoku a my se bavíme o tom, jestli tady budeme nadále důrazně odmítat zavedení povinného přerozdělovávacího mechanismu běženců, a vyjadřujeme v návrhu kolegy Mihuly znepokojení nad skutečností, že se Evropské unii ve spolupráci s dalšími zeměmi nedařilo migrační toky efektivně koordinovat. Nepřijde vám to skutečně mimo mísu? Po tom, co se dozvídáme, že je 200 lidí vážně zraněných, přes 30 lidí je mrtvých.

Já bych skutečně prosila, jestli by bylo možné, abychom tu debatu posunuli od těch akademických vzletných frází k něčemu skutečně konkrétnímu, k něčemu skutečně hmatatelnému. A já si skutečně myslím a chtěla bych vás tímto pozvat jménem svým i jménem pana poslance Kádnera, předsedy výboru pro obranu, se kterým děláme příští týden právě na téma ostraha hranic, moderní technologie, které jsou s ostrahou hranic spojeny, takže není to jenom lidský potenciál, jsou to prostě různé věci, které známe ze zahraničí, tak abychom se začali věnovat tomuto tématu a nezkoušeli si tady zase navrhovat něco, co skutečně je pouhou frází a plácnutím do vody. Navíc si někde v některých bodech to usnesení i protiřečí, prosím pěkně. Protiřečí si, že odmítáte zavádět kvóty, na druhou stranu za každého syrského občana navráceného do Turecka na základě dohody Evropské unie má být přesídlen jeden syrský občan přímo z Turecka. Vždyť to jdou dvě ustanovení toho usnesení proti sobě, kolegyně a kolegové.

Teď fakt se vás nechci nikoho dotknout, ale podpořte prosím návrh usnesení, které předložila paní Miroslava Němcová za klub Občanské demokratické strany, kde skutečně si myslím, že je velmi silná věta, která se týká jednak odmítnutí dohody předsedů vlád členských zemí Evropské unie, která se týká zrušení vízového režimu pro turecké občany, a velmi silné usnesení, návrh usnesení, je tam také v tom smyslu, že vnější schengenské hranice mají chránit ty země, které tu hranici vlastně sdílí s těmi státy. Ne my. My jsme ve fázi, kdy se každá země musí začít starat o ochranu svých vlastních hranic.

Dovolte mi tedy, abych vás závěrem požádala o to, abyste podpořili usnesení paní Němcové a Občanské demokratické strany, protože to si myslím, že reaguje na tu tragickou událost z dnešního dne, a ne usnesení, které tady bylo kolegy v dobré víře, ale před drahnou dobou vypracováno. A ta doba... Víte, ta doba jiná před Paříží, nebo byla jiná před Paříží a je jiná po Paříži. A byla jiná před Bruselem a asi se shodneme, že po dnešních tragických událostech jsme se v té válce, nebo ta válka se posunula zase o něco blíž k nám. A to si myslím, že bychom jako Poslanecká sněmovna měli akceptovat. A snažit se v maximální možné míře vyjádřit i poděkování příslušníkům ozbrojených a bezpečnostních sborů za to, že jsou. Já jsem ráno projížděla Prahou, takže jsem viděla, že skutečně pan ministr hned v těch brzkých ranních hodinách byl schopen dát do ulic několik stovek policistů, a jsem za to ráda a myslím si, že to je v dnešní den ten jediný možný způsob, jakým můžeme uklidnit situaci a ubezpečit veřejnost, že Česká republika v mezích svých možností bude na tyto věci připravena.

Jen si ještě neodpustím malé šťouchnutí. Vy víte, že jsem tady před několika týdny hovořila ve prospěch držitelů zbraní, že jsem tady kritizovala návrh Evropské komise, který vede k odzbrojení části obyvatelstva, a jistě jste si také všimli, že se v Bruselu na tom letišti nalezl kalašnikov. Předpokládám, že tento kalašnikov nebyl legální. Takže tady bych opět apelovala na pana ministra a na všechny kolegyně a kolegy, aby až budeme řešit ten zákon o zbraních, což nás čeká ve čtvrtek, a budeme to mít na plénu Sněmovny, tak abychom skutečně k tomu přistupovali po Bruselu, abychom skutečně neodzbrojovali naše obyvatelstvo, nesnižovali možnost opatřit si našim obyvatelům, a nejenom našim obyvatelům, obyvatelům Evropské unie, zbraně a neztěžovali to lidem, kteří ty zbraně drží legálně, ve prospěch těch, kteří je drží nelegálně a vždycky si je obstarají.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní místopředsedkyni Černochové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Chalupa. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Jen velmi krátce. Já nevím, jestli jsem to správně pochopil, snad ano, a jsem rád, že se ty věci vrátí zpátky do výboru, kde otázky obrany a bezpečnosti se mají projednávat. Paní kolegyně se zmínila o výboru pro obranu. Dvacátého čtvrtého je výbor pro bezpečnost, takže vážení kolegové, vy, které to zajímá, přijďte na ten výbor, můžeme se tam pobavit. A možná se pobavit o nějakém jiném typu usnesení, protože to usnesení, tak jak je tady dnes nachystáno, s tím v podstatě taky mám problém a nesouhlasím s tím, abychom tady dneska vůbec nějaké usnesení přijímali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu kolegovi Chalupovi. Pan poslanec Fiedler není přítomen a místo pana poslance Černocha pan poslanec Kádner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kádner: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem moc rád, že dneska tady slyším vlastně jednotnou notu, a věřím tomu, že dneska potom při hlasování různých podnětů, které tady padly, budeme velice úspěšní a posuneme se krokem dopředu. Ale jelikož je opakování matka moudrosti, tak bych za náš klub zopakoval nebo více méně ještě pár věcí vysvětlil.

