(16.30 hodin)
(pokračuje Adamová)
Druhá otázka směřuje zase k posudkovým lékařům, nebo spíše je to takový podnět, abyste neopomněli kontrolu posudkových lékařů, protože pokud ještě navíc budete rozvádět tuto pravomoc na pracovníky, kteří nejsou lékaři, tak se obávám, že v tom případě by ten systém bylo možné jenom lépe kontrolovat, aby lépe fungoval už nyní, že by to nemusela být otázka změny zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, paní ministryně, o vaši doplňující odpověď.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová V tuto chvíli, jak je to nastaveno, tak opravdu se domnívám, že je potřebná změna zákona. Jinak ale my jsme třeba změnili metodiku v tom smyslu, aby se nestávaly takové ty excesy, jako že ten člověk je úplně ochrnutý na celé tělo, ale je mentálně zcela při smyslech a nedostane ten nejvyšší stupeň. To jsme vyloučila, aniž byla cesta změny zákona, ale domníváme se, že teď už to jinak nepůjde.
A jinak co se týče myšlenky navýšení udělat diferencovaně, ano, to také bylo předmětem diskuse. Vzhledem k tomu, jak dlouho vlastně ten příspěvek nebyl zvýšen, tak jsme se pro tuto chvíli opravdu dohodli v té široké skupině zainteresovaných, že se to zvýší plošně, protože těch 10 % není zase tolik, nicméně v budoucnosti také v té velké novele uvažujeme třeba speciálně o skupině lidí, kteří vyžadují 24hodinovou asistenci a kteří ani s tím nejvyšším příspěvkem na péči si ji naprosto nemohou zaplatit a řeší se to potom různými dotacemi a ze soukromých zdrojů.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Pátou interpelaci přednese pan poslanec Petr Kudela, který bude interpelovat pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci souhlasu obce při dodatku na bydlení a souladu se zákonem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Kudela: Dobrý den, pane předsedající, vážení členové vlády. Pane ministře, Poslanecká sněmovna na podzim roku 2014 projednala sněmovní tisk, novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi. Zákon byl vyhlášen dne 19. 11. 2014 pod číslem 252/2014. Zákonodárci v tomto zákoně dali obcím právo, aby se vyjadřovaly k žadatelům o doplatek na bydlení. Toto ustanovení obce začaly rády využívat, avšak způsobilo to vlnu nevole u žadatelů a jakousi bouři. Vy jste svým doporučením napsal, aby se toto stanovisko obcí považovalo pouze za nezávazné vyjádření obce, a sám upozorňujete na to, že se jedná o jakýsi rozpor mezi praxí a legislativou a je potřebná novelizace tohoto zákonného ustanovení. Chci se tedy zeptat, v jakém jsme stavu, a také chci upozornit na očekávané postavení obcí, které by tohoto ustanovení rády využívaly. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, Ministerstvo vnitra krátce po nabytí účinnosti zákona č. 252/2014 Sb., kterým byl souhlas obce poslaneckým pozměňovacím návrhem, a to podle § 33 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi, schválen a zakotven, poskytlo Ministerstvu práce a sociálních věcí stanovisko, ve kterém označilo souhlas obce za závazné stanovisko vydané v samostatné působnosti obce. Nicméně jak se ukázalo, s tímto výkladem byla spojena řada praktických problémů, které by učinily souhlas obce v praxi neaplikovatelným. Správní řád totiž nepočítá s tím, že by závazná stanoviska byla vydávána v samostatné působnosti. Právní úprava by tak neposkytovala osobám dotčeným nesouhlasem obce dostatečnou právní ochranu. Poté co byl souhlas obce projednán poradním sborem ministra vnitra ke správnímu řádu, jehož členy jsou odborníci na správní právo, a též Legislativní radou vlády, Ministerstvo vnitra došlo k závěru, že by se měl zvolit takový výklad, který by zohlednil v co nejvyšší možné míře jak ústavní práva žadatele o přiznání doplatku na bydlení, tak právo obce se vyjádřit k řízení, v němž k tomuto doplatku se rozhoduje.
