Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

203.
Informace vlády České republiky o migrační krizi

Na lavice vám byl k tomuto bodu rozdán podkladový materiál Ministerstva vnitra. Prosím, aby se slova ujal pan premiér. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, rád bych vás seznámil s hlavními body vývoje v oblasti migrace za posledních několik měsíců. Jak jsem se díval zpětně, naposledy jsem na tomto místě, na plénu jednání Poslanecké sněmovny, vystupoval k tématu migrační krize v říjnu loňského roku. Podle všech realistických očekávání bude muset vývoj v oblasti migrace politická reprezentace jak v České republice, tak i v Evropské unii nadále velmi pozorně sledovat a reagovat na něj i v roce 2016.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, prokazatelně jsme uprostřed největší vlny uprchlíků od konce druhé světové války. V souvislosti s neutuchajícím přílivem dalších a dalších osob do Evropské unie a vzhledem k tomu, že zatím došlo jen k velmi malému snížení počtu těchto lidí i navzdory příchodu zimy, tak díky tomu se ty nejvíce postižené státy Evropské unie dostávají pod stále větší tlak. I nadále jsem přesvědčen o tom, že řešení celé této migrační krize musí být postaveno na následujících principech.

Migraci může zvládnout jenom evropská spolupráce, ne izolované kroky jednotlivých států. Chci odmítnout iluzi a chci odmítnout některé návrhy, které se velmi často objevují, které říkají: Zbavme se té migrační krize tím, že vystoupíme z Evropské unie. Zbavme se té migrační krize tím, že oplotíme Českou republiku a nebudeme sem vůbec nikoho pouštět. Tyhle jednoduché recepty jsou recepty, které by v žádném případě na zvládnutí migrační krize nefungovaly, a dříve nebo později by se ten problém, pokud nebude řešen na celoevropské úrovni, dotkl velmi výrazně i života tady v České republice.

Uprchlíci nejsou organizovaná armáda. V migrační vlně se směšují uprchlíci před válkou v Sýrii, uprchlíci před válkou v Iráku a směšují se s ekonomickými migranty, kteří přicházejí ze zemí, kde válka není, jako je například Pákistán. Evropa dnes doplácí na fakt, že čtyři roky fakticky politicky ignorovala válku v Sýrii, a také doplácíme na fakt, že v Iráku se po svržení režimu Saddáma Husajna nepovedlo dosáhnout žádné dlouhodobé potřebné udržitelné stability. Bez míru v Sýrii, bez porážky Islámského státu budou chtít do Evropy v krátké době odejít další miliony lidí z regionu Blízkého východu.

Na řešení migrační krize musíme spolupracovat i se státy sousedícími s Evropskou unií. Zejména musí na řešení této migrační krize s námi spolupracovat Turecko. Je potřeba podpořit země, které se dneska starají o stovky tisíc a miliony uprchlíků. Je potřeba podpořit tyto země, protože ony se o ně starají před hranicemi Evropské unie. Mám na mysli nejenom Turecko, ale mám na mysli také Jordánsko a mám na mysli Libanon.

Také podle mého názoru platí, že přistěhovalecká politika musí mít pravidla a musí mít své limity. Evropa podle mého názoru musí pomoci lidem, kteří utíkají před válkou a kteří utíkají před pronásledováním, ale nemůže to dělat za cenu svého vlastního ohrožení. Bezpečnostní aspekt řešení migrační krize je klíčový, zejména kvůli islamistickým radikálům. Základní regulace migrace musí probíhat na vnější schengenské hranici. Ochranu vnější schengenské hranice je potřeba posílit a posílení této vnější hranice, to je opět celoevropský úkol.

Pokud, vážené poslankyně a vážení poslanci, přichází do Evropy příliš velké množství uprchlíků v příliš krátkém čase, znemožňuje to jejich dobrou integraci a zvyšuje to riziko konfliktu. Předpokladem úspěšné integrace a udržení bezpečnosti je tedy výrazná redukce, regulace a kontrola stávající migrační vlny. Stejně tak je důležité uplatňování individuální odpovědnosti, nikoliv principu kolektivní viny.

Abychom si pro začátek debaty, kterou povedeme v Poslanecké sněmovně na téma migrační krize, udělali představu o současné situaci ve světě, uvedu na úvod několik základních informací.

Jednoznačně nejvíce frekventovanou byla v loňském roce balkánská trasa. Migrační proud na této balkánské trase jednoznačně převyšuje středomořskou námořní trasu, která ústí v Itálii. V Turecku se aktuálně nachází dva až dva a půl milionu syrských uprchlíků. V listopadu bylo v Německu podle statistických údajů Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky zaregistrováno více než 57 tisíc podaných žádostí o mezinárodní ochranu. Nejvíce prvních podaných žádostí v Německu, které je významnou cílovou zemí migrační vlny, v listopadu vykázali státní příslušníci Sýrie, po nich následovali lidé z Afghánistánu a z Iráku. Dle statistik EASO Sýrie v listopadu už sedmý měsíc zaujímala první pozici v počtu podaných žádostí o mezinárodní ochranu.

Vzhledem k tomu, že se dosud nepodařilo zmírnit migrační vlnu a zkonsolidovat situaci na vnějších hranicích, přistupuje řada členských států, zejména ty, které jsou cílovými státy migrační vlny, k opatřením, která jsou přijímána na národní úrovni. V prosinci Švédsko oficiálně zažádalo o zařazení mezi ty členské státy, z nichž se má relokovat. Rakousko potom následně požádalo o vyloučení z povinnosti podílet se na relokaci jako přijímací stát s ohledem na vysoké počty žadatelů o azyl, kteří se již nacházejí na jeho území. Švédsko chce podle svého vyjádření využít možnosti volných 54 tisíc relokovaných, původně určených ve druhém relokačním schématu pro Maďarsko. Ačkoliv lze jistě pochopit, že se Švédsko nachází na hranici svých kapacit, považuji tento přístup za nesystémový. Aby fungovalo společné evropské řešení, je potřeba ochrana vnější hranice, je potřeba registrace příchozích v místech prvního vstupu do Evropské unie. Ten švédský návrh opět řeší následky, místo aby řešil příčiny. Země jako Dánsko, Finsko, Norsko, ale i Švédsko přistoupily k návrhům na změny azylového práva s cílem zrychlit řízení a zamezit jeho zneužívání. Ještě spolu s Francií, Slovinskem a Rakouskem zavedly tyto cílové země migrace postupně zvýšené kontroly na vnitřních hranicích s poukazem na zajištění vnitřní bezpečnosti. Rakousko také zahájilo stavbu plotu na části své hranice se Slovinskem. Slovinsko na národní úrovni zahájilo koncept navracení ekonomických migrantů. Do země se snaží pouštět jen občany států, které jsou ve válečném konfliktu, to znamená občany Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Navrací osoby zpět do Chorvatska, což přirozeně vedlo k lavinové reakci na západním Balkáně, a ta reakce skončila uzavřením makedonsko-řeckých hranic pro ekonomické migranty. Slovinsko také zahájilo stavbu plotu na své hranici s Chorvatskem.

Jak jsem se snažil popsat, vážené poslankyně a vážení poslanci, jsme v těch posledních několika měsících svědky nekoordinované reakce členských států Evropské unie, které se snaží vlastními silami, zejména pokud jde o země na balkánské trase, vyřešit problém, který je svým významem a rozsahem přesahuje. To, že dosud není uvedeno v život jednotné evropské řešení krize, v důsledku přerůstá v ohrožení schengenského prostoru, v ohrožení volného pohybu osob uvnitř schengenského prostoru. Vidíme, že životaschopným řešením není schválený redistribuční mechanismus, o kterém budu za malou chvíli mluvit. Řešením je dostat migraci pod kontrolu prostřednictvím ochrany vnějších hranic, funkční registrace v hotspotech, spolupráce v návratové politice se zeměmi původu a podpory těchto zemí v tom, aby země původu dokázaly svým lidem znovu nabídnout alespoň nějakou perspektivu. Jak už jsem zmínil, migrační vlna je úzce propojená s válečným konfliktem v Sýrii. Dokud nepoleví ten a dokud nebude razantně omezen ve své rozpínavosti Islámský stát, těžko najdeme opravdu účinný recept na současnou situaci.

Dámy a pánové, dovolte mi, abych se nyní vyjádřil k vývoji situace v České republice. Od začátku roku 2015 do konce října loňského roku byla mezinárodní ochrana udělena 387 osobám tady v České republice. Od října do půlky listopadu přibylo 20 osob s udělenou ochranou a od půlky listopadu do půlky prosince dalších 49 osob. V těchto číslech jsou zahrnuti jak lidé, kterým byl přiznán azylový status, tak jsou tam zahrnuti lidé s doplňkovou ochranou. Konkrétně jsme tedy v roce 2015 udělili v České republice azyl 71 osobám a 385 osobám jsme v České republice udělili doplňkovou ochranu. V případě mezinárodní ochrany jsme vázáni závazky mezinárodního práva a jsme vázáni naší platnou legislativou, tedy Listinou základních práv a svobod a zákonem o azylu. O udělení mezinárodní ochrany rozhodlo Ministerstvo vnitra na základě řádného procesu, stejného právního procesu, který uplatňovalo celá léta předtím. Čísla za rok 2015, která jsem zde uvedl, ukazují, že Česká republika není cílovou zemí migrační vlny a že ležíme na okraji hlavní migrační trasy, která v loňském roce fungovala zejména přes Balkánský poloostrov.

Pak je tu proces relokace. Právě k tomuto procesu se vztahuje rozhodnutí Rady pro justici a vnitro z 22. září minulého roku, kterým, jak víte, byly stanoveny takzvané jednorázové kvóty. V rámci tohoto relokačního procesu máme relokovat oněch 2 691 osob z Itálie a Řecka. V zájmu konstruktivního přístupu, který na evropské úrovni ale očekáváme také na oplátku vůči České republice, toto rozhodnutí Česká republika respektuje. Co je ale mimořádně důležité: abychom vůbec mohli prostřednictvím relokačního mechanismu někoho přemístit, je potřeba, aby v Řecku a v Itálii začaly konečně fungovat slibované hotspoty. Tady je k optimálnímu fungování ještě velmi daleko. Registrace probíhá komplikovaně, pravidla se mění, objevují se podezření na nejrůznější nestandardní postupy. Důkazem toho, že se zatím myšlenku hotspotů nepodařilo plně uvést do praxe, je i skutečnost, že zatímco už 16 členských států nabídlo volné kapacity pro přijetí žadatelů o azyl v rámci relokací, celkový počet přesídlených je sotva na jedné desetině těchto kapacit. Evropské země nabídly do prosince kapacitu pro 1 660 osob, relokováno jich bylo 160; 130 Itálie a jenom 30 osob z Řecka. Uprchlíci z Itálie odešli do Německa, Francie, Finska, Španělska a Švédska, uprchlíci z Řecka byli přemístěni do Lucemburska. Nejaktuálnější údaje jsou takové, že na počátku ledna bylo z Řecka relokováno 82 osob a z Itálie 190 osob. V Itálii má fungovat celkem šest hotspotů.

Česká republika se podílí na pomoci uprchlíkům před válkou také prostřednictvím přesídlovacích programů. Na konci minulého roku jsme pomohli přicestovat třem rodinám, které mají nemocné děti. Jsou to tři syrské rodiny z Jordánska. Tento přesídlovací program jsme schválili už začátkem loňského roku a budeme v něm v součinnosti s Úřadem vysokého komisaře pro uprchlíky pokračovat i nadále. V rámci tohoto programu, který má přinést pomoc těžce nemocným dětem v několika syrských rodinách, si přesídlované rodiny vybíráme plně v souladu s tím, jak jsme definovali pravidla.

V prosinci loňského roku také vláda rozhodla o přesídlení 153 osob irácké státní příslušnosti z Irácké republiky a Libanonu do České republiky. Rozhodli jsme tak na základě žádosti nadačního fondu Generace 21. Jde o vnitřně vysídlené uprchlíky křesťanského vyznání, kteří se nacházejí ve stejných podmínkách jako uprchlíci ze Sýrie nebo uprchlíci na území Kurdistánu. Ačkoliv se kurdská vláda snaží těmto vnitřně vysídleným uprchlíkům pomoci, ocitá se pod velkým tlakem a my jí od tohoto tlaku částečně pomůžeme i tímto přesídlením. Proto také vláda uzavřela s nadačním fondem Generace 21 smlouvu o spolupráci, na základě které těchto 153 osob bude přesídleno do České republiky. Nadační fond se na tom má podílet organizačně i finančně. Jeho partnerskou stranou za vládu je Ministerstvo vnitra, které bude mít na starosti právní postupy včetně bezpečnostních prověrek.