Mí kolegové z poslaneckého klubu zde obsáhle vysvětlovali, proč je dohoda s Tureckem totální prohrou premiéra Sobotky a také bezprecedentním ohrožením naší bezpečnosti. Já bych se chtěl pozastavit nad tím, co jsme za tu obrovskou cenu dostali.

Dostali jsme dohodu, kde budeme vždy tahat za kratší konec provazu a vždy budeme velmi lehce vydíratelní. Buďte si jistí, že prezident Erdogan nám dá svoji převahu pocítit. Už od prvního dne dohoda nefunguje, jak bylo domluveno. Jen za neděli a pondělí připlulo na ostrovy v Egejském moři 1 662 lidí, což je dokonce více než denní průměr z minulých týdnů. Včera mělo být do ataiského (athénského?) přístavu z ostrovů přesunuto téměř na 2 tisíce běženců. Celkově by mělo být pouze v samotných Athénách téměř 6,5 tisíce imigrantů. Globální čísla jsou ještě horší. Od začátku roku dorazilo z Turecka do Řecka 150 tisíc nelegálních imigrantů. V celém Řecku se jich dnes nachází přes 50 tisíc, z toho téměř 29 tisíc z nich je v severním Řecku, kde doufají v otevření makedonských hranic. Další desetitisíce jsou kolem hlavního města a na ostrovech v Egejském moři. Zbylých 100 tisíc je neznámo kde. Každým dnem přibývají noví imigranti a situace se nelepší.

Můžete mi vysvětlit, jak může tato dohoda fungovat, když řecký premiér Tsipras opakovaně říká, že na zpracování potřebných administrativních úkonů bude nutné nasadit nejméně 4 tisíce vyškolených pracovníků? Přitom více než polovinu mají do Řecka vyslat unijní země a v Řecku ještě vůbec nikdo není. I kdyby byli tito úředníci již přijatí, musí se nejdřív vyškolit, což také zabere určitou dobu. Přitom bezvízový styk s Tureckem má být zaveden už za tři měsíce. Vyplývá mi z toho, že kvůli tradiční řecké nedůslednosti, velmi špatným turecko-řeckým vztahům a celkové neochotě cokoli řešit ten systém nemůže do léta fungovat.

Na stole tak leží podepsaná dohoda, která bude k ničemu, ale která nás už od července zavazuje spustit bezvízový styk. Neuvěřitelné mi taky přijde, že tato dohoda se vztahuje jen na řecké ostrovy a nevztahuje se na řeckou pevninu, která je velmi snadno dosažitelná z evropské části Turecka. Nebude tak muset ani dojít k zásadnímu posunu migračních tras. Za víza s Tureckem jsme si trasy posunuli jen o pár desítek kilometrů.

Jasné je i to, že imigrační krize v žádném případě neskončí. Většina bezpečnostních expertů varuje, že se migrační trasy maximálně upraví. Nelegální imigrace se ale nezastaví. Podle analytiků z Německa bude Německo i letos zavaleno nelegálními imigranty. I pokud by dohoda s Tureckem byla maximálně funkční, přišlo by do Německa letos mezi milionem až dvěma miliony imigrantů. Dohoda s Tureckem totiž neřeší konflikt v Sýrii, který bude pokračovat. Vedle Syřanů budou do Evropy proudit ale také Afghánci, Pákistánci a Afričané. Migranti budou využívat k cestám na starý kontinent trasy přes severní Afriku nebo Kavkaz a vše bude bohužel při starém.

To je hlavní důvod, proč je třeba ochránit co nejdříve české hranice. Nejpozdější datum je přitom termín bezvízového styku s Tureckem, který má platit od letošního července. Proto navrhujeme, aby Sněmovna vyzvala českou vládu, aby nejpozději od července 2016 společně se zavedením bezvízového styku s Tureckem začala chránit naše hranice. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kádnerovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče, vašich deset plus deset minut.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jsem rád, že jak čas plyne, můžeme mluvit o problému masové migrace daleko kvalifikovaněji, to znamená, že jak jde čas, tak problémy, na které poukazujeme odpočátku my oponenti migrace, se postupně nedají přehlížet a bagatelizovat řečmi o xenofobii.

V úvodu dnešní schůze jsem vás žádal o vážnou diskusi na téma strategie vládního přijímání migrantů, je to zcela zásadní věc, ale vládní koalice můj návrh opět arogantně zamítla, přestože proti vůli občanů se rozhodla již v první várce přijmout více než 3 tisíce nezákonných islámských migrantů do České republiky a natrvalo.

Nikde na světě se jisté typy menšin, jako jsou třeba arabští a afričtí muslimové, neintegrovaly do společnosti s evropskými hodnotami. Muslimská ulice či čtvrť kdekoli v Evropě je reálné riziko, jak následně doložím. To je základní premisa, z níž bychom měli vycházet. I když vím, že mnozí z vás tady v sále to vidíte odpočátku jinak. V praxi to znamená, že bychom neměli napomáhat a dovolovat vytváření muslimských migrantských ghett.

Samozřejmě nejjednodušší řešení je nepřijímat migranty. To navrhuje odpočátku jako jediné v parlamentu naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, a těm skutečně potřebným se má pomáhat přímo v zemích jejich původu nebo v první bezpečné zemi v jejich kulturním teritoriu, nikoli zatahovat problém k nám do České republiky. V tomto ohledu bych apeloval na českou diplomacii, aby v tomto směru tlačila na arabské země, které se tváří jako spojenci, tedy na superbohaté muslimské země, které by měly v prvé řadě přestat vyvolávat občanské války a namísto podpory terorismu by měly aktivně pomáhat muslimské regiony stabilizovat a v místech zničených jimi vyvolanou válkou se podílet na obnově domovů pro místní obyvatele. Naše diplomacie musí také usilovat o jediné funkční řešení, tedy o neprodyšné uzavření evropských a českých hranic pro nelegální migranty, a to bez ohledu na Turecko. Turecko je samo jedním z těch, kdo tento problém způsobil, a místo ústupků je třeba ho donutit, aby začalo nést následky a náklady agrese vůči Sýrii a Kurdistánu.

