Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

202.
Ústní interpelace

Ústní interpelace jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku, potom na vládu České republiky. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance i interpelované členy vlády, že interpelace na členy vlády budou zahájeny bezprostředně po vyčerpání přihlášek k interpelacím na nepřítomného předsedu vlády.

Nyní dávám slovo poslanci Tomio Okamurovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku, a připraví se poslanec Antonín Seďa. Předseda vlády Bohuslav Sobotka je omluven a zodpoví interpelaci písemně v souladu s jednacím řádem. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, tak jako před nedávnem občané města Králíky, tak dnes jsou pro změnu občané města Benešova postaveni před problém a hrozí, že jim do města nastěhujete nelegální imigranty z Afriky a Středního východu. V Benešově se o to snažíte do objektu v těsném sousedství mateřské školky a základní školy. Naše hnutí svoboda a přímá demokracie, SPD, nyní stejně jako v Králíkách pomáhá občanům Benešova v odporu proti této zlovůli vaší vlády. Prosím vás o odpověď na jednoduchou otázku. Kam konkrétně chcete umístit ty africké a arabské imigranty, které jste se rozhodli proti vůli občanů usadit v naší zemi? Bylo by dobré vědět, kdo na tomto plánu pracuje, tedy kteří ministři budou vybírat či vybírají města a obce, kam zamíří první vlna afrických a arabských kolonistů, kterých jste se rozhodli přijmout v první várce několik tisíc, samozřejmě zcela proti vůli občanů České republiky.

Děkuji předem za případnou odpověď, i když vím, že mi jako obvykle konkrétně neodpovíte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní se svou interpelací vystoupí pan poslanec Antonín Seďa a připraví se paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Jistě se, pane premiére, shodneme, že rodina je základ státu. Právě rodiny s dětmi jsou často tou nejohroženější sociální skupinou v každé společnosti. Proto jsem uvítal, že programové prohlášení současné koaliční vlády myslí na podporu rodiny. Rodina má nenahraditelné místo ve společnosti, a proto by podpora rodiny měla patřit mezi základní pilíře sociální politiky každého moderního demokratického státu. Nejde přitom jenom o to, že porodnost stále klesá třeba proto, že se mnozí lidé obávají, že by neunesli výdaje spojené s příchodem a s výchovou dalšího dítěte. Dále ženy mají problémy sladit rodinný a profesní život. V řadě případů žijí rodiče na hromádce, jelikož život v manželství je méně finančně výhodný. Tím si ovšem řada žen zakládá na budoucí problémy.

Vláda zatím schválila porodné i na druhé dítě, ale podle mého názoru tato podpora nestačí. Proto se ptám, pane předsedo vlády: připravuje vaše vláda ještě nějaká konkrétní opatření, která podpoří rodiny či rodiny s dětmi zejména z pohledu jejich sociální stability a soudržnosti?

Problém negativního demografického vývoje mají i města, kterým poklesem obyvatel klesají rozpočtové příjmy. Zároveň s měnící se strukturou obyvatel a v souvislosti s delší délkou dožití jsou třeba peníze na dodatečné veřejné služby. Proto se chci zeptat, pane premiére: připravuje vláda nějaké kroky či možnosti, jak sladit pracovní a rodinný život, a to i v rámci mezigenerační solidarity?

Děkuji za vaše písemné odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Jana Hnyková a připraví se paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové a vážený pane předsedo vlády, ve své interpelaci chci upozornit na vážnou personální situaci v nemocnicích v České republice. Na tripartitách sice tuto problematiku zahrnujete do svého jednání, ale žádné výrazné zlepšení není vidět kromě pětiprocentního navýšení platů, ale víte sám, že ne všude došlo k navýšení a rozdíly mezi nemocnicemi fakultními a akciovými je 5000 až 6000 korun.

Na tyto problémy dlouhodobě upozorňuje odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, naposledy v pondělí 8. února tohoto roku. 19. ledna 2016 nám a jistě i vám přišlo tiskové prohlášení českých a moravských nemocnic, ve kterém upozorňují na rostoucí nedostatek sester a lékařů v nemocnicích v celé České republice a uvádějí jejich příčiny, především nedostatek zdrojů na platy a mzdy a také problémy ve vzdělávání zdravotníků. Naše zdravotnictví má řadu problémů, ale bez zaměstnanců to opravdu nepůjde.

Já se, pane předsedo vlády, ptám, jaké kroky činíte v této záležitosti. Chcete také, aby sestry podávaly výpovědi, nebo dokonce šly do stávky, jako je tomu na Slovensku? Pracujete na sjednocení odměňování ve zdravotnictví podle jednotné platové tabulky? Jaké kroky činíte k odstranění minimálních personálních standardů na odděleních v nemocnici? Jak navýšíte platy a mzdy ve zdravotnictví a kde na to vezmete finanční prostředky a kdy k dalšímu navýšení platů ve zdravotnictví dojde? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy se svojí interpelací paní poslankyně Jitka Chalánková. Připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, počátkem listopadu a pak znovu koncem ledna jsem vás osobně upozornila na ustanovení norského občanského soudního řádu, které umožňuje vstup České republiky do řízení o vrácení dětí paní Michalákové. Současně jsem vás jako její zmocněnkyně požádala, aby Česká republika této možnosti využila. O totéž požádala norská advokátka Ministerstvo zahraničních věcí. V obou případech jste mi přislíbil dát tuto možnost přezkoumat odborníky a následně mne informovat.

Teprve minulou středu a pouze z médií jsme se dozvěděli, že vláda do řízení vstoupí. Jak ale vyšlo najevo dodatečně, nejedná se o vstup do řízení na základě článku 15-7 norského občanského soudního řádu, takzvaná partshjelpen, ale pouze o jednorázové zaslání písemné intervence podle článku 15-8, takzvaný skriftlig innlegg.

Proto se vás chci zeptat:

1. Proč rozhodování o této věci trvalo vládě tak dlouho? Je vláda v této věci jednotná?

2. Proč se vláda rozhodla pro nepřímou písemnou intervenci a ne pro přímou účast v řízení?

3. Proč je písemnou interpelací (intervencí?) pověřeno Ministerstvo zahraničních věcí a ne Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí? Jaká bude nyní role Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí?

4. Hodlá vláda text intervence konzultovat, či alespoň poskytnout i právním zástupcům Evy Michalákové a jejích dětí, nebo hodlá postupovat výhradně na vlastní pěst?

5. Jaký konkrétně bude další postup? Účastní se právní náměstek ministra Zaorálka pan Martin Smolek přímo jednání v Norsku, nebo za sebe alespoň někoho pošle? Promluví u soudu právní zástupce České republiky?

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy pan poslanec Petr Bendl - kterého zde nevidím, tím pádem jeho interpelace propadá. Další je pan poslanec Ludvík Hovorka, kterého zde také nevidím. Nyní tedy se svou interpelací pan poslanec František Laudát. Také není přítomen. Potom tedy pan poslanec Adolf Beznoska, kterého zde vidím. Požádám vás, pane poslanče, o vaši interpelaci. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane premiére, v posledních dnech došlo k bezprecedentnímu úniku informací z bezpečnostních složek státu. Významnou roli v tomto hrál ministr Stropnický. Můj dotaz je velmi jednoduchý. Uvažujete o jeho odvolání, případně k jakému datu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan Marek Benda není přítomen. Nyní tedy interpelace pana poslance Martina Novotného. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, podobně jako můj předřečník kolega Adolf Beznoska směřuji na vás dotaz v souvislosti s děním z posledních dnů. Po tomto dění se naši občané při pobytu v zahraničí musí cítit mnohem méně bezpečně, než tomu bylo doposud, a zároveň ztrácíme postupně důvěru v tak důležité instituce, jako je Bezpečnostní rada státu a naše tajné služby. Taková situace bývá příležitostí pro premiéra, pro předsedu vlády České republiky, aby ukázal svoji autoritu, nastolil pořádek bez ohledu na stranické ty či ony zájmy a preference.

I v souvislosti s nezařazením tohoto bodu nedávno na pořad schůze a s jeho odložením na tento pátek jsem měl dojem, že se i této roli předsedy vlády vyhýbáte. Chci se vás proto konkrétně zeptat, jaké opatření jste přijal v souvislosti s tímto děním, aby bylo zabráněno podobným nebezpečným únikům informací do budoucna.

Zároveň chci využít této interpelace v zájmu celé řady opozičních poslanců a požádat vás, abyste ve vládě nastolil i v jiném ohledu pořádek, tj. abyste zajistil větší účast ministrů na interpelacích. Musím říct, že například interpelování pana ministra financí se stává jevem pouze z oblasti virtuální reality.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní tedy interpelace paní poslankyně Věry Kovářové a připraví se poslankyně Marta Semelová. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, dostupnost stomatologické zdravotní péče na venkově je problémem, na který upozorňuji už delší dobu. Poprvé jsem v této věci pana ministra Němečka interpelovala v květnu roku 2014. To není úplně krátká doba a dosud se toho v reakci na má upozornění moc neudálo. Příjemné překvapení pro mne neznamenala ani odpověď pana ministra na zatím poslední interpelaci ze sklonku loňského roku. Píše se v ní: Ministerstvo zdravotnictví v současné době zvažuje iniciativu směrem k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, do jehož působnosti oblast pregraduálního vzdělávání spadá. Iniciativa spočívá ve vytvoření meziresortní pracovní skupiny, která by se systematicky věnovala zajištění dostatku zubních lékařů.

Sním či bdím? Proč to, proboha, trvá tak neskutečně dlouho? Jaký má mít tato pracovní skupina harmonogram činnosti? Kdy představí návrh řešení? Kdy se návrh řešení přetaví do podoby legislativního nebo nelegislativního opatření? Kdy tato opatření nabudou účinnosti? Kdy se občané dočkají dostupnější stomatologické zdravotní péče? To všechno musí trvat strašně dlouho? Pane premiére, nemohl byste prosím panu ministrovi Němečkovi a paní ministryni Valachové dát vypracování návrhu řešení špatné dostupnosti stomatologické zdravotní péče na venkově za domácí, klidně stranický úkol, který je třeba splnit s velkým urychlením? Myslím, že řešení by se tak výrazně přiblížilo. Opravdu není na co čekat. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní tedy se svou interpelací paní poslankyně Marta Semelová. Není přítomna. Požádám tedy paní poslankyni Miroslavu Němcovou a připraví se paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Je mi nepříjemné v rámci interpelací zahajovat ji "vážený pane premiére", když tady není. Rozumím tomu, že je omluven, ale myslím, že řada mých kolegů se vzdává možnosti tady vystoupit, protože mluvit do prázdné lavice za ním nedává skoro žádný smysl.

Chtěla jsem se pana předsedy vlády zeptat na to, co se děje v souvislosti s úniky informací v tzv. kauze Fajád. Chtěla jsem od něj slyšet názor na to, zda může vyloučit jednak jako předseda vlády a jednak vzděláním právník to, že se ministr spravedlnosti nedopustil v průběhu svého rozhodování o nevydání Alího Fajáda k trestnímu stíhání do Spojených států amerických, zda se ministr spravedlnosti nedopustil žádného pochybení ve vztahu k českému právnímu řádu. To byla moje zásadní otázka. Doufám, že ji budu moci vznést zítra při projednávání tohoto bodu.

Jinak chci pouze poznamenat, že nejenže tu není pan premiér, a tudíž jen tady oddeklamujeme své dotazy bez možnosti slyšet bezprostřední odpověď, ale z ministrů vlády tady budou trosky v té druhé části ústních interpelací. Z podaných 44 otázek na ministry 25 nebude zodpovězeno pro nepřítomnost členů vlády. Takže jestli mám ještě čas, tak bych požádala předsedu vlády v rámci této své interpelace o odpověď na to, jak zajistí, aby členové vlády, kteří se mají zpovídat ze své činnosti v Poslanecké sněmovně, aby tak činili a této povinnosti se nevyhýbali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy paní poslankyně Jana Fischerová a připraví se poslankyně Markéta Adamová.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Vážený pane předsedající, já vám také děkuji za slovo a budu stručná i já, protože nepřítomnost omluveného pana premiéra je pro mne také takovou situací, kdy nemohu úplně říci to, co bych chtěla, protože čekám přímou reakci. Takže se jenom velmi krátce vyjádřím k bezpečnostní situaci v České republice a hlavně k úniku informací z Bezpečnostní rady státu.

Řeknu tedy stručně, že se vládě podařilo zachránit pětici českých občanů z Libanonu. To je chvályhodné, to myslím, že jsme všichni stejného názoru, že by nikdo nejednal jinak. To je tedy chvályhodný krok. Ale když pominu spekulace o tom, co tam dané osoby dělaly nebo na čí pokyny jely, to už je druhá stránka věci. Mě spíš zajímají ty následné kroky, protože Česká republika slovy pana ministra obrany Stropnického vyměnila tuto skupinu za dva z terorismu obviněné občany Libanonu. A zatímco někteří ministři se ve svých komentářích brzdili, tak tady tomu tak nebylo. A jak i moji předřečníci se na toto ptali, tak i mě zajímá přesně tato věc, jak se k tomu, pane premiére, postavíte, jaký je váš názor na tuto situaci, zda budete odvolávat pana ministra Stropnického. Děkuji velice za písemnou odpověď, ale myslím, že to je situace, která by se měla řešit okamžitě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní paní poslankyně Markéta Adamová. Nevidím ji. V tom případě pan poslanec Petr Fiala. Není dnes. Nyní tedy pan místopředseda Petr Gazdík. Není. A další v pořadí, pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, předneste svou interpelaci. Děkuji. Připraví se pan poslanec Tomio Okamura.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, dopravní infrastruktura a zejména opravy a investice do krajských silnic druhé a třetí třídy byly v minulosti v době škrtů pravicových vlád zanedbávány mimo jiné z důvodu negativních změn v rozpočtovém určení daní v letech 2012 a 2013. V minulém roce vypsalo Ministerstvo financí výzvu Integrovaného regionálního operačního programu na opravy silnic druhých a třetích tříd ve výši deset miliard korun. Zároveň vaše vláda v minulém roce podpořila opravy krajských silnic částkou 4,4 miliardy korun.

