Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

203.
Informace vlády České republiky o migrační krizi

Tímto bodem jsme se zabývali ve čtvrtek 21. ledna, kdy jsme přerušili všeobecnou rozpravu, a poté v úterý 26. ledna, kdy jsme odročili jeho projednávání do pátku 12. února do 9 hodin. K bodu dne 21. ledna úvodní slovo přednesl předseda vlády Bohuslav Sobotka. Na lavice byl k tomuto bodu dne 21. ledna rozdán podkladový materiál Ministerstva vnitra.

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali předseda vlády Bohuslav Sobotka, případně pověřený člen vlády a určený zpravodaj a tím je poslanec Jiří Mihola.

Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. (Krátká odmlka.) Ještě jednou tedy opakuji, že žádám, aby zpravodaj tohoto bodu Jiří Mihola zaujal místo u stolku zpravodajů a aby své místo zaujal také premiér vlády, případně pověřený člen vlády pro tento bod. (Opět krátká odmlka.)

Na základě žádosti předsedy poslaneckého klubu ODS uvádím, že tak jak byli předtím přihlášeni poslanci s přednostním právem, tak jsem se domluvil s legislativou, že je mám uvedeny bokem v pořadí s tím, že ti, kteří nemají přednostní právo, tak jsou uvedeni jako řádně přihlášení do rozpravy.

Mám zde přednostní práva s přihlášením - pan ministr zahraničních věcí Zaorálek, Jiří Mihola, pan poslanec Lobkowicz - ten se dnes omlouvá. Mám zde uvedenou paní poslankyni Němcovou, ale místo ní... pak je Petr Fiala, pan poslanec Černoch a pan vicepremiér Babiš.

Přečtu ještě další omluvenky, které ke mně dorazily. Od 9 hodin do ukončení schůze se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Mackovík, dále dnes od 9 hodin z rezortních důvodů, z důvodu požáru v Národním muzeu, se omlouvá pan ministr kultury Daniel Herman a dále od 9 do 11 hodin se z dnešního jednání z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Ivan Gabal. (Krátká odmlka.)

Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že řeším s předsedou poslaneckého klubu ODS přednostní práva a nejsme v tom ve shodě, budu nucen schůzi na tři minuty přerušit, abychom ujasnili pořadí, a poté budeme pokračovat. Budeme pokračovat v 9.12 minut. Děkuji za pochopení.

 

(Jednání přerušeno v 9.09 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 9.14 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu. Nejprve vystoupí přihlášení poslanci a poslankyně a ministři s přednostním právem. Jako první vystoupí zpravodaj tohoto bodu Jiří Mihola. Připraví se paní poslankyně Němcová se stanoviskem klubu ODS.

 

Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážení představitelé vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi hned na úvod říci dvě zásadní věci.

Za prvé, vláda podle poslanců KDU-ČSL migrační krizi zvládá dobře, a to jak na národní, tak na evropské úrovni. V což počítám i reakci premiéra Bohuslava Sobotky na silvestrovské násilí v Kolíně nad Rýnem, kdy podpořil svolání mimořádného jednání Evropské rady.

A za druhé, od posledního usnesení Sněmovny k migraci 1. 10. 2015 se situace zásadně změnila, a to bohužel k horšímu. Migrační vlna nejen že neklesá, ale hrozí její další nárůst, přičemž Evropská unie stále nemá situaci pod kontrolou. Eskalace situace v Sýrii a nejistota ohledně chování Turecka vše dále ještě zhoršují. Z těchto důvodů navrhl poslanecký klub KDU-ČSL zařazení bodu k migrační krizi na jednání Poslanecké sněmovny. Jednak chceme podpořit vládu a dát silný mandát premiérovi k jednání o migraci na úrovni Evropské unie - připomínám, že příští týden se odehraje summit Evropské rady, bude to 18. února -, jednak chceme dát možnost projednat závažnou situaci a nové hrozby nikoliv pouze v rámci koalice, ale napříč celým politickým spektrem. Domníváme se, že když jde o tak závažný problém, který se týká České republiky, pak i opozice podpoří vládu a koalice musí mít zájem získat i podporu opozice.

Nechci tu opakovat známé věci. Ostatně o migraci už jsme tu probírali velice podrobně mnoho záležitostí. Co je ale důležité, je změna politického názoru, ke kterému dochází v západních zemích, zejména ve Spolkové republice Německo, a to jednak pod dojmem bezprecedentního násilí vůči ženám, jehož se masově zúčasnili žadatelé o azyl v Německu, jednak také pod tlakem zpráv, že migrace bude dále kulminovat a hrozí, že do Evropské unie se budou chtít dostat další miliony, respektive deset milionů běženců. Je zcela evidentní, že takový nápor v krátké době Evropa nemůže unést a hrozí jí narušení sociálního, politického a právního systému zemí Evropské unie. V reakci na počet a násilné chování žadatelů o azyl přistupuje nyní Německo k razantním omezením, a to včetně hrozby uzavírání hranic a vracení běženců do zemí, odkud do Německa přišli. Na to reagují další země a připravují podobná opatření.

České republice v této chvíli hrozí přehradní efekt. Pokud by došlo k definitivnímu a úplnému uzavření německých hranic dříve, než bude zabezpečena vnější schengenská hranice, pak se naše území může velmi rychle stát jednou z tras migračních toků. Dnes již i díky odpovědnému jednání vlády není. Koneckonců, již v devadesátých letech a na začátku milénia k nám proudily desetisíce uprchlíků. Přitom tehdy Česká republika nebyla ještě v EU a měla hlídané hranice.

Já bych nyní tady mohl informovat a rozebírat věci, které možná nejsou v médiích tolik známé, tedy zejména ve vztahu ke Spolkové republice Německo. Možná jste zaslechli nebo četli usnesení, které přijala vládní CDU v Mohuči, takzvaná mohučská nebo mainzská usnesení. Je to osm bodů, kdy skutečně je zřejmé, že Německo svůj postoj k migraci mění velmi radikálně. Ale my právě i tuto změnu stanoviska akceptujeme v usnesení, které jsme připravili a které bych si dovolil nyní přednést jako výsledek společného úsilí nebo spolupráce KDU-ČSL, TOP 09, ČSSD, a věřím, že se připojí k podpoře také další strany.

Nyní k tomu návrhu usnesení, které je již načteno v systému jako sněmovní dokument 3721:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

I. oceňuje dosavadní kroky a návrhy vlády České republiky na řešení problematiky migrační krize a hodnotí je jako odpovědné,

II. vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že se Evropské unii ve spolupráci s dalšími zeměmi nedaří migrační toky efektivně kontrolovat a zásadním způsobem omezit,

III. žádá vládu České republiky, aby na summitu Evropské rady 18. února 2016 iniciovala přijetí neodkladných a účinných opatření, která přispějí k řešení příčin i důsledků migrační krize,

IV. žádá prosazování takových opatření, která budou zohledňovat podmínku zajištění bezpečnosti zemí Evropské unie, současně vytvoření dostatečné humanitární kapacity pro pomoc uprchlíkům mimo území Evropské unie,

V. považuje za zásadní, aby byla zajištěna především kontrola vnější hranice schengenského prostoru, a proto je nezbytné, aby společná pohraniční a pobřežní stráž byla zřízena v takové kapacitě, která tento cíl bude schopna zajišťovat,

VI. nadále odmítá zavedení povinného přerozdělovacího mechanismu běženců,

VII. žádá vládu České republiky, aby analyzovala aktuální změny postojů a následné kroky členských států Evropské unie, zejména Německa, v otázce řešení migrační krize, které mohou například vyvolat změny migračních tras s přímým dopadem na Českou republiku, a v případě potřeby připravila opatření, která budou adekvátně reagovat na předpokládané dopady na Českou republiku.

Prosím vás o vaši podporu těchto usnesení a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Než vystoupí paní poslankyně Němcová se stanoviskem klubu, mám zde faktickou poznámku pana poslance Okamury. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já už jsem vás tady minule žádal, abychom přestali používat ten termín uprchlíci. Jsou to ilegální - tedy nezákonní - imigranti do Evropy. Takže dnes se tady bude vést tato debata na téma imigrace. Prosím, používejme už ty správné termíny. Žádní uprchlíci, jsou to nezákonní imigranti a takto je k tomu potřeba přistupovat. O to jsem vás chtěl požádat.

Ale ještě také v reakci na pana předsedu Miholu. Já bych tedy chtěl, aby se tady v následujících vystoupeních vládních představitelů vyjasnily výroky představitelů vládních stran. Já jenom připomenu vyjádření hejtmana Pardubického kraje Netolického, který řekl - cituji - že je pro přijímání imigrantů, nicméně město Králíky není vhodnou lokalitou. Tak tam už jsme to společně s občany a s dalšími partnery, například se Stranou práv občanů, dořešili. Ale já bych byl tedy rád, když jeden z nejvyšších představitelů ČSSD řekne, že je pro přijímání migrantů, nicméně město Králíky není vhodnou lokalitou, aby v následujícím vystoupení, protože vím, že tady s přednostními právy jsou přihlášeni představitelé vlády, nám tedy konečně upřesnili, která lokalita v České republice nebo které lokality jsou tedy těmi vhodnými.

Přece víme, že už jste odsouhlasili v řádu tisícovek nezákonné imigranty, více než tisíc, takže my chceme vědět, a občané České republiky, kam je chcete umístit. Už jsem se tady na to premiéra Sobotky posledních čtrnáct dní ptal dvakrát. Ani jednou mi neodpověděl, jaká místa budete tedy vytipovávat, jaká jsou ta kritéria, aby se občané na to mohli připravit a bránit se, a my jim v tom samozřejmě budeme, naše hnutí SPD, pomáhat, aby se mohli bránit, ale tak už to tady konečně řekněte, kde a také kdy a kolik vlastně celkově.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji další dvě faktické poznámky. První pan poslanec Šarapatka a připraví se pan poslanec Jakubčík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, vážené dámy a pánové. Já bych se chtěl vyjádřit k tomu návrhu usnesení pana předsedy Miholy. Já si myslím, že proti němu nelze říci ani slovo. Souhlasím se vším. Jediné, co mi tam chybí, je konkrétnost. Já se domnívám, že se tady musíme dozvědět od představitelů vlády, jaké konkrétní kroky udělají, nebo jaké mají nachystané na konkrétní situace. To znamená, je-li reálné chránit schengenskou hranici, jakým kontingentem, jakým způsobem k té ochraně přispějeme. A pokud tato ochrana schengenského prostoru zklame, jak budeme chránit naše hranice, jakými počty vojáků, jakými prostředky, kde na to vezmeme peníze. Pakliže se rozhodneme přijmout nějaké množství imigrantů, z jakých zdrojů se budou platit, kde budou bydlet, kde se budou učit český jazyk jejich děti, kde budou zaměstnáni. My se musíme dozvědět konkrétní fakta a začít diskutovat, nezůstat pouze na povrchu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Jakubčík s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, to usnesení, které tady načetl pan předseda Mihola, je usnesení, na kterém se shodlo několik poslaneckých klubů průřezově touto Sněmovnou. Navážu tady na pana kolegu Šarapatku. Ano, nejsou tam nějaké konkrétní záležitosti, ale myslím si, že tady se jedná o politické prohlášení. Tady se nejedná o to, abychom konkrétně stanovovali nějaké počty vojáků, nějaké počty bezpečnostních složek atd. Já si myslím, že tyto údaje tady zazní ve zprávě pana ministra zahraničí, který se k tomu určitě vyjádří.

Já bych vás chtěl požádat, abychom tento návrh usnesení, který tady pan předseda načetl, všichni schválili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Šarapatky, poté pan předseda Kováčik. Prosím.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Nebudu zdržovat. Já souhlasím s tou poznámkou. Nicméně abychom mohli přijímat usnesení, musí tady prostě konkrétní údaje zaznít. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan předseda Kováčik. Prosím.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, zaznělo tady, že návrh pana kolegy Miholy, resp. návrh, který zde pan kolega Mihola přečetl, je shoda více poslaneckých klubů. Mně rovněž připadá ten návrh usnesení jako návrh, o kterém bezesporu lze hlasovat. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že většina bodů, které tam jsou, jsou přesně v pozici politického prohlášení, které je třeba, aby tato Poslanecká sněmovna sdělila.

Spolu s panem kolegou Šarapatkou ale, než se rozhodnu, jak budu hlasovat, jak k jednotlivým bodům přistoupím, tak bych taky rád slyšel i, řekněme, ta střeva, ta konkrétní opatření, která jsou připravována. A věřte, že to není jenom o tom, že já chci slyšet něco konkrétnějšího, ale že občané čekají od Poslanecké sněmovny nejen to politické prohlášení, ale čekají, že v rámci této diskuse se také občané ČR dozvědí konkrétnější kroky, které vláda připravuje.

Co se týká vlastního mechanismu hlasování poté, co ty informace, věřím, zde zazní, rád bych požádal, aby, jestli tak neučinil už někdo jiný, nebo neučiní, aby se v hlasování o návrzích usnesení, pokud budou ještě další, hlasovalo po jednotlivých bodech, tak jak tam jsou uvedeny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A nyní se stanoviskem klubu vystoupí paní poslankyně Němcová, připraví se pan předseda Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, je to zvláštní shoda náhody, že před vás předstupuji se stanoviskem poslaneckého klubu Občanské demokratické strany 12. února roku 2016. Ta zvláštní náhoda spočívá v tom, že přesně před rokem 12. února roku 2015 přijala Poslanecká sněmovna své první usnesení, které se týkalo migrační krize. To druhé, pro vaše připomenutí, jsme přijímali 1. 10. loňského roku.

Vrátím-li se k prvnímu usnesení, tedy vrátím-li se přesně o rok zpátky, tak připomenu, co tehdy považovala Poslanecká sněmovna za důležité. Jenom s povzdechem dodám, že mezitím uplynul rok a situace se nezlepšila, naopak dramaticky zhoršila. Tedy Poslanecká sněmovna vedle toho, že vzala před rokem na vědomí informaci vlády o situaci bezpečnostní a imigrační, tak v bodě II požádala vládu o průběžné informování Sněmovny o postojích, které bude obhajovat ve všech zahraničních jednáních zabývajících se bezpečnostní a imigrační politikou.

Před chvílí ve slově pana zpravodaje, pana předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL, pana kolegy Miholy, jsme slyšeli o tom, a já jsem za to vděčná, že KDU-ČSL prosadila zařazení bodu týkajícího se migrace na jednání Poslanecké sněmovny. Ale promiňte, jenom takhle se s tím smířit nelze. Poslanecká sněmovna usnesením vládě něco uložila, řekla jí, že má průběžně informovat o všech postojích, které bude na zahraničních jednáních zastávat, a není důstojné Poslanecké sněmovny, aby se dožadovala, doprošovala, vyjednávala, nevím jak dlouho usilovala vždycky, řadu měsíců, o to, aby vláda úkol daný Poslaneckou sněmovnou plnila. To je tedy k tomu druhému bodu našeho usnesení.

Připomenu ještě bod, ve kterém, ve čtvrtém bodě, jsme před rokem odmítli povinné kvóty po přijímání uprchlíků v jednotlivých členských zemích Evropské unie. Jestliže nyní v usnesení, které připravila část Poslanecké sněmovny, je tento bod navržen také a byl, připomenu, obsažen i v usnesení z 1. 10. loňského roku, a to dokonce dvakrát, myslím si, že to je nadbytečné a stačí, jestliže Poslanecká sněmovna něco konstatuje jednou. Pokud vláda požaduje jiný mandát, nechce tento mandát plnit, tak si musí o jiný mandát říct a jiný mandát si zde prosadit. Jinak, nezlobte se na mě, že to řeknu poněkud obhrouble, je to mlácení prázdné slámy. Nic nového nepřinášíme, žádné zklidnění do veřejnosti nevysíláme, protože to, o čem se mluví rok, a situace se nelepší, ale zhoršuje, nemůžeme posunout někam tím, že to budeme pouze tady opakovat.

Měli jsme zde také usnesení o tom, aby se vláda důsledně věnovala zprávám BIS o bezpečnostních rizicích vyplývajících z financování islámského fundamentalismu na území ČR a měli jsme zde také usnesení o podpoře volného pohybu osob v rámci schengenského prostoru. Odmítali jsme před rokem návrhy na omezení schengenského prostoru. Jestliže se mám nyní s ročním odstupem podívat na situaci, tak jestli je něco vážně ohroženo a vypadá to na destrukci, tak je to právě onen schengenský prostor. Můžeme zde vršit svá přání o tom, aby zůstal zachován, přinášet argumenty pro to, proč by to bylo dobré pro občany, pro podnikání, pro politické jednání mezi státy, ale faktická situace spíše vypadá, že se tento prostor drolí než že se upevňuje. Vnější hranice Schengenu, o tom mluvíme neustále, že je základem toho, aby Evropská unie vůbec migrační krizi zvládla, chráněna nebyla a chráněna není. Hotspoty nefungují, a když fungují, tak fungují pouze jako karikatura toho, co by se mělo při ochraně suverénních hranic EU dít.

