Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

224.
Ústní interpelace

Nejprve přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Pleticha od 13. hodiny do konce jednacího dne, paní poslankyně Pastuchová do konce jednacího dne, paní poslankyně Válková od 14.30 do konce jednacího dne, pan poslanec Luzar taktéž od 14.30 do konce jednacího dne a pan poslanec Volčík také dnes do konce jednacího dne. Tolik tedy omluvy.

Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na pana předsedu vlády a poté na jednotlivé ministry. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance i interpelované členy vlády, že interpelace na členy vlády budou zahájeny bezprostředně po vyčerpání přihlášek k interpelacím na nepřítomného předsedu vlády.

Nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Hnykové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku, připraví se paní poslankyně Marta Semelová. Jenom opakuji, že pan předseda je řádně omluven a interpelace zodpoví písemně v souladu s jednacím řádem. Paní poslankyně prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo vlády, mám nyní pod patronací Zlínský kraj. Na naše členy Úsvitu a Bloku proti islámu se obrátili občané z Vlachovic, se kterými jsem se setkala. Ti mi popsali současnou situaci v obci a žádají informace. Jejich otázky směřovaly hlavně k areálu muničních skladů. Není žádným tajemstvím, že v areálu muničních skladů působí firma Eruca Technologies, dříve Bochemie, která likviduje raketové palivo. Nebudu rozebírat, jak je vůbec možné, že tato firma dostala povolení ke své činnosti v tak nebezpečném prostoru. Občané Vlachovic se ptají, zda firma obnovila svoji činnost, jestli firma ukončí svou činnost a opustí Vlachovice na konci tohoto roku, kdy jim končí nájemní smlouva, nebo zda tato smlouva bude prodloužena. Protože nese veliké riziko pro občany obcí a oni nechtějí, aby v jejich blízkosti existovalo takové nebezpečí. Kdy poskytnete informace občanům obce o tom, co se v areálu muničního skladu skutečně děje a co se bude dít dál? A můžete mi ještě říci, jak to je s odškodněním občanů, kteří byli vystaveni mimořádnému nebezpečí, a to jen proto, že stát nespravoval svůj majetek řádně? Místní občané nepronajali tyto sklady ani neumožnili skladování vzájemně neslučitelných trhavin a munice. Do 25. února 2016 nedostali lidé ani korunu, přitom jste prezentovali v médiích, jak jim odškodné vyplatíte co nejdříve.

Děkuji vám za informace, na které občany Vlachovic a přilehlých obcí čekají, a vám všem děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Martu Semelovou, připraví se pan poslanec Mackovík.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane nepřítomný premiére, před časem jsem vás ve vaší nepřítomnosti interpelovala kvůli vydávání majetku církvím. V písemné odpovědi jste popsal historii schvalování zákona - což jste nemusel, tu znám. Sdělil jste mi, že máte všechny informace o průběhu vydávání majetku, a ubezpečil jste mě, že vše probíhá standardně.

Musím říci, že toto vaše ujištění mě dost šokovalo. My tady přicházíme o část Pražského hradu a ještě jsme nadšeni, že zbytek Hradčan už nám arcibiskup Duka milostivě nechá. Řád německých rytířů se domáhá hradu Bouzov, další řád desítek parcel v Ďáblicích, Kobylisích, na Smíchově či v Březiněvsi, kde měla stát mateřská a základní škola. Už i Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo návrh na podání ústavní stížnosti proti vydávání pozemků. Církev žádá o více než sto tisíc pozemků, téměř dva tisíce staveb včetně památek. Požaduje stovky uměleckých děl.

To si, pane premiére, opravdu myslíte, že to, co se tu děje, je standardní? Nezdá se vám, že byste konečně měl vyslyšet žádost kolegy Koníčka, který jménem klubu KSČM opakovaně navrhoval zařadit na program jednání schůze Poslanecké sněmovny informaci vlády o postupu ústředních orgánů státní správy při realizaci zákona o tzv. církevních restitucích? Připomínám, že vy sám jste v červenci minulého roku slíbil, že na následující schůzi s touto informací vystoupíte. Dodnes jste tak neučinil.

Vzhledem k tomu, že i moje další dotazy zůstaly bez odpovědi, ptám se znovu. Kolik soudních sporů se vede? Kolik bylo vydáno pozemků, které byly k datu účinnosti zákona o tzv. restitucích v majetku obcí či krajů, a konečně, podniknete příslušné kroky k tomu, aby byla hodnota těchto pozemků vydaných v rozporu s přijatým zákonem odečtena od peněžitých náhrad? Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Čas! Děkuji. Prosím pana poslance Mackovíka a připraví se pan poslanec Valenta.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře. Já tady mám připravenou interpelaci na premiéra Sobotku, a to v souvislosti s vyhlašovaným tendrem na obsazení provozovatele letecké záchranné služby v České republice. Letecká záchranná služba v České republice je provozována ještě v tehdejším Československu, tedy od roku 1987, téměř třicet let máme zkušenosti. V posledních dvou měsících zažíváme už asi čtvrtou variantu toho, kdo bude provozovatelem LZS v České republice od roku 2017. Poslední včera schválený záměr vlády je, že na čtyři roky na šest středisek bude provedeno výběrové řízení, další dvě střediska obsadí navíc momentálně tedy státní provozovatelé.

Já zde mám dopis z 15. února, který podepsal ministr Stropnický a byl určen vicepremiéru Babišovi, ve kterém píše, že v podstatě současná situace Armády České republiky s obsazením letecké záchranné služby je velmi obtížná, že Armáda České republiky, aby obsadila všech deset středisek, která v České republice máme, by potřebovala zajistit výcvik celkem 72 pilotů, 36 palubních techniků, dalších 135 osob technického personálu a 76 osob zdravotnického personálu.

Ptám se, proč systém, který prakticky třicet let je zaveden, funguje a tak jak mám rozbor z Ministerstva obrany, cenově vychází prakticky stejně, protože ten tendr na následující čtyři roky vychází na 1,2 mld., kdybychom to znásobili deseti středisky na osm let, tak se dostáváme prakticky na tutéž cenu, co v současné době stát platí, tak jak bude zajištěn. Jestli se za čtyři roky počítá s tím, že ho převezme armáda nebo nějaký jiný státní provozovatel. Jak armáda pořídí a v jakém horizontu těch dvanáct vrtulníků, které v současné době nemá. Jestli obsadíme od roku 2017 středisko v Českých Budějovicích vrtulníkem Sokol, tak jestli se např. vejde i do tamního hangáru. Jestli odpovídají v současné době ty heliporty, které jsou, hmotnosti vrtulníků, která je dvojnásobná oproti vrtulníkům EC 135. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Valentu a připraví se pan poslanec Okamura.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný premiére, dovolte mi, abych se vás zeptal na pracovní vztahy, atmosféru a také efektivitu fungování koaliční vlády, kterou vedete. Česká veřejnost je do značné míry znepokojena, neboť začíná stále více registrovat nárůst jakýchsi, jemně řečeno, interpersonálních třenic a tahanic nejen mezi jednotlivými ministry, ale také např. i mezi místopředsedou vlády Babišem a vámi. O vašem sice mediálně vděčném, ale o to více kontroverzním vztahu s prezidentem republiky se dnes raději zmiňovat ani nebudu. Nepřipadá vám, že nelichotivá situace ve vládě může mít negativní dopady na chod státu a může naši společnost v jejím fungování brzdit? Možná že sám nic takového necítíte, a tak si dovolím namátkou připomenout, o jakých vyhrocených sporech spojených s antipatií se v poslední době mezi občany hovořilo a bohužel hovoří stále.

Mohl bych začít hádkou ministrů vnitra a průmyslu a obchodu o vliv na přerozdělování miliardových dotací na vysokorychlostní internet. Pokračovat lze přímým útokem Mladé fronty z majetkového portfolia místopředsedy Babiše na ministra vnitra s osočením ze zavedení cenzury internetu. Opomenout nemohu ani emočně vypjatý střet ministrů Chovance a Dienstbiera ohledně umisťování migrantů na našem území. Nikoli v poslední řadě k osvěžení paměti poslouží váš nejnovější spor s ministrem Babišem. Ten hovoří již přímo o vašich koaličních podrazech, a to v souvislosti s kvízomaty, načež jste zareagoval, že spíše on by se měl zamýšlet nad fungováním Ministerstva dopravy. To zase podle vás přešlapuje na místě, atd. atd. Může se zdát, že se jedná o běžné názorové neshody, ale pozor, zvenku je totiž dobře vidět, jak se vaše vláda otřásá v základech.

Vážený pane premiére, prosím o váš názor na morální stav, efektivitu práce a zejména další stabilitu koaliční vlády. Občany by to nesporně zajímalo. Děkuji vám za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Okamuru a připraví se paní poslankyně Kovářová.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, prosím vás o informaci, proč jste tento týden znovu deklaroval, že začnete přijímat migranty do ČR přímo z Turecka. Česká republika ani celá Evropa nikdy není schopna vyřešit problémy na Blízkém východě tím, že přijmeme migranty. Řešením je ukončení války, kterou podporuje Turecko. Řešením je tlak na Turecko, aby skončilo s podporou války v Sýrii a naopak pomohlo obnově země, kde podporuje válku.

Součástí tohoto tlaku, a v tomto smyslu to navrhuje naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, musí být neprodyšné uzavření jižní hranice EU, které by přišlo levněji než miliardy, které jste odsouhlasil posílat Turecku. A také ukončení veškerých jednání s Tureckem o přibližování k EU.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyní Kovářovou a připraví se opět pan poslanec Okamura.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, dovolte mi, abych vás ještě jednou interpelovala ve věci nedostatku zubních lékařů, který má minimálně dva rozměry. Za prvé je to hrozba v podobě nižšího počtu zubních lékařů, než odpovídá potřebám veřejnosti, za druhé jejich nerovnoměrné rozmístění.

Ve svých předchozích interpelacích jsem poukazovala hlavně na to, že některé venkovské oblasti mají se získáním zubního lékaře dlouhodobé potíže. Dnes bych se chtěla věnovat rozměru druhému - celkovému nedostatku zubních lékařů. Celá pětina zubních lékařů je totiž podle údajů České stomatologické komory ve věku 60 až 64 let. Dříve či později odejdou do důchodu. Na druhé straně příliv absolventů je nedostatečný.

Váš příslib v reakci na jednu z mých předchozích interpelací, podle něhož budete uvažovat o zřízení meziresortní expertní komise, která se bude problému věnovat, je nedostatečný. Domnívám se, že jde spíše než o řešení tohoto problému o odsunování jeho řešení a že více užitku by přineslo posílení financování vzdělávání budoucích zubních lékařů. Nehovoříme o astronomické částce. Podle střízlivého odhadu by měla postačovat částka ve výši přibližně 100 mil. korun.

Vážený pane premiére, žádám vás, abyste se problematice nedostatku zubních lékařů začal spolu s příslušnými členy vlády intenzivně věnovat.

Děkuji za písemnou odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Slovo má pan poslanec Okamura a připraví se opět paní poslankyně Kovářová.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, máme dnes na výběr. Buď budeme jako Česká republika zabezpečovat vlastní hranice a v rámci Schengenu, případně Visegrádu, zabezpečíme hranice Evropy, anebo budeme spoléhat na jiné země, jako je Turecko, že za miliardové vyděračské poplatky nám nebudou posílat migranty. Přičemž víme, že Turecko je zároveň jednou ze zemí, která podporuje válku v Sýrii.

Žádám vás o stanovisko vaší vlády. Proč prioritně prosazujete variantu migrace do Evropy a do České republiky místo zabezpečení našich hranic před migrací?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Kovářová a připraví se pan poslanec Mackovík.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený nepřítomný pane premiére, v poslední době se poměrně často hovoří o změnách jednacího řádu Poslanecké sněmovny, a to v zájmu zefektivnění legislativního procesu. Hlavním představitelem těchto snah je přitom pan ministr financí Babiš. Víte, s tímto návrhem mám více problémů, ale za zcela pokrytecké považuji, že o potřebě reformy hovoří právě člověk, který jednací řád bohorovně ignoruje. V různých věcech se na něj o čtvrtečních odpoledních obracím už téměř rok a marně. Dnes je 10. března 2016. Naposledy tu byl 30. dubna 2015. Podobně je na tom řada dalších kolegů, kteří se na ministra financí v různých věcech obrátili. Písemná odpověď, která na ústní interpelaci přijde přibližně s měsíčním odstupem a kterou připravují ministerští úředníci, už je často bez významu. Z věcného hlediska proto, že ji překoná rychlý vývoj, z ústavního proto, že v Poslanecké sněmovně jsou odpovědní členové vlády, ne ministerští úředníci.

