(20.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Klučku, připraví se paní poslankyně Černochová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní místopředsedkyně. (Poslanci KSČM hlasitě hovoří mezi sebou. Poslanec Klučka se k nim obrací.) Možná mě nebudou slyšet.
Já se jenom chci vyjádřit k tomu, že spojitost s Uherským Brodem a tímto zákonem určitě je. Společenská objednávka, diskuse i v této Sněmovně směřovala k tomu, abychom něco udělali s držením zbraní. Tady to je. Já bych jenom poprosil, abychom to nespojovali s Evropskou komisí a směrnicí. Nenajdete v názvu tohohle zákona slovíčko EU. O tom budeme teprve mluvit. Abychom tohleto nespojovali.
Všiml jsem si v diskusi jednoho momentu. Že by bylo dobré, kdyby policie držitele zbraní oslovovala předtím, než jim skončí platnost zbrojního průkazu. Ano, musím vyslovit svoji podjatost. Jsem tím člověkem, který má zbrojní průkaz. Dostal jsem v lednu oznámení, že za dva měsíce mně končí platnost zbrojního průkazu. Šel jsem na Policii České republiky, předal jsem žádost a zdravotní posudek od lékaře ne starší tří měsíců. Za tři týdny mně přišla zpráva, že mám připraven zbrojní průkaz k vyzvednutí. Toto funguje u Policie České republiky. To je prostě fakt. Abychom tady neuváděli věci, o kterých se domníváme, že v daném okamžiku nejsou. Jsou a existují. A vůbec mně nevadí, že z deseti let to budu dělat co pět let.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Černochovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Když už tady je to okénko, kdy všichni říkají, kdo má zbrojní průkaz a kdo ho nemá - já ho zatím nemám, ale jsem čekatel na zkoušky. A kdyby vás zajímalo, jak vypadají testy pro zbrojní průkaz, mám je na stole. Můžete se na ně podívat. A zkuste si možná i vy, kteří ten zbrojní průkaz máte, jak jste říkali 20 let, zkuste si ty nové testy teď udělat.
Ale hlásila jsem se kvůli tomu, že si myslím, že potírání šílených střelců v Uherském Brodě má jedno jediné řešení. Dobře vybavená Policie České republiky. Policie, která je připravená a ochotná zasáhnout proti takto šíleným lidem. A je to samozřejmě i o tom, aby pan ministr vnitra po těch všech výrocích, které zaznívaly právě na adresu policie po Uherském Brodě, tak aby splnil to, co se říkalo, že se má stát. To znamená: vybavení balistikou, kratší dojezdová vzdálenost různých útvarů, které mají to plné vybavení. Lepší zbraně. Tam jsem říkala, že by možná bylo vhodné, aby si policie do té doby, než si vytendruje sama své zbraně, tak si od armády vypůjčili drony. Těch možností je celá řada, jak zamezit věcem, jako se děly v Uherském Brodě. Ale prosím, vlastnictví zbraně, vlastnictví zbrojního průkazu je právem, je svobodným právem v demokratické společnosti. A nenechme si ho sebrat. (Hluk z lavic KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Tolik faktické poznámky v tuto chvíli. Prosím k mikrofonu pana poslance Koskubu řádně přihlášeného do rozpravy. A poprosím levou část sálu, aby se ztišila, protože hluk stoupá. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, paní místopředsedkyně, dámy a pánové. Já vystupuji ke zbrojním průkazům a zbraním podruhé v životě. Nyní ovšem z pozice poslance vládního. Dopředu děkuji řadě předřečníků za některé názory. S velkou částí souhlasím. A tím nikoho nepoučuji, jenom si myslím, že je škoda, že když jste viděli, že výjimečně k jednomu bodu jsou přihlášeni tři, že jste se svými faktickými poznámkami nevydrželi až na konec. Mohli jste polemizovat se třemi. Ale my tři řádně přihlášení se vlastně v mnoha věcech shodujeme.
