(9.40 hodin)
(pokračuje Babiš)
Je nasnadě, že za takových podmínek není síla, která by tlačila ceny pokladen a servisu dolů, spíše naopak. Finanční úřad pak podnikatele obtěžuje kontrolou při nahrávání dat z registrační pokladny, nebo dokonce kontrolou pokladny samotné při podezření na nelegální manipulaci s daty. A že taková nelegální manipulace není výjimkou, potvrzují zkušenosti ze zemí, kde jsou registrační pokladny zavedeny. Potvrzuje to i zpráva OECD, která se specificky zabývá nelegálním softwarem používaným v registračních pokladnách. Jde o dva druhy softwarů. Takzvaný phantomware, což je nelegální software, který manipuluje s daty o tržbách již při samotném markování tržby, a dále o tzv. zapper, což je nelegální software, který umožňuje manipulovat s daty již uloženými v paměti pokladny. To, že by mělo jít o paměť nesmazatelnou a neopravitelnou, je tedy evidentně pouze zbožné přání.
Jak se liší od registračních pokladen evidence tržeb v on-line modelu, který ve své čisté podobě funguje v Chorvatsku a od minulého víkendu také ve Slovinsku? Základní a pro nás zcela klíčové jsou dva rozdíly: možnost svobodné volby pokladního zařízení a zcela volná konkurence. Pro pana poslance Bendla, který to minule odmítal pochopit: Podnikateli nikdo nepředepisuje, jakou pokladnu si může koupit. Co víc? On si žádnou kupovat nemusí, pokud už má pokladnu nebo jiné zařízení, které dokáže elektronicky komunikovat. Potřebuje pouze úpravu, software k pokladně, případně nahrání příslušné aplikace do tabletu nebo chytrého telefonu. Nejsou a nebudou žádní státem vybraní nebo certifikovaní dodavatelé. Pro elektronickou evidenci tržeb podnikatel použije zařízení, které mu vyhovuje, ne které mu předepisuje stát. A samozřejmě existuje zcela volná soutěž dodavatelů pokladních zařízení, případně dodavatelů softwarů. Stát pouze zveřejní komunikační rozhraní. A jak zde pan poslanec Gazdík minule žádal, já mu mohu slíbit, že bude včas zveřejněno po schválení zákona. Zbytek je záležitostí volného trhu. To jsou klíčové výhody pro podnikatele, které jim v porovnání s registračními pokladnami zásadním způsobem snižují jejich náklady. A ty jim ještě snížíme slevou 5 000 Kč pro živnostníky. Další výhodou je on-line přenos dat, který znamená, že Finanční správa nemusí podnikatele zatěžovat kontrolami pokladen. Finanční správa zaměří svou pozornost tam, kde budou data indikovat problém. To umožňuje nezatěžovat poctivé podnikatele a naopak maximálně efektivně využívat kontrolní kapacity.
Dovolte mi shrnout srovnání registračních pokladen a elektronické evidence tržeb přirovnáním k hypotetickému příkladu kontroly platby mýta. V případě registračních pokladen stát podnikateli předepíše, jaký si musí koupit kamion, a to v případě, kdy již podnikatel nějaký kamion bude mít a ten stávající mu bude naprosto vyhovovat. Do toho kamionu mu pak bude úřední kontrolor chodit kontrolovat mýtnou jednotku, jaká vlastně obsahuje data a zda nedochází k nezákonné manipulaci. V případě elektronické evidence tržeb nikdo nikomu nic nenutí. Podnikatel si do svého stávajícího kamionu umístí jednotku, která bude odesílat vyměřené částky mýta. Pokud budou odeslaná data důvěryhodná, podnikatel v životě kontrolora neuvidí. A přestože půjde o velmi omezenou skupinu dat, bude zajištěna jejich důkladná ochrana. Již nyní spravuje Finanční správa spoustu citlivých dat a má je zabezpečena proti úniku a zneužití. U dat z elektronické evidence tržeb půjde ještě o vyšší stupeň zabezpečení, kdy k datu bude mít přístup pouze omezená skupina analytiků s bezpečnostní prověrkou. Veškeré jejich přístupy do systému budou zaznamenávány. Systém bude umístěn v bezpečné lokalitě podniku Státní pokladna Centrum sdílených služeb, který již zajišťuje provoz mnoha citlivých systémů státní správy, a bude samozřejmě zabezpečen proti kybernetickým útokům. Veškerá komunikace mezi pokladním zařízením podnikatele a centrálním systémem bude probíhat na protokolu HTTPS, což je šifrované spojení, které všichni používáme např. při propojení k internetovému bankovnictví. Věřím, že pokud takovému systému spojení svěřujeme své peníze, je dostatečně bezpečný i přenos dat o tržbách.