S tím že se vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL za podpory TOP 09 a dalších rozhodla přijmout nelegální a masové ekonomické migranty do České republiky, se nikdy nesmířím, jelikož to jsou nevratné kroky proti vůli většiny našich občanů a jsou to kroky, které do budoucna nevratně zhorší život v naší republice jak z hlediska bezpečnosti a kriminality, tak i z hlediska sociálního pnutí.

I když se s tím nikdy nesmířím, tak pojďme alespoň diskutovat o tom, jak hrozící dopady na maximum snížit. Na základě rozhodnutí vlády Česká republika přijme během následujícího roku přes 3 tisíce nezákonných imigrantů, proto je v prvé řadě třeba, aby vláda měla vyřešeno, kam je umístí. Pan premiér Sobotka a jeho vláda je má v úmyslu primárně ubytovat v Havířově a v Kostelci nad Orlicí. To není žádné řešení, ale viditelné šílenství. Ani velký Havířov není schopen bez problémů vstřebat tisíce migrantů, natož maličké šestitisícové městečko Kostelec nad Orlicí. Iluze o tom, že příchozí migranty někdo ihned integruje, zaměstná, bez problémů rozpustí v majoritní společnosti, jsou iluze, či spíše velká lež.

Upozorňuji na to, že není problém jen v migrantech, ale hrozí zvyšování nervozity a odporu ze strany českých občanů. I v Německu zprvu mnozí občané migranty vítali, hostili a snažili se jim co nejvíce pomáhat. Stačila krátká zkušenost, a dnes tam jsou nejen demonstrace proti migrantům, ale roste počet útoků na ubytovny s migranty. Důvod je zcela jasný. Drtivou část migrantů bude velmi těžké jakkoli integrovat a je téměř nemožné je zaměstnat. I kdyby byla pravda, což víme, že není, že k nám proudí samí arabští lékaři či inženýři, pak je nemožné, aby takový lékař pracoval v české nemocnici, protože prostě v prvé řadě neumí jazyk. Otázkou je, nakolik bude nemocnice tolerovat to, že muslim se uprostřed operace začne modlit nebo sestra či lékařka muslimka odmítne odložit nikáb nebo hidžáb.

Dnes už všichni víme, že drtivá většina migrantů nejsou ani lékaři ani profesoři, ale jsou to negramotní muži, kteří neovládají češtinu a z většiny ani jiný evropský jazyk. To s těmi inženýry a lékaři byla jedna z mnoha velkých loňských lží českých médií a politiků, kterými společně obelhávali veřejnost. Naopak migranti strávili dětství mnohdy s kalašnikovem, a pokud měli medvídka, učili se mu řezat hlavu. Nikdo z nich nemá evropské pracovní návyky. Tedy schopnost pět dnů v týdnu osm a půl hodiny denně pracovat zavřený někde v továrně.

Dovolte několik aktuálních faktů. Průzkum politického magazínu Report Mainz ukázal, že do Německa v loňském roce sice dorazil přes milion lidí, ale práci dostaly přibližně jen dvě stovky z nich. Průzkum byl proveden u třiceti nejvýznamnějších podniků, např. RWE nebo Adidas. Stálou práci uprchlíkům nabídla jen developerská společnost Bonavia. Odmítla prozradit, o kolik z celkových 200 lidí šlo, ale byli to především Syřané a Afričané na manuální práce. Největší telekomunikační společnost v Německu Deutsche Telekom sice dostala 350 žádostí o stáž, na kterou přijímali 100 lidí, z migrantů však vybrali jen 35, pokračuje analýza. Firma totiž vyžaduje vysokoškolské vzdělání.

V automobilce Daimler se školily čtyři desítky migrantů, ale teď už pokračují jen dva. Téměř všichni Syřané přitom dostali dočasný azyl, který jim dává možnost zapojit se na pracovním trhu takřka okamžitě. Pokud se zdá být někomu tento průzkum překvapivý, pak je to neštěstí naší politické korektnosti, protože dlouhodobě sbíraná data jsou jasná.

Berlínský senátor a ekonom Thilo Sarrazin si dal práci a porovnal a analyzoval stovky německých i evropských statistik. Dovolte mi citovat jeho závěry. Ve všech zemích s výrazným podílem muslimských migrantů lze pozorovat tytéž jevy - podprůměrná integrace do pracovního trhu, nadprůměrná závislost na sociálních transferech, podprůměrná účast na vzdělanosti, nadprůměrná religiozita se sílícím příklonem k tradičnímu nebo fundamentalistickému islámu, prostorová segregace s tendencí k utváření paralelní společnosti - což přeloženo do češtiny znamená vytváření muslimských čtvrtí, kde platí jen místní muslimská pravidla. Dále muslimská komunita se vyznačuje nadprůměrnou kriminalitou, od jednoduché násilné pouliční kriminality až k účasti na teroristických aktivitách. Všude se předpokládalo, že migranti postupně přijmou evropské hodnoty, jako demokracie, kulturní a náboženská svoboda, a během jedné či dvou generací se rozdíly mezi migranty a Evropany rozplynou. Ale stal se opak. Tendence ke kulturní a regionální segregaci mezi přistěhovalými muslimskými migranty a jejich potomky ještě zesílily. Jinými slovy naděje, že se muslimští migranti časem integrují, se nenaplnily. Děje se pravý opak.