Pokud jde o agenturu Frontex, tak ty zprávy, které dostáváme dnes o tom, že agentura Frontex snad bude konečně personálně nebo možná i materiálně posílena, nevypovídají o tom, že by si představitelé Evropské unie dokonale stanovili priority a uměli odhadnout, co je potřeba v danou chvíli udělat. Ty částečné věci, jestli se přidají dvě nebo tři lodě na ochranu hranice a přidají se nějaké osoby agentuře Frontex, rozhodně situaci nevyřeší.

Když se podíváme na aktuální vývoj, a pominu teď ty tragické události v Kolíně nad Rýnem, které byly asi potřebným a nutným akcelerátorem celoevropské debaty na toto téma, tak když se podívám na ten vývoj, tak jsem řekla jednoznačně - hranice chráněna není. Hotspoty nefungují, Frontex posílen není a paní ministryně zahraničních věcí Mogherini naprosto selhává. Jenom pod čarou dodám, že zde byla na návštěvě, asi by tehdy bylo vhodné, kdyby nás vláda informovala o závěrech, které toto jednání přineslo. Myslím si, že asi ani za to jednání ve Sněmovně nestálo, jinak by nás s tím vláda pravděpodobně oslovila.

Je třeba říci, že vedlejším a velmi nešťastným a nebezpečným produktem nečinnosti evropských orgánů je nárůst extremistických hnutí v rámci celé Evropy. My jsme minule, když byla zahájena debata v Poslanecké sněmovně, tak jsme jako občanská demokratická strana upozorňovali na aktuální vývoj, který spočívá zejména v tom, co se děje mezi hlavními představiteli Evropské unie.

Britský předseda vlády David Cameron předstoupil před Evropskou unii a žádá čtyři oblasti, které chce reformovat. Tento požadavek podmiňuje setrváním Velké Británie v Evropské unii. Pan premiér mi tehdy v rozpravě, která se vedla asi před několika týdny, řekl, že to úplně s migrační krizí, tento postoj Velké Británie, nesouvisí. Já jsem přesvědčena, že souvisí, protože představa, že Velká Británie opustí Evropskou unii, tak ji bude opouštět jeden z kamenů, bez nichž se celá stavba udržet pohromadě nedokáže, rozpadne se, a už dnes vidíme nějaké úvahy a díváme se na mapky v různých časopisech, které představují varianty budoucího vývoje.

V jedné variantě je v tzv. užším Schengenu přimalována Česká republika, sestává se tedy ze zemí kolem Německa a k tomu je přimalována Česká republika, ale už tam není např. z visegrádské skupiny ani Německo (?) ani Maďarsko ani Polsko. V jiné variantě se objevuje, že tam není nikdo z visegrádské skupiny, tedy ani České republika.

V této souvislosti je přece potřeba už se neptat vlády, jestli máme přijímat kvóty, nebo nemáme přijímat kvóty. K tomu máme usnesení. Je potřeba se zeptat vlády, jestli vede jednání na téma nějakého jiného uspořádání Evropské unie. U jakých jednání byla? Co se tam dozvěděla? S kterými variantami pracuje? S kým je projednává. Tyto otázky jsou přece aktuálnější než to, co jsme tady říkali před rokem. Situace se vyvinula jinam a my musíme zareagovat na to, co se děje právě teď.

Proto Občanská demokratická strana bude chtít znát názor předsedy vlády, zejména na to, jak si představuje budoucnost Evropské unie, jak pracuje s variantami, které se objevují, jaká jednání vedl např. s představiteli Německa, protože ti v tom hrají velkou roli. A pozorujeme-li stanoviska kancléřky Angely Merkelové, která např. po nedávné návštěvě v Turecku opět říká: přijmeme další uprchlíky ze Sýrie, ale přijmeme je tak, že je přerozdělíme dále. To znamená, že ona se ve svých postojích nijak zvlášť nevyvíjí.

Jedná s ní někdo z české vlády? Není to pouze ono jednání, které jsme zaznamenali v médiích, prostřednictvím úředníků českých a německých - zeptejte se, co by si přála paní kancléřka slyšet, ať to na tom jednání můžeme říci? No to nám také nepomůže, takovýhle postoj.

Čili my chceme v této chvíli od předsedy vlády slyšet odpovědi na závažné otázky, jak jedná o požadavcích Velké Británie, jak jedná s Polskem o reakci na tyto požadavky Velké Británie, protože víme, že Polsko je zprvu odmítalo, zejména tedy ten požadavek na omezení sociálních výhod - v těch čtyřech požadavcích Velké Británie je to ten čtvrtý požadavek. Prvním je posílení konkurenceschopnosti Evropské unie a snížení byrokracie. Já bych chtěla slyšet stanovisko předsedy vlády, jestli se k tomuto postaví čelem a Velkou Británii podpoří.

Za druhé, Británie chce posílení pravomocí národních parlamentů. Dámy a pánové, my jsme členové národních parlamentů a je v našem zájmu, aby tyto pravomoci byly posíleny. Chci vědět, jak předseda vlády na zahraničních jednáních toto stanovisko Velké Británie podpoří, nebo nepodpoří. Je zde také požadavek Velké Británie na ekonomické vládnutí, tedy zajištění práv států, které neplatí eurem. Je v zájmu české vlády, aby podpořila i v tomto požadavku Velkou Británii, a udělá to? Tohleto jsou věci, které nás zajímají, včetně toho, že Poláci požadují za to, že by podpořili Velkou Británii, větší přítomnost NATO ve střední Evropě. Bude to požadovat také Česká republika? Má připravené nějaké jiné varianty, které by požadovala za to, že podpoří stanovisko Velké Británie? Jaké jsou tyto varianty, bychom potřebovali vědět, protože to všechno patří do oné mozaiky, která se dosud jmenuje Evropská unie, která dosud je chráněna, byť zcela nedostatečně, společnou vnější hranicí a jejíž osud visí na vlásku.

My v usnesení, které navrhneme, budeme akcentovat to, o čem jsem teď mluvila, tedy podporu britských požadavků a podporu polské strany na větší přítomnost NATO ve střední Evropě.

A k tomu usnesení, které zde bylo navrženo panem předsedou Miholou, musím říci, že je to přesně ta snaha, která se zde ukázala 1. října 2015, tedy takovým hezkým jazykem neříct v podstatě nic. Já chápu, že je složité formulovat usnesení, které by bylo přesné a které by vládu vedlo k nějakým jasným krokům, ale je to úkolem Poslanecké sněmovny. Z toho důvodu Občanská demokratická strana nebude moci některé body usnesení tak, jak bylo předloženo, přijmout. Ne proto, že by se stavěla do opozice za každou cenu, ale proto, že některé věci nám připadají nadbytečné. Například znovu klást důraz na povinné přerozdělování běženců - to už máme ve dvou usneseních celkem třikrát, to není potřeba říkat počtvrté. Ale například nám vadí ta obecnost, kdy - tady se dívám na bod 4 - toto usnesení žádá prosazování takových opatření, která budou zohledňovat podmínku zajištění bezpečnosti zemí Evropské unie. Tak prosím, ta opatření bychom měli vědět. Protože mám dojem, že když teče Evropě do bot, tak že byla určitě řada fór a řada kapacit se zamýšlela nad tím, která opatření by nás mohla z této situace ne vyvést, ale alespoň zmírnit ta strašlivá rizika, která před nám jsou. A proto tyto vágní formulace nepovažuji za dostatečné. Je to navržené usnesení, kterému rozumím, že bylo kompromisem, tak aby se strany, které se na jeho přípravě podílely, mohly na něčem dohodnout. Ale vládě to nijak konkrétní mandát nedává. Opřít se o takové usnesení na zahraničních fórech nebude nijak zásadně moci a z toho důvodu nepovažuji, že to je usnesení, které by nás v této době posouvalo někam dál.

To je stanovisko Občanské demokratické strany. Vyzýváme vládu, tedy závěrem, aby plnila to, co jí Poslanecká sněmovna ukládá, aby se nenechala doprošovat a nejlépe na začátku každé řádné schůze předseda vlády vystoupil a svou povinnost danou usnesením Poslanecké sněmovny splnil a o situaci, která se proměňuje den ze dne, nás informoval. Tolik stanovisko Občanské demokratické strany v tuto chvíli. Děkuji vám, dámy a pánové, za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Okamura a připraví se pan předseda Fiala. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi reagovat na mého předřečníka. Ano, Evropská unie je skutečně původcem této krize. Dokud bude Česká republika pod diktátem Evropské unie, tak vláda nic nevyřeší. Bude jen řečnit a na skutečný odpor proti této invazi nemá odvahu.

V této souvislosti mi dovolte citovat z dopisu, který jsem obdržel od premiéra Bohuslava Sobotky, kde mi přímo píše - cituji: Pokud se jedná o přesídlení a relokaci uprchlíků do České republiky, resp. k nám, tak se k němu vláda zavázala v rámci celoevropské dohody, k níž přistoupila na základě svého členství v Evropské unii. - Takže vláda mi přímo tady píše, že neodmítají nezákonné imigranty, ale přímo se zavázali k tomu v rámci dohody s Evropskou unií. Mám to tady černé na bílém, dopis od Bohuslava Sobotky. Takže to je ta pravda.

A v této souvislosti právě souhlasím s tím, co tady bylo naznačeno, že problémem je Evropská unie. A vy jste nám již třikrát, vážená vládo, zamítli návrh našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie - SPD na referendum o vystoupení z Evropské unie, aby občané sami rozhodli o své budoucnosti, zde ve Sněmovně. Navrhli jsme to již třikrát. A také jste nám zamítli letos v lednu petici více než 100 tis. občanů online a offline celkem dohromady, kteří takovéto referendum chtěli. A přestaňte už uklidňovat bláhově lidi. Spolupráce s Tureckem je iluze. Žádný Schengen už neexistuje, žádná společná ochrana jeho hranic není. Frontex nebrání hranici, ale organizuje bezpečnou dopravu imigrantů do Evropy. Imigrační proud podporují organizace placené Evropskou unií, různé neziskovky. Policie bije v Německu lidi, kteří hájí základní právo na svou zem. A vy tady budete debatovat tak dlouho, až i u nás budou znásilňovat a vraždit komanda radikálních muslimů.

Znovu žádám nulovou toleranci nezákonné imigrace do České republiky. Žádné přijímání migrantů!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní tedy pan předseda Fiala s přednostním právem a připraví se pan ministr Zaorálek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já musím začít trošku povzdechem, že tady není pan premiér, protože řada těch věcí, na které se chci vlády ptát, se týká předsedy vlády České republiky, který bude hájit Českou republiku na Evropské radě. A samozřejmě reaguji také na vystoupení pana premiéra v této sněmovně 21. ledna. Nicméně samozřejmě chápu, že jsou některé aktuální politické důvody, proč tu pan premiér není. A pokud třeba veze na Hrad demisi některého z ministrů, tak jeho nepřítomnost samozřejmě rád omlouvám.

Já musím konstatovat, že vláda ne tak úplně otevřeně mluví o tom, co se v souvislosti s migrační krizí na evropské úrovni odehrává. A právě projev pana premiéra Sobotky z 21. ledna nám to potvrdil. Premiér nás tady zaplavil čísly, statistikami a podrobným popisem současné situace, věcmi, které koneckonců každý, kdo se o tu otázku zajímá, zná z médií a nepotřebuje se to samé dozvědět od premiéra české vlády. Ale skutečné informace, které jsou podstatné, nám pan premiér zamlčel.

My jsme tady slyšeli různé fráze o společném evropském řešení, ale přitom jsme se nedočkali odpovědi na dvě zásadní politické a strategické otázky, které se v této době v Evropské unii řeší v souvislosti s migrační krizí a které budou mít dopad na suverenitu České republiky a na naši bezpečnost. Tou první otázkou je budoucnost schengenského prostoru a tou druhou otázkou je revize evropského azylového systému. A mě velmi zajímá, a nejenom samozřejmě mě, zajímá to i občany České republiky, ne že se to bude řešit, ale jaká pozice při tomto řešení bude zastávána Českou republikou, včetně toho, jak se vláda České republiky postaví k stále existujícím a ke stále pravděpodobnějším variantám trvalého relokačního mechanismu migrantů.

Nejprve k tomu prvnímu bodu - k schengenskému prostoru. Evropská rada má příští týden projednávat evaluační zprávu Schengenu, evaluační zprávu, kterou připravila Komise. Neformální zasedání ministrů vnitra, které se konalo 25. ledna v Amsterodamu, nám napovědělo, že jsme svědky konce schengenského prostoru, přinejmenším v té podobě, v jaké Schengen známe dnes. A vlastně ta řešení, která tam byla naznačena, ukazují, že z plotů, které jsou teď dočasné, se mají udělat ploty trvalé. Aby bylo jasné, o co jde, tak ve hře je mimo jiné revize článku 26 schengenské smlouvy, která by umožnila státům prodloužit kontroly na vnitřních hranicích až na dva roky. Připomínám všem, že dosud tuto možnost mají státy pouze na šest měsíců. (Hluk v sále.)

Dámy a pánové, pokud k tomu dojde, tak je to zásadní změna fungování schengenského systému. A je to i věc, která může postihnout jednu ze základních svobod, na kterých je postavena Evropská unie.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane předsedo, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale žádám vás, kolegyně a kolegové, abyste diskuse přenesli do předsálí. Děkuji. Prosím.

 

Poslanec Petr Fiala: My jsme země, která ví, že různá dočasná opatření mají trvalý charakter. A mě zajímá, jak se vláda České republiky k tomuto návrhu, který s velkou pravděpodobností může zaznít, jak se k tomu staví. Jaký má názor? Budeme souhlasit s tím, aby se dočasné opatření ze šesti měsíců opravdu prodloužilo na dva roky, což znamená, že to je vlastně napořád?

Vláda nám tady neustále říká, jak se hledá společné evropské řešení, jak je to dobré, jak na ně můžeme spoléhat, ale o zásadních evropských řešeních, která se připravují, jak jsem tady ukázal na jednom příkladu, Parlament České republiky neinformuje, ale sama přitom navrhuje řešení, která vůbec evropská nejsou. Tím mám na mysli třeba tu iniciativu na posílení hraniční linie Bulharsko-Makedonie-Řecko. Ano, ten nápad má něco do sebe, může dočasně krátkodobě zmírnit migrační proud na západobalkánské cestě. Samozřejmě pouze do té doby, než si imigranti zvolí jinou cestu, třeba tu středomořskou. Má něco do sebe v tom, že může dočasně pomoci Makedonii. To je země, která je dlouhodobě zmítána vnitřní nestabilitou. Určitě by tam nezvládnutý imigrační proud přispěl k eskalaci napětí, vyhrocení etnického konfliktu v jihovýchodním Balkánu a to je samozřejmě to poslední, co bychom teď potřebovali. Ale - a na to bych rád upozornil pana premiéra, který s tou myšlenkou přišel - není to žádné evropské řešení. A některá ta hledaná celoevropská řešení při využití tohoto postupu nebude možné vůbec uplatnit. Makedonie není členem Evropské unie a Bulharsko není v Schengenu. Frontex nesmí působit na této nově vytvořené hranici. Tedy není to unijní řešení. Je to řešení bilaterální nebo multilaterální. Je možné se na něm domluvit, ale nelze to vydávat za celoevropské řešení.

Proč o tom mluvím? Mluvím o tom proto, že za prvé vláda to vydává za jakési unijní řešení a za druhé v případě Maďarska a Chorvatska úplně stejný postup stejná vláda prohlašovala nebo označovala jako nekoncepční, neevropský, málo přijatelný. A tady sama přichází s obdobnou myšlenkou, s úplně stejným mechanismem, o kterém říká, že bude evropský. Myslím, že si ani neuvědomuje, že některé postupy, které se v Evropě nabízejí, nepůjdou na makedonsko-bulharsko-řecké hranici vůbec uplatnit.

Ještě daleko důležitějším aspektem tohoto návrhu, se kterým přišel premiér, nebo česká vláda, nevím kdo, tak ještě důležitějším aspektem je faktické posunutí hranice schengenského prostoru a de facto vyloučení Řecka z schengenského prostoru. Zase je to logické. Já proti tomu až tak mnoho nemám, pokud si je česká vláda vědoma všech konsekvencí, které to znamená.

Tak se ptám vlády, ptám se pana premiéra: Jedná se o změnu postoje české vlády, která se vždy jednotou Schengenu zaštiťovala? Nebo tomu mám rozumět tak, že česká vláda navrhuje, aby se hranice Schengenu posunula na západ? Pokud ano, dobře. Samozřejmě je to možné. Ale je potřeba to jasně říct. A když to uděláme, jaké to bude mít dopady? Podle konzervativních odhadů vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky a Frontexu přes Řecko do Evropy vstoupilo přes 800 tisíc uprchlíků. A odhady pro tento rok předpokládají, že migrační vlna bude ještě silnější. Vysoký komisariát OSN, který je znám konzervativními odhady, mluví dokonce o třech milionech migrantů, kteří by mohli směřovat do Evropy.

