(15.30 hodin)
(pokračuje Bendl)
Vím, že, pane ministře, jednáte v Bruselu o této záležitosti, tak se chci zeptat, jak ta situace vypadá. Protože je to opravdu podle mého hlubokého přesvědčení velmi závažná věc, kdy Česká republika může přijít o značné finanční prostředky a mít obrovské hospodářské škody. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče, a požádám pana ministra, aby vám odpověděl. Prosím, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající, za slovo. Kolegyně, kolegové, pane poslanče, děkuji za ten dotaz. Já bych jenom na začátku velmi rychle zkorigoval jednu věc, kterou jste říkal. Ona tady zaznívá opakovaně, ale stokrát opakovaná nepravda nestává se pravdou.
Za prvé. Ta novela třicetdevítky... novela stovky, tedy novela 39/2015 zákona 100/2001, EIA. Ta věc neležela ani nestála tak - a zjevně podle naprosto kontinuálního názoru Evropské komise nikdy nebyla tak, že jsme měli variantu. My jsme v tom minulém roce zachránili těch 100 mld. korun, kde hrozilo, že ztratíme okamžitě z OPD 1 a z dalších operačních programů nedočerpaných v rámci minulého programového období, protože by nám to prostě zastavilo čerpání všech fondů, které jsou jakýmkoli způsobem navázány na směrnici EIA, tedy všech fondů a všech projektů, které mají souvislost s EIA. Evropská komise totiž vždycky říkala a stále říká, a opakuje to i teď a musím říci, že velmi vehementně a velmi neústupně, že Česká republika je jediný stát Evropské unie, který má předvstupní stanoviska EIA k projektům, které chce financovat z Evropské unie, a že je tedy nemá v souladu s evropskou legislativou. Takže jsme asi bohužel jediní, kde ten proces přípravy stavby trvá patnáct a více let, aniž by se koplo do země. Já už jsem tady o tom hovořil. Takže není problém novely 39. Je bohužel stále problém těch předvstupních stanovisek EIA a ten nadále trvá.
Minulý týden se uskutečnilo, jak správně říkáte, další významné jednání v Bruselu, kde Česká republika byla zastoupena několika resorty včetně Úřadu vlády a předložila tam naši představu řešení té věci, kdy z těch 64 projektů, které mají staré stanovisko EIA, předvstupní stanovisko EIA, těch dopravních projektů, z nichž skutečně mnohé jsou velmi významné, tak se snažíme Evropskou komisi skutečně přesvědčit o tom, že jsou tam projekty, na které, byť mají staré stanovisko, je možno vydat ověřovací stanovisko, jinými slovy že u nich nedošlo v průběhu těch 15 nebo 17 let k tak velkým změnám v území nebo v projektu, že je možno to tzv. prostě uznat. O tom, zda budeme, nebo nebudeme úspěšní s touto argumentací, Evropská komise rozhodne do konce února, protože 19. února by mělo být další jednání, kdy jsme jim předložili seznam projektů a naše argumenty, proč si myslíme, že ten seznam projektů by mohl být rozdělen na několik skupin, z nichž jedna skupina, ta největší, by mohla být tzv. zelená. To znamená, že tam uvádíme důvody, které by nám umožnily, abychom ověřili v rámci potom stavebního řízení - protože ty projekty čekají na vydání stavebního povolení a v rámci stavebního řízení je samozřejmě možno řadu těch věcí, které nám Evropská komise vytýká, že nemáme, nejsou v souladu s Evropskou směrnicí, tam dodat nebo doplnit. Nejsou to všechny, ale je jich většina.