Nechci se do problému příliš zaplétat. Podstatné je, že čtvrteční odpoledne tráví pan ministr Babiš jinak. Jednoznačně v rozporu s jednacím řádem. Ignoruje tak zákon, ignoruje tak občany, které zde zastupuji. Ignoruje vlastní sliby o tom, jak bude makat. Ignoruje tak všechno a všechny. A prochází mu to. Vyzývám vás, abyste proti tomuto pohrdání Poslaneckou sněmovnou zakročil. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Mackovíka. Pan poslanec Mackovík má ještě jednu přihlášku... vztahuje. Výborně, tak v tom případě prosím pana poslance Okamuru.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, dlouhodobě odmítáte návrh našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, na referendum o vystoupení z EU, kdy bychom rádi nechali demokraticky rozhodnout občany o své budoucnosti ve své zemi. Hrozí to občanům, že pokud vystoupíme z EU, dostaneme se do sféry vlivu Ruska. A doslova jste minulý týden řekl, že referendum občanům nedovolíte.

Prosím vás o zcela jasné, konkrétní informace, které vás vedou k tomu, že by tomu tak bylo, a v čem vidíte, že by ten vliv byl negativní pro české občany. Máte pocit, že Rusové vyvolali od roku 1990 více válek než Američané, v jejichž sféře vlivu jsme dnes? A je podle vás v této souvislosti ruský vliv nebezpečnější než americký? Umíte vůbec logicky zdůvodnit, proč by Rusové měli být větším nebezpečím než Američané? Rád bych zdůraznil, že nejsem ani nekritickým fanouškem Ruska ani obdivovatelem Putina, ale snažím se mít vždy nestranný, vyvážený a spravedlivý pohled na dění ve společnosti. Proto se vás ptám na váš názor, co jste měl na mysli vaším vyjádřením, že nedovolíte občanům referendum o vystoupení z EU, protože bychom se dostali do sféry vlivu Ruska. Nerozumím vaší logice.

Ještě dodám další podotázku. Velká Británie by se podle vašeho názoru také dostala vystoupením z EU do sféry vlivu Ruska? Nebo Švýcarsko, Norsko či Lichtenštejnsko jsou již podle vašeho názoru ve sféře vlivu Ruska, když nejsou v EU? Je snad i Japonsko, které přímo s Ruskem sousedí, ve sféře vlivu Ruska?

Pane premiére, pokud mluvíte o hrozbách pro ČR a válečném nebezpečí ze strany Ruska, dovolte mi, abych vás požádal o číselné srovnání, abych mohl vaše vyjádření lépe uchopit. Máte představu, kolik amerických základen je po celé planetě a kolik z toho je jich ve státech v blízkosti ruských hranic? Víte, pane premiére, o jediné základně, kterou by Rusové měli u amerických hranic? Víte o tom, že by od roku 1990 Rusové destabilizovali nějakou zemi ve sféře tzv. amerického vlivu nebo na Blízkém východě?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla poslední interpelace na předsedu vlády. Budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Prosím paní poslankyni Chalánkovou a připraví se pan poslanec Karamazov.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Mám interpelaci na paní ministryni Marksovou. Vážená paní ministryně, v říjnu loňského roku jste veřejnosti prostřednictvím svého tiskového mluvčího oznámila záměr svolat během jarních měsíců tohoto roku setkání ministrů sociálních věcí zemí Visegrádu a společně s nimi projednat společný postoj k Norsku, které zadržuje děti cizí státní příslušnosti. Vzhledem k pokračujícím průtahům ze strany Norska v případu české rodiny Michalákových se proto chci zeptat, zda jste již kolegy v těchto zemích oslovila, kdy a kde toto setkání proběhne a zda navrhnete rozšíření této skupiny o země, kterých se problém odebírání a zadržování dětí s cizím státním příslušenstvím v Norsku týká. Aktuálně především Rumunsko. Takový krok bych považovala ve stávající situaci za logický a správný. V rozšířené podobě se visegrádská skupina sešla nad jinými tématy i v minulosti, např. kvůli energetice. Chci podotknout, že právě teď česká vláda je iniciátorem práce visegrádské skupiny. Děkuji za odpověď.

A mám ještě doplňující otázku. Prezident Zeman navrhl na základě doporučujícího usnesení Poslanecké sněmovny č. 545 smlouvu o spolupráci v soudních a správních řízeních týkajících se dětí s Norskem. Navrhnete partnerům ve Visegrádu, aby na přípravě této smlouvy participovali, popřípadě se sami stali její smluvní stranou? Vážená paní ministryně, mám zde pro vás také k dispozici související monitoring, ve kterém jste se vyjádřila a slíbila, že toto učiníte, co se týká práce ve Visegrádu, a mám zde také doporučující usnesení Poslanecké sněmovny z 9. prosince 2014. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Karamazova. Připraví se paní poslankyně Hnyková.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane ministře, jednou z mnoha změn, které nový občanský zákoník s sebou přinesl, byla úprava takzvaného statusu veřejné prospěšnosti. Ten mohou získat právnické osoby, jejichž posláním je dosahování obecného blaha. Úprava v občanském zákoníku je nicméně pouze rámcová a bez přijetí prováděcího předpisu nemá valný smysl. Takovým prováděcím předpisem by měl být zákon o statusu veřejné prospěšnosti, který byl ve Sněmovně již projednáván, a dokonce schválen ke konci minulého volebního období. Senát jej nicméně zamítl a vrátil zpět Poslanecké sněmovně. Pravděpodobně i v návaznosti na tento průběh přišlo ministerstvo s návrhem znovu. Ten však již více než rok leží ladem a právnické osoby statusu veřejné prospěšnosti stále nemohou nabýt.

Chci se vás proto zeptat, kdy bude příprava tohoto důležitého předpisu dokončena a kdy lze očekávat jeho projednávání na půdě Sněmovny. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Prosím paní poslankyni Hnykovou a připraví se pan poslanec Kott.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ještě že vláda má ministra životního prostředí, jinak by tu už neseděl nikdo.

Jak již jsem informovala ve své první interpelaci, setkala jsem se s občany Vlachovic, kteří mě upozornili na některé problémy v jejich obci a žádají informace. Upozornili mě také na velké množství policistů. A musím uznat, že než jsem dojela do Vlachovic, připadala jsem si opravdu jak na manévrech Policie České republiky. Množství policistů, které jsem potkávala, mi připomnělo náš kraj, protože tam byl zrovna pan prezident.

Občané si stěžují na velmi časté kontroly a velké množství pokut. Chcete občany Vlachovic a přilehlých obcí, pane ministře, zastrašovat? Co teď policie vlastně hlídá? Proč takové množství motorizovaných hlídek, když je vybudován plot a vše je zabezpečeno kamerových systémem? Všechny sklady jsou prázdné. Nebo se pletu? Škoda, že stát nebyl tak pečlivý i před výbuchy a policie nekontrolovala zabezpečení skladů, munice a přístupu do nich. Možná že mohli být občané Vlachovic a přilehlých obcí vystaveni menšímu stresu a především mnohem menšímu nebezpečí. Hlídáte i firmu Eruca Technologies, která tam likvidovala, likviduje a možná bude i nadále likvidovat raketové palivo, které se nachází v areálu muničních skladů? Jak informujete občany Vlachovic a přilehlých obcí o bezpečnosti jejich obydlí a především jejich životů?

Děkuji vám za písemnou odpověď, kterou předám potom občanům Vlachovic. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Kotta. Připraví se paní poslankyně Langšádlová.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo pane předsedo. Vážený pane ministře, s ohledem na existující potenciální možnost nasazení policie k ochraně hranic vnějšího Schengenu, popřípadě řešení ochrany státních hranice České republiky a zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti v zemi se vás chci dotázat na následující otázky.

Jak jsou naplněny systémové počty policistů? Za druhé, jaký je stav vybavení policie nezbytným vybavením k provedení předpokládaných zákroků? Zda zvažujete narovnání podmínek v náboru a následně odměňování podobně, jak se tomu děje na Ministerstvu obrany. Za čtvrté, jaké je porovnání výcvikové intenzity policistů před rokem 2013 a v současnosti? Dále, jaký je stav vybavenosti speciálních jednotek útvaru rychlého nasazení a zásahových jednotek, nebo lépe řečeno, v jakém je stavu prováděná obměna materiálu, který je podle zjištěných informací cca 10 až 15 let starý? V jakém stavu je akviziční proces, který by měl zajistit nákup zbraní a příslušenství? A v neposlední řadě, v jakém stavu je provádění auditu národní bezpečnosti a kdo a na základě čeho definoval prověřená bezpečnostní témata, která by, dle mého uvážení, měli mít co nejdříve všichni poslanci k dispozici? Děkuji za vaši písemnou odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Langšádlovou a připraví se paní poslankyně Golasowská. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji pane předsedo. Zdravím pana ministra životního prostředí, ale chtěla bych oslovit pana ministra zahraničí.

Vážený pane ministře, zastupitelské úřady by měly ještě předtím, než se cizinci - nemám na mysli azylanty - vydají do České republiky za prací či studovat, informovat o základních možnostech jejich zapojení do české společnosti, ale i o právním rámci, který se jich v případě příjezdu do České republiky bude týkat. Dovoluji se vás, pane ministře, dotázat, zda tyto informace naše zastupitelské úřady opravdu poskytují, jestli k tomu byl vydán ucelený dokument, a pokud ano, prosím o jeho předání. Dále prosím o informaci, kolik finančních prostředků vydává Ministerstvo zahraničních věcí za tímto účelem, a dále, kolik zaměstnanců ministerstva je do této činnosti zapojeno. Děkuji za odpovědi.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pan poslankyni Golasowskou a připraví se paní poslankyně Pěnčíková.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci šikany na školách. V posledních týdnech jsme byli svědky mediálně propírané šikany na pražské průmyslovce Na Třebešíně. Tento případ šikany není ojedinělý. Vyplul na povrch v souvislosti s úmrtím učitelky. O tom, že dnes učitel nemá žádnou společenskou prestiž, že z úctyhodného povolání se stalo povolání, které mnoho učitelů dělá s velkým sebezapřením, počítají roky, kdy budou moci odejít do důchodu, o tom všichni víme.

Dítě se stalo modlou, učitelé jsou zahnáni do kouta. Pokud by si někdo na nezvedené dítě stěžoval, přijdou na něj rodiče do školy a učiteli hrozí sankce třeba také ve formě vyhazovu. A tak se dospělí bojí dětí, které si mohou vůči učiteli dovolit vše. Mohou mu vulgárně nadávat, mohou jej fotit, mohou jej fyzicky napadat. Šikana na školách se týká samozřejmě i dětí navzájem. Odborníci tvrdí, že až 20 % dětí na školách je šikanováno.

Vážená paní ministryně, chci se vás proto zeptat za prvé, jak konkrétně se řeší případ šikany s následkem smrti učitelky v Praze Na Třebešíně. Za druhé, jak chcete v budoucnu řešit šikanu na školách. Za třetí, jaké konkrétní pravomoci, jaké odborníky a jaké finanční prostředky mají k dispozici ředitelé škol k řešení šikany a jak je využívají. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má paní poslankyně Pěnčíková a připraví se pan poslanec Hovorka.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dne 11. února tohoto roku jsem zde interpelovala vašeho kolegu pana ministra dopravy Ťoka ve věci zpoplatnění obchvatu Kroměříže a řešení této situace. V odpovědi uvedl - cituji: "Já bych tady chtěl prohlásit, že tak jak jsme udělali obchvaty, ne obchvaty, ale takzvané peáže na dálnicích, to znamená tam, kde dálnice nahrazuje jedničku a vlastně se nedá logicky objet, že jsme zrušili dálniční známku. Tak provedeme ještě pokus projednat s Ministerstvem financí možnost tam, kde jsou dálnici obchvatové, že by se tam neplatila dálniční známka a že by to v tomto případě Kroměříži pomohlo. Je to samozřejmě spojeno s požadavkem na zvýšení rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury, protože tady by byl podle odhadů, které máme, výpadek, protože to nemůžeme udělat jenom pro Kroměříž, ale museli bychom to udělat pro všechna města, kde takováto situace je. Tak ten výpadek by byl v řádu možná stovky milionů a na to musíme najít nějakou dohodu. Pokud se na tom dohodneme, tak já nemám problém to navrhnout. Ale bez té dohody je to složité." Konec citace.

