(12.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Dalším dopadem je řešení při příjmu na centrální příjmový bod při kontrole pouze existence certifikátů, jako ověření původce, bez vazby na aplikační logiku. Může přiřadit číslo účtenky i na tzv. falešné účtenky. Stačí zkopírovat ze zařízení certifikát, a může to udělat obsluha, servis. A víte, jak to je u obsluhy, když máte zaměstnance. Já už jsem tady v prvním čtení poukazoval na fenomén kukačky, který je v Chorvatsku. V rámci konkurenčního boje vyšle zaměstnance s cílem, aby neplnil u konkurenta povinnosti, a tím ho poškodil. Pak velmi často předem vybranému člověku takový zaměstnanec nevydá účtenku a v tom okamžiku člověk volá finanční úřad na kontrolu a už je podnikatelský subjekt v problémech. To znamená, bude mít k tomu přístup jak obsluha, tak k tomu bude mít přístup ale i servis. Určitě se shodneme, že každé takové zařízení potřebuje servis. Můžeme vést polemiku, jestli jednou za rok, jednou za měsíc. To ukáže až praxe. Nicméně servis to mít prostě bude. Tito lidé budou mít přístup k této části certifikátu. To znamená, bude možné (nesrozumitelné) účtenku, která bude následně označená jako neplatná, přičemž bude mít číslo účtenky, kterou přidělila finanční správa.
Dalším dopadem bude samozřejmě nutnost pravidelně obnovovat certifikáty, což v každém případě způsobí komplikace dotčeným subjektům. Nevím, kdo z vás má velké zkušenosti s prací s certifikáty, vlastním elektronickým podpisem, zabezpečováním elektronickým podpisem, s instalací certifikátu například při nějakém internetovém spojení s bankou, k obnově certifikátů apod. Není to opravdu nic triviálního. Velmi často na to potřebují zejména ti drobní a živnostníci odborný servis. Někteří poslanci jsou možná lépe zdatní v tomto, ale věřte mi, neposuzujte vždycky počítačovou gramotnost a schopnost ovládat aplikační softwary, certifikáty podle sebe a podívejte se zejména u drobných provozoven, tam, kde nemají odborné aparáty. Samozřejmě u velkých firem, tam problém nebude. Tam odborné aparáty existují ať už v ekonomické, personální, nebo IT oblasti. O těch také nemluvím. To je to, co panu ministru financí vyčítáme, co nechce slyšet - že míří na ty malé ryby. No míří. A my říkáme - pan ministr říká, že míří na všechny - že mnohem lepší by byla cílená kontrola než plošná. Že takhle jsou sprostí podezřelí všichni. A velmi často v debatě slyšíme: My už dneska víme, kdo vlastně neodvádí daně. A teď, až budeme mít EET, tak je jako dostihneme. A já se ptám, když už to víme, tak proč to neřešíme. A pokud to nevíme, tak neříkejme, že víme, že ti nebo oni, tento sektor, jiný sektor, že švindlují a neplní své daňové povinnosti.
Mluvil jsem o nařízení Evropského parlamentu a od 1. července letošního roku bude pro právnické osoby nutné využívat místo elektronické značky... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám kolegové, už jsem to jednou říkal, přestože nás zde není mnoho, tak jestli máte potřebu něco řešit, jděte do předsálí. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Takže od 1. července bude pro právnické osoby v českém právním řádu povinnost místo elektronické značky používat tzv. elektronickou pečeť. A účinnost tohoto zákona bude až po 1. 7., to už dneska víme. Vzhledem k tomu, co je navrženo, tak vznikne povinnost po 1. 7. elektronické značky prostě vyměnit.
Říkal jsem, že věcí mám připraveno poměrně hodně. Nechci mluvit déle než ministr financí, který mluvil zhruba hodinu. Takže já se potom přihlásím někdy mezi ostatními kolegy s dalším vystoupením.
Za prvé dokončím ten odborný pohled zejména, který se týká IT řešení. Možná bych mohl položit ještě další konkrétní dotaz, na který očekávám v příští debatě odpověď. Je mi jasné, že na tak odborné dotazy z IT oblasti nemůže pan ministr financí reagovat okamžitě. To je naprosto pochopitelné.