Pokud opevníme Řecko, pokud řekneme Řecko není v schengenském prostoru, máme jinou hranici, tak si musíme položit otázku, co s těmito lidmi bude, zvláště v situaci, kdy nefungují hotspoty. Přes všechna ta zaklínání o tom, kolik bude hotspotů, jak na to dáváme peníze, jak v Řecku jich bude fungovat tři nebo pět nebo kolik, tak praxe je úplně jiná. V Řecku funguje s velkou bídou jeden jediný. A já se ptám vlády: Není to náhodou tak, že tím návrhem na oplocení Řecka, který nutně vyústí v humanitární katastrofu, si vláda připravuje cestu, si vláda připravuje půdu pro přijetí trvalého relokačního mechanismu, tedy trvalých migračních kvót? A vláda mi tady nejspíš řekne, pan premiér zase, jako když se ty kvóty přijímaly, tak mi zase řekne: Ale nic takového není na pořadu dne. Vůbec se o relokačním trvalém mechanismu nemluví. A já říkám: Pane premiére, mýlíte se. Opak je pravdou.

Ve středu 10. února Evropská komise publikovala hodnoticí zprávu o implementaci migrační agendy v Evropské unii. Já vím, že je nuda tady ty zprávy číst, ale odpovědní politici by to dělat měli, aby nebyli překvapováni. A vicepremiér Komise Frans Timmermans prohlásil, že - cituji: "Ti, kteří potřebují ochranu, musí požádat v první zemi Evropské unie, do které vstoupí, a pokud to bude nutné, budou relokováni do jiného členského státu." No vida. Kvóty, trvalý relokační mechanismus tady je ze strany Komise znovu na stole. A komisař pro migraci dále doplňuje, že - cituji: "Lidé, kteří přicházejí do Unie a budou potřebovat ochranu, tak ji dostanou, ale není na nich, aby rozhodovali kde." To jsou citáty členů Komise z nedávných dní, které spolu s hodnoticí zprávou o implementaci migrační agendy v Evropské unii jasně ukazují, že trvalý relokační mechanismus je na stole, že se s ním počítá. O to naléhavější je moje otázka na vládu a na premiéra Sobotku, jak se k tomu Česká republika postaví. K tomu dodávám, že Švédsko v prosinci minulého roku požádalo o zařazení mezi státy, z nichž se má relokovat, a Rakousko požádalo o vyloučení z povinnosti podílet se na relokaci jako přijímající stát.

Včerejší rozhodnutí Severoatlantické aliance zapojit se do monitorovací a zpravodajské operace v Egejském moři bylo některými státy hodnoceno jako průlom v migrační krizi, protože zachycení uprchlíci mají být vraceni zpět do Turecka. V této souvislosti a v souvislosti, když mluvím o relokacích, bych chtěl upozornit, že tento krok musíme vidět v souvislosti s iniciativou Komise, která s podporou Německa chce zřídit masivní dobrovolný přerozdělovací mechanismus syrských uprchlíků z Turecka. Mluví se až o 400 tisících lidí.

Tak, dámy a pánové, toto jsou fakta. Toto jsou věci, které se odehrávají v Unii. Toto jsou věci, které se připravují. A všechny tyto mnou výše uvedené události a návrhy směřují opět k jednomu jedinému výsledku a mají jedinou logiku, a to je mechanismus relokačních kvót pro uprchlíky.

A já se opakovaně vlády ptám: Jak hodlá vláda zamezit tomu, že bude na úrovni Evropské unie opakován postup, kdy jsme byli v otázce relokace přehlasováni mašinérií Rady Evropské unie? Premiér Sobotka 18. června zde na schůzi Sněmovny k otázkám migrace připustil, že systém povinných kvót je neakceptovatelný a může představovat rovněž nebezpečný precedens do budoucna. Ale ten samý premiér Sobotka o 14 dní později veřejnosti sděluje, že vláda povinné kvóty bez protestu přijme, a přijme tedy i tento vytvořený precedens. A já se na základě této zkušenosti ptám: Kde mají občané České republiky záruku, že vláda nepřijme i trvalé relokační kvóty? Kde mají záruku, že vláda bude hájit zájmy České republiky opravdu důsledně? Kde mají záruku, že vláda České republiky bude využívat všech možností, které má, aby ten relokační mechanismus nebyl přijat a aby nedopadl na Českou republiku? A na to bych chtěl slyšet jasnou odpověď.

V této souvislosti a v souvislosti s otázkou trvalého relokačního mechanismu se vlády také ptám na její postoj a návrhy, se kterými přistupuje ke vznikající revizi azylového, respektive dublinského systému. Vláda musí mít postoj jasný. Musí mít jasný postoj už teď, protože návrh Komise má být hotový už v březnu. To znamená, že už teď probíhají konzultace na pracovní úrovni, možná už na ministerské úrovni, určitě na úřednické úrovni a na úrovni stálých zástupců při Evropské komisi. Z těch dosavadních vystoupení, která jednotliví představitelé vlády veřejnosti nabízejí, ale nelze odvodit žádný postoj vlády České republiky k této podstatné otázce. Vláda je jako tradičně nejednotná. Vicepremiér této vlády, který sedí za mnou (Babiš), 5. prosince minulého roku v rozhovoru pro jeden deník prohlašuje, že kvóty jsou nesmysl a jsou mrtvé. Nicméně deset dní nato schválí mandát premiéra pro jednání Evropské rady, ve kterém vláda připouští - cituji - zavedení distribuce úspěšných žadatelů o azyl do všech členských států Unie. Tak tomu lze opravdu těžko rozumět.

Dále bych se rád vlády zeptal, jaké stanovisko bude na Evropské radě zastávat ve věci pravomoci nově vznikající evropské Agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a jaký bude mít postoj k záležitosti, která se tam předpokládá, a to je možnost působit na území členského státu i bez jeho souhlasu. Ten princip, který je tam navrhován, je naprosto nepřijatelný, protože porušuje základní pravidla nebo principy demokratického státu, ale přitom podle vlády, a tady cituji z dokumentu, který byl předložen výboru pro evropské záležitosti, se návrh vcelku obstojně vypořádává - vcelku obstojně vypořádává - se zásahem do suverenity členské země. Já myslím, že takový postoj vlády je naprosto neakceptovatelný. Buďto se tedy vypořádává s tou suverenitou a není to v rozporu, anebo, což si myslím já, v rozporu se suverenitou to je, a pak by na to česká vláda nemohla přistoupit.

Ale to, co bych já očekával od vlády a co jsem i navrhoval na výboru pro evropské záležitosti a co navrhuji i tady znovu, je, aby vláda formálně požádala právní službu Rady o vyjasnění kompetencí v této věci a aby veřejně vyjádřila obavu o zásah do národní suverenity. Což by nebylo nic originálního, nic zvláštního, protože úplně stejný postup, který tady navrhuji, už využily nebo použily, uplatnily dvě partnerské země České republiky v rámci visegrádské skupiny - totiž Maďarsko a Polsko. Takže můj návrh směrem k vládě je požádat právní službu o vyjasnění kompetencí a veřejně vyjádřit obavu o zásah do národní suverenity.

Ta domněnka vlády, že se vcelku obstojně vypořádává návrh se zásahem do suverenity členské země, se zakládá pouze na ochotě členského státu spolupracovat. A to je málo! Já bych rád upozornil vládu, že článek 87 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie jasně říká, že operativní spolupráce mezi donucovacími orgány členských států musí být založena na jednomyslném souhlasu Rady. Jednomyslném souhlasu Rady. A dále bych připomenul článek 4 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že Unie - cituji - ctí rovnost státu před smlouvami, respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti a udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti. Tady z toho jasně vyplývá, že nejenom vůči mezinárodnímu právu, nejenom vůči obvykle chápané suverenitě, ale i vůči definici suverenity jednotlivých členských států Evropské unie se ten nový návrh na zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže dostává s tím principem suverenity do kolize. A tady bych očekával od české vlády, že minimálně bude usilovat o vyjasnění tohoto bodu. Anebo, a to bych třeba čekal moc, ale já bych to udělal, by tento mechanismus v těch bodech, kde je možné do suverenity státu zasáhnout, operovat bez vůle členského státu, v těch bodech bych to odmítl, tak jak to udělalo nakonec Maďarsko a Polsko.

Žádám tedy vládu, aby této Sněmovně dala jasné stanovisko o svém postoji k zásadním a strategickým otázkám, které jsem zde zmínil, jejichž řešení se na evropské úrovni v těchto dnech debatuje, a to je, připomínám, za prvé reforma azylového systému v Evropě, která by měla být založena na principu trvalých relokačních kvót, a za druhé, k návrhům na reformu schengenského systému včetně nových pravomocí Agentury pro pohraniční a pobřežní stráž.

Já doufám, že si vláda v těchto otázkách nebude hrát na schovávanou, že se od pana premiéra, který mezitím přišel, dočkáme jasného stanoviska. A že to jasné stanovisko o tom, jaké postoje bude zastávat česká vláda při dalších jednáních, jak bude hájit zájmy České republiky, co budeme chtít prosazovat, k čemu budeme směřovat, že nám opravdu jde o to, že vládě jde opravdu o to, aby suverenita a bezpečnost České republiky byla chráněna, že se to nedoví jenom Poslanecká sněmovna, ale prostřednictvím Poslanecké sněmovny také česká veřejnost, které vláda odpovědi na tyto otázky dluží.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Než vystoupí pan ministr Zaorálek, s faktickou poznámkou je přihlášen poslanec Okamura. Máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych reagoval na svého předřečníka, který tady hovořil o schengenském prostoru a o zabezpečení hranice. Ano, Schengen selhal a de facto neexistuje. Řešení zabezpečení hranice by nebylo složité, pokud by byla u politiků vůle. Stačilo by jen důsledně dodržovat smlouvy a pozastavit Řecku členství v schengenském prostoru, dokud nezačne plnit podmínky členství, tedy hlavně chránit vnější hranice prostoru a zamezit volnému průchodu svým územím každému, kdo si zamane.

Slovensko po vstupu do Schengenu muselo neprodyšně zabezpečit hranici s Ukrajinou. V nepřehledných horských oblastech je technika za miliardu tehdejších slovenských korun, termokamery, kamery, georadar, který odhalí i podzemní tunely, a optické kabely, které identifikují pohyb na milimetr přesně. Můžeme říct, že hranice lze chránit naprosto neprodyšně, pokud se chce a je vůle. Všichni ale víme, že ta vůle tu nikdy nebyla, ale naopak naši vládní opoziční i evropští politici dlouhodobě imigraci vychvalovali jako prospěšnou pro Evropu a Evropskou unii. Evropská unie po léta tolerovala nelegální migrací lidí, které přitahuje štědrý evropský sociální systém. A znovu opakuji, že původcem krize je nefunkční a zbyrokratizovaná Evropská unie. A dokud budeme pod diktátem Evropské unie, tak budeme jen oddalovat řešení. Proto bych znovu rád vyzval vládu, aby po více než deseti letech členství v Evropské unii umožnila občanům referendum o vystoupení z Evropské unie, protože celá ta imigrační krize, kterou tady řešíme, tak skutečně nebude mít řešení, dokud se jasně nepostavíme k Evropské unii.

A já jsem chtěl jenom říci, že čekáme na jaře další velkou vlnu imigrantů do Evropy. Takže ten čas tady opravdu už není. Takže, vládo, prosím, konejte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další faktickou poznámku má pan poslanec Soukup. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, jenom velice krátce. Já totiž vidím, že se připravuje pan Zaorálek k vystoupení, tak bych mu dal hned otázku. Já jsem včera, řekl bych s jistým zadostiučiněním a s velkou nadějí, přivítal tu zprávu, že se do situace zapojuje nějakým způsobem NATO. Nicméně dnes ráno vyťukaly agentury, a slyšel jsem i z našich veřejných zdrojů, informaci o tom, že vysoký představitel NATO vyloučil, že by vraceli uprchlíky nebo odkláněli lodě. Co tam ty lodě vlastně budou dělat? Máte nějaké informace?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní již tedy s přednostním právem pan ministr zahraničních věcí Zaorálek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Přeji vám dobré poledne, tedy ještě ne, dobré ráno. Jsem rád, že tady mohu dneska vystoupit, protože vlastně už bych měl být na cestě do Mnichova, ale věřím, že ještě stihnu tady říct aspoň několik slova na téma, ke kterému bych se zřejmě, vlastně jistě, měl vyjádřit.

Já jsem tu teď naposledy vyslechl výzvu na stranu vlády, aby byla ve svých postojích jednoznačná, aby tedy tam nebyly viditelné díry a aby mluvila rovně, přímo, konkrétně. Já jsem ale třeba měl z toho posledního vystoupení představitele opozice dojem, že bych úplně stejný požadavek vznesl na představitele opozice. Já bych požádal opozici, aby ona tedy byla naprosto jednoznačná, abychom věděli, s jakým postojem tedy vlastně přesně mluvíme a co vlastně reprezentujete. Protože kdybych tady jmenoval ty základní principy, to bych se asi opakoval, to tady zaznělo mnohokrát, vlády a vy byste s nimi zřejmě souhlasili, jako je třeba princip ochrany vnější schengenské hranice, tak byste s tím všichni souhlasili a řekli byste, že jestli toto je jeden z těch bodů, který my jako vláda prosazujeme, tak je to něco, co byste podepsali. Zřejmě.

Teď jsem ale zároveň slyšel, že vlastně když my tento princip budeme prosazovat, a to dokonce s těmi všemi jasnými důsledky, např. tak jak je to v návrhu Evropské komise, že v případě, že nějaká země selže, tak musí být možnost zasáhnout a tu díru zalepit, protože když máte jakoukoli hranici státu nebo vnější hranici nějakého území, kterou chcete chránit, tak ta hranice je tak silná, jako je nejslabší článek. Když vám to prostě někde praskne, tak se vám tou dírou budou hrnout migranti, uprchlíci - tady bylo řečeno, jak to máme, nebo nemáme nazývat. Takže opakuji: buď tu hranici držíte celou, anebo se vám celý ten systém začne rozpadat.

Vy víte, že poslední návrh Evropské komise je ten, že říká, že by v případě, že někde nějaká země nemá dost sil, nedostává se jí prostředků, lidí, měla existovat možnost Evropské komise zasáhnout a tu díru zalepit. No a tohle je přesně pozice České republiky. Včera jsem o tom mluvil s Nikosem Kotzianem v Athénách, mluvil jsem o tom se svým kolegou Witoldem Waszczykowským, polským ministrem zahraničí. Tuhle pozici hájím. Připadá mi jednoznačná a jasná. A víte proč? Protože Česká republika je země, která se vlastně v této oblasti suverenity vzdala. My jsme vlastně země, která žádnou vnější schengenskou hranici nemá. My jsme ochranu té vnější hranice postoupili ostatním zemím a s výjimkou ruzyňského letiště k nám nikdo schengenskou hranici nepřekračuje. A mně připadá naprosto legitimní a v zájmu občanů této země, když říkám našim partnerům a celé řadě ministrů, že Česká republika je pro to, aby když se někde udělá díra, aby se okamžitě zalepila, abychom byli srozumitelní pro všechny.

A tady dlouhé vystoupení mého předchůdce, představitele opozice, bylo kritikou vlády za to, že v téhle věci, údajně, vlastně tím zpochybňuje suverenitu, protože když by někdo zasáhl v jiném státě, chápete?, tak tím zpochybňuje suverénní právo toho státu chránit své hranice. Rozumíte té logice? A on říká dokonce, pan předseda Fiala říká, že bychom v tomto měli podpořit naše maďarské a polské přátele, kteří, jak všichni víte, se ozvali, protože říkají, že je to ochrana suverénních hranic, na kterou nechtějí, aby mohl vstupovat někdo jiný. A já se s těmito partnery docela vážně, seriózně, klidně bavím a říkám jim, že pro Českou republiku je to životně důležité, aby nikde ta díra nepraskla a aby, když se to stane, tak byla zalepena. A dokonce jdeme do takových detailů, že říkám polskému ministrovi, když mi říká, že by mu vadilo, kdyby někteří příslušníci některých zemí tam působili jako takové jednotky: Dobře, tak se domluvme, budou to Češi a Slováci a domluvíme se takto. Ale nenapadlo mě, že bych měl ustupovat z tohoto požadavku, protože až se to tou dírou pohrne, tak bude pozdě se hájit tím, že jsme nechtěli zpochybnit suverenitu té země, která nebyla schopna tu zemi uhájit.

Chápete, taková je důslednost opozice. Taková je skálopevnost toho, co tady předvádí opozice. Vypadají, že to myslí tvrdě, vážně, chtějí to vidět jasně, ale když se zamyslíte nad tím, co říkají, tak je to vlastně oslabování ochrany zájmů občanů této země. A takhle je to se vším. Tady se vlastně konají skutečně velké debaty, ve kterých se tvrdí, že vláda není dostatečně důsledná, ale já se domnívám, že to tak samozřejmě vůbec není. Tady zaznívá, že schengenský režim už nefunguje nebo že to je ochrana něčeho, co už skoro není. A ptáte se mě - ptáte se nás, jak se my hodláme v té situaci chovat. My jsme možná nudní a fádní, ale principy naší politiky jsou naprosto jednoduché. Daleko podle mě srozumitelnější, než je to, co říkáte vy.