Proto se vás, vážený pane ministře, ptám: Informoval vás už o této problematice váš kolega a jaký je váš názor na tuto situaci? Chápu, že bez finanční analýzy je pro vás teď těžké sdělit závazné stanovisko, ale přesto bych ráda znala váš názor na řešení této situace. Děkuji za vaše písemné odpovědi.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď dorazila omluva pana poslance Šrámka, který se omlouvá od půl třetí do 17 hodin.

Prosím pana poslance Hovorku, připraví se pan poslanec Korte.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, návrh zákona, který má spustit Národní zdravotnický informační systém, který byl včera propuštěn, nebo schválen Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení a poslán do Senátu, není připraven v souladu se zákonem 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Ministerstvo zdravotnictví je ale podle § 5 zákona 365/2000 Sb. jako orgán veřejné správy povinno zajistit, aby vazby jím spravovaného informačního systému na informační systémy jiného správce byly uskutečňovány prostřednictvím referenčního rozhraní s využitím datových prvků vyhlášených ministerstvem a vedených v informačním systému o datových prvcích. Způsobilost informačního systému k realizaci těchto vazeb je povinno prokázat atestem. Zákon tedy předběhl kroky, které měly být učiněny již dříve. Celá příprava datové struktury včetně připravovaných úřednických agend měla a musí být posouzena Ministerstvem vnitra. Do Národního zdravotnického informačního systému musí být data o fyzických osobách ukládána zásadně s anonymními bezvýznamovými identifikátory, které dovolují dostatečnou míru anonymity pro zpracování statistických dat a současně v oprávněných případech dovolují se přes základní registry doptat na konkrétní osobní údaje osoby, o které příslušný záznam je veden. Současně musí být občanům umožněno se dozvědět, kdo si informace o nich zjišťoval z titulu jaké agendy, což je základní princip eGovernmentu uplatňovaný Ministerstvem vnitra ČR.

Zákon 365/2000 Sb. zaručuje, že se občan dozví, kdo a za jakým účelem potřeboval jeho osobní údaje. Ministerstvo zdravotnictví však nepostupovalo v připomínkovém řízení podle zmíněného zákona, a proto novela obsahuje rodná čísla. Systém sběru dat v tomto rozsahu a v této struktuře by při řádném připomínkovém řízení ve smyslu dodržení pravidel zákona o informačních systémech (upozornění na čas) nikdy nemohl projít. Prosím tedy o prověření, jak je to možné, že při (nesrozumitelné) řízení se nepostupovalo podle pravidel eGovernmentu a nebyly uplatněny principy, které jsou stejné pro všechny jiné informační systémy. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším bude pan poslanec Korte, ale ten není přítomen. V tom případě pan poslanec Holeček.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci nového zdravotnického registru. Pro mne jako pro předsedu podvýboru pro ochranu soukromí je bezpečné zacházení s citlivými údaji vždy na prvním místě. Chtěl bych objasnit dvě věci. První - jakým způsobem se s těmito daty bude zacházet? Budou spojeny citlivé údaje s rodným číslem, nebo budou anonymizovány? Druhá věc, která mě zajímá: Jací lidé budou k těmto datům mít přístup a jací lidé s nimi budou moci manipulovat? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším bude pan poslanec Seďa.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, Ministerstvo obrany již od září roku 2014 vypisuje, ruší a znovu zadává tendr na pět vyprošťovacích vozidel. Po zrušení výběrového řízení dostal tuto zakázku Vojenský technický ústav, kdy původní zadání bylo v souladu se stanoviskem Úřadu pro hospodářskou soutěž. Nicméně poté se změnou číslo 3 vrátil tendr do původní roviny, kdy byl upřednostněn podvozek jednoho výrobce. Já osobně nemám nic proti tomu, aby byl zvýhodněn český výrobce, když je armáda spokojena s jeho výrobky. Problém vidím v tom, že namísto přímého kontraktu s tímto výrobcem stanovujete požadavky na konkrétní technické řešení, čímž dochází k porušení jedné ze základních zásad zadávacího řízení. Z tohoto pohledu se ptám, pane ministře, zda celý proces tendru nemohl být řešen jiným, daleko transparentnějším způsobem a proč o této změně nákupu nebyl informován příslušný podvýbor výboru pro obranu, který má armádní akvizice ve svém portfoliu. Děkuji za vaši odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pan ministr je přítomen, takže odpoví.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, požadavek na pořízení vyprošťovacích vozidel byl již plánován v rámci programu přezbrojení armády ČR obrněnými transportéry, schválený vládou ČR v roce 2009. Čili je to záležitost, která má svůj příběh. Vzhledem ke snížení zdrojového rámce rozpočtu MO byla tato akce v srpnu roku 2011 zrušena a opětovný požadavek na nákup vyprošťovacích vozidel byl definován v investičním záměru schváleném 19. 12. 2013. Na základě toho byla vyhlášena veřejná zakázka v užším řízení. Vzhledem k podaným námitkám napadajícím požadavek zadavatele pořídit předmětná vozidla na strojovém spodku TATRA byla veřejná zakázka v lednu 2015 zrušena, byl podán podnět na ÚOHZ. Zadavatel proto před rozhodnutím ÚOHZ zakázku zrušil.

Armáda ČR nadále na tomto požadavku trvala z důvodu jednotného logistického zabezpečení, a to co se týče jak náhradních dílů, tak vyškolených specialistů a vojenských útvarů. Jen armáda ČR používá více než dva tisíce kusů různých typů techniky na stejných či obdobných podvozcích TATRA. Čilí více než dva tisíce. Co se týče terénních nákladních vozidel pro nejtěžší podmínky provozu, je převážná část těchto vozidel v ČR na zmíněných podvozcích TATRA. Například je používá i integrovaný záchranný systém nebo některé těžařské společnosti. Společnosti TATRA se, jak známo, se svými produkty podařilo proniknout i na některé zahraniční trhy, například Indie, Polska, některých států v Perském zálivu. Na těchto podvozcích jsou i aktuálně zvažována velitelsko-štábní vozidla TITUS od francouzského výrobce Nexter nebo VEGA, český výrobce SVOS.

Zadavatel v předmětné interpelaci (?) uvádí, že postupoval v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, když zadal veřejnou zakázku na pořízení vyprošťovacích vozidel státnímu podniku. Jelikož bylo poptáváno vozidlo, které svými vlastnostmi bylo jedinečné, doposud se na trhu nevyskytující, došlo k oslovení státního podniku, a dále i z důvodu specifických požadavků armády na toto vozidlo, u kterých bude nutno ověřit, zda jsou splnitelné, respektive proveditelné. Byl tedy osloven Vojenský technický ústav, státní podnik, který má možnost vývojově posoudit a zajistit jejich technickou proveditelnost. K tomuto je určena i první etapa plnění, v rámci které bude dodáno 3D zobrazení včetně technické dokumentace vozidla, vše po oponentním připomínkovém řízení. Hlavní podíl Vojenského technického ústavu tedy především spočívá ve stanovení konstrukčního řešení a konečné konfigurace vyprošťovacích vozidel. Z uvedeného je jednoznačně zřejmé, že státní podnik vkládá do předmětu plnění své know-how. Vojenskému technickému ústavu byla již v minulosti zadána obdobná veřejná zakázka na pořízení dílenských vozidel. Oba typy vozidel na sebe svým účelem, kterým je technické zabezpečení provozu a používání kolových bojových vozidel a kolových obrněných transportérů, navazují.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec si přeje položit doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji za slovo. Pane ministře, já rozumím tomu, že v minulosti i v současnosti je nedostatek financování na modernizaci armády. Rozumím tomu, že je snaha o unifikaci vozidel či jejich částí. Trošku nerozumím té jedinečnosti vozidla, protože v armádách NATO myslím mají zkušenosti s těmito vyprošťovacími vozidly. Ale podporuji vaši snahu pomoci státním podnikům zřizovaným Ministerstvem obrany a je dobře, že VTÚ udělá posouzení technické proveditelnosti. Nicméně se trochu obávám, že nastavené procesy pro nákup vojenské techniky či výstroje se trošku vracejí do dříve vyježděných kolejí. Tím mám na mysli požadavek na dostatek peněz a kupování a kupování. Vždyť i nová koncepce výstavby armády ČR je z mého pohledu hlavně souhrn potřebných akvizic bez potřebného zdůvodnění priorit k rozvoji schopností.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedo. Já jsem rád, pane poslanče prostřednictvím pana předsedy, že jste zmínil naši snahu takříkajíc postavit zpátky na nohy státní podniky, které si vlastně armáda zřídila pro své účely, pro svůj prospěch v tom nejlepším slova smyslu, pro možnost pořízení velmi specifických nástaveb, které by asi bylo dost obtížné poptávat někde jinde, a celý proces by to velmi protáhlo. Mohu říci s určitým uspokojením, že VTÚ je v černých číslech. A je to samozřejmě také díky tomu, že ta specifická dolaďování jednotlivých detailů, tak jak je armáda na ověřených a vyzkoušených podvozcích potřebuje, se daří realizovat. Samozřejmě že v rámci toho také hlídáme cenu, protože na jedné straně je dobré podporovat ten státní podnik, na druhou stranu se nemůžeme nechat nějakým způsobem nákladově vydírat. Takže vždycky k takové akvizici přistupujeme s vypracováním odborného posudku, který nám dá k té pořizovací ceně objektivní informaci. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další vystoupí pan poslanec Novotný. Připraví se pan poslanec Beznoska.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane ministře, nepřítomný pane ministře, původně jsem vám chtěl položit otázku aktuální, která se týká obecnějších konsekvencí modelu dotací v naší zemi a případných dotačních podvodů. Ale v souvislosti s vaší nepřítomností, která se stala již konstantou na interpelacích v Poslanecké sněmovně, se vás chci zeptat poněkud obecněji.

Jaký je váš vztah k interpelacím jakožto základnímu institutu parlamentní kontroly vlády České republiky? Svou soustavnou neúčastí vyjadřujete ve vztahu k Parlamentu svůj vztah k interpelacím jako institutu? Chcete nám tím něco sdělit, to jest považujete tento institut za nadbytečný? Naprostá většina poslanců Poslanecké sněmovny, kteří se vám v poslední době snažili položit osobně dotaz v rámci ústních interpelací, neuspěla, protože vaše účast snad na jednu dvě malé výjimky je v poslední době nulová. Zajímá mě vaše písemná odpověď na váš vztah k interpelacím jakožto institutu parlamentní kontroly vlády.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Beznosku. A připraví se paní poslankyně Nováková.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Pane předsedo, mám interpelaci na pana ministra Babiše. Prosím tedy písemnou odpověď. Chtěl jsem se zeptat na výběr DPH. A v podstatě po roce řeším stejnou situaci. K letošnímu únoru je výběr DPH oproti roku 2015 vyšší pouze o 560 mil. korun. Loni, když jsem stejné srovnání chtěl s rokem 2014, tak Ministerstvo financí konstatovalo, že zadržuje odpočty DPH, a tudíž má nesrovnatelnou základnu, a proto nižší výběr. Letos nic takového není. Tak se ptám, když ekonomika roste první dva měsíce o více jak 5,5 %, proč je inkaso daně z přidané hodnoty vyšší pouze o 1,2 %? Čili úplně se nám nedaří DPH vybírat a chtěl bych znát důvody. Za odpověď moc děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Další vystoupí paní poslankyně Nováková. Připraví se pan poslanec Zahradník.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Vážená vládo, dámy a pánové. Můj dotaz se týká lesních mateřských školek. TOP 09 vždycky souhlasila s tím, aby se mateřské školy staly součástí péče o předškolní výchovu, protože je důležité, aby rodiče měli volbu a obecně existovaly i ve vzdělávacím systému alternativy. Včera byla schválena novela školského řádu, kterou byla prolomena hranice šesti let pro povinnou školní docházku, i když MŠMT se pokouší zavést pojem povinné vzdělávání. Tuto povinnost na základě práv dítěte mají ovšem pouze rodiče. V souvislosti s tím se uvaluje řada nových povinností na dosud fungující systém mateřských škol. Kromě povinností poskytovat vzdělávání v souladu s rámcově vzdělávacím programem musí splňovat také řadu věcných podmínek včetně velmi přísného dodržování životosprávy.

