Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

15.
Vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek
/sněmovní tisk 508/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl předkládaný vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Ačkoliv v prvním čtení bylo odhlasováno, že návrh zákona bude projednán pouze ve výboru pro zdravotnictví, považuji za užitečné, že jej nakonec projednaly i další dva výbory, jejichž působnosti se tato nová právní norma rovněž týká.

Při projednávání návrhu na jednání výborů zazněla ze strany vystupujících poslanců sice převážně podpora návrhu zákona, ale i kritika. Ostatně různorodost názorů a vyhraněné postoje na toto téma provází návrh již od raných počátků jeho přípravy a lze je pozorovat i napříč společností. K některým tématům, která rezonovala napříč výbory, a předpokládám, že se na ně zaměří diskuse i dnes, bych rád ve stručnosti sdělil následující.

Pokud jde o úplný zákaz kouření v restauracích a jiných zařízeních, rád bych znovu zopakoval, že hlavním motivem pro předložení návrhu tohoto opatření je ochrana zdraví nejen hostů, ale i zaměstnanců těchto zařízení. Všichni zaměstnanci mají právo dýchat v práci čistý vzduch.

Pokud jde o užívání elektronických cigaret na místech, kde je kouření zakázáno, Ministerstvo je k tomuto typu výrobku stále obezřetné a nepovažuje jej za zcela neškodnou záležitost. Inhalace nikotinových par není rozhodně zdravotně žádoucím chováním a závislost na nikotinu je nemoc. Ačkoliv v případě elektronických cigaret nedochází k procesu hoření a inhalaci kouře, zda se jedná skutečně o vhodnou alternativu pro stávající kuřáky, ukáže až čas. Zde jsem však ochoten připustit kompromis v tom smyslu, že zákaz používání elektronických cigaret se nebude vztahovat na restaurace, bary nebo zastávky veřejné dopravy. Ale domnívám se, že například ve školách nebo na dětských hřištích své opodstatnění má.

Rozhodně nemohu podpořit pozměňovací návrh výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kterým se navrhuje zcela problematiku elektronických cigaret z působnosti návrhu zákona vypustit. V případě schválení tohoto pozměňovacího návrhu by došlo například k povolení tohoto zboží osobám mladším 18 let, narušení transpozice směrnice 2014/40 a tak dále, což nelze za Ministerstvo zdravotnictví doporučit.

Pokud jde o prodej alkoholických nápojů, při projednávání zákona v ústavněprávním výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a výboru pro zdravotnictví byly shodně přijaty pozměňovací návrhy poslanců týkající se prodeje alkoholických nápojů na sportovních akcích, kdy se zvyšuje původní hranice objemového alkoholu ze 4 % na 4,3 % u alkoholických nápojů, které na nich bude možno prodávat. Ministerstvo tento návrh podporuje.

Rovněž byla schválena úprava, která byla předem projednána s ministerstvem a kterou se doplňuje do § 11 odst. 2 písm. b) výjimka pro prodej a podávání alkoholických nápojů ve školách a školských zařízeních, ve kterých probíhá výuka v oborech vzdělávání se zaměřením na gastronomii, hotelnictví, zemědělství, potravinářství nebo potravinářskou chemii. Tato úprava byla podpořena i zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

K další diskutované problematice, a to financování protidrogové politiky, bych rád uvedl: Problematika financování protidrogové politiky je opakovaně řešena v rámci Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, jejíž členové jsou ministři klíčových resortů a institucí. Finanční náročnost realizace protidrogové politiky vyplývá například z aktivit vždy stanovených na dané období akčním plánem nebo také z potřeby udržitelnosti kvalitních služeb poskytovaným osobám s adiktologickou poruchou. Tímto ovšem není výčet finančních nákladů kompletní. Finanční zdroje je nutné hledat jak v rozpočtech jednotlivých kapitol odpovědných rezortů, tak i jinde, jako třeba v systému veřejného zdravotního pojištění. I proto ministerstvo podporuje například zřízení jedné adiktologické ambulance v každém kraji, která bude systémově hrazena právě z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Nelze vyloučit, že by se našla ještě další sporná témata, ale tolik asi k těm nejčastěji uváděným.

Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem si vědom, že předložený návrh má své příznivce i odpůrce. Nicméně znovu zdůrazňuji, že tato právní norma přispěje ke zlepšení situace v oblasti ochrany před návykovými látkami a bude mít pozitivní dopad na zdraví obyvatel, a proto věřím, že tento návrh zákona při dnešním projednávání podpoříte. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Tisk iniciativně projednal ústavněprávní výbor a výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 508/1-7. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro zdravotnictví pan poslanec Jaroslav Krákora, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jaroslav Krákora: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, nejprve bych přednesl usnesení výboru pro zdravotnictví z 30. schůze ze dne 17. února 2016 číslo 141 k vládnímu návrhu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek - EU, sněmovní tisk 508.

Po úvodním slově paní doktorky Lenky Tesky Arnoštové, Ph.D., náměstkyně ministra zdravotnictví, a zpravodajské zprávě poslance MUDr. Jaroslava Krákory a po rozpravě výbor pro zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, sněmovní tisk 508, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Jak již bylo konstatováno jak panem ministrem, tak paní místopředsedkyní Poslanecké sněmovny, tak se zákonem zabývá též výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který přijal 18. 2. 2016 usnesení číslo 180 uvedené jako sněmovní tisk 508/6. A zabývá se jím i ústavněprávní výbor, který přijal usnesení z 9. února 2016 číslo 181 sněmovní tisk 508/4.

Byl přijat pozměňovací návrh výboru. Myslím, že pak bylo mnoho dalších pozměňovacích návrhů. K některým bych se spíš vyjádřil potom v podrobné rozpravě. Já sám mám ještě pozměňovací návrh číslo 3897, který bych potom v podrobné rozpravě si osvojil.

A jinak bych chtěl říct jako zpravodaj, že po rozsáhlé diskusi ve výboru, mezi veřejností, na Poslanecké sněmovně, mezi kolegy, ostatními občany České republiky došlo ke kompromisnímu návrhu, který se týká jak kouření, tak alkoholismu, tak i drog. Takže jsme se snažili v některých věcech, které jsou problematické, použít ratio, to znamená lidského rozumu, a trošku ustoupit. Společně s Ministerstvem zdravotnictví si myslíme, že tento návrh by mohl být kompromisní, že by měl být schválen. Týká se to například rozšíření míst s kuřárnou, kde jsou stabilně oddělené prostory určené ke kouření, změkčení zákazu používání elektronických cigaret, povolení prodeje alkoholu ve školách a tam, kde je souvislost s výukou, nebo tam, kde je souvislost s výukou, ale výuka neprobíhá, je to třeba ve večerních hodinách jako jsou plesy, různé akce. Pan ministr už na to poukazoval. Je možno podávat třeba alkohol i ve vinařských školách, nebo gastronomických učilištích, kde je součástí výuky. Tam jsme také učinili kompromis. Rozšířili jsme situace, kdy je možné prodávat alkohol v rámci příležitostného prodeje, to znamená jsou to tradiční trhy, výroční trhy, ať už se to jmenuje jakkoli. Myslím si, že ústupky jsme udělali. Smí se tam podávat pivo, jak už bylo řečeno panem ministrem, do objemových 4,3 %, to je takzvaná výčepní lihovina, odpovídá desetistupňovému pivu. Zákon změkčuje i to, že na vinařských slavnostech se může podávat i víno. Takže si myslím, je tam spousta těchto věcí, a myslím si, že mají racionální základ.

Toto by mohlo v obecné rozpravě stačit, protože zákon je velice rozsáhlý a už jsem měl předtím čtyřicetiminutový projev v prvním čtení. Takže se potom vyjádřím ještě v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Jenom pro narovnání, nejsme v rozpravě, ale vy přednášíte zpravodajskou zprávu v tuto chvíli. Děkuji.

Prosím, aby se ujal slova zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Radek Vondráček - kterého zde nevidím. Poprosím tedy předsedu nebo místopředsedu tohoto výboru, aby si zajistil svého zpravodaje, popřípadě jeho náhradu. A poprosím k mikrofonu pana poslance Bendla, který je zde přítomen, aby nás seznámil jako zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj s projednáváním tohoto návrhu ve výboru.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Paní předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se rozhodl iniciativně, jak už zde bylo řečeno, projednat tento návrh zákona, neboť se dotýká života obcí víc, než jak by na první pohled ukazoval nadpis, nebo chcete-li znění názvu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky látek. Obce by tímto návrhem byly velmi ovlivněny a život v obcích by byl z řady důvodů narušen. Proto se výbor rozhodl tento materiál projednat a po obšírné debatě se zástupci předkladatelů Ministerstva zdravotnictví přijal pozměňovací návrhy, které podle mého hlubokého přesvědčení vracejí ten zákon do podoby, která by mohla být právě přijatelným kompromisem, neboť je tam řada věcí, které by se v praxi kontrolovat ani nedaly. Uvádějí se tam některé záležitosti z hlediska finančních nákladů na obce. I o tom byla poměrně značně rozsáhlá diskuse.

Já potom ve svém řádném slově okomentuji pozměňovacím návrhy, které jsem předkládal, a případně důvody, které mě k tomu návrhu vedly. Některé byly přijaty výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Některé podávám individuálně, protože k těm bych se potom přihlásil v obecné a podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Vlastimil Vozka a informoval nás o projednávání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegyně a kolegové, ústavněprávní výbor na své 54. schůzi dne 9. února 2016 projednal tisk 508 a po vyjádření náměstkyně a ministra zdravotnictví přijal své usnesení č. 181, které je v materiálech načteno jako tisk 508/4. Nebudu tady podrobně číst jednotlivé pozměňovací návrhy, které jsou uvedeny v tomto usnesení ústavněprávního výboru, kterých je devět. V závěru ústavněprávní výbor konstatoval, že doporučuje tyto pozměňovací návrhy Poslanecké sněmovně ke schválení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane zpravodaji, a v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které eviduje zatím devět přihlášek. První v pořadí je pan poslanec Klán, připraví se pan poslanec Koubek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, vládo, dámy a pánové.

Když se to tady projednávalo v prvním čtení, tak jsem vás tady seznámil s obšírnou analýzou jednotlivých protikuřáckých zákonů v celé Evropě. Nyní své vystoupení rozdělím do dvou oblastí, a to jednak na zákaz kouření a poté nějakým způsobem regulace dodávání alkoholu. A pak se rovnou zeptám i na některé věci pana ministra, protože když byla přítomna paní Lenka Teska Arnoštová na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak podle mě ani tomu zákonu moc nerozuměla. Když jsem se ptal na některé věci, tak mi na ně nedokázala odpovědět, a proto doufám, že mi pan ministr na tyto věci odpoví zde, protože to osazenstvo, které tam bylo, nebudilo moc valný dojem toho, že tomu úplně rozumí.

Takže nejprve k tomu zákazu kouření. Já jsem si opět nechal vypracovat určitou analýzu zákazu kouření jednak v Rakousku a jednak na Slovensku. Víte, já bych šel takovou tou cestou částečné regulace, podobně jako to mají sousedé. Já bych se toho nebál. Jednak máme spolu určité historické vazby z dob Rakouska-Uherska nebo z dob Československa, takže bych se podíval k nim, a proto vás s touto problematikou seznámím.

Například Slovensko. Takže na Slovensku začal zákon upravující kouření platit v roce 2005. Jedná se o zákon o ochraně nekuřáků, který od počátku účinnosti prošel několika novelizacemi. Místa, na kterých je zakázáno kouřit, jsou uvedena v § 7 daného zákona. V souvislosti s daným tématem je podstatný především odstavec 1 písm. h), podle kterého je zakázáno kouřit v zařízeních společného stravování mimo ta zařízení, která mají pro nekuřáky vyhrazených nejméně 50 % plochy, která je stavebně oddělena od části pro kuřáky tak, aby do prostoru vyhrazeného pro nekuřáky nepronikaly škodlivé látky z tabákových výrobků nebo jejich dýmů a dehtů nebo z výrobků, které jsou určeny ke kouření a neobsahují tabák, přičemž prostor pro nekuřáky musí být umístěn u vstupu do zařízení. Dle § 2 písm. i) daného zákona je zařízením společného stravování jakékoli zařízení, ve kterém se poskytují stravovací služby spojené s podáváním pokrmů a nápojů. Do této kategorie tak od nabytí účinnosti poslední novely zákona o ochraně nekuřáků v roce 2013 spadají jak restaurace, tak kavárny a bary. Takže to je Slovensko.

Pokud se podíváme do Rakouska, tak Rakousko to opět upravuje trošku jinak. V Rakousku platí od roku 1995 tabákový zákon, který vedle dalších otázek upravuje od roku 2009 v § 13a omezení kouření v oblasti gastronomie, přičemž pod pojmem gastronomie jsou myšleny vedle stravovacích zařízení např. také kavárny, cukrárny, noční kluby, bary, hospody, jídelny, taverny a stánky s občerstvením. Zde se nejedná o úplný zákaz kouření. Jsou rozlišeny dvě možnosti. Za prvé, provozovny do 50 metrů čtverečních mohou být kuřácké či nekuřácké. Musí být řádně označeny jako provozovna kuřácká nebo provozovna nekuřácká, takže tady dávají určitým způsobem na výběr provozovateli, jaká zařízení budou. K tomu bych se klonil i já osobně, zavést to tady v našich podmínkách. Za druhé, provozovny s podlahovou plochou větší než 50 metrů čtverečních musí být nekuřácké, případně musí mít stavebně oddělené místnosti pro kuřáky a nekuřáky. Výjimku mohou dostat provozovny, jejichž stavební úprava není možná z bezpečnostních důvodů nebo ji neumožňuje památková péče.

Nyní ještě k nákladům na stavební úpravy, které samozřejmě s tím také souvisely. Tak cílem Rakouska i Slovenska bylo zavedení absolutního zákazu jako v našich podmínkách, jak se tady o to pokouší Ministerstvo zdravotnictví. Proto nebyly a nejsou ze strany státu poskytovány dotace na stavební úpravy provozoven. Jakékoli případné náklady na realizaci stavebních úprav, které i přesto vznikly, nesli v obou zemích provozovatelé zařízení. Takže pokud my určitým způsobem jdeme cestou úplného zákazu kouření všude, když to tak shrnu, tak samozřejmě za ty úpravy ponese odpovědnost majitel. Nějakým způsobem se to tady budeme určitě snažit změkčit jednotlivými pozměňovacími návrhy. Pokud vím, tak poslanec Adámek nebo poslanec Stupčuk podávají pozměňovací návrhy, které to určitým způsobem řeší a jsou podobné buď tomu slovenskému modelu, nebo tomu rakouskému modelu. Takže já se k těmto pozměňovacím návrhům určitým způsobem hlásím, protože jsem spíš pro cestu částečné regulace zákazu kouření.

Já samozřejmě chápu ty různé výhrady, že to škodí zdraví, samozřejmě, s tím souhlasím, ale vidím problém - na vesnicích, když chodím např. do hospod, tak neumím si představit provozovnu, která má méně než 50 metrů čtverečních, že by měla být ryze nekuřácká. Já jsem na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj uváděl jeden příklad, že ve vesnici, která má třeba, řekněme, 150 obyvatel, kde by bylo 140 kuřáků, a ta hospoda by byla najednou nekuřácká. Takže tomu trošičku nerozumím. Je to sice až absurdní nebo nějakým způsobem extrémní příklad, ale může to nastat. Já na tohle poukazuji, ale samozřejmě, já jsem také nekuřák a mně ten kouř také vadí, takže jsem samozřejmě pro nějakou regulaci kouření.

Nyní se dostávám do oblasti... nějakým způsobem v tom zákoně je to hlava III Omezení dostupnosti alkoholických nápojů. A zde se vracím opět na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Já jsem se paní předkladatelky, tedy vaší politické náměstkyně, ptal, co znamená slovo "převážně". V tom zákoně se mnohokrát vyskytuje slovo převážně. Já jsem říkal převážně nevážně, mně to slovo nic moc neříká, protože např. v § 11, který teď samozřejmě tady bude upravován nějakým tím kompromisním návrhem, v písm. d) je napsáno: na akce určené převážně pro osoby mladší 18 let. Já si neumím představit jednak, jak se to slovo převážně bude určovat, protože to je neurčitý matematický údaj, a když jsem se na to ptal paní předkladatelky, tak ona mi odpověděla, že je jenom právník, že to nedokáže stejně vysvětlit. To je jako slovo prý "neprodleně". Tak já bych, když už bych to tam psal, tak bych nepsal takováto slova, protože jednak kdo to určí a kdo to bude posuzovat.