Tato fakta je třeba mít na paměti v každé diskusi o migraci a usídlování muslimských migrantů v Evropě. Neplatí paralela, že také Evropané migrovali a bylo to pro hostitelské země pozitivní. Když naši emigranti mířili do Rakouska, Holandska nebo USA, byl to pohyb lidí ze stejné evropské kultury, který nepřinášel nikam paralelní svět, paralelní a nepřátelskou ideologii. Když jsem se já rozhodl zůstat v zemi své maminky, pominu-li fakt, že žiji v České republice od svých pěti let, tak s tím, že hodnotově do této země patřím, ať už tím, že jsem naučený si na živobytí vydělat prací a těším se na Vánoce či Velikonoce, ale také tím, že ctím lidská práva a zákony a demokracie je pro mě nejvyšší meta pro společenské zřízení.

Shrnuto - problém není člověk, který přijde individuálně stavět na evropských hodnotových kořenech, ale nepřekonatelný problém je ten, kdo tyto kořeny nemůže respektovat například z náboženských důvodů, nebo je dokonce přichází vytrhat.

Zajímavé je, že k nám do České republiky roste počet migrantů právě z Evropské unie a hlavním důvodem je bezpečnost. Mladí lidé ze západní Evropy k nám prchají před muslimskou agresí. Z celé Evropy prchají také Židé do Izraele, a to dokonce v největším počtu od druhé světové války, opět z důvodu muslimské agrese. Není tedy pravda, že bychom i v České republice měli nějaké špatné soužití s migranty. V naší republice žije přes 400 tisíc cizinců a značná část jsou obyvatelé jiných zemí EU. V naší zemi je jich dokonce procentuálně nejvíc v rámci Visegrádu, dvakrát tolik cizinců na obyvatele než na Slovensku nebo Maďarsku a 40násobně víc na obyvatele než v Polsku.

Dámy a pánové, jsme svědky druhé migrační vlny, ale jiné, než si většina z vás představí. Je to migrační vlna z Evropské unie k nám nebo směrem ven z Unie do bezpečnějších zemí. Migrační vlna občanů Evropské unie.

My v České republice jsme v Evropě z tohoto pohledu stále ještě relativně bezpečnou zemí a máme šanci jí také zůstat. Stačí jediné - abychom nedovolili, aby se v naší zemi začala vytvářet ghetta nepřizpůsobivých migrantů z Afriky nebo muslimských zemí. Nástrojem k tomu je, abychom žádné takové imigranty nepřijímali. To je však bohužel v přímém rozporu s konáním současné české vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Neexistuje západní země, která by dokázala úspěšně muslimskou migraci ustát. A nedělejme si iluze, že pan Dienstbier nebo Sobotka mají pro Českou republiku zázračný recept.

Bezesporu bychom našli modely, jak dát migrantům smysluplnou náplň života. Sýrie je totálně rozbitá země a bude potřebovat tisíce lidí, kteří znovu postaví domy, silnice, vodovody, kanalizaci a tak dále. V případě Syřanů by mělo smysl imigranty naučit řemeslům a pracovním dovednostem a vzápětí je ihned poslat zpět budovat svou vlast. Nikoli jakékoli migranty trvale usazovat na území České republiky, jak dělá tato vláda.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, že vás přerušuji, pane kolego. Uplynulo deset minut. Pokud chcete druhou řádnou přihlášku, tak prosím dalších, posledních vašich deset minut.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak já budu pokračovat. Podobnou potřebu, tedy mít více kvalifikované obyvatele, má myslím většina zemí, z nichž migranti přicházejí. Myslím, že je dobrá představa, že třeba česká firma, která dostane zakázku na budování infrastruktury v Sýrii nebo v Iráku, si tady vycvičí dělníky, kteří budou moci být základem pro práci v dané zemi. Tedy nevychovávat si tady další vrstvu lidí závislých na dávkách, ale kvalifikovat dělníky, kteří budou mít dobré šance pomáhat u sebe doma, tedy spojit čerpání peněz s povinností reálně se učit pracovat a s povinností pracovat a následně povinně odjet zpět domů. To je myslím řešení, které by mohlo být prospěšné pro migranty, tak pro Českou republiku.

Dále je nezbytné vypořádat se s ubytováním většího množství migrantů, přičemž znovu zdůrazňuji, že naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, prosazuje odpočátku a stále osamoceně zde v parlamentu nulovou toleranci nezákonné imigrace. Vycházíme však z faktu, že vláda se již rozhodla proti vůli občanů přijmout první tisíce afrických arabských migrantů. A jak jsem již sdělil, v písemné interpelaci mi premiér Sobotka písemně odpověděl, že tuto první várku více než tři tisíce nezákonných afrických arabských migrantů přijmou do zařízení v Kostelci nad Orlicí a v Havířově. A jak jsem již sdělil, tak občané se bouří a dneska zveřejnili občané Kostelce nad Orlicí a Havířova petici proti umísťování imigrantů v jejich městech, petici za místní referendum. Jsou to zoufalí občané a snaží se bránit zlovůli této vlády, která se jich ani nezeptala, jestli tam ty imigranty chtějí. Je nepřijatelné, aby větší masa migrantů opanovala ulice měst tak, jako to nyní chystá vláda.

Tady moc dobrých řešení není. Pro ubytování většího množství migrantů by v úvahu mohly připadnout například bývalé vojenské újezdy, kde jsou například opuštěná kasárna mimo města, obce. Nikoliv města, tak jak vláda plánovala letos v Benešově a v Králíkách. Takto mimo města byli v minulosti u nás například ubytovaní sovětští vojáci a faktem je, že díky tomu byli méně na očích než americká vojska v západní Evropě.

A znova zdůrazňuji, že my v našem hnutí SPD jsme proti jakékoliv migraci. Zastáváme nulovou toleranci nezákonné migrace do České republiky a zároveň prosazujeme i zákaz islámského práva šaría a džihádu na území České republiky. Ale to už jste nám vloni tady ve Sněmovně zamítli. Ale tak jako to platí o okupantech, tak to platí i o migrantech. Nejlepší nelegální migrant je žádný migrant.