Ještě než přejdu k evropské úrovni, která je v řešení současné situace naprosto zásadní, chtěl bych zmínit i některá další opatření, která jsme v České republice přijali s výhledem na zatím pokračující vlnu migrace. Vláda se nad situací v oblasti migrace pravidelně schází, a to na úrovni koordinačního orgánu při Ministerstvu vnitra. To nám umožňuje pružně reagovat na veškeré potřeby. V této oblasti jsme dosáhli zklidnění situace v oblasti nelegální migrace. Od června loňského roku do minulého týdne u nás bylo v České republice v rámci takzvané tranzitní nelegální migrace zajištěno celkem 3 315 osob, přičemž nejvíce zajištěných osob tady bylo v České republice v září a v srpnu. Tyto osoby, které zpravidla směřovaly do jiných států, než je Česká republika, jsme zajišťovali v takzvaných detenčních zařízeních v souladu s platným právem. K 19. lednu bylo v Českých detenčních zařízeních registrováno 98 osob. Nejvíce jsou mezi nimi zastoupeni příslušníci Iráku, Afghánistánu a Ukrajiny.

Náš přístup, který Česká republika uplatňuje, založený na dodržování platného práva, založený na dodržování dohod z Dublinu, založený na preventivních kontrolách vedl k omezení nelegální tranzitní migrace přes území České republiky. Převaděči, obchodníci s lidmi vědí, že nelegální pohyb migrantů Česká republika na svém území netoleruje. Díky tomu samému jsme zvládli také počáteční přeplněnost některých detenčních zařízení, podařilo se nastavit řádné podmínky ve všech těchto zařízeních, aniž by došlo k nějakému vážnému excesu. Chtěl bych poděkovat všem, kdo na tom měli podíl a kteří tehdejší napjatou situaci nezhoršovali stupňováním tlaku, ale s chladnou hlavou se pustili do jejího řešení. Policejní složky, zaměstnanci zařízení pro uprchlíky i pomáhající organizace odvedli podle mého názoru dobrou práci.

V rámci koordinace aktivit souvisejících s migrací jsme v listopadu loňského roku schválili několik změn.

Za prvé. Předpokládáme, že v tomto roce se navýší počet osob, které k nám legálně přijmeme. Zavázali jsme se v rámci relokací přijmout 2 691 osob. Naší povinností je se na jejich potenciální příchod připravit. Proto jsme změnili státní integrační program tak, aby se mohl vztahovat i na tyto lidi a aby disponoval dostatečnými prostředky. V rámci jeho fungování jsme připraveni pomoci příchozím se zajištěním bydlení, znalosti českého jazyka a s jejich vstupem na trh práce.

Za druhé. Prodloužili jsme a stabilizovali zdravotnický program MEDEVAC a speciální program Ministerstva vnitra. Oba slouží k zajištění podpory a pomoci uprchlíkům v zahraničí, ideálně v zemích původu nebo v zemích, které skutečně čelí obrovské zátěži v důsledku příchodu velkého množství uprchlíků. Už jsem tady mluvil o Turecku, o Libanonu, o Jordánsku. MEDEVAC bude kryt 60 miliony korun ročně. Na mimořádnou pomoc v gesci Ministerstva vnitra jsme vyčlenili dalších 40 milionů, přičemž stálý program pro státy čelící problému s migrací má roční rozpočet cca 100 milionů korun. V rámci tohoto programu spravovaného Ministerstvem vnitra jsme podpořili například zlepšení infrastruktury uprchlického tábora v Zátarí ve spolupráci s UNHCR. Tento finanční příspěvek České republiky v tomto táboře, kde žije více než 80 tisíc uprchlíků ze Sýrie, umožní vybudovat bezpečnou elektrickou síť, která zajistí pravidelný a stabilní přísun všem obyvatelům uprchlického tábora. Další finanční prostředky půjdou na obdobný projekt v Iráckém Kurdistánu, 10 milionů korun jsme vyčlenili také pro pomoc Turecku a také pro pomoc Srbsku. To vše vedle rozvojové pomoci v gesci Ministerstva zahraničních věcí, kterou bych chtěl zmínit za třetí.

Od ledna do konce září 2015 bylo z humanitárního rozpočtu Ministerstva zahraničí podpořeno 35 projektů v 21 zemích. Opět jsme se soustředili na země původů migrace, podpořili jsme projekty v Sýrii, Iráku, Jemenu, Jordánsku, Libanonu, Gaze, Jižním Súdánu, Etiopii, Ugandě, Nigeru, Středoafrické republice nebo na Ukrajině. Vláda všechny tyto kroky, které jsem zde popsal, udělala, aniž by ji k tomu někdo nutil, aniž by se tím chtěla někomu zalíbit. Bylo to naše suverénní rozhodnutí v souladu s pozicí, kterou máme od začátku. Pomáhat chceme tam, kde je to potřeba. Jsme vláda, která cítí odpovědnost, a chceme, aby v současné migrační krizi byla zodpovědná i Česká republika. Nemůžeme se tvářit, že se nás migrační krize netýká. Týká se všech, protože je vyvolaná válkami, je vyvolaná utrpením, nelidskými podmínkami a sama jako proces vyvolává obrovské společenské i politické napětí.

Vyjmenoval jsem konkrétní formy, kterými se jako stát podílíme na pomoci lidem v nouzi. Jsem přesvědčený, že jde v rámci našich možností o účinné formy pomoci.

Vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi nyní, abych se věnoval tomu, co se v uplynulých měsících odehrálo na evropské úrovni, kde Česká republika patřila rovněž k aktivním hráčům.

Od října proběhla řada důležitých jednání. Proběhlo setkání v La Vallettě, které navazovalo na mimořádnou neformální Evropskou radu. Proběhl summit Evropská unie - Turecko na konci listopadu a prosincová Evropská rada. Nyní se připravujeme na únorovou Evropskou radu.

Pokud jde o setkání v La Vallettě, to proběhlo v listopadu roku 2015. Byla schválena politická deklarace Akční plán pro spolupráci s africkými partnery. Jde tedy o konkrétní plán, který se týká posílení infrastruktury afrických států tak, aby byly schopny lepší reakce na problémy, které souvisí s migrací. Za mimořádně důležité považuji, že tento akční plán má zcela konkrétní závazky, které se týkají boje proti pašeráctví, překupnictví a obchodu s lidmi, a také v oblasti vystavování dokladů občanům těchto afrických zemí, ale také v oblasti readmisních dohod a návratové politiky. Nejpozději do konce letošního roku by měly jednotlivé země původu migrace a tranzitu mít vlastní strategie, měla by tady být zlepšená výměna informací a měla by být zlepšena spolupráce, pokud jde o boj proti kriminalitě, která souvisí s migrací. Mělo by také dojít k posílení kapacity úřadů v afrických státech, které mají na starosti návratovou politiku.

Na Maltě jsme se také dohodli na ustavení svěřeneckého fondu pro Afriku. Česká republika se samozřejmě na fungování tohoto svěřeneckého fondu bude aktivně podílet vlastním finančním příspěvkem. Ve stejné době se země V4 dohodly na tom, že posílí své zastoupení z hlediska expertů ve strukturách Frontexu a EASO. Bezprostředně po jednání ve Vallettě, které bylo zaměřeno na tu jižní migrační trasu, následovala mimořádná Evropská rada. Zabývala se konečně tím, čím by se podle našeho názoru měla primárně Evropská unie zabývat, a to je otázka ochrany vnější schengenské hranice a zajištění funkčních hotspotů na vnějších hranicích. Ochrana vnějších hranic musí podle názoru České republiky probíhat organizovaně. Vyžaduje provázat samotnou ochranu hranic s registračními centry, která nám umožní kontrolu nad tím, kdo a kde do evropského prostoru vstupuje. Na to pak může navázat azylové řízení.

Dalším důležitým tématem tohoto jednání Evropské rady byla spolupráce se třetími zeměmi, a to nejen s africkými státy, ale i se zeměmi Blízkého východu, zejména Tureckem a zeměmi západního Balkánu. Byl připraven Akční plán Evropská unie - Turecko. Jsem velmi rád, že následně 29. listopadu proběhlo jednání Evropské rady za účasti Turecka. Při tom jednání s tureckou stranou jsem jako zástupce České republiky zdůraznil potřebu soustředit se na správu a ochranu společných hranic a také na boj proti převaděčství a pašeráctví na tureckém území. Pokud chceme zabránit dalším tragédiím na moři a zároveň zajistit kontrolu nad vnější hranicí Evropské unie, je nutné nastavit efektivní spolupráci především mezi Řeckem, Tureckem a mezi agenturami Frontex a Europol. Turecko pak musí přijmout nezbytná opatření, aby neposkytovalo volné pole působnosti pro obchodníky s lidmi a pašeráky. To byly naše priority, to byla naše očekávání, vůči kterým jsme byli ochotni Turecku nabídnout materiální i expertní pomoc. Ale platí, že dohoda Evropská unie - Turecko musí být naplňována z obou stran.

Zásady spolupráce s Tureckem už před konáním summitu definoval Akční plán spolupráce Evropské unie a Turecka. Ten jsme schválili na konci října. Stojí na dvou pilířích. Za prvé je nutné, aby Turecko důsledně vymáhalo svoje platné zákony. Říkáme, že pokud Turecko nedělá vše, co mu zákony dovolují, aby zmírnilo migrační tok do Evropy, mělo by to začít okamžitě dělat. Mělo by dojít ke zlepšení podmínek uprchlíků žijících v Turecku, zlepšení v oblasti registrace, azylových řízení i jejich integrace do turecké společnosti, což také zahrnuje jejich lepší přístup na turecký trh práce. Mělo by dojít k potírání pašeráctví a překupnictví. Chceme také zlepšit vzájemnou výměnu informací s Tureckem, začít organizovat návratové akce a podpořit Turecko v boji proti organizovanému zločinu. V důsledku tohoto akčního plánu by Turecko mělo zvýšit efektivitu pobřežní stráže, mělo by přijímat zpět migranty, kteří nemají nárok na azyl, a spolupracovat s Řeckem a Bulharskem při ochraně hranic.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, já tu dohodu s Tureckem zmiňuji takto podrobně zcela záměrně. Je třeba si uvědomit, že Turecko je klíčovým partnerem Evropské unie při řešení migrační krize, ale nejenom řešení migrační krize, při stabilizaci celé oblasti Blízkého východu. Turecko je členem NATO, je členem protiteroristické koalice. A na nedávném incidentu s Ruskem jsme mohli v přímém přenosu sledovat, jak důležité je v dnešní době zachovat racionální přístup rámovaný jasně dohodnutými pravidly. Tak jako členství Turecka v NATO pomohlo zabránit eskalaci turecko-ruského vzdušného konfliktu, tak je potřeba stanovit i jasný evropsky garantovaný rámec vzájemné spolupráce, zejména pokud jde o státy na společných hranicích.

Proč je Turecko důležité? Za prvních deset měsíců roku 2015 vstoupilo do Evropské unie přes 550 tis. migrantů právě přes turecko-řeckou hranici. Přes půl milionu lidí! To je naprosto bezprecedentní zvýšení frekvence na této trase oproti předchozímu roku. A podobný efekt se může zopakovat i v případě Bulharska. Syrská krize bude pokračovat i v tomto roce a není v zájmu nikoho se překvapovat nečekaným zvratem ve vývoji v důsledku nedostatečné výměny informací, v důsledku absence partnerského přístupu, absence pravidel pro společné řešení. Jsem rád, že tady je dohoda s Tureckem. To, co nyní potřebujeme, je kontrola jejího dodržování a oboustranné naplňování této dohody.

V polovině prosince loňského roku následovala Evropská rada, kde jsme se věnovali potřebě zajistit kontrolu na vnějších hranicích. Tato prosincová Evropská rada byla velmi důležitá, protože rozhodla o realizaci návrhu, který jsme jako Česká republika na evropské úrovni dlouhodobě prosazovali, a sice o zřízení společné evropské pohraniční a pobřežní stráže. Zřízení téhle instituce jsme navrhovali jako Česká republika už řadu měsíců předem. Opakovaně jsem na toto téma vystupoval na jednáních Evropské rady. Jsem proto velmi rád, že tato myšlenka byla nakonec akceptována. Nepochybně k tomu přispěla obava z pokračujícího bezvládí na vnějších hranicích, které ohrožuje celý schengenský prostor. I na to jsme ale jako Česká republika upozorňovali od samého počátku.