Já tady uvedu jeden příklad z vesnice, ze které pocházím. Tak si představte, že tam bude nějaká veřejná akce, která bude třeba primárně určena ne pro děti, ale budou tam moct i děti. Kdo určí slovo převážně? Že tam bude převážná část lidí mladších 18 let. Bude to zase starosta? Nebo to bude pořadatel dané akce? Já si neumím představit, že tam někdo bude sedět u vstupu a bude dělat čárky, kolik komu je let. To pak ve finále vyhlásíme, jestli tady můžeme podávat alkohol, nebo nemůžeme podávat alkohol. Já bych prostě chtěl vědět, co to slovo znamená, jestli je to třeba více než pět anebo méně než sedm. To je taková filozofická úvaha, co to slovo vlastně znamená. A je to tam v tom zákoně mnohokrát a mě to poměrně mrzí, protože potom můžeme dělat různé kličky v tom zákoně a už to nikdo přesně nestanoví, takže když tam někdo bude počítat, kolik je tam dětí, a pak řekne, že se nic podávat nebude a nemůže.

Potom je tam písm. g) na veřejnosti přístupné sportovní akci s výjimkou alkoholického nápoje přesahující nejvýše 4 % objemu etanolu. Já jsem si přečetl, že se jedná o desetistupňové pivo. My už jsme se i dohodli na veřejné správě a regionálním rozvoji na našem výboru, že to může být 3,8 až 4,3, protože každý výrobce to desetistupňové pivo podává jinak, takže tady je i pozměňovací návrh, který to upravuje. Mě by pak jenom zajímalo, jak jste přišli na ta 4 %, když se to tam dávalo. Ale rozumím té sportovní akci, ale kam se řadí např. sbory dobrovolných hasičů, když budou mít třeba závody, například, nebo oslavy obcí, sportovců?

Nyní se ještě vrátím zpátky k tomu zákazu kouření. Já tady položím takovou filozofickou otázku: Co se stane z hospod na vesnici, když zavedeme úplný zákaz kouření nebo nějakým způsobem jim nedáme možnost, aby si tam udělaly oddělené místnosti? Stane se z toho jedna věc - stanou se z toho kluby. Protože když jsem se ptal opět paní politické náměstkyně, jak to bude s kluby, kupříkladu hernami, ale já jsem se přímo ptal na možnost klubů, tak mi odpověděla: "Víte, pane poslanče, on zákon nedokáže postihnout všechno." Mě by zajímalo, jak to bude prioritně s kluby. Protože znám už plno případů z vesnic, kdy se hospody mění na kluby. Budou to uzavřené společnosti, kde dostanete klubovou kartu, dostanete klubový čip a budete tam chodit na základě toho, jak se tam zapíšete, budete normálně v registraci klubu, budete jako člen klubu. Můžu říct, že to třeba může být šipkařský klub, klub hráčů šachů, člověče, nezlob se, já nevím čeho všechno možného, a tímto způsobem se to může dát obejít.

Já se na tohle vysloveně ptám, protože je to nutné vědět. Jestliže děláme zákon, který nepostihne ne všechno, ale bude se moci dát obejít a bude opět kličkovaná, tak tento zákon nebude dodržovat nikdo a občan z toho bude mít jenom legraci, protože se nebude dodržovat. A já apeluji na úplný zákaz. Protože pokud bude úplný zákaz kouření anebo nějakým způsobem velká regulace prodeje alkoholu na vesnicích nebo na akcích kulturního typu, máje, masopusty, kde se nebude moct pít. Ale dalším problém je, a o tom tady bude mluvit určitě kolega Jiří Petrů, co se týká prodeje vína. Když tam píšete 4,3 % objemu etanolu, tak jak to bude s vínem například na vinobraních? (K poslanci mluví zpravodaj Krákora od stolku zpravodajů.) To jsem přeslechl, to se omlouvám já. Ale když se to může prodávat třeba na májích. Tam bude platit, předpokládám, to samé, když tam budou moct nalít víno. Potom jsme se na výboru bavili například o grogu nebo svařeném vínu. To je opět také potřeba nějakým způsobem celé promyslet. To by byla tato věc.

Pokud se ještě podívám na prodej alkoholických nápojů prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, tak mi nikdo vůbec nedokázal odpovědět, je to odst. 1, že alkoholické nápoje lze podávat prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, pokud je vyloučen jejich prodej osobám mladším 18 let. Já jsem se ptal, jakým způsobem to bude ověřováno v systému. Prodej na internetu - já tam zadám číslo občanského průkazu nebo rodné číslo, nebo jakým způsobem to prodejce poté ověří? Tohle by mě ještě zajímalo.

Ale prioritně se soustředím na slovo převážně, aby mi bylo vysvětleno, kdo to určí, jak to bude toto slovo určovat a zejména kdo to bude kontrolovat. To jsou zásadní věci, které jsem zde chtěl říci.

Vím, že je to zákon, který je samozřejmě potřeba, protože jsme určitým způsobem jedinou zemí v Evropě, kde nějakým způsobem jasně neregulujeme zákaz kouření nebo tyto věci, takže s ním nemám problém. Ale ještě mě pobavila jedna věc, když se tam řešilo, že jeden nealkoholický nápoj musí být levnější než alkoholický - myslím pivo. Někteří lidé říkali, že by se tím pádem jaksi zlevnila třeba kohoutková voda, že by to byla třeba voda za korunu za použití sklenice, ale jiní přišli s tím, že pro ně bude jednodušší zdražit pivo. Ale to je jenom příspěvek do diskuse.

To je ode mne vše. Doufám, že jsem diskusi nějakým způsobem trochu obohatil. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Koubka, připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci, vzhledem k tomu, jak diskuse byla bohatá jak na výboru, a vidím počet přihlášených, tak se pokusím svůj příspěvek zkrátit, protože nepochybně se dnes věci budou opakovat a asi se dostaneme do situace, že sice bylo řečeno vše, ale ještě nebylo řečeno všemi, tak to asi není úplně smysl dnešního projednávání. Přesto mi dovolte také vystoupiti a poukázat možná i ze své zkušenosti starosty na některé záležitosti, které se týkají zákona, který, pane ministře, předkládáte.

Zákon, o kterém se v médiích ujala trošku nešťastná zkratka protikuřácký, si klade za cíl širokou a dle mého soudu až nesmyslnou ochranu obyvatel před účinností škodlivých látek tak, že v podstatě zákon bude škodit lidem samotným. Zákon, tak jak je napsán a navržen, a teď předesílám v písemné podobě, byť jste, pane ministře, již v úvodní řeči mírnil některá přísná opatření, je naprosto totálně odtržený od reality natolik, že ani desítky pozměňovacích návrhů, které už teď v tuto chvíli v systému jsou, jej nemohou bohužel učinit zákonem respektovaným, kterému se lidé nebudou vysmívat.

Myslím si, že to se projevilo i na jednání výboru pro veřejnou správu, a už to tady od mého předřečníka zaznělo. Musím mu dát za pravdu, že bohužel paní náměstkyně se svou chybějící znalost zákona snažila spíše nahradit arogancí a celé vystoupení na výboru pro veřejnou správu nebylo vůbec šťastné. Ukázalo se to zejména ve chvíli, kdy odešly paní náměstkyni její úřednice na paralelně běžící jiný výbor o tomto zákoně a paní náměstkyně si vůbec nebyla schopna rady odpovídat na naše věcné otázky, jak zákon bude mít dopad na praxi.

Nyní mi tedy dovolte k několika sporným bodům, možná už to tady zaznělo či ještě zazní, ale přece jenom nějaký stručný přehled asi největších zhovadin, doslova a do písmene, které v tomto zákoně já osobně vidím.

V § 3 odst. 2 písm. d), který zní: "Bez ohledu na ustanovení odst. 1 se zakazuje prodávat tabákové výrobky, kuřácké pomůcky, bylinné výrobky určené ke kouření a elektronické cigarety na akci určené převážně pro osoby mladší 18 let."

To je opravdu velmi těžké. Neumím si představit jako starosta, který pořádá spoustu akcí, jak budeme definovat akci, která je určena převážně pro mladistvé. Je to drakiáda? Je to dětský den, pane ministře? To jsou akce, které jsou sice určeny pro děti, ale jsem přesvědčen, že nám tam chodí více dospělých. S každým dítětem tam přijdou rodiče, často babička, dědeček, prostranství je velké. A jak definovat, jak budu hlídat z pozice provozovatele této akce, že na této akci se nemá kouřit nebo podávat alkohol? To nebude vůbec v praxi fungovat.

§ 3 odst. 2 písm. f), který zní: "Bez ohledu na ustanovení odst. 1 se zakazuje prodávat tabákové výrobky, kuřácké pomůcky, bylinné výrobky určené ke kouření a elektronické cigarety v prodejně s převažujícím sortimentem zboží určeného pro osoby mladší 18 let."

Proč to řešíte? To je snad úplně záležitost někoho jiného. To je snad věcí vnitřních pravidel obchodů. Dneska už to naprosto funguje, že vám neprodají výrobky, pokud nemáte odpovídající věk. Myslím si, že je to naprosto nemožné. Pak bude ten spor, co ta prodejna - má více zboží pro mladistvé, nebo jich má méně? To je opravdu nevymahatelný další paragraf, který jste navrhl.

§ 8 písm. h) zní: "Zakazuje se kouřit a zakazuje se používat elektronické cigarety v prostoru dětského hřiště a sportoviště určeného převážně pro osoby mladší 18 let."

Už to zaznělo. Tady by oprava byla poměrně snadná, kdyby se ono slovíčko "převážně" nahradilo slovíčkem "výhradně". Myslím si, že pak by to bylo jasné, že se jedná o dětská hřiště, školní hřiště. Myslím si, že praxe je poměrně v tomhle směru už, dá se říci, převládající a že zbytečně míříte kanonem na vrabce, protože tohle už v praxi, jak ji vidíme kolem sebe, dávno funguje.

§ 8 písm. i) zní: "Zakazuje se kouřit a zakazuje se používat elektronické cigarety ve vnitřním prostoru všech typů sportovišť."

Už jsem tady o tom mluvil. Na sportovištích se konají na vesnicích a v obcích různé akce sportovní, společenské, jsou to místa, kde se setkávají lidé v obcích. Vy jim tam chcete zakázat kouřit? Nechť je to záležitostí provozovatelů, ať si to vyřeší podle sebe, třeba formou oddělených kuřáren, pokud je prostor uzavřený, ale nezasahujme takhle lidem do života. Zákon nebude respektován, nebude vymahatelný, nebude uplatňován.

§ 8 odst. j), který zní: "Zakazuje se kouřit a zakazuje se používat elektronické cigarety ve vnitřním zábavním prostoru, jako je kino, divadlo, výstavní a koncertní síň, sportovní hala a dále v jiném vnitřním prostoru po dobu pořádání kulturní a taneční akce."

Už to bylo vzpomínáno, že tohle je ustanovení, které se jednoznačně při velkých masových akcích bude obcházet a spíše způsobí komplikace. Nechť si to ten provozovatel určí, jak mu to bude ideální a jaké jsou vůbec technické možnosti.

§ 11 odst. 2 písm. b), který zní: "Zákaz a omezení prodeje a prodávání alkoholických nápojů ve škole a školském zařízení."

Už to tady bylo řečeno. Máme množství specializovaných škol, kde studují budoucí hostinští, číšníci, vinaři. Děkuji, pane ministře, že jste ve své úvodní řeči na ně pamatoval a že se toto ustanovení velmi nesmyslné zmírní.

§ 11 odst. 2 písm. d), který zní: "Zákaz omezení prodeje a podávání alkoholických nápojů na akci určené převážně pro osoby mladší 18 let."

Můj předřečník o tom mluvil. Nebudu déle zdržovat. Myslím si, že nám je to jasné, jak to opět definovat, akci, která je určena převážně pro děti, a jak vymáhat zákaz prodeje a podávání alkoholických nápojů. A ostatně proč? Proč? Copak když pořádáme tyto akce, copak tam prodáváme ten alkohol mladistvým? Proč rodič, který tam přijde se svým dítětem, proč si tam nemůže dát to pivo, proč si tam nemůže dát ten grog nebo svařák?

A některé další věci, které jsem podal v pozměňovacích návrzích. Nebudu opravdu zdržovat.

Chtěl bych to spíše, pane ministře, možná lehce odlehčit a chtěl bych vás pozvat k sobě, do své obce, pane ministře, opravdu doslova a do písmene na nějakou dětskou akci nebo na drakiádu, abyste viděl, jak vlastně takové akce v reálu fungují. Přijďte, já vás srdečně přivítám, uvidíte, jak takový dětský den funguje. My to vždycky ještě spojujeme se dny zdraví, kdy se snažíme tam opravdu i preventivně působit na naše občany. A funguje to tak, že například na tom sportovišti, na tom hřišti máme spoustu stánků, různých workshopů pro děti, pak tam máme třeba pravidelně stánek, kde zubaři z lékařských fakult z řad vietnamské národnosti učí občany, kteří tam přijdou, jak si zdravě čistit zuby, to by vás asi mohlo nadchnout. A uvidíte, že v druhém rohu toho samého hřiště máme hospodu, tam se popíjí alkohol, tam se kouří, chlapi si dají pivo nebo víno, když je chladno, tak si dají grog nebo svařák, zapálí si k tomu cigaretu, nikomu to nevadí. Proč vymýšlíte nesmyslná ustanovení? A když tam s tímhle zákonem přijdu, tak, pane ministře, ten zákon nebude respektovaný, nebude uznávaný, bude vysmívaný a je to myslím zbytečné.

Pokud má Sněmovna přijmout protikuřácký zákon, tak je možná ke zvážení, aby pan kolega Ondráček z hnutí ANO, který už navrhl svůj protikuřácký zákon, aby se jej pokusil možná dostat znovu do hry, protože si myslím, že se jedná o poměrně jednoduchou, srozumitelnou a účinnou novelu. Ne že bych z ní úplně jásal, ne že bych k ní neměl výhrady, ale přijde mi, že je vymahatelná. A to je to, co myslím, že by z této Sněmovny mělo vzejít. Zákon, který bude respektován a který bude vymahatelný. A to bohužel, pane ministře, není tato předloha. A upřímně se obávám, že nebude ani poté, co budou odhlasovány ty desítky pozměňovacích návrhů.

Závěrem mi jen dovolte navrhnout tuto novelu znovu projednat v garančním výboru. Nebudu navrhovat zamítnutí předlohy, byť jsem to měl původně v plánu, ale myslím si, že minimálně vrátit ji do garančního výboru je nezbytně nutné.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Budeme o vašem návrhu hlasovat po ukončení obecné rozpravy.

Nyní prosím dalšího přihlášeného, tím je pan poslanec Bendl, připraví se paní poslankyně Pastuchová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Hezký dobrý den, kolegyně a kolegové. Tak tedy ještě jednou zpravodajskou zprávu, ale v řádném vystoupení.

Já také musím nejprve okomentovat vědomostní vybavení zástupců předkladatele, kteří na jednání výboru pro veřejnou správu neuměli odpovědět na základní otázky, například, abych použil něco, co zde ještě použito nebylo, jak s tímhle zákonem naloží hotelové školy, kde chcete zakázat nejenom prodávat - čemuž bych rozuměl, i když Středočeské vinařské (s důrazem) učiliště si přivydělává tím, že prodává víno. Na otázku, co s tím, nebyl nikdo vašich zástupců, pane ministře, schopen odpovědět. A to je nejenom prodávat, ale také podávat. Vy teď na mě kýváte, že to už tedy máte vyřešené. No takhle jednoduchou věc už jste měli mít vymyšlenou dávno. A měli na ty argumenty být připraveni vaši předkladatelé. Evidentně a zjevně nebyli. Já spíš mám pocit, protože se mi nechce věřit, jak vás znám, pane ministře, že to je z vašeho pera. Spíš bych věřil tomu, že to je pero pana ministra Dienstbiera, protože takhle militantní a nedomyšlený návrh, který nebere vůbec v potaz realitu toho, jak svět v České republice funguje, to je neuvěřitelné. Neuvěřitelné!

Ten zákon zasahuje do podnikání v situaci a říká podnikatelům a organizátorům veřejných akcí, že jsou povinni zajistit a hlídat, zajistit zákaz kouření, a dokonce pod pokutou, kdyby se náhodou stalo, že přijde někdo podnapilý, což oni asi budou z křišťálové koule věštit, jestli někdo v takové situaci není. A dokonce v tom zákoně máte, že ti podnikatelé musí být věštci, protože v § 11 odst. 4 písm. c) - já to přečtu, jak to je - "zakazuje se prodávat anebo podávat alkoholické nápoje nebo umožnit jejich prodej či podání osobě, o níž lze důvodně předpokládat, že bude následně vykonávat činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek". Takže majitel té restaurace aby si prostě každého prohlédl a říkal: Odpovídáš tomu § 11 odst. 4 písm. c)? Neuděláš ty nějakou lumpárnu, když náhodou se tady něčeho napiješ? - Jak to chcete zařídit? To by mě tedy docela fakt zajímalo, jak jste na tenhle paragraf vůbec přišli.