Máme únor a brzy nastane čas pro opravy komunikací po zimě. Když v loňském roce vláda pomohla krajům s opravami silnic, chci se zeptat, zda a jakým způsobem pomůže vláda v těchto opravách i v tomto roce, popř. v letech následujících. A nemyslíte si, pane premiére, že by bylo vhodnější namísto ad hoc pomoci nastavit nějaká pravidla pro financování krajských a také obecních komunikací? Děkuji za vaše písemné odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Tomio Okamura a připraví se paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, prosím o zásadní odpověď na otázku, kolik bude těch migrantů, které jste se rozhodli proti vůli občanů a nás všech přijmout, a prosím bez kliček, skutečné číslo. Tedy nejen ty, které chcete přijímat podle kvót, které jste si dohodli s Bruselem, ale také kolik muslimských migrantů chcete přijímat nad rámec kvót, protože víme, že domlouváte, že bychom si migranty vozili přímo z Turecka. Prosím o odpověď, nejen kam je hodláte občanům vnutit, ale také kolik jich bude, a to letos, příští rok a další roky. Jaký je váš konkrétní plán na kolonizaci naší země Araby a Afričany? Kolik jich tu hodláte usadit a konkrétně kde? Zatím víme, že jste již ve vládě odsouhlasili přijetí několika tisíc arabských a afrických imigrantů, a to zcela proti vůli většiny občanů, a zamítli jste také návrh našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie - SPD na referendum v této věci a ve věci vystoupení z Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy paní poslankyně Jitka Chalánková se svou interpelací. Nevidím ji tady. Další v pořadí je Petr Fiala. Není přítomen. Prosím tedy paní poslankyni Janu Fischerovou a připraví se paní poslankyně Miroslava Němcová.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Opět děkuji za slovo. Dnes to jde jak na drátku, ty interpelace na pana premiéra. Tak já budu opět stručná.

Vážený pane nepřítomný premiére, já jsem dnes dopoledne oslovila pana ministra životního prostředí ohledně dodržování služebního zákona při výběru nového ředitele České inspekce životního prostředí. Dle mého názoru, soudu, konzultace ještě s právníky nebylo vše dodržováno tak, jak říká služební zákon. A já bych byla velmi ráda, kdybyste i vy, samozřejmě po konzultaci se superúředníkem panem náměstkem ministra vnitra dr. Postráneckým, toto zkonzultoval a dal mi vysvětlení, jestli vše probíhá v souladu se služebním zákonem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní požádám paní poslankyni Miroslavu Němcovou a připraví se pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Já budu tentokrát žádat o odpověď předsedu vlády ve stejné věci, v jaké se na něj obrací moje kolegyně paní poslankyně Jana Fischerová. Obě jsme byly kontaktovány a dostaly jsme řadu dokumentů, které svědčí o tom, že při jmenování ředitele České inspekce životního prostředí byl porušen služební zákon. Pan ministr životního prostředí dnes mnoha slovy se z toho tady vymlouval, ale protože nemohu přijmout jeho odpověď jako dostatečně relevantní, žádám tedy stanovisko předsedy vlády, který je za svůj tým zodpovědný, a žádám jej, aby prověřil, zda to, co nám tady ministr životního prostředí dopoledne říkal, odpovídá skutečnosti. Pakliže ano, budu spokojená, jestliže se nenajde žádný zádrhel. Pakliže ne, budu chtít vědět od pana předsedy vlády, jaké personální otázky ve vztahu k ministrovi životního prostředí vyvodí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a poslední interpelaci na pana premiéra má poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, prosím o jasnou odpověď, zda vláda nebo ministři úkolovali policii, jakou má mít taktiku během demonstrací proti migrantům v sobotu 6. února. Jde o to, že je zde podezření, že policie dostala od někoho politický úkol vyvolat konflikty, a to nejen nasazením policejních provokatérů, ale také vyvoláním krizových a konfliktních situací tím, že umožnila demonstrace odpůrců i příznivců migrantů na jednom místě, že zablokovala většinu přístupových ulic na Hradčanském náměstí v Praze a nechala oba znesvářené tábory procházet jedinou zúženou uličkou. Je zřejmé, že tohle nebylo z hlavy policie, ale že policie dostala zřejmě politický úkol vyvolat konflikty. Nečekám samozřejmě, že přiznáte jakýkoli podíl na eskalaci napětí mezi příznivci a odpůrci migrace, tak prosím alespoň o odpověď, co uděláte pro to, aby se napříště podobná situace neopakovala. Nevěřím totiž tomu, že vláda, když má informace o tom, že v celé Evropě budou demonstrace včetně České republiky, tohle téma neřeší a nějakým způsobem se na něj nepřipravuje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že jsme vyčerpali všechny přihlášky na ústní interpelace určené předsedovi vlády.

Než budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády, přečtu omluvenky, které ke mně dorazily. Od 16 hodin se omlouvá pan poslanec Adam z pracovních důvodů, dále dne 11. 2. z důvodu jednání se omlouvá pan poslanec Radim Fiala. Dnes od 14 do 18 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Ivan Gabal, dnes do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Milan Šarapatka, dnes od 14.30 do 18 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Martin Plíšek. Dále od 14.30 do konce jednání z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Vlastimil Gabrhel. Dnes od 15 hodin do konce z rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Martin Kolovratník, dále od 14.30 z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Junek. Do 16 hodin z důvodu pracovních záležitostí se omlouvá ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová. Od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr dopravy Dan Ťok, od 18 hodin z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Bebarová-Rujbrová. Dále dnes mezi 14.30 a 19 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Vlastimil Vozka, dnes od 14.30 z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Antonín. Dále od 16.45 se dnes z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jiří Holík a dále dnes od 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Robin Böhnisch.

Nyní budeme pokračovat v interpelacích na ostatní členy vlády a já žádám pana poslance Adolfa Beznosku, aby přednesl interpelaci na ministra obrany Martina Stropnického a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se poslankyně Marta Semelová. Pan poslanec není přítomen. Jako další tedy se svou interpelací vystoupí paní poslankyně Marta Semelová, připraví se pan poslanec Marek Ženíšek. Paní poslankyně není přítomna. V tom případě požádám pana poslance Marka Ženíška a připraví se pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Moje interpelace je na pana ministra Němečka, který je opět nepřítomen, a asi platí to, co jsem uvedl u minulé interpelace, že pan ministr chodí na interpelaci asi do docela jiné Sněmovny, než je tato.

Můj dotaz na pana ministra se týká aktuálního stavu reformy psychiatrické péče. Naprosto nezastírám, že mě tato informace zajímá hlavně proto, že reforma byla zahájena v době, kdy jsme působili na Ministerstvu zdravotnictví. Hlavním důvodem mé interpelace jsou informace, které se ke mně dostávají a týkají se toho, že od nástupu pana ministra zdravotnictví se práce na implementaci strategie reformy psychiatrické péče v mnoha ohledech zastavily a ta práce se zastavila.

Některé klíčové aktivity byly vedením ministerstva negovány, pozastaveny, a přitom ta fakta jsou v přímém rozporu s prohlášeními pana ministra v samotném počátku, když nastupoval na resort a tuto reformu podporoval. Znepokojují mě především informace o tom, že se reforma ubírá směrem výhradně do psychiatrických nemocnic. Zde podotýkám, že určitá podpora psychiatrických nemocnic je ospravedlnitelná v tomto směru. Ale psychiatrické nemocnice nemohou být univerzálním lídrem rozvoje komunitní péče, což je hlavní cíl reformy.

Strategie reformy psychiatrické péče aktivně reaguje, a bylo to tak i v počátku, na současný stav poskytované péče v České republice a je zcela v souladu se směrem, který například prosazují i země Evropské unie. Důraz je kladen právě na rozvoj komunitní psychiatrické péče. A podle strategie -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas vypršel. Položte otázku.

 

Poslanec Marek Ženíšek: Můj dotaz zní: V jaké fázi se psychiatrická péče nachází? Děkuji a očekávám písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče, Nyní tedy vystoupí s interpelací pan poslanec František Laudát na pana ministra Dana Ťoka a připraví se pan poslanec Petr Gazdík. (Poslanec Okleštěk se hlásí, že je na řadě.) Omlouvám se, přeskočil jsem v pořadí. Takže pan poslanec Okleštěk, prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, pane předsedající. Omlouvám se kolegovi Laudátovi. Já jsem si říkal přece jenom, když už jsem tam byl před ním vylosován, že bych mohl mluvit spíš.

Takže vážený pane ministře, mám na vás dotaz, protože v poslední době v mediálním prostoru hodně často slyšíme o kotlíkových dotacích z operačního programu Životní prostředí. Tuto aktivitu samozřejmě chválím, ale zapadá mi informace o Nové zelené úsporám. A mě zajímá, jakým způsobem hodláte pokračovat, jestli připravujete nějaké změny. Jedná se mi hlavně o zateplování bytových domů. Když jsem se díval na stránky programu, tak tam je poslední informace o ukončení příjmu žádostí ze 31. října 2015. To se mi zdá jako slabá informace, tak prosím o zdůvodnění, co se v této oblasti děje. A pokud zamýšlíte pokračovat, jakým způsobem. A znovu zdůrazňuji, jedná se mi o zateplování bytových domů, energetické úspory.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a požádám pana ministra, aby vám odpověděl. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, pane poslanče, děkuji za dotaz. Já jen úplně ve zkratce. Máte pravdu, trošku v přemíře zájmu o kotlíkové dotace se nehovoří o tom, že dál běží program Nová zelená úsporám, který má samozřejmě významné ekologické i ekonomické dopady pozitivní. A já bych si dovolil říct jenom obecnou statistiku nebo několik suchých čísel a pak bych se dostal k tomu vašemu konkrétnímu dotazu.

V rámci Zelené úsporám nebo Nové zelené úsporám by mělo být podle našich odhadů k dispozici až 27 mld. korun do roku 2021 především na energetické nebo úpravy směřující ke snížení energetické náročnosti v sektoru ať už rodinných domů, nebo bytových domů. Program je financován z aukcí emisních povolenek. Zatím od začátku roku 2014 k dnešnímu dni bylo podáno v rámci jednotlivých výzev celkem 12 tis. žádostí se žádostí o podporu přibližně 2,9 mld. korun. Zdůrazňuji, že všechny výzvy byly velmi úspěšné. My jsme vlastně najeli na ten německý model, nebo model podobný německému, kdy jsme udělali takový kontinuální systém, kdy neprobíhá v rámci výzev, ale probíhá kontinuální příjem žádostí, kdy žadatel, investor, stavebník, občan, má dlouhodobou informaci dopředu o tom, jakou podporu může od státu v této věci čekat, oproti minulé praxi, kdy byly vyhlašovány jednotlivé výzvy, jejichž podmínky se výrazně měnily.

My v rámci dohody s Ministerstvem pro místní rozvoj z pohledu bytových domů vlastně z operačního programu Životní prostředí, resp. pardon, z této výzvy řešíme pouze bytové domy v Praze, protože Praha má svůj vlastní operační program a my nemůžeme ostatní bytové domy řešit. Ostatní bytové domy budou řešeny v rámci IROP, Integrovaného regionálního operačního programu. To znamená, my jsme zatím vypsali jednu výzvu pro bytové domy v Praze, ta byla ukončena, a nyní připravujeme, a to je úplně nová informace, novou výzvu pro bytové domy, zdůrazňuji, opět v Praze, která by měla být vyhlášena příští týden. Zahájení příjmu žádostí by mělo nastat v polovině března. Samozřejmě ještě přesnější data budou následně oznámena. Tady zatím prostě předpokládáme, že bychom měli k dispozici řádově stovky milionů korun. A bude to širší prostor s větší podporou, než byl v té první výzvě. měl by tedy směřovat podobně jako ve výzvě pro rodinné domy tím kontinuálním způsobem. Tedy ne jenom do ukončení výzvy, ale v případě, že bude zájem, tak bude ta výzva pokračovat dá a postupně bude dotována z výnosů aukcí emisních povolenek.

Takže chtěli bychom tak, jak jsou velmi úspěšné výzvy na rodinné domy, tak bychom byli velmi rádi, kdyby byla stejně úspěšná i výzva pro bytové domy. Zájem tam zatím avizován byl a uvidíme po vyhlášení výzvy a příjmu žádostí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Pan poslanec ještě dá doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za vaši odpověď, pane ministře. Samozřejmě, určitě jsme udělali radost majitelům bytových domů pražských. Rád bych udělal radost i mimopražským. A já jenom, jaký je váš názor na vývoj prodeje emisních povolenek, protože z těch jsou právě tyto programy financovány. Protože se nám tak nějak jeví, že emisní povolenky s tou cenou jdou lehce dolů. Ohrozí to nějakým způsobem Novou zelenou úsporám?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám pana ministra o doplňující odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Tak takhle vyleštěnou křišťálovou kouli, pane kolego, nemám, bohužel tedy, vaším prostřednictvím, pane předsedající, i když bych rád měl. Ale máte pravdu, že v poslední době vidíme pokles ceny emisních povolenek. Těch 27 mld. korun předpokládaného výnosu z aukcí emisních povolenek skutečně předpokládá nějaký postupný vývoj ceny. Počítal s postupným nárůstem ceny až někam na úroveň deseti eur za povolenku. Dnešní stav je samozřejmě nižší, ale může se zase měnit. My nepředpokládáme, pokud by nenastal totální kolaps, samozřejmě, to znamená, že povolenka by se dostala někam na úrovni pod jedno euro, což už se jednou stalo, ale věříme, že teď momentálně ty debaty, které se vedou o tzv. stabilizačním tržním mechanismu v rámci emisních povolenek, tak že je tady celá řada faktorů, které budou znamenat, že ta emisní povolenka neklesne takhle nízko. V případě, že se bude držet někde aspoň nad pěti nebo kolem pěti šesti eur, tak by to samozřejmě znamenalo nižší celkový výnos. Ale vzhledem k té sumě, která je k dispozici, by to nemělo zásadním způsobem omezit možnost především v těch několika příštích letech. A samozřejmě by se musel přehodnotit rozsah té podpory do roku 2020.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A nyní tedy pan poslanec Laudát. Omlouvám se za to předchozí. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Dobrý den, dámy a pánové. Nejsem zvyklý příliš interpelovat, protože si to většinou s ministry vyříkám rovnou. Nicméně: tady nedávno jsme iniciovali s ODS mimořádnou schůzi k výběru elektronického mýta na dálnicích a silnicích I. třídy. Sice nedošlo na ten program, nicméně tady zaznělo jak z úst pana ministra, tak i pana nepřítomného předsedy klubu ANO 2011 Bude líp, že se nebrání vzniku pracovní skupiny při hospodářském výboru.

Jelikož řada věcí, kterou tady ministři od samého začátku svého mandátu slibují, časem vyšumí, tak se jenom chci zeptat pana ministra, zda již oslovil předsedu hospodářského výboru - ze stejné strany, úplně náhodou - a zda bude tato pracovní skupina, která bude celý ten průběh monitorovat, informována o přípravách, průběhu a jednotlivých krocích Ministerstva dopravy. Zda již tedy inicioval vznik této skupiny nebo oslovil pana předsedu hospodářského výboru, či nikoliv. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám pana ministra, aby vám odpověděl. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl na začátek potvrdit to, co jsem říkal při projednávání nebo před tou schůzí na mýto, kde nakonec nebyl schválen program, že Ministerstvo dopravy kvituje iniciativu poslanců Poslanecké sněmovny a že jsme připraveni s tou pracovní skupinou při hospodářském výboru určitě spolupracovat. Nicméně já jsem netušil, že by to měla být iniciativa naše, že máme o tohle požádat, takže se neprodleně domluvím s panem předsedou hospodářského výboru, panem Pilným, a jsme připraveni na takové věci určitě spolupracovat.