Evropská komise návrh na zřízení společné pobřežní a pohraniční stráže začlenila do uceleného balíčku opatření k ochraně vnějších hranic. Ten kromě tohoto návrhu zahrnuje také změnu pravidel pro oblast bezpečnosti v schengenském prostoru, konkrétně systematické kontroly prostřednictvím příslušných databází u všech osob, které vstupují do schengenského prostoru nebo jej opouštějí. Chci vás informovat o tom, že vláda České republiky ve svém stanovisku, které přijala 18. ledna letošního roku, tento balíček Evropské komise podpořila.

To, co pokládám za důležité, je, že v rámci společné evropské pohraniční a pobřežní stráže by měl vzniknout také návratový úřad, který by měl poskytovat členským státům nezbytnou podporu, aby dokázaly efektivně vracet nelegálně pobývající osoby. Agentura by měla koordinovat a organizovat návratové operace členských států a v případě zemí, které budou vystaveny nadměrnému migračnímu tlaku, bude mít možnost prosazovat takové návraty i z vlastní iniciativy. Myslím si, že to, co Evropa potřebuje jako jeden ze signálů, že ne každý, kdo se rozhodne do Evropy přijít, může v Evropě získat azyl, je právě fungující návratová politika, která bude reálně fungovat i vůči zemím, jako je třeba Turecko, ale i vůči zemím, jako je třeba Pákistán.

Další opatření, která byla schválena na úrovni Evropské rady a týkají se toho aktuálního evropského balíčku, je otázka systematických kontrol a identifikace. Je zde snaha, aby se zabránilo skrývání skutečné totožnosti. Součástí je také návrh na vytvoření evropského cestovního dokladu, který bude vydáván právě pro účely návratové politiky.

To jsou tedy hlavní návrhy, které byly představeny Evropskou komisí před prosincovým jednáním Evropské rady. Pro Českou republiku je prioritou urychlené přijetí všech nástrojů, které přispějí k omezení migrace do Evropské unie zejména prostřednictvím zesílené a důsledné ochrany exponovaných částí vnější hranice.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se ještě vrátil k otázce, která je pro Českou republiku také velmi důležitá, a to je spolupráce se zeměmi západního Balkánu.

Česká republika patří mezi státy, které si uvědomují, že kromě pomoci zemím, které jsou tady dlouhodobě zasaženy tím, že leží na migrační trase, je potřeba poskytnout maximálně širokou podporu včetně podpory ve formě asistence policie a ve formě podpory humanitární. Jsem velice rád, že Česká republika patří mezi několik málo evropských zemí, které dokázaly vyslat policisty a vojenské vybavení včetně vojenských sil do Maďarska. Patříme mezi země, které pomáhají při regulaci migrace ve Slovinsku, a chystáme se konkrétně pomoci v Makedonii. Jsem také rád, že v té trase západního Balkánu působila také řada našich spontánně organizovaných dobrovolníků. Tito lidé tam jezdili osobně pomáhat, vozili materiální pomoc, deky, oblečení, potraviny, léky. Myslím si, že tyhle dobrovolnické a charitativní aktivity, které zde probíhaly, velmi dobře doplnily pomoc, kterou poskytovala česká vláda vládám Maďarska, Slovinska, ale také vládám Srbska a Makedonie.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se ještě vyjádřil také k bezpečnostní dimenzi ve vztahu k současné migrační krizi. Všechny nás hluboce zasáhly brutální teroristické útoky v Paříži v listopadu loňského roku. Jsem přesvědčený o tom, že nemůžeme ztotožňovat teroristy, kteří systematicky útočí na naše hodnoty a snaží se v nás vyvolat strach, automaticky ztotožňovat s uprchlíky, kteří velmi často před těmito islamistickými radikály utíkají. Vraždy v Paříži a potom také vraždy v Istanbulu, v Mali, v Jakartě a jinde po světě, tyto vraždy mají na svědomí dobře zorganizovaní islamističtí radikálové. Česká republika je součástí mezinárodní koalice proti terorismu a budeme hledat cesty, jak k tomu mezinárodnímu boji proti terorismu přispět.

Nepodceňujeme žádnou z otázek, která se týká zajištění dostatečné vnitřní bezpečnosti v České republice. Už od loňského roku jsme posílili policii i zpravodajské služby, které si nyní mohou dovolit více lidí a efektivnější činnost. V návaznosti na zvýšené riziko teroristických útoků v Evropě jsme se rozhodli vypracovat nový systém hodnocení bezpečnostních rizik na našem území, chcete-li, bezpečnostní audit. Pozorně jsem také sledoval, jak probíhalo vyhlášení mimořádného stavu ve Francii, nejvyššího stupně v Bruselu a akce a aktivity, které na to navazovaly. Je nepochybně potřeba, aby evropské zpravodajské služby mezi sebou maximálně efektivně komunikovaly.

Právě počátkem tohoto týdne se sešla Bezpečnostní rada státu. Bezpečnostní rada státu projednala materiál, který připravil ministr vnitra a který se jmenuje ve zkratce protiteroristický balíček. Protiteroristický balíček obsahuje řadu legislativních i nelegislativních opatření, která mohou v potírání a prevenci terorismu na území České republiky účinně pomoci. Vláda se jím bude zabývat v nejbližší době. Jde nám mimo jiné o zlepšení informovanosti občanů v případě, že by aktuálně hrozilo nebezpečí terorismu. Vláda také navrhuje stanovit nově čtyři stupně bezpečnostního ohrožení terorismem, včetně tedy systému jejich vyhlašování a adekvátní reakce.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, je v zájmu nás všech zabránit v Evropě panice a hysterii. Je to v zájmu nás všech kvůli zachování naší akceschopnosti, kvůli uhájení našich demokratických a liberálních hodnot, ze kterých nesmíme za žádnou cenu ustupovat, a to se týká i svobody slova. Je špatně a bylo by špatně, pokud lidé mají dojem, že se o některých problémech nesmí mluvit. Takový pocit dnes možná mohou mít lidé v Německu v souvislosti se silvestrovskými událostmi v Kolíně nad Rýnem. A je to takové velmi zvláštní selhání tamních médií. Stejně tak platí, že pokud někdo ohlásí přestupek nebo trestný čin, stát musí najít viníka a vymoci spravedlnost a že stát je odpovědný za zajištění bezpečnosti. Ale svoboda slova nesmí znamenat její zneužívání k rozeštvávání, podněcování k násilí a nenávisti. Takové věci český právní řád zakazuje, protože podrývají demokratický systém, a tím i slušné, rozumné a bezpečné soužití.

Znovu chci zdůraznit: cesta je v respektu k rozumu a v respektu k pravidlům.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, ti, kdo dnes žádají v evropských zemích o azyl, musí dodržovat zákony a pravidla. Pokud si žadatelé o azyl neváží nabízené pomoci, pokud páchají trestné činy, musí to být rychlá cesta vedoucí k jejich vyhoštění mimo Evropskou unii.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, ve svém vystoupení jsem popsal hlavní roviny, na kterých Česká republika mohla reagovat a také reagovala na probíhající migrační krizi, jak roviny, které se týkají národní reakce, tak i naše aktivity na úrovni Evropy, naše aktivity, které směřují k zemím mimo Evropu.

Co je v tuto chvíli před námi? Na co bychom se právě v těchto dnech a týdnech měli soustředit? Ve spolupráci s Tureckem a Řeckem je potřeba dosáhnout omezení a regulace migrace na balkánské trase tak, aby se výrazně snížil počet uprchlíků, kteří přicházejí do střední a západní Evropy. To vyžaduje posílení ostrahy hranic jak v Turecku, tak v Řecku. Pokud tato opatření nebudou účinná, bude nutno pro regulaci migrace silněji využít hranice mezi Bulharskem, Makedonií a Řeckem. Bulharsko a Makedonie by v takovém případě měly dostat silnou personální a silnou finanční podporu ze strany Evropské unie. Pokud nebude realizováno ani toto opatření, budeme svědky uzavírání hranic zemí ve střední a jihovýchodní Evropě. Česká republika bude připravena. A pokud by se zvýšil migrační tlak na naše území, posílíme ostrahu našich hranic prostřednictvím příslušníků policie a armády tak, jak jsme se už na to organizačně připravili v roce 2015.

I když jsme na eventuální uzavření části našich hranic připraveni, před uzavíráním hranic jednoznačně česká vláda preferuje společné evropské řešení. Česká republika se bude nadále snažit tomuto evropskému řešení pomoci a budeme společné evropské řešení silně podporovat. Před námi je únorové jednání Evropské rady. Pokud - a zdá se, že nebude svolána žádná jiná mimořádná Evropská rada - pokud se tedy sejdeme až v polovině února, tak Česká republika bude jednoznačně vystupovat ve prospěch co nejsilnější ochrany vnější schengenské hranice, ve prospěch toho, aby byly realizovány dohody, které byly uzavřeny s Tureckem, ve prospěch toho, abychom byli schopni zklidnit situaci ve státech, které leží kolem hranic Evropské unie. Česká vláda bude pokračovat v plnění našich závazků včetně závazků, které jsme dali našim občanům, udělat při respektování pomoci potřebným vše pro zajištění bezpečnosti tady na území České republiky a pro zajištění prevence všech rizik, která mohou být s migrační vlnou spojena.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za vaši pozornost. (Potlesk z lavic ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane premiére. Nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, na jejímž začátku je několik faktických poznámek. První s faktickou poznámkou je přihlášený pan poslanec Mihola, po něm pan poslanec Okamura, pan poslanec Fiedler, pan poslanec Černoch a další. Takže poprosím pana kolegu Miholu, aby vystoupil se svou faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych ocenit obšírné vystoupení pana premiéra, jakožto i přístup vlády České republiky k řešení migrační krize. Jedním z důvodů, proč KDU-ČSL navrhovala zařadit bod věnovaný právě migraci, bylo co nejvíce posílit pozici vlády České republiky pro všechna jednání, která ve spojení s uprchlickou krizí povede. V tomto kontextu mám také připravené usnesení, které bylo dáno v papírové i elektronické podobě k dispozici všem předsedům poslaneckých klubů. Nyní je již v systému, a to jako sněmovní dokument č. 3567, a jsou v něm akceptovány úpravy, se kterými přišel klub TOP 09, kterému tímto děkuji za spolupráci. S usnesením vás doslova seznámím ve svém vystoupení s přednostním právem, protože teď bych to z časových důvodů nestihl.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. A protože jste vystoupil jako první řečník, tak vás požádám, abyste se ujal pozice zpravodaje. (Oživení v sále.) Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Okamura, připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, vaše vláda se snaží aktuálně nastěhovat proti vůli občanů nezákonné imigranty do Králík ve východních Čechách. Občané Králík na Ústeckoorlicku se vašemu sprostému diktátu zoufale brání, a proto předevčírem naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, společně s občany Králík vyhlásilo celostátní petici občanů města Králíky v Pardubickém kraji, kteří se brání umístění jakéhokoli typu zařízení pro imigranty ve svém městě. Vaše vláda se totiž proti jejich vůli snaží do Králík africké a arabské imigranty umístit, jelikož přijetí tisíců nezákonných imigrantů do České republiky již vaše vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL vloni odsouhlasila a nyní se vládní plán začíná realizovat.

Občané Králík předevčírem veřejně před novináři na naší tiskové konferenci zde ve Sněmovně sdělili, že se dozvěděli o záměru vaší vlády z facebooku! To je neuvěřitelně otřesný způsob, jak vaše vláda jedná s občany, jak jimi opovrhuje, jak občany pohrdá! Občanům Králík kvůli rozhodnutí vaší vlády následně hrozí zvýšená kriminalita, znehodnocení cen jejich nemovitostí, odchod firem z regionu, zvýšení nezaměstnanosti a sociální pnutí.

Hejtman Pardubického kraje Netolický z ČSSD řekl, že je pro přijímání migrantů, avšak Králíky nejsou vhodná lokalita. Můžete tedy, pane premiére, občanům České republiky na rovinu a bez vytáček sdělit, kterou lokalitu vaše vláda v České republice považuje za vhodnou pro tisíce arabských a afrických imigrantů, které jste odsouhlasili? Ptám se proto, aby se občané těchto měst a obcí mohli začít včas bránit. A slibuji, že já a naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, bude všem občanům pomáhat, aby se vzepřeli tomuto neuvěřitelnému násilnému diktátu vaší vlády a Evropské unie, tak jako nyní pomáháme v odporu proti vaší vládě občanům Králík.

Celou dobu říkám, že je potřeba zavést nulovou toleranci nezákonné imigrace a uzavřít hranice. A pro začátek bychom u této diskuse mohli přestat používat zavádějící a nepravdivé slovo uprchlík. Začněme používat pravdivé označení ilegální neboli nezákonný imigrant.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vzhledem k počtu faktických poznámek pouze ocituji jednací řád, abychom věděli, k čemu slouží faktické poznámky. Je to § 60 odst. 1: "Poslanec se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu. Nelze v ní však uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce."