Pominu fakt, že v České republice, a to vy dobře víte, ubývá kuřáckých restaurací. Postupně se kultura stravování zbavuje kultury kouření. A děje se to, že spíš to kouření jde do těch barů, kde mimochodem to chcete zakázat také a vyhnat ty lidi z barů na těch sídlištích před ty paneláky, anebo to rovnou nechat zavřít. To bude možná nejlepší, před ty paneláky, aby stáli a diskutovali tam, protože jsem také slyšel spoustu lidí: To je super, my se tam seznámíme s někým, nakonec celá hospoda bude stejně venku, že jo? No a tam budou diskutovat. A starosta aby se zbláznil, až tam budou lidé: Tak to budeme muset zavřít, protože tady blbá Poslanecká sněmovna vymyslela zákon, který je prostě v praxi neaplikovatelný. A to přesto, že třeba ten dotyčný v tom baru bude mít oddělené místnosti. A kdybyste to chtěli a kdybyste byli rozumní, tak dopředu navrhnete, aby tam byly prostory, pokud je tam ten dotyčný má, prostory, že nemusí být s obsluhou, jako je tomu třeba na Slovensku. Ale ne! Vy rovnou na tvrďáka prostě, prosím vás, co se s tím budeme párat, vždyť my přece dobře víme, co ten národ potřebuje, to my jsme ti sociální inženýři.

Kéž by tahle země měla už takové starosti, že bychom dneska museli řešit to, jestli má majitel restaurace předvídat, jestli ten, kdo přichází, už je podnapilý, a jestli náhodou, až bude odcházet, jestli se nedopustí nějakého majetkového činu nebo nebude chtít sobě nebo někomu jinému ublížit.

Ten návrh zákona zasahuje do života obcí dílem tím, co už jsem říkal, vyhnat lidi z restaurací pokud možno před ty paneláky, anebo kdybych to parafrázoval i z hlediska obce. My jsme malá obec, máme tam malou restauraci, která se sotva drží, chodí tam víceméně štamgasti, nevaří se tam pravidelně, spíš takové ty hotovky jako ohřát párek a podobně nebo dát si utopence atd., a okolí, protože vždycky to tak v minulosti bývalo, že škola, kostel, hospoda, radnice jsou základ obce, tak je to v centru obcí. Ale vy říkáte, tak prosím vás, všichni ti kuřáci ať jdou diskutovat ven, ať tam ti psi štěkají, jak to jde. Ať tam to okolí je naštvané, protože ideální bude, když se ta hospoda úplně zavře, vždyť my už nepotřebujeme komunikovat, máme internet nebo si zavoláme telefonem.

Tohle je všechno odtržené absolutně od reality. Nebo vy myslíte, tu diskusi jsem také zaznamenal, že když jste teď chtěli zakázat kouření i v předzahrádkách, což trochu popírá to, když někdo má předzahrádku otevřenou, venkovní, tam myslím ani nikdo, kdo by seděl u vedlejšího stolu, si nemůže příliš stěžovat na to, že ho obtěžuje kouř a podobně, tak teď už diskuse: tak 50 % té předzahrádky třeba.

Tak tam bude chodit s nějakou šňůrou a bude říkat: tady těch 50 %, tady máte celku, to si přečtěte apod., to mi přijde tedy opravdu... A kdo to bude kontrolovat? Obec? Starosta přijde v té vesnici říkat tomu jedinému hospodskému, který ho tam ještě zachraňuje, často je to obecní majetek a jsou rádi, že vůbec někoho seženou po vesnici nebo v okolí, kdo by provozoval hospodu, tak tam bude ještě ty lidi všechny naštvávat? To chcete? Fakt to chcete? To navrhujete v tom zákonu! A já myslím, že to dobře není a je to opravdu mimo realitu.

Zároveň obcím, a teď pominu velká města, i když Svaz měst a obcí vás na to významně upozorňoval, na jednu stranu říkáte v důvodové zprávě, že náklady spojené s tím, že se najde někdo, kdo, promiňte mi, udá někoho, že kouřil na zastávce, tam opravdu u nás na vesnici to jsou davy lidí, to byste viděli, kolik stovek lidí tam čeká na autobus, který stejně nepřijede, protože je jich stejně čím dál tím méně, tak někdo se najde, kdo zavolá na obec a řekne: prosím vás, přijeďte si pro něj, on tam kouřil. Protože jak jinak by se to asi dalo zjistit? Obec tedy zaplatí průvodní náklady, a bude-li potom oprávněný, přijde-li se na to, že ten dotyčný opravdu, a potvrdí se asi soudně nebo jak, že tedy byl ten člověk podnapilý nebo podobně, tak náklady obci nahradí ten, jehož se to týkalo. A vy říkáte, že obec na tom vůbec netratí, že to vymáhání bude jednoduché, a uvádíte, že pro obce jsou ty náklady bagatelní. Jsou-li bagatelní, pak myslím, že je zbytečné, abychom tyhle náklady přenášeli na malé obce, a může to klidně zaplatit Ministerstvo zdravotnictví. Ono to bude mnohem jednodušší. V tomto ohledu podám pozměňovací návrh.

Elektronické cigarety. Někde jsem zachytil pana ministra zdravotnictví, který říkal, že škodlivost elektronických cigaret není tak velká, nebo je malá nebo něco v tomto smyslu. Já bych se chtěl zeptat, z čeho ministr zdravotnictví vychází. Podle mých informací neexistuje relevantní studie, která by říkala, že se je prokázáno, že je škodlivost elektronických cigaret prokázána. Ale tvrdí-li to ministr zdravotnictví, já nejsem odborník přes zdravotnictví, říkám, možná má pravdu, ale poprosil bych vás, pane ministře, zdali byste byl té ochoty a zveřejnil, na základě čeho tvrdíte, že elektronické cigarety jsou méně škodlivé, když podle mých informací nic takového prokázáno nebylo, a naopak řada kuřáků, kteří se snaží odnaučit kouřit, k tomu právě využívá elektronické cigarety, aby postupně se této závislosti zbavili. Proto také navrhuji, aby elektronické cigarety z toho zákona byly pokud možno vypuštěny.

O těch 4,3 % etanolu, na čemž se tady v Poslanecké sněmovně shodneme asi napříč politickým spektrem, o to více mi není jasné, jak jste přišli na 4 %, pokud na to existuje nějaká relevantní odpověď. A myslím si, že když chcete zakázat pití, teď řeknu vína, grogu, případně svařeného vína i v divadlech či kinech, kdo z vás - předpokládám, že to je velká většina - chodí do divadla, tak vždycky o přestávce někdo si dá skleničku vody či nějakou limonádu nebo nějaký jiný nealkoholický nápoj, pokud řídí, a kdo neřídí, stihne si dát dvě deci bílého nebo červeného vína, protože to prostě k divadelní kultuře tak trochu patří. Co vás vede k tomu, co tak dramatického se děje, jaký alkoholismus je v těch divadlech či v průběhu divadelních přestávek nebo obecně, co se tam tak katastrofického děje, že to chcete zakázat? Ale možná desítku pivo, nakonec že byste s tím souhlasili, mně to přijde přitažené za vlasy. Proč tohle chcete zakazovat? Proč s tímhle vláda přichází jako s vládním návrhem zákona, to mi přijde opravdu nemoudré a hloupé.

Co mně extrémně vadí, je, že nechcete - resp. takhle. V případě, že máme vybudovánu nějakou dopravní infrastrukturu - vlaková nádraží, autobusová nádraží -, tak tam doporučujete, aby ve vymezených prostorách pro kuřáky se dál kouřilo, nebo říkáte ano, můžete. V dopravě to je možné, ale v jiných oblastech to možné není. To je takové zase podivné selektování, kterému nerozumím, a proto navrhuji, aby se to týkalo... Má-li někdo prostě vyčleněn prostor pro kuřáky, je-li označen ten prostor, pak tím nikoho neohrožuji. Nekuřák tam nevstoupí, žádné děti se tam nedostanou, pokud budou rodiče jenom trochu zodpovědní, a nic nikoho nemůže ohrozit a myslím si, že to je konsenzuální pro všechny. Kéž by předkladatel, když psal tenhle návrh zákona, měl alespoň trošku rozumu.

A k dětským akcím závěrem, protože bych mohl mluvit určitě ještě mnohem déle. Zástupce předkladatele paní náměstkyně, když jsme se bavili o kulturních aktivitách pro děti, tak ona říkala: to je přeci jasné, to už se pozná z nadpisu. Třeba takové hraní s kašpárkem je úplně jasně dětská záležitost. (Odmlka.) Nemusí být, přátelé! Vůbec nemusí být! (Pobavení.)

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Pastuchovou, připraví se pan poslanec Petrů. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, já bych to chtěla jen zhodnotit. Ten zákon řeší tři věci, a kdybychom statisticky vzali, o čem se tady hovoří nejvíc, tak je to kouření. Je tam hodně věcí ohledně alkoholu, ale strašně moc málo kolegů a kolegyň se zde zmiňuje o tom, že tam je další část a to jsou drogy. Ráda bych se proto vyjádřila právě k této skupině, což drogy jsou.

V návrhu, který nám přišel od Ministerstva zdravotnictví, a řešili jsme to několikrát, byla naprosto vypuštěna kapitola substituční léčby. Kdo neví, co to znamená, tak přeložím, je to odvykací léčba drogově závislých. Na toto téma byly uspořádány již dva kulaté stoly s odbornou společností adiktologů. Další kulatý stůl se bude konat teto čtvrtek.

Tato problematika je, myslím si, velice žhavá, protože se nám zde rozjel v ČR nelegální drogový trh, a myslím si, že to určitě nevyřeší jenom tento zákon, že toho k řešení je daleko víc, ale myslím si, že to je i tím, že systém v naší republice je velice špatně nastaven. Dovoluji si proto do tohoto zákona předložit dva pozměňovací návrhy, které by substituční léčbu do tohoto zákona vrátily, a aby dostala nějakou právní úpravu.

Dalším opatřením k zodpovědnější praxi v substituční léčbě je návrh na přesnou specifikaci lékařů, kteří by měli oprávnění indikovat tuto substituční léčbu. Toto omezení na kvalifikované lékaře by mělo zvýšit kvalitu péče a snížit únik substitučních preparátů na černý trh. Kdo to neví, tak v dnešní době vám substituční preparát předepíše naprosto každý lékař, ale už nezahájí bohužel léčbu.

Dále bych řekla, že je také velice nutné průběžně sledovat situaci a monitoring stavu užívání návykových látek. Myslím si, že je to základní nutnost a předpoklad pro jakoukoliv diskuzi a formulaci protidrogové politiky. Druhým důvodem pro sledování je závazek České republiky participovat na celoevropském systému monitorování a hodnocení situace užívání návykových látek v rámci sítě Reitox a závazky vyplývající z naší účasti v tomto systému, včetně přístupu k datům jiných zemí a možnosti tak porovnávat vzájemně situaci, informovat se o vývoji a aktuálních trendech, včetně naprosto zásadní potřeby sdílení informací mezi zeměmi v oblastech, kde daný fenomén překračuje národní hranice a kde jediným možným východiskem je sdílení informací a jejich výměna.

Jak řekl pan ministr, musím souhlasit, že je nutné, aby v České republice byla alespoň minimální preventivní a léčebná síť institucí, abychom mohli reagovat na praktickou potřebu, která vyplývá ze závažnosti důsledků, které jsou spojené s užívání návykových látek. Vím, že kouření je nejvíce vidět, kouř nejvíce smrdí a je cítit, ale opravdu bych ráda všem připomněla, že tento zákon opravdu není jenom o kouření, ale je i tom alkoholu a o drogách.

V podrobné rozpravě se přihlásím ke svým dvěma pozměňovacím návrhům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji paní poslankyni Pastuchové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jiří Petrů. Prosím pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Vážené dámy a pánové, vážený pane předsedající, pane ministře, ve svém vystoupení se budu zabývat tou částí návrhu zákona, která omezuje prodej a podávání alkoholických nápojů, a příležitostným prodejem alkoholických nápojů, tedy paragrafem 11 a 14 - tedy z původního návrhu, podotýkám, protože od té doby došlo k určitému vývoji.

V § 11 odst. 2 písm. b) se zakazuje prodávat a podávat alkoholické nápoje ve škole a školském zařízení.

Dneska to již zde zaznělo, že ten návrh nezohledňoval skutečnost, že v České republice existují také školy například vinařské, kde hlavní učební náplní je výroba, výchova vinohradnických a vinařských odborníků, podávání, prodej a degustace vína, tedy alkoholické nápoje. Dokonce studenti dělají maturitní zkoušku z tohoto. Ústavněprávní výbor ve svém usnesení č. 181 ze dne 9. února 2016 doplnil písmeno b) o text "nejde-li o prodej nebo podej, který je součástí soustavné přípravy na budoucí povolání v oborech vzdělání se zaměřením na gastronomii, hotelnictví, zemědělství, potravinářství, nebo potravinářskou chemii". To je rozumný návrh, čili prosím o podporu tohoto bohulibého návrhu ústavněprávního výboru.

V § 11 odst. 2 písm. b) však toto ustanovení má také další negativní dopad, a to v rámci vedlejší hospodářské činnosti škol. Konkrétně budu hovořit o škole, která osmkrát desetkrát do roka pronajme školní jídelnu pro pořádání rodinných oslav, svateb, výročí, kde se podávají samozřejmě alkoholické nápoje. Ale zdůrazňuji, že je to v sobotu, tedy v době mimo výuku, a je zde zapovězeno kouření. Jídelna je pravidelně také pronajímána spolku vinařů k hodnocení vína, kde se víno podává, degustuje a hodnotí. Některé školy pořádají či pronajímají tělocvičny pro plesy. Na plesech se samozřejmě také alkoholické nápoje a lihoviny prodávají a podávají. Škola si tímto způsobem vylepšuje svůj rozpočet na provozní náklady.

Tuto záležitost řeší pozměňující návrh kolegy Jaroslava Krákory, který je veden v elektronické evidenci pod č. 3897, a já vás také prosím o podporu tohoto dobrého návrhu.

V § 11 odst. 2 písm. g) se hovoří o tom - to ustanovení zapovídá prodávat a podávat na veřejnosti přístupné sportovní akci s výjimkou alkoholického nápoje obsahující nejvýše 4 objemová procenta etanolu - ono to je dnes již upraveno na 4,3 %. Ale podle tohoto ustanovení sice mohou někteří vytrénovaní fanoušci během fotbalového utkání zkonzumovat deset, patnáct piv, ale mně nikdo neprodá ani nepodá dvě deci dobrého vína. Mohu vám říct, že pořádáme deset let fotbalový turnaj obcí LVA, kde se samozřejmě - jsou to vinařské obce - víno podává. Za deset let nebylo vůbec žádných potíží. No, kdybych měl být úplně přesný, tak jednou byl vyveden fanoušek, který popíjel pivo a potom hrubě a sprostě vynadal sudímu. To je za deset let jediný incident, který tam nastal.

Zde bych také proto požádal o podporu mého pozměňovacího návrhu vedeného v elektronické evidenci pod č. 3795, k němu se přihlásím v podrobné rozpravě, a tuto záležitost také řeší.

Dostáváme se k ustanovení § 14 odst. 1, který zapovídá příležitostný prodej alkoholických nápojů mimo výroční trh, veřejnosti přístupné slavnostní, kulturní a taneční akce. Na veřejnosti přístupné sportovní akci lze prodávat alkoholické nápoje - znovu se tady hovoří - nejvíce 4 objemová procenta etanolu. Musím zde upozornit, že mezi akcemi, kde lze podávat alkoholické nápoje, nejsou jmenovány ochutnávky vína, říkáme tomu lidově košty, nebo ochutnávky částečně zkvašených hroznových moštů, mluvíme o burčácích. To nejsou ani výroční trhy, ani kulturní, ani taneční akce - alespoň ne na začátku koštu. To taneční akce není. Ochutnávky vína jsou akcemi, které prvoplánovitě mají za účel umožnit výrobcům vína prezentovat svou produkci na akcích, kde jsou víno či zkvašené hroznové mošty odbornou i laickou veřejností degustovány, hodnoceny a porovnávány. Jedná se o nezbytný proces zvyšující kvalitu, odbornost a obecnou povědomost o konzumaci tohoto ušlechtilého alkoholického nápoje. Navíc podporuje uchování a rozvoj vinohradnictví a vinařství jako významné součásti evropského kulturního dědictví, podporuje rozvoj turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství. Rovněž mnohé odborné studie a publikace nejen v České republice, zmíním například profesora Šamánka, ale i v zahraničí jednoznačně podporují přiměřenou konzumaci vína. Nezanedbatelná je i skutečnost, že při ochutnávkách vína je zapovězeno kouření, což má velký výchovný dopad.