Já vám řeknu čtyři základní pozice, které dneska hájí česká politika. Premiéra, vlády, Ministerstvo zahraničí.

Za prvé: Ten cíl je ochrana schengenské spolupráce a volného pohybu osob a žádné úvahy o tom, že z toho budeme ustupovat, že se budeme smiřovat s nějakými Minischengeny, nějakými kompromisy. Chceme naopak co nejdříve obnovit stav, ve kterém nebude třeba to suplovat nějakými vnitřními hranicemi, o které se někteří pokoušejí, takže toto je princip, který my sledujeme.

Druhá věc. Ustavení funkčních politik v oblasti migrace, a dokonce všude říkáme, že to musí být rychleji, než si Evropská komise představuje. Já sám si tady vybavuji svá vystoupení, která jsem měl, že je pro mě nepřijatelné to tempo, které dneska bylo zvoleno, že nemůžeme čekat tak dlouho. Takže to je politika České republiky - ustavení nových funkčních politik, protože ty stávající se v době krize ukazují být nedostatečné. To je další věc, kterou sleduje česká zahraniční politika.

Třetí věc. Snížení migračního tlaku na Evropskou unii. Hledáme způsob, jak snížit ten tok, protože se nedá přece počítat s tím, že bude v tomto roce zase Německo přijímat milion migrantů a že se bude opakovat v celém rozsahu situace z roku 2015. To byl účel cesty, kterou jsem teď měl přes Turecko, Řecko, Makedonii a další, vlastně tohle mě zajímalo. Co je třeba udělat pro to, aby se snížil tok migrantů. Co pro to dělají tyto země, jak jim můžeme pomoci, jak ten tok prostě snížit. A nemám tady čas ani prostor, abych mluvil o detailech, ale nabízím vám vystoupení v příslušných výborech Sněmovny a jsem ochoten podrobně referovat o tom, jak vypadá situace na turecko-řeckých hranicích, a to nejenom proto, že jsem tam teď byl.

Naši velvyslanci, naše zastupitelské úřady mají za úkol se tomu permanentně věnovat a permanentně nás informovat. Nejčerstvější informace, co se tam děje. Dokonce jsem slyšel, že náš velvyslanec chodí převlečený po pobřeží moře, protože pochopil, že to myslíme nesmírně vážně. Vědět opravdu maximum toho, co se tam přesně děje. A to jsou úkoly, které od nás dostaly naše zastupitelské úřady, abychom my v Evropě mohli vystupovat a mluvit na základě faktů, které nemáme zprostředkované, které máme přímo od naši lidí z těch zemí. A ta moje cesta nebyla jenom poznávací, byla to, řekněme... Je třeba tam taky zajet na to místo, ale nejde o to, že bych tam já během několika hodin pobral všechny informace, ale my tam vlastně neustále pracujeme, spolupracujeme dokonce i s NGO, spolupracujeme s dalšími a vytváříme si přesný obraz toho, jak tyto země dneska plní to, co mají. Do jaké míry, jakým způsobem se jim dá pomoci, jaký smysl mají ty naše peníze, ty naše prostředky, co je tam dneska nejvíc třeba. O tom bych mohl mluvit dlouze, asi by to tady strašně zkomplikovalo projednávání.

Ale abych se vrátil k tomu - snížení migračního tlaku, to je další princip. Není tady ministr vnitra, ale pokud je mi známo, tak ministr vnitra vám každý měsíc posílá zprávu o situaci migrace. Takže tady nemá cenu řadu věcí říkat, protože žiju v domnění, že to všichni máte. To není tak, že je tady jediné místo, skrz které tečou informace. Milan Chovanec, vím, já jsem si to u něj ověřoval, vás pravidelně informuje o všech nových skutečnostech a faktech v téhle oblasti. Takže Sněmovna by v tomhle měla být informovaná podle mě docela zevrubně. To už vůbec nemá cenu, abych to opakoval.

Pak bych vám řekl jednu věc, která mi připadá dneska strašně důležitá, když mám mluvit za zahraniční politiku. Principem české zahraniční politiky dnes je deeskalace napětí a vytváření důvěry mezi všemi zapojenými stranami. Já se strašně bráním tomu a nedovolím si, abych někoho napadal. Teď nemluvím o České republice, ale o našich partnerech. Já si prostě přeju, aby všichni pracovali co nejvíc. Nemáme vykřikovat, že někoho vylučujeme. Musíme naopak všechny zapojit. Tady se pořád říká nefunguje, nic nefunguje a podobně. Ano, to není třeba opakovat. Evropská komise tvrdě kritizovala některé státy, a dokonce vás mohu ujistit, že ta kritika byla nesmírně masivní, velmi razantní, až opravdu na hranici, že budou přijaty velmi tvrdé kroky. A jestli se dneska věci začaly hýbat, nejenom hotspot na Lesbosu, ale také na Kosu podle mě dnes už funguje, to znamená, tam se skutečně provedlo poměrně hodně.

Tím nechci vůbec tvrdit, že je hotovo, protože něco jiného je, když to je instalováno, je tam personál, jsou tam všechna zařízení, je to technicky vybavené. Nedokážu vám přesto stoprocentně říci, jaký je efekt toho. Protože my nejsme schopni ještě úplně, a čeká nás to, sledovat, jak se skutečně zachází se všemi těmi... I když se dotyční screenují, i když se v tom udělá představa, kdo odkud je, jestli je to ekonomický migrant, nebo žadatel o politický azyl. I když dochází k zadržení některých, jak nám tedy bylo tvrzeno, nebo jak jsme měli možnost vidět, není úplně jasné, jak to je na celém tom pohybu s nimi, když se přesunou na pevninu, jaká je kapacita těch zadržení, jakým způsobem to skutečně funguje, jak se realizuje návratová politika. Tam se přiznám, že je ještě řada detailů, které budeme muset dále ověřovat a o kterých se obávám, že nejsou dneska ještě zdaleka naplněné. Ale nicméně je pravda, že pod tím obrovským tlakem, který byl, se skutečně vybudovala, a měl jsem možnost to vidět na vlastní oči, zařízení, která jsou dneska rozsáhlá, vybavená, mají personál, technicky jsou zajištěná, to znamená, tady se něco rozhodně udělalo. Já jsem to včera nazval začátkem, slibným - opatrně. Nemohu za to přebírat garanci, je to předčasné.

Víte, že Řecko asi nesplní to, co slíbilo, do 18. února. Nicméně rozhodlo o tom, že nasadí armádu na vybudování hotspotů. Je to rozhodnutí řecké vlády, že nasadí armádu a armáda má prodloužený termín, aby stihla rozjet hotspoty řekněme do konce března, z čehož asi nemáte radost, nicméně taková jsou fakta. Ale je to tak, že se něco děje a Řecko nasazuje i své síly na to, aby skutečně dostálo tomu, co slíbilo, protože ví, že důsledky by skutečně byly zlé.

Takže to není tak, že by tam bylo nehybno. Všichni vědí, že je zle. Všichni vědí, jak je to vážné. Stejně tak Turecko. Tady se taky hodně opakují takové ty floskule kolem Turecka. Samozřejmě Turecko je nesmírně významný prvek celé téhle věci. My jsme měli možnost se také bavit s představiteli pobřežní stráže, dokonce, jak jste asi zaregistrovali, se nám stalo, že při cestě lodí mezi Řeckem a Tureckem naše vlastní loď, na které jsme jeli, zadržela člun uprchlíků 150 metrů před hraničními vodami, tedy před opuštěním výsostných vod Turecka. To je hranice, za kterou by už turecké lodě nemohly zasáhnout. Takže v poslední chvíli byl zachycen člun uprchlíků za naprosto bílého dne za poměrně docela neuvěřitelných okolností, že jsme kolem toho břehu jeli deset minut předtím a oni si zřejmě mysleli, že jsme zajeli, tak prostě vyrazili. Oni jsou schopni tu úžinu člunem přeplout za 30 minut. To se děje neuvěřitelně rychle. Proto Turci vlastně říkali, že nemají dostatek plavidel a personálu na to, aby takto lodě, které tak rychle jsou schopny to přeplout, zachytili. Viděli jsme to, jak je vracejí zpátky, ty lodě.

Já z toho nechci dělat nějaké závěry. Seznámil jsem se s tím, že cesta v takovém člunu stojí za dobrého počasí tři čtyři tisíce dolarů pro jednoho, za špatného počasí se platí tisíc dolarů. Ty, které vrátí, tak si představíte, že je to pro ně tragédie, když nemají peníze, a když je mají, tak se zanedlouho pokusí o přeplutí znovu. Když vám Turci řeknou, že zadrželi 91 tisíc takových, já nevím, od ledna, tak je to relativní, protože je otázka, kolik takových pokusů oni dělají.

To, že mají nedostatek osob a lodí, je evidentní. Proto si myslím, že určitý omezený smysl má rozhodnutí NATO, že bude ten prostor monitorovat. Chtěl bych tady upozornit na to, že během toho, co jsem tady vyslechl, jsem zaslechl větu, že ty lodě NATO budou vracet uprchlíky do Turecka zpátky. Já bych chtěl upozornit, aby nevznikal falešný dojem - tak to není. Já si myslím, že je téměř jisté, že mise NATO nebude vypadat tak, že budou vracet uprchlíky do Turecka. Tohle udělají pouze v případě, když tam najdou nějakou topící se, ztroskotanou loď. Podle námořního práva musí v takové chvíli zasáhnout, ale rozhodně nebudou dělat to, co se stalo, když jsme tam byli my, že se s nimi zahájí vyjednávání, protože oni se samozřejmě nechtějí vrátit. Jsou tam děti, ty pláčou, ženy, které křičí: Proboha, nechte nás těch 150 metrů! My chceme na druhou stranu! Přijdeme o všechny peníze. A oni je přesvědčují, jak říkali, asi tak hodinu a hodinu a půl a pak je táhnou zpátky. Do Turecka. Jsou to Turci, tak do Turecka. Tohle ale NATO dělat nebude. To je jisté. To je v této chvíli nemožné.

Mise NATO je monitorovací. Oni budou v podstatě monitorovat a důvod je v tom, že se řeklo, že za tímto stěhováním, za tímto převáděním lidí je organizovaný zločin, a NATO na tom vystavělo argumentaci, že vzhledem k tomu, že se jedná o organizovaný zločin, tak je možné použít prostředky NATO na monitorování pohybu plavidel a toho, co se v prostoru děje. To je, pokud je mi známo, charakter té mise, která byla schválena. Takže já nepopírám, že to bude mít určitý význam, na druhé straně nejde o to, že by se přímo posilovalo, a tím jsem si prakticky jist, vracení uprchlíků, jak si někteří možná mylně představují. To je v této chvíli asi nemožné z řady důvodů, protože pohyb na moři a zasahování není vůbec jednoduchá věc ve výsostných vodách a podobně.

Takže jenom upozorňuji na to, že ta věta, která tady zazněla, by byla příliš ambiciózní. Já jsem ale řekl, že to, oč jde podle mě dneska, je obnovení důvěry a deeskalace napětí. Mám-li mluvit za zahraniční politiku, tak musím zdůraznit to, co mi připadá zásadní. Totiž přátelé, migrace je vlastně vždycky jenom projev něčeho zásadního, co se děje, co je důvodem té migrace, a to je dnes to, co je nejvíc znepokojivé. Když jste ve svých vystoupeních říkali, že se situace nezlepšila od vaší poslední debaty, od posledního sezení, tak je to dáno nejenom tím samotným faktem migrace, ale celkovou situací, kontextem zahraničněpolitické situace kolem nás. A ta se, přátelé, především bohužel nezlepšila! Dokonce naopak. Jsme vlastně dneska svědky okamžiku, kdy mírové iniciativy vycházejí naprázdno. Všichni víte, jak dopadla konference v Ženevě. A mohu vám zjistit, že všude, kam přijedete, tak vám všude všichni říkají: kořen toho problému je Sýrie. V Řecku nám v podstatě napočítali, že mezi uprchlíky je přes 60 % Syřanů, druhá největší skupina je Afghánistán. Ale tam jsme to viděli přímo na seznamech. Když jsme tam byli včera, tak byl vítr na moři, tím pádem tam nepřijel skoro ani jeden uprchlík, byly tam jenom nějaké zbytky. Protože vítr je to, co brání pohybu těch uprchlíků. Ne ani zima, ale vítr, rozvlněné moře. Ale dva dny předtím, než jsme přijeli, tam měli během dvou dní dva tisíce uprchlíků a z toho počtu dvou tisíc nám ukázali, že bylo více než 60 % Syřanů.

Mluvil jsem s jedním Syřanem, který mi řekl: A nejhorší je, že se to u nás všechno pere dohromady a že do toho vstupuje Írán, Rusko, Saddámův (Asadův?) režim, a mně už je jedno, jestli na mě padají bomby Asadova režimu, anebo jestli jsou to ruské bomby. Mně už je to fuk, už se tam žít nedá. A to je v podstatě neštěstí toho, co se odehrává v posledních dnech. Vy, kdo to sledujete, tak asi víte, že jsme se všichni obávali právě Aleppa, tohoto velkého dvoumilionového města, a útoku, ke kterému bohužel došlo a který možná strategicky, abych byl tedy práv všem nečernobílým okolnostem této situace, vede k tomu, že jsou potlačovány některé krajní islamistické skupiny, to je pravda, že to na ně asi dopadá zle, ale bohužel to, co mi připadá ještě daleko tragičtější, je, že to je ohrožení a vyhánění statisíců lidí směrem k tureckým hranicím a tam se jich hromadí desetitisíce a Turecko buduje nějaké tábory, aby je zase přijalo.

Takže my na jedné straně dnes vyzýváme Turecko, oficiálně Evropská komise, aby přijalo tyto uprchlíky, kteří utíkají z Aleppa, a zároveň vyzýváme Turecko, aby přijímalo readmisí uprchlíky z Řecka do Turecka a aby zastavilo proud migrantů do Evropy. Chápete? My v jednom dni vydáváme prohlášení, kde vyzýváme Turecko, aby otevřelo dveře uprchlíkům z Aleppa, a v jednom dni vyzýváme Turecko, aby nám pomohlo zastavit migranty, kteří opouštějí Turecko a míří do Evropy. Takhle to vypadá z pozice Turků, že si čtou tato dvě evropská vyhlášení a říkají vám: z toho, co říkáte, ovšem plyne, že vaše představa je, že my to všechno nabereme a že to u nás všechno zůstane. S tím jste konfrontováni a má to logiku. Tam se jich valí statisíce a oni vám říkají, tak to vypadá, že jich tady za chvilku bude tři a půl milionu, a vy nám říkáte, že máme tady zlepšit ochranu hranic a pokud možno nikoho nepustit dál. A na to máme stačit!

Turecko má poměrně velmi dobré policejní síly, má silnou armádu a za sebe nepochybuji o tom, že je schopno udělat více v boji proti organizovanému zločinu a těm smugglerským gangům. To si myslím, že jakkoliv Turci teď vykazují, že zatkli 3 600 lidí, tak si myslím, že jsou schopni udělat jednak nesrovnatelně víc, a jednak... Bohužel, přátelé, ten zločin je prorostlý do těchto struktur nesmírným způsobem, protože, to už tady asi bylo mnohokrát řečeno, ale ten průmysl je nepředstavitelně obrovský, ten migrační průmysl. Je gigantický! Víte, na ostrovech v Řecku můžete vidět de facto už reklamy pro uprchlíky, které už jsou téměř na úrovni reklam pro normální turisty z Evropy. Tam je všechno - tam jsou brožury, tam už jsou mapky, tam jsou v podstatě už dohodnuté pevné ceny. To není jenom boj s organizovaným zločinem, to je normální podnikatelský kapitalismus. To je ten, co se toho zmocnil, protože v tom jsou obrovské peníze pro podnikatele. Tam musíte zajistit jídlo. Ty rodiny, Syřané, mimochodem, tak jak jsem se o tom včera bavil, jsou poměrně velmi dobře situované. Říkali mi: Oni mají mobily lepší než vy. Oni jsou dobře situovaní. To jsou lidé, kteří se stravují i v restauracích. To nejsou jenom ty lístky. Takže je v tom obrovský byznys. Naše společnost funguje tak, že se zmocní všeho podnikatelsky. Když máte tisíce lidí, kteří utíkají, tak je to vlastně také... To znamená, problém je i ten - a to je také to, co si musíme vyjasnit, a v tom je tedy smysl toho tlaku a kooperace, že musíme čelit tomu, aby se tento průmysl nějakým způsobem nestal něčím, co nás převálcuje. Tomu musíme postavit společnou evropskou politiku. Jinak to nezastavíme. Na tohle je samotná Česká republika krátká. My se prostě musíme účastnit toho, že nesouhlasíme s tím, aby se tento typ podnikání stal ten, který se nakonec prosadí jako nový typ průmyslu, ve kterém se točí obrovské peníze. Tohle prostě je faktem.

