(16.50 hodin)
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Tak musím říct, že to, co jsem říkal na úvod, by mělo směřovat na předkladatele, v tomto případě na ministra zdravotnictví. Nicméně teď mi tady kolegové říkají v této věci, aby se tyto věci řekněme nezregulovaly takto striktně, budou podávány pozměňovací návrhy, abychom si i na pouti mohli dát nejenom desetistupňové pivo, ale i dvanáctistupňové, resp. asi s vyšším obsahem alkoholu, než jsou čtyři procenta. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dostáváme se k osmé interpelaci. Pan poslanec Radim Holeček bude interpelovat pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ve věci obětí pyramidových společností. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, získal jsem informaci, že se v rakouském parlamentu projednává kauza společnosti Lyoness. Zvedají se tisíce obětí a dožadují se vložených finančních prostředků zpět. V Čechách je společnost Lyoness též velmi aktivní, i zde je nepřeberné množství obětí, které se pomalu začínají domáhat svého práva. Rakouský obchodní soud ve Vídni před rokem uznal celkem 61 ustanovení obchodních podmínek společnosti Lyoness za neplatná. Lyoness svým klientům slibuje slevy či vrácení určité částky z nákupu u jejich partnerů, mnohé spotřebitelské organizace, hlavně Verein für Konsumenteninformation, který firmu zažaloval, ji ale považují za dobře maskované pyramidové schéma. Vyšetřován kvůli podezření z provozování pyramidového schématu byl Lyoness v mnoha zemích světa, například v Austrálii, Litvě, Polsku i domovském Rakousku. Zatímco v Polsku tamní obchodní komora označila Lyoness za pyramidové schéma, v ostatních zemích se společnost zatím podobným verdiktům vyhnula.
Máte nějaké aktuální informace, jak se k pyramidovým či letadlovým praktikám staví česká vláda? Jaké nástroje využíváte? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane interpelující, se společnostmi stavějícími své aktivity na trhu na pyramidovém schématu se naši spotřebitelé setkávají již od počátku 90. let. Ve své podstatě jde o podvodný dlouhodobě neudržitelný mechanismus, který staví na zapojování dalších účastníků do jakési hry, která dříve nebo později musí skončit, a na ní můžou vydělat jen účastníci stojící na vrcholu pyramidy. Když byla v roce 2005 přijímána směrnice Evropského parlamentu a Rady o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu, byl pyramidový program výslovně uveden jako jedna z klamavých obchodních praktik, jejíž využívání vůči spotřebitelům je zakázáno. Následně byla tato směrnice transponována do zákona č. 634/1998 Sb., o ochraně spotřebitele. Je zde uvedeno, že podnikatel, který vytvoří, provozuje či propaguje program, ve kterém odměna pro spotřebitele závisí především na získání dalších spotřebitelů do programu, nikoliv na prodeji či spotřebě výrobků, se dopouští zakázané obchodní praktiky a za toto porušení zákona může být sankcionován až do 5 milionů korun. Čili postoj státu k těmto věcem je obecně jasný.
Dozor nad dodržováním ustanovení o nekalých obchodních praktikách o ochraně spotřebitele vykonává Česká obchodní inspekce a další dozorové orgány. Vzhledem k tomu, že mezi zakázanými pyramidovými programy a některými obchodními praktikami, které nejsou protizákonné, se jedná o multilevel marketing, jakási šedá zóna, v níž existuje řada mutací rozličných praktik, je nutné náročně posuzovat každý jednotlivý případ. Ve statistice České obchodní inspekce nejsou průběžně evidovány případy prošetřených pyramidových her a údaje by bylo nutné získat z dokumentace. Prokazatelnou skutečností však je, že nekalým obchodním praktikám věnuje tento dozorový orgán mimořádnou pozornost, o čemž svědčí nárůst počtu kontrol. V roce 2014 bylo provedeno 6 463 takto zaměřených kontrol a v roce minulém již 10 737.