Vládní návrh umožňuje na sportovních akcích konzumaci tedy jakéhokoliv množství piva a zcela znemožňuje konzumaci byť jediného pohárku vína. Nebude tedy možné například při jarních a podzimních venkovních sportovních akcích při chladném počasí prodávat teplé vinné nápoje, jako je svařené víno.

K odstranění těchto nedostatků jsem do elektronické evidence vložil pozměňující návrh č. 3877, k němuž se v podrobné rozpravě ještě přihlásím, a požádám vás o podporu těchto pozměňujících návrhů. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Jiřímu Petrů. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji vám za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme se také s kolegou Josefem Uhlíkem zabývali možnými dopady tohoto zákona právě na regionální výstavy vín, regionální košty ovocných pálenek a také jsme došli k závěru, že je třeba v některých místech tvrdost tohoto zákona zmírnit, a proto jsme předložili společně několik pozměňovacích návrhů, které bych zde krátce uvedl.

Jeden se týká zákazu i příležitostného prodeje ve škole a ve školském zařízení, protože je řada obcí a měst, malých městeček, kde nemají kulturní sál s výjimkou tělocvičny a podobně. Takže je třeba umožnit, aby i v některých obcích byly tradičně pořádány ve školním zařízení, konkrétně v tělocvičnách, příležitostné akce, například košty vín, košty pálenek a podobně. Jelikož úprava daná v ustanovení § 14 se dotýká pouze příležitostných akcí a je v rozsahu velmi limitována, není důvod ohrozit konání podobných akcí pro veřejnost a neumožnit ze zákona výjimku pro tuto oblast.

Druhý pozměňovací návrh se týká § 11 a týká se hranice objemového etanolu, zvýšení ze 4 na 4,3. Vládní návrh podobně jako současná právní úprava omezuje prodej a podávání alkoholických nápojů na sportovních akcích. Nově je upřesněna výjimka pro alkoholické nápoje ze současné úpravy uvádějící výčepní pivo s extraktem původní mladiny do 10 hmotnostních procent na návrh uvádějící obsah etanolu. Tento pozměňovací návrh zvyšuje navrženou úroveň ze 4 % objemových etanolu na 4,3 % objemových etanolu, aby byla skutečně zahrnuta veškerá piva stejné stupňovitosti. Jedná se o desetistupňové pivo od všech výrobců. Důvodem pro úpravu je skutečnost, že původně navržený limit by jinak nepřípustně zasahoval do hospodářské soutěže na trhu alkoholických nápojů, protože jak známo, různí výrobci mají různý procentuální objem obsah etanolu. Česká republika se tak vyhne případným sporům v důsledku regulace, která by v daném trhu jinak působila diskriminačně, případně by ti prodejci nebo ti výrobci, kteří mají vyšší objem než 4 %, museli tu svou desítku šidit.

Další pozměňovací návrh se týká § 14. Jedná se o příležitostní prodej na trhu, veřejně přístupné slavnosti, tradiční nápojové soutěži, kulturní a taneční akci, na veřejnosti přístupné akci atd., kde se navrhuje s ohledem na široký rozsah komunitních akcí rozšířit seznam akcí na příležitostný prodej na trzích obecně, ať se jedná o výroční, jednorázové či pravidelně se opakující trhy včetně trhů obecních, farmářských apod., jakož i na tradiční nápojové soutěže, jako jsou košty, výstavy vín, lihovin včetně ovocných pálenek, pivních soutěží apod. Vzhledem i k dlouhodobé tradici a rozmanitosti alkoholických nápojů včetně zmíněných ovocných pálenek, jako jsou slivovice, meruňkovice, třešňovice apod., je v rámci příležitostného prodeje ponechána i kategorie lihovin na zmíněných typech akcí. Podobně jako u pozměňovacích návrhů jsou srovnávána pravidla pro piva spadající do stejné stupňovitosti. Vzhledem k zaměření většiny veřejně přístupných slavností, tradičních nápojových soutěží, kulturních a tanečních akcí je povinnost předchozího nahlášení správci daně omezena pouze na trhy. To znamená, takové to velmi přísné opatření, které mělo svůj racionální základ, by se mělo vztahovat na prodej alkoholu na trzích, ale nikoliv na těchto příležitostných akcích, jako jsou košty vín, košty slivovice.

Poslední pozměňovací návrh, který se týká této oblasti, je ještě takové to vymezení, komu není možné podat nebo prodat alkoholický nápoj, protože původní zdůvodnění nebo původní termín jsem nepovažoval za vhodný. Nepovažuji za vhodné zavést v novele zákona neurčitý termín prodej či podání alkoholického nápoje (osobě) zjevně ovlivněné alkoholem nebo jinou návykovou látku, ale vrátit se k ustálenému termínu "osobě, která je zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky a je ve stavu, v němž ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek". Posuzovat stav osob, které jsou zjevně ovlivněné alkoholem nebo jinou návykovou látkou, je velmi komplikované a neurčité. Je-li s některými kulturními akcemi, např. košty, spojena konzumace alkoholických nápojů a dojde-li ke konzumaci například sklenky vína jejím účastníkem, pak je zřejmé, že taková osoba je již pod vlivem alkoholu. Posuzování míry ovlivněnosti při přísném výkladu může působit komplikace například pořadatelům výstav vín a koštu slivovice. Je-li dán absolutní zákaz, neměl by pak prodejce takové osobě prodat či podat žádný další alkoholický nápoj, a to přesto, že daná osoba nepůsobí vůči sobě ani svému okolí nikterak rušivě. Navrhuji proto absolutní zákaz zmírnit podmínkou, která je uvedena mimo jiné například v § 18 u úpravy zákazu vstupu pro osobu, která je zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

Tolik tedy k uvedení mých pozměňovacích návrhů a návrhů pana kolegy Jožky Uhlíka, ke kterým si dovolím se přihlásit v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče.

Pardon, ještě s faktickou poznámkou pan předseda Schwarzenberg. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, nechci býti chráněn před návykovými látkami. Chci statečně čelit alkoholu, tabáku tak, jak jsem to během 60 let svého života sám činil. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane předsedo. Nyní už zmíněný řádně přihlášený do obecné rozpravy pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych vaši mysl, která je teď plná kouření a alkoholu, malinko přesměroval k něčemu jinému - k něčemu, s čím já mám problém v tomto návrhu zákona.

Tento návrh zákona zavádí možnost testování dětí ve škole na drogy bez souhlasu rodičů. To je podle mého názoru formulace, která je velmi závažná, protože svým způsobem ona zavádí do škol testování žáků, což nebude vůbec přispívat ke komplexnímu řešení problémů souvisejících s návykovými látkami a drogami v prostředí škol. Naše školství má celou řadu problémů a ten jeden z největších je, že je vlastně narušena do určité míry důvěra mezi žákem a pedagogy. Proč je tato důvěra narušena a kde se nacházejí kořeny tohoto stavu, je věc na velmi dlouhou diskusi. Ale pokud zavedeme testování žáků na drogy, dostaneme se do fáze, kdy vznikne mezi žákem a učitelem vlastně takový nerovnoprávný vztah. Testování bude znamenat, že bude přinášet celou řadu nejrůznějších osočování, obviňování, že toto vyšetření, tyto odběry budou probíhat na základě nějakého udání. A na druhou stranu přitom, jaký bude výstup z tohoto testování? Bude za ním nějaká penalizace? Nějaké porušení možnosti nebo narušení možnosti docházky do školy?

Ve fázi, kdy dneska jednáme o inkluzním vyučování, tento krok považuji za velmi, velmi nešťastný. Bude to znamenat, že naši žáci budou v problému, který nebudou umět dopředu předvídat, protože to obvinění z toho, které tady je nedefinováno, bude implicitně obsahovat potom možnost toho testování.

Nechci hovořit o tom, že testování na drogy znamená náklad na jedno testování řádově okolo 700 korun, že to není úplně malá suma. Nechci hovořit o tom, že bychom museli učitele proškolit v tom, jak se takové testování dělá, jak zajistit, aby testování bylo regulérní. Chci hovořit o tom, že vztah mezi učitelem a žákem by měl být takový, že v okamžiku, kdy vznikne podezření na to, že žák užívá drogy, měl by to být impuls k tomu, aby došlo k rozhovoru mezi učitelem a žákem, k otevřené diskusi o tomto problému a k pokusu o vyřešení této situace formou, která by měla mít edukativní formu, která umožní žákovi, aby se nad svými problémy zamyslel, a která také umožní pedagogickému sboru, aby do této věci vstupoval aktivně, aby hledal řešení, ne aby hledal možnost nějaké penalizace tím, že prokáže užívání drogy.

Samozřejmě že ten problém v sobě má ještě jednu jednotku, to je problém toho, že s takovým vyšetřením na přítomnost drogy by měli být seznámeni rodiče žáka. To není možné udělat bez jakékoli vazby na rodiče, protože ti jsou zodpovědní za své dítě, ti jsou zodpovědní za to, že je vedeno a jak je vychováno.

Vzhledem k tomu, že tento problém v tomto zákoně vypadá jakoby okrajový, ale pro mne je velmi zásadní, připravil jsem pozměňovací návrh, ke kterému se potom v podrobné rozpravě přihlásím. Pozměňovací návrh, který tuto možnost testování žáka na přítomnost drogy bez souhlasu rodičů prostě neumožní. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Svobodovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážená paní ministryně, poslední přítomná, dámy a pánové, už toho hodně zaznělo, tak se pokusím být také stručný. Začnu tak, jak jsem začínal v prvním čtení: Jsem ve střetu zájmů, jsem kuřák, občas a s chutí si dám skleničku alkoholu, takže v obou částech, které se zákon snaží regulovat, na rozdíl od těch, které nereguluje, jako jsou drogy, jsem potenciálně závislou osobou. Jak jsem se dneska dozvěděl od pana ministra Němečka, tak jsem dokonce nemocen, protože nikotinismus je prý nemoc. Já si... (kašle) ... připadám vcelku zdravý. (Hlasitý smích ministra Němečka.) Ale to samozřejmě je otázka posouzení nakolik.

Budu vystupovat ještě v podrobné rozpravě, protože jsme tady v mimořádně složité situaci, kdy řada návrhů vzniká až úplně na poslední chvíli, a pokládám celý průběh toho projednávání za mimořádně nešťastný. Ono už toho hodně zaznělo od mých předřečníků. Prostě tady, a teď to nekladu úplně za vinu panu ministrovi, ale spíš nějakým úředníkům pod ním, vznikl návrh naprostých fanatiků, jinak to opravdu neumím nazvat, pachatelů dobra za každou cenu, kteří jsou rozhodnuti nám vnutit své dobro bez ohledu na to, co to se zemí udělá a co to udělá s jednotlivými lidmi a jestli je to bude štvát nebo nebude štvát.

Vláda ho zjevně četla jenom velmi, řekněme, selektivně. To se ukázalo v průběhu projednávání, že jsme měli paragrafy nazvané jiným názvem jenom proto, že se kopírovalo ctrl alt, ctrl v, a pak jsme se dostali bohužel do situace, že titíž fanatici vystupovali na výborech, a i věci, které ministr sám signalizoval už před časem, jako elektronické cigarety, že v nějaké podobě povolí, tak nebyla ochota z toho resortu jakoby přepsat. A teď jsme v situaci, že bylo schváleno vlastně naprosté minimum návrhů na výborech. Máme tady seznam asi 50 nebo kolika návrhů, polovina z nich byla podána dnes. Já se to snažím poměrně pečlivě hlídat, ale je opravdu mimořádně složité se v tom vyznat, co se bude projednávat, v jakou chvíli, které návrhy si budou vzájemně protiřečit a které nebudou. Pokládám to za velmi nešťastné. Kdyby byla v této Sněmovně vůle, tak bych doporučoval, abychom zopakovali čtení v garančním výboru. Ale uvidíme v průběhu třetího čtení, to teď v druhém čtení navrhovat nemohu, ale myslím, že se nám ukáže, že po garančním výboru nebudeme o moc moudřejší, protože se to projednávání rozpadne na jednotlivé části.

Ten zákon byl bohužel od začátku napsán jako mimořádně prohibiční a týkající se nejenom kouření, kde dejme tomu ministerstvo alespoň signalizovalo svůj zájem zakázat kouření téměř všude, ale zase si myslím, že ho přehnalo, ale týkající se dramaticky i alkoholu a jeho rozlévání na veřejných místech a rozlévání i v uzavřených společnostech, i osobního prodeje. A pak se teprve v průběhu jednání začalo ukazovat, jaké absurdity tam jsou. Některé řeší svým pozměňovacím návrhem pan zpravodaj Krákora, který myslím už na ty největší absurdity poukázal, jako takové ty příběhy, že nesmíte prodat alkohol osobě, která by posléze měla vykonávat činnost, při které nesmí používat alkohol. Což by ovšem znamenalo, že u žádné pumpy nemůžu prodat láhev vína komukoli, kdo se tam zastaví, protože nepochybně je to prodej, nepochybně je to osoba, která bude posléze řídit. Že si ho otevře až doma nebo že ho veze na oslavu někomu úplně jinému, bylo všem tvůrcům doba z ministerských lavic úplně jedno, protože oni chtěli páchat.

To jsou bohužel problémy, které se před námi ukazují. Já na to poukazuji jenom proto, protože mám část návrhů, které se pokoušejí nějakým způsobem regulovat to, co jsem věděl, že bude problém. Ale je bohužel část návrhů, které budu muset přednést až v podrobné rozpravě ve druhém čtení a zdůvodnit je až v této podrobné rozpravě, protože v podstatě navazují na to, co nám tady dnes bylo rozdáno od pana zpravodaje a co předpokládám, že v nějaké míře projde, a tam budu chtít dělat jenom nějaké dílčí úpravy. Čímžto se omlouvám ctěné Sněmovně, že nemám všechno připravené fyzicky a písemně, ale opravdu to nebylo v lidských silách tak učinit.

To jsou snad ty obecné poznámky. Jedna věc, která mě na tom, musím říct, celou dobu zlobí, a to když odhlédnu od té regulační činnosti, tak právě v té činnosti, která se vůbec nereguluje, protože se snažíme tvářit, že se chráníme před škodlivými účinky návykových látek, ale fakticky ty návykové látky jsou jenom alkohol a nikotin. A to, co tady navrhovala paní kolegyně Pastuchová, a to, co bylo opakovaně projednáváno na zdravotním výboru, to je nějaká regulace - nebo Maxová to navrhovala původně, pardon, vy jste se k tomu jenom přihlásila, tak to se omlouvám - nějaká regulace šleháren ve městech, to se najednou tváříme, že udělat možné není, že ministerstvo nám bude pořád říkat - jako přece nemůžeme obci dát pravomoc zregulovat, jestli šlehárny budou 100 metrů od školy nebo nebudou. Ale zato je představa, že můžeme dát obci pravomoc zregulovat, kde se na veřejném prostoru bude kouřit, kde se na veřejném prostoru bude pít. To myslím, že jsou takové trochu nedomyšlenosti. Místo toho, aby se regulovaly ty skutečně nebezpečné věci, jako jsou právě zakázané drogy a jejich substituty, tak se pořád snažíme maximálně regulovat drogy nezakázané, které společnost používá, jako je alkohol a kouření, a to ještě maximálním způsobem.

Tolik obecné poznámky. Já se pak vrátím ke svým pozměňovacím návrhům v podrobné rozpravě a znovu se omlouvám, že je budu - některé - muset ještě dílčím způsobem zdůvodnit i v podrobné rozpravě a nebudu se moci jenom odkázat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Štěpán Stupčuk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, já mám za to, že zde existuje, jak poslouchám tu diskusi, určitý všeobecný konsenzus na dvou věcech. Ten první je, že kouření je nezdravé a že škodí zdraví. Jsem rád, že ta diskuse se o tomto nevede. Považoval bych ji za zbytečnou. Současně mám za to, že tady panuje všeobecný konsenzus na tom, že by se nemělo kouřit v restauracích. To, o čem tu vedeme diskusi, je samozřejmě hledání míry přiměřenosti regulace konzumace tabákových výrobků.

Já bych zde chtěl hovořit o pozměňovacím návrhu, který jsem si dovolil připravit jako takový určitý podle mého soudu rozumný kompromis. Podstata mého pozměňovacího návrhu v oblasti regulace tabákových výrobků, ke kterému směřuje, vychází z těchto zásad:

První zásada je absolutní zákaz kouření v restauracích jako první, nepodkročitelné pravidlo tohoto návrhu.

Za druhé připouští možnost kouření tam, kde se nepodává tepelně zpracovaná úprava jídel, za splnění taxativního výčtu podmínek, to je: stavebně technicky oddělené prostory, tak aby kuřáci nemohli vstupovat do subjektivních práv nekuřáků, současně takto stavebně technicky vymezené prostory nebudou představovat více než 30 % z celkové plochy toho provozu, to znamená minimálně 70 % provozu, kde se bude kouřit, vždycky bude představovat nekuřáckou část a zbylá 30procentní - až 30procentní - může představovat onu "kuřárnu". Opět stavebně technicky oddělenou tak, aby nekuřáci nedopláceli na kuřáky.

