(20.30 hodin)
Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl říct, že jestli mám s někým dobrou zkušenost, tak jsou to policisté, a obzvláště policisté, kteří se věnují zbraním a střelivu. Chtěl bych říct, že u lidí, kteří mají nějakou psychickou poruchu, u psychotiků, i pětiletý cyklus nemusí ještě znamenat, že ho zachytí. Přesto to je věc latentní, kterou může vyprovokovat nějaká událost, která není dopředu predikovatelná. To znamená i v tomhle směru si myslím, že je skutečně diskutabilní - rozumím Ministerstvu vnitra a myslím si, že je to jeden z možných návrhů, nicméně to ještě neznamená, že i takového člověka neodhalíme tím, že si přijde zbrojní průkaz o něco prodloužit. Excesy se dít budou a neznamená to, že vždycky musí jít jenom o legálně drženou zbraň. Není zase takový problém se dostat i k nelegálním zbraním. Vidíme, že i poměrně časté amnestie, které stát dělá, ukazují, jak obrovské množství střelných zbraní se mezi lidmi pořád ještě nachází.
Myslím, že bude určitě dobré, aby se ve výborech o tom ještě hodně diskutovalo, protože je jasné, že to má dvě stránky mince. Nicméně skutečně chci deklarovat, že v tomto okamžiku by bylo skutečně velmi vhodné se spíše soustředit na to, aby byly skutečně kvalitně prováděny zdravotní prohlídky, ale ani ty nemůžou prostě vyloučit nějaký exces. To myslím, že je evidentní.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím. Pan navrhovatel má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, i já jsem střelec, musím říct. (Veselost v sále.) Mám tedy pouze jednu zbraň, takže s žádným vakem tam chodit nemusím, ale rozumím debatě, která tu proběhla. Musím říct, že tým Ministerstva vnitra bude připraven na velmi podrobnou debatu ve výborech, abychom našli optimální řešení.
To, co jsem říkal opakovaně, říkal to i kolega Váňa, říkali to mnozí z vás, jsme daleci toho, abychom chtěli trestat poctivé držitele zbraní. Česká vláda se ústy ministra vnitra a jiných ministrů vyjádřila i k návrhu evropské vyhlášky, se kterou přišla Komise. Tato vyhláška je nesmyslná v mnoha parametrech a je potřeba ji upravit. Vyhláška řešila de facto i zbraně, které mají spolky, zbraně, které jsou v muzeích, a další věci, které jsou prostě z našeho pohledu nesmyslné. My nemůžeme rezignovat hlavně na boj s nelegálními zbraněmi. My si nemůžeme dovolit, aby v České republice byl stále k mání samopal za sedm tisíc korun, který lze nelegálně koupit. To můžeme přijímat jakékoliv zákony, ale pokud nevymýtíme tento nedobrý fenomén, který tady prostě je, tak nemůžeme být spokojeni. Naším hlavním úkolem je bojovat s nelegálními zbraněmi.
Co se týká debaty, já si myslím, že držet zbraň je právem, ne povinností. A lidé toto právo prostě mají. Jednou jsme jim ho dali a určitě ho nechceme omezovat více, než je zdrávo. Snížení počtu z deseti na pět let vyšlo po debatách odborníků, kteří se shodli na tom, že to v minulosti byl krok špatným směrem a že bychom se měli vrátit k tomu, abychom obnovili lhůtu pěti let. My se debatě nebráníme. Jestli nakonec bude kompromisní návrh, který bude znamenat sedm let, nebo se přidržíme pěti let, nechme na debatu ve výborech. My se vás budeme snažit přesvědčit o tom, že návrat k pěti letům je správnou cestou, a budeme to dokládat debatou odborníků a určitými posudky. Samozřejmě rozhodne Sněmovna jako fenomén.
Otázka vstupu policistů do obydlí. Policisté dneska můžou do obydlí vstoupit pouze v případě, že tam je ohrožení života, ale to není v době, kdy tam člověk pouze drží zbraň. Stávající právní úprava to neumožňuje a policista bude muset unést důvody, proč tam vstupuje, z našeho pohledu před kontrolním orgánem, kterým je Generální inspekce bezpečnostních sborů, a tedy při každém vstupu do obydlí za účelem odebrání zbraně bude Generální inspekce bezpečnostních sborů toto posuzovat. Nebráníme se debatě, že by to mohlo být se soudním rozhodnutím. I to je možné v rámci debaty dořešit, i to je možné stanovit jako pojistku, ale v každém takovém případě, a já neočekávám, že to budou stovky případů ročně, spíše desítky, bude muset konkrétní policista unést důkazní břemeno, na základě něhož do obydlí vstoupil a na základě něhož zbraň zabavil. Samozřejmě bude následovat správní řízení o odebrání zbraně, na jehož konci se také může stát, že dotčená osoba obhájí své právo držet zbraň a pak se bude domáhat přiměřeného odškodnění. Standardní cesta, standardní postup. Takže debatujme o tom, abychom co nejvíce posílili práva lidí na to držet zbraň a práva nedotknutelnosti obydlí, na druhou stranu dejme šanci policii, aby v případě, kde bude zjevné a odůvodnitelné do obydlí vstoupit, tu šanci prostě a jednoduše měli.