Moje otázka tedy zní, a je to otázka člověka, který si přeje, aby lesní mateřské školky mohly existovat, ale chtěla bych se zeptat, na základě jakých dokumentů bude tedy přesně orgán ochrany veřejného zdraví vyjadřovat souhlasné stanovisko se zařazením lesních mateřských škol do rejstříku škol a školských zařízení. Myslím si, že všechny alternativy by měly žít v souladu, a když už jsme včera schválili školský zákon i proti souhlasu všech představitelů klasických mateřských škol, které vždycky opakovaly, že s tímhle tím zavedením nesouhlasí, tak přece jen bych se tedy zeptala, jak bude zabezpečeno, aby oba dva ty systémy, případně i systémy další mohly harmonicky vedle sebe fungovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A paní ministryně školství odpoví.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedo, vážená paní poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych odpověděla na interpelaci paní poslankyně Novákové. Co se týká mateřských škol, tak jsou to školská zařízení, která jsou zapisována do školského rejstříku, a jejich hlavní podstatou je poskytování vzdělávací činnosti. Co se týká rámcového vzdělávacího programu, toto není nic nového. Na základě toho samozřejmě mateřské školy dlouhodobě fungují, existují, asi to víme všichni.

Pokud s týká obav, které jsem vyrozuměla z té interpelace, to znamená, do jaké míry bude toto harmonizovat s lesními školkami, tak na základě včerejšího schválení budou mít lesní školky nově možnost, kterou doposud neměly, zapojit se do vzdělávacího systému, stát se školským zařízením, a tedy se i zapsat do školského rejstříku. Já to pokládám za velký posun, co se podařilo za toho půl roku vyjednat. Ale samozřejmě z hlediska rovnosti budou muset splňovat přiměřeně ke své povaze všechny povinnosti jako ty školky ostatní. Z hlediska v uvozovkách úlev, které přirozeně mají, a to byl ten princip nalezení té shody, ony nemají stavbu, takže logicky nemusí splňovat ty stavebně technické požadavky. Nicméně co se týká vzdělávací činnosti, bezpečnosti dětí nebo hygienických předpokladů, tak ty budou muset splňovat přiměřeně těm podmínkám vzdělávání v tom, řekla bych, otevřeném bezestavebním prostředí.

Co se týká konkrétního ověření stanoviska, tak ty dílčí podmínky budou stanoveny prováděcím předpisem, ke kterému tedy dojdeme ve shodě s Ministerstvem zdravotnictví. A samozřejmě to bude přiměřené tomu, co lze požadovat po lesních školkách z hlediska provozu, tak jak probíhá.

My samozřejmě víme, že povětšinou jsou děti, řekla bych, ve venkovní přírodě, nicméně využívají k zajištění vzdělávání v tuto chvíli určité v uvozovkách stavby, které jsou ale většinou stavbami dočasného charakteru. Také se koordinujeme s Ministerstvem zemědělství, protože víme, že vypsali určitý rozvojový program z hlediska výstavby takových ne úplně obvyklých způsobů, kde lze vzdělávání poskytovat z hlediska volné přírody. To znamená, že tam je program jurt, což zní trošku exoticky, ale samozřejmě i k tomu budeme přihlížet.

Takže v tomto duchu bych se opovážila požádat o mírné posečkání. Budu se snažit, abych prostřednictvím školského výboru ve Sněmovně informovala všechny kolegy a kolegyně ze školského výboru, jakým způsobem postupujeme v tom prováděcím předpisu. A z hlediska toho startu změny školského rejstříku máme ještě čas. Takže jestli můžu dát příslib z hlediska těch konkrétních požadavků, tak do měsíce. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní ministryně. Prosím, paní poslankyně. Máte prostor.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji vám, paní ministryně. Přece jenom jste mé obavy úplně nerozptýlila, protože si velmi živě dovedu představit, jak budou probíhat jednání s Ministerstvem zdravotnictví a s hygienickými podmínkami, které mnozí vnímáme i jako klienti i jako ti, kteří provozují mateřské školy klasického typu, jako výrazně přehnané. Pokud by v rámci konstituování prováděcího předpisu mohlo dojít i k určitému zlidštění přísných hygienických norem, které jsou pro klasické školy, pak bychom to uvítali a budu to ráda sledovat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě paní ministryně.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Chtěla bych paní poslankyni ubezpečit v tom duchu, že co se týká hygienických podmínek obecně v mateřských školách, tak samozřejmě vím od učitelek mateřských škol, že s tím jsou v praxi problémy, a přislíbila jsem už přednedávnem, že se budu zabývat obecně standardem hygienickým v komunikaci s hlavním hygienikem, víte, že došlo k výměně. V nejbližší době zase budu informovat všechny poslance prostřednictvím školského výboru.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Zahradníka a po něm vystoupí pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, v posledních dnech jsme svědky zvýšené mediální aktivity ohledně připravovaného návrhu antifosilního zákona. Zejména je tomu tak ze strany ekologických organizací. Včera projednala tento návrh vláda, jak jsme se dozvěděli. Myslím, že není jen tak náhodou, že koncept návrhu připomíná návrh, který již v roce 2012 zveřejnilo hnutí Duha spolu s Ekologickým právním servisem, což je dneska firma Frank Bold.

Vy jste představili návrh, který neobsahuje analýzu reálných dopadů tohoto ekologického antifosilního zákona do české ekonomiky, ani vliv na rozpočet, ani na životní úroveň obyvatelstva. Je třeba si uvědomit, že jedním z cílů, který měl být prezentován, je snížit do roku 2050 emise o 80 procent, což je obrovský úkol. A i z tohoto důvodu odmítají takto pojatý antifosilní zákon profesní svazy. Zdá se, že se opět pouštíte cestou, která je podobná té cestě, kterou jste šli v případě zákona o EIA a nebo kterou nyní obyvatelé Šumavy sledují v případě novely zákona o ochraně přírody a krajiny.

Pane ministře, moje otázka zní: Proč navrhujete zahájit přípravu zákona, jehož dopady do ekonomiky České republiky budou zásadní, bez znalosti předchozího prozkoumání míry těchto dopadů? Nevracíme se do doby, kdy se centrálně stanovily ekonomické cíle bez ohledu na jejich reálnost a potřebnost a pak se všichni marně snažili těchto cílů dosáhnout?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana ministra, aby odpověděl.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane kolego, vážené kolegyně, vážení kolegové, především bych chtěl mírně poopravit. Vláda včera, musí říct napotřetí a velmi významnou většinou, schválila záměr, kdy ona si vlastně vybrala ze dvou variant. Jedna varianta byla příprava návrhu zákona, druhá varianta byla vlastně politika ochrany klimatu a dát tam jenom ten dlouhodobý cíl. Vláda včera neschválila ani věcný záměr tohoto zákona. Vláda jenom na základě programového prohlášení vlády, kde je úkol pro Ministerstvo životního prostředí, aby připravilo zákon, který, a zdůrazňuji, pokud nebude mít negativní vliv na konkurenceschopnost České republiky, sníží závislost České republiky na fosilních palivech.

Já jsem včerejškem tento úkol splnil vlastně tím, že vláda mi pouze uložila, abych takový návrh připravil v paragrafovém znění do 30. září letošního roku. Účelem tohoto zákona samozřejmě je využít toho, že dneska máme jistým způsobem už naše závazky dané v rámci státní energetické koncepce, tam jsou minimálně do roku 2030, spíše do roku 2040, a vlastně splývají s úkoly, které jsou v rámci klimaticko-energetického balíčku, vyplývají pro Českou republiku z našeho členství v Evropské unii, tedy snížení emisí CO2 o 40 procent do roku 2030. Myslím, že zatím postup České republiky je úspěšný, protože ke konci roku 2015 jsme snížili oproti základně v roce 1990 emise o více než 34 procent, takže máme reálnou šanci, že do roku 2030 to stihneme.

V návaznosti na pařížskou klimatickou konferenci vznikla debata, jakým způsobem dlouhodobý cíl - a teď se bavíme o roku 2050 a dál - dát do materiálu, který bude nadresortní, který bude mít jakousi průřezovou platnost.

Chci vás ujistit, pane kolego, vaším prostřednictví pane předsedající, že dopadová studie a všechny věci s tím související budou součástí tohoto návrhu zákona, protože tady se to mírně zacyklilo. Dokud vláda nerozhodla, že půjde cestou zákona, nemělo smysl dělat dopadovou studii, protože kdyby vláda bývala rozhodla, že půjdeme cestou politiky, pak dopadová studie by byly vlastně vyhozené peníze.

V této chvíli tedy připravujeme do konce září letošního roku paragrafové znění zákona. Chceme jít podobným vzorem, jako šla Velká Británie v roce 2008 nebo třeba Rakousko v roce 2011, tedy určitým způsobem deklaratorně. Možná ten zákon bude podobný jako dnes svým charakterem třeba zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jeho součástí bude samozřejmě konkrétní dopad na všechny sektory, včetně sociálních dopadů. A potom se vláda rozhodne, zda takový zákon předloží Poslanecké sněmovně, nebo zda ho vrátí k dopracování, nebo jakým způsobem budeme pokračovat dál.

Chtěl bych vás ujistit, že klíčem je především energetická úspora, a určitě to není o tom, že by se tímto zákonem Česká republika měla zbavit nebo měla ztrácet svoji konkurenceschopnost, protože v tu chvíli by ten zákon byl samozřejmě nesmyslný a byl by špatný. A jsem také zastáncem toho, že v oblasti úspor energií a snižování závislosti na fosilních palivech chceme hledat příležitost a ne ztrátu. Pro nás je to tedy opravdu cesta, jakým způsobem by se Česká republika postupně, a ona to už docela úspěšně dělá, měla zbavovat závislosti na fosilních palivech, které pořád ještě tvoří 80 procent naší palivové základny. A vidíme moderní Evropu, že tím směrem jde. Myslím si, že to je právě cílem.

V této chvíli jednoznačně vás chci ujistit, že všechny věci, o kterých hovoříte, budou součástí návrhu zákona, budou předloženy a následně nato vláda rozhodne, zda a za jakých okolností tento zákon přijme nebo nepřijme. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Ono je to pořád totéž. Ať už se to jmenuje politika ochrany klimatu, která je v připomínkovém řízení, nebo tedy příprava antifosilního zákona. Pořád tam pracujeme s nějakými limity, které jsou poměrně ambiciózní. Když je dáte do zákona a ty limity už tam budou a k tomu teprve budete dělat dopadovou studii, bude to vždycky primárně vnímáno, že teď už musíme schválit ten zákon, zase na nás bude tlačit Unie, zase budeme pod nějakým tlakem evropských orgánů, abychom už zákon měli schválený, a dopadová studie bude jakoby sekundární.

Já byl bych pro, pane ministře, jestli můžu poprosit pana předsedu, aby vám to vyřídil, že by bylo lépe, aby se limity - o kterých stejně všichni víme, jaké jsou, ke kterým budete směřovat - nejdříve podrobily podrobnému detailnímu zkoumání z hlediska dopadu na ekonomiku. K tomu bych vás chtěl samozřejmě vyzvat. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr si nepřeje reagovat. V tom případě další bude pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, moje interpelace se týká schváleného vládního návrhu zákona o vlivu staveb na životní prostředí, tzv. EIA a jejího dopadu na dlouhodobě připravované a plánované velké dopravní stavby v České republice, neboť je evidentní, a přiznali jste to tuším i při mých minulých interpelacích, že k takovému omezení staveb rozhodně dojde. Bylo ještě projednáváno něco, o čem nevím, výsledky v Bruselu, jak se bude Brusel na tuhle situaci dívat.