Tolik pro pořádek. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Černoch. Prosím.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já nebudu zneužívat faktickou poznámku k prezentaci svých názorů a budu opravdu fakticky reagovat na to, co tady bylo řečeno od pana premiéra. Proslov pana premiéra bohužel nezklamal a byl spíše prezentací toho, co se odehrálo, popisu situace, a nikoli toho, co bychom očekávali my jako poslanci v Poslanecké sněmovně - jak je vláda a Česká republika připravena na řešení pokračování této migrační krize. Protože ze všech stran slyšíme informace, že bude pokračovat, a to v silnější intenzitě než doposud. Takové jsou předpoklady.

Řeči o tom, co by mělo dělat Turecko, jak by mělo postupovat, co by se tam mělo stát, to jsou, prostřednictvím pana předsedajícího, pane premiére opravdu věci, které asi jsme tady měli jiné představy, kdy uslyšíme ne nějaké podmiňovací způsoby týkající se Turecka a tureckého státu, byť s ním tato problematika úzce souvisí, ale určitě nás zajímá, a k tomu vás tedy vyzývám, jak je vláda připravena na to reagovat, na situaci, která bude, že imigranti z Německa se mohou dostat volně k nám, protože jsme v rámci jednoho schengenského prostoru. Že v Německu jim hrozí odmítnutí azylu, co tedy s nimi bude dělat? Jak budeme řešit narůstající problémy, které nás čekají, o kterých slyšíme ze všech stran? Prosil bych o konkrétní sdělení toho, co je vláda připravena dělat, jaké chystá konkrétní kroky. Jak budeme postupovat v případě, že situace na našich hranicích bude neudržitelná nebo situace na hranicích vnějšího schengenského prostoru?

Znovu opakuji, že popisování stavu asi není to, co jsme očekávali od tohoto bodu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám i za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Černoch. Připraví se pan poslanec Holík. Prosím.

 

Poslanec Marek Černoch: Hezké dopoledne, dámy a pánové, děkuji za slovo. Pan premiér mluvil o zájmech, ale zájmech jiných států. Ne občanů České republiky a zájmech České republiky. A pane premiére, lžete, když říkáte, že chceme uzavřít Českou republiku! Nechceme uzavřít Českou republiku, požadujeme pouze striktní kontrolu na hranicích České republiky. tejně tak si myslím, že je lež v případě, kdy říkáte, že migrační krize není invaze. Migrační krize je invaze, má všechny parametry invaze, a pokud s touto invazí nezačneme teď hned bojovat, tak to dopadne s celou Evropou a nejenom s Českou republikou velmi špatně.

Dále bych chtěl říci, že považuji za zcela skandální, když ministr pro lidská práva, ministr vaší vlády pan ministr Dienstbier bagatelizoval sexuální útoky v Německu na Silvestra. Protože říkáte, že budete vyžadovat právní stát. V této chvíli lidé, kteří přicházejí s migrační vlnou, porušovali zákon a právo. Bagatelizovat ministrem pro lidská práva takovéto činy považuji za nehorázné.

Ještě jedna poznámka ohledně pohraniční stráže a stráže schengenského prostoru. Oficiální informace hovoří o tom, že první návrhy by se měly projednávat teprve v polovině tohoto roku. První návrhy už teď nereálné akce, protože už teď víme, že Řecko, Itálie nebudou souhlasit s tím, aby vojáci a pohraniční stráž vstupovala na jejich území. V polovině tohoto roku, když migrační vlna má opět nabývat na své síle už začátkem jara, tedy v březnu tohoto roku. To znamená, že ve chvíli, kdy migrační vlna bude kulminovat, teprve se začne jednat o nějaké pobřežní nebo pohraniční stráži. (Upozornění na uplynutí času.)

Rád bych, jestli byste mohl odpovědět na tuto otázku, zdali vy považujete tuto stráž za reálnou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Holík. Připraví se pan poslanec Šarapatka. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážené dámy a vážení pánové, Česká republika nepatří k zemím se silnou sociální podporou. Proto je zatím imigranty opomíjena. Říkám zatím! Pokud sociální dávky v bohatých západních zemích poklesnou, přesune se příliv k nám. Vy všichni v těch rozdaných materiálech najdete bod - pro Českou republiku je prioritou přijetí nástrojů pro omezení migrantů. Já sám si myslím, že není třeba vymýšlet nic složitého. Dejme prostě migrantům stejné podmínky jako rodilým Čechům, tedy lidem, kteří naši ekonomiku vybudovali. Jestli tady chcete být, budete řádně chodit do práce a vyplňovat výkonové normy. Na sociální dávky budete mít nárok až po odpracování určité doby. Budete ctít českou kulturu, české náboženství a místní tradice. Budete v okolí svých obydlí udržovat pořádek a dodržovat hygienu. Výtržnosti a přestupky vám nebudou promíjeny a budete trestáni stejně jako každý pracující Čech. Nebudeme tolerovat prohlášení: nás si sem pozvala paní Merklová, nám nesmíte nic udělat.

Dámy a pánové, já děkuji a jsem zvědavý, kolik sluníčkářů bude za tento návrh napadeno.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další je pan poslanec Šarapatka a paní poslankyně Langšádlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Dobrý den, děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já se domnívám, že o mně je dostatečně známo, že nejsem žádným podporovatelem nějakých populistických aktivit typu Bártova Úsvitu, Konvičky nebo tak něco, ale myslím si, že tady to téma je skutečně důležité.

Na téma přednesu pana premiéra bych chtěl říct, že to bylo mnoho slov a málo činů. Tady zazněla spousta popisů, ale žádné konkrétní kroky, které jsme udělali nebo uděláme, tady vlastně nezazněly. Hovořilo se tady o celoevropské spolupráci. Podle toho, co vím, tak agentura Frontex existuje od roku 2004. Co se stalo od té doby? No vůbec nic. A to, že se některé evropské státy snaží dneska chránit svoje hranice, to je právě důsledek toho, že nejsou chráněny ty evropské, schengenské hranice.

Hovořilo se tady o spolupráci s Tureckem. Velmi pochybuji. Ten krok, který udělala Evropská komise nebo Evropská unie, považuji spíš za způsob, jak uplatit Turecko, nikoli jak s ním spolupracovat, protože Turecko má z logiky věci úplně odlišné zájmy, než máme my. Ano, pomozme mu, ale ve chvíli, kdy bude Turecko bezezbytku plnit svoje úkoly, nikoli se ho snažit uplatit.

Já se domnívám, že pan premiér tady úplně zapomněl pohovořit o roli Německa, protože nebýt toho, že Německo rozevřelo doširoka náruč a řeklo všem imigrantům pojďte k nám, u nás vám bude dobře, tak by se k nám tolik nehrnuli.

Co se týká těch konkrétních kroků. Já jsem slyšel před několika dny, že náčelník Generálního štábu slíbil 300 vojáků na ochranu našich hranic. Tak já se opravdu domnívám, že 300 vojáčků bude hodně málo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Langšádlovou, připraví se pan poslanec Ondráček. Ještě stále faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Dobrý den, vážený pane premiére, dámy a pánové. Já souhlasím se slovy, která tady pan premiér řekl. Já jsem přesvědčena, že Evropa má šanci situaci vyřešit, že migrační krizi máme šanci vyřešit, ale je to krize. A je-li krize, tak musíme přejít ke krizovému řízení, musíme vyčlenit dostatečné kapacity, finance, zdroje a musíme jednat rychle. Já souhlasím s tím, co tady pan premiér řekl, souhlasím s tím, co překládá Evropská komise. Jsem přesvědčena, že jsou to správné kroky, ale musíme si opravdu uvědomit, že po určitou dobu musíme zkrátka říci, že je to priorita, a je-li něco priorita, tak ostatní otázky, ostatní agendy se mají pozastavit, máme vyčlenit dostatek zdrojů a opravdu jednat rychle. To je tím největším rizikem. To, že ty návrhy, které jsou sice dobré, se nerealizují a nepřijímají v dostatečné rychlosti. Ano, my musíme mít kontrolu hranic, my musíme mít funkční hotspoty, my musíme vymáhat právo. Ano, my musíme mít návratovou politiku, my bychom dokonce měli zřídit humanitární agenturu, protože si nemůžeme dovolit, abychom všechno nechali na neziskových organizacích na Balkáně. Nám se zkrátka může stát, že balkánské země se rozpadnou a budeme tady mít další krizi, jako byla v 90. letech. Tyto všechny kroky jsou správné, strategická smlouva s Tureckem, ale musí být dány jasné termíny, reálné termíny, musí být dána jasná odpovědnost a musí být dostatek zdrojů. V tom je ten problém. My opravdu nemáme čas. My nesmíme ztratit tu svoji část solidarity, ale především odpovědnosti, protože státy se musí chovat odpovědně, zajišťovat bezpečnost svým občanům. Nesmíme připustit živelný průběh. A opravdu velice naléhavě prosím, pane premiére, abyste prosazoval rychlá řešení. Rychlá řešení realizací těch kroků, o kterých jste hovořil. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení časového limitu. Prosím k mikrofonu pana poslance Ondráčka, připraví se pan poslanec Andrle. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, já jsem pečlivě poslouchal, co jste řekl, a musím říci, že jsem tedy velmi zklamán, co jste tady řekl, protože vy už mluvíte jako bruselský politik. Prostě to je absolutně o ničem. Mělo by se, předpokládáme, ale nic faktického. A jestli věříte tomu, co jste říkal, alespoň z poloviny, tak je mi vás upřímně líto, protože to, co říkáte o Turecku, to je prostě tragédie.

Ostraha hranic. Vy tak umíte ekvilibristiku se slovy... Když vezmu váš dokument Rozvoj Policie České republiky 2016 až 2020, který jste schválili minulý týden. Vy říkáte: Ostraha hranic, jsme schopni, uzavřeme hranice, jsme připraveni. Tak já vám přečtu, co jste napsali do vašeho dokumentu: Nově zpracovaný krizový plán k migrační vlně velkého rozsahu, ve kterém se mj. předpokládá znovuzavedení kontrol, nikoli uzavření, na vnitřních hranicích generuje nové požadavky na lidské a finanční zdroje. Tento plán počítá se silami - poslouchejte dobře - 3 655 policistů, 1 513 vojáků Armády České republiky a náklady ve výši 221,5 milionu korun na jeden měsíc.

Mluvíme pouze o znovuzavedení kontrol na hraničních, silničních a železničních přechodech. Nejsme schopni uzavřít státní hranici tak, aby byla neprostupná. Vy mluvíte o uzavření hranic, aby to vypadalo. Přiznejte si, že prostě na to nemáme a nejsme na to připraveni. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, prosím k mikrofonu pana poslance Andrleho, připraví se paní poslankyně Němcová. Poprosím kolegy, aby nepokřikovali v sále. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dobrý den, dámy a pánové, pane předsedo vlády. Já jsem se sice přihlásil do obecné rozpravy, ale bohužel jsem se musel přehlásit sem.

Vynechám úvod a začnu konkrétními věcmi. Asi se mnou budete souhlasit, když řeknu, že zemí, která patří mezi nejvíce postižené a mezi válkou nejvíce zdevastované, je právě Sýrie. Koneckonců, pokud se podíváte na statistiky Ministerstva vnitra, které vám chodily každý týden do mailů - a já vám za ty přehledy děkuji, pane ministře Chovanče -, tak téměř polovina migrantů na našem území byla právě ze Sýrie. Vláda prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí alokovala určitý obnos na okamžitou pomoc, ale tato částka je nedostatečná. Do dotační výzvy na okamžitou pomoc se přihlásilo pět projektů týkajících se přímo Sýrie. Jeden z těchto projektů inicioval i Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského, jehož jsem komturem, ve spolupráci s meziparlamentní skupinou přátel pro Sýrii a Střední východ vedenou paní poslankyní Margitou Balaštíkovou a stranou Úsvit - národní koalice. Pokud bychom dotaci ve výši 2,5 milionu skutečně dostali, dokážeme v Sýrii prostřednictvím patriarchy řádu Lazara Jeho Blaženosti Lahama Řehoře III., jenž vede v Damašku křesťanskou nemocnici, zajistit ubytování pro více jak 500 rodin na dobu jednoho roku. Vím, není to mnoho, ale pro začátek je to lepší, než zde u tohoto pultíku jenom mlátit prázdnou slámu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, obávám se, že váš čas vypršel. A dovolte ještě jedno upozornění. Kolega nás všechny upozorňoval, čemu slouží faktická poznámka. Když dovolíte, toto není faktická poznámka, nereagujete na průběh rozpravy. Já prosím, abychom faktickou poznámku nezneužívali. Děkuji.