Třetí podmínkou, kumulativní, je to, že se snaží pozměňovací návrh vycházet vstříc i požadavkům na ochranu zdraví zaměstnanců, že takováto kuřárna, která nebude přesahovat oněch 30 % a bude stavebně technicky oddělena, bude vždy bez obsluhy.

Mám za to, že tento návrh by mohl být posouzen jako určitý kompromis, konsenzus i ve světle toho, že přece nechceme kuřáky vyhánět na ulice z xy různých důvodů. A chtěl bych ještě říci, uvědomme si, že my se tady neustále snažíme zvyšovat komfort a úroveň, kvalitu práv jednotlivých menšin. Ti kuřáci jsou taky menšina. Je jich 34 %. Nevidím skutečně nic pohoršujícího na tom, abychom jim vymezili stavebně technicky oddělené provozy, kde mohou kouřit, aniž by tím ohrožovali nekuřáky či obsluhu. Bavíme se tady také o určité důstojnosti. Já bych se moc přimlouval za to, abychom se nad tímto návrhem společně zamysleli, protože jsem přesvědčen, že takovýto návrh je velkým krokem kupředu v oblasti regulace konzumace tabákových výrobků. Nelze ani odhlédnout od situace, že Česká republika přistupuje doposud poměrně liberálně v oblasti nabídky možností nákupu tabákových výrobků. Takže já bych toto kladl i do určité rovnováhy vůči té straně nabídky. Moc bych za to prosil. A snad neřeknu nic špatného, když mám za to, že zde existuje v tuto chvíli určitý, byť implicitní konsenzus i s předkladatelem.

Chtěl bych vás, vážené kolegyně, kolegové, poprosit o zvážení podpory tomuto návrhu. Já se k němu samozřejmě přihlásím ještě ve zvláštní rozpravě. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stupčukovi. Nyní s přednostním právem pan předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Ne, já jsem se přihlásil s faktickou, protože chci jenom zareagovat na předřečníka. Já jsem se skutečně nad jeho pozměňujícím návrhem zamýšlel, protože jsem si to dlouho myslel taky a veřejně jsem tento názor podporoval. Proto pokládám za nutné krátce sdělit, proč jsem změnil názor.

Když tenhle pozměňující návrh podpoříme, jakkoliv zní sympaticky, tak v obcích od dvou tisíc do deseti tisíc zlikvidujeme hospody, kde se dnes vaří, pije a kouří, protože každý, kdo tam dnes chodí jíst, pít a kouřit, tak si tam dá rychlé jídlo a přesune se přes ulici do nálevny, kde se nevaří, ale kde se kouří a pije. Takže v těch hospodách buď tímto opatřením zrušíme kuchyni, protože nebudou schopni konkurovat, anebo to zavřou úplně. Prostě podmínka, že by měly být rovné podmínky pro všechny, by měla být zachována. To znamená, buď to zakažme všude, nebo to nezakazujme nikde. Ale když to jedněm zakážeme a druhým nezakážeme, vytvoříme nerovnost, která bude naprosto nespravedlivě likvidovat určitý typ podnikání v tomto sektoru veřejného stravování.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za tuto faktickou poznámku. S další faktickou poznámkou pan poslanec Štěpán Stupčuk. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Já se nepovažuji za nějakého velkého znalce v oblasti jednotlivé komparace úprav této problematiky, ale chtěl bych jenom na svého předřečníka reagovat v tom smyslu, že jednak takováto úprava je obvyklá i v zahraničí. Není to nic, co by bylo zcela nevyzkoušené. Ale vyjdeme-li z nějakého liberálního pohledu, tak ten říká, že vždycky je lepší rozhodnutí ponechat na lidech. Já si myslím, že můj návrh směřuje k určité možnosti volby, proto bych ji preferoval nad tou svázaností té státní regulace, byť tomu argumentu, který jste uvedl, rozumím. Protože samozřejmě v této sešněrovanosti se hledá ta cestička samozřejmě velice obtížně, ale pořád si myslím, že je lepší prostě ponechat nějaký určitý prostor na volné úvaze jak těch provozovatelů, tak těch konzumentů, než přicházet s plošným absolutním zákazem. Podobně tomu může samozřejmě být i u těch elektronických cigaret, protože pokud tam bude ta výjimka, tak my tím nepřímo zákonem vytvoříme komparativní výhodu pro producenty právě elektronických cigaret a samozřejmě producenti tradičních tabákových výrobků budou znevýhodněni právě novou právní úpravou.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stupčukovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Helena Válková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, když posloucháme tu debatu, tak nám jistě neujde, že většina z nás, minimálně těch, kteří tady debatují, má zájem na tom, abychom zákaz kouření v podobě, o které jsme na začátku hovořili, nezavedli. Táži se, jestli je to tím, že spíše mlčí ti, kteří byli pro absolutní zákaz kouření ve vnitřních prostorách zařízení společného stravování, či nikoliv. Jak víte, je tady ještě jeden sněmovní tisk 272, který tuhletu větičku obsahuje. A pro případ, že by se nepodařilo tento zákon zdárně v tom původně zamýšleném rozsahu dovést až do konce, tak vždycky je možno se k němu vrátit. To jenom v úvodu na tuto eventualitu chci ještě jednou upozornit.

Pak bych ráda upozornila na to, že zatím tady málokdo hovoří o tom, že zaměstnanci v restauračních zařízeních jsou velmi často nepřímo nuceni svou finanční situací k tomu, aby přijali práci, která je v současné době už dobře, v Praze velmi dobře, mimo Prahu ale dobře oproti jiným zaměstnáním honorovaná, a strpěli i to, že budou vykonávat práci v podmínkách, které škodí jejich zdraví. Navštěvuji ráda restaurace, samozřejmě ne každý den, ale natolik často, abych znala tu situaci dost dobře, a vím, že naprostá většina z nich by přivítala zákaz kouření.

Přivítali by ho i lidé, o kterých bychom řekli, že celkem ten zákaz kouření můžou vnímat jako určitou neutrální normu, bude, nebude. Jsou to lidé, kteří navštěvují třeba tady v Praze restaurace, použiji toho starého termínu nižší cenové kategorie, kteří říkají: když do té restaurace přijdeme, většinou se tam kouří, musíme potom větrat své šatstvo, bylo by dobré zavést plošný zákaz kouření.

Osobně nevěřím na oddělené stavební prostory, protože shodou okolností na Praze 2 jsme zasedali teď na schůzi našeho klubu Prahy 2 v zařízení, které má takzvaně oddělené prostory, a samozřejmě při každém otevření dveří do té nekuřácké části tam proudil silně zakouřený vzduch, takže za chvíli po našem příchodu už jsme měli pocit, že sedíme v kuřácké části. A tak je to i v jiných restauracích. Takže já si myslím, že jakmile tyto výjimky zavedeme, uděláme z nich pravidlo a budou součástí zákona, tak vlastně nemusíme schvalovat vůbec nic.

Já to tedy takto vnímám, na rozdíl od druhé části zákona, která ohrožuje tu první protikuřáckou, a to je v podstatě částečně až v té původní verzi prohibiční ustanovení, které se týká konzumace alkoholu a kde si myslím, že ty pozměňující návrhy, například jak je přednesl kolega Benda na ústavněprávním výboru, v mnohém, když jsem potom o nich ex post přemýšlela, jsou natolik dobře zdůvodněné současnou situací třeba podávání alkoholu na plesech a podobně, že si myslím, že ten zákon bude pro veřejnost přijatelnější, rozhodně v té pozměněné podobě pro něj ruku zvednu, resp. pro pozměňovací návrhy tohoto typu.

Pochopitelně jako asi většinu z nás mě zaskočilo to - použiji termín, který mě napadl - komplexní přepracování původního návrhu, který jsme projednávali ve výborech, to bylo tedy v té první fázi našeho jednání. Teď když se seznamuji s jednotlivými návrhy, tak zjišťuji, že jsou to vlastně návrhy, které zněly v podobné podobě na jednáních ústavněprávního výboru a zřejmě i jiných. Takže zas tak obrovská změna to není, jen to teď zní z Ministerstva zdravotnictví.

V závěru svého vystoupení, nebyla jsem připravena, že budu vystupovat takhle komplexně, protože jsem myslela, že ta debata už odezněla, budu se moct věnovat svému pozměňovacímu návrhu, aby byl zákaz kouření v zoologických zahradách nebo na nástupištích veřejné hromadné dopravy. Nebyla jsem na to připravena, ale v závěru mi dovolte, abych shrnula těch pár poznámek, doporučení, abychom se zamysleli, jestli chceme jít cestou, která se v zahraničí ne příliš osvědčila. Na Slovensku situaci znám a vím, že říkají: Nepřijímejte úpravu, jakou jsme přijali my, nám se to neosvědčilo. A jestli se budeme jako v minulosti už mnohokrát schovávat za naši typickou českou vlastnost, že jsme kreativně schopni obejít cokoli kdykoli jakkoli proti komukoli, pokud k tomu budeme takto přistupovat, tak vlastně nemá cenu, abychom tady přijímali zákony, které chtějí stanovit nějaké plošné regulace.

Doporučuji se spíše podívat na ty vyspělejší země, myslím z hlediska právní kultury, kde to funguje docela dobře. A já sama jsem měla veliké pochybnosti, že třeba v Itálii nebo ve Španělsku tento zákaz bude dodržován. V obou zemích jsem byla několikrát, nesetkala jsem se s tím, že by dodržován nebyl. Nemluvím o disciplinovaných zemích skandinávského typu nebo Německu a Rakousku, tam víme, že disciplína je nade vše, a my jsme tomu relativně dosti vzdáleni. Ale právě ty jižněji situované země jsou nám v mnohém blízké i milé a myslím si, že tam ten příklad funguje. Slovensko myslím není příklad, kterým bychom se měli příliš v této oblasti inspirovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Válkové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dovolte, abych vašim prostřednictvím zareagoval na paní kolegyni Válkovou.

Já jsem pro ty výjimky. A to například i po vzoru Rakouska. Rakousko má ty výjimky také. A já bych se je nebál tady aplikovat. Přišel bych i s takovým nápadem, ať si tedy každý provozovatel dané restaurace, hospody vybere, jestli chce mít zařízení kuřácké, nebo nekuřácké. Dáváme volbu jak tomu provozovateli, tak volbu občanovi, nebo zákazníkovi, který tam chce jít. Takže on si může vybrat: půjdu do kuřácké restaurace nebo hospody, anebo nepůjdu. To samé jako nekuřák. Já můžu jít tam i tam. Ať si tedy každý vybere podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, jestli si chce ničit jakoby zdraví. A ten provozovatel to takhle určí. Ale musí to být při vstupu jasně označeno, že se jedná o kuřácké zařízení nebo o nekuřácké. A ono postupem doby například dojdeme k tomu, že budeme mít samé nekuřácké provozovny a nebudou žádné kuřácké. Ale já říkám, chce to čas. Protože pokud budeme tvrdě regulovat úplným zákazem kouření, tak se to bude jenom obcházet. Všude se to bude obcházet.

Opravdu tady apeluji na tenhle ten princip. Říkám, už tady bylo řečeno, vzal bych si třeba vzor z toho Rakouska. A když ne ze Slovenska - i když já se nebojím ani jednoho modelu, protože nějakým způsobem funguje, ale říkám, dejme na výběr tomu provozovateli, zda kuřácká, nekuřácká, a tomu konzumentovi, zda chce jít tam, anebo tam. Bude to asi nejjednodušší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klánovi za tento demokratický přístup. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Štětina: Dobrý večer. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem zvyklý, že nehovořím z papíru, ale tentokrát jsem si ten papír musel připravit, ne proto, že to bude hrozně dlouhé, ale jenom abych na něco nezapomněl. Budu ale velmi stručný. Takže jsem si nachystal pouze jakési teze.

Teze jedna. Naše republika je poslední zemí v Evropě, kde tento zákon není. Není. Já se ptám: A proč? Domnívám se, že i na této schůzi jsme si mohli z jednotlivých diskusních příspěvků vypočítat a ty důvody zjistit.

Za druhé. Je třeba, aby přijetí tohoto zákona bylo naprosto zásadní a potřebné pro zdraví občanů této země.

Za třetí. Mnoho diskusních příspěvků nebudu komentovat, protože dávat přednost podnikání před zdravím našich občanů považuji za nehoráznost.

Za čtvrté. Vážím si Ministerstva zdravotnictví, že tento zákon připravilo a udatně bojuje proti demagogickým argumentům některých politiků. A právě komplexnost, to znamená kouření, alkohol, návykové látky, považuji naopak za velmi pozitivní pro obhajobu tohoto zákona.

Za páté. Výbor pro zdravotnictví jako garanční výbor tento zákon projednal a připravil usnesení, které přednesl pan zpravodaj a které já podporuji bezvýhradně.

Za šesté. Žádný zákon není dokonalý a přijatelný pro každého občana. Nelze totiž zákonným způsobem vymezit, zakázat nebo dovolit všechny situace, které někteří kolegové zneužívají k nepřijetí, vrácení nebo alespoň oddálení platnosti zákona na co nejdelší dobu.

Za sedmé. Na závěr bych rád upozornil na jednu zásadní věc. Pokud si někteří páni poslanci myslí, že tento zákon je pro ně pozitivní politikum a budou opět zvoleni do této Poslanecké sněmovny, tak bych rád věřil tomu, že právě tento jejich přístup k tomuto zákonu bude mít pro ně negativní důsledek a občan, tedy volič, a zase ho budeme po čtyřech letech jednou potřebovat, si právě jeho postoj k zásadním zákonům uvědomí a hlas mu nedá.

Na závěr přeji Ministerstvu zdravotnictví, aby tento zákon obhájilo. A nám poslancům přeji rozum. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Štětinovi. Dalším zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, protikuřácký zákon je evergreenem této Sněmovny. To už tady dneska mnohokrát zaznělo. Už tady také zaznělo, že zákon v této podobě je vnímán hlavně jako protikuřácký, a to zejména ze strany médií. S tím asi nic nenaděláme. Ale tak jako už tady kolegyně Pastuchová, prostřednictvím pana předsedajícího, ale i někteří další bych se rád zmínil i o některých dalších aspektech tohoto zákona.

Na začátek ještě taková malá glosa. Tento zákon je takovým nesmiřitelným bojem mezi těmi, kteří by rádi o něco více přispěli k právu nekuřáků, proti těm, kteří naopak velmi tvrdošíjně a zarputile chrání práva kuřáků. S tím nic nenaděláme. Tak to v životě chodí. Ale pevně doufám, že přes ten zarputilý boj se nakonec v té změti pozměňovacích návrhů dobereme k výslednému konci a tento zákon - a z mého pohledu potřebný zákon - nakonec schválíme.

Přesto si troufám tvrdit, že v těchto zdech se s tímto zákonem stejně nesetkáváme naposledy. Když tak - a to bez prostřednictví, možná přes éter - poslouchám názory pro mě ale jinak velmi váženého senátora pana Kubery, tak jsem přesvědčený o tom, že v těchto zdech se s tímto zákonem ještě setkáme. Nechci být špatným prorokem. Ale kdyby se to náhodou nestalo, tak tady veřejně slibuji, že panu senátorovi zakoupím, a to teď bude z úst lékaře znít velmi nehezky, karton velmi luxusních cigaret.

A nyní již vážně. Pro KDU-ČSL zůstává prioritou ochrana nekuřáků. My nepodnikáme boj proti kuřákům, ale naší snahou je ochrana nekuřáků. A jako nepodkročitelné minimum vidíme větší ochranu nekuřáků v tom smyslu, aby alespoň ve stravovacích provozech a restauracích, kde je podávána strava, se nekouřilo. To vidím jako to nepodkročitelné minimum. Samozřejmě ctíme ten vládní návrh v celém svém (jeho?) rozsahu, budeme samozřejmě diskutovat všechny pozměňovací návrhy, které se zvlášť během dnešního dne rozrostly jako houby po dešti, budeme to posuzovat velmi zodpovědně, ale rovnou říkám, že je určitá minimální hranice, pod kterou jako klub KDU-ČSL nepůjdeme.

Nyní bych se rád zmínil o několika pozměňovacích návrzích, které jsem připravil nejprve do výboru pro zdravotnictví, a některé budu načítat dnes ve druhém čtení.

Ve výboru pro zdravotnictví byl schválen pozměňovací návrh, který se týká adiktologických služeb, konkrétně se týká podmínek provozování nebo pořádání některých preventivních akcí, jako je Den HIV apod. Tento pozměňovací návrh byl přijat a já doufám, že najde podporu i zde v Poslanecké sněmovně.