Dovolím si proto na závěr navrhnout usnesení Sněmovny, které by zavázalo vládu problém důkladně analyzovat a připravit řešení. "Poslanecká sněmovna ukládá vládě, aby respektovala v otázce migrantů na území České republiky zároveň dva základní principy: za prvé nedovolí vytváření muslimských ghett a větších imigrantských komunit a zároveň za druhé vytvoří a realizuje plán repatriace všech migrantů zpět mimo území České republiky, a to jak těch přijatých na základě evropských přerozdělovacích mechanismů, to znamená kvót, tak těch, které vláda přijala o své vůli."

Takže o tomto usnesení bych rád navrhl, aby Sněmovna v závěru projednávání tohoto bodu hlasovala, a doufám, že ho podpoříte, přestože vím, že reálně ho samozřejmě nepodpoříte, protože vaše vláda již migranty rozhodla přijmout proti vůli občanů. A i přes to, co se dneska událo v Bruselu, jsem se tady dneska ptal premiéra Sobotky, zdali nadále vláda trvá na tom, že bude přijímat tyto nezákonné migranty, kteří nezákonně pronikli na území Evropské unie a v současné době jsou alokováni v Řecku a Itálii, a odpovědi jsem se nedočkal, protože premiér této vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL nemá evidentně co na to říct, protože to nedokáže odmítnout. Prostě to odsouhlasili a ty důvody jsou mi zcela neznámé.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane poslanče, abyste panu zpravodaji dal návrh toho usnesení, které jste přednesl.

Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Zdaleka je nevyužiji. Jenom stručnou poznámku. Nechci si hrát na chytrého, ale když můj předřečník navrhuje usnesení, ve kterém chce zavázat vládu, aby nevytvářela muslimská ghetta, a současně ve své řeči doporučoval, že bychom je měli ubytovat v kasárnách ve vojenských újezdech, tak mám pocit, že v těchto dvou doporučeních existuje jistý neřešitelný rozpor. A teď nevím, co si z toho mám vybrat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Andrle. (Poslanec Andrle volá z uličky: Bohužel nemohu vystoupit, protože vypršel plánovaný limit.) Máte ještě minutu podle mých zápisků. (Smích v sále.) Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Děkuji. Dámy a pánové, poslouchal jsem tady a vzal jsem si z toho takové ponaučení, několik postřehů. Asi před měsícem jsem dával interpelaci na předsedu vlády a žádal jsem ho, aby se snažil zajistit ukončení embarga proti Sýrii, je to asi jedenáct embarg, která jsou na Sýrii naložena, a jednal jsem také se syrským velvyslancem tady v Praze. Ten považuje tato embarga za největší nebezpečí a největší příčinu emigrace Syřanů sem do Evropy. Takže embargo a také hlavní příčina - ukončení války na Středním východě. A to je asi všechno, co jsem mohl stihnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je to všechno. Děkuji panu poslanci Andrlemu. Dalším řádně přihlášeným je paní poslankyně Nina Nováková, která ale není přítomna. Pan poslanec Schwarzenberg, který také není přítomen. Pan poslanec Beznoska také není přítomen, paní poslankyně Chalánková také není přítomna, paní poslankyně Lorencová... Jen se obávám, že těch dvacet minut už... (Poslankyně Lorencová přichází k řečništi a říká mimo mikrofon: Dvacet minut by na mě bylo už moc.) Ne, vaše strana již dvacet minut vyčerpala. Jestli tedy chcete respektovat dohodu, kterou učinili předsedové poslaneckých klubů. (Posl. Lorencová mimo mikrofon: Já toho moc neřeknu. Mně stačí dvě tři minuty. Reakce v sále.) To je na vás, já vám v tom fyzicky zabránit nemohu.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Kolegyně, kolegové, pane předsedající, já chci... (Reakce ze sálu.) Co jsem spáchala? Teď nechápu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Existuje dohoda předsedů... (Zpravodaj posl. Mihola a posl. Schwarz vysvětlují mimo mikrofon posl. Lorencové podstatu uzavřené dohody.)

Tak, paní poslankyně nechce promluvit. Pan poslanec Karamazov není přítomen, paní poslankyně Nytrová, není přítomna, pan poslanec Radim Fiala - nemá zájem, pan předseda František Laudát, není přítomen, a paní poslankyně Miroslava Němcová ještě jednou řádně přihlášená - také ne.

Tím jsme vyčerpali všechny řádně přihlášené do rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí, končím všeobecnou rozpravu. Ptám se na závěrečné slovo pana zpravodaje. Není zájem o závěrečné slovo. Přistoupíme k rozpravě podrobné, do níž neeviduji žádnou přihlášku. Pouze pan zpravodaj se hlásí s přednostním právem s návrhy usnesení, předpokládám. Prosím, pane zpravodaji. Poté pan poslanec Černoch, paní poslankyně Němcová, pan poslanec Holeček.

 

Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolil bych si přednést návrh usnesení, které jsem již zmínil ve svém vystoupení a které je v systému pod číslem 3978. Znovu připomínám, že tento návrh byl zpracován ve spolupráci se zástupci klubu KDU-ČSL, ČSSD, hnutí ANO a TOP 09, kterým tímto děkuji za spolupráci.

