(16.10 hodin)
(pokračuje Herman)
Součástí kulturního dědictví podporovanou z výše uvedených programů jsou i historické hudební nástroje. Z celkové sumy 8 mil. 302 tis. korun, které v letech 2009 až 2014 obdrželo z podprogramu ISO D Národní muzeum, byla částka 680 tis. určena na restaurování hudebních nástrojů. Další částka ve výši 1 mil. 682 tis. korun byla vyčleněna na vybavení depozitářů Českého muzea hudby. Z celkové finanční podpory Národního muzea z podprogramu ISO D v letech 2009 až 2014 bylo tedy 28,5 % určeno právě pro České muzeum hudby.
V loňském roce zřídilo Ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním muzeem, Českým muzeem hudby a Národním památkovým ústavem metodické centrum dokumentace konzervování a restaurování hudebních nástrojů a podpořilo jeho činnost i finančně. Toto metodické centrum je určeno na podporu všech vlastníků historických hudebních nástrojů na celostátní úrovni i v regionech. To znamená, že právě v loňském roce jsme se výrazně zaměřili na otázku hudebních nástrojů, aby jim byla věnována odpovídající péče. A co se týká pracovníků, kteří se touto péčí zabývají, tak mohu říci, že podle informací, které z našich příspěvkových organizací mám, jsou to lidé odborně na výši, kteří jsou specialisty na problematiku, kterou se zabývají. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ani to není snad doplňující otázka, nebo resp. když budeme teď jednat o tisku 666, ochrana památkové fondu, tak se nemůžeme bavit jenom v číslech, ve finančních částkách atd., ale musíme mluvit také o lidech. Jestliže si otevřu stránky Ministerstva kultury a budu se pídit po tom, kdo je v poradních orgánech, tak nezlobte se, jaksi konzervovat, ochraňovat atd. harfu či starý hammerklavír je něco jiného a nepřipadá mi, že plně kvalifikovaný k tomu je člověk, který třeba umí ochraňovat nebo opravovat kostel atd. Já jsem v tomto odpověď na otázku pořád nedostala. Jestli skutečně jste si jist, pane ministře, že ve vašich poradních orgánech (upozornění na čas) tito odborníci jsou. Je to opravdu veliká specializace a ta si myslím, z mého pohledu, když se na to podívám, tam chybí. A přísně bych oddělovala Národní muzeum a památky, které jsou rozeseté po celé ČR. Tam odborníci už vůbec nejsou. (Opět upozornění na čas.) Omlouvám se.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím pana ministra o jeho doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Plně souhlasím s paní kolegyní Novákovou. Je to skutečně široké spektrum činnosti, kterou naše příspěvkové organizace, kterých máme celkem 29, provádějí, od té klasické památkové péče až po specializovaná pracoviště. A jedním z nich je právě ono v loňském roce zřízené Metodické centrum dokumentace, konzervování a restaurování hudebních nástrojů.
České muzeum hudby patří pod Národní muzeum, ale je to specializované pracoviště, které se právě zabývá především otázkou tohoto kulturního dědictví - hudebního. To znamená, že pracovníci, kteří pracují v tomto nově zřízeném metodickém centru, jsou samozřejmě lidé odborně vzdělaní na otázku péče i o historické hudební nástroje. Plně souhlasím s tím, že samozřejmě akcenty, které jsou položené na péči o hudební nástroje, jsou poněkud jiné než akcenty položené na péči o stavební památky. Nicméně všechno to zapadá do té široké oblasti péče o kulturní dědictví a je třeba k tomu přistupovat velmi citlivě. Je třeba rozlišovat specializace. Takže znovu říkám, souhlasím s tím, co paní kolegyně Nováková říkala. Jde o to, aby specializovaná pracoviště odborné pracovníky měla, a také se o to snažíme. Jsem přesvědčený, že právě co se týká Metodického centra dokumentace, konzervování a restaurování hudebních nástrojů, že tomu tak je. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Třetí interpelaci přednese pan poslanec Jan Chvojka, který bude interpelovat přítomného pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci migrační krize. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hezké odpoledne, dámy a pánové, hezké odpoledne, pane ministře. Já mám k vám takový dotaz, který samozřejmě hýbe Českou republikou. Ke mně do kanceláře v regionu chodí nejenom běžní občané, voliči, spolustraníci, ale i další lidé a ptají se na věc, která podle mě je v dnešní době asi nejzásadnější. Jsou toho názoru, že migrační krize nepolevuje a odhady počtu migrantů, kteří by mohli do EU vstoupit nelegálně, se blíží počtům z roku 2015. Nejenom mě, ale i výše zmíněné zajímá, jaké jsou plány EU na řešení situace. Zajímá je, pokud navržená řešení nefungují, jak můžeme situaci řešit jinak. A také nás zajímá, co navrhuje naše vláda, potažmo Ministerstvo vnitra. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, jak to vyřešíte?