Druhým návrhem, ke kterému se dnes přihlásím v podrobné rozpravě, je legislativní ukotvení adiktologických služeb, které považuji za velmi důležitou součást protidrogové prevence a léčby návykových onemocnění. Tady si vás také dovolím potom ve třetím čtení požádat o podporu.

Třetí pozměňovací návrh byl velmi široce diskutován ve výboru pro zdravotnictví, ale i v odborné veřejnosti. Proběhlo k této problematice několik kulatých stolů, které pořádala kolegyně Jana Pastuchová, a já jí za to děkuji, a které velmi přispěly k identifikaci největších rizik v oblasti substituce návykových látek a všech dalších okruhů, které s tím souvisejí. Na základě identifikace těchto rizik proběhlo potom velmi intenzivní jednání s několika sekcemi Ministerstva zdravotnictví pod vedením pana náměstka Policara a Filipa. Chci ocenit to, že jsme po několika týdnech velmi intenzivních jednání dospěli k řešení aspoň nejpalčivější záležitosti a tou je léčba metadonem. Metadon v ambulantním podávání pro pacienty, kteří jsou už v nějaké stabilizované formě a kde podávání metadonu v současné době je na hranici zákona. Je potřeba to legislativně ukotvit, a proto věřím, že tento pozměňovací návrh, který by dle mého názoru měl mít podporu Ministerstva zdravotnictví, neboť se na něm významně podílelo, řeší alespoň tuto nejpalčivější záležitost týkající se substituce.

Kromě této oblasti ale zůstává celá řada dalších problémů, které se substitucí souvisejí, všichni, kteří se tomu nějakým způsobem věnujeme, o nich víme, a proto už 10. března kolegyně Pastuchová pořádá další kulatý stůl, kde budeme o dalších rizicích a možných řešeních těchto rizik jednat.

Tady bych znovu zmínil ještě aktivitu pana náměstka Policara a Ministerstva zdravotnictví týkající se podávání subutexu, subuxonu, kde v tuto chvíli je podle právníků zanalyzováno, že to nelze řešit legislativní cestou, ale rýsuje se řešení nelegislativní cestou, probíhají jednání se zainteresovanými segmenty včetně Státního ústavu pro kontrolu léčiv. A já pevně věřím, že v krátké době se v této oblasti řešení najde.

Ke zmíněným pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě.

Na závěr mi dovolte, vážené dámy a vážení pánové, vyslovit přání, abychom přes všechna úskalí a přes velmi obtížné rozhodování se ve změti pozměňovacích návrhů dospěli k těm společnostem, které považuji za vyspělé a které ochranu nekuřáků považují za velmi důležitou hodnotu. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji zatím poslednímu přihlášenému do obecné rozpravy panu poslanci Kaňkovskému. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Brázdil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Opravdu jenom faktická, rychlá. Ten zákon se jmenuje o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Tento zákon se vynasnaží dostat kuřáky z jakýchsi škatulek hospod, restaurací, barů, tam, kde si to můžou funět pod nos, a dělají to, ven, před restaurace, kde chodí matky s kočárky, kde se má sportovat, kde se má užívat života. Tento prostor patří všem, zatímco uzavřený prostor těch barů je čistě soukromá záležitost těch dotčených lidí. Prosím vás, ochrání to někoho? Vždyť to naopak pomůže těm nevinným lidem, kteří chodí po těch chodnících, to čuchat. A ještě to budou uklízet. Mně to nepřipadne jako seriózní. Toto neochraňuje. Toto naopak vyhání ty kuřáky ven, aby kazili ovzduší lidem, kteří chodí po chodníku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Brázdilovi. Pokud se již nikdo další nehlásí, tak končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečné slovo pana ministra, případně pana zpravodaje. Pokud není zájem o závěrečné slovo, eviduji návrh pana poslance Koubka. Je to návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání, o kterém nyní budeme hlasovat. Je tady žádost o odhlášení všech, odhlašuji vás tedy všechny, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Koubka na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 187, přihlášeno je 134 poslankyň a poslanců, pro 38, proti 83. Návrh byl zamítnut.

 

Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první k odůvodnění bude mít příležitost pan poslanec Lukáš Pleticha, který je přihlášen jako první do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, já jsem připravil čtyři pozměňovací návrhy, které se snaží normu, kterou máme předloženu, nějakým způsobem precizovat, doplnit to, na co při šíři té materie prostě myšlenky nedošly.

Můj první pozměňovací návrh, který je v systému pod číslem 3887, se týká doplnění § 14 odst. 1, kde se doplňuje výčet, kde lze rovněž podávat alkoholické nápoje, o veletrhy, prodejní výstavy, výstavy rostlin, živočichů, nerostů, zájmové výstavy a farmářské trhy. Takže to je jeden pozměňovací návrh.

Další tři pozměňovací návrhy se týkají dopravy. A zde si dovolím vznést káravé slovo - nikoli k předkladateli a zpracovateli, ale směrem k Ministerstvu dopravy, které podle mě naprosto zaspalo. Tento návrh se snaží regulovat kouření a podávání alkoholických nápojů i v prostorách, které slouží s veřejnou hromadnou dopravou osob, ale jako kdyby Ministerstvo dopravy vůbec nic nedělalo. Je samozřejmě pochopitelné, že právníci a legislativa z jiného oboru, jim je to pojmosloví i celá ta problematika vzdálená, proto opravdu nevyčítám panu ministrovi ani jeho týmu, že ten návrh není dokonalý. Pokusím se to svými třemi pozměňovacími návrhy doplnit a napravit, co napravit lze.

Takže první můj pozměňovací návrh pod číslem 3886 se týká dopravních prostředků veřejné hromadné dopravy osob, kde lze rovněž podávat alkoholické nápoje, tím, že ten výčet se doplňuje o dopravní prostředky pro veřejnou hromadnou dopravu osob užité pro zájezdovou dopravu, cestovní ruch, nostalgické a historické a propagační jízdy a jízdy na objednávku.

To jsou takové ty jízdy pro cestovní ruch, kde to asi nikomu nevadí, respektuje to, že asi není dobré, aby se v dopravní obslužnosti v těchto prostředcích podávaly alkoholické nápoje. Ale zde to nevadí. A naopak část výtěžku z těchto gastroslužeb slouží například k údržbě historických tramvají, vlaků, další opravě. Myslím si, že účelu zákona bude dosaženo a nebude to vadit.

Další, co už vidím daleko problematičtější, se týká dílem kouření a dílem pohybu osob v podnapilém stavu, protože v návrhu zákona se odpovědnost za pohyb těchto osob přenáší na dopravce. Jenomže dopravci, provozovatelé, kteří provozují dopravu, jsou v naprosté většině naprosto rozdílné osoby od vlastníků prostor, které k tomu slouží, čili zastávek, nádraží, terminálů. V návrhu, jak je předložen, tam provozovatel dopravního prostředku veřejné hromadné dopravy osob objektivně odpovídá za to, jestli někdo kouří na zastávce. Jak by to bylo v praxi proveditelné? Jestli řidič tramvaje, když vidí, že někdo na zastávce kouří, má zastavit, opustit vozidlo a jít ho vykázat, ten udělá dva kroky, pak bude v jízdě pokračovat. To není prostě myslitelné. Tady Ministerstvo dopravy skutečně zaspalo.

Proto podávám pozměňovací návrh pod č. 3907, který v § 9 odst. 1 věta první slova "provozovatel dopravního prostředku" vypouští. A v souvislosti s tím potom v § 36 odst. 3, kde jsou sankční ustanovení, je zrušuje.

To je jedna věc. Potom další návrh vlastně už poslední. Je v systému pod č. 3888. Ten se týká pohybu podnapilých osob v prostorách na nástupištích, v dopravních prostředcích, čekárnách, protože opět provozovatel dopravy, ať už strojvedoucí, nemůže odpovídat za to, kdo se zrovna připotácel na peron, kdo se tam pohybuje. A pak je tady ještě jedna historická věc, že vlastně máme spoustu nádražních restaurací, pohostinství, občerstvovacích služeb, které mají jeden jediný východ, a ten vede vždycky do prostor, které slouží dopravě, odbavování cestujících, čekárny, nástupiště, odbavovací haly, a v momentě, kdy se tam někdo přivede do podnapilého stavu, tak vlastně podle zákona nemůže ani toto zařízení opustit, dokud nevystřízliví. Což na jednu stranu působí úsměvně, ale nesmírně to bude ztěžovat třeba zásahy městské policie, která bude k takovémuto hostu přivolána, bude ho vykazovat, ale vlastně host nemá kam jít, protože by zase porušil jiný zákon.

Myslím si, že tady je to trochu přetažené přes závit, a proto podávám pozměňovací návrh, který se týká § 18 odst. 1 písmen b), c) a d), která se zrušují. Dále § 18 odst. 2, kde se provozovatel dopravního prostředku veřejné dopravy vypouští. A dále rovněž v § 36 odst. 3, který se zrušuje, protože to je ustanovení, které přenáší odpovědnost za tyto stavy na provozovatele veřejné dopravy.

To je vše. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pletichovi. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je paní poslankyně Pastuchová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já děkuji. Nebudu odůvodňovat své pozměňovací návrhy, protože jsem vám je zdůvodnila v obecné rozpravě. Týkají se substituční léčby. Takže se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu 3469 a dalšímu pod č. 3683. Ještě načtu pozměňovací návrh 3467, to bych jenom zdůraznila, že to je možnost obce rozhodnout se, jestli ve své obci chce mít centrum substituční léčby ve vzdálenosti jednoho kilometru od škol. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Pastuchové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jiří Petrů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane předsedající, přihlašuji se k pozměňovacím návrhům č. 3795 a 3877, které obsahují rovněž zdůvodnění. Rovněž jsem své pozměňovací návrhy odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Petrů. Dalším přihlášeným je pan poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Chtěl bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který najdete v systému pod č. 3904. Tento pozměňovací návrh se týká takových specifických zařízení, která jsou v České republice teď módní, jsou to čajovny. Týká se to toho, že by tam byla výjimka na takzvané vodní dýmky.

Pozměňovací návrh spočívá v tom, že v § 8, kde je vlastně už výčet různých zařízení, se vkládá odst. 2, který právě uvádí, že je možná výjimka právě k užívání těchto vodních dýmek, které jsou specifikovány jako nástroje, kde dochází k vodní filtraci kouře a právě ve stavebně oddělených prostorách, které jsou speciálně určené pro tyto účely. Chtěl bych podotknout, že návštěvníci čajoven s tímto počítají a většina tam jde kvůli tomu, aby si mohla vodní dýmku zakouřit. Tudíž by asi bylo vhodné tuto výjimku nějakým způsobem zakomponovat do novely zákona. Jinak samozřejmě jsem zastáncem zákazu kouření v restauračních zařízeních, ale tohle je hodně specifická věc a myslím, že čajovny jsou právě na tomto i ekonomicky založeny, tudíž bychom je, pokud bychom tento pozměňovací návrh nepodpořili, přivedli do určitých finančních a ekonomických problémů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zemkovi. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, přihlašuji se tímto k svým písemným pozměňovacím návrhům k tisku 508 uvedeným ve sněmovním dokumentu 3892. Zdůvodnění těchto pozměňovacích návrhů, které se týká § 11, § 14, § 49 a účinnosti, je uvedeno ve sněmovním tisku (dokumentu). Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se tímto hlásím ke svým pozměňovacím návrhům, které jsem vložil do systému pod č. 3891 a 3905.

První pozměňovací návrhy pod č. 3891 jsou celkem tři. První dva se týkají § 11 a ten třetí pozměňovací návrh se týká § 14. První dva pozměňovací návrhy se týkají vynětí škol a školských zařízení z možnosti příležitostného prodeje alkoholických nápojů. Druhý pozměňovací návrh se týká zvýšení hranice pro pivo desítku ze 4 na 4,3 objemového obsahu etanolu. Třetí pozměňovací návrh znamená osvobození příležitostných akcí s výjimkou prodeje na trhu od oznamovací povinnosti stanovené daňovým řádem pro prodej lihovin.

Co se týká dalšího pozměňovacího návrhu pod č. 3905, ten se týká § 11 a § 35. Jedná se o zpřesnění definice osoby pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

Podrobné zdůvodnění k těmto všem pozměňovacím návrhům jsem uvedl v obecné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Hovorkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Ještě jednou hezký podvečer. Dovolte mi, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je ve sněmovním dokumentu uveden pod č. 3868. Jeho zdůvodnění jsem řekl v obecné rozpravě a je součástí předloženého materiálu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane ministře, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, tentokrát jiná, ale stále jenom jedna zástupkyně vlády... (Reakce z řad poslanců ANO.) No, ministr je tady povinně, ale je tady další zástupkyně vlády, máme jenom tři, a ministři žádní jiní tady nejsou.

Jak jsem signalizoval v obecné rozpravě, nejprve se přihlásím ke třem pozměňovacím návrhům.

První je sněmovní dokument 3894, kde zdůvodnění je, což jsou vyčleněné kuřárny ve stravovacích zařízeních do 25 % plochy a bez obsluhy. Pokládám to za rozumný kompromis, pokud už většina tady chce prosadit úplný zákaz kouření v restauracích, tak představa toho, že cílem této Sněmovny je vytlačit lidi ven na ulici, mi fakt nepřipadá rozumná. Samozřejmě kdo to bude chtít zřídit, zřídí, kdo nebude schopen nebo z jiného důvodu nezvládne nebo nebude mít zájem zřídit, samozřejmě zřídit nemusí. Ale představa toho, že nepovolím vnitřní kuřácký prostor a budu raději, když ti lidé stojí na ulici, před těmi dětmi, se mi zdá opravdu nerozumná.

Druhý dokument je 3895, což je vyloučení e-cigaret, já myslím, že jsou v tom komplexním návrhu, který podal pan poslanec Krákora. Ale protože stále ještě nebyly po jednání výboru hotové, alebrž ministerstvo se tvářilo, že kdybychom je chtěli vyhodit úplně, tak to že se jim zase nelíbí, tak jsem aspoň tu minimální verzi také připravil.

Poslední návrh je návrh, který jsem také prosazoval opakovaně, který je jenom v trochu jiném znění, než se týká kuřáren v restauracích, a to je sněmovní dokument 3896, který se týká možnosti, zase možnosti, zřídit oddělené kuřárny ve sportovních, kulturních a jiných zařízeních. Představa toho, že z O2 Areny se pokoušíme dosáhnout toho, aby při koncertu lidé vycházeli ven, přitom jestli víte, jak to tam vypadá, jak je to tam s kontrolou, nebo že na plesech nebo na dalších věcech udržím řešení, které bude říkat buďto jdete ven, anebo se nikde kouřit nesmí, mi připadá nerozumná.

To jsou tři návrhy, které mám v písemné podobě. S dovolením bych se ještě vrátil k tomu materiálu jako takovému a tam přednesl některé návrhy spíše dílčího charakteru, které bych doporučoval, aby tato Sněmovna přijala.

Za prvé v § 3 - a s dovolením teď vycházím a myslím, že snad správně, ze znění přiloženého pozměňovacího návrhu pana poslance Krákory, protože už jsem tak zmatený, co vlastně projednáváme, tak vždycky řeknu, o co mi jde, ale vycházím z toho znění, které máme jakoby už po úpravě ministerstva.

V § 3 - zákaz prodeje, prodeje, nikoli užívání, ale prodeje tabákových výrobků, kuřáckých potřeb, atd., navrhuji za prvé vypustit písmeno d) na akci určené převážně pro osoby mladší 18 let.

Tady se nejedná o kouření, ale o prodej. Tam si myslím, že se zase dostáváme do absurdních situací. Ono to s tím "určené pro osoby převážně mladší 18 let" bude strašně složité. Vánoční trh - no tak chodí tam víc maminky, nebo víc děti se podívat na ten stromeček? Je tam zákaz prodávání, nebo není zákaz? Myslím, že tady je to úplně zbytečné, protože se ani nejedná o užívání.

Totéž vypustit písmeno e) v dopravním prostředku určeném pro veřejnou hromadnou dopravu osob s výjimkou dopravního prostředku letecké dopravy.

Tady zase z nějakého důvodu dáváme výjimku letadlům z toho, že někdy historicky, protože byly bezcelní zóny, tak se tam zvesela prodávaly cigarety, ale říkáme, že to nesmí být ve vlaku. Proč by si ve vlaku nemohl teoreticky koupit cigarety? Proč by to mělo být zakázáno ze zákona a v letadle povoleno? Pokládám to za úplně zbytečné.

A poslední návrh k tomuto § 3 - vypustit písmeno f) v odst. 2, což jsou prodejny s převažujícím sortimentem zboží určeného pro osoby mladší 18 let.

