(9.10 hodin)
(pokračuje Ťok)
Ještě v červnu roku 2006, to je bratru necelé tři měsíce po podpisu smluv s Kapschem, byl ministrem Šimonovským uzavřen první dodatek. V něm bylo sjednáno, že ve vlastnictví státu nebude infrastruktura pro rozesílání listovních zásilek včetně infrastruktury pro tiskové centrum a billing, dále zařízení pro clearing plateb mýtného včetně softwaru a infrastruktury pro call centrum. V neposlední řadě i telekomunikační a elektrická vedení včetně napojovacích zařízení. Co uvedené znamená prakticky. Stát místo kompletního systému, který si objednal, dostal systém nekompletní, podotýkám za stejnou cenu, a zásadním způsobem se zvýšila závislost mýtného systému na externích dodavatelích, nejen však na dodavatelích médií, elektřiny, datových služeb, nýbrž nově se i uvedené komponenty staly cizím majetkem, a to buď dodavatele samotného, nebo jeho subdodavatelů. Toto je rána pro mýto číslo dvě, protože z vlastnictví celého organismu mýtného systému byly státem vyňaty některé orgány, cévy, tepny a žíly tyto orgány spojující. Mýtný systém se bez těchto orgánů a cév v provozu neobejde. Stručně řečeno, závislost státu na externích dodavatelích extrémním způsobem narostla.
Jenom bych tady trošku odbočil. V roce 2006, konkrétně 20. 11., uvedly k této souvislosti Hospodářské noviny následující článek. Dodatek ke smlouvě, o kterém jsme se bavili, uzavřel na začátku června letošního roku s firmou Kapsch tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský. Smlouvu však podepsal podle informací Hospodářských novin za zvláštních okolností. Dodatek předložil ministrovi k podpisu nyní již bývalý ředitel odboru pozemních komunikací Jiří Nouza. Ministrovi napsal, že dodatek je pro stát výhodný a že ho doporučuje podepsat. Náměstek Jiří Kubínek, který byl na ministerstvu za mýtné odpovědný, dodatek nepodepsal. Na ministerstvu tehdy podle zdroje Hospodářských novin ani nebyl. Nouza v současné době působí na Ředitelství silnic a dálnic, Šimonovský včera na telefonáty Hospodářských novin nereagoval, dříve však opakovaně tvrdil, že díky dodatku ke smlouvě s Kapschem zajistil státu miliardy korun navíc. Nový ministr dopravy Aleš Řebíček se nyní snaží alespoň části dodatku anulovat, k tomu však potřebuje souhlas firmy Kapsch. Zítra se kvůli tomu sejde s majitelem firmy Georgem Kapschem a bude o této věci jednat. Tolik Hospodářské noviny z 20 11. 2006.
Nicméně co se stalo. V roce 2007 pan ministr Řebíček a jeho náměstek Hodač podepsali další dodatek, podle kterého je Kapsch oprávněn osazovat mýtnými branami veškeré zpoplatněné komunikace, u nichž stavební povolení nabude právní moci do konce roku 2017. A to přesto, že smlouvy o službách provozu mýtného systému jsou účinné jenom do konce roku 2016. Prakticky to znamená, že Kapsch může osazovat brány až do roku 2022, což je třetí rána pro české mýto, a v tomto dodatku bohužel nic z toho předchozího dodatku zrušeno nebylo.
Uvedl jsem pouze ty nejzásadnější skutečnosti, které dnešní situaci výrazně komplikují. Kdybych měl použít příměru, tak každá z uvedených ran do českého mýta sama o sobě znemožňuje jakékoliv nakládání s mýtným systémem, nebude-li je chtít Kapsch umožnit. Všechny uvedené rány dohromady však představují pro Ministerstvo dopravy uzavřenou klec, v níž celý mýtný systém s ministerstvem je, a klíče od této klece třímá stávající dodavatel. Prosím, může se nám to všem společně nelíbit, můžete dnešní ministerstvo i mne za to pranýřovat, ale to je fakt, s kterým můžeme (těžko) kdokoliv, cokoliv dělat. Nyní se buď podaří Kapsch přimět, aby nám zámek otevřel, anebo aby nám alespoň klíče hodil a my se pokusíme otevřít sami.
Přestože tyto a mnohé další skutečnosti mohly a měly být mým předchůdcům známy, nikdo z nich nekonal. Ze zkušeností s přípravou stávající smlouvy i ze zkušeností z jiných zemí víme, že příprava tendru na nový mýtný systém trvá čtyři až pět let. Toho si museli být vědomi všichni mí předchůdci, a přesto nekonali.