Prosím k mikrofonu paní poslankyni Němcovou, připraví se pan poslanec Černoch. Všechno faktické poznámky. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já řeknu, co jsem v projevu pana ministerského předsedy postrádala. Zítra přijíždí do ČR britský premiér, pokud se nemýlím, David Cameron. Velká Británie předložila Evropské unii podmínky, které v podstatě znamenají - budou-li splněny, zůstává Velká Británie součástí EU; nebudou-li splněny, budeme v referendu pravděpodobně hlasovat o našem vystoupení z ní. Já jsem chtěla znát postoj předsedy vlády, který se o této schůzce ani nezmínil, právě k požadavkům Velké Británie, které se týkají:

1. Posílení konkurenceschopnosti EU, snížení byrokracie. Chce to česká vláda podpořit, nebo ne?

2. Posílení pravomocí národních parlamentů na úkor Evropského parlamentu. Bude pan předseda Sobotka souhlasit s Davidem Cameronem i na zahraničních jednáních v tomto ohledu?

3. Zajištění práv nečlenů eurozóny tak, aby je nemohli členové eurozóny ve finančních otázkách přehlasovávat. Budete zastávat shodné stanovisko, nebo nebudete zastávat shodné stanovisko?

Chci znát názor pana předsedy na čtvrtý požadavek britského premiéra na omezení sociálních výhod pro imigranty z EU.

Tohle jsou přece věci, které se budou už řešit zítra. V únoru se sejde Evropská rada. Donald Tusk říká ve shodě s Jeanem-Claudem Junckerem, že pokud se do dvou měsíců něco nestane, Schengen se rozpadá. Do toho všeho jsou volby v Německu, na kterých paní Merkelová stojí, nebo padá, protože asi k tomu všemu směřuje ta lhůta dvou měsíců, na kterých se teď tyhle čelné figury EU shodly. Já jsem na žádnou z těchto věcí neslyšela ani zmínku v projevu pana předsedy vlády a vzhledem k tomu, že nevíme, kdy tato rozprava bude pokračovat, protože mám dojem, že se hraje hra na to, aby byla prodloužena tak, aby nedošlo k usnesení, musím se ptát touto formou.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Další v pořadí je pan poslanec Černoch, poté pan poslanec Okamura - faktické poznámky.

 

Poslanec Marek Černoch: Ještě jednou děkuji za slovo. Ty dvě minuty jsou málo na otázky, takže já bych měl jenom ještě takový jeden dotaz, protože z vašeho vystoupení, pane premiére, mi vyšlo, že dále bude vláda následovat politiku Angely Merkelové a mít pocit, že musíme pomáhat všem, kteří přicházejí do Evropy, i když to ohrožuje občany ČR.

Vy jste mluvil o integračním programu a rád bych se zeptal na jednu věc. Integrační program znamená jazykového poradce, bydlení a práci. Kdo to všechno bude platit? Jakým způsobem bude probíhat ta doba integrace. Jestli ti lidé budou dělat alespoň nějaké veřejně prospěšné práce, protože mi přijde nefér vůči našim občanům dávat někomu zdarma bydlení. Kolik lidí má u nás zdarma bydlení? Kolik lidí dostane práci nebo je jim pomoženo s tím, aby našli práci? Opomenu to, že nevěřím na to, že lidé, kteří přicházejí ze zemí, jako je Střední východ, jako je Afrika, jsou vůbec integrovatelní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a poprosím k mikrofonu pana poslance Okamuru. A doufám, že přichází s faktickou.

 

Poslanec Tomio Okamura: Dovolte mi reagovat na vystoupení pana premiéra. Mluvil jste o Radě Evropy. Pane premiére, v německých a evropských městech zakazují africkým a arabským imigrantům vstup na koupaliště, protože obtěžují a napadají ženy, a vy jste Radě Evropy napsal - cituji: "Budování tolerantní společnosti je jednou z priorit vaší vlády, která se bude stavět proti jakékoliv formě násilí, nepřátelství nebo diskriminace." Podobně jako v německých a evropských městech před lety reagovala některá moravská a česká města, která zakázala vstup agresivním a opilým výtržníkům nebo zlodějům. Proti zákazu tenkrát protestovali Romové, které opatření postihlo nejvíce, a označili ho za rasistické a diskriminační. Takové opatření považuje za diskriminační i Rada Evropy. A co je tedy podle vás větší diskriminace? To, že agresivní a nepřizpůsobivé menšině omezíme práva, aby neškodila slušné většině, nebo je diskriminace, když slušnou většinu nutíme, aby strpěla útoky nepřizpůsobivé menšiny? Pane premiére, považujete tedy zákaz pro arabské a africké imigranty za diskriminační? Pokud ano, budete protestovat v únoru, jak jste tady hovořil ve svém vystoupení, u Rady Evropy? Pokud ne, podpoříte podobná opatření vůči nepřizpůsobivým i u nás? Já bych byl samozřejmě rád.

A chtěl jsem vám na závěr říct, že dokud bude ČR pod diktátem EU, tak nic nevyřešíte. Budete jen řečnit a na skutečný odpor proti této invazi nemáte odvahu, takže proto jste již také odsouhlasili ty tisíce nezákonných imigrantů do České republiky. A hovořil jsem o těch Králíkách, kde zoufalí občané se tomu brání. A jestli máte tu odvahu bránit ČR, tak navrhuji usnesení, že ČR nebude respektovat rozhodnutí EU o kvótách a nebude přijímat nelegální imigranty. Ale jenom připomínám, že již třikrát jste nám tady vloni zamítli náš návrh našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, na referendum o vystoupení z EU a naposledy minulý týden jste nám zamítli petici více než 100 tisíc občanů ČR na referendum o vystoupení z EU, které podepsali internetově i písemnou formou. Takže umožněte občanům demokracii, aby rozhodli o své budoucnosti!

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já chci k tomu jenom dodat, že ve faktické poznámce nemůžete přednášet usnesení, a tudíž jste opět zneužit faktickou poznámku. Já vás příště přeruším, protože jednací řád hovoří jasně. Pokud se chcete takto vyjadřovat a přednášet návrhy usnesení, k tomu slouží rozprava podrobná.

Prosím dalšího v pořadí a tím je místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Připraví se pan poslanec Holík. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, já ve faktické poznámce budu reagovat jenom na to, že postrádám ve vystoupení pana premiéra zásadní věc. Každá migrační krize se může řešit, jedině když se řeší příčiny krize. A my jsme se tady dozvěděli možná, o co vláda usiluje, jakým způsobem to chce řešit. Nepředpokládám, že příčiny krize a jejich řešení bude přednášet pan ministr vnitra, který je přihlášen v řádné rozpravě, ale žádám tedy, aby v rozpravě doplnil pozici vlády o řešení příčin krize, to znamená řešení zejména syrského problému, naše zapojení do této věci a odstranění těchto příčin migrace, včetně jednání s Tureckem, pan ministr zahraničí, abych nemusel ve svém řádném vystoupení na to potom reagovat, protože tohle vážně nebyla zpráva vlády o řešení migrační krize. To byla zpráva, pane předsedo, o tom, jakým způsobem řešíme pouze následky. A to mi opravdu nestačí!

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Holíka, připraví se pan poslanec Schwarzenberg. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Dámy a pánové, dovolte, abych citoval slova pana premiéra. Musíme na linii Bulharsko-Makedonie vytvořit záložní hraniční systém tak, abychom byli schopni regulovat migraci, pokud se to v Turecku nebo Řecku nepodařilo. Takže to by znamenalo oplocení Řecka. Je to sice návrh, který není v přímém rozporu s evropskými pravidly, ale je hodně podivný. Všichni víme, že během loňského roku přes tuto balkánskou cestu prošlo tři čtvrtě milionu migrantů, ale jenom 121 tisícům byly vzaty otisky prstů. Všichni tito lidé mířili většinou do Německa, kde je jich dneska více než milion. Po silvestrovské noci se natolik zvedl odpor vůči těmto imigrantům, že nezbývá než přijmout nějaké jiné opatření. Já beru, že návrh premiéra Sobotky je udělat bránu na Balkáně, aby zůstal zachován schengenský prostor. Ovšem pokud tady Řecko odkrojíme, tak v tom okamžiku si imigranti najdou cestu jinam. Takže jediným řešením je prostě udělat podmínky, aby sem nešli, snížit dotační politiku. A co uděláme s tím milionem, který tady už máme? My jich vrátíme pár tisíc, ale většina tady zůstane. A pokud chceme zajistit bezpečnost našich lidí, tak musíme udělat to, aby se asimilovali mezi lidi, aby nevznikala ghetta, kde jsou vlastní zákony, ghetta, kam se bojí chodit policisté i ve dne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Schwarzenberga, také s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně a poslanci, děkuji panu premiérovi za jeho dlouhou přednášku. Nicméně vzhledem k tomu, že ten konflikt v Sýrii je velmi krutý, velmi závažný a ukončení přílivu uprchlíků je příliš vázáno na otázky, co by měli udělat Turci, že bychom měli zjednat podmínky v Sýrii a v Iráku, aby se lidé vrátili, což pro příští léta nevidím. Vidím, je jasné, že nám tady někteří uprchlíci zůstanou. Postrádám plán, jak tyto lidi integrovat, jak jejich děti naučit česky, jak je samotné naučit česky, aby zde mohli pracovat, poněvadž když je pouze budeme držet v táboře, tak si vytvoříme problémy do budoucnosti. Prosím býti realističtí a vědět, že uprchlíky budeme muset co nejrychleji a nejlépe integrovat. Vše ostatní je podvádění sama sebe.

Děkuji mnohokrát. (Slabý potlesk napravo.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Blažka. Připraví se pan předseda ODS Fiala.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já jsem poslanec opoziční, ale nebudu mít žádné výtky teď, ale spíše prosbu na pana premiéra a ministra zahraničních věcí.

Svět se mění a mění se způsobem, který se mi vůbec nelíbí. Zdá se mi, že se utápíme v detailech - čísla, kolik je migrantů, kolik jich není, kolik je policistů apod., a nějak si nevšímáme toho, že Evropská unie selhává. A měli bychom se věnovat tomu, proč selhává, a měli bychom budovat takovou Unii, která skutečně funguje. Mám obavu, že tomuto se nikdo pořádně nevěnuje, a migrační krize jenom ukázala, že některé úřady, řekněme, evropské či instituce nefungují. Teď prosím vynechám to, co bych mohl říci, že jsme se kdysi dávno přeli třeba ODS a ČSSD, jak ta Unie má vypadat, ale ukazuje se, že ten model, který byl zvolen, není funkční pro případy krizí. Mám velkou obavu, že něco podobného může následovat v NATO.

Pana ministra Babiše bych poprosil, aby se tím také zabýval a nechodil do médií jenom kritizovat, že Evropská unie nefunguje, protože má odpovědnost za to, jak funguje, a měl by se tomu věnovat nejenom proto, aby najednou získával nějaké hlasy. A teď je móda kritizovat Unii, tak ji bude kritizovat taky. Když bude móda, že většina lidí chce Unii nějakou, tak zase bude pro. To nemá žádný smysl.

Takže spíše prosba: věnujte se opravdu těm věcem systémovým. A já mám obavu, že se v detailech utopíme. Svět kolem nás pozoruje, nejsou to všichni naši kamarádi, ať už je to Islámský stát, a teď nechci jmenovat nějaké velmoci, a já mám obavu, že mohou mít jenom radost z toho, co my sami tady vykládáme. Nic nefunguje, říkáme to sami. Nevím, jestli tohle je správná politika navenek. Jsem přesvědčen, že není. A fakt se starejte o věci podstatné s kolegy z ostatních států Evropské unie, nebo to prostě nedopadne dobře.

A já jako člen ODS říkám: Já nechci žít mimo Evropskou unii, protože pak je mi jasné, že ten prostor zůstane volný. A dokážu si představit, kdo ten prostor obsadí, a to už jsem jednou zažil. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Poprosím k mikrofonu pana poslance Petra Fialu s faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Jsem přihlášen samozřejmě do obecné rozpravy, ale na tu se nedostane, tak budu ve faktické poznámce krátce reagovat na to, co tady říkal pan premiér.

Já jsem ho velmi bedlivě poslouchal, ale nedověděl jsem se, jak se vláda vlastně chce zachovat v těch věcech, které teď bude projednávat Evropská unie ve věci migrační krize, a jak budeme reagovat na aktuální věci. To byla celá řada fakt, dat, informací, které si můžeme různě přečíst, ale nebylo to to, co má vláda dělat i na základě usnesení této Sněmovny.