Jen bych chtěl dodat, že je potřeba si uvědomit, že je potřeba, aby takováto skupina pracovala v rámci jak legislativy naší, tak legislativy Evropské unie, abychom se posouvali směrem k reálnému řešení a abychom nehledali třetí cesty, u kterých dojdeme k tomu, že tudy cesty nevede. Nicméně jsme připraveni a já to tedy udělám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Chci se zeptat, zda pan poslanec nebude mít doplňující otázku. (Nikoli.) Dobře.

Další v pořadí je pan místopředseda Petr Gazdík. Není přítomen. Požádám tedy o interpelaci paní poslankyni... Pan místopředseda Gazdík to stihl na poslední chvíli. Dobře, pane místopředsedo, pojďte položit svou interpelaci. Připraví se paní poslankyně Pavla Golasowská. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane místopředsedo, za vaši velkorysost a trpělivost.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážené zbytky vlády, chce se mi říct vy nemnozí, leč věrní páni ministři a paní ministryně, já si dovoluji interpelovat pana ministra Dana Ťoka.

Pane ministře, České dráhy chystají miliardovou transakci, prodej nádraží, Správě železniční dopravní cesty. Ohrožuje ji podle mého názoru jasný konflikt zájmů. Problémem je, že váš náměstek Milan Feranec, nominovaný vaším hnutím ANO, který je jako předseda dozorčí rady Českých drah na jedné straně, na straně prodávajícího, také jako předseda Správy železniční dopravní cesty je na straně kupujícího a zároveň je vaším náměstkem. Nevadím vám tato fakticky trojjediná role pana Ferance? Odvoláte ho z některé z těch funkcí? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane místopředsedo, a požádám pana ministra, aby vám odpověděl. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, rád bych úvodem uvedl několik obecných faktů. Pan náměstek Feranec působí v dozorčí radě Českých drah a správní radě SŽDC téměř dva roky. Za tyto funkce nepobírá pan náměstek Feranec jako zástupce státu žádnou finanční odměnu a hlavním úkolem je koordinovat a prosazovat transparentnost těchto státem řízených subjektů. Vlastníkem SŽDC i Českých drah je stát, který prostřednictvím těchto organizací zajišťuje veřejnou službu. Nejde tedy o dvě firmy, které si navzájem konkurují na trhu. Ustanovení o zákazu střetu zájmů má bránit zneužití postavení v jedné firmě ve prospěch jiné firmy, ale SŽDC nemá fakticky obdobný předmět podnikání jako České dráhy. České dráhy zajišťují železniční dopravu a SŽDC jako státní organizace spravuje železniční infrastrukturu. Pan náměstek Feranec navíc není členem statutárního orgánu SŽDC, tím je jenom generální ředitel, resp. jeho zástupce, takže v tomto ohledu není v konfliktu se zákonem ani s vnitřními předpisy jak Českých drah, tak SŽDC. Rozhodně nechci otázku střetu zájmů obecně zlehčovat, ale v tomto případě mám pocit, že nejde o skutečný problém, když se najednou, skoro po dvou letech působení pana Ferance v těchto funkcích, objevují zejména v médiích spekulace o údajném střetu zájmů. Mám dojem, že to souvisí spíše s tím, že nyní stojíme těsně před důležitým rozhodnutím o převodu nádraží z Českých drah na SŽDC.

Jenom chci dodat, já tu situaci znám a nechávám si dělat ještě speciální posudek. Pokud z posudku vyjde, že by tam byly pochybnosti o tom, že může dojít ke střetu zájmů, tak jsem připraven tu situaci řešit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se pana místopředsedy, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane ministře, přiznám, že jste mě příliš neuklidnil svou odpovědí, že za ty funkce nedostává žádnou odměnu. Já jenom pevně doufám, že se nechce odměnit právě tím převodem nádraží v hodnotách miliard, takže prosím o ten posudek. A přesto si myslím, že není dobré, když je to jeden člověk, nota bene z vaší strany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr se chystá reagovat. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, já vám ten posudek určitě poskytnu a určitě se můžeme pobavit o tom, zdali tady nedochází ke konfliktu zájmů. Ale kdybych to zvážil obecně, on opravdu není členem obou statutárních orgánů. Tohleto je dohled ministerstva nad fungováním Správy železniční dopravní cesty. Z vůle vlastníka potvrzené vládou prostě vláda chce převést nádraží z jednoho subjektu na druhý formou převodu části podniku. Já si dost dobře nedovedu představit, k jakému obohacení v této věci by mohlo dojít, ale když tak to můžeme probrat osobně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy se svou interpelací vystoupí paní poslankyně Pavla Golasowská a připraví se paní poslankyně Alena Nohavová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Já tedy předkládám interpelaci na pana ministra Chovance.

Vážený pane ministře, zdravím vás takhle alespoň na dálku. Je chvályhodné, že Česká republika vysílá své policisty na ochranu vnějších hranic před nežádoucím přílivem uprchlíků, z nichž jedním z míst je hraniční přechod Dobovo ve Slovinsku. Situace těch, kdo musí opustit své domovy z důvodu obavy o svůj život a jejichž jediným životním východiskem z válečné situace je útěk do bezpečí, které jistě Evropa představuje, je pochopitelná. Nicméně spolu s těmi, kterým jde o život, se do Evropy dostávají i ti, kdo představují ohrožení bezpečnosti pro Evropu.

Z mně dostupných informací z výše jmenovaného přechodu Dobovo ve Slovinsku plyne, že naše policejní složky denně zabaví tzv. uprchlíkům hromady bodných, sečných a střelných zbraní a spoustu mobilních přístrojů, kde jsou nahrávky týrání, mučení, nelidského zacházení, popravčí, nahrávek dětské pornografie. Pokud naše policie zadrží osobu, která je podezřelá z páchání válečných zločinů, pedofilie či terorismu, předá je slovinské policii a ta je přesto pustí dál do Evropy. Tito lidé jsou také často bez dokladů a na jejich požádání jim jsou ve Slovinsku vystavovány doklady s občanstvím, o jaké si dle libosti řeknou. Do nově vystavených dokladů se jim automaticky píše datum narození 1. 1.

Vážený pane ministře, ráda bych vám položila tyto otázky: Jaká je kompetence našich policejních složek ve věci ochrany hranic na hraničním přechodu Dobovo ve Slovinsku proti vstupu nežádoucích osob? Prosím o přesnou specifikaci. Jakou má Ministerstvo vnitra zpětnou vazbu ohledně funkční spolupráce naší policie s policií Slovinska? A poslední otázka: Proč je umožně vstup do Evropy všem běžencům bez ohledu na skutečnost, zda jsou reálně ohroženi válečným konfliktem? Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní požádám o interpelaci paní poslankyni Alenu Nohavovou. Připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Má interpelace je na pana ministra Stropnického.

Vážený pane ministře, v září loňského roku v rámci projednávání zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy se bez vaší pozornosti, této Sněmovny i veřejnosti dostal do konečné verze zákona i pozměňovací návrh kolegy Zahradníka na úpravu hranice vojenského újezdu Boletice, a to konkrétně vyjmutí katastru bývalé obce Maňávka z tohoto vojenského újezdu. Návrh byl logicky odůvodněn předchozí, dosud nenaplněnou dohodou Ministerstva obrany a Jihočeského kraje. Toto rozhodnutí budí v regionu Horní Planá i mezi vojenskými odborníky značné emoce. Vynětí katastrálního území Maňávka komplikuje, ne-li znemožňuje využití pěchotní střelnice v prostoru Boletic, neboť minimálně ochranná pásma střelnice na toto území zasahují. Značné emoce budí i fakt, že do střelnice bylo v posledních letech nainvestováno značné množství finančních prostředků.

Musím konstatovat, že vzhledem k vládnímu odporu vás jako předkladatele návrhu zákona a zejména k absenci jakéhokoliv zdůvodnění, proč by pozměňovací návrh neměl být schválen, jsem asi nejen já i s tímto návrhem souhlasila. Nemohu očekávat, že předkladatel pozměňovacího návrhu bude upozorňovat ve svém návrhu na důvody k jeho odmítnutí. To je úkol váš, upozornit, jaké problémy způsobí provozování střelnice přijetím pozměňovacího návrhu, když se prostor z vojenského újezdu vyřadí.

Ptám se tedy: Byl jste svými odbornými orgány o možném problému informován? Pokud ano, proč jste na to neupozornil? Stačilo říci nedoporučuji. Pokud ne, jaká vyvodíte opatření, aby se podobná situace neopakovala? Za druhé. Skutečně hrozí výrazné omezení využívání střelnice, či dokonce nemožnost ji využívat? Za třetí. Budete navrhovat novelu zákona, která by zpětně vymezila hranice vojenského újezdu, aby mohla být střelnice využívána bez omezení? Za čtvrté. Jaké prostředky byly do střelnice skutečně investovány? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní požádám pana poslance Jana Zahradníka. Připraví se pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych nejradši paní Nohavové odpověděl, ale nemůžu to udělat. V rámci urychlení průběhu interpelačního odpoledne svoji interpelaci na pana ministra Mládka stahuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Karel Rais. Připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, mě v denním tisku z 28. ledna zaujala citace, kdy se na vysokých školách podle ministryně posílí financování humanitních oborů, některé fakulty se potýkají s finančními problémy - řekla ministryně. Mě by zajímalo, co vlastně vede paní ministryni k určení nové finanční strategie. Kdybych byl jízlivý, tak bych řekl, že víme, že máme málo kulturních antropologů, málo archeologů a tak dál, málo absolventů sociálních fakult. Ale nemá cenu tady být jízlivý.

Mě na té strategii překvapuje jak forma, tak obsah oznámení, protože většinou, pokud se pamatuji za posledních patnáct dvacet let, byla změna v koeficientech financování podle studijní náročnosti vždycky diskutována ministerstvem s reprezentacemi ve školství. A to jsem si nevšiml, že by bylo. Já osobně jsem vlastně na minulém projednání vysokoškolského zákona hovořil o tom, že jestliže chceme zvýšit kvalitu absolventů, a to všech stupňů jak základních, středních, vysokých škol, tak peníze musíme směřovat zejména do pedagogických fakult. Jde o zvýšení kvality učitelského sboru a je úplně jedno, jestli učí humanitní, technické nebo přírodovědecké obory.

Takhle bych mohl pokračovat, ale jsem limitován dvěma minutami.

Mám konkrétní dotazy. Kdyby byla paní ministryně laskavá a řekla, na základě čeho se rozhodla k uskutečnění uvedené strategie finanční podpory humanitních oborů. Jestli existuje nějaká písemná analýza, která podporuje tvrzení o nutnosti preferovat pouze financování humanitních oborů. Pokud ano, pak si myslím, že by bylo namístě, aby ji poslanci dostali. Pokud ne, jde o to, jestli je to vládní politické rozhodnutí, anebo pouze rozhodnutí na úrovni ministerstva. (Předsedající upozorňuje na čas.) Poslední větu. Vrátil bych se k svému tradičnímu dotazu, proč nejsou podporováni zejména absolventi a učitelé na pedagogických fakultách. (Předsedající opět upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se. Děkuji za to, že to respektujete. Požádám paní ministryni o odpověď. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Já budu stručná. Co se týká pedagogických fakult nebo filozofických fakult, pokládám je za humanitní studia, takže překvapivě se nakonec s panem profesorem shodujeme na tom, že humanitní studia mají být například z hlediska pedagogických nebo filozofických fakult podporována. To jsem také měla přesně na mysli, pokud jsem toto zmínila při své návštěvě humanitního gymnázia.

Co se týká koncepčních dokumentů, v tuto chvíli je na Ministerstvu školství zpracována analytická část změn financování vysokého školství. Zpracovává se strategická v souladu s úkolem z tripartity. Tento materiál bude předložen v březnu na velkou tripartitu. Tam jsou samozřejmě zohledněny také technické obory například na vysokých školách.

Co se týká konkrétních kroků z hlediska pedagogických fakult a jejich podpory, tak v programu F, protože nemáme jiný způsob financování humanitního studia v tomto oboru, byly zvýšeny finanční prostředky z předchozích 40 milionů na 78 milionů. To bylo samozřejmě s reprezentacemi vysokých škol projednáno v souvislosti s reprezentativní komisí.

Co se týká filozofických fakult, paradoxně s tím souvisela interpelace paní poslankyně Semelové, která tady nezazněla kvůli mé nepřítomnosti, na maloobory. To jsou právě filozofické fakulty, to je také samozřejmě reprezentaci vysokých škol známo. Naopak Ministerstvo školství je dlouhodobě atakováno, aby tuto situaci řešilo. Také v tomto případě jsme šli prostřednictvím dotačního programu F. Probíhají standardní postupy. Jako ministryně školství, pokud navštívím humanitní gymnázium, pokládám za vhodné se vyjádřit i k humanitním oborům.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budete mít doplňující otázku, pane poslanče? Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Spíše než otázku ujištění, že bude k dispozici finanční analýza po x letech stávajícího stavu financování všech univerzit, a že pokud dojde ke změně koeficientu studijní náročnosti jednotlivých oborů, ať je to cokoliv, že to bude podloženo finanční analýzou, která bude předložena v březnu. Takhle jsem tomu rozuměl.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, paní ministryně, máte možnost reagovat.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Ano, samozřejmě je to standardní způsob vypracování jakéhokoliv materiálu, aby měl určitou kvalitu, a bude to projednáno na březnové tripartitě v souladu s úkolem, který jsem dostala.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy se svou interpelací vystoupí pan poslanec Petr Bendl a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já sem přicházím s tématem, které je nesmírně vážné. Vláda prosadila v Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o vlivu staveb na životní prostředí. Vládní většinou byl odmítnut návrh opozice, který, tuším, překládala paní poslankyně Pěnčíková, aby se u staveb, které měly platnou EIA podle tehdy platného zákona, nemusela dělat EIA nová. Kdyby se tak stalo, zdrželo by to stavby o několik let. Česká republika by přišla o poměrně značné množství, v řádech možná dokonce stovek miliard korun, jaké jsou odhady, finančních prostředků z Evropské unie, a přišla by o obrovské investice v oblasti dopravy. Vládní většina tento návrh odmítla a teď se Česká republika dostává do situace, kdy Brusel tlačí na to, aby v souladu s tím, co jste tady prosadili, se na veškeré stavby, byť už prošly, projednání vlivu staveb na životní prostředí a měly platnou EIU, musela vztahovat EIA nová a muselo to být projednáno podle nového zákona.

Vím, že, pane ministře, jednáte v Bruselu o této záležitosti, tak se chci zeptat, jak ta situace vypadá. Protože je to opravdu podle mého hlubokého přesvědčení velmi závažná věc, kdy Česká republika může přijít o značné finanční prostředky a mít obrovské hospodářské škody. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče, a požádám pana ministra, aby vám odpověděl. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající, za slovo. Kolegyně, kolegové, pane poslanče, děkuji za ten dotaz. Já bych jenom na začátku velmi rychle zkorigoval jednu věc, kterou jste říkal. Ona tady zaznívá opakovaně, ale stokrát opakovaná nepravda nestává se pravdou.

