(9.20 hodin)
(pokračuje Babiš)
Vystoupili jsme na Vysoké škole hotelové, Vysoké škole ekonomické a dalších vzdělávacích institucích. Byli jsme diskutovat na konferenci deníku E15 či na akci pořádané Českomoravskou komorou odborových svazů. Několik přednášek jsme měli pro komoru daňových poradců, absolvovali jsme akci s menšími organizacemi, které nás pozvaly, aby se s námi mohly o tomto zákonu bavit. Nespočet schůzek proběhl přímo na Ministerstvu financí za mé účasti. Setkali jsme se s ekonomickými analytiky.
Nad návrhem zákona jsme se sešli s poslaneckým klubem Úsvitu přímé demokracie a KDU-ČSL, jelikož projevily zájem. Zde ve Sněmovně jsme přednášeli na podvýboru pro ekonomiku. A já se znovu ptám: Kde byla ODS a TOP 09? Proč jste nepřišli, že chcete o návrhu zákona diskutovat? Když kritizujete některá ustanovení, proč jste k nim nepředložili pozměňovací návrhy? Proč to konečně neřešíme opravdu věcně a konstruktivně? Fakt tomu nerozumím.
Pan poslanec Stanjura a někteří jeho kolegové zde minule položili otázky týkající se plánovaného IT systému elektronické evidence tržeb. Dovolil bych si na ně stručně odpovědět. Mimochodem poté, co jsem popsal technický princip EET jako komunikaci stroje se strojem, prohlásil pan poslanec Stanjura, že nechce žít ve světě, kterému vládnou stroje. Bál jsem se, že pan poslanec zahodí počítač a telefon a odejde do lesů, ale naštěstí je tady s námi, takže asi to tak nemyslel.
K IT řešení tedy nejprve obecně. Je známou informací, že veškeré práce na vybudování technického řešení, to je investiční náklady, jsou pozastaveny, což bylo mimo jiné konstatováno na jednání vlády dne 20. srpna 2015. Důvodem, proč jsme sáhli k tomuto řešení, které není v praxi státní správy obvyklé, byly eskalující útoky a výrazné zpolitizování a zmedializování věcné i technické roviny celého projektu, které dosáhlo až úrovně zastrašování zaměstnanců státní správy. Ano, zastrašování. Někdo podal anonymní trestní oznámení a policie vyšetřuje zaměstnance Ministerstva financí za pár drobných v porovnání s očekávaným výnosem 18 mld. ročně. Ze všech stran se dělají obstrukce a problémy. Nechceme, aby byl tento klíčový projekt ohrožen účelovým napadáním údajně nezákonného postupu. Koaličním pozměňovacím návrhem jsme tedy navrhli prodloužení legisvakanční lhůty na sedm kalendářních měsíců. V tomto období bude vybudováno a otestováno technické řešení, tedy centrální IT systém elektronické evidence tržeb.
Pokud se jedná o procesní otázky, konstatuji, že projekt elektronické evidence tržeb byl projednán na jednání Rady vlády pro informační společnost, a to 13. dubna 2015.
Co se týče usnesení vlády číslo 889 z 2. listopadu 2015, musím uvést, že i přesto, že projekt byl zahájen před tímto usnesením, Ministerstvo financí připravuje předložení technického řešení Ministerstvu vnitra, respektive útvaru hlavního architekta eGovernmentu. Tatáž situace je i ve vztahu ke zmiňovaným požadavkům zákona o informačních systémech veřejné správy. Konečné řešení IT systémů nelze logicky předložit před schválením zákona vzhledem k výše uvedenému pozastavení prací.
Co se týče zmiňovaného potenciálu rozporu s nařízením eIDAS, v tomto případě došlo zřejmě k nepochopení celé problematiky certifikátu. Bude se jednat o certifikáty vydané vnitřní certifikační autoritou a nebude se tím pádem jednat o certifikáty ve smyslu směrnice 1999/93/ES ani nařízení eIDAS.
Opravdu oceňuji, do jaké míry detailu se kolega Stanjura věcně této problematice věnuje a prostudoval ji, ale mohu ho ujistit, že i v této oblasti jsme samozřejmě spolupracovali s Ministerstvem vnitra a navrhovaný systém není v rozporu se zmiňovaným nařízením. Stejně to není v rozporu se zákonem o účetnictví, jak zde bylo zmiňováno ve vztahu k přenosu účetních záznamů.