A když jsem mluvil o situaci v Turecku, já jsem přesvědčen, že to jsou těžká jednání, to je jasné. Pro Turky je nesmírně důležité dohodnout liberalizaci víz, je pro ně důležité, abychom byli schopni říci, že - otevřít přístupové rozhovory s Tureckem. A nemyslím si ale, že bychom měli brát Turky jako někoho, kdo není schopen držet slovo, pokud budeme schopni takovou dohodu vytvářet. Tady bych chtěl trochu oponovat tomu, co se příliš často opakuje, že Turecko je obojaké nebo něco na ten způsob. Mně připadá, že Turecko je složitější fenomén. Já bych si tady všechna jednoduchá slova odpustil. Domnívám se ale, a to je moje přesvědčení, že pokud vytvoříme dohodu s Tureckem, tak ji Turecko bude plnit. Dokonce možná to nebude třeba tak rychle, jak bychom chtěli, ale myslím si, že v oblasti legislativy oni skutečně dělají konkrétní kroky pro uvolnění pracovního trhu pro to, aby tam ti uprchlíci mohli pracovat. Jsou to těžká jednání, tvrdá, není třeba mít iluze o partnerovi, který dokáže být tvrdý, nicméně si myslím, že je to naprosto správná strategie snažit se tu dohodu vytvořit. Musíme to udělat. A kdyby to nevyšlo, tak budiž, ale je povinnost se o to pokusit všemi silami.

A ta moje jednání, která vedu s tureckou stranou, tak dlouhodobě můj dojem není takový, že - já si myslím, že Turecko není někdo, kdo by nedržel dohodnuté principy, pokud budeme i my schopni ukázat, že my jsme schopni držet své závazky. Uvědomte si, že také prostředky, o kterých se mluví, že jsme schválili, tak je to dneska trochu imaginární věc. To není tak, že by se poskytly nějaké miliardy Turecku. To je v této chvíli pouze jakýsi příslib, ten se ještě nerealizuje. Takže Turci vám řeknou: Potřebujeme pomoct a co jsme vlastně dostali?

Takže já to beru vážně. Jednak že samozřejmě ten klíč je v Sýrii, i když nejen v ní, protože Afghánistán a Pákistán a další země také představují velké problémy a je třeba vytvářet readmisní dohody také s celou řadou dalších zemí, a návratová politika se zeměmi severní Afriky od Maroka, Alžíru a dalších, to je také důležitá součást toho, jak nejenom mít hotspoty, ale přátelé, mít kam vracet ty, kteří jsou ti, kteří nemají nárok na politický azyl. To znamená, hotspot je místo, kde se to rozdělí, kde se řekne: tohle jsou lidé dokonce nebezpeční, kteří přicházejí s nejrůznějšími důvody z velmi pofidérního prostředí, ty musíme vrátit zpět, zavřít apod., tady jsou ti, kteří jsou ekonomičtí migranti, které nejsme schopni absorbovat, protože Evropa má vyčerpané kapacity, a tady jsou, řekněme, političtí azylanti. Tohle je účel hotspotu. Ale problém je v tom, když to ten hotspot udělá, jestli skutečně pak jsme schopni ty lidi vrátit, jestli jsme schopni to dohodnout s těmi zeměmi, a to je nesmírně těžká věc.

A nejdůležitější readmisní dohoda je dneska mezi Řeckem a Tureckem, to, aby Řecko mohlo vracet uprchlíky do Turecka, protože ona readmisní dohoda existuje mezi Řeckem a Tureckem, nicméně ten rozsah plnění je malý a tady bychom měli politicky pomoci Řecku, aby Turecko tuto readmisi skutečně dodržovalo. To je jeden z klíčových prvků toho, oč dneska usilujeme, a tady by měla Evropská komise fungovat jako celek, který v tom sehrává zásadní roli.

Takže to je další. Rozumíte? Já jsem tady řekl, že bod, který sledujeme, je budování důvěry a deeskalace situace. Situace je vážná. O tom bych tady mohl dlouho mluvit. Situace je vážná proto, že - jak jsem řekl, Ženeva neuspěla, nebo byla odložena, ruské útoky vlastně také víte, že situaci učinily ještě vyhrocenější, Saúdská Arábie také mluví o tom, že se chce angažovat na zemi vojensky, takže tam ze všech stran skutečně dochází k eskalaci situace. A ten Syřan, co řekl, to bylo velmi výstižné: Tak oni všichni si teď z toho udělali terén boje mezi sebou a žít se tam nedá. V něčem to vyjádřil přesně: Mně už to skoro nezajímá, odkud ty bomby padají, pro mě je podstatný výsledek, že se v tom nedá existovat.

Takže ten první zájem je, a na mnichovské konferenci, na kterou odjíždím - už vlastně včera, už dnes, vlastně to klíčové téma, to prohlášení, ve kterém se vyzývá k tomu, aby byly obnoveny rozhovory mezi stranami konfliktu v Sýrii a aby bylo předloženo, se jednalo o příměří a politickém řešení. A vy asi také víte, že Rusko avizuje, že tuším ve čtvrtek příští týden předloží nějaký plán příměří. Takže to je asi dnes stěžejní téma. Evidentní je, že tady jsme v centru, v jednom z ohnisek toho problému. Fyzicky, vážené poslankyně, poslanci, fyzicky vlastně jsme schopni omezovat rozsah tzv. Islámského státu v těch teritoriích, ale nevypadá to, že by nám to bylo zase tak moc platné, protože oni se ti bojovníci přelévají třeba do Libye a tam přibývají vlastně tisíce bojovníků v Libyi. Tohle ale se vědělo. Vědělo se, že i kdybychom byli relativně úspěšní v Sýrii a v Iráku, tak dojde k přelití těch bojovníků do prostoru, ve kterém je situace bez kontroly, jako je Libye, a v Libyi se kolem Syrty situace velice komplikuje, protože tam sílí vlastně ta odnož nebo ta licence, ta franšíza tzv. Islámského státu. Takže v tom je to samozřejmě věc, která není sprovoditelná ze světa, určitě ne v krátkém čase. A čeká nás tady těžká úloha.

Ale já rozumím tomu, že tady ve Sněmovně zaznívají slova, že to je věc vážná, i to napětí i té tenzi rozumím, ale přesto když poctivě přemýšlím nad tím, co vláda dělá, tak si myslím, že ty body, které tady říkám, jsou podle mě naprosto racionální nástroje toho, co může dělat země jako Česká republika. A jediné, z čeho byste mě mohli vinit, kdybyste řekli, že se nevěnuji třeba té otázce deeskalace napětí, budování důvěry mezi zeměmi. Já si myslím si, že by bylo špatně, kdybychom my sehrávali roli těch, kteří poštvávají jedny vedle druhých, když by prostě byli ti, kteří by vykřikovali, že ti už selhali. Naopak. Ta role je všechny dostat tomu, aby se toho účastnili.

Já bych si přál, aby Řekové dokončili hotspoty, abychom jim pomohli zvládnout to, co dělají, lépe. Aby systém fungoval. Dneska je tady celá řada disproporcí. Podívejte se, když jste na hranicích mezi Makedonií a Řeckem, tak vám tam hodí desítky falešných pasů. Papíry, kde vám prokážou, že jim tam docházejí na hranice evidentně velmi podezřelá individua, a řeknou vám: Jak je možné, že tito lidé prošli přes ty hotspoty nebo přes registrační místa, třeba někde v Řecku? Jak je možné, že tady máme desítky takových? A Makedonie přitom není dostatečně vybavená technicky a není součástí Schengenu. A my jim přesto pomáháme, protože se stávají součástí toho. Tady bylo řečeno evropské - neevropské země. V tomhle jsme tak trochu všichni společně. Tyhle země jsou v různé fázi přistupování k EU a jsou součástí západního Balkánu, který je vždycky historicky strašně nejisté místo, které bylo zdrojem konfliktu. A my přece jako Češi o tom něco víme, proto máme západní Balkán jako prioritu. Víme, že erupce na západním Balkánu by mohla znamenat ohrožení Evropy, a proto se snažíme těm zemím pomoci. Právě proto, že známe minulost a víme, co to znamenalo pro Evropu, tak se snažíme těmto zemím maximálně pomáhat. Nenechat je v tom samy. Proto se snažíme jim dodávat lidi. Víte, že tam máme policisty v Makedonii, víte, že tam dodáváme techniku a snažíme se, aby byli partnery v tom, v kontrole toku migrantů. V té snaze omezit a snížit. Proto s nimi spolupracujeme. A myslím si, že máme slušnou důvěru těch zemí. To je to, co dělá Česká republika. V tom pruhu, rozumíte?, v tom pruhu, v tom pásu, přes který postupuje migrace, se dneska snažíme vytvořit systém, který bude schopen zabránit opakování roku 2015. A to bychom se měli o to snažit všemi prostředky.

Takže to je to, co dělá Česká republika a co mně připadá, že je jednak poučení naše z historie a jednak to, že se snažíme odbourávat nedůvěru a vytvářet systém, který bude funkční. Kde se budeme snažit zabránit těm, kteří do Evropy nepatří, aby se vůbec do ní dostali. Kde se budeme snažit ekonomické migranty vracet zpátky do zemí, ze kterých odcházejí, protože v této chvíli na ně Evropa nemá absorpční schopnost. Kde rozeznáme ty, kteří skutečně utíkají před válkou. Rodiny, které je třeba zachránit, protože jim hrozí, že neobhájí ani svůj život. To je politika, za kterou byste nás měli posuzovat. Do jaké míry tohle děláme a v tomhle se angažujeme.

A mně připadá - vždyť si vezměte, i ta Sýrie. Česká republika, je to tady už asi stokrát opakováno, je země, která je výjimečná v tom, že má zastoupení v Sýrii. Že se snažíme i tam mapovat situaci. I tady se snažíme na mezinárodních fórech mluvit se znalostí věci na základě informací, které máme z původního zdroje. Takže i tady si myslím, že děláme maximum a děláme víc, než by si možná někdo představoval. Je role země, která má deset milionů obyvatel, je ve středu Evropy a je zdánlivě poměrně daleko konfliktu někde v Sýrii. Ale já i z vašich vystoupení cítím, že tady je shoda na tom, že se nás to týká. Že se nás týká to, co se děje v Iráku, v Sýrii. Že se nás týká to, co se děje v Turecku, a že to angažmá snažit se po té celé linii vytvářet bariéry, vytvářet způsob, jak nedovolit těm, kteří nepatří do Evropy, protože jsou často spojeni s pochybným zločinem, a dokonce někdy, ano, někdy jsou spojeni s terorismem. Vytvořit systém, který jim nedovolí, aby se do Evropy dostali. A vytvořit systém, ve kterém ta vlna bude zvládnutelná. Je to výzva, hlavní výzva roku 2016 a je to podle mě i klíčová výzva pro českou zahraniční politiku. Je to výzva pro českou vládu.

Myslím, že tomu věnujeme poměrně dost času. A já se zase dneska vrátím do Mnichova na debatu, která vlastně celou řadou témat se bude zase týkat této otázky. Myslím si, že je legitimní, že Sněmovna chce tomu věnovat pozornost, ale myslím si, že by bylo dobré v té argumentaci vůči vládě být přesný a být spravedlivější, protože... Já jsem tady řekl základní principy, kterými se řídíme, a tvrdím, že všechny jsou v souladu s životními zájmy České republiky. A že to je kurz, který je promyšlený, a že vláda se chová v téhle věci jako zodpovědná vláda.

Přál bych si, aby debaty tady vedené k tomu vedly k tomu, aby i veřejnost v tomto byla uklidněna a měla jistotu, že vláda jí dneska je schopna garantovat to, že bude dělat maximum pro zajištění bezpečnosti této země a maximum pro to, aby fungovala nejen Česká republika, ale i Evropa, která je vlastně garancí naší nejen prosperity, ale také bezpečnosti do budoucnosti. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne. Děkuji panu ministrovi zahraničí Lubomíru Zaorálkovi. A než budeme pokračovat, budu konstatovat omluvy. Z dalšího jednání se omlouvá pan předseda Hamáček, protože odjíždí na zahraniční cestu. Dále se omlouvá pan ministr dopravy Dan Ťok.

Můžeme pokračovat, nejdříve faktickými poznámkami. První faktická poznámka je pana poslance Petra Fialy. Připraví se pan poslanec Radim Fiala k faktickým poznámkám. Celkem jich tady mám šest. Ten, kdo je přihlášený elektronicky, má přednost před přihláškou z místa. Já musím respektovat jednací řád. Takže prosím, pane předsedo, máte dvě minuty.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji panu ministrovi zahraničních věcí, že reagoval na některé věci, které jsem přednesl ve svém vystoupení. Samozřejmě teď pomíjím invektivy, které se týkají nejasnosti postoje opozice. Tak ODS jako první strana předložila jasný program, co dělat s migrací, který podle aktuální situace doplňujeme, takže výtka je směšná. Ale přesto v tom jeho vystoupení, přesto, že na některé věci reagoval, tak řada otazníků i po jeho vystoupení zůstává.

Mluvil jsem třeba o tom, že vláda nemluví jednou řečí. Tak jen abych tady zmínil jednu aktuální věc. Pan ministr Zaorálek tady řekl, že si nemáme představovat, že uprchlíky bude NATO vracet zpátky. Tak nějak to tady zaznělo. Necituji možná úplně přesně, poznamenal jsem si to. No ale včera čtu vyjádření pana ministra obrany Stropnického, který říká - cituji: "Migranty budou vracet do Turecka, které s tím souhlasí." Tak to je samozřejmě možná vysvětlitelné, ale v tuto chvíli tu rozpor zůstává.

Pan ministr Zaorálek říkal, nebudeme budovat žádný Minischengen. Jenomže ten návrh na hranici Makedonie-Bulharsko je budování Minischengenu. Je to potřeba prostě jasně říct: Řecko bude ze Schengenu pryč. Dobře, ale řekněme si to otevřeně.

A pak ta věc se suverenitou. Já děkuji za to stanovisko. Konečně zaznělo. Vládě to nevadí, zatímco vládě Polska a Maďarska to vadí. Mně to prostě vadí. Tam když si to ustanovení přečtete přesně o té pohraniční a pobřežní stráži, tak tam je, že mohou zasahovat i do třetích zemí. Já bych aspoň žádal, co to znamená, ten výklad, které nejsou na vnější hranici Schengenu. Myslí se vně EU, anebo do třetích zemí uvnitř EU? To by pak mohly zasahovat i do České republiky. A to je něco, co opravdu nechci. Nechci, aby tady nějaký evropský policajt chodil kontrolovat do bytu proti mé vůli, čím topím v kamnech. A k takové absurditě by to mohlo dospět. Tomu se musí Česká republika hned ze začátku postavit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, uplynul vám čas k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Radim Fiala také k faktické poznámce. Připraví se paní poslankyně Lorencová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, taky chci reagovat zde na pana ministra zahraničí Zaorálka, který jasně odpověděl na tu danou otázku, že mise NATO je pouze monitorovací a že největším ochráncem Evropské unie před imigrací je vítr na moři. Takže to si myslím, že je jasná odpověď.

Já bych se chtěl ale zeptat na to, jaká je koncepce českého ministra zahraničí, aby ochránil českou zem a české občany. Je třeba konečně, pane ministře, začít říkat pravdu. Před rokem jste tady říkali, že žádná imigrační krize neexistuje, vítali jste imigranty do továren, říkali jste, že to bude pro nás multikulturní obohacení. Chci jasně říct, že imigrační krize nekončí, bude pokračovat a představuje zásadní riziko pro Českou republiku. Nešiřte iluze o společném řešení v rámci Evropské unie. Evropská unie žádné řešení nemá a žádné neexistuje. Chce jen imigranty evidovat, rozmisťovat po Evropě a to je pro nás nepřijatelné. Imigrační invazi je třeba zastavit. A pokud to neudělá Evropská unie na hranicích Schengenu, musí to udělat Česká republika na svých hranicích. Pokud vláda nemá odvahu k takovému rozhodnutí, ať podá demisi. Příchod tisíců nelegálních islámských imigrantů vytvoří neřešitelnou bezpečnostní situaci. Ty lidi je třeba zastavit na hranicích a poslat zpátky.

Navrhuji následující usnesení Poslanecké sněmovny: Žádáme vládu České republiky, aby připravila konkrétní opatření k uzavření hranic České republiky před pronikáním nelegálních imigrantů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radimu Fialovi. Pan ministr mu neodpoví, protože - teď tady mám jeho omluvu - odlétá, jak konstatoval, na bezpečnostní konferenci do Mnichova.