Za prvé. Ta novela třicetdevítky... novela stovky, tedy novela 39/2015 zákona 100/2001, EIA. Ta věc neležela ani nestála tak - a zjevně podle naprosto kontinuálního názoru Evropské komise nikdy nebyla tak, že jsme měli variantu. My jsme v tom minulém roce zachránili těch 100 mld. korun, kde hrozilo, že ztratíme okamžitě z OPD 1 a z dalších operačních programů nedočerpaných v rámci minulého programového období, protože by nám to prostě zastavilo čerpání všech fondů, které jsou jakýmkoli způsobem navázány na směrnici EIA, tedy všech fondů a všech projektů, které mají souvislost s EIA. Evropská komise totiž vždycky říkala a stále říká, a opakuje to i teď a musím říci, že velmi vehementně a velmi neústupně, že Česká republika je jediný stát Evropské unie, který má předvstupní stanoviska EIA k projektům, které chce financovat z Evropské unie, a že je tedy nemá v souladu s evropskou legislativou. Takže jsme asi bohužel jediní, kde ten proces přípravy stavby trvá patnáct a více let, aniž by se koplo do země. Já už jsem tady o tom hovořil. Takže není problém novely 39. Je bohužel stále problém těch předvstupních stanovisek EIA a ten nadále trvá.

Minulý týden se uskutečnilo, jak správně říkáte, další významné jednání v Bruselu, kde Česká republika byla zastoupena několika resorty včetně Úřadu vlády a předložila tam naši představu řešení té věci, kdy z těch 64 projektů, které mají staré stanovisko EIA, předvstupní stanovisko EIA, těch dopravních projektů, z nichž skutečně mnohé jsou velmi významné, tak se snažíme Evropskou komisi skutečně přesvědčit o tom, že jsou tam projekty, na které, byť mají staré stanovisko, je možno vydat ověřovací stanovisko, jinými slovy že u nich nedošlo v průběhu těch 15 nebo 17 let k tak velkým změnám v území nebo v projektu, že je možno to tzv. prostě uznat. O tom, zda budeme, nebo nebudeme úspěšní s touto argumentací, Evropská komise rozhodne do konce února, protože 19. února by mělo být další jednání, kdy jsme jim předložili seznam projektů a naše argumenty, proč si myslíme, že ten seznam projektů by mohl být rozdělen na několik skupin, z nichž jedna skupina, ta největší, by mohla být tzv. zelená. To znamená, že tam uvádíme důvody, které by nám umožnily, abychom ověřili v rámci potom stavebního řízení - protože ty projekty čekají na vydání stavebního povolení a v rámci stavebního řízení je samozřejmě možno řadu těch věcí, které nám Evropská komise vytýká, že nemáme, nejsou v souladu s Evropskou směrnicí, tam dodat nebo doplnit. Nejsou to všechny, ale je jich většina.

Musím říct, že z toho jednání jednoznačně vyplynulo, že Evropská komise stále považuje v tomto Českou republiku jako unikátní případ, precedentní případ, a upozorňuje, že každý projekt bude chtít hodnotit samostatně jednoduchým systémem - chcete-li evropské peníze, musíte mít bez ohledu na to, jestli máte jakoukoli legislativu... A řeknu vám ještě jednu věc. Novela 39 je v Evropské komisi hodnocena jako novela, která je velmi vstřícná vůči České republice. Velmi vstřícná vůči České republice. A je tam jasně řečeno, že oni budou chtít jasně u každého projektu mít to ujištění, které si budou vždycky ověřovat, zda skutečně ten projekt, byť nemá posouzení EIA podle evropské legislativy, té poslední, platné, tak zda je řekněme posouditelný tím konkrétním individuálním ověřením, nebo zda v tom projektu došlo k takovým změnám, že prostě potřebuje nové ověření. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pan poslanec se chystá položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Nežijeme v totalitním režimu. Žijeme v demokracii a v demokracii zkrátka trvá dlouho, než se projedná, kudy půjdou páteřní silnice, komunikace, obchvaty apod., protože je potřeba se dohodnout s vlastníky, s dotčenými institucemi apod. Já si nemyslím, že zkrátka projednat dálnici, její existenci, trvá-li to pět, sedm, deset let, je v demokratické společnosti nějak super extrémně dlouhá doba. Akorát že ta současná situace nás vrací vlastně na začátek. A vy jste tady říkal, pane ministře, že bude posuzován každý jednotlivý projekt. Já si myslím, že je to opravdu odpovědnost v tuhle chvíli vlády a vaše a pana ministra dopravy Ťoka, abyste nedopustili, že se řada těch pro Českou republiku klíčových staveb vůbec dělat nebude nebo se budeme vracet zpátky. (Upozornění na čas.) Já myslím, že umíme vyčíslit částky, o které by Česká republika přišla, stejně jako o pracovní příležitosti. Ale na to bych potřeboval víc času. V každém případě vám děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Pan ministr nebude reagovat. Dobře. Nyní požádám tedy o interpelaci paní poslankyni Věru Kovářovou a připraví se pan poslanec Martin Novotný. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený nepřítomný pane ministře, dovolte mi, abych se na vás obrátila ve věci situace obcí v bezprostředním okolí zrušených či zmenšených vojenských újezdů. Nejde tak jen o Brdy, ale i o další vojenské újezdy, kterých se podstatně dotkl zákon č. 15/2015 Sb.

O co mi jde především? Vládní návrh tohoto zákona nikterak nepočítal s navýšením příjmů dotčených obcí, které je potřeba v souvislosti s touto mimořádnou situací vynaložit. Až sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj doporučil v rámci projednávání, aby alespoň nové obce získaly v letech 2016 a 2017 dvojnásobek daňových příjmů z RUD. Návrhy, aby finančně si polepšily také obce rozšiřované, bohužel neuspěly.

Ráda bych se zeptala, z jakých úvah vláda při přípravě tohoto návrhu vycházela a proč nezohlednila zvýšené potřeby jak nových, tak rozšířených samospráv, a především, co plánuje pro obce, kterým v důsledku rozšíření vznikají nemalé náklady, udělat. Děkuji za odpověď.

Závěrem bych chtěla konstatovat, že se mi bohužel nedaří, u některých ministrů dokonce více než devět měsíců, přednést ústní interpelaci na přítomného pana ministra a často pak čekám na odpověď písemnou. Pokud bych si na odpověď chtěla skutečně počkat a věc má čas, tak samozřejmě podám písemnou interpelaci. A pevně doufám, že budu mít štěstí při dalších interpelacích a dočkám se konečně nějakého ministra, který mi zde odpoví rovnou na moji otázku (upozornění na čas), kterou podávám ústně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Martin Novotný a připraví se pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane ministře, za normálních okolností bych přenechal svoje pořadí vzhledem k vaší nepřítomnosti, ale v rámci této interpelace mi přijde písemná forma také zajímavá, protože se budu ptát na nějaká konkrétní čísla.

V posledních dnech se na mě obrací celá řada občanů, kteří se seznámili s problematikou nových tarifů v oblasti plateb za elektřinu. Na nejrůznějších virtuálních kalkulačkách si spočítali, co je možná v nejbližších měsících a letech čeká, a zjistili, že je může čekat výrazné zdražení v této oblasti.

Celá řada pravicových poslanců v minulosti upozorňovala, že podpora obnovitelných zdrojů povede nutně ke zvýšení nákladů na elektřinu, na energie, a zároveň nejenom tím, že tyto zdroje podporujeme formou dotací, nejenom tím, že rozmělňujeme cenotvorbu v této oblasti, ale dojde k decentralizaci celé sítě těchto zdrojů, ke zvýšeným nákladům na přenosovou soustavu, časové nehomogenitě dodávání energie, k nutnosti její akumulace, řešení jejích přebytků, a tím k celé řadě vícenákladů.

Vy jste, pane ministře, na hospodářském výboru zmínil, že tyto externality jsou právě tím důvodem, proč dochází k vytvoření nových tarifů, a že představují náklad, který je potřeba rozložit nějak mezi obyvatelstvo. Mě by v tuto chvíli zajímalo, jestli považujete ten model, který je navržen, za racionální. Já ho považuji za velmi nešťastný. Jeho hlavním paradoxem je, že nejvíce si mají připlatit ti, kteří nejméně spotřebovávají a nejvíce šetří. Jak vidíte osud implementace těchto tarifů? Vidíme, že postupně vyjádřili zděšení ti, co ten systém připravovali, to jest ERÚ v čele s jeho předsedkyní -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane poslanče. Prosím, položte otázku.

 

Poslanec Martin Novotný: - postupně i pan ministr a koaliční poslanci. Co se tedy v této oblasti bude dít? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy pan poslanec Antonín Seďa a připraví se paní poslankyně Marie Pěnčíková. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, určitě je vám dobře znám současný stav bývalé věznice v Uherském Hradišti, tak jako dlouhodobá snaha Okresního soudu v Uherském Hradišti využít tuto nemovitost pro své potřeby. Připomínám, že nemovitost byla vyhlášena kulturní památkou. Téměř všichni ministři spravedlnosti vyjadřovali podporu této rekonstrukci, která by měla být využita i pro potřeby státního zastupitelství, mediační a probační služby, ale také pro vybudování muzea pietního místa připomínající oběti obou totalit 20. století. Uvedená rekonstrukce má podporu nejen státních institucí, města, kraje, ale i široké veřejnosti. Přestože vaše předchůdkyně uplatnila požadavek na rekonstrukci věznice a tyto finance byly původně zakotveny v návrhu programového financování vašeho ministerstva, tak vy sám jste tento požadavek změnil.

Pane ministře, chci se zeptat, proč jste nepokračoval v úsilí vašich předchůdců rekonstruovat tuto nemovitost. Pro připomenutí, vaše ministerstvo plánovalo vynaložit v roce 2016 15 milionů korun, v roce 2017 30 milionů korun a v roce 2018 dokonce 155 milionů korun na tuto rekonstrukci. Dále by mě zajímalo, co plánujete s bývalou věznicí v Uherském Hradišti podniknout a zda vůbec existuje záměr na její rekonstrukci. A pokud ano, v jakém časovém horizontu.

Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pan ministr se chystá odpovědět. Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, ještě jenom taková drobná technická připomínka k již nepřítomné předřečnici. Pokaždé když mě interpelovala, tak jsem tu byl.

Teď k té vaší otázce. My jsme přehodnotili tu situaci z toho důvodu, že pro Ministerstvo spravedlnosti je ten projekt zcela neúčelný a zároveň značně přesahuje naše rozpočtové možnosti. Jenom pro vaši představu, máme ročně na investice do budov přibližně 270 milionů korun již řadu let a tato rekonstrukce sama o sobě by stála někam k miliardě. A je to rekonstrukce, kterou my jaksi z hlediska potřeb justice, vlastně na nic nepotřebujeme. Máme tam budovu okresního soudu, která v porovnání s jinými budovami je vyhovující. Když si to seřadíme podle priorit, tak je tedy hluboko ke konci. Takže za naše ministerstvo jsme se přesto snažili udělat, co jsme mohli. Oslovovali jsme jiné úřady, zda by spolu s námi tu rekonstrukci neudělaly. Bohužel jsme se nesetkali nikde se zájmem. V takové situaci, protože musíme vynakládat prostředky z našeho rozpočtu jen pro zajišťování našich potřeb, nikoliv pro, uznávám, bohulibé kulturní potřeby, na to je Ministerstvo kultury, tak nám nezbývá než prohlásit nepotřebnost tohoto majetku, což povede k jeho převodu na Úřad pro zastupování ve věcech majetkových a dále s tím bude nakládat stát jako celek. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Chci se zeptat: Budete mít doplňující otázku, pane poslanče? (Ano.) Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Děkuji za odpovědi, nicméně nemohu s nimi souhlasit. Za prvé chápu, že Ministerstvo spravedlnosti má omezené možnosti investice, na druhou stranu vaši předchůdci už uvažovali o této rekonstrukci, protože pokud jste se byl osobně podívat, a pokud nebyl, tak vás zvu, podívat se do budovy Okresního soudu v Uherském Hradišti, protože to je absolutně nevyhovující nejenom z pohledu kapacit, ale především z hlediska bezpečnosti. Dále, ta současná budova nebo nemovitost věznice se využívá jako archiv právě k okresnímu soudu. A co se týká vlastní rekonstrukce a nákladů, tak žádná jedna miliarda, ale podle původních odhadů, které byly, to bylo 350 milionů korun. Nic víc, nic méně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuju. Pan ministr zareaguje. Prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Mně je známo, že původní odhad byl 350 milionů korun, ale po dalších konzultacích jsme jej považovali za hrubě podhodnocený, což bohužel bylo zvykem na našem ministerstvu za některých mých předchůdců. Vzpomeňte jenom stavbu brněnského areálu, která byla zcela záměrně podhodnocena na částku asi 700 milionů jenom proto, aby to prošlo u financí, a nakonec, jak všichni čekali, se ta rekonstrukce vyšplhala na dvě miliardy. Takže tohle tedy, tak jak to viděli naši odborníci, tak říkali, že to je science fiction, že by se to dalo pořídit za těch 300 milionů. My jsme skutečně vázáni zákonem a zákon říká, že můžeme vynakládat investiční prostředky jenom pro zajišťování potřeb justice, a tady to hodnotíme tak, že justice prostě tenhle náklad nepotřebuje. Skutečně si myslím, že hlavním záměrem je, že by tam mělo vzniknout nějaké pietní místo. Já s tím úplně souhlasím, protože ta budova si to svou historií zasluhuje, ale to je úkol pro Ministerstvo kultury. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Marie Pěnčíková a připraví se pan poslanec Zdeněk Soukup. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já i několik mých kolegů jsme vás interpelovali ve věci zpoplatnění tzv. obchvatu města Kroměříž. S vašimi důvody zpoplatnění jsem srozuměna, ale mám ještě jeden dotaz. Nevím, jak dobře znáte město Kroměříž, takže pro vysvětlení: Městem protéká řeka Morava, která jej rozděluje na dvě části, které spojuje jeden průjezdný most. Ve špičce je otázkou desítek minut městem projet, pokud nemáte dálniční známku a nemůžete využít obchvat. V případě nehody se tato doba výrazně prodlužuje. O počtu aut, která nám projíždějí centrem města, snad ani nebudu mluvit, to si určitě umíte představit sám. Vzhledem k tomu, že v centru se nachází několik škol, nemocnice a podobně, ale také kulturní památky UNESCO, nemusím snad zdůrazňovat, že odklonit dopravu z centra města je nutné.

Můj dotaz tedy je: Jakým způsobem mají představitelé města Kroměříž řešit dopravní situaci ve městě, aby ochránili zdraví svých obyvatel a usnadnili život ve městě nejen jim, ale i tisícům turistů, kteří město navštěvují? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně, a požádám pana ministra dopravy, aby vám odpověděl. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně Pěnčíková, já situaci v Kroměříži znám. Jsem z Jihomoravského kraje a to město jsem samozřejmě navštívil několikrát a celou situaci vím. Bohužel, co se stalo, tak přirozený obchvat města Kroměříže je dneska nahrazen dálnicí, která je zpoplatněna. Představa vybudování obchvatu, v tomto profilu by to muselo být silnicí II. nebo III. třídy, což je záležitost jednání s krajem, protože ten je zřizovatelem a provozovatelem těchto silnic. Nicméně já bych tady chtěl prohlásit, že tak jak jsme udělali obchvaty - ne obchvaty, ale takzvané peáže na dálnicích, to znamená tam, kde dálnice nahrazuje jedničku a vlastně se nedá logicky objet, že jsme zrušili dálniční známku, tak provedeme ještě pokus projednat s Ministerstvem financí možnost tam, kde jsou dálnice obchvatové, že by se tam neplatila dálniční známka a že by to v tomto případě Kroměříži pomohlo.