Musím říct, že z toho jednání jednoznačně vyplynulo, že Evropská komise stále považuje v tomto Českou republiku jako unikátní případ, precedentní případ, a upozorňuje, že každý projekt bude chtít hodnotit samostatně jednoduchým systémem - chcete-li evropské peníze, musíte mít bez ohledu na to, jestli máte jakoukoli legislativu... A řeknu vám ještě jednu věc. Novela 39 je v Evropské komisi hodnocena jako novela, která je velmi vstřícná vůči České republice. Velmi vstřícná vůči České republice. A je tam jasně řečeno, že oni budou chtít jasně u každého projektu mít to ujištění, které si budou vždycky ověřovat, zda skutečně ten projekt, byť nemá posouzení EIA podle evropské legislativy, té poslední, platné, tak zda je řekněme posouditelný tím konkrétním individuálním ověřením, nebo zda v tom projektu došlo k takovým změnám, že prostě potřebuje nové ověření. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pan poslanec se chystá položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Nežijeme v totalitním režimu. Žijeme v demokracii a v demokracii zkrátka trvá dlouho, než se projedná, kudy půjdou páteřní silnice, komunikace, obchvaty apod., protože je potřeba se dohodnout s vlastníky, s dotčenými institucemi apod. Já si nemyslím, že zkrátka projednat dálnici, její existenci, trvá-li to pět, sedm, deset let, je v demokratické společnosti nějak super extrémně dlouhá doba. Akorát že ta současná situace nás vrací vlastně na začátek. A vy jste tady říkal, pane ministře, že bude posuzován každý jednotlivý projekt. Já si myslím, že je to opravdu odpovědnost v tuhle chvíli vlády a vaše a pana ministra dopravy Ťoka, abyste nedopustili, že se řada těch pro Českou republiku klíčových staveb vůbec dělat nebude nebo se budeme vracet zpátky. (Upozornění na čas.) Já myslím, že umíme vyčíslit částky, o které by Česká republika přišla, stejně jako o pracovní příležitosti. Ale na to bych potřeboval víc času. V každém případě vám děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Pan ministr nebude reagovat. Dobře. Nyní požádám tedy o interpelaci paní poslankyni Věru Kovářovou a připraví se pan poslanec Martin Novotný. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený nepřítomný pane ministře, dovolte mi, abych se na vás obrátila ve věci situace obcí v bezprostředním okolí zrušených či zmenšených vojenských újezdů. Nejde tak jen o Brdy, ale i o další vojenské újezdy, kterých se podstatně dotkl zákon č. 15/2015 Sb.
O co mi jde především? Vládní návrh tohoto zákona nikterak nepočítal s navýšením příjmů dotčených obcí, které je potřeba v souvislosti s touto mimořádnou situací vynaložit. Až sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj doporučil v rámci projednávání, aby alespoň nové obce získaly v letech 2016 a 2017 dvojnásobek daňových příjmů z RUD. Návrhy, aby finančně si polepšily také obce rozšiřované, bohužel neuspěly.
Ráda bych se zeptala, z jakých úvah vláda při přípravě tohoto návrhu vycházela a proč nezohlednila zvýšené potřeby jak nových, tak rozšířených samospráv, a především, co plánuje pro obce, kterým v důsledku rozšíření vznikají nemalé náklady, udělat. Děkuji za odpověď.
Závěrem bych chtěla konstatovat, že se mi bohužel nedaří, u některých ministrů dokonce více než devět měsíců, přednést ústní interpelaci na přítomného pana ministra a často pak čekám na odpověď písemnou. Pokud bych si na odpověď chtěla skutečně počkat a věc má čas, tak samozřejmě podám písemnou interpelaci. A pevně doufám, že budu mít štěstí při dalších interpelacích a dočkám se konečně nějakého ministra, který mi zde odpoví rovnou na moji otázku (upozornění na čas), kterou podávám ústně. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Martin Novotný a připraví se pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Novotný: Vážený pane ministře, za normálních okolností bych přenechal svoje pořadí vzhledem k vaší nepřítomnosti, ale v rámci této interpelace mi přijde písemná forma také zajímavá, protože se budu ptát na nějaká konkrétní čísla.
V posledních dnech se na mě obrací celá řada občanů, kteří se seznámili s problematikou nových tarifů v oblasti plateb za elektřinu. Na nejrůznějších virtuálních kalkulačkách si spočítali, co je možná v nejbližších měsících a letech čeká, a zjistili, že je může čekat výrazné zdražení v této oblasti.***