Z výše uvedených důvodů Ministerstvo vnitra doporučilo Ministerstvu práce a sociálních věcí vycházet z výkladu, který poskytl poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu, a považovat souhlas obce za nezávazné vyjádření projevu a vůle obce v tomto řízení, tedy řízení o přiznání doplatku na bydlení. Zároveň ve shodě s Legislativní radou vlády Ministerstvo vnitra doporučilo urychlené přijetí novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, která odstraní nejzásadnější nedostatky této právní úpravy. Tento zákon je tedy v gesci mé kolegyně a otázka na tu novelu by měla směřovat na ni. Ministerstvo vnitra tedy neodebralo obcím jejich pravomoc, obce mají nadále možnost poskytnout souhlas nebo jeho poskytnutí odmítnout. Ministerstvo vnitra poskytlo pouze nezávazný právní názor k povaze tohoto souhlasu a k důsledkům jeho neudělení.
Zásadní problém je tedy potřeba vidět především v přijatém zákoně, který zakotvil institut souhlasu obce bez jakékoli podrobnější úpravy. Ještě jednou připomínám, že toto bylo dáno v rámci připomínkového řízení, v rámci návrhu, který změnil původní úpravu při projednávání v Poslanecké sněmovně. Ministerstvo práce a sociálních věcí jako gestor zákona o pomoci v hmotné nouzi připravilo novelu, která by tyto zásadní nedostatky měla odstranit. Nejsem si jist, jak bude probíhat legislativní proces, a tady opravdu je to otázka na paní kolegyni Tominovou.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Prosím, pane poslanče, máte doplňující otázku? Nemáte. Šestou interpelaci přednese paní poslankyně Zuzana Kailová a bude taktéž interpelovat pana ministra Milana Chovance ve věci vývoje migrace.
Poslankyně Zuzana Kailová: Dobrý den, dámy a pánové. Pane ministře, i já tentokrát mám interpelaci na téma migrace, protože toto téma rezonuje společností a bohužel si myslím, že bude rezonovat společností i v letošním roce.
Odborníci se shodují v tom, že v cílových zemích může zásadním způsobem migrace jako taková ohrozit vnitřní stabilitu a bezpečnostní situaci. I když víme, že Česká republika není pro drtivou většinu běženců cílovou zemí, ale pouze tranzitní, i přesto bych se vás chtěla zeptat, jak se vyvíjela situace v oblasti nelegální migrace v minulých měsících a jaký je nyní současný stav. Také by mě zajímalo, kolik osob požádalo v poslední době o mezinárodní ochranu v České republice. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Poprosím pana ministra. Pane ministře, vy i migrace jste oblíbení v kolektivu Poslanecké sněmovny. Prosím o odpověď.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v období loňského roku bylo zajištěno celkem 8 563 osob při nelegální migraci na území České republiky, což je v porovnání s předešlým rokem, tedy s rokem 2014, nárůst téměř o 80 %, a to hlavně díky osobám zajištěným při nelegálním pobytu, což se stalo v 97 % případů. Důvodem zvýšení počtu osob v rámci nelegální migrace v roce 2015 byl především vysoký počet záchytu nelegálních migrantů při tranzitní migraci přes naše území. V jednotlivých měsících byl počet zjištěných osob rozložen nerovnoměrně. Situace kulminovala v srpnu, kdy bylo zachyceno téměř 1 800 osob. Následně došlo k postupnému poklesu a v prosinci se již tyto záchyty počítaly v jednotkách osob. Celkově tento měsíční průměr se potom snížil tedy z 1 800 v srpnu na necelých 400. Rovněž území rozložení krajů bylo velmi různorodé. Především záchyty byly realizovány v Jihomoravském a Jihočeském kraji, tedy v krajích, které přiléhají se státní hranicí s Rakouskem.
Vlna nelegální tranzitní migrace na území České republiky dosahovala tedy vrcholu, jak jsem již říkal, v červenci až září loňského roku, ve druhé polovině září došlo k poklesu a stabilizaci a tento pokles a stabilizace trvá od té doby až doposud. Záchyty v posledních dnech jsou buď jeden, dva nebo nula, to znamená, záchyty jsou velmi malé. Důvodem toho, že v té době, tedy v letních měsících, došlo k takovémuto poklesu, bylo především to, že Maďarsko dokončilo stavbu plotu a přímá migrační trasa tedy vede přes Slovinsko a Rakousko do Spolkové republiky Německo. Od počátku posledních opatření vyhlášených dne 17. června do 27. ledna 2016 bylo v rámci tranzitní nelegální migrace zajištěno 3 332 osob. ***