Ke zvýšení datového toku, respektive objemu dat. Datová správa ke každé účtence včetně certifikátu je v řádu jednotek kilobytů. Pro názornou představu příklad. Data ze všech účtenek, od všech firem a podnikatelů za jeden den, včetně hypermarketů a obchodních center, odpovídají velikosti přibližně 15 filmů v blu-ray kvalitě. Nebo ještě jinak. Data z účtenky jsou tak malá, že obchod s pěti pokladnami bude mít na internet menší nároky než při čtení internetových novin.
Požadavek pana poslance Stanjury na anonymizaci dat jsem nepochopili, a prosím tedy o vysvětlení. Logicky, pokud by data byla anonymizována, jejich sběr ztrácí pro správce daně smysl a byla by pro ně nepoužitelná, kdyby nevěděl, koho se týkají.
Ještě se vrátím krátce k problematice odcizení či zneužití certifikátu. Je to stejné jako s přístupovými údaji do datové schránky nebo s autentizačními prostředky do internetového bankovnictví. Je nutné je chránit. I kdyby došlo k odcizení a zneužití certifikátu pro evidenci tržeb, bude se to řešit individuálně s daným podnikatelem. Stejně jako když vám ukradnou platební kartu. V žádném případě to neznamená, že by finanční úřad hned doměřoval daň.
Na rozdíl od Chorvatska bude certifikáty vydávat Finanční správa zdarma a bude možné si zažádat i o více certifikátů dle potřeby a specifik fungování konkrétního podnikatele. To může pro podnikatele s větším množstvím pokladních míst řešit problém s náhradou certifikátu v případě odcizení.
K dotazu pana poslance Kučery na protokol pro šifrovaný přenos dat mezi zařízením podnikatele a centrálním IT systémem. Je pravda, že v původní studii proveditelnosti bylo zmíněno užití protokolu SSL, verze 3. V rámci studie šlo pouze o jedno z možných řešení, které se ale v rámci vývoje projektu změnilo. Proto mohu oznámit, že pro bezpečný přenos dat bude využito protokolu TLS, pravděpodobně verze 1.2. Konkrétní verze tohoto protokolu je v diskuzi a bude zveřejněna v rámci rozhraní.
Na zveřejnění rozhraní se ptal pan poslanec Bendl. Hovořil jsem zde o tom, že práce na systémech jsou zastaveny do doby schválení zákona o evidenci tržeb. Následně bude toto rozhraní zveřejněno v řádu několika týdnů, krátce poté bude zprovozněno testovací prostředí pro vývojáře software a dodavatele pokladních řešení. Jen dodávám, že rozhraní bude zveřejněno Finanční správou, nikoliv Ministerstvem financí, protože Ministerstvo financí nebude provozovat centrální systém a nebude mít samozřejmě ani přístup k datům z tohoto systému.
Pan poslanec Bendl se dále ptá, podle čeho budou vybírány subjekty ke kontrole. Již jsem to zde popisoval a rád to ještě zopakuji. Výhodou elektronické evidence tržeb je to, že centrální IT systém dokáže podle nastavených pravidel vyhodnotit, kde může být potenciální problém s krácením tržeb, a na takový subjekt se pak následně zaměří fyzická kontrola. Samozřejmě v čase se tento systém bude zdokonalovat. Na počátku období proto budou kontroly plošné a zaměří se zejména na to, zda má příslušný podnikatel vůbec k dispozici pokladní zařízení. Obdobně jako v jiných zemích zde chceme nastavit určité toleranční období. Cílem rozhodně není podnikatele šikanovat. Zavedení elektronické evidence tržeb má podnikatelskému prostředí pomoci a Finanční správa k tomu musí takto přistupovat.
Pan poslanec Gazdík, kterému děkuji za upřímný zájem o věcnou diskuzi k tomuto zákonu, zde minule vznesl dva okruhy dotazů, na které bych nyní zareagoval.
Prvním okruhem byla problematika vesnických poutí a obdobných akcí. Pan poslanec zmiňuje, že pořadatelem bývá obec, která je často také plátcem DPH. Chtěl bych upozornit, že povinnost evidovat tržby se vztahuje i na neplátce DPH. To jen pro úplnost. Každopádně veřejnoprávní subjekty, jako jsou obce či kraje, jsou vyňaty z povinnosti evidovat tržby. ***