Já bych vám, pane premiére, připomenul rád, že v usnesení této Sněmovny z 25. schůze z února loňského roku se říká: Sněmovna žádá vládu o průběžné informování Sněmovny o postojích, které bude obhajovat na všech zahraničněpolitických jednáních zabývajících se bezpečnostní a migrační politikou, tedy o postojích, které vláda bude obhajovat. Nic takového jsme tady neslyšeli. My jsme neslyšeli názory vlády na věci, které se budou teď projednávat v Evropské unii.

Já potom, až budu mít možnost vystoupit - doufám, že budu mít možnost vystoupit, tak vám položím řadu konkrétních otázek. Tady jenom komentář vašeho vystoupení. Třeba jste řekl, že společná pobřežní a pohraniční stráž, což je instrument, o kterém mám vážné pochybnosti, že to je věc, kterou jste řadu měsíců vy za českou vládu navrhoval v Evropské unii. A dokonce to vypadalo tak, že to je tedy váš návrh, který Evropská unie přijala. No jestli je to tak, tak bych očekával, že nám to řeknete v Poslanecké sněmovně, protože to je opravdu vážná věc.

Také by mě zajímalo, jak se vláda postaví k těm věcem, které se dějí v těchto dnech. Německo začíná uvažovat o stropu pro migranty, Rakousko dalo jasný strop počtu uprchlíků, které chce přijímat. A ten strop zřejmě bude naplněn do konce března. To je přece výzva pro Českou republiku, aby na to nějak reagovala, aby se k tomu nějak postavila. To jsou věci, které bychom od vás očekávali. A já věřím, že se k nim ještě v průběhu obecné debaty vyjádříte.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní s faktickou k mikrofonu poprosím ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji vám. Dámy a pánové, já vás ujišťuji, že bych velice rád odpověděl na otázky, které tady položil teď pan poslanec Fiala o nových vyjádřeních pana prezidenta Gaucka v Německu a dalších a o té situaci, která je v Evropě, která je určitě podstatná. Jsem si ale prakticky jist, že se k tomu v rámci obecné rozpravy do 13 hodin nedostanu, takže bohužel z mých úst neuslyšíte nic z toho, co by podle mne také velice stálo za to, kdyby se ve Sněmovně mluvilo, a bylo by to velmi důležité. Ale protože můj čas je velmi nemilosrdně omezený, tak mi dovolte aspoň jedinou poznámku.

Mně připadá opravdu naprosto nehorázné, nepřesné a zavrženíhodné, když tady musím poslouchat poslance, kteří vykládají o tom, jak tato vláda nic nedělá. Dovolte, abych vám řekl jedinou věc. Dnes jsem jednal s představiteli Červeného kříže, kteří působí na 80 procentech Sýrie. A jednáme o tom, co jsme, jak víte dobře, projednávali s Federicou Mogherini. V pondělí jsem o tom mluvil s celou řadou ministrů evropských včetně jordánského ministra zahraničí, že Česká republika, která má zastupitelský úřad, je to něco, na čem jsme se dohodli s premiérem a s ministry vlády. Česká republika se snaží umožnit průnik humanitární do oblasti, kde jsme se doposud v Sýrii nedostali. A je to něco, co je v podstatě předmětem debaty dokonce na fóru 28 ministrů na jednání s jordánským ministrem zahraničí. To je něco, s čím je dneska spojena Česká republika. Mohl bych tady o tom mluvit dlouze, zřejmě k tomu nebudu mít prostor. A přátelé, Sýrie, to je dneska srdce temnoty. Sýrie je dneska jeden z těch největších problémů, který je zdrojem krize, které čelíme. A je to něco, v čem se Česká republika - a věřím, že to mohu říci kompetentně - angažuje.

Mluvit o nedělání, a mohl bych mluvit o ministru Chovancovi, o Ministerstvu vnitra, které působí v Makedonii, Slovinsku, Chorvatsku a v dalších zemích. Prosím vás, byl bych rád, když tady dochází k tomu masovému zneužívání faktických poznámek, aby jednou tady bylo možné taky poslouchat, poslouchat to, co říká premiér, co říkají ministři vlády, a pak já tady nemusel reagovat na tak nesmyslná obvinění, která s realitou nemají vůbec nic společného!(Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Černocha. Připraví se pan poslanec Lank. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo a děkuji, že mohu reagovat na pana ministra Zaorálka.

Pane ministře, z usnesení, které bylo schváleno loni, vyplývá, že vláda má dávat informaci Poslanecké sněmovně. My tady jako opozice musíme prosit, abyste tu informaci dali. A když se to včera nějakým zázrakem povedlo prohlasovat, tak dnes hodinu posloucháme projev o tom, jaká je vlastně situace, ale ne o tom, co se bude dělat.

Teď pozoruji pana premiéra. Omlouvám se, pane premiére, ale celou tu dobu jste na telefonu, díváte se na telefon, listujete si v telefonu. Tak o čem je ta debata? Je o tom, co budeme dělat jako Česká republika? Jestli se tedy bude chránit státní hranice České republiky, nebo se budeme spoléhat na Evropskou unii?

Já jsem byl na setkání s paní Mogherini. Slyšel jsem její odpovědi. Ani jednou neodpověděla fakticky. Vždy to bylo plavání, politická diplomacie. Neřekla ani slovo. I na sexuální útoky, kde si myslím, že je odpověď jednoznačná a odsuzující, tak řekla, že se to tady v Evropě děje a že to dělají i starousedlíci, a že se to stalo v Německu, tak ona s tím nemá nic společného. To se vám zdá jako relativní odpověď?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Lanka a připraví se pan poslanec Okamura. Prosím.

 

Poslanec Martin Lank: Hezké odpoledne. Děkuji za slovo. Dovolím si jenom krátkou, opravdu faktickou poznámku k úvodnímu projevu pana premiéra. Pan premiér mi včera sliboval, že bude mluvit dlouze a detailně, tak musím uznat, že toto splnil. Nicméně mnoho nového jsme se nedozvěděli. Nevím, jestli s tímto jeho projevem je vůbec někdo spokojený. Já tedy ne, protože jsem se nedozvěděl to, co mě zajímá nejvíc: Jaký je ten vývoj a jestli vláda nějakým způsobem je připravená na další řešení a další vývoj. Omlouvám se, ale chvílemi jsem měl pocit, že neposlouchám premiéra České republiky, ale nějakého vrcholného představitele Evropské unie.

Je jasné a evidentní, že řada okolních států připravuje urychleně novou legislativu, aby na současné problémy mohla reagovat. Tak se ptám, jestli i my jsme připraveni. A zejména by mě zajímalo, jak je připravena vláda reagovat na náš návrh novely zákona o azylu, který bude jasně říkat, že pokud se u nás někdo dopustí trestného činu, tak se azylové řízení zastavuje. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Okamuru. Připraví se pan poslanec Vácha a po něm paní poslankyně Němcová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ano, dovolte mi reagovat na pana ministra zahraničí Zaorálka. No tak vy jednáte, ale to je snad argumentace jako z mateřské školky. Přece jednat můžete ve prospěch nebo v neprospěch. A vy jednáte, vaše vláda jedná, ale trvale proti vůli většiny občanů České republiky a proti tomu, co si přejí občané, tedy majitelé této země. Vy jednáte ve prospěch Evropské unie. Kdybyste jednali ve prospěch občanů Evropské unie, tak už tady třikrát nezamítnete náš návrh na referendum o vystoupení z Evropské unie, abyste umožnili občanům, tedy majitelům země, rozhodnout o své budoucnosti.

Druhá věc je také ta, že vy tady na jednu stranu říkáte, jak je všechno v pořádku a jak - protože já jsem od vás dostal dopis, pane premiére, na základě odpovědi na moji ústní interpelaci, že protože jsme v Evropské unii, tak jsme museli přijmout ty nezákonné imigranty. No jo, ale já se vás znovu ptám, že tady například občané Králík na Ústeckoorlicku, že proti jejich vůli se jim tam snažíte ty imigranty nastěhovat, oni se to dozvídají z facebooku, zoufale dělají petice, dokonce i místní organizace ČSSD nás přišla na tiskovou konferenci předevčírem do Sněmovny podpořit, místopředsedkyně vaší místní organizace ČSSD. Na tiskové konferenci spolu s námi, když jsme vyhlašovali tu petici, protože chceme pomoci zoufalým občanům Králík, tak tam byli zástupci SPO, které je ve vedení Pardubického kraje, podpůrný dopis poslala i místní organizace KSČM za Ústeckoorlicko. To znamená, v podstatě vy jednáte proti všem. Vy jednáte proti všem normálním lidem, protože oni to prostě nechtějí. A vnucujete tady nevratné kroky, které nadobro ovlivní kriminalitu v České republice, sociální pnutí, nemáme na to peníze, a pořád tady říkáte - jednáme, jednáme.

Takže znovu jsem vám chtěl říci - ano, vy jednáte, ale trvale proti vůli většiny občanů České republiky a spoléháte na to, že občané mají krátkou paměť a že to třeba za dva roky vyšumí. Tak to ale nebude.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Váchu, připraví se paní poslankyně Němcová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Já jsem nechtěl vystupovat, ale pak musím opravdu vystoupit a reagovat na vystoupení pana ministra zahraničních věcí. Jsou to asi dva, bylo to v podstatě rok před migrační krizí, dva roky poté, co byl konflikt v Sýrii, jsem interpeloval předsedu vlády ve věci, jak Česká republika pomůže migrantům, nebo jakým způsobem pomůže těm lidem, kteří utíkají ze Sýrie. A pan ministr Zaorálek říkal, že jednají.

Já bych chtěl zdůraznit to, co tady říkala kolegyně Langšádlová: musíte začít jednat. Já jsem vás na to upozorňoval možná rok před migrační krizí, kdy Amnesty International měla petici ohledně pomoci syrským uprchlíkům. Kdybyste začali, kdyby Evropská unie začala reagovat rok před migrační krizí, kdy už na tento problém upozorňovaly nevládní organizace, tak jsme se možná nedostali, a nejenom my, u nás těch migrantů tolik není, ale my jsme součástí Evropské unie, to znamená celá Evropská unie by nebyla v takové krizi, jako je teď. Kdybychom začali jednat akčně rok před migrační krizí, nebyli bychom tam, kde jsme teď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Němcovou. Připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Já jsem ve své předchozí poznámce požádala pana premiéra o odpovědi, o stanovisko k tomu, co navrhuje Velká Británie. Moc bych ho chtěla požádat, jestli do té jedné hodiny si vybere s přednostním právem vystoupení a odpověděl na tyto otázky, protože zítra pan premiér (Cameron) přijíždí, a informovat nás o tom, co bylo, mě už tolik nezajímá. Já chci vědět, co hodlá vláda zítra obhajovat.

Druhá poznámka se týká toho, co zde říkal můj pan kolega Pavel Blažek. Evropa skutečně a svět kolem nás se mění. V souvislosti s tím mě napadla ještě jedna otázka, na kterou jsem nezaznamenala žádnou reakci od pana premiéra. Myslím tím debatu o tom, že celá evropská kultura, všichni to opakujeme, je založena na křesťansko-židovských kořenech. Jestli se díváte dobře na to, co se v Evropě děje, tak německé židovské obce oznamují, že mají strach, že státní moc v Německu se rozpadá, a 8 tisíc německých Židů je připraveno emigrovat do Izraele. 43 % ze 600členné komunity francouzských Židů oznamuje, že je připraveno emigrovat do Izraele. A já se proto chci zeptat, jestli platí ta teze o tom, že Evropa může žít právě pouze do tehdy, dokud bude respektovat své křesťansko-židovské kořeny. Jaká je vaše informace o tom, že Židé Evropu opouštějí a vlastně je nahrazují muslimové. Vedete někde, pane premiére, o této otázce evropských Židů rozpravu na mezinárodním fóru? Dotkli jste se tohoto tématu a víte důvody, proč Židé opouštějí Evropu? Protože sami uvádějí, že se bojí muslimského přílivu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Jenom pro informaci uvádím, že pan premiér je přihlášen s přednostním právem jako první v pořadí, ale jsou faktické poznámky, které musím vypořádat. To znamená, že pokud byste se přihlásil s faktickou, jsou před vámi ještě tři přihlášení. (Premiér Sobotka, chystající se přijít k řečništi, mimo mikrofon: To bych zneužil faktickou.) Takže poprosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já nebudu zneužívat tu faktickou poznámku a budu reagovat na to, co tady zaznělo přede mnou.

