(9.30 hodin)
(pokračuje Kováčik)
Spolu s panem kolegou Šarapatkou ale, než se rozhodnu, jak budu hlasovat, jak k jednotlivým bodům přistoupím, tak bych taky rád slyšel i, řekněme, ta střeva, ta konkrétní opatření, která jsou připravována. A věřte, že to není jenom o tom, že já chci slyšet něco konkrétnějšího, ale že občané čekají od Poslanecké sněmovny nejen to politické prohlášení, ale čekají, že v rámci této diskuse se také občané ČR dozvědí konkrétnější kroky, které vláda připravuje.
Co se týká vlastního mechanismu hlasování poté, co ty informace, věřím, zde zazní, rád bych požádal, aby, jestli tak neučinil už někdo jiný, nebo neučiní, aby se v hlasování o návrzích usnesení, pokud budou ještě další, hlasovalo po jednotlivých bodech, tak jak tam jsou uvedeny. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A nyní se stanoviskem klubu vystoupí paní poslankyně Němcová, připraví se pan předseda Fiala. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, je to zvláštní shoda náhody, že před vás předstupuji se stanoviskem poslaneckého klubu Občanské demokratické strany 12. února roku 2016. Ta zvláštní náhoda spočívá v tom, že přesně před rokem 12. února roku 2015 přijala Poslanecká sněmovna své první usnesení, které se týkalo migrační krize. To druhé, pro vaše připomenutí, jsme přijímali 1. 10. loňského roku.
Vrátím-li se k prvnímu usnesení, tedy vrátím-li se přesně o rok zpátky, tak připomenu, co tehdy považovala Poslanecká sněmovna za důležité. Jenom s povzdechem dodám, že mezitím uplynul rok a situace se nezlepšila, naopak dramaticky zhoršila. Tedy Poslanecká sněmovna vedle toho, že vzala před rokem na vědomí informaci vlády o situaci bezpečnostní a imigrační, tak v bodě II požádala vládu o průběžné informování Sněmovny o postojích, které bude obhajovat ve všech zahraničních jednáních zabývajících se bezpečnostní a imigrační politikou.
Před chvílí ve slově pana zpravodaje, pana předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL, pana kolegy Miholy, jsme slyšeli o tom, a já jsem za to vděčná, že KDU-ČSL prosadila zařazení bodu týkajícího se migrace na jednání Poslanecké sněmovny. Ale promiňte, jenom takhle se s tím smířit nelze. Poslanecká sněmovna usnesením vládě něco uložila, řekla jí, že má průběžně informovat o všech postojích, které bude na zahraničních jednáních zastávat, a není důstojné Poslanecké sněmovny, aby se dožadovala, doprošovala, vyjednávala, nevím jak dlouho usilovala vždycky, řadu měsíců, o to, aby vláda úkol daný Poslaneckou sněmovnou plnila. To je tedy k tomu druhému bodu našeho usnesení.
Připomenu ještě bod, ve kterém, ve čtvrtém bodě, jsme před rokem odmítli povinné kvóty po přijímání uprchlíků v jednotlivých členských zemích Evropské unie. Jestliže nyní v usnesení, které připravila část Poslanecké sněmovny, je tento bod navržen také a byl, připomenu, obsažen i v usnesení z 1. 10. loňského roku, a to dokonce dvakrát, myslím si, že to je nadbytečné a stačí, jestliže Poslanecká sněmovna něco konstatuje jednou. Pokud vláda požaduje jiný mandát, nechce tento mandát plnit, tak si musí o jiný mandát říct a jiný mandát si zde prosadit. Jinak, nezlobte se na mě, že to řeknu poněkud obhrouble, je to mlácení prázdné slámy. Nic nového nepřinášíme, žádné zklidnění do veřejnosti nevysíláme, protože to, o čem se mluví rok, a situace se nelepší, ale zhoršuje, nemůžeme posunout někam tím, že to budeme pouze tady opakovat.