Nyní paní poslankyně Jana Lorencová k faktické poznámce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, škoda, že tu není pan ministr zahraničí, pan Zaorálek. Já bych ráda totiž, aby identifikoval, nebo aby upřesnil, koho myslel těmi 60 % Syřanů, jestli má na mysli ty, kteří mají to datum narození 1. 1., čili myslím ty s těmi tureckými pasy.

A další věc, kterou považuji za - bohužel v té technické poznámce toho moc neřeknu - ale kterou považuji za dosti zásadní. Za rok 2015 bylo prokazatelně 6 800 migrantů, nikoliv uprchlíků, evidováno jako... oni prostě nedorazili tam, kam měli původně namířeno. Oni měli namířeno Švédsko, Německo a tak dál, ale tam nikdy nedorazili. Takže kde jsou? Víme vůbec, máme přehled alespoň zčásti, přehled o tom, kde se tito lidé pohybují? Já si myslím že vůbec žádný.

A k výrokům, které tady zaznívají, a to nejenom z úst pana Zaorálka, bych ráda podotkla - vážení, šedivá je teorie, zelený je strom života. Ono nám to totiž všechno dojde. Obávám se, že to nebude včas.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Lorencové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zdeněk Ondráček, připraví se pan poslanec Foldyna. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Škoda, že pan ministr odešel. Protože - přátelé, chápete to. On nám tady zase padesát minut, nebo jak bůhví dlouho, mluvil a možná by bylo dobré, kdyby vláda, když nás tady tak ráda peskuje za to, že opozice poměrně dlouho mluví, byla schopna svého ministra omezit na pět minut. Protože tu podstatu by nám byl schopen říct za pět minut, zbytek bylo plácání, nebo mlácení prázdné slámy. Prostě v podstatě neřekl nic, vůbec nic, co chce česká vláda dělat, respektive obhajuje to, co tady dneska dělá. To znamená, obhajuje impotentní politiku, českou zahraniční politiku, impotentní politiku Evropské unie. Prostě nejsme schopni řešit uprchlickou krizi a pan ministr zahraničí jasně prokázal, že není mužem na svém místě.

Pane ministře, prostě styďte se, to, co tady předvádíte. Padesát minut jste tady mluvil o ničem a mohli jsme to tady nějakým způsobem rozebrat, kdežto jsme jenom poslouchali, kde jste všude byl, co jste všechno viděl, ale neřekl jste vůbec nic, jak něco budete řešit. Prostě vy řešení nemáte a nemáte co předložit nám, hájíte neobhajitelné. Děkuji. (Potlesk poslanců Úsvitu).

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ondráčkovi. Nyní pan poslanec Foldyna, také k faktické poznámce.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Je škoda, že pan kolega ministr Zaorálek odešel. Já jsem chtěl mluvit hlavně k němu. Protože si myslím, že nemáme velké výtky k tomu, co dělá česká vláda, nebo co by nedělala česká vláda v rámci České republiky. O tom také svědčí to, že tu máme osm imigrantů, teď jsme si přivedli imigranty do Jihlavy. Ti už píšou, že se jim tam nelíbí, protože jim píšou kolegové z Německa, že mají víc peněz, a že vlastně v tom Iráku měli i oni víc peněz a že se chtějí vrátit. No prosím vás, sbalte jim kufry a pošlete je zpátky! Nicméně to je jenom poznámka.

Já jsem chtěl panu ministru zahraničních věcí říct, že Říše římská v roce 406 stáhla své jednotky z Rýna, Germáni a barbaři se převalili přes Rýn a trvalo to jen 70 let, kdy Germán Odoaker sesadil římského císaře.

Pane ministře, chtěl jsem vám dát spolu se svými kolegy mandát, abyste v rámci té zahraniční politiky pracoval na tom, aby nás to NATO, ve kterém jsme členy, aby nás ta Evropská unie ochránila, aby sem nevracela, aby ty uprchlíky sem nevozila. Nevyprávějte nám prosím tady, že budou strážit a dovážet je potom sem, když se potápěj, ať je vozej tam, odkud přišli, protože nechci dopadnout jako v Říši římské v těch letech 476, když už ti barbaři ovládli Řím. O to mám strach. Já nemám strach teď o Českou republiku a nevytýkám vládě to, jak se chová v rámci současné situace v České republice, za to má ode mě jedničku, ale v zahraniční politice buďme důslednější. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Foldynovi i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Marek Černoch, také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Dámy a pánové, děkuji za slovo. Mě taky mrzí velmi, že pan ministr Zaorálek opustil tohleto jednání, tuhletu zprávu. Protože invektiva a napadání toho, že opozice je ta, která brání tomu, aby se to všechno řešilo, mi přijdou absolutně nemístné, nemístné, a pan kolega Ondráček to tady řekl - je to impotentní politika, nic víc.

Turecko, a to tady nezaznělo, nás vydírá, spolupracuje s Islámským státem, bombarduje a útočí na Kurdy, kteří se snaží řešit tu situaci v regionu, o kterém nestále mluvil. Erupce na Balkáně - ano, může se to stát. Tak proč nechráníme své hranice, proč nechráníme své hranice my sami? A říkat, že vláda dělá vše pro to, aby se ta situace řešila - není to pravda. Není to pravda, protože Úsvit byl a je jediná strana, která tady opravdu reálně navrhovala zákony a navrhuje zákony. Ať už je to zákon o tom, aby se azylová řízení právě vedla mimo Evropu, mimo schengenský prostor a dostávali se sem pouze lidé, kteří na ten azyl mají nárok.

Pan kolega Foldyna to tady také zmínil. Přicházejí sem lidé, kteří si neváží naší pomoci, kteří opovrhují naší pomocí. Není to správně. Jestliže Evropa na něco dojede, tak je to na to, že se neustále budeme točit na tom, že si budeme povídat o tom, že my musíme pomáhat. Nemusíme pomáhat, ti lidé si toho neváží. Stačí se podívat do Jihlavy, stačí se podívat na balíčky, které odhazují, balíčky s pomocí.

Proto v tomto směru si myslím, že to padesátiminutové vystoupení pana ministra Zaorálka bylo opět o ničem.

A poslední informace. Veřejnost není klidná. Pane ministře, běžte se podívat ven. Veřejnost není klidná. A bohužel tu otázku asi nezodpovíte, protože tady nejste. Obhajujete Turecko, nebo obhajujete Českou republiku? Děkuji, a jenom... (Předsedající poukazuje na čas) Já vím. Jestli mohu navrhnout přerušení téhle schůze, protože tady není nikdo, kdo by nám relevantně odpovídal, a myslím si, že teď už to pozbývá jakékoliv ceny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: V případě, že navrhujete přerušení, táži se vás, jestli se jedná o procedurální návrh. A v případě, že chcete přerušit schůzi, musíte navrhnout také, dokdy ji chcete přerušit.

 

Poslanec Marek Černoch: Ano. Navrhuji procedurální návrh, přerušení této schůze, protože zde není ani premiér ani ministr zahraničních věcí Sobotka ani ministr Chovanec. Tedy navrhuji přerušení s tím, že by se předsedové poslaneckých klubů dohodli na tom, kdy v této schůzi budeme pokračovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Každopádně v případě, že chcete přerušit, musím o tom dát hlasovat. To znamená, jestliže tomu dobře rozumím, navrhujete přerušení této schůze k setkání předsedů poslaneckých klubů a z tohoto setkání aby vzešel čas a termín, kdy se bude v této schůzi pokračovat. Dobře.

Zavolám kolegy z předsálí, aby přišli na hlasování. Eviduji žádost o odhlášení. Já vás tedy odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami.

Než se dostaví kolegyně a kolegové, tak přečtu ještě jednu omluvu. Prosím o změnu omluvy pana ministra dopravy Dana Ťoka. Dnešního jednání se zúčastní od 11 hodin.

 

Pro pořádek zopakuji procedurální návrh, který zde zazněl. Jedná se o přerušení této schůze k poradě předsedů klubů, aby z této porady vzešel čas a termín, kdy by se v dané schůzi mělo pokračovat.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 221, přihlášených je 111 poslankyň a poslanců, pro návrh 35, proti 69. Tento návrh nebyl přijat, byl zamítnut.

 

V tom případě budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Tomia Okamury. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, tak to, co tady předvedl ministr zahraničí pan Zaorálek, tak skutečně mi z toho jasně vyplynulo, že Evropská unie nemá řešení pro Českou republiku. Nedozvěděli jsme se v podstatě vůbec nic pro občany České republiky v České republice. Jediné, co jsem si z jeho vystoupení zapamatoval jako novinku, a to ve mně vzbudilo úsměv, že říkal, že když je vítr na moři mezi Tureckem a Řeckem, tak že je migrantů méně. To znamená, v podstatě největším ochráncem Evropské unie je vítr, což je tedy velmi chabé.

Řešením je to, co říká naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, příprava na uzavření hranic České republiky. Chybí mi z úst vlády, že je na to připravena, chybí mi koncepce. Blíží se jaro a jediné, co jsme se dozvěděli z úst ministra vnitra Chovance, bylo, že by to bylo drahé. A přitom máme čas asi dva měsíce, než přijde další vlna, a v případě, že Rakousko či Německo přijmou nějaká opatření, tak se to může převalit k nám. Spolupráce s Tureckem je iluze. S tím nemůžu vůbec souhlasit, co tady vládní představitelé říkají. Turecko prostě není partner, kterému lze dlouhodobě a strategicky věřit.

A doufám, že tady nebudete opakovat to, co tady říkal premiér asi před dvěma měsíci, že se budete snažit posílit ochranu česko-rakouských hranic 200 vojáky. Pan premiér nám tady zapomněl říci, že je to 200:3, protože těžko mohou pracovat 24 hodin denně, takže pracují minimálně na tři směny, to znamená je to 60 vojáků na celou česko-rakouskou hranici, což je přímo trpce úsměvné.

To znamená, vy prostě nemáte řešení, ani Evropská unie. Proto by bylo dobré, abychom připravili tu věc v oblasti uzavření hranic České republiky (upozornění na čas.), abychom je mohli účinně chránit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Grospič s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já samozřejmě vnímám velice vážně tu diskusi, která tady dnes probíhá, a nejen dnes, ale i v těch předchozích dnech věnovaných tomuto tématu.

Chtěl bych prostřednictvím vás vlastně položit otázku všem předřečníkům, ale zejména panu ministru zahraničních věcí a panu předsedovi vlády, jaké tedy bude dělat Česká republika aktivní opatření, a to nejen ve smyslu k potenciálnímu uzavření a ochraně hranic České republiky, ale samozřejmě například ke svému angažmá v Severoatlantické alianci, a tlačit na své rádoby koaliční spojence, aby i oni se přičinili k tomu, že nebudou aktivně podporovat válečné konflikty například v Sýrii, které jsou spouštěcím mechanismem pro tyto vlny řízené migrace, které potom na druhou stranu se dostávají do Evropy, do Německa a potenciálně samozřejmě ohrožují i Českou republiku. Takže v tomto bych viděl tu podstatu, jak česká vláda chce přispět aktivně k tomu, aby bylo zamezeno prostřednictvím jejího angažmá válečným konfliktům.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní tedy s vyjádřením stanoviska klubu paní poslankyně Langšádlová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, situace, ve které jsme se ocitli, je opravdu vážná, a pokud se jí Evropě nepodaří řešit, tak může mít opravdu fatální důsledky pro naši budoucnost. Asi všichni vnímáme, že se jedná o problém úplně jiné kategorie než to, jestli půjdeme do důchodu v 65, nebo 66 letech, nebo dokonce to, jakou rychlostí budeme jezdit na našich dálnicích. To jsou také otázky, kterými se zabýváme.

Já jsem přesvědčená, že jsme v krizi a že za této situace mají demokratické strany hledat co nejzodpovědnější společné řešení pro naši budoucnost. Proto se i jako strana TOP 09, jako demokratická strana, byť opoziční, hlásíme a podporujeme vládu v jejích krocích. Ono je to totiž tak, že pokud demokratické politické strany v případě krize nepřijdou s řešením a nedokážou ho prosadit, tak mohou přijít strany nedemokratické a to je obrovské riziko pro naši budoucnost.

Podíleli jsme se na usnesení, o kterém tady kolegové hovořili, a jsme připraveni ho podpořit. To však neznamená, že nejsme kritičtí. Samozřejmě, a mohla bych tady mluvit dlouho o tom, jak selhávají jednotlivé státy, jakou roli sehrálo Řecko, Turecko, Itálie a další, jakou roli hraje V4, mohla bych dlouho hovořit o chybách, o nedodržování pravidel a o tom všem, co se tady nikoliv jeden rok, ale minimálně již dva roky odehrává. Kritický musí být každý, komu záleží na budoucnosti Evropy, a kritický musí být každý, komu záleží na budoucnosti České republiky. Ale přesto máme povinnost hledat společné evropské řešení.

Často se hovoří o národních zájmech, o českých zájmech. Dokonce je otázka, jestli vůbec ty české zájmy hájíme. Já ano. Jsem totiž přesvědčená, že českým životním zájmem je zůstat pevnou součástí stabilní Evropské unie. To je moje přesvědčení. A pokud tuto pozici hájím, tak je to právě proto, že jsem přesvědčena, že je to český zájem. Jsem totiž přesvědčená o tom, že pokud půjdeme jinou cestou, a ta jiná cesta nám hrozí a může přijít velmi rychle, pokud například padne Schengen, pokud se začne rozpadat Evropská unie - tak co je to ta alternativa, co je to ta cesta, kterou nabízíte? Je to cesta obrovského ekonomického úpadku. Vždyť všichni víte, že jsme země naprosto závislá na exportu. 78 % HDP tady tvoří export. Znamenalo by to zánik asi 300-400 tisíc pracovních míst. To asi víte.

Co je ta cesta, kterou nabízíte? Ano, ale to jsou ekonomické otázky. Všichni řeknete - ano, bezpečnost je důležitější. A já se v tomhle s vámi shoduji. Bezpečnost je důležitější. A z hlediska bezpečnosti, co je tou alternativou jít mimo Evropu? Co to pro nás bude znamenat, co to bude znamenat pro naši budoucnost? Co to bude znamenat? Budeme silnější, budeme umět lépe hájit naše zájmy? Anebo to snad znamená úplnou změnu z hlediska našeho směřování, naší bezpečnostní situace?

Znamená to, že se dostaneme znovu do sféry vlivu Ruska? Znamená. Vážení kolegové, znamená.

Sledujete, co se děje z hlediska ruské propagandy? Sledujete i to, odkud chodí mnoho informací, které se týkají migrace? Já k tomu chci pořádat seminář v nejbližších týdnech. Ano, situace je vážná a s migrací přichází i zvyšující se bezpečnostní riziko a my to nesmíme zastírat a musíme o tom mluvit otevřeně. To je pravda. Ale současně dobře si prověřujte, a v tomto bych chtěla velmi důrazně požádat naši vládu, aby byla aktivní. Dobře si prověřujte, odkud informace, které sledujete, chodí, a které z nich jsou opravdu pravdivé. Ono stačí to, co je. Opravdu jsme v ohrožení.

Ale já to ohrožení a řešení vidím opravdu úplně jinde než mnozí mí předřečníci. My jsme v ohrožení, ale abychom to zvládli, samozřejmě nemůžeme čekat, a proto má naléhavost. Evropa musí hledat společná řešení, a to rychle. V návrhu usnesení nejsou ty konkrétní kroky, ale o těch konkrétních krocích neustále hovoříme. Je to společná pobřežní a pohraniční stráž, účinná s dostatečnou kapacitou. Jsou to hotspoty, ale nikoli procesy, ale hotspoty, místa, detenční centra, kde se rozliší ti, kteří jsou opravdu uprchlíci, a ještě se musí bezpečnostně prověřit a jenom ti mohou vstoupit do Evropy. Ti, kteří jsou zkrátka ekonomičtí migranti, a žel je jich hodně, ti se musí ještě z těchto míst vracet a to musí Evropa zaplatit. Ne nějaké řešení, že tam zůstanou. Důsledná návratová politika.

Ano, Turecku se v tuto chvíli musí dát peníze, ale znamená to, že musí být jasně stanoveno, co za ty peníze Turecko pro Evropu udělá. A nejenom tak, že se to stanoví, ale že se to bude hlídat a vymáhat. Přece v Turecku u toho musí být zástupci Evropské unie, aby sledovali, jaké kroky Turecko dělá. To není o tom, že se dají nějaké 3 mld. korun do Turecka, a ono bude tedy říkat, jestli vůbec něco bude dělat a dokdy to bude dělat. Přece každá smlouva musí mít termíny. Každá taková dohoda musí být jasně definovaná a Evropa musí požadovat úplně konkrétní plnění. Úplně konkrétní plnění. Ale bez Turecka a bez spolupráce s ním to zkrátka nepůjde. Evropa má jednat o zajištění bezpečných zón v Turecku, kam by případně některé migranty, které nemůže vrátit do zemí původu, mohla alespoň dočasně vracet.