Co se týká konkrétně švýcarské firmy Lyoness, která je zapsána v českém obchodním rejstříku, nicméně sto procent obchodního podílu má společnost se sídlem ve Švýcarsku, Česká obchodní inspekce v období let 2014 až 2015 v souvislosti se společností Lyoness provedla šetření na základě podání advokátní kanceláře AK Dvořák a partneři. Česká obchodní inspekce v tomto konkrétním případě odkázala podatele na řešení sporu soudní cestou, nicméně v návaznosti na podáni provedla šetření, zda se nejedná o pyramidový program. Závěrem šetření bylo konstatování, že program provozovaný švýcarskou společností Lyoness Europe AG nenese znaky pyramidového programu ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele. Šetření mělo i mezinárodní aspekty. Nicméně jak už bylo řečeno v interpelaci, konečné slovo v této šedé zóně bude mít samozřejmě nezávislý soud.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec se cítí být spokojen. Nemá doplňující otázku. Přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Jiří Petrů bude interpelovat pana ministra Milana Chovance ve věci hotspotů. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Petrů: Dobrý den ,dámy a pánové, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, ministři vnitra visegrádské čtverky Maďarska, Polska, Slovenska spolu s vámi se ve svém společném memorandu přijatém na poslední schůzce v Praze shodli, že v boji proti nelegální migraci je podle V4 prioritní naplnit závazek na spuštění funkčních záchytných center na vnější hranici Evropské unie. Ministři vnitra V4 se rovněž shodli, že tato záchytná centra, někdy se také hovoří o sběrných centrech Evropské unie, takzvané hotspoty, musí být zároveň detenčními zařízeními, tedy že migranti zde budou omezeni na pohybu a svobodě, dokud nebude ověřena jejich totožnost a nebudou prověřeni. Slovenský ministr vnitra Kaliňák upozornil, že záchytná centra by měla zabránit případům, kdy jsou uprchlíci zaregistrováni na různých místech pod různými identitami nebo kdy nejsou zaregistrováni vůbec. Zároveň by se mělo snížit zneužití falešných syrských pasů.
Další zásadní a důležitou funkci záchytných center má být rozlišení válečných uprchlíků a ekonomických migrantů. Je obecně známo, že dnes existující hotspoty v Itálii a Řecku fungují velmi nedokonale a laxně, jejich počet je nedostatečný a bez velmi silné intervence Evropské komise a všech členských států se kritická situace s přílivem běženců ani nezmění, ani nezlepší. Hovoří se v této souvislosti také ještě o vzniku takových center v Bulharsku.
Vážený pane ministře, v této souvislosti mě zajímá, zda a jaká je účast České republiky na zřizování záchytných center v Itálii a Řecku, případně jiné zemi, a jak zřizování těchto center pokračuje. Další otázka je, jakou záložní krizovou variantu má Česká republika a ostatní země V4 připravenu, pokud se situace s hotspoty nezmění. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, vaše oblíbené téma. Máte slovo.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych byl strašně šťastný, kdyby se toto téma vůbec nemuselo řešit a kdyby neexistovalo. Bohužel existuje. A pokud to řešit nebudeme, tak se nám bude vracet a připomínat ve stále větší a horší podobě.
Evropská komise i její zástupci dnes vyřkli, že - pokud média mluví pravdu - že 60 % lidí, kteří přicházejí do Evropy, jsou ekonomičtí běženci, to znamená lidé, kteří se rozhodli, že svým přesídlením získají lepší život a v Evropě najdou nový domov. Při takhle velkém náporu na vnější hranici Schengenu to potom znamená, že Evropa už nemá kapacity na to, aby pomáhala těm potřebným, a de facto se z toho stává problém, který se cyklí, který není možné vyřešit jinak než ostrahou vnější hranice. Už jsem o tom hovořil ve svých minulých vystoupeních.
Stávající stav je takový, že do konce roku mělo být funkčních jedenáct hotspotů, což byl závazek Evropské komise. Tyto hotspoty měly být v Itálii a v Řecku. Stav, který je pravdivý k dnešnímu dni, je takový, že hotspoty jsou funkční tři v Itálii a jeden hotspot je v Řecku na ostrovu Lesbos. Ani jeden z těchto hotspotů není detenčním zařízením, je pouze zařízením registračním. Do Švédska za loňský rok dorazilo více než 160 tisíc migrantů a podle vyjádření švédského ministra vnitra pouhých 30 % z nich mělo nějakou registraci. To znamená, když se podíváte na to, že vstoupili do Schengenu v Řecku, prošli celou Evropou, došli do Švédska, tak pouze 30 % z těchto lidí má nějakou registraci. O kvalitě těchto registrací můžeme pochybovat a budeme mít pravdu.
Jeden příklad za všechny, a já už jsem ho říkal několikrát. Můj slovenský kolega Kaliňák říkal, že zachytili v jedné romské osadě člověka, který měl čtyři identifikační průkazy na čtyři identity a čtyři národnosti. Naši policisté ve Slovinsku, když jsem s nimi hovořil, zachytili mimo jiné člověka, který měl v ruce irácký pas a měl řecký dokument vystavený na syrskou národnost. Když se ho ptali, jak je to možné, tak jim řekl, že Řekové po něm ten pas nechtěli a že v té době Syřané měli jednodušší průchod Evropou, a proto se tedy nahlásil Syřanem. To musí skončit. To znamená, máme čtyři hotspoty z jedenácti a ani jeden z nich neplní roli detence, o které jsme tady hovořili. ***