Rád bych tady zareagoval na jednu věc, o které si myslím, že není pravda, a to je, že dotčená osoba, která zastřelila lidi v Uherském Brodě, nebyla držitelem zbrojního průkazu. Z toho, co si pamatuji, byla držitelem zbrojního průkazu, a dokonce čerstvě obnoveným. Dokonce v době, kdy se obec vyjadřuje k tomu, jestli dotčená osoba má, nebo nemá mít prodloužený zbrojní průkaz, tak v té samé době, kdy městská policie dotčené obce věděla o tom, že osoba není bezproblémová, tak přesto došlo k tomu, že zbrojní průkaz byl prodloužen. Tam bylo zahájeno správní řízení o přezkumu a nelze vyloučit, ale to opravdu fabuluji, že ten spouštěč k hrůznému činu byla i možnost, že tento člověk dostal dokument, který ho vyzýval k přezkumu, k tomu, jestli drží, nebo nedrží zbraň legálně. Pokud by to bylo v době účinnosti tohoto zákona, s největší pravděpodobností, než by policie posílala tento dokument, tak by nejprve vyzvala dotčenou osobu k vydání zbraní, pokud by se nestalo, vstoupila by do obydlí a tyto zbraně by zabavila do doby, než by přezkum doběhl. Z tohoto důvodu a z žádného jiného to chceme.
I já, vážení kolegové, vážené kolegyně, si myslím, že lidé mají právo držet zbraň. I já čtu články v novinách, kdy izraelský civilista zastřelil pachatele, který napadl vojenskou hlídku a zranil dva policisty. I já si myslím, že tito lidé, pokud zbraně drží rozumně a chovají se k tomu s určitou pokorou, právo držet zbraň mají a můžou být součástí bezpečnostního systému státu.
K těm autům. O tom také debatujeme už dva roky. Pan kolega Koskuba, prostřednictvím paní předsedající, tady zmínil, a nebyl sám, že i auto je zbraň. Ministerstvo vnitra dlouhodobě chce, aby lidem, kteří jezdí pod návykem návykové látky a jsou přichyceni ve více než jednom případě, součástí jejich trestu mohlo být zabavení auta. Některé soudy tento trest udělují, hlavně v Ústeckém kraji jsou v této věci velmi progresivní, a je to cesta správným směrem, protože člověka, který použije omamnou látku a má v kapse klíče od auta, už nic nezastaví a nic nebrání tomu, aby do auta sedl i bez řidičského průkazu, je mu to úplně jedno. Jedině pokud klíče v kapse nemá, tak je to zárukou toho, že nemá do čeho sednout. To znamená, že i tady se pokoušíme dlouhodobě o ucelenou praxi.
Co se týká upozornění na to, že končí platnost zbrojního průkazu, jsem jednoznačně pro to, aby tato praxe pokračovala, a nejsem si jist, jestli ta praxe je takto zavedena v celé České republice. Zjistím, jestli to tak je, pokud není, tak to sjednotíme, protože si myslím, že klient, občan, za své peníze má právo na to, aby nějakou esemesku nebo jinou formu upozornění dostal.
K váženému kolegovi Koskubovi prostřednictvím paní předsedající. My jsme tento problém hlavního města Prahy řešili zhruba před rokem. Já jsem se marně domníval, že došlo k nápravě. Policejní prezident tehdy sliboval, že bude vybráno vhodné místo, kam by držitelé zbraní mohli dojet, zaparkovat a vyřešit si svůj problém, případně bude vybráno místo, kde je vedle i nějaká městská hromadná doprava. Dnes jsem od kolegy Koskuby slyšel, že se to nestalo. Takže vám mohu slíbit, že to prověřím, a pokud tomu tak není, tak zjednám nápravu, aby držitelé zbraní mohli přijíždět k tomuto místu autem a nemuseli tedy několik zbraní tahat takzvaně ve vaku na zádech.
Děkuji za debatu a jsme připraveni to ve výborech dopodrobna prodiskutovat a přijít případně s kompromisním návrhem, který tady získá plošnou podporu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím. ***