(9.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím pana premiéra.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud jde o konkrétní situaci v České poště, tak tady by tím adresátem dotazu měl být spíše ministr vnitra nebo ředitel České pošty. Nicméně chci uvést, že jako předseda vlády jsem ze zákona na základě příslušných ustanovení příjemcem zpráv ze strany tajných služeb České republiky, to znamená, toto jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu jsem svolal i na základě informací, které jsem získal z těchto zpráv. Čili to byl jeden z těch zdrojů, jeden z těch důvodů, proč jsem souhlasil s tím, aby na jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu bylo téma České pošty zařazeno. Tyto informace obdržel také ministr vnitra a předpokládám, že s těmito informacemi naložil tak, aby vedly ke zlepšení hospodaření státního podniku Česká pošta a k posílení transparentnosti fungování této důležité státní organizace.
Stejně tak pokládám za důležité konstatovat, že pokud tajné služby směřují své informace směrem k ústavním činitelům, tak je důležité, aby ústavní činitelé s těmito informacemi aktivně nakládali, to znamená, aby nepodceňovali informace, které získají, a eventuálně poskytovali podněty ať už z hlediska fungování jednotlivých státních úřadů, nebo z hlediska orgánů činných v trestním řízení. Jsem stoupencem toho, aby tyto zprávy nezůstávaly pouze v šuplíku, nezůstávaly pouze v tajných archivech na úřadech, ale aby byly vyhodnoceny, eventuálně na základě jejich obsahu byly podány konkrétní podněty z hlediska fungování dalších státních institucí.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž rozpravu končím a táži se pana poslance Fiedlera, zda navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi. Nenavrhuje, takže můžeme považovat tuto interpelaci za uzavřenou. Děkuji.
Nyní přistoupíme k další interpelaci. Předseda vlády Bohuslav Sobotka odpověděl na interpelaci poslance Karla Fiedlera ve věci stanoviska ČSÚ k ocenění restituovaného církevního majetku. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 624. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno. Já otevírám rozpravu a pan poslanec Fiedler se do ní hlásí. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já bych ještě k této záležitosti, protože pan premiér jistě ví, že jsem se touto problematikou zabýval a že ji pořád sleduji, ještě mám zprávy z Českého statistického úřadu, že tento navrhoval spolupráci Ministerstvu kultury při oceňování majetku, který byl předmětem zákona 428, a ani opakovaná nabídka Českého statistického úřadu na setkání expertů z obou institucí nebyla akceptována. To cituji z dopisu z odpovědi, který mám z ČSÚ.
Já se táži, a to jsem se nedočetl v odpovědi, proč nebyla vzata v potaz nabídka Českého statistického úřadu, instituce, která jaksi je institucí státní, a nebylo toto využito, když Český statistický úřad - a já bych ho pokládal asi za nejkompetentnější a nejvěrohodnější instituci v této záležitosti - proč tato jeho nabídka nebyla využita. Dneska ráno jsem se - doplním svůj dotaz - díval na stránky Úřadu vlády, kde jsou prezentovány činnosti jednotlivých orgánů Úřadu vlády, a to je i komise nebo výbor k řešení dopadů zákona 428. Tam jsem viděl, že poslední zasedání proběhlo 18. června 2015. Pokud si dobře pamatuji, tak tento výbor by měl zasedat jednou čtvrtletně, takže tam nějak postrádám pokračování jeho činnosti, protože předpokládám, že veškeré záležitosti z tohoto zákona ještě nebyly vypořádány, a tím pádem ani není ještě - logicky, není tam uzávěrka za rok 2015, kterou Ministerstvo kultury má povinnost zveřejnit do února 2016, čili to je v pořádku, to není žádné pochybení. Ale to, že tento výbor nezasedal, aspoň tedy podle toho, co jsem se před chvílí dověděl na stránkách Úřadu vlády, přes půl roku, je poněkud překvapující.
A ještě třetí dotaz. Vypořádání těchto nároků podle zákona 428 mělo proběhnout do června roku 2014, ano, ten čas velmi letí, do června roku 2014 a v odůvodněných případech to mohlo být protaženo déle až do prosince 2014. Vzhledem k tomu, že my jsme v lednu roku 2016 a pořád nemáme informaci o tom, že by vše bylo vypořádáno, a je tím tedy porušováno ustanovení zákona číslo 428 a vláda v této věci nekoná, nic se neděje, tak bych chtěl vyjádření i k této věci. Protože tady máme zákon, který přijala Poslanecká sněmovna v minulém období za poměrně komplikované situace, kdy obzvláště strana pana premiéra proti tomu aktivně vystupovala, což jsem kvitoval s povděkem tehdy, a dnes, přestože to není naplněno, ten zákon je porušován, tak se nic neděje. Tak jestli můj dotaz, konkrétní dotaz, jestli tady ustanovení zákona jsou proto, aby se překračovala, nebo aby se dodržovala, obzvláště když tady ve Sněmovně leží návrh, který se snažil to řešit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan premiér se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych reagoval na ty konkrétní dotazy pana poslance Fiedlera, který nebyl spokojen s mou písemnou odpovědí na jeho interpelaci.
Za prvé musím říci, že jsem do té písemné odpovědi dal všechny informace, které máme k dispozici jako vláda, pokud jde o za prvé tedy zveřejněné stanovisko Českého statistického úřadu k ocenění restituovaného církevního majetku. Chci poznamenat, že Český statistický úřad v návaznosti na metodiku Eurostatu v oblasti národních účtů provedl ocenění majetku, který byl vydán církvím a náboženským společnostem v roce 2013 a v roce 2014. Toto ocenění a informace o tom ocenění byla publikována 14. května roku 2015. Přirozeně ten proces restitucí nadále probíhal i během roku 2015 a chci vás informovat o tom, že přirozeně bude probíhat i v roce 2016 s tím, že z velké části by tyto restituce během roku 2016 na základě zákona již měly být vypořádány.
Myslím si, že není možné kritizovat vládu ze dvojího úhlu, za prvé říkat, že vláda nevěnuje dostatečnou pozornost otázce restitucí, a současně kritizovat fakt, že všechny restituce nebyly zrealizovány v té velmi krátké lhůtě, kterou předpokládal původní zákon. Pokud by došlo k takto rychlému vydávání majetku, tak jak to předpokládal původní zákon, domnívám se, že by se tím výrazně zvýšilo riziko chyb a výrazně by se tím zvýšilo riziko toho, že nároky církví, tak jak byly uplatněny, nebyly řádným způsobem přezkoumány. Já skutečně nepokládám za závažný problém, pokud stát využil ten čas a potřeboval více času pro to, aby řádně všechny žádosti o vydání majetku, které byly předloženy na základě toho příslušného zákona, smlouvy mezi státem a církvemi, tak aby ty žádosti byly řádně posouzeny. Čili jako předseda vlády ve své komunikaci, kterou mám prostřednictvím tedy výboru, který se schází a který projednává otázku církevních restitucí, tak apeluji zejména na odpovědnost a kvalitu práce jednotlivých státních institucí, ať už je to Státní pozemkový úřad, ať už je to ÚZSVM, ať už jsou to kterékoliv jiné povinné státní instituce, například Lesy České republiky, které se vydáváním majetku zabývají.***