(11.00 hodin)
(pokračuje Gazdík)
Technická realizace evidence bude extrémně náročná. Myslím, že i ministerstvo si to uvědomuje, a významným problémem této je právě technická stránka věci. Návrh zákona totiž počítá se zavedením elektronické evidence účtenek v termínu 2016 až 2017, což je podle IT expertů nepříliš reálné. Především proto, že systém pro evidenci účtenek nelze v tak krátkém časovém úseku naprogramovat, otestovat i spustit. Ministerstvo financí se odvolává na údajně fungující systém v Chorvatsku, opomíjí však, že Chorvatsko má pouhé čtyři miliony obyvatel, což vynakládá mnohem menší nápor na každodenní chod toho systému, a v případě desetimilionové České republiky tomu bude zcela jistě jinak.
Ministerstvo financí se bude muset také vypořádat se skladováním, analýzou a kontrolou mnohem většího množství dat než v chorvatském případě. Proto bude nutné systém upravit nebo vytvořit úplně nový systém. Podnikatelé se sami budou muset vypořádat s technickými překážkami pro funkčnost systému, bude potřeba připojení k internetu, které, jak tady zaznělo v debatě, není na některých místech České republiky dosud spolehlivé a navíc jde o další investici pro podnikatele. Já se nemůžu tady prostřednictvím pana předsedajícího shodovat s kolegou Zlatuškou. Já jsem příznivcem svobody, a pokud jakýkoliv pan kolega, abych mu nedělal reklamu, jak pan kolega předseda Občanské demokratické strany žádal, tak nebudu jmenovat jménem, tak přece nemusí změnit svého operátora jenom proto, že si stát vymyslel, že chce nějaký nový systém pro elektronickou evidenci tržeb, když třeba u toho svého stávajícího operátora má mnohem výhodnější podmínky.
Podle IT expertů bude velmi technologicky náročné spustit systém tak, aby fungovalo spojení mezi obchodníkem a Ministerstvem financí. Představa, že k tomu budou podnikatelé používat jen tablety nebo mobilní telefony, v současné době není úplně reálná. Stát by měl efektivně vybírat daně, ale zároveň podnikatele co nejméně zatěžovat. V dlouhodobé době prosazujeme spíše zjednodušení pro stát i podnikatele, jak jsem se již bavil o jednotném inkasním místu, které snižuje náklady daňových poplatníků a státu přináší přehledný, jednotný, stabilní daňový systém.
Já bych své argumenty shrnul do několika bodů, proč nezavádět elektronickou evidenci tržeb, abyste měli také přehled o tom v globále.
Za prvé. Neexistuje seriózní srovnávací studie, která by potvrdila zvýšení výběru DPH po zavedení evidence.
Za druhé. Ze zemí bývalé evropské patnáctky mají evidenci účtenek pouze tři země, je to Belgie, Švédsko a Itálie. O Itálii jsem tady již hovořil. Tam to množství daňových úniků je stále poměrně vysoké. Sama italská vláda to přiznává, byť nový premiér se s tím velmi snaží funkčně bojovat.
Za třetí. Evidence bude v České republice znamenat zátěž pro podnikatelský sektor ve výši 20 miliard korun. Tady se na mě kolega Pilný určitě bude zle dívat, protože on má jiná čísla. O těch číslech se můžeme skutečně přít a já bych byl velmi rád, kdyby jeho čísla se potvrdila a ta zátěž, pokud se taková věc bude zavádět, byla mnohem nižší.
Podnikatelé musí mít pokladnu propojenou s tiskárnou a software a připojení k internetu. Obchodníci bez provozovny budou mít problém s připojením.
Pro stát znamená zavedení evidence zvýšení počtu úředníků. To já osobně považuji za jeden z nejzásadnějších argumentů. My bychom přece měli stát spíše zmenšovat, ne se jej snažili zvětšovat a zavádět nové a nové povinnosti.