Já jsem byl překvapen vystoupením pana ministra zahraničních věcí Zaorálka, že tady jde o to, aby tady mluvili ministři a premiér. No, já si myslím, že už tady mluvili dostatečně dlouho, mluvili tady při mimořádné schůzi k tomuto tématu migrace, kterou jsme už svolali v Poslanecké sněmovně, a odehrálo se to způsobem, že prostě ministři mluvili a uváděli historii, popisovali to, co bylo, to, co nás vůbec nezajímá, to, co všichni známe.

Vláda je výkonný orgán. Já se domnívám, že by proto měla konat. To je asi její hlavní poslání.

A pane premiére prostřednictvím paní předsedající, vy jste ve vašem úvodním proslovu zmínil stanovisko vlády z 18. ledna 2016. Já jsem se snažil tento dokument najít, nevím, jestli jsem tedy našel ten správný, protože ten dokument, který mám tady před sebou, zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 31. prosince 2015, je úplně ve stejném duchu, jako byl zdejší projev. Cituji: Česká republika nadále zastává pozici, že proces relokací bude možné spustit. Konstatuje, že hotspoty fungující v Itálii jsou pouze dva, Lampedusa, Trapani, a jeden hotspot v Řecku na ostrově Lesbos. A já se tedy ptám, ty hotspoty, pokud vím, nepřibývají, očekáváme asi zhruba ztrojnásobení té migrační vlny, a co tedy budeme dělat. Jaká je připravenost? To, co tady slyšíme od vás celou dobu, to je pouze popisování stavu, ale my chceme vědět, jak budeme reagovat na to, co nás čeká. Z vašich zpráv a z vašich proslovů jsme se to nedozvěděli.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Plzáka. Připraví se paní poslankyně Dobešová, pan poslanec Benešík a pak pan premiér aspoň s faktickou. Řádnou? Tak musíme počkat až vyčerpáme faktické.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní předsedající. Velmi krátká faktická poznámka na kolegu Okamuru, který sem zamontoval ještě přijetí ústavního zákona o vystoupení z Evropské unie.

Pane kolego prostřednictvím paní předsedající, co se změní, když vystoupíme z Evropské unie, v otázce uprchlíků? Vždyť tu ženevskou konvenci, konkrétně tu z roku 1952 o právech uprchlíků, nepodepsala Evropská unie. Tu podepsala Československá republika. A když sem prostě ti lidé budou žádat o ochranu nebo o azyl, tak my je budeme muset vypořádat jako republika. To s tím přece nemá vůbec nic společného. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Dobešovou. Připraví se pan poslanec Benešík. Všechno faktické poznámky.

 

Poslankyně Ivana Dobešová: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, vážená vládo, děkuji za slovo. Já jenom chci reagovat na to, co se tady ve Sněmovně děje. Ten bod, který projednáváme, se jmenuje Informace vlády České republiky o migrační krizi, ale to, co se strhlo po projevu pana premiéra, mi připomíná spletení jazyků. Všichni mluvíme o jednom a máme na to různé názory. Já myslím, že už bychom se měli začít poslouchat, měli o tom méně diskutovat a více dělat. A jediné, co já osobně vidím jako chybu koalice a vlády, je, že nedává dostatečně vědět, co všechno dělá. A ona dělá hodně, akorát opozice neustále útočí a říká, co by se mělo dělat, a snaží se na to získat své body.

Dámy a pánové, tady jsme na jedné lodi. Tady nejde o to, kdo vyhraje! Tady buď to všichni přežijeme ve zdraví, anebo ne. Já jsem měla velkou radost na začátku diskuze, když jsme o tom začínali hovořit, že jsme byli všichni nastejno, všichni jsme mluvili stejně o migraci. A najednou jsou na to různé názory.

To má jediné řešení. Uzavřít hranici, vyjednávat v rámci Evropy. A věřte mi, že to není jednoduché, protože já na ta jednání jezdím v rámci OBSE. Ta pozice západní části Evropy je úplně jiná než naše a přesvědčit je, aby přijali naše stanoviska, je velmi komplikované. Takže já si vážné vážím vlády a toho, co dělá v krocích, aby udržela situaci pod rukama tak, jak má.

A další bod je připravit se na krizi. Ta může přijít. Nikdo z nás neví, co bude zítra nebo pozítří. A nikdo není chytrá horákyně, to se na mě nezlobte. Jestli tady budeme pořád vést takovéhle diskuze, tak má Evropa našlápnuto být brzy Blízkým východem! Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Benešíka, připraví se pan poslanec Černoch. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, vážená vládo. Velmi stručně. Zaznělo jméno Federiky Mogherini, vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku, se kterou jsme měli možnost se setkat. Souhlasím s tím, že její názory z velké části absolutně nesdílím, ale co bylo potěšující, že vyjádřila pochvalu České republice nad tím, jak se chová v migrační krizi. Pro mě je to známka toho, že i snad Federica Mogherini a Evropská komise, tak jak to už dělá celá řada vlád v Evropské unii, která nás odsuzovala za to, jaký máme postoj k migrační krizi před půl rokem, před rokem, že i Evropská komise konečně začne přebírat názor České republiky. To znamená, zabezpečit hranice, bezpečí občanů naší země na prvním místě, pomáhat v místech konfliktů, pomáhat tam, kde se dostávají migranti v první instanci, a ne tomu nechat volný průběh a pak si to tady nějak přebereme. Prostě deset milionů lidí, kteří sem přijdou během dvou nebo tří nebo pěti let, což samozřejmě může hrozit, si prostě jen tak nepřebereme. To prostě tak je. To je v podstatě to, co jsem chtěl říct.

A potom další věc je, ještě k paní Mogherini. Ona mně opakovaně tvrdila, že tito migranti nebo žadatelé o azyl jdou do Evropské unie jako takové. Já jsem se jí marně snažil vysvětlit, a je to vidět na číslech, je to prostě vidět na těch tocích, oni nejdou do Evropské unie jako takové, takových je minimum, oni jdou do konkrétních zemí Evropské unie, nebo dokonce do zemí, které nejsou v Evropské unii a jsou v Evropě. A já si myslím, že se posuneme dál, pokud vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku začne vnímat realitu. Česká vláda ji vnímá. Děkuji. (Potlesk zejména v levé části sálu).

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Černocha. Také s faktickou.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Paní kolegyně Dobešová je z vládní strany. Chápu její názor a víte velmi dobře, vašim prostřednictvím, paní místopředsedkyně, že jezdíme na ta jednání společně, že to odpracováváme, jak můžeme. Ale jak je možné říci, že mluvíme všichni stejným jazykem, jak je možné, že ve chvíli, kdy jsme přehlasováni v kvótách, tak ty kvóty prostě přijmeme a podřídíme se jim, nebojujeme vůbec žádným způsobem proti tomu? V té chvíli nemělo tedy vůbec smysl proti kvótám být, protože ve chvíli, kdy jsou přijaty a my se jim podřídíme, tak ten krok jedna jako by nebyl.

Další věc, která je, k panu doktoru Plzákovi, poslanci Plzákovi, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně. Ženevské konvence jsou stavěny na jednotlivce, kteří prchají před válkou, kteří prchají před perzekucí ve své zemi, ale nejsou stavěny pro zhruba 80 % ekonomických migrantů, kteří do Evropy přicházejí. A to je realita. To je realita!

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera s faktickou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Velmi krátce, ani nebudu potřebovat dvě minuty. Já jenom musím sdělit, že nemohu souhlasit s kolegou Benešíkem. Jestliže je komisařka Evropské unie, která má na starosti migraci, tak Evropská unie dovedla migrační politiku do stavu, kde je, kdy to nazýváme krizí, kdy víme, že to je velký problém. Nemohu souhlasit s tím, že její hodnocení je pro nás pozitivní. Tato paní komisařka - mnoho lidí v České republice dlouho nevědělo, že taková komisařka existuje, jak se jmenuje, protože jak správně pan premiér Sobotka ve svém úvodním projevu řekl, Evropská unie ignorovala po dobu čtyř let narůstání tohoto migračního problému. Takže já hodnocení paní eurokomisařky Mogherini nemohu brát jako pozitivní.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, už jsem chtěla říct, že s přednostním právem pan premiér, ale pan poslanec Sklenák má faktickou poznámku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Jak řekla paní poslankyně Dobešová, ten bod se jmenuje Informace vlády České republiky o migrační krizi a je neuvěřitelné, že ministři zde sedí, jsou připraveni tu informaci podat a nejsou schopni se dostat ke slovu. Sociální demokracie byla proti tomu, aby ten bod byl zařazen, a já myslím, že teď už všichni víte proč. Protože máme určité zkušenosti a máme předvídavost. Poslanci z KDU-ČSL říkali, že chtějí, aby Sněmovna přijala usnesení a aby vláda měla mandát Sněmovny. Je zřejmé, že k tomu nedojde a ty informace od ministrů se zřejmě taky nedozvíme. Takže přátelé, já doporučuji přenést tuto diskuzi na výbor pro evropské záležitosti, a pakliže tam bude shoda, že by Poslanecká sněmovna měla přijmout nějaké usnesení, tak přijít s návrhem tohoto výboru a seriózně se zde bavit o tom, jaké usnesení Sněmovna přijme a jaký to má smysl. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S faktickou pan poslanec Černoch.

 

Poslanec Marek Černoch: Já se omlouvám, pane kolego Sklenáku, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, ale je tady usnesení z minulého roku a to není naplňováno. Když bude naplňováno a nebudeme si to muset jako opozice vyprošovat, tak v té chvíli ten čas na to bude. Bohužel, a je to smutné, že tento bod ve chvíli, kdy jsem ho navrhl a povedlo se ho prosadit, tak je na něj málo času a musíme využívat faktické poznámky, abychom se vůbec dostali na řadu. Tohle je smutné! Ve výboru evropských záležitostí se o tom diskutuje, přijímají se tam usnesení, ale Sněmovna má právo a občané mají právo vědět, jakým způsobem postupuje česká vláda a Česká republika v imigrační krizi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní s přednostním právem pan premiér Sobotka. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem se snažil opakovaně přihlásit do rozpravy. Nechci vyčítat paní místopředsedkyni, že mi nedala slovo, protože to bylo pravděpodobně v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Mně jenom připadá zvláštní, kam se to z hlediska výkladu a praxe tohoto jednacího řádu v Poslanecké sněmovně dostalo. Protože místo toho, aby mohli vystoupit ti, kdo se řádně přihlásili, místo toho, abychom tady mohli slyšet vystoupení zástupců všech parlamentních frakcí, aby se k tomu mohla vyjádřit opozice, aby se k tomu mohla vyjádřit koalice, tak tady prostě máme řetěz faktických poznámek v zásadě jednoho poslaneckého klubu nebo jedné skupiny poslanců, která znemožní nejenom vystoupení dalších zástupců, ale neumožní vlastně ani reagovat v té rozpravě, protože je tady řetěz faktických poznámek. A já se rozhodně nechci zařazovat mezi ty, kdo zneužívají faktické poznámky a oddalují řádná vystoupení.

V minulosti to bývalo tak, že když se vedla tato diskuse, tak skutečně se faktické poznámky takto nepoužívaly. Poslanci se řádně přihlásili, vystoupili v rozpravě, mohli argumentovat, protože je velmi obtížné v těch dvou minutách faktické poznámky argumentovat strukturovaně tak, aby vůbec debata tady měla smysl. V okamžiku, kdy přejdeme na klipy, kdy přejdeme na dvouminutové faktické poznámky, tak se to zvrhává v urážky, zvrhává se to do nějakých mediálních sloganů a už je to jenom parodie na debatu.

Pokládám za docela zvláštní, jestliže se tady objevují poznámky o tom, že jsem tu zprávu neměl přednášet tak dlouho, jako jsem ji přednášel. Kdybych ji přednesl za pět minut, tak mě nepochybně obviníte z toho, že jsem ji odbyl. Kdybych tam neuvedl fakta, tak byste mě obvinili z toho, že jsem tam neuvedl fakta. Kdybych tam nemluvil o zahraničí, tak byste mě obvinili z toho, že jsem zapomněl na cizinu, a kdybych se nevěnoval tomu, co jsme udělali doma, tak byste řekli, že to bylo jenom zahraniční expozé, kde jsem se nedotkl poměrů v České republice.