Chci se vás zeptat, zda již existuje seznam staveb, kterých se tento nový zákon bude dotýkat, zda existuje seznam nutných opatření, případně odhady, k jakému zpoždění u těch staveb dojde, a zda jste je připraven zveřejnit, neboť bych chtěl vědět, v jakých regionech a jaké stavby budou tímto zákonem zasaženy. Děkuji vám za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedy, k problematice EIA bych rád uvedl, že tento problém, nebo lépe řečeno zákon 39 byl přijat z důvodů, které tady byly mnohokrát zdůvodňovány, a určitě, jak jsem se díval, bude šance, aby se k této záležitosti vrátil kolega Brabec, protože na podobnou záležitost má interpelaci.

Nicméně my máme dva typy staveb, které tento zákon svým způsobem ovlivňuje. První jsou stavby, které získaly posouzení životního prostředí, onu EIA, ještě podle zákona 244, což je zákon před vstupem České republiky do Evropské unie. Těchto staveb je 104. Já tu mám seznam a mohu vám ho předat. Je to rozděleno na to, že jsou tam stavby, které ještě nemají územní rozhodnutí, které mají územní rozhodnutí, které mají dokonce i stavební povolení, tento seznam vám samozřejmě dát můžu. Ve velké většině je to seznam, který se týká staveb silničních, železniční jsou ve velké minoritě.

Problém, co s těmito stavbami, je samozřejmě velký. Evropská komise po nás požaduje, abychom ty EIA zopakovali. Zatím debatujeme s Evropskou komisí v podstatě už zhruba tři čtvrtě roku nad tím, zda pro některé z těch staveb by nemohl být speciální režim uznávání. Tento režim zatím tedy dohodnutý není, trošku se pohybujeme jakoby na sinusoidě, jednou je něco dohodnuté, pak to přijde na úřednickou úroveň, tam se ty záležitosti natolik zacyklí a zesložití, že to vypadá, že budeme muset EIA opakovat.

Ministerstvo dopravy už před 14 dny rozhodlo, že začneme dělat přípravné práce pro ty důležité stavby na zopakování EIA v jedné variantě a ty práce probíhají. Paralelně s tím probíhají ještě vyjednávání s Evropskou komisí, konkrétně s DG Envi, o tom, jakým způsobem a zda vůbec bude možno tyto věci prodělat. Říct definitivně pro každou konkrétní stavbu, jaký vliv to bude mít, nelze, jde to vždycky stavbu od stavby. Samozřejmě u těch staveb, které už mají dneska těsně před vydáním stavebního povolení a mají územní rozhodnutí, je ten problém větší, nicméně tady je dohoda, že pokud dáme na Ministerstvo životního prostředí podklady, tak oni jsou schopni do šesti měsíců udělat novou EIA. Takže pevně věřím, že přestože to vliv bude mít, tak ten vliv nemusí být tak devastující, že bychom ztratili nějaké prostředky z operačního programu Doprava a že by byl ten problém tak velký, že by se přestalo stavět.

Já tedy mám pro vás jeden ten seznam, ten vám předám. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, prosím pana poslance.

 

Poslanec Petr Bendl: Velmi děkuji za ten seznam, věřím, že je kompletní a že už žádné nové stavby, které už byly z velké části projednány, a nejenom tedy v kategorii vlivu stavby na životní prostředí, ale i v územním řízení, případně stavební povolení, že už žádné další neexistují. Myslím si, že to bohužel všichni musíme vnímat tak, že to není dobrá zpráva pro stavební sektor. A už vůbec ne pro celou Českou republiku, neboť dopravní stavby potřebujeme vzhledem k potřebě ekonomického rozvoje, ale i ochrany životního prostředí, neboť zejména ty velké a významné stavby nabízejí a přinášejí obojí.

Rozuměl jsem tomu správně, že u staveb, které už měly EIA, bude Ministerstvo životního prostředí schopno tu novou EIA zařídit do šesti měsíců? To je jedna moje ještě doplňující otázka. Druhá, zda jste informovali příslušné regiony. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Abych odpověděl konkrétně, vážený pane předsedo, na tu otázku. Je to tak, že pokud předáme, nebo dohoda je taková, že pokud předáme kompletní materiály pro EIA nebo podklady pro EIA, tak Ministerstvo životního prostředí říká, že to za těch šest měsíců zvládne.

Problém samozřejmě bude u staveb, které už nemají platnou zprávu o průzkumu životního prostředí, která se musí dělat v jednotlivých ročních obdobích, tak tam bude určitě nutno některé ty studie dodělat, takže to může být faktor, který se prodlouží. Věřím, že to nebude nic tak dramatického. Nebo tam, kde to bude dramatické, tak samozřejmě ten problém je, na druhé straně těch projektů, které jsou blízko EIA nebo blízko stavebnímu povolení, je tam tedy omezené množství, a chtěl bych říct, že u těch projektů, kde jsou už územní rozhodnutí, tak samozřejmě tam je těch podkladů dostatek. Takže to, co nás dneska limituje, jsou ty studie tahové a studie toho, jak vypadá životní prostředí v jednotlivých obdobích.

Jinak samozřejmě my informujeme každého, koho se to týká, na pravidelných schůzkách, tak si myslím, že regiony jsou si vědomy toho, jaký ten problém je, tam, kde se jich to týká.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další bude paní poslankyně Adamová a po ní paní poslankyně Kovářová.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Dobré odpoledne, dámy a pánové, já bych ráda interpelovala nepřítomnou paní ministryni. Ale protože pokud bych si s ní chtěla dopisovat, tak bych jí rovnou napsala dopis, a já jsem ji chtěla interpelovat, tak svoji interpelaci načítat nebudu.

Ono je vůbec s podivem, že jako sedmnáctá v pořadí se dostávám po něco málo než hodině už na řadu, takže je vidět, jaká je dnešní mizerná účast. Chtěla bych využít toho času a poprosit vás, pane předsedo, jestli byste mohl s panem premiérem promluvit o tom, jaká je tedy účast jednotlivých ministrů na interpelacích, jestli by mohli skutečně začít na interpelace chodit ve větším počtu. Určitě by to uvítali i další kolegové. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, činím tak pravidelně, učiním znova. Prosím paní poslankyni Kovářovou.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, minulý týden jsem vás interpelovala ohledně problematiky dotačních podvodů. Na odpověď vypracovanou úředníky Ministerstva financí si tedy ještě nějaký ten pátek počkám, ale už dnes bych se chtěla zeptat na problém, který s tímto tématem úzce souvisí. Jak asi tušíte, jde o kauzu pod názvem Čapí hnízdo. Server neovlivni.cz uvedl, že přestože jste ve svém článku pro MF DNES hovořil o tom, že - cituji - "dotace pro farmu Čapí hnízdo byla v minulosti opakovaně kontrolována úřady bez jakéhokoliv nálezu", ve skutečnosti byla v případě tohoto projektu dokonce opakovaně udělena pokuta.

Pane ministře, ten rozpor je očividný a pochybuji o tom, že je možné ho přijatelným způsobem vysvětlit. Nicméně právě o to vás nyní žádám. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Karamazova. Připraví se pan poslanec Novotný.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane ministře, poměrně překvapivě se ihned po přijetí obou hlavních rekodifikačních zákonů, tedy občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, rozvinula v odborné veřejnosti diskuse, nakolik jsou tyto předpisy skutečně moderní a zda vyhovují potřebám občanů a podnikatelů. Vy sám jste ještě před svým uvedením do funkce byl jedním z nejhlasitějších kritiků obou zákonů. Následně na Ministerstvu spravedlnosti nejprve vznikla velká novela občanského zákoníku, která následně byla nahrazena novelou menší, řekněme technickou, jejíž znění již můžeme naleznout pod sněmovním tiskem číslo 642. Souběžně s tím prosakují informace o tvorbě novely zákona o obchodních korporacích.

Protože informací, které se u průběhu příprav novely zákona o obchodních korporacích dostanou na veřejnost, není mnoho, chci se vás touto formou zeptat, v jaké fázi se příprava nachází. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Novotného. A připraví se pan poslanec Beznoska.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený nepřítomný pane ministře, v posledních týdnech a měsících pozorně sleduji situaci kolem zajištění budoucího dlouhodobého kontraktu na provozování letecké záchranné služby v České republice. Ještě před několika týdny to vypadalo, že v souvislosti se zpochybňováním ceny tohoto kontraktu bude v následujícím období zajišťovat tuto službu pro stát stát prostřednictvím svých složek typu Armády České republiky. Nepovažoval jsem to za rozumné řešení. Jakkoliv jako laik jsem se nikdy nepletl do sporu o cenu této služby, jsem přesvědčen, že soukromí provozovatelé za léta svého fungování vybudovali obrovské know-how, zároveň velké množství personálního kapitálu v této oblasti a že by bylo škodou toto zabít a přistoupit na to, že tuto věc bude provozovat stát.

Na základě informací z hlediska včerejšího jednání vlády vypadá, že jste se vydali cestou typického politického kompromisu, to jest nikoliv cestou založenou na racionalitě, ale založenou na tom, co jste navzájem uhádali. Ten kontrakt má být kratší. Zároveň je pozoruhodné, že cena vychází z logiky minulých cen a zároveň je tam jiné číslo oněch krajů, ve kterých má být tato služba zajišťována.

Chci se vás, pane ministře, zeptat a požádat vás o komplexní informaci, jaká je v této chvíli situace se zajištěním provozování letecké záchranné služby v následujícím období. Zda jste přesvědčen, že zvolený postup garantuje to, že se neocitneme, podobně jako to hrozí v případě mýta, v právním vakuu, že nebude jisté, kdo tuto službu bude v naší zemi poskytovat. Zda to řešení, které vláda včera projednávala, považujete za funkční, racionální a bezpečné. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Beznosku.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Moc děkuji za slovo, pane předsedo. Mám ještě jednu interpelaci na pana ministra Babiše týkající se centrální evidence účtů. Jakkoli nejsem příznivec žádných registrů, tak v tomto případě, pokud by bylo garantováno, že zůstane jenom základní informace o majiteli a o tom, u jaké z bank má vedeny svoje účty, bych byl ochoten připustit, že tento registr vzniknout může, protože může prospět v některých dalších oblastech našich životů.

Ale v této souvislosti by mě zajímalo, jaký je takový základní investiční výdaj spojený se zavedením tohoto registru, jaké jsou a v jaké struktuře očekávané roční provozní náklady a případně jestli jsou nějakým způsobem ekonomicky kalkulovány případné ekonomické efekty z toho zavedení registru. Mám na mysli například snížení administrativního zatížení bank. Za odpověď moc děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Seďu a připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane místopředsedo vlády, 17. prosince loňského roku jsem vás ústně interpeloval ve věci trestního oznámení na vaši farmu Čapí hnízdo. Jelikož jste nebyl přítomen, dostal jsem 7. ledna vaši písemnou odpověď. V ní jste uvedl - cituji: "V této souvislosti si však dovolím konstatovat, že jakékoliv udělení dotace ve prospěch Čapího hnízda bylo v souladu se všemi právními předpisy a již bylo předmětem zájmu kontrolních orgánů, přičemž výsledky těchto orgánů byly negativní, tj. nebyla shledána pochybení." Dnes je však jasné, že jste nepsal pravdu. Podle informací sdělovacích prostředků kontroly byly provedeny a bylo shledáno porušení pravidel čerpání evropských dotací a údajně projekt dostal od auditorů pokutu 6 milionů korun. Dokonce Evropský úřad proti podvodům zahájil nedávno oficiální vyšetřování okolností kolem dotace na výstavbu Čapího hnízda.