I ta ochrana na území Evropy má být dočasná, to nemá být stěhování národů. I pokud někdo dostane azyl, tak to přece neznamená, že má navěky zůstat v Evropě. Tady se začal podle mého názoru velmi chybně vysvětlovat princip ženevských konvencí. I o tom je potřeba se bavit. To přece neznamená, že tady může docházet k trvalému stěhování národů, a někteří si budou myslet, že to je tak v pořádku, nebo dokonce si někteří budou myslet, že tím budeme řešit vlastní demografickou krizi nebo nedostatky na trhu práce. Ty nemůžeme řešit migrací. A neřízenou migrací a azylovým řízením. To není správná cesta.

Již tady bylo mnoho řečeno o organizovaném zločinu. Ano, rozbujel se organizovaný zločin mimořádného rozsahu. Všechny ty skupiny, které obchodovaly se zbraněmi, které obchodovaly s drogami, se dneska přeorientovaly na lidi. Je to tragédie, zneužívají té situace. Ale moc prosím, abychom se bavili o tom, kolik peněz už vydělali, kde ty peníze jsou a co je z toho financováno. To je přece naprosto zásadní a závažná otázka. Tady probíhá obrovská migrace podporovaná organizovaným zločinem již dva roky. Dokážete to spočítat, kolik je to peněz a co všechno je z toho dnes organizováno a bude organizováno? Ano, a je to chyba Evropy. Je chyba Evropy, tím, že neměla rychlou důslednou návratovou politiku, že otevřela hranice, že je přestala kontrolovat. Je to chyba nás všech. I tyto příjmy organizovaného zločinu.

To je situace mimořádně vážná. A někteří říkají - no, bylo to humanitární gesto. Ne, nebylo to humanitární gesto, co jsme udělali. Nechali jsme to, co se děje, rozjet. Do Evropy přišli nikoli ti nejzranitelnější a nejpronásledovanější, ale ti, kteří na to měli. My jsme nedali včas pomoc do těch zemí, které přijaly uprchlíky v první vlně, a nezajistili jsme jim ani dostatek potravin. Je humánní to, že jsme nechali ty lidi přijít z afrických zemí a budeme je teď navracet? Oni prodali mnohdy poslední majetek. A my to udělat musíme.

Ne, to nebylo humanitární gesto. Evropa se kouká na genocidu křesťanů a jezídů. A pomáhá jím? Nepomáhá. Ne, ty poslední kroky opravdu nebyly gesta humanity, to byla gesta nezodpovědnosti. A každý, komu na Evropě záleží, to musí kritizovat. A mně na Evropě záleží a stojím za tím, že musíme hledat společná evropská řešení a že je musíme hledat co nejrychleji, protože pokud tak neučiníme, neřešení může mít naprosto fatální dopady na naši budoucnost.

Proto vás moc prosím, abychom přijali usnesení, abychom o tom vzájemně jednali věcně. Je to problém úplně jiné kategorie, než jsou jiné otázky, které tady projednáváme. Je to naše priorita. Uvědomme si to a postavme se k tomu čelem. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Grospič a druhou pan poslanec Šarapatka. V tom případě pan poslanec Šarapatka. (Ze sálu se hlásí poslanec Jandák.) Hlásíte se s faktickou poznámkou, pane poslanče? (Poslanec Jandák ze sálu: Chtěl jsem zaskočit, aby nebyla pauza.) Prosím, pane poslanče Šarapatko.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo, pane předsedající, vážené dámy a pánové, já jsem tady pozorně poslouchal slova své předřečnice a já nevím, jestli sním, či bdím. Paní kolegyně tady mluvila jako kniha, já podepíšu všechno, co tady řekla, ale přijde mi, že TOP 09 je trošku schizofrenní, protože na druhé straně expředseda Schwarzenberg a pan Ženíšek otevírají náruč a přivítali by nejlépe všechny imigranty do Evropy a do České republiky. Tak to je první věc.

A druhá věc, hovořila tady o roli Turecka. Tak já si myslím ad a), Turecko je považováno za bezpečnou zemi, to znamená, Turecko má povinnost, aby ty uprchlíky u sebe ochraňovalo, ne že se budeme doprošovat. Ano, souhlasím s tím, že jim Evropa musí v tom pomáhat, ale ne se doprošovat. A druhá věc, souhlasím s tím, že jednou z příčin té imigrantské krize je krize v Sýrii. Ale chtěl bych opět upozornit na roli Turecka. Turecko má zájem na svržení Asada - a Asad je ochráncem minorit, protože sám pochází z alavitské minority. Syrští křesťané, kterých je tam asi 15 %, nemohou uvěřit, proč Evropa podporuje opozici proti Asadovi. To jsem chtěl říct. Děkuji. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji další faktické poznámky. První paní poslankyně Langšádlová, připraví se pan poslanec Kučera. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Chtěla bych reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na svého předřečníka. TOP 09 byla první parlamentní stranou, která přijala stanovisko k migraci. Bylo to již loni v lednu. Předtím jsme o tom již několik měsíců diskutovali, přičemž jsme si byli vědomi naléhavosti tohoto tématu trochu dřív než jiné strany. Ale to není podstatné. Podstatné je to, že když se vrátíte k našemu už lednovému stanovisku, tak obsahovalo tyto základní principy: TOP 09 je konzervativní strana, která se jasně odkazuje na judaisticko-křesťanské hodnoty. Jsme si vědomi, na jakých hodnotách evropská civilizace stojí. K tomu ale také patří solidarita. To je jedna z evropských hodnot. A proto samozřejmě, já bych tady ještě dlouho mohla mluvit i o tom, že Evropa selhává i v této otázce. Evropa nemá dostatečné humanitární kapacity. Evropa zkrátka neinvestuje do těch otázek, do kterých by měla. Zabýváme se nesmysly, přestali jsme rozlišovat věci podstatné od věcí nepodstatných.

A chtěla bych říct, že naše stanovisko jako TOP 09 je po celou dobu konzistentní, byť přirozeně, Karel Schwarzenberg sám je migrant, a vy to víte, a je to bývalý šéf Helsinského výboru. Já si ho mimořádně vážím a je naprosto přirozené, že ten solidární rozměr je pro něj velice důležitý. Ale v našich stanoviscích byla vždycky vyvážená solidarita a odpovědnost. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Kučera, připraví se paní poslankyně Chalánková s faktickou poznámkou. Pan poslanec Kučera ruší svou faktickou poznámku. Paní poslankyně Chalánková, připraví se pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Dovolte, abych také já krátce zareagovala na slova svých předřečníků. Chtěla bych tady upozornit, že to byl poslanecký klub TOP 09, kdo prosadil 1. října 2015 společné usnesení Poslanecké sněmovny, o kterém hlasovali spolu s námi také poslanci za ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Považovali jsme v té chvíli za velmi důležité, aby opozice podala ruku ke společnému usnesení, podpořila vládu a také jí takto vyslovila mandát. Z tohoto usnesení, které jsem velmi konzultovala právě s panem předsedou Karlem Schwarzenbergem, vyjímám několik odstavců:

Poslanecká sněmovna vnímajíc obavy části české veřejnosti, že značná část migrantů se za uprchlíky pouze vydává, tudíž nesplňuje podmínky pro udělení azylu apod... Máte všechno k dispozici. Ale kvůli času zkrátím své vystoupení na upozornění na dva body, o kterých jsme hlasovali a které jsme prosadili:

I. Poslanecká sněmovna konstatuje, že a) klíčová rozhodnutí, která mohou mít zásadní dopad na jednotlivé státy Evropské unie nebo kterými by se mohly jednotlivé státy cítit existenčně ohroženy, mají být přijímána jednomyslně a b) rozhodnutí týkající se řízení masivních migračních toků jsou takovými klíčovými rozhodnutími.

II. Poslanecká sněmovna vyjadřuje nesouhlas se zaváděním trvalých mechanismů k přemisťování uprchlíků do Evropské unie a v jejím rámci na základě povinného redistribučního klíče tzv. kvóty.

Jsem přihlášená ještě potom k řádné přihlášce, takže bych ještě pohovořila o hodnotách, o kterých zde mluvila také má předřečnice. Ano, jsme si vědomi, že evropská civilizace stojí na křesťansko-idealistických základech a hodnotách také antické civilizace a je potřeba tyto hodnoty hájit. (Upozornění na čas.)

Děkuji, přihlásím se znovu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji za respektování času. Nyní tedy pan poslanec Tomio Okamura a připraví se paní poslankyně Hnyková s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, tomu, co tady říkala paní poslankyně z TOP 09, moc nevěřím, protože všichni si pamatujeme na výroky pana Schwarzenberga, který tady vítal a chtěl přijímat imigranty do České republiky. Nechápu tu naivitu, protože největšími oběťmi právě těch radikálních muslimů jak v severní Africe, tak na Blízkém východě jsou právě křesťanské skupiny, dále jsou to Židé a dále jsou to homosexuálové. To znamená, opravdu když si vzpomenu několik staletí zpátky na to, jak se naši předci bránili muslimským hordám při válkách, tak v podstatě ani je nikdy nenapadlo, že by snad muslimské zajatce chtěli integrovat, protože věděli, že to není možné. Takže se poučme od našich moudrých předků a uvědomme si, kdo je jejich hlavním nepřítelem a jak to vypadá na tom Blízkém východě a v severní Africe a jak tam zacházejí s křesťanskými skupinami, se Židy a s ateisty, popř. s homosexuály.

Jinak, prosím vás znovu, abychom tady přestali používat to slovo uprchlíci. Jsou to normální ekonomičtí migranti. Bezpečnou zemí je nejenom Turecko, ale i ty cestou, tam také není válka, v Řecku, v Makedonii, v Srbsku atd. Takže to, že oni se snaží přicházet pouze do zemí, kde můžou nejvíc vysát z evropského sociálního systému, to je myslím zcela jasné. A dále je potřeba samozřejmě zdůraznit, že je potřeba všechny nelegální migranty vracet, nikoliv je tady zadržovat v Evropské unii. To je obrovské pochybení a Česká republika v tomto ohledu prostě ten tlak dostatečně nevyvíjí, nebo možná dokonce žádný.

Takže to je takové shrnutí k tomu, co tady říkala paní poslankyně za TOP 09.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Hnyková s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, začíná mi být tady z toho velmi smutno. Až se vrátím do svého poslaneckého obvodu a budou se mě ptát moji občané, co jsme tady v Poslanecké sněmovně udělali pro jejich ochranu a bezpečnost... Já nevím, co jim řeknu.

Jsem velmi ráda, že už mezi nás přišel pan předseda vlády, a já se ho ptám, aby mi tady z tohoto místa zodpověděl, jaké budou kroky vlády, této vlády, pro občany České republiky! (S důrazem a klepáním rukou do řečnického pultu.) Co udělají pro bezpečnost hranice? Co udělají, když se uzavřou hranice Rakouska a Německa? Jak se budeme bránit? Jak budou ochráněni naši občané? Já potřebuji jasnou odpověď! Mě nezajímá, kde pan ministr zahraničních věcí všude byl a co viděl! Mě zajímá, co bude uděláno pro bezpečnost našich občanů!! Prosím konkrétní kroky, co my budeme činit! Žádala bych jasnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jenom krátce bych tady edukoval pana poslance Okamuru prostřednictvím pana předsedajícího. Když si najde, co znamená slovo migrant - v překladu migrující jedinec, utečenec, běženec, uprchlík. To jsou synonyma slova migrant. Takže já tady chápu, že se pan poslanec Okamura snaží edukovat TOP 09, ale já myslím, že by se měl sám zamyslet nad svými výroky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další v pořadí pan poslanec Soukup s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Novotný. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Kolegyně a kolegové, já jsem nechtěl vystupovat ve faktické poznámce. Já vlastně vystupuji proti nim. Tohle nejsou faktické poznámky, co nám tady říkáte. To jsou vlastní témata. Já bych chtěl vyzvat pana předsedajícího, aby nějakým způsobem zjednal pořádek. Já příště udělám patrně to, že svoje vystoupení, svoji rozpravu, kterou už mám připravenou čtrnáct dnů, a nikdy se na mě nedostalo, rozkouskuji na faktické poznámky, jak to dělá pan Okamura a další, a tak si budu prostě počínat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak pouze pro pořádek, pane poslanče. Konkrétně pan poslanec Kučera reagoval v rámci faktické poznámky. Je důležité nepaušalizovat a oddělovat, kdo faktickou poznámku využívá a kdo ji zneužívá. To je potřeba od sebe odlišovat.

Nyní tedy pan poslanec Novotný a po něm pan poslanec Okamura. Prosím.

 

Poslanec Martin Novotný: Pěkné dopoledne. Moje vystoupení bude krátké a bude skutečně faktickou poznámkou. Já bych jenom ještě zpětně zareagoval na vystoupení pana ministra Zaorálka. Myslím si, že ta debata už je dlouhá, že jsme dneska pochopili, že vláda České republiky pevně podporuje společné evropské neřešení problému. A že je to pravda, zjistíme zase v létě, až se k tomu vrátíme, protože zjistíme, že ta opatření, která tady byla zmíněna, nefungují. Je to velmi jednoduše představitelné, že fungovat nebudou. Další pokračování této debaty mi nepřipadá příliš efektivní.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku pan poslanec Okamura.

 

Poslanec Tomio Okamura: Dobrý den, vážené dámy a pánové. No tak já musím zcela odmítnout to, že by mě tady někdo omezoval v diskusi. Já jsem vždycky poctivě reagoval na vystoupení předřečníků, dával jsem si na to velmi dobře pozor, abych vždycky reagoval, dělal jsem si poznámky. A to, že je vám nepohodlné, když vás tady kritizuje představitel opozičního hnutí, našeho SPD, a že to neradi slyšíte, no tak to sice chápu, ale s tím já nic nenadělám. Takže musíte jednat jako vláda tak, abyste jednali v souladu s většinovým přesvědčením českých občanů. A většina občanů si prostě tady nezákonné imigranty nepřeje, nepřeje si ani do Evropské unie a vaše vláda prostě v tomto selhává a selhává i Evropská unie. To je prostě fakt. Proto já tady budu vystupovat nadále, abych samozřejmě v rámci toho, co mi umožňuje zákon a jednací řád, kritizoval vaše jednání.

A ještě řeknu jednu věc. Kdyby tady pan ministr zahraničí Zaorálek nehovořil padesát minut, protože je to třeba zrovna v přímém přenosu České televize a vláda si tady chtěla udělat monolog na padesát minut, kdy nám tady řekl fakta, která my všichni dávno víme, a nic nového jsme se v podstatě nedozvěděli pro občany České republiky a pro konkrétní řešení, jak tedy je vláda připravená, teď za dva měsíce, kdy se oteplí, nebo za měsíc a přijde další migrační vlna, no tak už jsme mohli dávno být dále a nemuseli jsme tady poslouchat tento padesátiminutový monolog.

Další věc je, že jak víte, tak s naším hnutím Svoboda a přímá demokracie - SPD se tady ve Sněmovně, protože máme zřejmě nepohodlné názory, nebavíte ani nás nepřizvete do žádných jednání. Slyším, že se tady dohodly nějaké kluby na něčem apod. My u těch jednání nejsme. Tak příště se s námi bavte. Příště ať nás vláda informuje o svých krocích. Pojďme se o tom bavit předem. Přestaňte to dělat za našimi zády. A pak si můžeme třeba taky zkrátit diskusi a můžeme se bavit konkrétněji. Takže to všechno máte v rukou vy, kdybyste jednali podle vůle občanů a ve prospěch občanů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Na vysvětlenou - pan ministr zahraničních věcí vystupoval s přednostním právem a jednací řád nelimituje tato vystoupení, to znamená, bylo plně v jeho kompetenci, jak dlouho mluvil.

Nyní s přednostním právem pan poslanec Černoch, připraví se pan ministr Babiš. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Pan ministr určitě může hovořit, jak dlouho chce. Bohužel během těch informací, dlouhých informací, je to vždycky o tom, co bylo, co je, ale nejsou tam jasné konkrétní kroky, jakým způsobem se ta situace bude řešit. A jenom v rámci toho, jak se tady dnes všichni bijí v prsa, jak to chtěli řešit, tak si to řekněme na rovinu. Jestli opravdu někdo upozorňoval na imigrační krizi a jestli se řešení této krize věnoval, tak to byl Úsvit. V případě, když tady vidím, kolik lidí dnes to řeší, tak určitě velmi rádi přijdete na demonstrace, až bude dělat Úsvit spolu s Blokem proti islámu na Hradčanském náměstí, protože tam bylo víc než deset tisíc lidí. Takže kdyby byli lidé klidní, jak se říkalo, tak by tam asi těžko přišlo tolik lidí. Tak to jenom na začátek.

Myslím si, že je velmi špatným zvykem vlády k informaci k imigrační krizi, aby byla o referátu toho, co se udělalo, jaká je vlastně historie problémů, ale nepadly tam žádné jasné kroky. Podstatnější a důležitější je, co se bude dít do budoucna a jaké postoje bude Česká republika zastávat při jednání v Evropě a jaké postoje a jakým způsobem ona sama bude řešit celou tu krizi. Bohužel jsme se za celou dobu imigrační krize tyto informace nedozvěděli a jsme svědky toho, že Evropská unie se pouze plácá po zádech a zároveň plácá ve své neschopnosti proti nelegálním imigrantům zakročit. Česká vláda bohužel v tomto směru pouze přikyvuje.