Návrh usnesení zní: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

za prvé oceňuje dosavadní kroky a návrhy vlády ČR na řešení problematiky migrační krize a hodnotí je jako odpovědné;

za druhé nadále důrazně odmítá zavedení povinného přerozdělovacího mechanismu běženců;

za třetí vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že se EU ve spolupráci s dalšími zeměmi nepodařilo migrační toky efektivně kontrolovat a zásadním způsobem omezit, a proto vítá pokroky při jednání s Tureckem, zejména dohodu o návratové politice;

za čtvrté podporuje finanční kompenzaci pro Turecko a žádá Evropskou komisi o kontrolu a důsledné vyhodnocení vynaložených finančních prostředků;

za páté žádá prosazování takových opatření, která budou zohledňovat podmínku zajištění bezpečnosti zemí EU a současně vytvoření dostatečné humanitární kapacity pro pomoc uprchlíkům mimo území EU, např. v utečeneckých táborech v Jordánsku atd.;

za šesté považuje za zásadní, aby byla zajištěna především kontrola vnější hranice schengenského prostoru, a proto je nezbytné, aby společná pohraniční a pobřežní stráž byla zřízena v takové kapacitě, která tento cíl bude schopna zajišťovat;

za sedmé žádá vládu ČR, aby analyzovala aktuální změny postojů a následné kroky členských států EU, zejména Německa, v otázce řešení migrační krize;

za osmé ukládá vládě ČR, aby připravila všechny potřebná opatření, kterými bude adekvátně reagovat pro případ změn migračních tras s přímým dopadem na ČR;

za deváté vyzývá vládu ČR, aby prosazovala tyto principy při všech jednáních na všech úrovních a oblastech své národní i mezinárodní působnosti.

Toto je usnesení navržené čtyřmi zmíněnými kluby. Nevím, jestli další usnesení načtou...

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Další usnesení načtou asi kolegové a pak vás poprosím, pane zpravodaji o to, abyste přednášel, protože je tady návrh pana kolegy Kováčika, aby se o usneseních hlasovalo jednotlivě. Takže abyste je vždycky přednesl. Myslím, že postačí, pokud jste usnesení přednesli v obecné rozpravě, tak se k nim pouze přihlásit.

Prosím, nyní s přednostním právem pan předseda Černoch.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Za klub Úsvit navrhujeme dvě usnesení.

První: Poslanecká sněmovna

za prvé odmítá dohodu mezi EU a Tureckem o vracení imigrantů a považuje ji za ohrožení bezpečnosti ČR;

za druhé odmítá zavedení bezvízového styku s Tureckem;

za třetí odmítá oživení procesu vstupu Turecka do EU;

za čtvrté odmítá zavedení systému jeden za jednoho na výměru imigrantů mezi EU a Tureckem;

za páté odmítá vyplácení peněz Turecku na základě této dohody z českého státního rozpočtu.

Druhé usnesení: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby

za prvé okamžitě zastavila přijímání nelegálních imigrantů na základě imigračních kvót;

za druhé vypsala referendum o imigračních kvótách;

za třetí zavedla ochranu českých hranic nejpozději od července 2016 v souvislosti se zavedením bezvízového styku s Tureckem;

za čtvrté připravila návrh zákona, který postaví mimo zákon politický radikální islám.

Děkuji, s tím, že tyto body jsme ochotni hlasovat zvlášť, pokud by byla vůle body odhlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Černochovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Němcová, po ní pan poslanec Okamura. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem naše usnesení, tedy usnesení, které navrhuje ODS, zmínila v obecné rozpravě. Předložila jsem je v písemné podobě také panu zpravodaji. Pokud nebude žádná námitka, znovu bych je teď nečetla. I když není zaveden v systému, tak nevím, jestli podle pravidel jednacího řádu nejsem povinna to přečíst.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pokud je nemáte zavedeny v systému, tak se obávám, že je musíte v podrobné rozpravě přečíst. Prosím.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Dovolte, prosím ještě, abych vás požádala o trpělivost. Není to dlouhé usnesení.

Navrhujeme toto:

Za prvé: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odmítá dohodu předsedů vlád členských zemí Evropské unie, která se týká zrušení vízového režimu pro turecké občany nejpozději do konce června 2016.

Za druhé: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje ochranu vnějších hranic schengenského prostoru za prvořadý úkol vlád jednotlivých členských zemí Evropské unie.

Za třetí: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odmítá postoj předsedů vlád členských zemí EU, kterým je fakticky přenášena odpovědnost za ochranu vnějších hranic schengenského prostoru na Turecko.

Za čtvrté: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že státy, které nejsou schopny plnit své závazky a chránit vnější hranici schengenského prostoru, mají tento prostor opustit, neboť ohrožují bezpečnost občanů všech zemí Evropské unie.

To je naše usnesení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Zatím posledním přihlášeným do všeobecné rozpravy je pan poslanec Okamura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Já bych si dovolil tedy přečíst to usnesení za naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, o kterém by hlasovala Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna ukládá vládě, aby respektovala v otázce migrantů na území České republiky zároveň dva základní principy: Za prvé vytvoří a realizuje plán repatriace všech migrantů zpět mimo území České republiky, a to jak těch přijatých na základě evropských přerozdělovacích mechanismů kvóty, tak těch, které vláda přijala či bude přijímat o své vůli. Za druhé nedovolí vytváření žádných muslimských ghett a imigrantských komunit v České republice.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. To byl zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím podrobnou rozpravu a ptám se na závěrečné slovo pana zpravodaje. (Nemá zájem.) Není zájem.

Přikročíme - poprosím pana zpravodaje, aby přednášel návrhy jednotlivých usnesení, a já o nich dám jednotlivě hlasovat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Mihola: Já bych navrhl, v rámci procedury, abychom nejdříve hlasovali usnesení předložená kluby KDU-ČSL, ČSSD, hnutím ANO a TOP 09, tedy ta, která jsou v systému pod číslem 3978 a která jsem tady načítal. Následně bychom hlasovali o návrzích ODS a do třetice o návrzích hnutí Úsvit. A ještě tady byly návrhy pana kolegy Okamury - a nemám tady ten papír s tím. Takže ty by byly potom za čtvrté.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Poprosím pana kolegu Okamuru, abych nemusel přerušovat jednání, aby poskytl návrh svého usnesení. (Poslanec Okamura nese potřebný dokument.) Prosím, ptám se - má někdo nějaké výhrady proti tomuto postupu? (Hlásí se poslanec Pilný.) Pan poslanec Pilný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo. Já jenom - tady zazněl návrh, aby se to první usnesení hlasovalo po bodech. Takže já se k němu přidávám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ne, určitě. Teď jsme se bavili pouze o pořadí těch usnesení, ale o každém usnesení se bude hlasovat po bodech, tak jak požadoval pan předseda Kováčik. Má někdo problém s pořadím? Je nutno hlasovat o pořadí těch usnesení tak, jak to přednesl pan zpravodaj? Není tomu tak.