Opět jsem na to upozorňoval. Já fakt nevím, co je - to nejsou přece jen hračky. To je v podstatě každá prodejna potravinového zboží, protože nepochybně ty potraviny jsou také určeny pro osoby mladší 18 let. A teď budeme posuzovat, jestli se tam ještě prodává alkohol nebo neprodává alkohol. Podle mě to vyvolá jenom komplikace. Asi nikdo svébytný v této zemi nepůjde cestou, že do hračkářství si dá prodej cigaret. Už proto, že by tam nic neprodal podle mého názoru. Musel by být blázen a ležela by mu tam zásoba. Ale tyhlety prodejny převážně prodávající věci určené pro osoby mladší 18 let - je mi naprosto nejasné, co se tím chce myslet. To je první návrh.

Druhý návrh, ještě ke kouření, k § 8 v písm. f), kde máte přísný zákaz kouření ve škole a školském zařízení, navrhuji doplnit slova "s výjimkou prostor, kam nemají přístup osoby mladší 18 let".

Myslím, že pokud jsou to uzavřené prostory - nezapomeňme, že ve školách mohou být například, a velmi často tam jsou, školnické byty nebo učitelské byty. V okamžiku, kdy zavedeme tento přísný zákaz, tak to fakt znamená, že si tam ani pronajímatel toho bytu nemá nárok zapálit. Já chápu militanty, odnaučené kuřáky, že tady zuřivě kývají. Všichni jsme někdy na školách byli, já si pamatuji ještě ze svých mladých let, že byly kabinety učitelů, do kterých se chodilo, nebo kolem kterých když se chodilo, tak tam to vonělo kouřením. A co je na tom, prosím vás? Nechme ty lidi žít. Já chápu, že nechceme, aby kouřili mladiství ve škole, ale nechme lidi žít své životy. Je to výhrada, kterou mám.

Poslední k této části kuřácké, abych to zjednodušil, je k § 9, kde pan kolega Krákora dělal jisté úpravy § 16 a 18, které jakoby přenášejí lehce tu zodpovědnost provozovatele zařízení, jakéhokoliv, lehce ji rozvolňuji v tom, že zjistí-li, musí vyhodit. Jenom toto nebylo promítnuto i do toho kouření. Myslím, že by bylo správné, aby v tom zákoně ty dikce byly všude stejné.

Čili tady navrhuji v § 9 v odst. 1 sloučit první a druhou větu. Tam je - zjistí-li vlastník prostoru, a teď jsou tam vymezeny všechny ty prostory, porušení tohoto zákazu, a nyní je znění "je povinen zajistit dodržování tohoto zákazu. Za tím účelem je oprávněn osobu, která nedodržuje zákaz kouření nebo zákaz používání elektronické cigarety, vyzvat, aby v tomto jednání nepokračovala, nebo aby prostor opustila."

Úprava, která je v té alkoholové části, říká: "Zjistí-li vlastník porušení tohoto zákazu, je povinen osobu, která nedodržuje zákaz kouření nebo zákaz používání elektronické cigarety vyzvat, aby v tomto jednání nepokračovala, nebo aby prostor opustila. Tato osoba je povinna výzvy uposlechnout." Takže tady navrhuji, stejně jako v té druhé části vypustit ta slova "zajistit dodržování tohoto zákazu, za tím účelem je oprávněn" on je povinen ji vyzvat, aby odešla, stejně tak, jako je to v části alkoholové. Myslím si, že je to správnější řešení.

Nyní přecházíme k alkoholu. V § 11 doporučuji v odst 1. za slova "umístěné uvnitř stavby určené pro obchod" doplnit ještě slova "výstavních, prodejních a gastronomických akcí".

Obávám se, že i přesto, že se ministerstvo snaží ty prodeje alkoholu jakoby nějakým způsobem zregulovat, tak tohle jsou typově akce, na které tam nemáme. To nejsou žádné ani stálé provozovny, které by to měly být, ani stálé ty... Ale můžou být - v pražských Letňanech jsou běžně akce všeho možného typu, a obávám se, že bychom se mohli dostat do komplikací na různých výstavištích, že bychom se mohli dostat do komplikací, že se tam najednou nebude smět prodávat alkohol a bude to třeba akce určená na tento. Čili tam doplnit slova "výstavních, prodejních a gastronomických akcí".

Dále v odst. 2 § 11 vypustit písmeno d) na akce určené převážně pro osoby mladší 18 let.

To už jsem zdůvodňoval. Neumíme poznat, které akce jsou určené převážně pro osoby mladší 18 let. V řadě případu je to naprosto sporné a je to zase zákaz prodeje nebo podávání alkoholických nápojů. Když máte nejrůznější dětské dny, hasičské akce odpolední, naprosto běžně si tam ti tatínkové dají jedno pivo, pokud tam nejsou autem. A nevidím na tom vůbec nic špatného. A nevidím na tom něco, co bychom měli děti odnaučovat, že děti nesmějí vidět, že tatínek pije pivo. Mně připadá lehce nerozumná, tato teze, takže navrhuji vypustit písmeno d).

Písmeno g). Nebude-li transformováno - a zatím mám signály, že bude transformováno, že tam bude vložena alespoň ta možnost pití vína, ale zatím není, nevím, v kterém tom návrhu to je. Pokud by tak nebylo, navrhuji písm. g) vypustit, což se týká veřejně přístupných sportovních akcí, kde chcete povolit jenom desetistupňové pivo.

Mluvil jsem o tom už v obecné rozpravě nebo v rozpravě v prvém čtení, ale pokládám tento plošný zákaz u sportovních akcí jenom na desetistupňové pivo opravdu za fundamentalismus lidí, kteří nežijí v reálném životě. Chápu, že na fotbalovém zápase Sparta - Ostrava asi máme spíše přání, aby se pilo jenom pivo. I když si myslím, že to je úplně jedno, protože jedna i druhá parta rowdies tam přijde už tak namazaná zvenku nebo si propašuje alkohol s sebou, a je to úplně fuk. Ale představa toho, že na dostizích v pražské Chuchli si nebude možné dát skleničku vína, představa toho, že na Velké ceně Brna nebudu moct ani toho vítěze osprchovat šampaňským, protože už by to asi taky bylo podání, představa toho, že na maratonu, který se běží ať už Prahou, Brnem, čímkoliv dalším, po celé délce trasy zřejmě budu mít zákaz rozdávat jakýkoliv alkohol, nebo dokonce asi budu muset zavřít všechny hospody v okolí - no ne, je to veřejně přístupná dopravní sportovní akce, je to veřejné, chodí se tam lidé dívat.

Nepišme zákony, o kterých si myslíme od začátku, že je bereme jenom tak na někoho a že pro většinu věcí nebudou platit. To si myslím, že není správné. Navrhuji písmeno g) vypustit.

Další změna, a to je k pozměňovacímu návrhu pana poslance Krákory, pana zpravodaje, který velmi rozumně doplňuje nový odstavec 3: Zákaz prodeje nebo podávání alkoholických nápojů neplatí v prostoru uvedeném v odst. 2 písm. b), což je škola a školské zařízení, po dobu, kdy v něm neprobíhá vyučování nebo výchovná činnost a po kterou provozovatel školy nebo školského zařízení tento prostor poskytl pro jiné účely, než je určen. Na to jsme upozorňovali také při řadě jednání na výborech, že to je problém typicky plesů nebo tancovaček v malých obcích, které se týkají právě škol a školských zařízení. Současně - a říkal to pan kolega Vondráček o Kroměříži, že u nich se takovéhle akce konají ve zdravotnickém zařízení, které tady bohužel vyloučeno není. Na to se jaksi zapomnělo. A myslím, že to zdaleka nemusí být jenom problém Kroměříže.

Tam doporučuji, aby nové znění odstavce 3 bylo takto: Zákaz prodeje nebo podávání alkoholických nápojů neplatí v prostoru uvedeném v odst. 2 písm. a) a b), což je zdravotnické zařízení, škola a školské zařízení, po dobu, po kterou provozovatel tento prostor poskytl pro jiné účely, než je určen. - Je to v podstatě to samé, co chtělo ministerstvo jenom pro školy, jenom tam nevymezuji, že to nejsou školské akce, ale je to po dobu, po kterou provozovatel tento prostor poskytl pro jiné účely, než je určen. To je návrh k § 11.

Dále bych si dovolil navrhnout vypustit bez náhrady § 12. Vím, že vypadá vznešeně. Je to zákaz prodeje a výroby hraček napodobujících tvar a vzhled obalu alkoholických nápojů. Jestli mám jistou míru pochopení, protože nechcete, aby se prodávaly výrobky, které napodobují kuřácké prostředky, dobře, ale tam to nenavrhuji vypustit. U těch obalů alkoholických nápojů vlastně nevím, co to je, a myslím, že to bude vyvolávat jenom spory. Samozřejmě kdyby to celé vypadlo, muselo by se to nutně promítnout i do sankčních ustanovení. Ale doufám, že to bychom se s panem zpravodajem dohodli, že se načte před třetím čtením.

Přecházím k § 14 odst. 1. Pokud nebude přijat nějaký jiný návrh, který vyřeší víno, navrhuji, aby byla vypuštěna část věty za středníkem. To znamená: na veřejnosti přístupné sportovní akci lze v rámci příležitostného prodeje prodávat alkoholické nápoje obsahující nejvýše 4,3 % objemová etanolu. Týká se to téhož, o čem jsem mluvil v § 11. To znamená, že pokud tam nedojde k nějakému jinému prolomení, doporučuji, abychom sportovní akce neregulovali všechny stejným způsobem - jenom pivo desítka.

§ 17 - zmocnění pro obce. Je návrh, aby byla vypuštěna první část zmocňovacího ustanovení, která umožňuje některé veřejné akce neprohlašovat - respektive neumožnila by obcím prohlašovat veřejné akce za nekuřácké. Myslím, že bychom měli vypustit § 11, celý odstavec 1, to jest vyhlášky obcí regulující i okolí škol. Je to podle mě strašně obtížně vymahatelné v otázce kouření, strašně obtížně označitelné. Obcím to bude dělat jenom problémy, nic jim to nepřinese, žádný užitek jim to nepřinese a budou kolem toho jenom veliké boje.

Pak bych se ještě krátce vrátil k otázce sankcí, to se týká § 35. Vycházím ze znění opravdu v tuto chvíli, které je předloženo panem poslancem Krákorou, resp. s těmi již promítnutými návrhy, které tam pan zpravodaj promítl.

V § 35 odst. 4 - pardon, nejprve odstavec tři... jedna. Odstavec 1 písmeno e) o) - máme stanoveno, že přestupku se dopustí v rozporu s § 19 osoba - za prvé požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv ví, že bude vykonávat činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek. A odstavec 2 mi říká: Po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek nebo...

Odstavec 1 mi připadá úplně nesmyslný. Pokud jsem se napil a vykonávám, pak chápu, že budu potrestán. Pokud jsem se napil, věděl jsem, že budu vykonávat činnost a například jsem se rozhodl tu činnost nevykonávat, pak mi připadá naprosto nesmyslné tam dávat ten odstavec 1. Čili písmeno o) - navrhuji vypustit bod jedna a nechat tam jenom bod dvě.

A v odstavci čtvrtém za přestupek lze uložit zákazy činnosti, lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do jednoho roku, jde-li o přestupek, že podá alkoholický nápoj osobě, která je zjevně pod vlivem alkoholu, anebo prodá alkoholický nápoj osobě zjevně ovlivněné alkoholem nebo jinou návykovou látkou.

Domnívám se, že toto je nesmírně nebezpečné. Pokud se to týká dětí, tak to ještě chápu. Ale přesně to prodání osobě, která už je pod vlivem alkoholu, bude v řadě případů nesmírně hraniční. Je-li tam sankce finanční, tak si myslím, že zákaz činnosti - zákaz činnosti pro - a koho se tohle týká, to nejsou správní delikty, to jsou jenom fyzické osoby - výčepák, který dá někomu šesté pivo, a řekneme, že za to může být až roční zákaz činnosti? Dospělé osoby. Nevyhodnotí, jestli už je dostatečně pod vlivem alkoholu, nebo není. Mně se to zdá strašně nebezpečné. Navrhuji písmeno a) vypustit.

A písmeno b), tak tomu už nerozumím vůbec, protože to je zákaz činnosti do dvou let pro osobu, která se sama uvede do stavu a pak vykonává nějakou činnost.

No, pokud je to činnost, která vychází z jiných právních předpisů, jako například řízení motorového vozidla, tak tam mám ty zákazy, respektive sankce už v řízení motorového vozidla. Představa toho, že někomu dávám takovouhle sankci dvou let zákazu činnosti, jeho osobní činnosti, jeho osobní možnosti výdělku, za to, že například přijde do práce - kam by samozřejmě přijít neměl - pod vlivem alkoholu. Zase mi to připadá jako neuvěřitelně tvrdé a neuvěřitelně kruté a může to vést k likvidaci lidí.

Navrhuji odstavec čtvrtý vypustit úplně celý, jako variantu jedna. Pokud by neprošla, tak hlasovat odděleně o a) a b) a o jejich jednotlivém vypuštění, protože tady ty zákazy činnosti mi připadají příliš přísné.

Poslední změny, které budu mít k té sankční části, se týkají bodu 10, respektive odst. 10 § 36, kde z mně ne úplně jasného důvodu se písmeno s) odst. 1, což je nesplnění povinnosti podle § 16 - § 16 je zákaz nalévaní dětem a povinnost vyhnat případné dítě, pokud ho mám v restauraci. Tam jsme řekli, že zmírníme a zreálníme to nebezpečí, aby hospodský za to nebyl absolutně zodpovědný, ale přisunuli jsme, z pro mně nejasného důvodu, pokutu do 300 tisíc. Tam doporučuji, aby to písmeno s) bylo normálně v klidu včleněno do písmene b) téhož odst. 10, to znamená v odst. 10 by zněl - 50 tisíc 1 písm. b), p), q), s) a dál by pokračoval a písm. c) by se vypustilo a nebyla by tam zvláštní pokuta 300 tisíc.

To jsou všechny návrhy, které mám k tomu tisku, a omlouvám se, že jsem vás chvíli zdržel. Ale opravdu to nebylo tak úplně jednoduché se mezi tisky a pozměňovacími návrhy v tom úplně zorientovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkný podvečer. Děkuji vám, pane poslanče. A nyní je s faktickou poznámkou přihlášena paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji pane předsedající. Já jsem chtěla jenom upozornit v rámci faktické poznámky na dvě věci, protože si přece jenom myslím, že by to tady zaznít mělo, a teď jsem si to ještě ověřovala. Rakousko, které nám bylo dáváno za příklad, právě na základě špatných zkušeností s právní úpravou plnou výjimek zavedlo loni, přijalo zákon, který bude platit od roku 2018, s absolutním zákazem kouření ve všech zařízeních, kde je stravování, bez ohledu na to, jestli je to teplé jídlo, nebo studené. To je první poznámka.

A druhá. My všichni tak rádi jezdíme do zemí, jako je Rakousko, Švýcarsko, Španělsko, Itálie, a nesetkala jsem se ještě nikdy s nikým, že by přijel s povzdechem, že tam nemohl na ulicích dýchat. Tak jenom prosím, když používáme argumenty tohoto typu, tak je srovnejme s tím, jak hodnotíme život na ulicích těchto turistických, velmi atraktivních destinací.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám paní poslankyně. Nyní v podrobné rozpravě vystoupí pan poslanec Stupčuk a připraví se pan poslanec Kostřica. Prosím pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který jsem tady ústně odůvodňoval při obecné rozpravě, je evidován pod číslem 3903, a taktéž se odkazuji na jeho písemné odůvodnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Kostřica, připraví se pan poslanec Snopek. Prosím pane poslanče.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Chtěl bych se přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům, které jsou uvedeny a byly vám distribuovány pod číslem 3863. Tam se jedná o šest takových podbodů. Jednak se jedná o zákaz kouření v restauracích na takzvaných zahrádkách, kde oproti pozměňovacímu návrhu, který prošel ústavněprávním výborem, bych chtěl docílit toho, aby se muselo jednat o více než 50 % z celkové podlahové plochy vnějšího prostoru stravovacích služeb. Je to za účelem úplného zákazu kouření v provozovně stravovacích služeb na jedné straně jako ochrana před pasivním kouřením, na druhé straně jako zajištění práva na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnanců pracujících v této provozovně.

Dále bych se tam chtěl zabývat zákazem kouření na vnitřním pracovišti. Je tam velká většina legislativních úprav, se kterými se můžete seznámit. Dále potom, v zákoníku práce by bylo zapotřebí změnit v části 13. - za část 12. vložit část 13. novou, která říká, že slova "nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci" nahradit slovy jako "dodržovat zákaz kouření na pracovištích stanovených zvláštními právními předpisy".

Pokud jde o zákaz kouření v automobilu s dětmi, myslím si, že by to mělo znít v § 8 tak, že v silničním vozidle, kde se nachází osoba mladší 18 let. Snad jenom takovou zajímavost, že v našich krajích bylo od roku 1932 do roku 1951 v platnosti vládní nařízení, které znělo: Kouřiti za jízdy je řidiči motorového vozidla zakázáno. Vůbec musí se řidič vystříhati všeho, co by odvádělo pozornost od řízení vozidla na úkor bezpečnosti jízdy.