Za chvíli končí čas, který je určen pro tuto debatu. Sociální demokracie nebyla ten, kdo naplánoval tento termín, prohlasovalo se tady v Poslanecké sněmovně na jedenáctou hodinu a v okamžiku, kdy jste o tom návrhu hlasovali, tak jsme všichni věděli, že na diskusi budou jenom dvě hodiny a že pak ta diskuse bude muset pokračovat v nějaké jiném termínu. Tak to prostě je. Já bych se jenom přimlouval za to, abychom skutečně nezneužívali faktické poznámky, nevytvářeli tady řetězce faktických poznámek, které si uzurpuje jenom jedna část Poslanecké sněmovny, a potom zkresluje ten obraz a zkresluje to názorové rozložení, které tady dneska v Poslanecké sněmovně je. Pamatuji si tady lepší debaty, kdy vystupovali lídři frakcí, vystupovali představitelé těch jednotlivých názorů, byla to tady debata, byl to jejich střet, ale nebylo to vytěsňování, procedurální vytěsňování jiného názoru tím, že se řetězí jedna faktická poznámka za druhou a já jako předseda vlády ani nemohu na ně reagovat prostě proto, že nemohu přednostního práva využít, protože se tady řetězí faktické poznámky. Tohle dobře není a myslím si, že je to námět pro úvahu nás všech tady v Poslanecké sněmovně, jak vést takovéto zásadní debaty, jako je debata o migraci, jako je debata o naší budoucnosti.

A já teď nechci reagovat na všechno, co tady zaznělo, protože pro to nemám čas. Ve 13 hodin se končí, je polední přestávka. Ale chci reagovat na dvě věci.

Za prvé byl tady dotaz paní poslankyně Němcové, který se přímo netýkal té migrační debaty, nicméně chci potvrdit jasnou pozici české vlády, kterou máme. My jsme připraveni jednat o návrzích Velké Británie na změny v Evropské unii, pokud to nepůjde proti zájmům České republiky a pokud to nepůjde proti funkčnímu systému, který by dneska v Evropské unii měl existovat. Určitě návrhy na zjednodušení byrokracie, administrativy, na reformy Evropské unie, které zvýší její konkurenceschopnost, no nepochybně ano, to jsme připraveni podpořit. Pokud s tím Britové přicházejí, tak určitě v nás v tomto budou mít spojence. Pokud ale Britové navrhují, že zde budou platit opatření, která budou diskriminační vůči občanům Evropské unie, kteří přijdou pracovat do Velké Británie, tak tady v nás spojence mít nebudou. Ale je důležitá strategická úvaha. Já bych byl nerad, abychom byli v zajetí detailů těch britských návrhů, které vlastně ani ještě podrobně představeny nebyly. Ale to, co je důležité, je strategická úvaha. Přejeme si, aby Británie zůstala v Evropské unii? Česká vláda říká ano, přejeme si, aby Británie zůstala v Evropské unii. Protože dokážete si představit, když Británie opustí unii, Evropu to strategicky oslabí - i v bezpečnostních otázkách, v zahraničněpolitických to přece Evropu strategicky oslabí. Takže nepřipusťme to, udělejme všechno pro to, aby Britové zůstali na palubě. Ale jedinou věc nemůžeme, všichni, jak jsme tady. Nemůžeme hlasovat v tom britském referendu. Tam budou hlasovat britští občané a ti nakonec rozhodnou o tom, jestli jejich země v Unii zůstane, nebo ne. Ale já si nepřeji, aby Británie vystoupila a jako předseda vlády se budu snažit pomáhat tomu, aby k této vážné strategické chybě v rámci budoucnosti Evropy nedošlo.

A druhá poznámka k tomu, co zde zaznělo v některých vystoupeních faktické povahy. Ta představa, že vystoupíme z Evropské unie, vážené poslankyně, vážení poslanci, to bychom museli vystoupit odevšad. Museli bychom vystoupit z OSN, museli bychom vystoupit z OBSE, ze všech - z Rady Evropy, izolovat se, uzavřít se, postavit zeď kolem České republiky a tvářit se, že se nás to, co se děje ve světě, netýká. Myslíte si, že tohle je cesta? Tohle prostě cesta není. A já chci jednoznačně odmítnout návrhy na to, abychom vystupovali z Evropské unie. To je naprosto scestná idea, která by poškodila naprostou většinu obyvatel České republiky. Naší zemi se ekonomicky daří. Loni klesla kriminalita o 14 % meziročně, vláda má bezpečnostní situaci pod kontrolou, i když kolem zuří migrační krize. A my uděláme všechno pro to, aby to tak zůstalo. Ale ta prosperita, ta stabilita, ta jistota, investice, pracovní místa, tohle všechno přece také souvisí s tím, že jsme členy Evropské unie. Unie se od toho nedá odmyslit. Naše členství se nedá oddělit od investic, od toho, že jsme vnímáni jako stabilní území, kde je možné slušně podnikat, kde se dá slušně žít, že patříme mezi nejbezpečnější státy na světě, tak to se nedá všechno odmyslet od toho, že jsme členy Evropské unie a že jsme členy NATO.

Já odmítám návrhy na to, abychom vystupovali z Evropské unie, protože kdo to říká, tak jedná proti zájmům naprosté většiny našich obyvatel. A řeknu vám, zejména těch chudších a zejména těch středních vrstev. Protože ti bohatí si to dokážou zařídit, ti mohou žít kdekoliv na světě, ti se prostě odstěhují někam jinam. Ale lidé ze středních a nízkopříjmových skupin, ti takovým způsobem reagovat nemohou. Máme odpovědnost za to, aby naše země byla slušné místo pro život i v příštích letech. A to souvisí s tím, abychom neopouštěli Evropu, abychom byli integrováni na Západě, abychom měli bezpečnostní garance, které dneska máme. Tohle všechno s tím velmi silně souvisí. Takže odmítám ty snahy o izolace, a pokud je odmítám, tak současně říkám a potvrzuji to, co jsem už tady dneska řekl. My jsme aktivní stát. Ukažte mi jiné země v Evropě naší velikosti - jsou i větší země, které se mnohem méně angažují - ukažte mi země, které pomáhají na Balkáně, které tam poslaly policisty a vojáky jako Česká republika, do Maďarska, do Slovinska, do Makedonie. Ukažte mi země, které tam daly tolik humanitárních darů a tolik pomoci, jako dala Česká republika. Ukažte mi zemi, která tolik pomáhá v Jordánsku, jako to děláme my v rámci Evropy, střední a východní Evropy. Není to pravda, že naše země je pasivní, my patříme k té aktivnější části. A já jsem velice rád, že se snažíme podle svých možností a sil přispívat k řešení migrační krize. Ale sami ji nevyřešíme. Sami nezastavíme ten silný migrační proud, který dneska směřuje přes Turecko ze Sýrie, z Iráku a dalších zemí, z Afghánistánu. Tohle vyžaduje koncepční řešení.

Tím se dostávám k závěrečné části tohoto svého vystoupení. Určitě jsem připraven reagovat i v další diskusi, pokud bude pro ni prostor a pokud se opět dostanu na řadu.

K tomu, co zde říkal pan místopředseda Filip. Samozřejmě že příčiny migrace dneska jsou ve zhroucených státech, jako je Irák, který je polozhrouceným státem, jako je Sýrie, která se úplně rozpadla, jako je Libye. Tohle je příčina té migrace. A samozřejmě že v rámci mezinárodního společenství Česká republika tam, kde jsme v Evropě, v OSN, tam, kde máme možnost, tak se snažíme pomoci k tomu, aby se situace stabilizovala. Já jsem velice rád, že patříme i mezi země, které aktivně bojují proti Islámskému státu, protože i porážka Islámského státu znamená vytvoření faktoru, který může stabilizovat situaci na Blízkém východě. Jsme diplomaticky aktivní. A řekl to tady i ministr zahraničí, Česká republika je jedna z posledních zemí, která má funkční ambasádu v Sýrii, a jsme připraveni ji nabídnout a pomáháme jak z hlediska humanitárního, tak i z hlediska zprostředkovávání relevantních informací pro naše spojence, tak abychom byli schopni přispět k dohodě v Sýrii, ke stabilitě v Sýrii jako takové. Čili jsme aktivní a budeme aktivní, zajímají nás příčiny této migrační krize a budeme se také aktivně podílet na jejich řešení.

K těm ostatním věcem jsem samozřejmě připraven reagovat v další části diskuse. A znovu zdůrazňuji: nemohl jsem vystoupit dříve prostě proto, že je tady řetězení faktických poznámek, které podle mého názoru nemá obdoby. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a ještě na závěr faktická poznámka pana poslance Stanjury. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak já jsem v té rozpravě vystupovat nechtěl. My jsme koncentrovali vystoupení našeho poslaneckého klubu do vystoupení paní poslankyně Němcové a pana předsedy Petra Fialy. Nemám vůbec radost z toho, jak ta debata dneska probíhá. Opravdu ne. Ale pokud hledáme viníka, tak není jediný viník. Ale jestli hledáte, pane premiére, hlavního viníka, tak se podívejte do zrcadla. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně, nesouhlasný šum z levé části jednací síně.)

Kdybyste přišel před začátkem schůze a řekl vy nebo vaši kolegové z vládní většiny: máme tady usnesení, chceme ho naplnit, navrhujeme debatu tehdy a tehdy, domluvme si pravidla - já souhlasím s tím, ať se domluví v takovéto debatě pravidla - a pojďme se na těch pravidlech dohodnout, tak to být mohlo. Tento bod jsme si vynutili proti vůli i vás osobně, pane premiére. Vy jste pro ten návrh nehlasoval a zvolil jste zajímavou taktiku, na kterou máte plné právo. Vy jste využil naprosto logicky informace vlády, vystoupil pan premiér. To si myslím, že je naprosto logické, využil jste toho, měl jste poměrně obsáhlé úvodní slovo. A to je dobře, to nekritizuji. Ale současně jste se napsal jako první s přednostním právem do rozpravy. To znamená, kdyby nebyla žádná faktická, tak nejdřív vystoupí pan premiér vlády České republiky s úvodním slovem a jako první v rozpravě pan poslanec Sobotka, který uplatnil své přednostní právo. Takhle to tady probíhá. Vy jste nyní v tomhle vystoupení, které před chvílí skončilo, vystoupil jako první v řádné rozpravě bez faktické připomínky. Je to legitimní, ale je to zvláštní. A musíme z toho ven.

Já navrhuji procedurálně - a nechci dělat něco, že nebudu navrhovat, ať to přerušíme do zítřka, když zítra chcete dělat pokladničky, protože pro vás pokladničky jsou důležitější než migrační krize. Takže já chci navrhnout, abychom tento bod přerušili do úterý do 15.30 hodin, abychom si v úterý na politickém grémiu, které bude určitě v 10 hodin, shodli o tom, v jakém formátu, a když se dohodneme, tak to takhle bude. Já věřím, že předsedové klubů pak tu případnou dohodu ve svých klubech prosadí, aby to bylo v zásadě tak, jak říkal pan premiér. Jako první by vystoupili se stanoviskem klubu reprezentanti těch jednotlivých klubů a pak tomu nechme volný průběh. Ale ta zásadní vystoupení jednotlivých poslaneckých klubů by mohla zaznít a na to musí být dohoda. Já navrhuji, ať to přerušíme do úterý do půl čtvrté a abychom v úterý v 10 hodin na tom grémiu se o takovou dohodu pokusili.

Já za sebe říkám, že jsme připraveni akceptovat pořadí, klidně mohou vystoupit podle velikosti klubů, když si řekneme, tak bude, a pak pustíme do rozpravy všechny ostatní. A záleží na těch klubech, jestli s tím vystoupí jako první ten, kdo má v tom klubu přednostní právo, nebo někdo, kdo bude reprezentovat klub a vystoupí se stanoviskem klubu. Mimochodem také ten, kdo vystupuje se stanoviskem klubu, má také přednostní právo v tom konkrétním bodě. To je můj (nesrozumitelné) konkrétní návrh. Pokud ho podpoříte, pak uvěřím panu premiérovi, že aspoň dneska má zájem na tom, abychom si dali pravidla té debaty a přesný čas, a pak tu debatu můžeme vést. Je to věc, která naše občany extrémně zajímá, těžko se vysvětluje, že plno jiných bodů projednáváme a tohle neustále odkládáme. Takže tohle je konkrétní návrh k procedurálnímu hlasování. Pokud ho přijmeme, takže můžeme v úterý v deset dopoledne se pokusit na politickém grémiu Poslanecké sněmovny domluvit pravidla tohoto jednání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, pane poslanče. Já svolám kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím, poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

 

Budeme hlasovat o procedurálním návrhu na přerušení tohoto bodu do úterý 26. ledna 15.30 hodin.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 73, do kterého je přihlášeno (už zaznívá potlesk zprava) 122 přítomných, pro 65, proti 37. Návrh byl přijat.

 

Přerušuji projednávání tohoto bodu a v tuto chvíli přerušuji i dopolední jednání. Sejdeme se ve 14.30 hodin, kdy budeme pokračovat dle schváleného programu.

 

(Jednání přerušeno ve 13.03 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Je 14 hodin a 30 minut a budeme pokračovat v našem jednání.

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.