Budeme tedy hlasovat. Prosím, aby pan zpravodaj vždycky přednesl jednotlivý bod návrhu a pak jsem o něm dali hlasovat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Mihola: Takže jdeme tedy k hlasování o návrhu usnesení KDU-ČSL, ČSSD, hnutí ANO a TOP 09. První bod: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky oceňuje dosavadní kroky a návrhy vlády České republiky na řešení problematiky migrační krize a hodnotí je jako odpovědné.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. Je tady žádost o odhlášení všech. Odhlašuji vás tedy všechny. Prosím vás, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 345, přihlášeno je 149 poslankyň a poslanců, pro 62, proti 53. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Mihola: Za druhé: Poslanecká sněmovna nadále důrazně odmítá zavedení povinného přerozdělovacího mechanismu běženců.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 346, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 149, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Mihola: Poslanecká sněmovna vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že se Evropské unii ve spolupráci s dalšímu zeměmi nepodařilo migrační toky efektivně kontrolovat a zásadním způsobem omezit, a proto vítá pokroky při jednání s Tureckem, zejména dohodu o návratové politice.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 347, přihlášeno je 149 poslankyň a poslanců, pro 62, proti 56. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jiří Mihola: Poslanecká sněmovna podporuje finanční kompenzaci pro Turecko a žádá Evropskou komisi o kontrolu a důsledné vyhodnocení vynaložených finančních prostředků.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 348, přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro 57, proti 48. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Mihola: Poslanecká sněmovna žádá prosazování takových opatření, která budou zohledňovat podmínku zajištění bezpečnosti zemí Evropské unie a současně vytvoření dostatečné humanitární kapacity pro pomoc uprchlíkům mimo území Evropské unie, např. v utečeneckých táborech v Jordánsku, et cetera.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 349, přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 130, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jiří Mihola: Poslanecká sněmovna považuje za zásadní, aby byla zajištěna především kontrola vnější hranice Schengenského prostoru a proto je nezbytné, aby společná pohraniční a pobřežní stráž byla zřízena v takové kapacitě, která tento cíl bude schopna zajišťovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 350, přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 127, proti 21. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jiří Mihola: Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby analyzovala aktuální změny postojů a následné kroky členských států Evropské unie, zejména Německa v otázce řešení migrační krize.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 351, přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro 90, proti 18. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jiří Mihola: Poslanecká sněmovna ukládá vládě České republiky, aby připravila všechna potřebná opatření, kterými bude adekvátně reagovat pro případ změn migračních tras s přímým dopadem na Českou republiku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 352, přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 151, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jiří Mihola: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby prosazovala tyto principy při všech jednáních na všech úrovních a oblastech své národní i mezinárodní působnosti.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 353. Přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro 99, proti 3. Návrh byl přijat.

 

Prosím kolegy, aby se přestali bavit. Pak možná budou vědět, o čem hlasují. Pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem se nebavil, ale vůbec jsem nepochopil význam posledního usnesení, protože tam měla být podle mne dvojtečka a něco vyjmenované. Takže pane předsedo (Miholo), jestli jste autor nebo spoluautor, zkuste nám to vysvětlit. Tam bylo, že vláda má dodržovat tyto principy, ale nic jiného. Tak které principy? Vůbec jsem to nepochopil. Divím se těm, kteří to podpořili, že podle mne nemohli vědět, o čem hlasují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Mihola: Já jsem vyzván k vysvětlení, ovšem nejsem jediný - já to tady předkládám nebo předčítám, ale mluvil jsem o spolupráci čtyř klubů tady na tomto návrhu usnesení, a tady je trošku paradox. Musím to tedy říct úplně přesně. Toto byl konkrétní návrh usnesení hnutí ANO. O to víc jsem překvapen, že hnutí ANO pro to nehlasovalo. (Potlesk a smích.) Bylo to vloženo přímo hnutím ANO.

Pane předsedo, já nevím, jak to mám vysvětlit ve chvíli, kdy hledáte kompromis a je to tedy předloženo čtyřmi kluby. Akceptovali jsme návrh, o který hnutí ANO stálo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane předsedo, prosím oslovovat mým prostřednictvím. Pan předseda buď chce podat námitku proti tomu hlasování, nebo se musí spokojit s odpovědí pana zpravodaje.

Nyní s přednostním právem pan předseda Kalousek, po něm pan předseda Černoch.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Jako předseda jedné ze stran, které pro to hlasovaly. Je to myšleno ty výše uvedené principy. Ti, co hlasovali pro všechny, tak pro to hlasovali. Chápu, že vy jste pro ně, ty výše uvedené principy, nehlasoval, protože pro většinu z nich jste nehlasoval. Myslím, že je to všem srozumitelné.

Jenom malou poznámku. Nechápu, čemu se divíte, pane zpravodaji, že ANO to sice předložilo, a nehlasovalo pro to. Když si vezmete vyjádření jejich předsedy za poslední týden, tak to je prostě know-how. (Smích a potlesk.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nyní s přednostním právem pan předseda Černoch.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Já se k tomu postavím trošku jinak. Myslím si, že by bylo opravdu dobré vysvětlit to usnesení, protože jsou to velmi závažná usnesení. A aby byla předložena usnesení o ničem, nikdo neví, o čem hlasujeme, tak považuji za minimálně férové, pokud by byla revokace od někoho, kdo hlasoval proti, a bylo to zde specifikováno.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se. Tady žádná revokace někoho, kdo by chtěl hlasovat jinak nebo mu nefungovalo hlasovací zařízení, podle jednacího řádu není. To usnesení bylo přijato. Nevidím k tomu důvod. Prosím pana zpravodaje, aby pokračoval.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Přejdeme tedy k návrhu usnesení od klubu ODS. Také odděleně předpokládám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano. To je návrh paní poslankyně Němcové. Prosím, předkládejte jednotlivé části toho návrhu a já dám o nich hlasovat.