Pane ministře, já vás nechci vyzývat k přijetí politické odpovědnosti. Ale mrzí mě, že jste ve své písemné odpovědi na moji ústní interpelaci lhal. Chci se zeptat, jak se k této skutečnosti postavíte. Protože váš odpustek v navýšení rozpočtu Nadaci Agrofertu o 50 milionů korun tohle nevyřeší. Děkuji za vaši písemnou odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Hovorku. A připraví se pan poslanec Korte.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu 12/23 poukázal na nesrovnalosti při nákupech zvlášť účtovaných materiálů a zvlášť účtovaných léčivých přípravků do přímo řízených nemocnic Ministerstva zdravotnictví. Byly tam velké rozdíly - například rozdíly v nákupních cenách léčivých přípravků až o 150 % a rozdíly v nákupech především kardiostimulátorů a kardiovertrů v rozdílech v rozpětí od 250 tisíc do 950 tisíc korun.

Chtěl bych se zeptat, jak jsou naplňována opatření, která ministerstvo předložilo někdy v roce 2014, která měla směřovat k centrálním nákupům do přímo řízených nemocnic, k vytváření referenčních cen léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. A chtěl bych se zeptat, jestli se nepřipravuje nějaká systémová změna v úhradách zdravotních pojišťoven nemocnicím, to znamená, že by nebyly rozhodující číselníkové ceny materiálu a léčivých přípravků a aby skutečně pojišťovny proplácely nemocnicím ceny, které byly efektivně nakoupeny, to znamená, za co skutečně nemocnice nakoupila, tak tato cena by byla vykázána zdravotním pojišťovnám.

Současně se chci zeptat, kdy bude předložena novela zákona nebo nový zákon o kategorizaci zdravotnických prostředků, protože původní předložený zákon ještě z pera předchozí vlády byl v roce 2014 vládou stažen a do dnešního dne (upozornění na čas) tento zákon, který považuji za potřebný, nebyl předložen. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Korteho. A připraví se pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Daniel Korte: Pane ministře, již zde bylo konstatováno, že čerpání dotací Čapímu hnízdu vyšetřuje jednak Evropská komise, jednak Policie České republiky, a že i majiteli byla již v minulosti českými úřady udělena pokuta. V této souvislosti jsou pozoruhodné čtyři vaše výroky.

1. Zde v Poslanecké sněmovně jste několikrát opakovaně prohlašoval: Nelžu. Nekradu.

2. Tvrdil jste, že na Čapí hnízdo proběhly dva audity, všechny s výrokem bez závad.

3. Chlubil jste se, že Čapí hnízdo je váš nejúspěšnější projekt, jaký jste kdy vymyslel. "Napadl mě, když jsem čekal s dětmi ve frontě v ZOO. U krmení koz byla obrovská fronta a já nesnáším čekání. Tak jsem si řekl, že udělám něco podobného." Konec citátu.

4. Podle serveru Novinky jste řekl, když se vás dotázali na skandální kauzu s neoprávněným čerpáním dotací, že se vás to netýká, a na doplňující otázku, jak to, že se vás to netýká, jste odpověděl: "Není to moje. Je to nějaký firmy, která patří do holdingu." Zdá se, že u vás propuká schizofrenie, protože jestliže to není vaše a patří to holdingu a vy jste jediný majitel holdingu, tak nevím, jak si to mám vysvětlit. Ale to nechme stranou.

Tato čtyři tvrzení se navzájem logicky vylučují, a já vás proto žádám, abyste odpověděl na mou otázku, ve kterém z nich jste lhal. Lhal jste, když jste hlásal, že nelžete a kradete? Lhal jste, když jste tvrdil, že audity na Čapí hnízdo byly bez závady? Lhal jste, že to je váš nejlepší projekt? Anebo konečně jste lhal proto, že s tímto projektem vůbec nesouvisíte?

Pane ministře, protože se zbaběle vyhýbáte... (Mpř. Jermanová: Váš čas!) Ano, děkuji. ... odpovědím na ústní interpelace, očekávám vaši písemnou odpověď v souladu se zákonem o jednacím řádu, paragraf 11 odst. 7, do 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, na mé poslední interpelaci, která byla na vás směřována, jste říkal, že záležitosti týkající se dopadu nového vládního zákona o vlivu staveb na životní prostředí vyřešíte v Bruselu, nebo bude řešit Brusel ke konci února a do konce února že bude jasno. Tak jsem se na vás chtěl obrátit s otázkou, zdali byste neřekl, kdo a kdy tedy v Bruselu v této věci jednal, jaký je definitivní výsledek jednání. A z logiky věci, když zde padlo v mé interpelaci na pana ministra dopravy, že bude možné některé stavby projednat, jejich vliv stavby na životní prostředí, v kategorii šesti měsíců, zda můžete slova ministra dopravy potvrdit, či nikoliv. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, začnu od konce. Ano, můžu ta slova pana kolegy Ťoka potvrdit. Konkrétně tedy, my jsme připraveni dneska už řekněme v krizovém režimu na to, že ve chvíli, kdy dostaneme projektovou dokumentaci, resp. dokumentaci EIA od zpracovatele prostřednictvím Ministerstva dopravy nebo Ředitelství silnic, tak jsme připraveni při dodržení nejkratších možných správních lhůt vydat stanovisko EIA do pěti až šesti měsíců. Takže to je snad jasná odpověď na váš jasný dotaz.

Trošku složitější nebo nejasnější je to v oblasti definitivního stanoviska Evropské komise, především se tedy se jedná samozřejmě o DG Envi. Já jsem v té věci naposled jednal minulý pátek, kdy jsem byl v Bruselu na Radě ministrů a na okraj Rady jsem se znovu sešel poněkolikáté s generálním ředitelem DG Envi Callejou, a opět jsme tam jenom řešili právě ten konkrétní proces. Ano, skutečně deklarace i ze strany Komise byla, že do konce února dostaneme jasnou reakci na náš návrh, jakým způsobem by mělo probíhat tzv. zkrácené projednávání u několika projektů. Těch projektů je dneska kolem 15 až 17. Nejsou tam jenom dálnice, jsou tam i některé jedničky, tedy komunikace první třídy, a je tam myslím jedna železniční stavba. My stále ještě pokračujeme v jednání, co by mělo být obsahem zrychleného projednávání, tak aby to bylo opravdu významně zrychlené projednávání oproti nutnosti projít nový proces EIA. My jsme opravdu měli jistým způsobem optimismus v tom, že to do konce února budeme schopni od Komise dostat. Termín, o kterém si myslím, že dneska je reálný, a jestliže říkám, že myslím, že je reálný, tak on už bude reálný určitě, protože každém případě do konce března - samozřejmě předpokládám, že se mě na to zase v dubnu oprávněně zeptáte - už musíme udělat rozhodnutí, jakou cestou půjdeme u zrychleného projednávání, a to i za předpokladu, že by se to projednávání ještě protahovalo, protože ono to má nějaké další následnosti i v rámci Ministerstva dopravy.

Takže my jsme dneska ve stadiu, kdy jsme poslali opakovaně návrh s nějakými našimi dalšími komentáři a projednali návrh, jakým způsobem by mělo probíhat projednávání toho zkráceného, tzv. fast tracku, zrychleného projednávání některých projektů. Stanovisko Evropské komise, DG Envi, na poslední dopis a poslední jednání, které probíhalo minulý týden, očekáváme v průběhu příštího týdne a pak už se rozhodneme, zda tou cestou půjdeme, zda nám připadá dostatečně bezpečná a také smysluplná. A to bylo to, co teď rozhodne, zda to zrychlení projednávání bude opravdu zásadní zrychlení, což pro mě je minimálně na polovinu toho času oproti tomu, kdybychom šli standardním procesem EIA.

Takže u té jedné věci, říkám, to je v naší kompetenci, to můžeme rozhodnout sami. Já musím říct, že v posledních jednom až dvou měsících poměrně významně vzrostl z pohledu Evropské komise a DG Envi počet dalších komentářů a požadavků, které chtějí doplnit do toho zrychleného projednávání. My jsme jasně řekli, že pokud by tam byly doplněny některé požadavky z jejich strany, tak by ten systém zrychleného projednávání, o kterém hovořil i pan premiér a který projednával premiér v Bruselu, by ztratily svůj smysl, protože by ve skutečnosti nebyly zrychlené. A definitivní závěr budeme mít podle mého názoru do deseti, maximálně čtrnácti dnů. Takže do konce března uděláme rozhodnutí, jakou cestou ve všech projektech půjdeme. A už dneska s Ministerstvem dopravy máme samozřejmě teď několik týdnů vytvořenou pracovní skupinu, která dělá velmi konkrétní a detailní harmonogram postupu v jednotlivých stavbách. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Ono na ústní interpelaci je velmi málo prostoru na to diskutovat o celé problematice. Bohužel návrh opozice na projednání tohoto bodu jako celku spolu s vámi, s paní ministryní Šlechtovou, s panem ministrem Ťokem tak, abychom se věnovali celé problematice, ten návrh opozice Poslanecké sněmovně neprošel. Já zcela určitě podám písemnou interpelaci na vás tři (otáčí se) - promiňte mi, Ťoka, Šlechtovou, Brabce - protože to považuji za velký průšvih. Bylo škoda, že jste nereagovali na slova opozice, že máme udělat maximum pro to získání výjimky u staveb, které už byly projednány v souladu se zákonem o RIA, který byl platný do přijetí toho nového. A tady jsem pochopil, že z těch zhruba 104 staveb, a máte pravdu, tam je obchvat Prahy, R4 dolů na jižní Čechy, karlovarka atd. (Mpř. Jermanová: Váš čas!) Prostě staveb je velká spousta, ale z těch 104 zhruba 15 až 17 by mělo to štěstí, že bude projednáno rychleji, jestli jsem to pochopil správně. To moc není.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan ministr bude reagovat. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Já bych chtěl znovu říct jednu věc. Nevím, jestli jsem ji říkal tak nepochopitelně i v těch minulých interpelacích, ale už si ji někam nechám vytesat, na nějakou část těla, buď přední, nebo zadní. (Hlas ze sálu: Na obě!) Na obě, aby ji bylo vidět zepředu i zezadu.

Problémem není zákon, novela zákona 39/2015. My bychom ty peníze nedostali nikdy! N.I.K.D.Y. Nikdy! Samozřejmě ta přechodná ustanovení a platnost těch EIA podle 244, to byla věc, kterou jsme projednávali intenzivně dva až tři měsíce v Bruselu. Oni to prostě nechtěli nikdy připustit, nikdy, za žádných okolností. My jsme zachránili minimálně těch 100 mld., které už dneska čerpáme, a to jsou ty EIA podle zákona 100, které Brusel také nechtěl financovat, protože byly také před platností té třicetdevítky, a oni chtěli zopakovat několik stovek, dokonce možná až tisíc stanovisek, resp. hodnocení EIA, na všechny projekty, které byly schváleny, na které byla EIA před platností toho nového zákona, který je podle názoru Evropské komise poprvé v souladu s požadovanou evropskou legislativou v požadované podobě. My jsme opravdu s vypětím všech sil a velmi krvavě vybojovali aspoň ten kompromis, abychom ty stovky mohli vydávat, ta ověřovací stanoviska, a už jsme jich vydali 80 a ty stavby se staví, ale ty dvěstěčtyřicetčtyřky tam byly naprosto rezistentní od začátku. Je to bezpochyby velká částka, ale stále tenkrát a stále ještě před několika málo týdny prostě Komise tvrdila: ano, umíme si představit pro některé ty projekty zrychlený proces, pro ty, řekněme, naprosto hladké projekty.

Já vás ujišťuji, že se tomu věnujeme intenzivně, posledních šest nebo sedm měsíců velmi intenzivně. (Předsedající: Váš čas!) Děkuji. Už vše. Samozřejmě rád odpovím potom na jakoukoli interpelaci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Paní poslankyně Chalánková stahuje svoji interpelaci. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Hnykovou.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, jsem velmi ráda, že jste přítomen. A abych vás uvedla trochu do problému. Mám nyní pod patronací Zlínský kraj a na naše členy Úsvitu a Bloku proti islámu se obrátili občané z Vlachovic, se kterými jsem se setkala, a ti mi popsali současnou situaci v obci. A zdůrazňuji, žádají informace. Vybudovali jste plot a hlídá se celý areál kamerovým systémem, přesto množství policistů se mi zdá nepřiměřené. Opravdu to tam vypadalo jak na manévrech.