Je to samozřejmě spojeno s požadavkem na zvýšení rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury, protože tady by byl podle odhadů, které máme, výpadek, protože to nemůžeme udělat jenom pro Kroměříž, ale museli bychom to udělat pro všechna města, kde takováto situace je, tak ten výpadek by byl v řádku možná stovky milionů a na to musíme najít nějakou dohodu. Pokud se na tom dohodneme, tak já nemám problém to navrhnout, ale bez té dohody je to složité. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Paní poslankyně se chystá položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Už ani ne tak otázku, jako spíš chci poděkovat vůbec za to jednání s Ministerstvem financí, protože samozřejmě možnost vybudování náhradního obchvatu představitelé města Kroměříž řešili, ale tam už nejsou prostory, kde by se náhradní obchvat mohl nějakým způsobem vybudovat, takže tohle pro nás není řešení. A nějaké náhradní řešení k průjezdnosti města jako zbudování dalších kruhových obchvatů apod. nám sice zrychlí průjezd, ale rozhodně nám nevytlačí auta přímo z centra. Takže já děkuji za to jednání a určitě se zase v budoucnu zeptám, jak jste pokročili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan ministr už nebude reagovat.

Nyní tedy požádám pana poslance Zdeňka Soukupa a připraví se pan poslanec Petr Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsem trošku na pochybách, jestli má vůbec význam předčítat další interpelaci, protože paní ministryně Marksová mi asi měsíc dluží písemnou odpověď na tu předchozí, nicméně já to zkusím. Ale v té souvislosti bych chtěl ocenit a chtěl bych upozornit na to, že tady téměř stoprocentní účast mají ministři za politické hnutí ANO. Takže byl bych rád, kdyby to ocenili i ostatní poslanci. (Potlesk jednoho z poslanců za ANO.)

Tedy jak jsem říkal, zkusím to. Odcituji z dopisu ředitelky jedné z pečovatelských služeb v Karlovarském kraji. Máme v péči od 2. 1. 2016 nového klienta, kterému jsme povinni na základě potvrzení o účasti v odboji poskytovat pečovatelské služby zdarma. Nařizuje to § 75 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb. My jsme tuto povinnost, jak si vzpomínám, loni začlenili do zákona příslušnou novelou. Ředitelka pečovatelské služby se obrátila na krajský úřad s otázkou, kdo jí úhradu za tuto službu vykompenzuje. Musí přece platit ošetřovatele, přepravní, resp. ubytovací a jiné náklady. Dostala odpověď, že se tak může stát až po roce 2017. Potom prý bude možné zohlednit takové náklady v rámci dotace, pokud příslušného klienta bude mít ještě ve své péči.

Musím konstatovat, a zjišťoval jsem si u svých kolegů z jiných regionů, že podobné případy nejsou zdaleka ojedinělé. A tak je tady otázka - opravdu je možné, že zákon něco uloží, a přitom není nastaven pružný systém, který náklady dodatečně, ale řekl bych co nejdřív, ve vztahu k financování sociálních služeb zajistí? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Bude vám odpovězeno písemně.

Nyní tedy pan poslanec Petr Kudela a připraví se pan poslanec Daniel Korte se svou interpelací. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Kudela: Dobrý den, pane předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové. Já svou interpelací navážu na odpověď pana ministra Ťoka ohledně obchvatu Kroměříže, konkrétně se chci zeptat na vývoj v oblasti dálničních známek. Dnes elektronicky koupíme mnohé zboží, vstupenky, jízdenky, pojistky apod. Dálniční známky však musíme stále kupovat na benzinových pumpách nebo na poštách, pokud tedy však jsou. Přitom stačí podle mě k registru vozidel přidat další kolonku - dálniční známka. Na Slovensku už podobnou aplikaci mají. Chci se zeptat, jak jsme na tom v České republice, a také, co bych já jako poslanec mohl udělat k tomu, abychom tento proces urychlili, protože kontroly budou obdobné, jako je tomu dneska. Dneska policie musí přijít k autu a podívat se, jestli dálniční známku má, tak by se v registru podívala, jestli má dálniční známku zaplacenu. Ba naopak systém kontrol by byl ještě jednodušší a pro uživatele bude přístup k tomu jednodušší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče, a požádám pana ministra dopravy, aby vám odpověděl. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený poslanče Kudelo prostřednictvím pana předsedajícího, já tady mám tedy napsán dlouhý elaborát o tom, jak to děláme, nicméně půjdu k meritu věci vašeho dotazu.

Na Ministerstvu dopravy se samozřejmě zabýváme také tím, že bychom rádi v reálně krátké době dali dohromady elektronické dálniční známky po vzoru Slovenska, nicméně jsou v tom tři čtyři body, které je potřeba dořešit.

Za prvé, byla velká debata, zdali celou záležitost nedat dohromady do jednoho systému mýta a jeho pokračování. Vzhledem k problémům, které máme zejména se stávajícími ustanoveními smluv, které máme, a dalšími věcmi, jsme se rozhodli, že ty systémy nebudeme spojovat a budou se dělat rozdílně. Abychom mohli pokročit, musíme změnit zákon. To je první věc. To znamená, tím, že to je komplikovaný systém, tak zákon bude muset být napsán pravděpodobně tak, a tak to udělali i na Slovensku, že umožňuje oba dva systémy a pak je na exekutivě, který bude využit. Měli jsme pracovní skupinu, která se shodou okolností tento týden seznámila se situací na Slovensku. Co jim můžeme závidět, tak novelu toho zákona oni zvládli v řádu měsíců. Bojím se, že u nás to bude trošku delší doba. Takže na vaši otázku, čím byste mohli pomoct, tak je to rychlým prosazením té novely.

Druhá záležitost, kterou bude potřeba udělat - celou záležitost samozřejmě vysoutěžit, připravit a musíme zřídit nový registr. Ono to nejde úplně dát do CRV, nicméně ten registr není nic úplně složitého, ale jsou to věci, které trvají. Já se tady nechci zavazovat k žádným konkrétním datům, protože ta jsou odvislá od legislativních kroků, ale v každém případě bych vás chtěl ubezpečit, že na tom pracujeme.

A jenom možná jedna zajímavost ze Slovenska. Oni chtěli tímto krokem opravdu převést většinu plateb na internet. Původně počítali, že budou mít 200 benzinových stanic nebo kiosků, které budou poskytovat tuto službu těm, kteří nechtějí přes internet. Nakonec těch bodů mají 380 a je to tak, že více než polovina si přijede pro známku na pumpu, nicméně druhá polovina - a oni očekávají, že by to mohlo být postupně víc - si známky kupuje přes internet. Já jsem to sám zkoušel, je to docela jednoduché. Takže půjdeme tímto směrem. Jsou tři podmínky - nový systém, nová databáze, změna zákona a pak úspěšné vysoutěžení. To jsou všechno věci, u kterých se průběžné doby v ČR těžko odhadují. Kdybychom měli cílit optimisticky, 2019 je ten čas.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane ministře. Pan poslanec chce doplnit další otázku. Prosím.

 

Poslanec Petr Kudela: Ne. Já to chci jenom trošku oglosovat. Bude to mít jednu jedinou výhodu: ty známky nedojdou.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan ministr bude reagovat.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Já bych jenom chtěl říct, že se nám moc často nestává, že by známky došly a nešly koupit. A ještě bych je úplně nezatracoval, protože máme poměrně velký a efektivní výběr přes dálniční známky a nákladová efektivita je pod 6 %, takže ono to není tak špatné. Ale ta elektronická bude ještě výhodnější. To s vámi musím souhlasit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím dalšího vylosovaného v pořadí a tím je pan poslanec Korte, který bude interpelovat pana ministra kultury. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, koncem minulého roku pronikla na veřejnost informace, že vzhledem k pokračující revitalizaci Klementina bude Národní knihovna České republiky během roku 2016 zcela uzavřena, a to nejméně do roku 2019. Národní knihovna má nezastupitelné postavení jakožto zdroj pramenného materiálu i sekundární literatury pro celou řadu vědeckých oborů. Vedení Národní knihovny o tomto svém kroku mlčí a je zjevné, že Ministerstvo kultury jakožto zřizovatel si neuvědomuje, že dlouhodobým uzavřením Klementina, navíc když je omezen provoz i knihovny Národního muzea, znemožňuje realizaci celé řady badatelských grantů, jejichž řešitelé jsou pod sankcemi povinni publikovat výstupy ze svých projektů v daných termínech.

Pane ministře, uvědomujete si, že svým rozhodnutím uzavřít Národní knihovnu před veřejností v podstatě obětujete celou jednu generaci bakalářů, magistrů, doktorandů a ohrožujete vědecké bádání pro celou řadu badatelů v celé řadě oborů?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče, musím hned na úvod svého vystoupení říci, že tyto informace jsou pouhými mediálními šumy, a mohu ujistit veřejnost, že žádný z interních provozů knihovny nebude po dobu rekonstrukce zastaven.

Revitalizace Klementina na přelomu let 2016 a 2017 vstoupí do další fáze, takzvané spojené třetí etapy, která v sobě zahrnuje mimo jiné hlavní čtenářské prostory, halu služeb a všechny studovny, všeobecnou, společenských a přírodních věd, vědeckých pracovníků, rukopisů a starých tisků, periodik, dále Knihovnu knihovnické literatury i v provizoriu umístěnou Slovanskou knihovnu, trakt po bývalé Státní technické knihovně, kde jsou dočasně umístěna některá odborná pracoviště knihovny. Součástí revitalizace budou hlavní skladiště fondů Národní knihovny včetně těch s nejvzácnějšími sbírkami a většina pracovního zázemí. Původně plánovaná postupná realizace stavebních prací není díky zpožděním, která stavba v předchozích fázích nabrala, možná. Celá revitalizace musí být dokončena v roce 2018, neboť to je časová hranice, po kterou je možné financovat práce z Programu péče o národní kulturní poklad. Souběžně musí proběhnout vzhledem k havarijnímu stavu rekonstrukce starého depozitáře knihovny v Hostivaři, kde je umístěna většina sbírek knihovny. Na konci roku 2015 byla zpracována nová architektonická studie s novou koncepcí rekonstrukce dosud nedokončených budov a prostor v rámci takzvané třetí etapy revitalizace a rekonstrukce Klementina. V současnosti probíhá schvalovací řízení orgány památkové péče. Následně bude zpracována projektová dokumentace pro územní řízení a stavební povolení. Po příslušném schválení této dokumentace budou známy jednotlivé fáze rekonstrukce a podle toho se bude odvíjet uzavření konkrétních částí Klementina postupně v letech 2017 a 2018.

Jak už jsem v úvodu řekl, žádný z interních provozů knihovny nebude po dobu rekonstrukce zastaven. Národní knihovna bude kontinuálně doplňovat své fondy, zpracovávat je, digitalizovat, naplňovat jednotlivé báze a digitální knihovny. Pokud budou stavební práce v Klementinu zhotoveny podle současných předpokladů ke konci roku 2018, oživení provozu v Klementinu pro veřejnost v plném rozsahu po revitalizaci je předpokládáno do půl roku po dokončení stavby, to znamená v červnu, v červenci 2019. Co se týče samotného provozu knihovny během poslední etapy revitalizace, tak vedení Národní knihovny ve spolupráci s Ministerstvem vytipovalo vhodné jak z hlediska operativního vyhledávání fondů, tak z hlediska nosnosti náhradní prostory na přechodnou dobu, v nichž by bylo možné dočasně uložit fondy tak, aby z nich mohly být poskytovány standardní služby s vazbou na studijní místa. Jedná se de facto o vytvoření dočasné náhradní knihovny. Národní knihovna plánuje v brzké době tiskovou konferenci, na které představí nové architektonické studie a možné varianty provozu knihovny během renovačních prací.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a vidím pana poslance, že je na cestě k řečnickému pultíku, bude tedy pokládat doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Daniel Korte: Vážený pane ministře, já děkuji za tuto odpověď. Poněkud jste mě uklidnil, že knihovna nebude zabetonovaná. Nicméně já pocházím z akademické sféry a voliči se mě na to často ptají. Já chápu, že revitalizace Klementina je naprosto nezbytná a že musí být dokončena a je to žádoucí, protože je to úžasný objekt. Ale prosil bych vás, až vám budou známy konkrétní termíny, konkrétní opatření, jak ten provoz pro veřejnost bude probíhat, prosím, abyste mě o tom písemně informoval. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan ministr, poprosím, jestli bude reagovat.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Ano, děkuji. Každopádně velmi rád, protože je to důležitá otázka právě pro naši akademickou obec. Situace ohledně dočasného provozu je řešena, právě co se týká akademické obce, rovněž ve spolupráci s jejími zástupci jako uživateli veřejných služeb knihovny. Dne 21. ledna letošního roku proběhla v aule Filozofické fakulty otevřená diskuse generálního ředitele a mé náměstkyně paní doktorky Kateřiny Kalistové s akademickou obcí a studenty univerzity. Byla ustavena zvláštní pracovní skupina k řešení optimálního zpřístupnění fondů a poskytování služeb během rekonstrukce. Pracovní skupina se skládá ze zástupců Ministerstva kultury, Národní knihovny, Univerzity Karlovy, Akademie věd a dalších odborníků. První jednání se uskuteční 25. února letošního roku.

Ministerstvo je připraveno poskytnout finanční prostředky na úhradu náhradních prostor a stěhování. Vedení Národní knihovny intenzivně jedná s externími subjekty o pronájmu možných prostor, ve kterých by knihovna v letech 2017 a 2018 mohla poskytovat rozsáhlejší služby z univerzálního fondu včetně zahraniční produkce. Jako příklad mohu uvést Magistrát hlavního města Prahy, kde přichází v úvahu část Kongresového centra, nebo městské části Praha 1 a 7, kde přicházejí v úvahu čtyři možné objekty. Jednání probíhají i se soukromými majiteli objektů. Závěr jednání bych v tuto chvíli samozřejmě nerad předjímal, ale znovu opakuji, že žádný z interních provozů knihovny nebude po dobu rekonstrukce zastaven. Velmi dobře si uvědomuji význam právě pro akademickou obec a děkuji za podporu a zájem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Dalším vylosovaným je pan poslanec Hovorka. Dříve než mu udělím slovo, dovolte mi načíst dvě omluvy, a to z pracovních důvodů se z dnešního jednání od 16 hodin omlouvá paní poslankyně Golasowská a z osobních důvodů od 19 hodin se omlouvá paní poslankyně Rutová. A já prosím pana poslance, aby přednesl, pokud tak chce učinit, svou interpelaci na omluveného pana ministra zdravotnictví.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v souvislosti s novelou zákona o zdravotních službách a s novým Národním zdravotnickým informačním systémem vyvstává mnoho otázek a pochybností o účelu a oprávněnosti shromažďování citlivých osobních dat ze zdravotnické dokumentace. Tímto shromažďováním a vyhodnocováním je podle zákona pověřen Ústav pro zdravotnické informace a statistiku. Ze zákona není zřejmé, jaká bude konečná podoba databází a jak budou jednotlivá data ochráněna. Nově bude umožněno předávání údajů i pro jiné účely, než pro jaké jsou vytvořeny dosavadní zdravotní registry. Evropská směrnice ale vyžaduje, že účel každé vytvářené databáze musí být přesně stanoven. To ale v tomto zákoně není. Ochranu dat tak není možné jednoznačně posoudit. Národní zdravotnický informační systém má být registrem veřejné správy, ale v žádném registru veřejné správy není možné, aby stejné osoby měly přístup ke všem datům a ke všem agendám.