Doufám, že i ti nejvyšší a největší vyznavači Evropské unie už pochopili, že čekat na rázný krok Evropské unie je horší než čekání na Godota. Přesně tak si dnes připadají i občané České republiky. Podstatný rozdíl je ale v tom, že během tohoto čekání se na nás valí opravdu obrovské vlny, hordy lidí, kteří si neváží - neváží! - naší pomoci a přicházejí ze všech koutů světa. A neustále se tady omílá, že jsou to lidé hlavně ze Sýrie. Jsou to lidé i z jiných států. Jsou to lidé i z Afriky. A jsou to lidé, kteří přicházejí za těmi ekonomickými výhodami.

Všechny evropské vlády vidí neschopnost Evropské unie a všechny vlády na tu neschopnost reagují. Uzavírají své hranice. Přijímají změny legislativy, protože žádný z právních systémů, ať už jde o azylové, nebo pobytové právo, nepočítal s tím, že do Evropy bude proudit milion lidí ročně. Česká republika je v současné době patrně jedinou zemí, kde například podstatné zpřísnění imigrační politiky musí navrhovat opoziční strana.

Jsem velmi rád - velmi rád - že Poslanecká sněmovna tento problém opravdu začíná vnímat také a že jste v úterý podpořili náš návrh na zpřísnění azylového zákona, a to i přesto, že k němu dala vláda negativní stanovisko. I to svědčí o odtrženosti vlády od toho, co si myslí nejen občané, ale i poslanci.

Chceme přijmout usnesení, která zaúkolují vládu ke konkrétním krokům. Chceme, aby vláda zavedla trvalou ochranu státních hranic a aby odmítla a dále odmítala imigrační kvóty. Především však žádáme, aby vláda garantovala, že zabrání vzniku muslimských komunit, které budou šířit radikální islám, právo šaría v České republice. Pokud tento krok slíbil na Slovensku premiér Fico, nevíme a nevidíme jediný důvod, proč by se něco podobného nemohlo stát i u nás a za něco podobného by se nemohl zaručit i náš premiér pan Sobotka.

Vážení kolegové, velkou naději vkládáme především do následujících návrhů usnesení. Jednak chceme, aby Poslanecká sněmovna vyjádřila nedůvěru dosavadní imigrační a bezpečnostní politice Evropské unie. Ve Sněmovně mezi vámi snad není jediný poslanec, který by byl spokojený s neschopností Evropské unie řešit imigrační krizi a na tuto krizi reagovat. Proto věříme, že se najde odvaha tento silný vzkaz Evropské unii vyslat.

A náš poslední návrh reaguje na slova tureckého prezidenta Erdogana o posílání imigrantů do Evropy. Toto vyjádření považujeme za naprosto nepřijatelné. Navrhujeme proto, aby Poslanecká sněmovna odsoudila Erdoganovo vyjádření, označila ho za vydírání a odmítla se takovému tlaku podřizovat a takovému tlaku ustoupit. Stále více se ukazuje, že to, před čím jsme varovali, že Turecko není spolehlivý partner, tak je pravdou. Turci dlouhodobě podporují sunnitské islamisty v Sýrii, bombardují Kurdy, nedělají prakticky nic proti pašerákům lidí, kteří operují z tureckého území. Zatímco neprodyšně uzavřeli hranici pro Kurdy, nechávají tudy proudit cisterny s ropou Islámského státu a teroristy včetně těch, kteří měli podíl na atentátech v Paříži, tímto podporují.

Evropská unie a zejména německá kancléřka Merkelová ovšem na Turecko hodně sázejí a za slíbené tři miliardy eur měl Erdogan zastavit nelegální migraci do Evropy. K tomu ještě šéfka německé vlády o své vůli slíbila převzít od Turků statisíce migrantů a rozdělit je po Evropské unii podle kvót. Úsvit tomuto postupu říká jasně - ne! Podle nás by Evropská unie tyto tři miliardy, možná šest a možná také více, třeba třicet, o kterých mluví Erdogan a Turecko, se daly využít daleko lépe, daly se využít k důsledné ochraně schengenských hranic. A Česká republika by měla začít co nejdříve začít bránit ty své.

Závěrem bych velmi rád podotkl, že Úsvit je opravdu jediná strana, která dělá ty reálné kroky. A tím bych reagoval na pana kolegu Šarapatku, který zde na začátku hovořil, a má pravdu, že neustálé mluvení, mluvení, mluvení, a je to vidět i na výborech, když jsme byli teď na V4 v Polsku, neustálé plácání se po ramenou, nehledání jasných cest, tak má v tom pravdu. Ale máme připraven návrh zákona na to, aby se azyl, azylová řízení řešila mimo Evropu. Chtěli jsme po vládě, aby z rozpočtu dala peníze na technologickou ochranu hranic, aby se vymezily prostředky na přijetí 3 000 policistů, kteří by byli schopni chránit hranici.

Přestaňme se neustále točit kolem toho, že musíme pomáhat všem. Zopakuji to tady ještě jednou. Myslím si, že poslední událost z Jihlavy, ve které došlo k absolutnímu pohrdání naší pomocí, kdy lidé, kteří přišli a říkali: jsme perzekvováni, pomozte nám, tak ve velmi krátké době říkají: přestěhujte nás do nějakých hezkých bytů, my nebudeme bydlet v těchto vymalovaných kravínech. Tak mi přijde jako pohrdání. A pan kolega Ondráček to zde řekl: Posadit na letadlo a na jejich náklady okamžitě poslat zpět. Stejně tak jako obrázky potravinových balíčků, které se válejí na zemi, oblečení, které se válí na zemi. Je to tak.

Neustále se motáme kolem hodnot. Také to tady několikrát padlo. Ale pokud evropské elity a i vláda nejsou pro ty hodnoty schopny nic udělat, nejsou schopny se za ně postavit, ty hodnoty nejsou zadarmo a je potřeba za ně bojovat.

A poslední věcí - právní stát také. Mluvíme o právním státu, ale například islámské právo přináší aspekty, které nejsou slučitelné s naším právem. A věřím, že tyto neslučitelné body nebudeme tolerovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Černochovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Chalupy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Zareaguji pouze na to, co tady řekl pan Okamura a pan kolega Černoch, prostřednictvím pana předsedajícího. Já osobně se domnívám, že to, co opravdu děláte a co je vidět, je, že organizujete manifestace. Neustále zneklidňujete veřejnost. To, co dělá tato Sněmovna a vláda, tak to dělá ve výborech, dělá to v orgánech Sněmovny, které se zabývají konkrétními věcmi zaměřenými na výkon exekutivy. A tato země a bezpečnostní sbory jsou připravené ty věci řešit. Nezneklidňujte veřejnost!

Neříkám, že není potřeba být ostražitý. Ty věci jsou mnohem složitější. Neustále tady slyšíme opakující se věci. Nikdo mě nemůže podezřívat z toho, že bych nějakým způsobem fandil islamizaci a podobným věcem, ale dívejte se na to normálně racionálně. Vždyť to, co tady říkáte, nejste schopni ani řešit na úrovni České republiky. To se řeší na úrovni Evropské unie! O čem se tady stále bavíme? A to, že vláda v té Unii koná, tak to koná! Tím neříkám, že je tady všechno v pořádku, ale nezneklidňujte veřejnost! Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Chalupovi. Přihlášen je s přednostním právem pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš, ale ještě mám dvě faktické poznámky pana poslance Okamury a pana poslance Černocha. Upozorňuji, že na 12. hodinu je svolána jiná schůze a budeme muset rozhodnout organizačně o této schůzi, ale nyní ještě faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, když jsem tady slyšel poslance vládního hnutí ANO pana Chalupu, tak je vidět, jak jste úplně vedle jak ta jedle. Vy žijete úplně mimo realitu! Vy říkáte, že tady řeším něco za naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, co snad neexistuje. Tak tady vám ukazuji aktuální petici občanů Benešova, kterou udělali minulý týden, jelikož reagují na usnesení Zastupitelstva města Benešov z 1. února 2016, tedy z minulého týdne, kdy se snaží bránit vládnímu záměru nastěhovat nezákonné imigranty do objektu, který je ve městě Benešově vedle mateřské školky a vedle základní školy. Takže vy říkáte, že my upozorňujeme na něco, co neexistuje. Přitom je tady petice občanů týden stará ve městě Benešov u Prahy, kde vy se snažíte to tam nastěhovat. (Ukazuje petici.) Slyšel jsem od zástupců ČSSD, že prý to není pravda, že tam nic nebude. No tak byste taky jako vládní strana měli informovat občany Benešova! Aktuálně tato petice jenom za týden, jenom za tento uplynulý týden získala téměř 3 000 podpisů a zástupci petentů jdou občané Benešova předat první archy z této petice v pondělí na petiční výbor.

To znamená, vy říkáte problém neexistuje. A sami občané, kteří bydlí v Benešově, a je jich několik tisíc, tak ten problém znají, vědí o něm a sbírají podpisy pod petici. Takže začněte opravdu pořádně pracovat! Říkejte občanům pravdu, ne ať se to dozvídají z facebooku, že jim chcete nastěhovat nějaké imigranty, jaké občané Králíků na Jesenicku, v Pardubickém kraji se to dozvěděli v prosinci, tam už jsme jim pomohli společně s našimi partnery a s místními občany, také jsme dělali petici, také jsem zde interpeloval premiéra. A hlavně jedno po druhém se občané dovídají, že někam chcete nastěhovat imigranty. Takže konečně řekněte kde, kdy a kam z toho množství, co jste odsouhlasili. A neříkejte tady, prosím vás, už ty nesmysly!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Černoch, poté pan poslanec Zemek s faktickou poznámkou. Poté pan poslanec Foldyna, pokud na ní trvá.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, panu kolegovi Chalupovi. Pane poslanče, podívejte se na výbor evropských záležitostí. Když tady mluvíte o tom, že zneklidňujeme lidi a nic pro to neděláme. Navrhl jsem bod usnesení, ve kterém jasně i výbor evropských záležitostí říká, aby vláda nepřijala kvóty. A vy jste členem vládní strany. To, co tady zaznělo před zhruba hodinou od pana ministra zahraničních věcí, tak byl 50minutový monolog o tom, co bylo. Nepadlo tam jediné řešení a byla to obhajoba Turecka. Nic víc. Neříkejte nám, že my znepokojujeme občany. Je to vaše zodpovědnost!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan kolega Zemek také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Já musím reagovat na pana kolegu Okamuru. Já jsem z okresu Benešov a to, co tady zaznělo, je typické žonglování s fakty v podání pana poslance Okamury. To, co tady řekl, jsou různé polopravdy a mlžení. Nikdy se neuvažovalo, že tam bude umístěno zařízení pro azylanty nebo pro uprchlíky. Došlo tam k určitému mediálnímu šumu, protože tam došlo k výměně vedení na radnici. Staré vedení nedalo dostatečné informace. My jsme se dotazovali, nebo kolegové z výboru pro bezpečnost se dotazovali ministra. Ten potvrdil, že se tam s ničím takovým nepočítá, nepočítá se s umisťováním takových zařízení do obytných zón. A já vůbec nechápu, jak tady ještě někdo může toto téma zneužívat. Šlo několik zpráv do tisku, bylo tam jasné stanovisko, že tam nic nebude, přesto se tady někdo snaží pořád přihřívat si na tom politickou polívčičku a šířit tady paniku mezi lidmi. A to prostě odmítám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Foldyny. Poté pan poslanec Okamura ještě faktická poznámka, potom další. A upozorňuji, že ač jsou faktické poznámky, nejpozději v 11.48 hodin navrhnu podle jednacího řádu přerušení tohoto bodu, přerušení schůze. Respektive můžeme hlasovat o vyřazení zbylých bodů ze schůze, protože máme na 12. hodinu naplánovánu rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny schůzi jinou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Já bych prostřednictvím pana předsedajícího ke kolegovi Tomio Okamurovi. Tomio Okamuro, nestrašte lidi sněhulákem v létě! Dne 29. ledna ministr vnitra říká, že v Benešově žádný azyl nebude - 29. ledna! A tři dny potom uděláte petici a strašíte lidi sněhulákem v létě! Prosím vás, já chápu vážnost té situace, ale neblbněme národ tady odsud. Ony ty politické preference se nějak nasbírají. Pojďme řešit dopravní infrastrukturu, zdravotnictví a tohle, ale nestrašme lidi sněhulákem v létě!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a ještě pan poslanec Tomio Okamura. A další faktické poznámky už nepřipustím. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, to, co tady předvádí zástupci ČSSD je skutečně vrchol! My jako hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, nemáme s tou peticí vůbec nic společného. My jsme se o té petici dozvěděli až dodatečně, když jsem byl minulý týden ve čtvrtek na besedě s občany v Benešově. Takže to je petice, kterou iniciovali sami občané Benešova bez jakéhokoli našeho přičinění. Takže znovu opakuji, přestaňte lhát a vysvětlete občanům Benešova, že tam tedy nic nebude, protože se evidentně o vašem záměru ty tisíce občanů Benešova nedozvěděly. Protože pořád říkáte něco jiného.

Co se týče pana Zemka, poslance za ČSSD, tak já jsem zaznamenal jeho vyjádření na facebooku, kde píše, že vláda neuvažuje prý, ale občané o tom evidentně nevědí, o umístění imigrantů do centra Benešova, protože hledá lokality, které nejsou v centrech měst. Takže pane Zemku, teď nám tady upřesněte, a vyzývám vás k tomu, do jakých lokalit tedy vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL hodlá tedy umisťovat ty nezákonné imigranty, kterých jste již odsouhlasili více než tisíc. Je potřeba to tedy upřesnit a pořád tu odpověď nemůžu z vás dostat! Ani z premiéra atd.

Dále je zajímavé, že tím organizátorem petice občanů Benešova je místní novinářka paní Martina Vachtlová. To znamená, zajímavé je, že ani místní novináři evidentně tu informaci nemají a že by bylo dobré, abyste tedy řekli místním médiím a dalším, že to tam tedy nehodláte umístit vedle té mateřské školky a vedle základní školy, takové zařízení. Ovšem zároveň byste měli říct B, tedy kam.

A poslední věc je, že v Radě města Benešov je také místopředsedkyně Sněmovny a vrcholná představitelka hnutí ANO paní Jermanová. To znamená, opět vidíte, že jsou tam - poslanci ČSSD se o to prý zajímají, je tam vrcholný představitel hnutí ANO. Ale má to jeden zádrhel, že znova říkám, že občané sami vůbec o tom nevědí, že tam nic nemá být umístěno. Takže jim to prosím vás vzkažte. Já myslím, že jsme to tady aspoň vyřešili. Myslím, že to je snad první pozitivní bod téhle diskuse, že tady vládní představitelé ubezpečili, že v Benešově vůbec nic tedy nebude. Nicméně rád bych, abyste zodpověděli otázku, kam je tedy budete umisťovat. Aby se mohli připravit občané jiných měst.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, členové vlády, podle § 54 odst. 9 mi nezbývá nic jiného než přerušit tento bod a tuto schůzi. Mám návrh od předsedů poslaneckých klubů na to, abychom vyřadili zbývající body z této schůze. To je vážný problém, protože budeme mít tento přerušený bod v situaci... Říkám, nejdříve musíme rozhodnout o tomto bodu. Ten jsem přerušil. Ve chvíli, kdy... Pan kolega Chvojka neměl pravdu, protože byl přihlášen dříve elektronicky pan kolega Okamura. Ale faktické poznámky jsem registroval z místa, nikoliv elektronicky, poslance Chvojky a poslance Richarda Dolejše.

Prvním přihlášeným s přednostním právem, aby nebyla diskuse, jako byla ráno, je pan vicepremiér Andrej Babiš. V tomto bodě. Čili takto končím přerušený bod. Faktické poznámky kolegy Chvojky a Richarda Dolejše a s přednostním právem první vicepremiér Babiš. To je ukončení tohoto bodu.

Nyní tedy k samotné schůzi. Návrh, který jsem obdržel, je, abychom nejdříve vyřadili všechny neprojednané body. O tomto návrhu rozhodneme v hlasování číslo 222, ale než ho zahájím, všechny vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Budeme hlasovat o vyřazení všech neprojednaných bodů, upozorňuji, včetně tohoto přerušeného bodu z této schůze.

Hlasování číslo 222, které jsem zahájil, ptám se, kdo je pro vyřazení těch bodů. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 222, z přítomných 114 pro 68, proti 26. Návrh byl přijat.

 

Protože byly vyřazeny všechny body z této schůze, schůzi ukončuji a máme 9 minut na technickou přestávku, než bude zahájena 41. schůze. Takže pokračovat budeme ve 12 hodin 41. schůzí Poslanecké sněmovny. Děkuji vám, 9 minut přestávka.

 

(Schůze skončila v 11.52 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.