Za šesté. Není technicky reálné systém spustit v letech 2016 až 2017. U toho bych se trochu zastavil, protože my jsme tady zažili různé systémy elektronické a já ve své paměti si skutečně nepamatuji, kdy by jakýkoliv elektronický systém, ať to byly řidičáky, dopravní evidence, tzv. sKarty, ať to byly sociální systémy za kterékoliv vlády, tak prostě žádný z nich nebyl plně funkční ihned. Způsobovalo to občanům přílišné problémy. Osobně bych se přimlouval za to, a díky některým vašim kolegům a díky panu ministru vnitra se na tom daří spolupracovat, abychom spíše řešili ten systém opačně. Metodou Estonska, zavedením eGovernmentu a spíše si ten systém nastavili celek a pak se teprv uchylovali k těmto jednotlivostem, jako je například elektronická evidence tržeb. Až bude funkční elektronická evidence těch konkrétních jednotlivců, měli bychom na tom spolupracovat. Je třeba bankovní asociace.
Ministerstvo financí - to je sedmý bod - se bude muset vypořádat se správou obrovského množství dat. To je jaksi věc, kterou lze velmi lehce zneužít. Mluví se o tom, že je to elektronická evidence tržeb, a pan ministr to říká, je zásadní protikorupční bod a způsobí omezení korupce. Já si myslím přesný opak. Velmi špatně, bohužel, placení úředníci daňové správy budou mít motivaci k tomu, aby případná data jakýmkoliv způsobem zneužili, přeprodali, zničili nějakého podnikatele, prodali jeho konkurenci. Já si myslím, že bychom měli vytvářet zákony, které nezavádějí takto korupční možnosti.
Osmý bod. Všichni podnikatelé budou muset mít připojení k internetu. U některých živností si to příliš nedovedu představit, nebo je to znovu zbytečná zátěž pro někoho, kdo to příliš nepotřebuje. Zedník, který pracuje na živnost, nevím, proč bychom mu měli nařizovat, že musí mít nutně svoje připojení k internetu. Odezva systému a čekání na něj zpomalí v obchodech a restauracích. Rád s panem ministrem zajdu na pivo, jestliže někdy bude elektronická evidence tržeb zavedena. Myslím si, že už to s tou obsluhou bude mnohem těžší, a myslím, že si pro pivo spíš budeme muset chodit, pakliže bychom měli stoprocentně dodržet dikci zákona. Sám jsem zvědav na to, jak to bude fungovat.
Teď se dostávám k příkladu zemí s elektronickou evidencí tržeb. Nejprve se podívejme na Slovensko. Slovensko zavedlo povinnost provozovat registrační pokladny s fiskální pamětí už v roce 2008 a znovu tady proběhla diskuse. Registrační pokladny nejsou to samé co elektronická evidence tržeb. V roce 2013 Slovensko systém doplnilo o účtenkovou loterii, která je i cílem návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb. Z nových údajů slovenského Ministerstva financí vyplývá, že účtenková loterie pomáhá zvýšit příjmy státu pouze nepatrně a pomohla zvýšit vybrané DPH za rok 2013 pouze o 0,17 procenta. Celkově se na DPH za rok 2013 vybralo 4,74 miliardy eur a účtenková loterie k tomu tedy přispěla sedmi až osmi miliony eur. To skutečně není vzhledem k nákladům nijak fatální částka. Navíc zájem o účtenkovou loterii v lednu klesl. Slovensko mělo výběr DPH po sedmi letech čtyřikrát horší a třikrát lepší, přičemž lepší byl v roce 2010 oproti roku 2013, kdy byla zavedena ona účtenková loterie a relativně se vybíralo více, než byl meziroční růst HDP. V letech 2007 a 2008 se vybralo méně, než by odpovídalo růstu či poklesu hrubého domácího produktu.
Dostáváme se k státu, který se tady velmi skloňuje, a to je Chorvatsko. Před rokem 2013 DPH v Chorvatsku stát vybíral pouze pro některé produkty, nebyla u něj zavedena žádná elektronická evidence a kvůli harmonizaci s právem Evropské unie bylo nutné zavést výběr DPH. Chorvatsko proto zavedlo registrační pokladny zároveň se vstupem do Evropské unie v červenci 2013. Já tady mám graf, jak to vypadá. Zcela je jasné z toho, že ten výběr je nižší. Ta data jsou z Ministerstva financí Chorvatské republiky. Pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, jestli na to špatně vidíte, já vám jej velmi rád po svém krátkém projevu ten graf propůjčím. Je mým cílem vás edukovat a budu velmi rád, pokud si ten graf prohlédnete. Co nefunguje v Chorvatsku. ***