Dále bych chtěl docílit změny v ochraně obydlí. Ve společné části nemovité věci by bylo zapotřebí doplnit tento text: ve společné části nemovité věci v bytovém spoluvlastnictví a společné části budovy ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, nebo tak, že kouř bez souhlasu třetí osoby neproniká do jejího obydlí. Jedná se spíš o ta místa, kde jsou starší pavlačové byty, kde jsou chodby, které jsou plné kouře, a zatěžují samozřejmě ostatní partaje nebo bydlící v jiných bytech, kde se nekouří.

Pokud jde o stavebně oddělený prostor, kde v té části v hlavě II v § 10 písm. a) zní: zajistit, aby tento prostor byl prostorově uzavřenou částí stavby, vymezenou podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a pevnými stěnami s uzavíratelnými stavebními výplněmi, jako jsou okna a dveře, které neslouží jako průchod do míst, kde je kouření tímto způsobem zakázáno, tedy nezaujímá více než 50 % z celkové podlahové plochy veřejně přístupných prostor a která je v přítomnosti osob, které kouří, vhodnými a dostatečnými prostředky větrána do prostor mimo stavby, ve které je zajištěno v přítomnosti těchto osob uzavření stavební výplní systémem tak, aby nedocházelo k pronikání kouře do míst, kde je kouření tímto zakázáno.

Jako poslední bych chtěl docílit toho, aby v části hlavy, v první hlavě 4 § 17 odst. 1 zní: obec může obecně závaznou vyhláškou zakázat kouření a zakázat používání elektronických cigaret na veřejném prostranství nebo jiném veřejně přístupném místě nebo veřejnosti přístupné akci, pokud tato akce je přístupná osobám mladším 18 let.

To je všechno. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji pane poslanče. Nyní je tady pan poslanec Snopek a připraví se pan poslanec Plíšek. Prosím pane poslanče.

 

Poslanec Václav Snopek: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, hlásím se k pozměňovacím návrhům, které byly vloženy do systému pod číslem 3906. Jedná se o pozměňovací návrhy, zhruba 81 pozměňovacích návrhů. Reagují na neurčitosti, na nelogické věci v zákoně, nekontrolovatelné věci. Už tady bylo zmíněno, že tam je i řada nebezpečných věcí. Předložil jsem i některé variantní návrhy, tak abychom mohli o věcech rozhodovat s chladnou hlavou a rozumem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Plíšek a připraví se pan poslanec Koskuba.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, přeji pěkný podvečer. Já načtu velmi stručný pozměňovací návrh, který se týká vyjmutí vodních dýmek z přísného režimu takzvaného protikuřáckého zákona. Dnes jsem mimochodem měl možnost převzít petici 15 070 petentů, kteří nás o to žádají. Já proto v § 8 návrhu zákona v písm. k) za slovy "ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb" chci doplnit čárku - ", s výjimkou užívání vodních dýmek". Je to velmi jednoduchý pozměňovací návrh, který, myslím, bychom mohli potom projednat a ve třetím čtení schválit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Koskuba, připraví se pan poslanec Běhounek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, čas pokročil a strávili jsme dlouhé hodiny nad zákonem, který stále považuji svým způsobem za dosti zbytný. Protože ze statistiky jste jistě zjistili, že už více než 60 % restaurací je i tak nekuřáckých a více než 70 % hotelů. Nicméně zákon zde je. A kdyby mi to jednací řád umožnil, osobně bych se přihlásil k většině zde přednesených pozměňovacích návrhů. Kromě jiného k návrhu kolegy Plíška i kolegy Zemka, který se týkal vodních dýmek a čajoven, protože to je skutečně zařízení spíše kulturní než doupě vyznavačů nějakých drog. A tak bych mohl pokračovat.

Jelikož si předkladatel klade za cíl ochranu nekuřáků před kuřáky, přihlašuji se ke svému pozměňujícímu návrhu pod sněmovním dokumentem 3732, který se - a už to zde zaznělo od několika kolegů - týká elektronických cigaret. Odůvodnění je velice prosté. Chráníme-li tedy hlavně nekuřáky, zatím nebylo prokázáno, že by elektronické cigarety byly vysloveně škodlivé, pak považuji za chybu, kdyby byly z užívání vyloučeny. Neboť skutečně kuřákům pomáhají v tom s kouřením přestat. V souladu s jednacím řádem zdůrazňuji, že na této věci nemám osobní zájem, protože sám elektronické cigarety nepoužívám.

To je vše. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Běhounek, připraví se pan poslanec Kaňkovský. Prosím.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedající, zbývající členové vlády, dámy a pánové, čas letí. Přihlašuji se ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému zaveden pod číslem 3876, týkajícímu se § 8. Zdůvodnění je v písemné formě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Kaňkovský, připraví se pan poslanec Adámek.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer ještě jednou. Formálně se přihlašuji ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem už odůvodnil v obecné rozpravě. První je pod číslem 3883, týká se substituční léčby. Druhý je pod číslem 3735 a týká se adiktologických služeb. Oba jsou písemně odůvodněny. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pouze pro pořádek, pane poslanče Koubku, vy se řádně hlásíte do podrobné rozpravy? Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Adámek, připraví se pan poslanec Bendl. Prosím.

 

Poslanec František Adámek: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, kolegové a kolegyně. Já bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu pod označením sněmovní dokument 3548. I když mám, řekl bych, obsáhlé odůvodnění, tak se omezím jenom na pár vět a vysvětlení, proč a co mě vedlo k tomu, abych tímto způsobem s kolegy - kolegou Koskubou a dalšími - tento pozměňovací návrh předložil. Velmi krátce. Nebudu to číst podle jednotlivých bodů, jenom velmi zkráceně.

Prostřednictvím těchto bodů dochází ke stanovení výjimky z obecného zákazu kouření v provozovnách stravovacích služeb, a to za současného vymezení konkrétní povinnosti zřídit v rámci takové provozovny zvláštní prostor vyhrazený ke kouření. Prostřednictvím takto modifikovaných ustavení vládního návrhu zákona dochází ke sjednocení podmínek provozoven stravovacích služeb s prostory budov souvisejících s veřejnou dopravou, s prostory mezinárodního letiště, respektive s prostory zdravotnických zařízení. V případě provozoven stravovacích služeb je však nezbytné vymezit maximální plochu, kterou prostory vyhrazené ke kouření mohou v rámci jedné provozovny zaujímat. S ohledem na veřejný zájem na postupném snižování užívání tabáku ve společnosti se jeví jako zcela přiměřené omezení takového prostoru do nejvýše 50 % celkové podlahové plochy provozovny. Bez takovéhoto omezení by jinak hrozilo, že by tyto prostory zaujímaly podstatnou či celou plochu provozovny, čímž by mohlo dojít k postupnému obcházení zákona ve vztahu k obecnému zákazu kouření. Legislativní vymezení této podmínky se rovněž jako celé toto ustanovení opírá o vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. Dále na základě tohoto pozměňovacího návrhu dochází k zohlednění výše uvedeného rozšíření výjimky ze zákazu kouření na provozovny stravovacích služeb, k úpravě správního trestání, a to nejen pokud jde o vymezení konkrétních skutkových podstat, ale také vztahu k výši sankcí a vymezení věcné příslušnosti k projednávání takovýchto správních deliktů. Prostřednictvím přechodných ustanovení je ponechána vlastníkům prostorů uvedených v § 8 písm. a), provozovatelům mezinárodních letišť, provozovatelům provozoven stravovacích služeb a poskytovatelům zdravotních služeb dostatečná doba pro uzpůsobení svých činností podmínkám týkajícím se nové úpravy užívání tabákových výrobků v uvedených prostorech.

S ohledem na předpokládaný značný rozsah investic již vynaložených v souvislosti s dosavadní právní úpravou, respektive s ohledem na významný rozsah stavebních úprav, které bude nutné v souvislosti s novou právní úpravou učinit, se jeví lhůta jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona jako zcela přiměřená.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy pan poslanec Bendl, připraví se pan poslanec Koubek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Kdybych chtěl být potvora, tak bych nebyl příliš stručný. Ale budu, byť tedy mám pro vás jedno procedurální hlasování.

Nejprve bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod číslem 3828. Ten pozměňovací návrh reaguje na stanovisko Ministerstva zdravotnictví, že pro obce se bude jednat o bagatelní náklady vyvolané tímto návrhem zákona, a tak ten pozměňovací návrh zjednodušeně říká, že náklady zaplatí Ministerstvo zdravotnictví a nebude tím dále zatěžovat - řeknu byrokracií zatěžovat jednotlivá města a obce.

Druhým návrhem, procedurálním - ale abych byl přesný, tak to přečtu: V souladu s ustanovením § 63 dost. 1 bod 7 písm. c) navrhuji revokaci usnesení Poslanecké sněmovny č. 1017 z 30. schůze Poslanecké sněmovny ze dne 15. 12. 2015, kterým Poslanecká sněmovna určila jako garanční výbor pro projednávání sněmovního tisku 508 výbor zdravotní. Navrhuji, aby nově byl garančním výborem určen výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Důvody, které mě k tomu vedou, jsou takové, že se nejedná o materii, která by ovlivňovala rozpočtové chování Ministerstva zdravotnictví či zdravotnictví jako celku. Nejedná se o materiál, který by řešil léčení nebo souvisel s léčbou lidí, ale jedná se především o materii, která bude hýbat a bude rozhodovat o životě lidí v městech a obcích. Proto navrhuji, aby tím výborem, který se bude vyjadřovat k jednotlivým pozměňovacím návrhům, které poslanci a výbory podaly, byl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě než odejdete, pane poslanče, chci se zeptat, vznášíte revokaci - rozumím tomu dobře, že jste nehlasoval pro to, aby se garančním výborem stal výbor zdravotní? Protože to je podmínka pro to, abyste žádal o revokaci usnesení.

 

Poslanec Petr Bendl: Já jsem dokonce navrhoval, aby to byl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, a Poslaneckou sněmovnou to neprošlo. A aspoň tak, jak jsem četl jednací řád, Poslanecká sněmovna musí mít garanční výbor, tomu rozumím, ale nikde není psáno, že se nemůže změnit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: To nezpochybňuji. Pouze jsem se ptal, zda požadavek na revokaci je oprávněný a v souladu s jednacím řádem.

Je to procedurální návrh. V tom případě vás, kolegyně a kolegové, nejprve zavolám z předsálí. Eviduji žádost o vaše odhlášení, já vás tedy všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami.

Pro pořádek zopakuji návrh usnesení, tak jak zde zazněl. Jedná se o revokaci usnesení Poslanecké sněmovny o přidělení tohoto tisku jako garančnímu výboru zdravotnímu výboru a s návrhem, aby tento tisk byl nově dán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Takže nejprve budeme hlasovat o revokaci, v případě, že tato revokace bude akceptována, tak budeme hlasovat o přidělení.

 

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro revokaci tohoto usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 188. Přihlášeno je 124 poslankyň a poslanců, pro 31, proti 75. Tento procedurální návrh byl zamítnut.

 

Budeme pokračovat v jednání. Nyní tedy eviduji do podrobné rozpravy pana poslance Koubka a po něm pana zpravodaje Krákoru. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane místopředsedo. Přihlašuji se pro systém k pozměňovacím návrhům v systému pod číslem 3901. U každého z pozměňovacích návrhů mám uvedeno i odůvodnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan zpravodaj Krákora. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Krákora: Děkuji. Pane místopředsedo, já se přihlašuji k pozměňujícímu návrhu pod číslem 3897. Tento pozměňovací návrh se týká změny definice vnitřního prostoru pro účely zákazu kouření. Zabývá se tam, kde budou nově navrženy kuřárny, to jsou stavebně oddělené prostory vyhrazené ke kouření, jako například ve vnitřních prostorech budov souvisejících s dopravou, tranzitním prostoru mezinárodních letišť, zdravotnickém zařízení, jedná-li se o uzavřená psychiatrická oddělení a jiná zařízení. Navrhuje se také, aby to bylo na veřejnosti volně přístupné vnitřním prostorům. Jednali jsme o bankách, pasážích v obchodních centrech, aby to bylo i u sportovišť typu bowling, posilovna, tělocvičny, ve vnitřním zábavním prostoru, jako je kino, divadlo, zoologických zahradách, jak již tady bylo řečeno, ve vyhrazeném vnějším prostoru. Též se tento pozměňovací návrh zabývá povolením používání elektronických cigaret na veřejnosti, například banky, úřady, tranzitní prostor letišť, nástupiště, přístřešky, čekárny veřejné dopravy.

Výjimku udává v podávání alkoholických nápojů ve škole a školských zařízeních, jak jsme říkali, pokud tam neprobíhá výuka nebo výchovná činnost, a upravuje též tento pozměňující návrh prodej alkoholických nápojů na určitých místech. Takže například se smí prodávat alkohol na výročním, farmářském, tradičním trhu, veřejnosti přístupné slavnosti, tradičních kulturních, tanečních a jiných podobných akcích. A pokud jde o lihoviny, ty se budou moci podávat na veřejnosti přístupných slavnostech, tradičních kulturních a tanečních akcích. Je tam i zdůvodnění a jsou tam definice u tohoto pozměňovacího návrhu.

Děkuji za pozornost a osvojuji si tento pozměňovací návrh.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, jestli někdo další se ještě hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho v tento moment nevidím. Jestli je tomu tak, končím podrobnou rozpravu. Táži se, zda pan zpravodaj, případně pan ministr si vezme závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, chci poděkovat za řekl bych z velké části velmi konstruktivní průběh této rozpravy. Já jenom opravdu velmi, velmi stručně zareaguji na něco, co tady zaznělo, a řeknu nějaký základní postoj Ministerstva zdravotnictví k pozměňovacím návrhům, které tady byly.

Chci jenom říci, že některé věci, za které jsme teď kritizováni, v tom zákoně nejsou nově. Ty jsou platné. A v podstatě jak je vidět, že ten život šel někde úplně jinde a nikdo to moc neřešil. To je třeba zákaz prodeje tabáku na akcích pro děti, zákaz alkoholu ve školních budovách, ve zdravotnických zařízeních. Tady se dovídáme, že někde se to děje, nicméně teď podle platné úpravy už to možné není. Takže já chci jenom říct, že bylo vidět, že ten život šel trochu svou cestou, a ono je to dneska předhazováno nám.

Já jenom co se týká zákazu kouření v těch prostorách, tak jak jsme se zmiňovali. Budu velmi přemýšlet o pozměňovacím návrhu, který tady přednesl pan poslanec Stupčuk. To znamená, pokud by to bylo striktně oddělené tak, aby nedocházelo k úniku kouře, když tam obsluha nebude nucena do těch prostor chodit, tak musím říct, že o tom budu velmi uvažovat, pokud by to měla být cena za to, že ten zákon projde. Ale teď neříkám definitivní stanovisko.

Budeme velmi vstřícní a podpoříme všechny návrhy, které vedou k tomu, to, co nebylo zamýšleno, to znamená různé ochutnávky, degustace, podávání alkoholických nápojů a ochutnávky na trzích, výročních trzích a všech možných těch, které tady nebyly jmenovány.

Chci jenom možná ctěnou Poslaneckou sněmovnu upozornit na to, co možná vedlo předkladatele z velké části k tomu, že tam byla poměrně výrazná omezení. A připomenu jenom metanolovou aféru a to, že to byl důvod, aby na každém tržišti, na každé tržnici, na každém stánku nebylo možné prodávat cokoli jakkoli, protože pak to bylo oprávněně kritizováno. Nicméně slibuji, že zapojíme zdravý rozum. Tam, kde to bude jen trochu možné, tak se budeme snažit být vstřícní, abychom neomezili život v regionech, lidové tradice a všechno možné.

A už ukončím své slovo proto, abychom pak mohli na tom zákoně pokračovat. Děkuji vám za to. Těším se na další spolupráci na této normě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Ještě pan zpravodaj se závěrečným slovem.

 

Poslanec Jaroslav Krákora: Tak já, pane místopředsedo, vážené dámy, pánové, jenom pro úplnost: V dnešním druhém čtení vystoupilo v obecné rozpravě 14 poslanců, někteří dvakrát. V podrobné rozpravě vystoupilo 20 poslanců, někteří vícekrát. Bylo podáno několik desítek pozměňovacích návrhů, asi kolem 40. Byl zamítnut návrh na vrácení do výboru a byl neschválen garančním výborem výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji. Na shledanou.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Vzhledem k tomu, že žádný další návrh nepadl, končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. A vzhledem k tomu, že je 18.58, přerušuji jednání schůze do zítřejšího rána devíti hodin. Děkuji vám a přeji pěkný zbytek dnešního dne.

 

(Jednání skončilo v 18.58 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.