Ptám se, co hlídají? Prázdné sklady nebo firmu Eruca Technologies, které likvidují raketové palivo? Jak jste mohli dopustit, že v blízkosti muničních skladů, kde se prováděly kontroly velmi laxním způsobem, se mohla povolit tato likvidace nebezpečná pro okolí a životy lidí ve Vlachovicích a přilehlých obcích? Kdo uzavřel smlouvu s touto firmou? Byly z toho vyvozeny důsledky? Kdy má být tato smlouva ukončena? Dozvěděla jsem se totiž, že její platnost vyprší na konci tohoto roku. Jak to s ní tedy bude dál? Kdy bude informován starosta obce a občané, co se bude dít dál? Vše je zahaleno mlhou a tajemstvím.

Pane ministře, vstoupil jste do politiky za hnutí ANO 2011 a hlásali jste, jak vše dáte do pořádku a vše zařídíte. Doufám tedy ve vaše jasné odpovědi, protože na to čekají občané Vlachovic. Chtějí žít bezpečně a v klidu, užívat si krás svého kraje a svého života. Nechtějí žít ve strachu, nejistotě a obavách. Vzkázala jsem to i panu Sobotkovi a panu Chovancovi. Lidé čekají na vaše odpovědi a já za ně děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já věřím, že jenom nehlásáme, že dáme všechno do pořádku, ale že postupně se nám podaří ty důležité věci do pořádku skutečně dávat. Ale k vaší konkrétní otázce.

V technickém prostoru muničního skladu byly společnosti Bochemie, a s., právnímu předchůdci společnosti Eruca Technologies, s. r. o, dále Eruca, pronajaty tři sklady, tři, pět, šest. Nájemní smlouva 113/30/09 byla uzavřena 23. 11. 2009 podnikem VOP Šternberk, státním podnikem, vlastníkem odštěpného závodu Vojenského technického ústavu ve Slavičíně. Převodem odštěpného závodu pod VTÚ pak přešla tato smlouva na Vojenský technický ústav, státní podnik. V hospodářském prostoru muničního skladu byly nájemní smlouvou č. 112/30/09 uzavřenou stejnými subjekty pronajaty budova B101 a budova B69, což jsou objekty na zpracování raketového paliva a pomocný objekt. Obě smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou, a to do 31. 12. t. r., přičemž se automaticky prodlužují o jeden kalendářní rok, pokud nejsou vypovězeny do 31. 10. příslušného roku. Na základě materiálu schváleného vládou se předpokládá ukončení činnosti společnosti Eruca Technologies, s. r. o, v celém areálu muničního skladu u Vrbětic. VTÚ v letošním roce do 31. října vypoví smlouvy a nájem skončí ke dni 31. 12. tohoto roku. Pro doplnění uvádím, že již v době uzavírání nájemních smluv si musela být tato společnost vědoma rizika, že její nájemní smlouva nemusí být prodloužena a její činnost tak může být ukončena i bez udání důvodu.

V současné době je povolena činnost recyklačního závodu na základě rozhodnutí velitele zásahu, který je jedinou osobou kompetentní k povolování v případě zákazu činnosti do doby ukončení činnosti IZS v souvislosti s výbuchy v muničním skladu u Vrbětic. Dále k detailům stran tohoto dotazu bych si dovolil doporučit obrátit se i na resort Ministerstva vnitra. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane ministře. Paní poslankyně bude pokládat doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Ani ne tak doplňující. Chtěla bych poděkovat panu ministrovi. věřím tomu, že kdyby tyto informace občané Vlachovic měli, tak by se neobraceli na poslance s dotazy, jak to tam vlastně bude. Takže já doufám, že do 31. 10. bude ta výroba tam ukončena, a doufám, že tam není nic jiného, co bude ohrožovat občany Vlachovic a přilehlých obcí. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Vážená paní poslankyně prostřednictvím paní předsedající, s těmi informacemi byl trošku problém vlastně celou tu poměrně dlouhou a svízelnou dobu, tak jak se ten malér odstraňoval. A nebylo to vždycky tím, že by informace nebyly k dispozici, ale ony někdy bloudí. My jsme tohle deklarovali už opakovaně i na tiskové konferenci poté, kdy to vláda probírala a rozhodla. Jenom důležitý, řekněme, detail. Výroba už tam neprobíhá. Tam probíhá už jenom část, řekl bych tomu laicky likvidace těch zásob a je to plně pod kontrolou velitele zásahu. To je tato záležitost.

A jinak i do budoucna vám mohu říct, že se počítá s tím, že celý areál bude - samozřejmě už teď je vyčištěn, co se týče obsahu skladů. Bude probíhat sanace celý tento rok, definitivně bude ukončena patrně až v roce 2017. Už teď tam ale je ten objekt, jak jste sama říkala, oplocen, opatřen čidly a ostrahu tam vykonávají pracovníci Vojenských lesů a statků. Takže občané se nemají čeho obávat. A samozřejmě jsou tam určité majetkové problémy, jsou tam lidé, kteří vlastní určité části těch lesnatých pozemků. Těm budou nabídnuty pozemky náhradní nebo výkup. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Holečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane chronicky nepřítomný ministře Babiši. Interpeluji vás ve věci již proslulého Čapího hnízda. Z vašich posledních výroků jsem nějaký zmatený. Jednou říkáte, že Čapí hnízdo je vaším nejlepším projektem, co jste kdy vymyslel. A v tomto týdnu zase říkáte, že s Čapím hnízdem nemáte nic společného. Jestli si dám dohromady jedna plus jedna, tak v jednom z těchto výroků jste musel evidentně lhát. Můžete mi odpovědět v kterém?

Dále by mě zajímala celá situace s firmou, která dotaci dostala a nějakým zvláštním způsobem se vrátila zpět do vašeho holdingu. Sice nejste zapsán jako vlastník té společnosti, ale ve vašem holdingu je, což jste i do médií sám přiznal. Začínáte se v tom malinko zamotávat, pane ministře.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážená paní ministryně, obracím se na vás po čase znovu ve věci vzdělávání zubních lékařů. Vzhledem k tomu, že pětina zubních lékařů je ve věkové skupině mezi 60 a 64 lety, a tudíž je možné realisticky dříve či později očekávat jejich odchod do důchodu, a současně s ohledem na to, že počet absolventů není tak vysoký, aby počet odcházejících nahradil, jeví se mi jako nezbytné finanční posílení vzdělávání budoucích zubních lékařů. Podle střízlivého odhadu by mohla být postačující částka ve výši přibližně 100 mil. korun ročně.

Vážená paní ministryně, jste si závažností tohoto problému vědoma? Chystáte se s tím něco udělat? Představuje navýšení částky na vzdělávání budoucích zubařů možné řešení? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi odpovědět na interpelaci paní poslankyně Kovářové. Mohu vás ujistit, že jsem si vědoma situace v oblasti zubního lékařství. Chtěla bych jenom připomenout, že co se týká lékařských oborů včetně zubního lékařství, tak zubní lékařství má nejvyšší koeficient v ekonomické náročnosti - 3,5 z hlediska financování. A co se týká tohoto lékařství i těch ostatních, tak na rozdíl od ostatních oborů tam není žádné zastropování nebo omezení z hlediska počtu nabíraných absolventů.

Nicméně co se týká podpory, bych řekla, nějaké zvýšené oproti koeficientu v ekonomické náročnosti jeho uplatnění z hlediska financování, tak jedinou možnost, nástroj, který mám, je tzv. dotační program F, kterým mají být sledovány priority státní politiky ve vysokoškolském vzdělávání. Tady vás mohu, vážená paní poslankyně, ujistit, že danou situaci prověřím, protože my jsme v letošním akademickém roce pamatovali na nelékařská povolání, tzn. na všeobecné zdravotní sestry a na záchranáře, z hlediska podpory prostřednictvím tohoto dotačního programu. S ohledem, bych řekla, na napjatý rozpočet vysokých škol, jsme tady nepostupovali směrem k podpoře dalších, v tomto případě lékařských povolání. Nutno také dodat, že jsem komunikovala s panem ministrem zdravotnictví a ten na rozdíl od požadavku na posílení nelékařských povolání neuplatnil u mě požadavek na posílení lékařských povolání. Nicméně vás mohu ujistit, že se s ním v nejbližší době sejdu a budu jednat.

Nicméně nebudu zastírat, že v tuto chvíli nemám potřebných sto milionů korun v rozpočtu a v tomto případě bych byla odkázána na Ministerstvo financí nebo jednání s ním. Samozřejmě budu ráda za podporu z pohledu poslanců a poslankyň, řekla bych, napříč politickým spektrem. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně chce položit doplňující otázku? Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Jenom spíše konstatování podle slov předsedy Stomatologické komory. Říká, že na jednoho studenta je potřeba 200 tisíc. Přibližně dostávají 130 tisíc a na kliniky, kde probíhá praktická výuka, se dostává kolem 90 tisíc. To je asi spíš dotaz na pana ministra. Kliniky mají zastaralá zařízení. Myslím, že by bylo potřeba podpořit vzdělávání zubařů tak, aby když odejdou z vysoké školy, byli schopni ošetřovat pacienty na dobré úrovni.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně bude reagovat?

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Do konce března, jak už jsem avizovala na půdě Poslanecké sněmovny, budu mít hotov materiál Principy změn financování vysokého školství a v průběhu dubna jsem připravena otevřít debatu i na půdě parlamentu v tomto ohledu. Takže budu informovat. A samozřejmě co se týká koeficientu ekonomické náročnosti, je mou ambicí už v roce 2017 změnit způsob financování, resp. ho vylepšit alespoň o to, co vylepšit můžeme, z hlediska poptávaných oborů. Nicméně v tuto chvíli, v letošním rozpočtovém roce, musím říci, že skutečně finanční prostředky v rozpočtu kapitoly Ministerstva školství nejsou.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A nyní prosím znovu paní poslankyni Kovářovou, aby načetla svoji další interpelaci. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji ještě jednou paní ministryni. Nyní se obracím ve stejné záležitosti na pana ministra zdravotnictví Němečka.

Vážený pane ministře, ohledně nedostatku zubních lékařů jsem vás interpelovala již vícekrát. V jedné z posledních odpovědí jste přislíbil, že budete uvažovat o zřízení meziresortní expertní komise, která se bude problému věnovat. Domnívám se, že jde spíše než o řešení tohoto problému o odsouvání jeho řešení a že více užitku by přineslo posílení financování vzdělávání budoucích zubních lékařů. Nehovoříme o astronomické částce. Podle střízlivého odhadu by měla postačovat částka ve výši přibližně 100 mil. korun. O tom, jak je problém nedostatku zubních lékařů závažný, nejlépe hovoří čísla. Celá pětina zubních lékařů je podle údajů České stomatologické komory ve věku 60 až 64 let. Dříve či později odejdou do důchodu. Na druhé straně příliv absolventů je nedostatečný.

Vážený pane ministře, prosím, věnujte se tomuto problému. Nepřehlížejte ho jen proto, že následky jeho neřešení se objeví spíše pozvolna a určitě až po nejbližších parlamentních volbách. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A dříve než dám slovo dalšímu v pořadí, tím je pan poslanec Seďa, dovolte mi načíst omluvu pana ministra Ťoka, který se od této chvíle do konce jednání omlouvá z pracovních důvodů.

Nyní poprosím pana poslance Seďu, aby přednesl svoji interpelaci. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, nákupy uniforem i polních stejnokrojů se dlouhodobě potýkají s problémy. V současné době musí naši vojáci podle zadání výběrového řízení používat oděv z polyesteru. Ten se ovšem v ostatních armádách Severoatlantické aliance příliš neosvědčil zejména z důvodu špatné prodyšnosti i hořlavosti. Navíc se údajně rychle opotřebuje, což výrazně snižuje maskovací efekt. Prý jsou přísné požadavky na polní stejnokroje. Na základě těchto požadavků lze velmi těžko stejnokroje vyrobit. Rozumím tomu, že konkurenční boj používá rozličné metody, včetně rozličných expertiz, např. Liberecké technické univerzity.

Zákon č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobku a služeb určený k zajištění obrany státu jasně určuje kvalitu dodávek. Proto mě zaráží informace z médií, že nakoupené polní uniformy neodpovídají zadávacím podmínkám a že po vyprání dochází k poklesu maskovacích schopností.