 

Poslanec Jiří Mihola: První usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odmítá dohodu předsedů vlád členských zemí Evropské unie, která se týká zrušení vízového režimu pro turecké občany nejpozději do konce června 2016.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 354. Přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro 86, proti 56. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jiří Mihola: Za druhé: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje ochranu vnějších hranic schengenského prostoru za prvořadý úkol vlád jednotlivých členských zemí Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 355. Přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro 105, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jiří Mihola: Za třetí: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odmítá postoj předsedů vlád členských zemí Evropské unie, kterým je fakticky přenášena odpovědnost za ochranu vnějších hranic schengenského prostoru na Turecko.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 356. Přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro 55, proti 33. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jiří Mihola: Za čtvrté: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že státy, které nejsou schopny plnit své závazky a chránit vnější hranici schengenského prostoru, mají tento prostor opustit, neboť ohrožují bezpečnost občanů všech zemí Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 357. Přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro 113, proti 17. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jiří Mihola: Nyní bychom přešli k hlasování o návrhu od hnutí Úsvit. Tady si akorát nejsem jistý, jestli některé ty body jsou hlasovatelné v případě, že už prošly body jiné.

Za prvé: Poslanecká sněmovna odmítá dohodu mezi Evropskou unií a Tureckem o vracení imigrantů a považuje ji za ohrožení bezpečnosti České republiky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 358. Přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 10, proti 52. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jiří Mihola: Poslanecká sněmovna odmítá zavedení bezvízového styku s Tureckem. (Nesouhlasný šum v sále.) To už máme tento návrh vlastně...

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak já zahajuji hlasování o tomto - pardon, prohlašuji toto hlasování za zmatečné.

 

Poslanec Jiří Mihola: Protože prošel první bod návrhu ODS, který se týká zrušení vízového styku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano. Poslanecká sněmovna odmítá dohodu předsedů vlád členských zemí, který se týká zrušení vízového režimu pro turecké občany nejpozději do konce června 2016. Považuji ten návrh za totožný, tudíž nehlasovatelný. Pokud máte námitku vůči mému postupu, prosím, uplatněte ji. Děkuji.

Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Mihola: Další bod. Poslanecká sněmovna odmítá oživení procesu vstupu Turecka do Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 360. Přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 27, proti 7. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Mihola: Poslanecká sněmovna odmítá zavedení systému jeden za jednoho na výměnu imigrantů mezi Evropskou unií a Tureckem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 361. Přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro 34, proti 35. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jiří Mihola: Poslanecká sněmovna odmítá vyplácení peněz Turecku na základě této dohody z českého státního rozpočtu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 362, přihlášeno je 154 poslankyň a poslanců, pro 42, proti 32. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jiří Mihola: Usnesení Úsvitu pokračuje ještě dál: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby - za prvé - okamžitě zastavila přijímání nelegálních imigrantů na základě imigračních kvót.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 363, přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro 38, proti 16. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jiří Mihola: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby vypsala referendum o imigračních kvótách.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 364, přihlášeno je 154 poslankyň a poslanců, pro 24, proti 52. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jiří Mihola: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby zavedla ochranu českých hranic nejpozději od července 2016 v souvislosti se zavedením bezvízového styku s Tureckem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 365, přihlášeno je 154 poslankyň a poslanců, pro 53, proti 11. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jiří Mihola: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby připravila návrh zákona, který postaví mimo zákon politický a radikální islám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 366, přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro 14, proti 15. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jiří Mihola: Nyní bychom přešli k závěrečnému návrhu usnesení od kolegy Okamury, a to zní - doufám, že se v tom dobře vyznám: Poslanecká sněmovna ukládá vládě, aby respektovala v otázce migrantů na území České republiky zároveň dva základní principy: za prvé, nedovolí vytváření žádných muslimských ghett a imigrantských komunit v České republice.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 367, přihlášeno je 154 poslankyň a poslanců, pro 12, pro 37. Návrh nebyl přijat

 

Poslanec Jiří Mihola: A konečně: Poslanecká sněmovna ukládá vládě, ať vytvoří a realizuje plán repatriace všech migrantů zpět mimo území České republiky, a to jak těch přijatých, jak na základě evropských přerozdělovacích mechanismů, kvóty, tak těch, která vláda přijala o své vůli a přijme o své vůli.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 368, přihlášeno je 154 poslankyň a poslanců, pro 9, proti 57. Návrh nebyl přijat.

 

Tím jsme hlasovali o všech navržených usneseních. Konstatuji, že o všech bylo hlasováno, a končím bod č. 202. Informace vlády České republiky o migrační krizi.

Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů - ještě pan předseda Černoch se hlásí o slovo. Prosím, pane předsedo. (Poslanci se rozcházejí.)

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Dámy a pánové, jenom než se rozeběhnete domů. Já jsem tady opravdu velmi pečlivě poslouchal celé odpoledne tu debatu. Musím říct, že považuji za absolutní pokrytectví, jakým způsobem jste se postavili k těm návrhům, které si myslím, že jsou zcela logické. Protože ono je velmi jednoduché vydávat prohlášení do novin, bít se v prsa a vést svůj národ do bitvy, a pak se k tomu postavit, kdy máte možnost vyjádřit svůj názor, zcela oficiálně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byl pan kolega Černoch.

Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů přerušuji jednání 42. schůze Poslanecké sněmovny do zítřejší 9. hodiny ranní, kdy budeme pokračovat bodem č. 153, trestní odpovědnost právnických osob, třetí čtení. Přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 19.05 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.