To nevadí, že jsme ve třetím čtení. Já opravdu, pane místopředsedo, já nevím, jestli byste neměli zvážit ve vedení Sněmovny, uspořádat seminář a vysvětlit, co je třetí čtení. Jediné, co ten zákon říká, že nemohu předkládat pozměňovací návrhy. Jinak je tam napsané, že ve třetím čtení se vede rozprava. Vede se rozprava ve třetím čtení. Pořád slyším, že můžu pouze říkat legislativně technické připomínky. Není to pravda. Ty můžu navrhovat. A nemohu navrhovat žádné pozměňovací návrhy. To je naprostá pravda. Ale ve třetím čtení se vede rozprava. A také jsme slíbili a také jsme udělali, že nebudeme protahovat první a druhé čtení. Myslím si, že když se podíváte zpět, tak mnozí z nás v druhém čtení nevystoupili. Druhé čtení proběhlo poměrně rychle. A pokud mě pan předseda poslaneckého klubu ANO Faltýnek vyzývá k věcné, odborné debatě - říkal jsem, že to vítám. A k tomu patří konkrétní dotazy, na které očekávám odpověď.
Současně říkám, že rozumím, že na konkrétní technický dotaz nemůže ministr financí odpovědět okamžitě. To by bylo i nefér to po něm chtít. Na druhé straně víme všichni, že dneska to není poslední den, kdy to projednáváme, a rád bych na ty dotazy dostal odpověď příště nebo přespříště, nebo kdy uznáte za vhodné, že je třeba se s těmi připomínkami a dotazy vypořádat.
Mě opravdu zajímá - já shrnu první a třetí dotaz - jestli do technického řešení bude, či nebude zataženo Ministerstvo vnitra. Pan ministr Chovanec, pokud si ho dobře pamatuji, u projednávání ani jednou nebyl. Možná částečně. Ale protože se tu jedná o informační systém veřejné správy, ze zákona tuto problematiku má na starosti Ministerstvo vnitra, tak já očekávám, a je to výzva pro pana premiéra, aby příště na otázky neodpovídal ani tak ministr financí jako ministr vnitra, do jehož gesce toto platí. Tam je hlavní architekt eGovernmentu. Tam se vytvářejí stanoviska. Pan ministr vnitra vytváří nový státní podnik. Nevíme, nakolik bude úspěšný, nebo ne. My jsme k těmto plánům poměrně skeptičtí a věřím, že to vláda nakonec neschválí, ale myslím, že i jeho lidé by měli být zapojeni do přípravy technického řešení EET. A nemůže se Ministerstvo vnitra tvářit, jeho civilně správní úsek a úsek, který má na starosti eGovernment, že se ho to netýká a všechno patří financím. Takže očekávám dotazy na to, jestli to projednávali, kdy to bude projednáváno Radě vlády pro informační systémy apod.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Laudát. Prosím, pane předsedo, máte slovo. (Střídání předsedajících.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.
Vážené dámy, vážení pánové, začnu tím, že dopoledne tady s faktickou poznámkou vystoupil můj kolega, místopředseda Sněmovny Petr Gazdík. Jeho vystoupení je interpretováno tak, že snad jsou nějaké rozpory mezi naším zatím stanoviskem ve věci dalšího pokračování argumentací proti tomuto zákonu. Že snad panuje v klubu TOP 09 a Starostové nějaký rozdílný postoj, který může vést k tomu, že ne všichni budeme dál setrvávat na svém stanovisku. Tak vás chci velice důrazně upozornit, i média, že tomu tak není. Že dále trváme na svém stanovisku. Využijeme všech ústavních možností, všech možností jednacího řádu, aby tento zločinný zákon nebyl schválen. Využijeme všech prostředků k tomu, abychom případně napadli, pokud přikročíte k tomu, co avizujete, tento zákon u správního a Ústavního soudu. A upozorňuji vás, že s tímto stanoviskem jsou ztotožněni všichni členové klubu TOP 09, včetně těch, kteří nejsou členy TOP 09. Tolik tedy jenom na vysvětlení.
Za další bych vás organizačně poprosil, aby se náhodou Sněmovna nerozešla před 14. hodinou. Dnes jsme domluveni konsenzuálně, že skončíme ve 14 hodin. Ale potom je hlasování, je shoda poslaneckých klubů, že bychom hlasovali o přerušení této schůze do 22. ledna do 9. hodiny. ***