Za prvé považuji za svou povinnost vyslovit samozřejmě soustrast obětem tragédie v Uherském Brodě. Tím nijak tuto tragédii nesnižuji, ale lehce mě překvapuje krok, který se týká drtivé většiny řádných držitelů zbrojních průkazů, kterým jsme před více než dvěma lety platnost zbrojního průkazu prodloužili na deset let. Což jsem, a mám na věci osobní zájem, považoval za krok pozitivní. Protože opravdu držitel zbraně a zbrojního průkazu má řadu povinností, které musí plnit. Překvapuje mě, že stane-li se jedna tragédie, tak, a tady byly dokonce vysvětleny některé podrobnosti, že na to doplatí všichni ti poctiví.
Zareagoval bych i na příspěvek kolegy Gabala. Mám prostě, omlouvám se mu, naprosto jiný názor na situaci v Evropě. To, že nás chrání stát, je krásná věc. Já nikdy nepatřil k těm, kteří by nezvedli ruku pro navýšení prostředků na ochranu a bezpečnost našich občanů. Ale na druhé straně doba je prostě zlá a já chápu, že naši občané mají zájem na tom chránit se i trošinku sami. Proto vítám to, co řekl zpravodaj tohoto zákona, a řekl to i v televizním pořadu, že mnohé země Evropské unie by mohly náš zákon o zbraních vzít za svůj vzor. My se totiž nemáme za co stydět. A je opravdu pravdou, že jsou tady těch držitelů náhle desetitisíce, ale přiznejme si, že těch malérů je poměrně na to velmi málo. To znamená, asi ten zákon je skutečně dostatečný. Bohužel, a znovu se omlouvám, že jste sem zatáhli oběti z Uherského Brodu. Těm lidem život prostě ničím nevrátíme, to se stává. Ale na druhé straně pak mě překvapuje, že třeba po nehodách na železničních přejezdech, a tím se nechci dotknout našich severních sousedů, nezakážeme vjezd polských kamionů do České republiky. Tím se omlouvám panu ministrovi, kterého si vážím za jeho postoje třeba k imigrační krizi, a nerad hážu vidle do jeho návrhu zákona, ale já prostě nechápu, proč kvůli této jedné tragédii, která je obrovská, a je vidět, že by se jí dalo zabránit, chceme náhle omezit zbrojní průkaz konečně z deseti na pět let. Předesílám takové maličkosti. Na deset let máme občanku, na deset let máme pas, na deset let máme řidičský průkaz. Ve své podstatě pro obyčejného občana, a já jím jsem, je to poměrně příjemné, že si potřebuji pamatovat pouze deset let. Kdy kam mám jít. Ano, skutečně potvrzuji za Prahu, že Policie České republiky nás včas upozorní na to, že si máme jít zbrojní průkaz vyměnit.
Proč mě tak potěšilo, že musíme na policii jakožto držitelé zbrojních průkazů a eventuálně zbraní jednou za deset let, je to, co zde krom jiného naznačila, tuším, kolegyně Černochová. Již si nepamatuji s ohledem na záplavu faktických, jestli to neříkal i kolega Seďa. On ten držitel zbraní opravdu musí vzít vak a dostavit se s těmi zbraněmi na policii, kde je fyzicky prohlédnou. To vše v době, kdy máme horu registrů na cokoliv. Ale jistota je kulomet. My tam musíme, zvláště myslivci, dotáhnout vak se všemi těmi zbraněmi. A jak říkala kolegyně Černochová, opravdu, pane ministře, zvláště v Praze není kde tam postavit auto. Jedete s tím veřejnou hromadou dopravou. Tenkrát mi kolega Kalousek ovšem řekl, že můžu jet taxíkem. Omlouvám se, pražské taxíky nemají zrovna dobrou pověst. A jenom pana ministra upozorním, že v rámci jakési reorganizace před časem, tuším, policejní pražský prezident rozhodl v rámci zřejmě úspor, že se poměrně moudře soustředí tato evidence zbraní na jedno místo. ***