Odpovězte prosím jednoznačně, jak je možné, že pro NZIS platí úplně něco jiného než pro ostatní registry veřejné správy. Očekával bych, že u tak vysoce citlivých dat jako jsou údaje o zdravotním stavu, je budou zpracovávat výhradně státní zaměstnanci. Bohužel zaměstnanci ÚZIS nejsou zaměstnanci podléhající služebnímu zákonu a navíc řada z nich současně působí v dalších pracovních poměrech, například v institutu IBA Masarykova univerzita a rovněž IBA, s.r.o. Společnost IBA, s.r.o. je obchodní společnost se sedmiprocentním podílem Masarykovy univerzity, ale většinově ve vlastnictví tří fyzických osob, z nichž jedna je současně zástupcem ředitele ÚZIS. Cílem společnosti je nabízet profesionální servis v oblasti farmakoekonomiky a zhodnocení zdravotnických technologií pro odborné společnosti, regulační orgány a soukromé společnosti. Zaměstnanci, v minulosti působící jako manažeři v prostředí soukromých společností jsou proškoleni v komunikačních, prodejních a marketingových dovednostech. Unikátní know-how zaměstnanců -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Ano, položím otázku. Prosím o sdělení, kolik lidí pracuje současně pro ÚZIS, IBA MU, IBA s.r.o. a o které konkrétní osoby se jedná. A nespatřujete zde, pane ministře, střet zájmů? Děkuji za případnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím dalšího vylosovaného v pořadí a tím je pan poslanec Vilímec, který podle všeho načte svoji interpelaci na omluveného pana ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře financí, velmi rychle se blíží první termín podání takzvaného kontrolního hlášení DPH. Tím je, jak známo, 25. únor. Přípravu na tento termín provázejí značné problémy a řada nejasností. Z průzkumu, který mezi poradenskými firmami provedla ke konci ledna ČTK, vyplynulo, že řada firem se potýká s velkými komplikacemi při nastavování svých účetních systémů na kontrolní hlášení. Příslušné podrobnosti a vzory výkazů byly totiž vydány ze strany Finanční správy příliš pozdě a firmy nyní zjišťují, co jim umožní nebo neumožní jejich IT systémy.

Nedávno vzniklá Unie daňových poplatníků uvedla, že Ministerstvo financí chybně vycházelo z toho, že kontrolní hlášení je nutno podat pouze přes webové rozhraní nebo datovou schránku. Zákon pro DPH pro tento účel ale požaduje, aby k podání došlo přes takzvanou elektronickou adresu podatelny. Tento způsob komunikace však již Finanční správa opustila. Podle předsedy Unie daňových poplatníků to jen ukazuje, jak nekvalitně byla tato novela připravena.

Jak jsem měl možnost se přesvědčit, vyplnění kontrolního hlášení není vůbec tak jednoduchou rutinní záležitostí, kdy se pouze automaticky údaje takzvaně odklepnou. Vyžaduje značné časové zatížení pro účetní a daňové firmy.

Vážený pane ministře, vy jste odmítl odložení účinnosti podávání kontrolního hlášení kvůli nedostatečné připravenosti, což navrhovala Občanská demokratická strana. Ptám se vás tedy, co učiní vaše ministerstvo a kdy v této věci pro to, aby se alespoň v rámci možného napravily jak technické, tak legislativní problémy spojené s podáváním kontrolního hlášení. Z důvodu vaší nepřítomnosti prosím o písemnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Nyní prosím dalšího v pořadí. Tím je pan poslanec Holeček, který bude načítat interpelaci na omluveného ministra zahraničních věcí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Děkuji. Vážený pane ministře, v minulých letech operoval v Kazachstánu hacker, nebo spíš skupina hackerů pod jménem Dmitrij. Potenciální studenti, žadatelé o dlouhodobá víza za účelem studia platili podle blogu a zpráv ze sociálních sítí úplatky 800 až 1000 eur za zápis na Visapointu. Hacker uměl manipulovat zápisy na Visapointu vytvářením neexistující fronty. Letos se tento problém podařilo Ministerstvu vnitra vyřešit, za což vás velice chválím.

Vše ale naznačuje tomu, že hacker Dmitrij začal operovat na Ukrajině. V tomto školním roce se ukrajinský Visapoint změnil, jeho skript dokáže po kazašském příkladu zachytit data a znemožňuje potenciálním studentům zápis. Díky tomu, že studentský dlouhodobý pobyt a jiné dlouhodobé pobyty, například i pracovní víza, spadají do jedné kategorie zápisů Visapointu, mám opět zprávy o nárůstu výše úplatků na 800 eur. Zprávy z dneška jsou: Tyto zápisy lze koupit od zprostředkovatelů za 800 eur. Všichni říkají, že zápisy dělá hacker Dmitrij. Pokud zaplatíš do jednoho týdne, máš zápis.

V Kazachstánu se to vyřešilo tím, že konzul osobně volal zájemcům a dával doplňující otázky. Stávalo se, že jich pak z 15 poslal 10 domů, protože zjistil, že to koupili od Dmitrije. Možná by bylo dobré, kdyby podobný systém zavedli i na Ukrajině. Lidé tam totiž čekají už i pět měsíců. Myslím si, že taková praxe staví Českou republiku do špatného světla vůči přátelské Ukrajině. Neuvažujete o rozdělení Visapointu na studentskou a řekněme pracovní část? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Prosím další vylosovanou v pořadí, tou je paní poslankyně Chalánková, kterou zde nevidím, tudíž její interpelace propadá. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Hnykovou, která bude interpelovat nepřítomnou ministryni práce a sociálních věcí.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, paní předsedající. Hezké odpoledne všem.

Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci zaměstnávání zdravotně postižených. Obrátily se na mě již dvě organizace, které dle ustanovení § 78 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., v platném znění, o zaměstnanosti, kdy je návrh na zvýšení příspěvku z 2000 na 2700 Kč. Příslušná organizace učinila dotaz na úřad práce, kde bylo sděleno, že na zvýšený příspěvek nemají zaměstnavatelé nárok, a byli odkázáni na vyhlášku 518/2004. Dle § 14a odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 518/2004 Sb. se za další náklady, o které lze (zvýšit) příspěvek podle § 78 odst. 3 zákona, považují zvýšené správní náklady ve výši čtyřprocentní průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího roku.

Můj dotaz zní, co se považuje za zvýšené správní náklady. Další otázka: Jsou vyčleněny finanční prostředky na uchazeče do pracovního poměru z řad zdravotně postižených? Protože úřad práce jim to nedoporučil. Děkuji vám za písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Prosím další v pořadí a tou je paní poslankyně Kovářová, která bude načítat svoji interpelaci na nepřítomného ministra zdravotnictví.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený nepřítomný pane ministře, v odpovědi na mou zatím poslední interpelaci ohledně nedostatku zubních lékařů na venkově jste mimo jiné uvedl: "Ministerstvo zdravotnictví v současné době zvažuje iniciativu směrem k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, do jehož působnosti oblast pregraduálního vzdělávání spadá. Iniciativa spočívá ve vytvoření meziresortní pracovní skupiny, která by se systematicky věnovala zajištění dostatku zubních lékařů." Po dvou letech, kdy na problém nedostatku zubních lékařů v některých regionech upozorňuji, je zvažování iniciativy směrem k MŠMT krokem, který nesvědčí o opravdovém úsilí. Z jeho odvážnosti a přímočarosti se sice na ministerstvu může leckomu zatočit hlava, mně ale připadá takový postup naprosto scestný a zavání tím, že úředníci chtějí problém řešit, ne vyřešit.

Pane ministře, nešlo by věc urychlit tak, že byste se na návrhu určitých kroků domluvili přímo s paní ministryní Valachovou a tento návrh pak předložili k diskusi, aby se řešení přiblížilo, ne oddálilo, jak tomu nasvědčuje dosavadní přístup této vlády? Prosím, zkuste to, moc se za to přimlouvám. Pevně věřím, že příště budu mít šťastnou ruku a zastihnu vás na ústních interpelacích, protože zatím se mi to již několikrát nepodařilo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. Prosím k mikrofonu pana poslance Novotného, který bude interpelovat nepřítomného ministra obrany. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane ministře, v minulých dnech jste neprojevil schopnost držet jazyk za zuby a udělal jste vyjádření o věcech, které ve standardně fungujícím státě jsou předmětem utajení či státního tajemství z důvodu jak obhajoby konkrétní bezpečnosti našich občanů, tak i třeba našich aliančních závazků. Za tuto věc jste byl z mnoha stran kritizován včetně výzev k odstoupení ze strany i vašich koaličních partnerů. Mně přijde zajímavější, jak se k celé věci stavíte s několikadenním odstupem. V dnešním rozhovoru jste uvedl, že jste o této věci nechtěl flagrantně lhát. Proto se vás chci zeptat, až se vás příště v nějaké třeba nepříliš spřátelené zemi zeptají, jaké je důležité vojenské tajemství České republiky nebo slabé místo našeho bezpečnostního systému, jestli také v odpovědi nebudete chtít flagrantně lhát.

Zároveň v rozhovoru říkáte, že máte důležitější věci na práci - třeba zasedání aliančních ministrů obrany. Mně toto vaše vyjádření připomíná ten známý výrok Jana Wericha, že podružnosti jako co s penězi, které vydělám, kdy mám odejít z domova, kdy se mám vrátit, to řeší manželka. A takové zásadní věci, jako je náš vztah k Tchaj-wanu, to dělám já. Chci se vás proto zeptat, jaké důležitější věci na práci máte, pane ministře, než je právě obhajoba bezpečnostních zájmů našich občanů a naše alianční závazky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Seďu, který bude interpelovat ministra kultury. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně.

Vážený pane ministře, obracím se na vás v souvislosti s výstavbou stavby italského investora u Anežského kláštera v Praze. Podle zveřejněných informací památková inspekce vašeho ministerstva zrušila pro nezákonnost dvě souhlasná závazná stanoviska magistrátních památkářů, kteří původně s navrhovanou podobou stavby souhlasili. Údajně tento italský investor podal k vašim rukám návrh na rozklad a žádal vás o zrušení rozhodnutí památkové inspekce. Vy sám jste se měl údajně obrátit na rozkladovou komisi s žádostí o zaslání stanoviska. Ta prý doporučila, aby se návrhu na rozklad nevyhovělo a respektovalo se rozhodnutí této inspekce.

Chci se proto zeptat, pane ministře, protože se s názorem rozkladové komise řídit nemusíte, jak jste rozhodl či rozhodnete, zda svým rozhodnutím porušíte či neporušíte správní řád a zda vyhovíte či nevyhovíte investorovi.

Česká média spekulují, že jste obdržel Zlatý odznak od Italsko-české obchodní komory, jejímž členem představenstva je právě tento italský investor. Je také s podivem, že pravomocné rozhodnutí památkové inspekce nelze přezkoumat ani proti němu nelze podat návrh na rozklad či rozkladové řízení vůbec zahájit.

Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče, chtěl bych se nejprve dotknout té závěrečné části vašeho dotazu. Omlouvám se za úsměv na tváři. Ano, skutečně jsem v závěru loňského roku obdržel Zlatý odznak Česko-italské obchodní komory za podporu italské kultury. A musím říci, že do těch spekulací v médiích jsem vůbec nevěděl, že tam je nějaká vazba. Ten odznak jsem dostal od pana velvyslance, respektive od komory prostřednictvím pana velvyslance za to, že k Itálii mám letitý vztah díky svým kontaktům hlavně nebo díky své práci ve svém původním působišti jako mluvčí České biskupské konference, kdy jsem do Itálie velmi často jezdil, a má to konotace spíše s městem Římem. Takže to je trošku úsměvné, ale vůbec to nechci jakkoliv relativizovat, ale odmítám to naprosto.

Ale teď k věci samé. Odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy vydal v letech 2012 a 2014 dvě závazná stanoviska, kterými z hlediska zájmu státní památkové péče vyslovil přípustnost výstavby bytového domu v Praze 1 u Anežského kláštera. Tato kladná závazná stanoviska magistrátu byla napadena ze strany občanských sdružení podněty k přezkumu. Památková inspekce Ministerstva kultury na základě těchto podnětů věc prošetřila a následně vydala rozhodnutí v přezkumném řízení, kterým obě závazná stanoviska magistrátu zrušila pro nepřezkoumatelnost, to je pro jejich nedostatečné odůvodnění. Magistrát tak bude muset vydat nová závazná stanoviska a řádně je odůvodnit.

Toto rozhodnutí památkové inspekce je nyní napadeno rozkladem stavebníka ze dne 7. prosince 2015 v podání nazvaném jako rozklad odvolatele proti rozhodnutí Ministerstva kultury ze dne 13. listopadu 2015, napadajícím rozhodnutí Ministerstva kultury o přezkumu a následném zrušení závazných stanovisek Magistrátu hlavního města Prahy, odboru památkové péče, ze dne 12. prosince 2014 ve věci přípravy a realizace novostavby bytového domu v Praze 1 v ulicích U Milosrdných, Kozí, Malá Klášterská, tzv. maršmeloun.

Ministerstvo kultury jako orgán státní památkové péče příslušný podle ustanovení § 149 odst. 5 správního řádu přezkoumalo na základě podnětů dvou spolků a jedné osoby citovaná závazná stanoviska magistrátu a napadeným rozhodnutím je zrušilo. K namítnuté absenci argumentů týkajících se věcné správnosti vydaných závazných stanovisek Ministerstvo kultury uvedlo, že tato otázka je předmětem odvolacího řízení, a nikoliv předmětem přezkumného řízení správního řádu. Provedením věcného hodnocení daného návrhu by ministerstvo zásadním způsobem vykročilo z mezí správního uvážení a dopustilo by se naopak tvrzené nezákonnosti.