A nyní k mému počínání na Ministerstvu dopravy. Ano, přiznávám tady férově, že mi také chvíli trvalo, než jsem se s rozsahem mýtného problému seznámil. Až do února loňského roku nikdo otevřeně nepromluvil o tom, jak je to s autorskými právy k dokumentaci mýta, jak je to, či spíše, jak to není s ukončením provozu mýta po skončení účinnosti smlouvy. Nikdo veřejně neupozornil na další úskalí. V tisku se objevovaly informace o dodatcích, některé byly a jsou uvedeny na webu ministerstva, ale bylo to až Ministerstvo dopravy pod mým vedením, které se celou záležitostí začalo detailně zabývat a rozkrylo všechny nastíněné problémy.
Ruku na srdce, dámy a pánové, někteří z vás, kteří mě teď kritizujete a možná budete kritizovat, jste měli možnost se podílet na tom, abychom jako stát o uvedených problémech a svízelích věděli včas, již před několika roky. Nevěděli jsme o nich. Vnímám, že i tehdy byla situace složitá a nelehká. Ostatně toto připustil i pan poslanec Laudát, když se tato Sněmovna více než před rokem zabývala situací na Ministerstvu dopravy za působení mého předchůdce pana Prachaře. Nekritizujte mě ale nyní za to, že jsem začal věci řešit a že hledám všechny cesty s ještě přijatelnou mírou rizika. Jednou z těchto cest byl i způsob nalezení odborně způsobilého poradce, společnosti Deloitte. Snažíme se usilovně, pořád však musíme mít na paměti, že se musíme pohybovat v platném právním rámci.
Když jsem přišel v roce 2014 v prosinci na Ministerstvo dopravy, byla v běhu soutěž na mýtného manažera, která byla velmi debatována a měla objektivně svoje chyby. Navíc mě předseda ÚOHS informoval, že soutěž není podle úřadu vypsána správně, a pokud ji nezruším sám, tak ji zruší ÚOHS. Zrušil jsem tedy toto výběrové řízení a navrhl již v březnu vládě, abychom si takzvaně koupili čas a prodloužili stávajícímu provozovateli provoz na nezbytně dlouhou dobu, a měli tak čas na dokončení technologicky neutrální soutěže. Toto řešení nebylo tehdy politicky průchozí, z dnešního pohledu je to škoda, že jsem na něm netrval. Nicméně modifikoval jsem svůj návrh, abychom mýto ještě dále využívali a vysoutěžili stávajícího dodavatele a paralelně s tím vybrali dodavatele nového.
Na Ministerstvu dopravy intenzivně pracujeme na pokračování výběru mýta po roce 2016. Využijeme k tomu stávající systém a budu navrhovat vládě pokračovat po nezbytně dlouhou dobu s firmou Kapsch. Je to situace, která mě sice nijak netěší, raději bych sděloval, že soutěžíme nového provozovatele a že všechno je v pořádku, nicméně jak jsem již dříve uvedl, vzhledem k tomu, co bylo v letech 2006 a 2007 sjednáno a doplněno dodatky, ministerstvo nemá ve stávajícím čase prakticky jinou možnost, jak reagovat.
Na jednání vlády 17. 2. předložím jednak návrh, jak chceme dosáhnout výběru mýta od 1. 1. 2017 s využitím stávajícího systému, tak harmonogram všech kroků nutných k výběru nového mýtného systému. Nepochybně budeme chtít, aby Kapsch významně tento provoz zlevnil, aby začlenil do mýta evropskou službu EETS, aby došlo k dohodě o součinnosti a aby se jednalo o napravení chyb vzniklých ve výše citovaných dodatcích. Současně pracujeme na výběrovém řízení pro nalezení nového mýtného systému, pro nalezení poradce a v nejbližší době vyhlásíme výběrové řízení na tohoto poradce, který nám s tímto procesem pomůže. Uděláme všechno pro to, aby byl tento proces v běhu co nejdříve. Víc skutečně v takto komplikované právní situaci a v takto krátkém čase nelze zvládnout.
Mohu vás ubezpečit, že stát a Ministerstvo dopravy bude mýto řádně vybírat i v roce 2016, což je naše zásadní priorita. Proto bych vás všechny rád požádal, abyste předtím, než mě zahrnete výtkami, zodpovědně zhodnotili, kdo z posledních ministrů, mne nevyjímaje, začal mýto skutečně řešit a kdo přišel s pravdou na světlo světa přesto, že není nijak příjemná. Ale tak to s pravdou velmi často bývá.
Děkuji za pozornost. ***