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Tak velmi nelehká otázka od pana předsedajícího. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, o migrační krizi jsme tady debatovali již mnoho hodin. My jsme se bohužel nedostali ke slovu přes přehršli technických otázek. Já chápu zájem poslankyň a poslanců k tomuto tématu a jsem velmi rád, že v interpelacích se k tomuto můžu obšírněji vyjádřit.
Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedající, náš recept je stále stejný. Je stále stejný už několik měsíců. A bohužel jsme před těmi několika měsíci nebyli schopni nalézt shodu v rámci evropských států a teď se snad zdá, že se blýská na lepší časy, protože to, co říká Česká republika už minimálně osm měsíců, začínají konečně akcentovat i některé jiné evropské státy, ty rozhodující. My se asi nedočkáme toho, že by oni někdy řekli: Češi měli pravdu nebo Slováci měli pravdu. Ale to je ve své podstatě jedno. To je v této migrační krizi - buď všichni vyhrajeme, nebo všichni prohrajeme.
Řešení je jednoduché. Znovu se vracím, a říkal jsem to mnohokrát už v minulosti, po útocích ve Francii na reakci Charlie Hebdo se sešli zástupci velkých evropských států a Spojených států a výsledkem toho bylo jednoznačné poselství - aby si Evropa lépe chránila svoji vnější hranici. Od té doby jsme se snad posunuli k tomu, že Evropská komise konečně vyhodnotila, že Řecko si svoji roli a funkci neplní a že je potřeba s Řeckem začít velice důrazný dialog k tomu, aby došlo k nápravě. My jsme si, tak jak říká můj přítel a kolega slovenský ministr vnitra, postavili velký činžák s 28 byty a zapomněli jsme, že nemáme pod kontrolou klíče od hlavního vchodu. A pokud se nám nepodaří obnovit kontrolu vstupu do Schengenu, tak se stane to, že jednotlivé státy svoje byty začnou zamykat a obnovovat hranice, a to je v první fázi konec schengenského prostoru a v druhé fázi je to z mého pohledu i konec Evropy, tak jak ji známe. Pro Českou republiku, pokud by se to stalo, by to mělo obrovské ekonomické dopady. Jsme otevřená ekonomika, ekonomika vývozní, a jakákoliv de facto blokáda na naší hranici i pro obchodní styk by znamenala dramatické snížení konkurenceschopnosti ČR.
Na druhou stranu pokud se členské státy Evropy rozhodnou k tomu, aby své hranice začaly více bránit, a mělo by to znamenat pro ČR jakékoliv riziko, jsme připraveni na stejné kroky. Učiníme je neradi, ale jsme připraveni. Jsme připraveni. Popisujeme v současné době infrastrukturu na hranicích ČR. Infrastruktura na hranicích s Rakouskem je popsána. Nacvičili jsme částečné uzavření hranice s Rakouskem a obnovu kontroly ve větším rozsahu, než je teď. Jsme připraveni ve lhůtě do pěti hodin tam vyslat policejní posily i armádu, aby tato hranice byla více kontrolována. To je ten nejhorší scénář z mého pohledu. Ale i na ten jsme připraveni, protože je potřeba se připravovat i na ty scénáře, které se nám líbit nemusí, ale pro bezpečnost České republiky je potřebné i tyto věci nacvičovat a být na ně připraveni. ***