Měli jsme zde také usnesení o tom, aby se vláda důsledně věnovala zprávám BIS o bezpečnostních rizicích vyplývajících z financování islámského fundamentalismu na území ČR a měli jsme zde také usnesení o podpoře volného pohybu osob v rámci schengenského prostoru. Odmítali jsme před rokem návrhy na omezení schengenského prostoru. Jestliže se mám nyní s ročním odstupem podívat na situaci, tak jestli je něco vážně ohroženo a vypadá to na destrukci, tak je to právě onen schengenský prostor. Můžeme zde vršit svá přání o tom, aby zůstal zachován, přinášet argumenty pro to, proč by to bylo dobré pro občany, pro podnikání, pro politické jednání mezi státy, ale faktická situace spíše vypadá, že se tento prostor drolí než že se upevňuje. Vnější hranice Schengenu, o tom mluvíme neustále, že je základem toho, aby Evropská unie vůbec migrační krizi zvládla, chráněna nebyla a chráněna není. Hotspoty nefungují, a když fungují, tak fungují pouze jako karikatura toho, co by se mělo při ochraně suverénních hranic EU dít.
Pokud jde o agenturu Frontex, tak ty zprávy, které dostáváme dnes o tom, že agentura Frontex snad bude konečně personálně nebo možná i materiálně posílena, nevypovídají o tom, že by si představitelé Evropské unie dokonale stanovili priority a uměli odhadnout, co je potřeba v danou chvíli udělat. Ty částečné věci, jestli se přidají dvě nebo tři lodě na ochranu hranice a přidají se nějaké osoby agentuře Frontex, rozhodně situaci nevyřeší.
Když se podíváme na aktuální vývoj, a pominu teď ty tragické události v Kolíně nad Rýnem, které byly asi potřebným a nutným akcelerátorem celoevropské debaty na toto téma, tak když se podívám na ten vývoj, tak jsem řekla jednoznačně - hranice chráněna není. Hotspoty nefungují, Frontex posílen není a paní ministryně zahraničních věcí Mogherini naprosto selhává. Jenom pod čarou dodám, že zde byla na návštěvě, asi by tehdy bylo vhodné, kdyby nás vláda informovala o závěrech, které toto jednání přineslo. Myslím si, že asi ani za to jednání ve Sněmovně nestálo, jinak by nás s tím vláda pravděpodobně oslovila.
Je třeba říci, že vedlejším a velmi nešťastným a nebezpečným produktem nečinnosti evropských orgánů je nárůst extremistických hnutí v rámci celé Evropy. My jsme minule, když byla zahájena debata v Poslanecké sněmovně, tak jsme jako občanská demokratická strana upozorňovali na aktuální vývoj, který spočívá zejména v tom, co se děje mezi hlavními představiteli Evropské unie.
Britský předseda vlády David Cameron předstoupil před Evropskou unii a žádá čtyři oblasti, které chce reformovat. Tento požadavek podmiňuje setrváním Velké Británie v Evropské unii. Pan premiér mi tehdy v rozpravě, která se vedla asi před několika týdny, řekl, že to úplně s migrační krizí, tento postoj Velké Británie, nesouvisí. Já jsem přesvědčena, že souvisí, protože představa, že Velká Británie opustí Evropskou unii, tak ji bude opouštět jeden z kamenů, bez nichž se celá stavba udržet pohromadě nedokáže, rozpadne se, a už dnes vidíme nějaké úvahy a díváme se na mapky v různých časopisech, které představují varianty budoucího vývoje.
V jedné variantě je v tzv. užším Schengenu přimalována Česká republika, sestává se tedy ze zemí kolem Německa a k tomu je přimalována Česká republika, ale už tam není např. z visegrádské skupiny ani Německo (?) ani Maďarsko ani Polsko. V jiné variantě se objevuje, že tam není nikdo z visegrádské skupiny, tedy ani České republika.
V této souvislosti je přece potřeba už se neptat vlády, jestli máme přijímat kvóty, nebo nemáme přijímat kvóty. K tomu máme usnesení. Je potřeba se zeptat vlády, jestli vede jednání na téma nějakého jiného uspořádání Evropské unie. U jakých jednání byla? Co se tam dozvěděla? S kterými variantami pracuje? S kým je projednává. Tyto otázky jsou přece aktuálnější než to, co jsme tady říkali před rokem. Situace se vyvinula jinam a my musíme zareagovat na to, co se děje právě teď.
Proto Občanská demokratická strana bude chtít znát názor předsedy vlády, zejména na to, jak si představuje budoucnost Evropské unie, jak pracuje s variantami, které se objevují, jaká jednání vedl např. s představiteli Německa, protože ti v tom hrají velkou roli. A pozorujeme-li stanoviska kancléřky Angely Merkelové, která např. po nedávné návštěvě v Turecku opět říká: přijmeme další uprchlíky ze Sýrie, ale přijmeme je tak, že je přerozdělíme dále. To znamená, že ona se ve svých postojích nijak zvlášť nevyvíjí. ***