Chci se zeptat, vážený pane ministře, jakým způsobem se tvořily podmínky této veřejné zakázky, jak probíhají přejímací a vojskové zkoušky a jak vy osobně hodnotíte výhrady výrobců k zadávacím podmínkám. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A poprosím pana ministra obrany o reakci.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, stejnokroje - já doufám, že můžu použít minulý čas - byly vždy evergreenem, a to jak barvou, nebo jejich část, tak především průtahy a potížemi s tím svázanými.

Ale k věci. Jediným dlouhodobým problémem, který je nám znám, byl problém akvizice jako takové, který je v současnosti ale vyřešen. Smlouvy na dodávky jsou podepsány. V roce 2015 byly pořízeny výstrojní součástky stejnokroje 95, což je bunda, kalhoty, kabát se zeleným či béžovým potiskem, v celkovém finančním objemu 135 mil. korun. Dodávky byly splněny řádně, včas a dle smlouvy. Čili v roce 2015 jsme nakoupili za 135 mil. a nikdo si nestěžuje.

V únoru tohoto roku byly podepsány rámcové smlouvy na dodávky součástek stejnokroje 95 na období roku 2016 až 2018 v celkovém finančním objemu 270 mil. korun.

Teď k těm materiálům. Částečně máte, pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, informace správné, respektive v tom, že v minulosti se často naspecifikoval vzor takovým způsobem, že nebylo v podstatě možné ho vyrobit. To je taková nedobrá tradice. Věřím, že i ta patří minulosti, kdy armáda vyspecifikuje, jak říkám, věc, která se potom obtížně ve výrobě realizuje, a tím se celá ta záležitost posouvá, odkládá, reklamuje, obracejí se na ÚOHS a tak dále.

Co se týče materiálů. Základním materiálem polních stejnokrojů je směs bavlny a polyesteru v adekvátním složení podle typu stejnokroje, zimní, letní. Toto složení je používáno i ostatními armádami NATO. V současnosti je realizován projekt vyvzorování nového maskovacího potisku polních stejnokrojů, tomu se říká nomád. Jde o první etapu. Po ukončení této etapy bude druhá etapa, tj. nové základní materiály polních stejnokrojů s využitím nanotechnologií, materiálů odolných ohni a podobně. Předpoklad zavedení pořízení nových polních stejnokrojů se datuje počínaje rokem 2020.

Teď ušetřím všechny přítomné, že vám budu říkat percentuální složení ve smyslu poměru bavlny a PES, a ještě se vrátím alespoň stručně k tomu, jak se tvoří vůbec podmínky pro veřejné zakázky. Ty tvoří zadavatel, příslušná sekce Ministerstva obrany, zpracováním zadávací dokumentace veřejné zakázky. Jiná sekce předkládá specifikaci, jejíž součásti jsou příslušné technické specifikace obsahující technické parametry těch součástek. Veřejná zakázka na pořízení stejnokroje je potom zadávána na základě technických specifikací, které jsou pro každou veřejnou zakázku stejné a jsou podkladem pro samotnou soutěž.

Jak probíhají vojskové zkoušky, bleskově. Neprobíhají tehdy, když je výstrojní součástka stejnokroje už v armádě zavedena. Požadavek vojskových zkoušek je na místě pouze v případě, že materiál je nový, čili není zaveden do užívání.

Jak hodnotíme výhrady výrobců. Pokud jde o jejich výhrady k zadávacím podmínkám, které jsou podávány prostřednictvím námitek, tyto jsou vyřizovány v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Pro ilustraci uvádím, že v rámci zadávacího řízení v roce 2014 až 2015 nebyly podány žádné námitky a v rámci zadávacího řízení 2015 a 2016 byly podány dvě námitky, kterým však vyhověno nebylo.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji pane ministře za vaše konkrétní odpovědi. Beru vaše ujištění, že již problémy s nákupem uniforem či stejnokrojů neexistují. Jsem rád, že problém akvizic je vyřešen, protože to byl vždycky velký problém.

Ale mám jednu doplňující otázku. Problém je údajně i s výstrojními součástmi, které se nejčastěji vyrábějí z cordury, tedy speciálního nylonu. Prý je údajně technicky nemožné na tento materiál dát maskovací potisk, který by odpovídal vojenským požadavkům. Chci se zeptat, jestli o tomto problému víte a eventuálně proč se nepoučíme v zahraničí při jeho řešení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, paní předsedající. Částečně to navazuje na tu předchozí otázku, do jisté míry i na mou odpověď. Já bych ale rád řekl, že majetkový manažer neobdržel jediný podnět od jakékoliv součásti resortu MO, že stávající polní stejnokroj nevyhovuje požadavkům uživatelů z hlediska plnění úkolů jak na území ČR, tak v zahraničních operacích. Nechci se dotknout mediálních fabulátorů, ale samozřejmě že často i ta firma, která jaksi neobstojí, je potom zdrojem nějakých tištěných či artikulovaných výhrad, kritik, které jsou velmi často účelové.

Požadavky na maskovací vzory jsou uvedeny v českém obranném standardu, který má svoje číslo 108017, a metody hodnocení požadovaných vlastností vojenského materiálu s maskovacími vzory jsou obsaženy v českém obranném standardu, který má také svoje přesné číslo. Tvorba těchto standardů probíhala v letech 2012 až 2013 standardním a transparentním postupem, přičemž možnost připomínkovat návrhy byla řádně oznámena ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Každý příslušný subjekt v ČR měl tak možnost přihlásit se do procesu tvorby těchto standardů a uplatnit tak k návrhům svoje připomínky. Při tvorbě nebyla zaznamenána žádná zmínka o tom, že by byl požadavek na maskovací vzory nesplnitelný. Čili to částečně - nechci spekulovat o tom, do jaké míry je to stoprocentní, ale nezanedbatelné procento těch výhrad je tehdy, když příslušný podnik není v tom výběrovém řízení úspěšný.

Je nutné také podotknout, že srovnatelné požadavky na maskovací vzory (upozornění na čas) - ano - pokud jde o povolené odchylky, jsou i u dalších armád NATO. Především ve Spolkové republice, ve Španělsku, Británii, Itálii a tak dále. K tomu dále uvádím, že specifikace maskovacích vzorů jednotlivých armád vznikají na základě národních měření, která se nemusejí navzájem shodovat.

Já to bohužel nestihnu všechno, ale pokud bude zájem, tak prostřednictvím paní předsedající vám, pane poslanče, podám ještě další vysvětlení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře, a prosím k mikrofonu pana poslance Holečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážená paní ministryně, Ústí nad Labem po včerejším zázračném vyřazení Kladna v šestém zápase play-off první ligy žije hokejem. Přicházím tedy i já se sportovní interpelací.

Je mi známo, že ústecká radnice bude iniciovat, aby se Svaz měst a obcí České republiky obrátil na evropské instituce kvůli výjimce financování sportu z veřejných prostředků. Možnosti financování totiž omezuje evropské nařízení, které omezuje podporu jednoho příjemce během tří let na 200 tis. eur, tedy necelých pět milionů korun. Jde o takzvané pravidlo de minimis. V kultuře přitom takové pravidlo neplatí. Ústí nad Labem, jak vím, není jediným městem, které hledá cesty, jak podporovat sportovní kluby. Stejnou situaci například hlásí Děčín s basketbalem, České Budějovice také s hokejem. Jak se vy, paní ministryně, díváte na návrh, který mně osobně je docela sympatický, a sice zrušení onoho omezení možnosti financování sportu městy?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi odpovědět na interpelaci pana poslance Holečka. Co se týká veřejné podpory, tak se jí za tu dobu několika měsíců poměrně intenzivně na Ministerstvu školství zabýváme. Ale pravda je, že z pohledu našich, bych řekla, státních dotačních programů. Tím nebudu teď zdržovat.

Každopádně, co je důležité, tak prostřednictvím Národní rady pro sport, kde je nově Komora regionů, to znamená, že je tam zastoupen Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv i Asociace krajů, tedy prostřednictvím svých předsedů, tak na této národní radě jsme se dohodli, že některé z jarních zasedání bude věnováno právě veřejné podpoře. Shodli jsme se na vzájemné podpoře v rámci evropských institucí z hlediska vyjednávání právě zlepšení přístupu z hlediska prostředků a investování a podpory sportu ze strany obcí a krajů, a tedy nutnou komunikaci s Komisí. Já jsem přislíbila ze strany Ministerstva školství podporu. Nebude to úplně jednoduché. Myslím si, že je přítomna paní ministryně pro místní rozvoj, takže jednoduché to nebude. Nicméně mohu potvrdit, že se tím budeme zabývat a rozhodně obce v tomto úsilí podpoříme.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec nebude pokládat doplňující otázku. Prosím tedy dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Karamazov, který není přítomen v sále, tudíž jeho interpelace propadá. Poprosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně, kolegové. Vážená paní ministryně, mám dotaz, který je poměrně aktuální, ale jde mi spíše o princip. V případě Čapího hnízda došlo k porušení pravidla, kdy byla proplacena evropskými penězi práce, která ještě nebyla zaplacena. V případě využívání nebo financování projektů, které jsou propláceny z EU, vždycky platí, že nejprve musíte prokázat, že jste schválený projekt zaplatili v té částce, faktuře, chcete-li, a podobně, a pak teprve je dostanete proplaceny. V případě, že se stane, že dostanete peníze dřív, než je ve skutečnosti zaplatíte, je to porušení pravidla. Protože vím, že jste člověk, který se v téhle oblasti pohybuje, chtěl bych znát váš obecný názor na to, jak přistupuje EU k takovýmto přehmatům, kdy dojde k tomu, že je projekt proplacen dřív, než byl dotyčnou projektovou firmou, nebo respektive tím, kdo ten projekt realizuje, zaplacen. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, děkuji za dotaz i upřesnění toho, že se jedná o obecná pravidla. Já bych chtěla sdělit, že systém financování je nastaven tak, že příjemce, jak jste správně říkal, musí vždy prokázat správnost a oprávněnost té fakturace, to je u všech projektů, a provedenou úhradu doložit výpisem z bankovního účtu ve prospěch dodavatele. To je u všech operačních programů. Tato skutečnost je ověřována při administrativní kontrole ze strany řídicího orgánu, kterým je v této kauze regionální operační program Střední Čechy.

V otázce promíjení odvodů je systém, a teď opravdu z obecného hlediska, regionálních operačních programů nastaven tak, že v případě pochybení je vydáno rozhodnutí o odvodu vůči příjemci ze strany regionální rady, to znamená řídicího orgánu daného regionálního operačního programu. Příjemce může následně požádat o prominutí. Pokud mu není vyhověno, může se odvolávat na Ministerstvo financí. Nicméně v této souvislosti je důležité ještě zmínit, že v oblasti promíjení, respektive odpouštění, v uvozovkách, těchto odvodů došlo v roce 2012 k zásadní změně, a to ještě k zpřísnění, zpřísnění tohoto institutu. To znamená, že to promíjení je umožněno pouze ve zvláště odůvodněných případech. Nicméně to promíjení vlastně sděluje řídicí orgán. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec je spokojen s odpovědí a prosím, aby načetl svoji další interpelaci. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Pane nepřítomný ministře zemědělství, chtěl jsem dnes podat na vás víc interpelací, například na vaši - nebo na představu Ministerstva zemědělství o zpoplatnění sjíždění jezů na řekách. Ale protože tu nejste, tak alespoň tuto.

Chci se vás zeptat, na čí popud byla zadána a zpracována studie výstavby přehrady na řece Berounce, kolik ta studie stála a kdo ji zpracoval či se podílel na jejím zpracování. Věřím, že mi minimálně do 30 dnů odpovíte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším vylosovaným je pan poslanec Karamazov, který ještě stále není přítomen, tudíž jeho interpelace propadá. A poslední v pořadí je pan poslanec Seďa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Na základě dohody s panem ministrem, který mi předal odpověď písemně, tuto interpelaci nebudu předkládat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Tímto jsme pro dnešní den vyčerpali blok ústních interpelací. Přerušuji 42. schůzi do zítřejšího rána 9 hodin, kdy budeme pokračovat dle schváleného programu, a tím jsou třetí čtení.

 

(Jednání skončilo v 16.34 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.