S ohledem na skutečnost, že rozhodnutí o rozkladu proti napadenému rozhodnutí ministerstva ze dne 13. listopadu 2015 ještě nebylo vydáno a řízení o rozkladu tedy ještě nebylo ukončeno, nemohu k němu podávat další informace věcného ani procesního charakteru. Rozhodnutí o rozkladu bude vydáno v nejbližší době.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře, za odpovědi. Nicméně pořád hrozí to, že pokud někdo vědomě poruší správní řád, tak může dojít také k žalobě a skončí vlastně celá kauza u soudu. Takže bych se chtěl zeptat, zda se nebojíte z hlediska náhrady škody.

A potom jsem se chtěl zeptat, nebo vás spíš požádat o to - říkáte, že odvolací řízení správního řádu nebylo ukončeno, takže až bude ukončeno, jestli byste mi mohl poskytnout informaci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Ano, je to v tuto chvíli u rozkladového řízení a já skutečně nemohu jakkoliv toto řízení komentovat, nota bene právě proto, že ještě ukončeno nebylo. Až bude, tak samozřejmě vám informaci poskytnu.

A co se týká té otázky, jestli se bojím, nebo ne. Ne, určitě ne. Tady je třeba opravdu postupovat podle všech předpisů a já v tuto chvíli skutečně nevím, jaké vyznění ta rozkladová komise mi přinese. Takže skutečně v tuto chvíli nemohu říct nic víc. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím dalšího vylosovaného, tím je pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat pana ministra dopravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové.

Pane ministře, vláda přes odpor opozice prosadila vládní návrh zákona o vlivu staveb na životní prostředí, aniž by akceptovala pozměňovací návrh, který by býval velmi zjednodušil postup významných staveb, které Česká republika má ve svém plánu investovat, staveb, které prošly projednáváním vlivu stavby na životní prostředí. V důsledku existence tohoto vládního návrhu zákona dnes jsou pozastaveny v podstatě téměř všechny významné stavby v České republice, což ve svém důsledku, kdyby se to nepodařilo zprůchodnit v Bruselu, bude z mého pohledu opravdu vážně představovat katastrofu v oblasti stavebních prací, hospodářskou v oblasti investic, které Česká republika má projednat, řeknu profinancovat a plánuje profinancovat do budoucna.

Pan ministr životního prostředí mi tady před chvílí na interpelaci řekl, že bude rozhodnuto do konce února. A já se vás chci zeptat, zda máte nějakou variantu řešení v případě, že v Bruselu česká vláda neuspěje, protože pak budete muset všechny stavby, všechny významné stavby, které Česká republika má, vrátit zpátky na úplný počátek projednávání, což nás vzdálí těmto významným investicím opravdu o spoustu let zpátky a ztratíme nejenom čas a nejenom peníze, ale opravdu významný rozvoj České republiky do budoucna. Proto prosím, kdybyste byl schopný na toto odpovědět.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Petře Bendle prostřednictvím paní předsedající, já se nechci v tomto svém vystoupení příliš zaobírat hodnocením, proč k té situaci došlo. Souhlasím s vámi, že ta situace není nikterak uspokojivá, není dobrá. My se snažíme posledních osm měsíců jednáním dospět k nějakému jednoduchému řešení, bohužel to tam úplně nespěje podle našeho názoru, i když nechci říct, že je všechno zavřeno. Nicméně chtěl bych vás ubezpečit, že máme záložní variantu, ta záložní varianta se zvolna rozjíždí, nebo ani ne zvolna jako velmi rychle. My se prostě připravujeme na variantu, že opravdu budeme muset ty EIA zopakovat.

Naše představa je, že bychom v takovémto případě, protože některé z podmínek, které jsou, ukazují, že zopakování EIA v invariantním řešení by bylo ještě nejrychlejší a nejbezpečnější řešení, tak děláme všechny přípravné práce k tomu, abychom se dostali do toho procesu. Chtěli bychom ovšem celý proces dělat paralelně tak, abychom neztráceli čas, to znamená chceme se dohodnout ať už novelou zákona o urychlení výstavby, popř. usnesením vlády, že budeme pokračovat ve výkupu pozemků, v přípravě, i třeba na územní rozhodnutí, jak jsem říkal, invariantní řešení té EIA, že by se neposuzovaly jiné varianty. Chceme jít směrem, že budeme opravdu ten proces - nebudou se tam prodlužovat žádné průběžné doby, které jsou, popř. pokud budou a budeme schopni je zkrátit, tak je zkrátit, abychom v podstatě tu majetkovou přípravu, územní přípravu a tu EIA dali dohromady. Chtěli bychom rovněž pravděpodobně změnou zákona 461 dosáhnout toho, že bude sdružené řízení a speciálním stavebním úřadem bude Ministerstvo dopravy. Takže tenhle plán B, na něm pracujeme. Není to nic příjemného, nechci se pouštět do hodnocení, proč to nastalo.

To, co se snažíme na Ministerstvu dopravy dělat, je najít řešení, které by bylo co nejméně bolestivé, a aby to zpoždění ve výstavbě neohrozilo čerpání OPD dvojky a hledáme paralelně možnost realokací v programech tak, abychom v začátku čerpali na projekty, které jsou nachystány, popř. na jiné tituly, a abychom neztratili tu příležitost k získání peněz z Evropy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za tu odpověď, pane ministře. Já jsem přesvědčený, při vší úctě k vám i k panu ministrovi Brabcovi, že situace dozrála do toho, aby ji řešil premiér. Že to není možné nechávat už jenom na vás dvou myšleno. Myslím, že to je problematika, která svou vážností patří spíš na stůl premiéra, aby to zvedl na jednání předsedů jednotlivých vlád.

My budeme za chvilku projednávat stavební zákon, který do sebe má zákon o vlivu staveb na životní prostředí integrovat, což tu situaci ještě víc zkomplikuje. O to důrazněji bych plédoval pro to, abyste společně s ministrem životního prostředí a ostatními kolegy, třeba s ministryní pro místní rozvoj a dalšími, klekli na premiéra a nutili ho k tomu, ať koná. Víc k tomu nemám. Myslím si, že 1. března budeme vědět všichni víc.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, souhlasím s tím, že situace je vážná. Já jsem tím, že se chystáme, nechtěl říct, že celou situaci vzdáváme. Já si myslím, že tam ještě šance na nějaké neproblémové projekty, které by mohly projít, je, nicméně s péčí řádného hospodáře si myslím, že se musíme připravit i na tu nejhorší variantu, takže konáme v této věci. Bavili jsme se o tom, bylo jednání u pana premiéra přesně v tom složení, které jste říkal, a jsou dohodnuty další kroky. Takže určitě v každém případě ano.

Já bych rád ještě využil situace, že jsem tady, a chtěl bych se omluvit ještě dalším svým čtyřem interpelujícím, že teď budu muset odejít, ale na ty interpelace určitě odpovím písemně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Laudát. Prosím, aby přednesl svoji interpelaci na ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jsem tady slyšel kouzelné - jedna kolegyně říkala, že byla slosována v nějakém pořadí, tak když se toho podržím, tak jsem byl slosován s interpelací na pana ministra Brabce ve věci posouzení vlivu na životní prostředí. Já považuji za jednoznačného resortního pachatele Ministerstvo životního prostředí. Ono o té situaci dlouho vědělo a v hospodářském výboru nejenom od opozice, ale i koaličních poslanců opakovaně k náměstkyni pana ministra zaznívaly silné apelace na to, aby nebylo při jednání s Evropskou unií opominuto to, že tam máme staré projekty, nebo dříve zpracované posouzení vlivu na životní prostředí. Ona se absolutně neřídila našimi radami a došlo k tomu, že tedy byla přijata novela zákona v podobě, která dneska ohrožuje další výstavbu dopravní infrastruktury.

Já bych chtěl - a pane ministře, nemusíte odpovídat dneska, ale chtěl bych, abyste odpověděl i písemně, pokud nedáte všechna data dohromady, vůbec vám to nebudu vyčítat, nejméně čtyři roky dozadu, pokud se to dá na ministerstvu dohledat, ale určitě z vašeho období. Za prvé, kdo vyjednával problematiku EIA a kolikrát a snažil se vyjednat přechodné ustanovení v té novele tak, aby nenastala situace, která nastala? Za druhé, kdo vyjednává dneska o této problematice s orgány Evropské unie? A za další, kdy ta jednání skončí, ať už úspěšně, či neúspěšně? A samozřejmě poslední otázka, zda jste připraven v případě, že se dosáhne nějakého kompromisu, ať už dobrého, či horšího, s orgány Evropské unie, připravit novelu zákona o posouzení vlivu na životní prostředí a vzhledem k té časové tísni (upozornění na čas) a naléhavosti, aby to šlo poslaneckou iniciativou, zda tuto cestu podpoříte, či nikoliv.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, děkuji panu poslanci za ten dotaz. No nejsem alibista, ale přesto vám, pane kolego, řeknu prostřednictvím paní předsedající, že jednoznačným pachatelem - a mohl bych teď jmenovat jména těch jednotlivých ministrů - jsou prostě ti, kteří dopustili, že deset let Česká republika transponovala neúspěšně směrnici EIA. A teď sklízíme ty plody. Těch jednání - já vám to sepíšu, určitě vám tu informaci písemně dám, já to samozřejmě z hlavy nevím. Jednání s Evropskou komisí byly desítky, těch jednání se zúčastnily desítky lidí. Ten tým vedený mnou dneska vyjednává - já vyjednávám na té úrovni komisař, moji lidé, konkrétně náměstek Smrž vyjednává s Komisí na pozici generálního ředitele DG ENVI, jednotliví ředitelé a samozřejmě úředníci DG ENVI, je do toho zapojeno DG MOVE, DG REGIO, jsou do toho zapojeny Úřad vlády, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj. Těch jednání byly desítky. Opravdu desítky.

Zazněl tady i apel na premiéra. Premiér už je v této věci rovněž vlastně několik týdnů velmi dobře zasvěcen. Mělo by proběhnout i nějaké jednání v této věci. My jsme měli jednání s premiérem o této záležitosti. Takže těch jednání skutečně je strašně moc.

Problém zůstává stále stejný. Jestli je to vyjednatelné. A to je ten problém. Protože ty naše kompetence a možnosti někde končí. A zůstává tam to, co už jsem říkal vlastně v té své předchozí interpelaci, že i když tlaky z naší strany jsou myslím masivní, a věřte, pane kolego, vaším prostřednictvím, paní předsedající, a to vás můžu ujistit a tady to místopřísežně odpřisáhnout na této půdě, že otázka přechodných ustanovení právě v rámci diskuse o třicetdevítce byla obrovským tématem dva měsíce. Že jsme se hádali o každé slovíčko. A samozřejmě jsme tam přechodná ustanovení v této podobě nechtěli mít. Ale bylo jednoznačně, kategoricky a máme na to i písemné důkazy, řečeno, že bez těchto ustanovení můžeme zapomenout na dočerpání operačního programu minulého. A že to tedy celé spadne. A byla tam okamžitá hrozba posunutí infringementu do tzv. odůvodněného stanoviska.

Takže ten tlak byl obrovský, ten tlak je obrovský prostě i nadále. Jednáme, co nám síly stačí. Někde ty kompetence končí a teď jsou do těch jednání skutečně zapřaženy desítky lidí na všech úrovních. Ale samozřejmě vám dám další údaje. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana poslance o doplňující otázku.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za vysvětlení, pane ministře. Doplňují otázka: Začínají prosakovat informace, že došlo k rozkrytí velmi důvěrné korespondence mezi vašimi podřízenými a orgány Evropské unie. Mě by zajímalo, zda se k vám tyto informace dostaly. Tyto informace nebo ty maily jsou údajně tak nešťastně formulovány, že může dojít k významnému zhoršení vyjednávací pozice České republiky v této velmi prekérní záležitosti.

A druhá otázka, zda, když tedy už dlouhou dobu chodily velmi kategorické odmítavé reakce Evropské unie, proč pan premiér již při mnohačetných jednáních v Bruselu tuto agendu sám nenastolil dříve. Že je to pro nás věc zásadní.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Ta druhá otázka je spíš na pana premiéra. Samozřejmě my jsme s panem premiérem o tom jednali průběžně. Tuto věc projednáváme několik měsíců. A také bych řekl, že máme i z Evropské komise vždycky určitou úroveň vstřícnosti. My pak tou cestou jdeme, pak zase to má nějaký vývoj, takže bych řekl, že ani tak, navazuji na to, co řekl pan kolega Ťok, že ani v této chvíli není rozhodnuto, jak to dopadne. A počkejme skutečně do konce února, protože tam by toto mělo prostě padnout.

Z pohledu toho, co říkáte - ano, také jsem něco zaznamenal. Nemám detail a nechtěl bych teď spekulovat o nějakých, řekněme, leaknutých mailech. Ke mně se ta informace prostě dostala jenom velmi zhruba. Nikdo mě kolem toho nekontaktoval ani z Bruselu ani odsud ani od těch lidí, kteří údajně o tom hovořili. Budu se na to ptát, až s těmi lidmi budu hovořit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A dříve, než pozvu k mikrofonu dalšího v pořadí, dovolte mi načíst omluvu pana poslance Vojtěcha Adama, který se omlouvá dnes od 16 hodin a zítra celý den ze zdravotních důvodů. Paní poslankyně Ivana Dobešová ruší svou omluvu od 16 hodin, je zde přítomna. Jenom připomínám, že pan ministr životního prostředí je omluven od 16.45 hodin a pan ministr dopravy od 16.30 hodin.

Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Hovorku, aby načetl svoji interpelaci na ministra zdravotnictví.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se chtěl zeptat na veřejnou zakázku provozování vrtulníku pro Leteckou záchrannou službu. Tato zakázka byla předložena na vládu na provozování vrtulníku záchranné služby od 1. 1 2017 do 31. 12. 2024 za 3 128 000 korun bez DPH. Hodnota vychází ze znaleckého posudku Ústavu soudního znalectví v dopravě Dopravní fakulty ČVUT. Bohužel, Ministerstvo zdravotnictví obdrželo další posudek znaleckého ústavu VŠE vyžádaný policií ve věci trestního řízení, kde cena na období 2008 až 2016 se stanovuje na úrovni 1 739 000 korun. Je to významný rozdíl, jak jistě vidíte.

Chtěl bych se zeptat: Jak je možné, že vlastně se vychází z takové vysoké ceny? Pravděpodobně se jedná o kopii ceny, která byla v předchozí zakázce na provozování v roce 2008 a která je předmětem šetření Policie České republiky. Navíc bych se chtěl zeptat, jestliže jsou v podstatě jenom dva soutěžitelé, a to Alfa - Helicopter, s. r. o. a DSA, a. s., na deseti výjezdových základnách, proč tato zakázka má být rozdělena na nějaké čtyři oblasti a nemá být soutěžena jako jedna. Pokud připouštíme, že máme jenom dva soutěžitele, pokud tu soutěž neotevřeme, řekněme, i pro Evropskou unii, tak si myslím, že dva soutěžitelé se v pohodě domluví na té nejvyšší ceně.