Pan poslanec Kučera zde hezky vytrhl ze studie proveditelnosti k projektu elektronické evidence tržeb potenciální rizika projektu. Nějak ale zapomněl uvést důvod, proč je studie obsahuje. Cílem řízení rizika každého projektu je identifikovat a specifikovat jednotlivá rizika projektu, posoudit jejich dopady a v návaznosti na to vymezit vhodné preventivní opatření. Je s podivem, že pan poslanec Kučera tvrdí, že rizika nebyla odstraněna, a to zvláště s ohledem na to, že ve studii je o pár stránek dále uvedeno, že pro eliminaci rizik byl vždy zvolen vhodný postup, který vedl k stanovení konkrétního opatření na jejich eliminaci.
Pojďme tedy k nákladům na centrální systém. Je jasné, že vybudování centrálního IT systému nese náklady. A zde se opět ukazuje výhoda chorvatského systému evidence tržeb, protože pokud nám opozice opakovaně tvrdí, že přenášíme náklady na podnikatele, tak je potřeba si uvědomit, že pokud bychom šli cestou registračních pokladen, jak tomu bylo např. v Polsku nebo na Slovensku, tak ty náklady pro stavbu budou nižší, ale pro podnikatele výrazně vyšší, a to nemluvíme o vedlejších nákladech, jako jsou náklady na pravidelný certifikovaný servis apod. To by byly skutečné vícenáklady, nikoli těch 30 000,- Kč, kterými se tu minule oháněl pan předseda Fiala, který se do nákladů snažil zahrnout pomalu i školní pomůcky příslušného podnikatele.
Ale zpět k nákladům. Pro jistotu si zopakujeme, aby snad někdo neuvěřil lžím pana předsedy Kalouska, že Ministerstvo financí bude budovat nějaké datové centrum za 6 miliard korun. To nebude. Žádné datové centrum pro evidenci tržeb budovat nebudeme. Postaví se pouze centrální IT systém pro evidenci tržeb. A můžu pana poslance Gazdíka ubezpečit, že jej postavíme za těch sedm měsíců mezi platností a účinností zákona, i když on tomu nevěří. Systém bude stát 370 milionů korun a provozování bude stát 170 milionů korun ročně. Možná i méně, protože záleží na konkrétních nabídkách od dodavatelů. Do schválení zákona IT systém nebudujeme a do řešení neinvestujeme. Ostatní náklady budou zejména mzdové náklady na 400 pracovníků Finanční a Celní správy, kteří budou provádět kontroly. Upozorňuji, že jich je 400, a nikoli 700, jak tvrdil pan poslanec Gazdík poprvé, ani 900, jak tvrdil stejný pan poslanec Gazdík o deset minut později. Takže ani 700, ani 900, ale 400. A ti pracovníci opravdu jsou potřeba. Už dnes jsou oba orgány ve svých kontrolních kapacitách významně poddimenzovány a bez tohoto navýšení by nebyly schopny efektivně vykonávat svou činnost a bez efektivní kontroly by byl systém zbytečný. Takže srovnejme tyto náklady s odhadovaným dodatečným výběrem daní 12,5 miliardy jen za dvě fáze náběhu. A po plném náběhu 18 miliard ročně, takže počátek 370 a potom 170 ročně, takže si myslím, že to je investice snů i pro private equity, které mají brutální marže. Neuvěřitelná návratnost. Vůbec nechápu, že vůbec někdo diskutuje náklady. A to jen na dani z příjmů z podnikatelské činnosti a dani z přidané hodnoty, nejsou zde započítány sekundární efekty na daň z příjmů ze závislé činnosti a sociální a zdravotní pojištění.
Pojďme se bavit o sankcích. Minule zde bylo zmíněno nastavení sankcí návrhu zákona o evidenci tržeb. Toto nastavení respektuje veškeré principy správního trestání a ve vztahu k českému právnímu řádu nezavádí žádné sankce, které by český právní řád už neznal. Ačkoliv to pana poslance Fialu pohoršilo, 500 tisíc jako maximální výše pokuty za přestupek není žádným výstřelkem zákona o evidenci tržeb. Naopak, 500 tisíc jakožto pokutu za přestupek již dnes umožňuje uložit řada českých právních předpisů a nejedná se zdaleka o nejvyšší možnou výši sankce za přestupek v českém právním řádu. Živnostenský zákon umožňuje až jeden milion korun a zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích dokonce umožňuje uložit za přestupek sankci ve výši pěti milionů korun. ***