Podivné je, že v připomínkovém řízení byla původní cena dokonce 3,5 mld. korun. Teprve v průběhu připomínkového řízení došlo ke snížení ceny o 360 mil. korun.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas, položte prosím otázku.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Prosím tedy o vysvětlení těchto nesrovnalostí a o to, jak bude ministerstvo postupovat a proč tedy zakázku dělí a proč nepostupuje podle nejnižšího znaleckého posudku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka, který načte svoji interpelaci na teď již nepřítomného ministra životního prostředí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, paní místopředsedkyně. My jsme se dohodli s panem ministrem, že přečtu interpelaci a on mi na ni písemně odpoví. Moje interpelace se týká seznamu certifikovaných kotlů pro kotlíkové dotace.

Pokud žadatelé předkládají žádost o kotlíkovou dotaci na krajském úřadě, musí také uvést typ kotle, který musí být ze seznamu certifikovaných kotlů, který je volně dostupný na stránkách Státního fondu životního prostředí. Do 4. prosince loňského roku musel každý výrobce mít certifikát od nezávislé akreditované osoby. Od tohoto data, od 4. prosince 2015, došlo k uvolnění podmínek pro zařazení do seznamu. Certifikát o splnění podmínek tzv. ecodesignu může výrobce vystavit sám, aniž by si ho nechal potvrdit nezávislou zkušební laboratoří. Už byly zjištěny případy, že kotel, který byl zakoupený jako zkušební vzorek podle seznamu Státního fondu životního prostředí, byl nezávislou institucí shledán, že je nevyhovující. Můžou se tedy po významném uvolnění podmínek dostat na trh kotle, které nesplňují podmínky, které si jejich obyvatelé v dobré víře koupí, a budou pak ohrožovat nejenom svoje zdraví, ale také i vlastně možnost řádně naplnit podmínky dotace.

Moje otázky zní: Vzhledem k tomu, že krajské úřady porovnávají údaje o vybraném kotli ze žádosti se seznamem na stránkách SFŽP a v případě shody žádost přijmou, nemůže se stát - ptám se pana ministra -, že daný kotel reálně nebude splňovat požadavky ecodesignu a jeho majitel bude po nějaké kontrole v budoucnosti nucen dotaci vracet? A druhá otázka. Od roku 2022 již bude možné topit pouze v kotlech, které splňují ty nejpřísnější emisní limity ecodesignu. Občanům, kteří je nesplní, budou hrozit pokuty až do výše 50 tis. korun. (Upozornění na čas.) Ptám se pana ministra, co by poradil takovým nešťastníkům, kteří si dnes pořídí v dobré víře za kotlíkovou dotaci kotel, budou si myslet, že mají všechno v pořádku, a za šest let budou muset kotel vyměnit a ještě platit pokutu. To vše pak ze své kapsy.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a poprosím další v pořadí. Tou je paní poslankyně Hnyková, která chce interpelovat nepřítomného ministra zdravotnictví. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Paní předsedající, já svou interpelaci stahuji, protože je skoro stejná jako na předsedu vlády. Předpokládám, že se pánové domluví a že mi pan předseda vlády pošle odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Radima Holečka, který bude interpelovat ministra zahraničních věcí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Nebude interpelovat, protože jsem spojil svou interpelaci, minule jsem měl téma visapointy, a protože byl čas, tak jsem vlastně spojil tu problematiku hackera Dmitrije s visapointy, takže bych přešel -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže budete interpelovat pana ministra dopravy v tuto chvíli. Takže poprosím jenom službu, aby vám nastavila čas na dvě minuty.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, dovoluji si vás interpelovat ve věci protihlukové stěny v Litoměřicích na železniční trati Kolín - Ústí nad Labem. V této věci jsem vás interpeloval již minulý rok v březnu a do této doby stěna postavena nebyla. Stále jsou tam porušovány normy ohledně hlukové zátěže a občané mě kontaktují a ptají se.

Dotaz je, zda bude dodržen termín realizace, jestli je schválený projekt, zda je již vydáno stavební povolení, jestli vůbec byla stavba protihlukové stěny dána do plánu investiční výstavby, jaké byly doposud učiněny kroky. A řekněte mi na závěr, jestli můžete vyvrátit dohady obyvatel, kteří se domnívají, je tam taková fáma, jestli ta trať by neměla být v budoucnosti výrazně opravována tak, aby ji mohli ještě více zatížit dopravou, a protihlukovou stěnu by tak museli za několik let rozebírat a znovu postavit. To ale obyvatele, které obtěžuje hluk v okolí v tuto chvíli nezajímá, ti řeší to, aby se klidně vyspali. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím další v pořadí a tou je paní poslankyně Kovářová, která bude interpelovat omluveného ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený nepřítomný pane ministře, se zájmem jsem si minulý týden v Hospodářských novinách přečetla twitterový status jednoho z bývalých náměstků na Ministerstvu financí Lukáše Wagenknechta. Ten napsal: "Je škoda, že politici nevyvíjí stejné úsilí jako proti neplátcům daně taky na dotační podvodníky. Je to takové jednosměrné."

Na myšlence pana Wagenknechta určitě něco je. Není možné dbát jen na naplnění veřejných rozpočtů, ale také na to, aby veřejné prostředky byly využívány tak, jak využívány být mají, což se zjevně ne vždy děje. Ráda bych se vás proto zeptala, zda s citovaným názorem pana Wagenknechta souzníte, zda dotační podvody i ve vašich očích představují problém a zda se také v této oblasti chystáte v dohledné době něco hmatatelného vykonat.

Bohužel i potřetí interpeluji nepřítomného pana ministra, pana ministra Babiše se snažím interpelovat při ústních interpelacích již devět měsíců a zatím neúspěšně. Přesto budu ráda, když mi pan ministr písemně odpoví. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně, a prosím pana poslance Bendla, který byl vylosován jako další v pořadí, s interpelací na pana ministra vnitra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně a kolegové. Vážený nepřítomný pane ministře vnitra, dovolte mi, abych se na vás obrátil s žádostí o potvrzení či vyvrácení fámy, která běží Benešovem, a to je fámy, která říká, že by v Benešově měl být zřízen azylový dům pro imigranty. Ani radnice v Benešově nebyla schopna odpovědět, zda to je, či není pravda. Jdou tam zkrátka fámy tohoto typu, lidé jsou vystrašení a obracejí se na mě, zdali já jako poslanec za Středočeský kraj o tom něco nevím, a protože o tom nic nevím, ptám se vás. A vzhledem k tomu, že tu nejste, moc bych prosil, abyste nevyužíval až třicetidenní lhůtu pro odpověď, ale odpověděl jasně a pokud možno co nejdříve, zda Ministerstvo vnitra počítá s tím objektem, který v Benešově je, jako využití pro azyl imigrantů, či nikoliv. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Laudát, který bude interpelovat pana ministra Mládka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, i když tady pan ministr není a omlouval se, tak já ho přesto požádám o písemnou odpověď na tuto otázku. Je to ona známá kauza nových tarifů za cenu elektrické energie.

My jsme tady schválili před časem, ne tedy TOP 09, ta se zdržela hlasování vzhledem ke způsobu projednávání, snad i stovkám pozměňovacích návrhů k novele zákona, toho posledního závěrečného hlasování. Nicméně je tam schváleno, myslím, že v § 25 nebo 28, že se má přejít na to, že cena odebrané energie u spotřebitelů se bude odvíjet i od velikosti jističů před měřicím zařízením u nemovitosti. Výsledkem tedy je, že Energetický regulační úřad představil svoje představy o tarifech a bylo velmi kuriózní jednání na hospodářském výboru, kdy paní šéfka ERÚ Vitásková představila ten model, jak to bylo složitě propracováváno, matematicky zanalyzováno, a když narazila na zásadní odpor, protože tam jsou věci, kdy se může jednat, pokud by ten tarif byl uveden v život, o brutální útok na nejchudší občany naší země, na chalupáře, na majitele garáží apod., kde v některých kategoriích může dojít k navýšení ceny za odběr elektrické energie při stávajícím stavu z ničeho nic až o 42 %. Slyšíte dobře, o 42 %. Hospodářský výbor končil tím, že paní Vitásková útočila na svůj vlastní materiál a řekla, že nepřipustí v žádném případě toto.

Já se ptám pana ministra, protože už je to v kompetenci ERÚ, jaké kroky urychleně podnikne, aby tento tarif nebyl uveden v činnost, v platnost, a co se tedy bude dít dále. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče, a prosím dalšího v pořadí, tím je pan poslanec Seďa, který bude interpelovat ministra dopravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já stahuji svoji interpelaci č. 37 ve věci zrušení zakázky na mýtného poradce a také interpelaci č. 42 ve věci podpory volitelných programů ESA. Tím důvodem je, že pan ministr je omluven a již mi předal písemně své odpovědi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Bendla, který bude interpelovat ministra obrany. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové. Ono už toho bylo řečeno hodně vůči vám, nepřítomný pane ministře obrany, přesto nemohu, inspirován dnešní zprávou z ČTK, kde říkáte, že necítíte potřebu se obhajovat, neboť jste byl postaven před otázku, zda flagrantně lhát, tak se vás chci ještě jednou zeptat: Jste připraven uznat, že jste se dopustil chyby, která může ve svém důsledku být návodná pro teroristy a pro lidi, kteří mohou mít nekalé úmysly vůči našim občanům? To je jedna otázka.

A druhá otázka: Jak se zachováte nebo jak odpovíte příště, až se vás někdo zeptá na skutečnosti, které, vyjdou-li najevo, mohou ohrožovat zájmy České republiky a jejich občanů? Znovu se budete cítit v situaci, že nebudete chtít flagrantně lhát a raději řeknete věci, které vyjdou najevo a které vyjít najevo nemají? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Seďa, který bude interpelovat pana ministra vnitra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně.

Vážený pane ministře, již před rokem v souvislosti s odškodněním občanů za škody na majetku, vyšší cestovní náklady nebo ušlý zisk v rámci výbuchů v areálu muničního skladu ve Vlachovicích-Vrběticích bylo slíbeno toto odškodnění vyplatit. Vláda nabídla tři tisíce korun plošné odškodnění pro všechny tehdy evakuované obyvatele, ale ze 136 individuálních žádostí uspěly u Ministerstva vnitra pouze dvě. Přitom při každém jednání se starosty bylo slíbeno odškodnění, a to jak občanů, tak firem. Dokonce sám Zlínský kraj uznal oprávněnost 40 žádostí. Teď se lidé po zamítnutí žádosti oprávněně cítí být podvedeni. To, že stát odpovídá pouze za škodu způsobenou přímou činností složek integrovaného záchranného systému, je sice pravda, ale uplatňované škody byly způsobeny rozhodnutím orgánů integrovaného záchranného systému. Proto by se stát neměl své odpovědnosti zříkat, a až se nalezne viník, tak tato odškodnění požadovat po něm.

Pane ministře, zasadíte se osobně o odškodnění občanů a firem? Jsem přesvědčen, že potřebné finance by mohla odsouhlasit přímo vláda na základě žádosti vašeho ministerstva. Čekat na vyšetření a nalezení viníka může totiž trvat řadu let, protože na samotné místo činu se ještě vyšetřovatelé ani nedostali. Předem děkuji za pomoc občanům z postižených obcí.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Holeček stahuje svoji interpelaci. Proto prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat paní ministryni školství. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní nepřítomná ministryně, ačkoliv jsem doufala, že napočtvrté budu mít větší štěstí a paní ministryni zastihnu, v úterním vydání Hospodářských novin vyšel velmi zajímavý článek upozorňující na nedostatečnou úroveň jazykových znalostí současných absolventů. Konkrétně má jít o to, že zaměstnavatelé stále méně spoléhají na vysvědčení, která mají určitou úroveň prokazovat, a stále více organizují vlastní zkoušky, kterými se o skutečných znalostech čerstvých absolventů přesvědčují. Tento trend je sice pochopitelný, ale trochu se bojím, že nevypovídá nic dobrého o výuce cizích jazyků v naší zemi.

Otázka je, co za tím stojí. Jde o neochotu studentů učit se cizím jazykům? Nebo o systémovou chybu? Či snad o kombinaci obojího? Vážená již přítomná ministryně, vnímáte popisované tendence s podobnými obavami jako já? A jak vyhodnocujete jejich příčiny? A hlavně, co máte v plánu s tím udělat? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, dovolte mi reagovat na vaši interpelaci. Co se týká vzdělávání žáků ve středních školách v cizích jazycích, je to určitě problém, kterým se zabýváme. Dá se říci, že odborné prostředí se shoduje v tom, že bychom se zejména měli soustředit na odbornou znalost cizího jazyka z hlediska úspěšnosti žáků na trhu práce. V tomto ohledu pracujeme na úpravě programů. Z hlediska platformy pro technické vzdělávání řešíme se zaměstnavateli způsob nastavení. Stejně tak budeme podporovat i nadále výměnné pobyty žáků v zahraničí, protože praktická zkušenost se ukazuje nejlepší. Možná z hlediska finančního zajištění ještě stručně zmíním operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který skončil a podporoval vzdělávání v cizích jazycích, tak v tomto ohledu lze využít prostředky jak z operačního programu VVV, tak z OPPI právě z hlediska podpory vzájemného propojování zaměstnavatelů a škol.

Tolik stručně. Samozřejmě jsem připravena předat odpověď v detailním písemném provedení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se paní poslankyně. Nechce položit doplňující otázku. Proto poprosím k mikrofonu pana poslance Seďu. Stahuje svoji interpelaci. Pana poslance Holečka prosím, aby přednesl interpelaci na pana ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane nepřítomný ministře, dovoluji si vás interpelovat ve věci plánovaného registru účtů. Když jsem to zahlédl minulý týden v novinách, tak jsem se musel štípnout. Nevěděl jsem, jestli sním, nebo bdím. Připravujete další a další šmírování a kontrolu poctivých a pracovitých lidí. Bude narušeno právo na soukromí a citlivé informace budou jako na podnose nechány jako kořist hackerským útokům. Před pár týdny jsem se seznámil se studií BDO, mimo jiné ohledně zabezpečení dat u EET. Po přečtení této studie, která obsahuje mnoho chyb a prakticky žádnou odpověď, jak budou data funkčně zabezpečena, jsem se zalekl, jak bude asi zacházeno s daty u plánovaného registru účtů.

Táži se vás tedy na to, jak budou zabezpečena ta nejcitlivější data před možným únikem. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Nebudete pokládat svou poslední v pořadí pro dnešní den interpelaci na členy vlády. Tudíž tedy ukončuji projednávání ústních interpelací. Vyhlašuji desetiminutovou technickou přestávku. Budeme pokračovat v 17.15 pevně zařazeným bodem a to je školský zákon.

 

(Jednání přerušeno v 17.05 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 17.15 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 17.15 a my budeme pokračovat v přerušeném jednání. Dříve než se budeme věnovat pevně zařazenému bodu, školskému zákonu, dovolte mi načíst omluvu paní poslankyně Adamové, která se z dnešního dne omlouvá mezi 17.00 a 23.59 z důvodů osobních, pan poslanec Fiedler se omlouvá z dnešního jednacího dne od 17 hodin. To jsou zatím všechny omluvy.

 

Nyní přistoupíme k projednávání bodu číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.