(10.50 hodin)
(pokračuje Fiala)
Takže zpátky k té chorvatské zkušenosti. Pro ty, kteří mezitím ztratili niť, jako jsem ji ztratil já, připomínám, že jsem se snažil uvést fakta, která nám nabízí jediná země, kde existuje elektronická evidence tržeb, a to je Chorvatsko. Jestliže si slibujeme od elektronické evidence tržeb lepší výběr daní, tak se musíme podívat, co se v tom Chorvatsku vlastně stalo. A uvidíme, že sice výběr daně z příjmů fyzických osob krátkodobě vzrostl v roce 2013 o nějakých 8 %, ale v roce 2014 opět klesl, takže spíš než že bychom to mohli přičítat elektronické evidenci tržeb, tak to musíme přičítat standardnímu cyklickému vývoji. Jak to můžeme doložit? Právě v tom Chorvatsku na výběru daní z fyzických osob i v dalších letech předtím, a které následovaly potom. Čili souvislost lepšího výběru daně z příjmu fyzických osob ani toho poklesu následného nepochybně v Chorvatsku není v závislosti na..., nebo není tam ta souvislost s elektronickou evidencí tržeb, jejím zavedením.
Výběr z daně příjmu právnických osob naopak poklesl v roce 2013 o 17 % a o dalších 15 % potom v následujícím roce, tedy v roce 2014. Čili poklesl. A lepší výnos daní ta evidence nepřinesla ani v případě daně z přidané hodnoty. V roce 2013 klesl výběr daně z přidané hodnoty o 1 %, v roce 2014 opět o 1 % výběr daně z přidané hodnoty stoupl, ale bylo to zejména tím, že byla navýšena ta snížená sazba DPH, která v Chorvatsku byla původně 10 % a 13 %. Čili ani tady žádnou souvislost nelze nalézt, naopak. Pokud tu nějaká souvislost je, tak je jednoduchá. Zavedení elektronické evidence tržeb nepřineslo nikde lepší výběr daní, nepřineslo vyšší výnosy státu, neudělalo to, co je nám tady slibováno, a nevím, na základě jakých faktů, jaké zkušenosti, že se prostě do státní kasy vybere více finančních prostředků.
Chorvatský ministr financí Boris Lalovac na pražské konferenci, kterou pořádalo české Ministerstvo financí, dokonce prohlásil, že elektronická evidence tržeb, a teď cituji: "Nebyla zavedena proto, abychom naplnili rozpočet, ale byl to projekt, který přináší poctivý souboj mezi podnikateli." Jak ukážu ale dál, ono to vlastně ani v tom Chorvatsku, a na slovech dalších chorvatských představitelů, ono to ten poctivý souboj mezi podnikateli nepřineslo. Ale teď používám tento citát chorvatského ministra financí, abych vám ukázal, že ani on nemohl tvrdit, a netvrdil, že by elektronická evidence tržeb mohla vylepšit státní rozpočet.
Další argument: Ten systém bude drahý. A bude drahý pro stát a bude drahý i pro podnikatele. Čísla, která zveřejnilo Ministerstvo financí, hovoří jasně. Nebo to, co se dá odvodit z těch věcí, které zveřejnilo Ministerstvo financí, je poměrně jasné. Pořízení systému bude stát daňové poplatníky nějakých 370 mil. korun, samotný provoz systému a související náklady dalších 300 mil. korun každý rok. Čili na začátku budeme mít jakési náklady vstupní 370 mil korun, pak budeme mít každý rok náklady ve výši zhruba 300 mil. korun, a stát ještě počítá s tím, že přijme 400 nových zaměstnanců Finanční a Celní správy, jejichž mzdy nás budou stát 150 mil. korun ročně. Možná je řadě členek a členů Poslanecké sněmovny jedno, že tento stát vydá na začátku 370 mil., pak 300 mil. každý rok, pak 150 mil. každý rok. A já neříkám, že jim to nemá být jedno, i když mě to překvapuje, mně by to tedy jedno nebylo, ale myslím si, že by tu argumentaci a tu informaci mohli aspoň vyslechnout. A obávám se, že se tady občas dostáváme do situace, že nemůže být slyšet to, co já říkám, paní předsedající.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já jsem kolegyně a kolegy žádala několikrát, na druhou stranu musím říct, že tady je poměrně klid proti jiným dnům, nicméně znovu poprosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili. Prosím.
Poslanec Petr Fiala: To je samozřejmě subjektivní hodnocení, které vám neberu. Já ten pocit nemám.
Zátěž na straně státu je jasná. Čísla jsem vám řekl, vychází z toho, co máme k dispozici z Ministerstva financí. Ale nás musí ještě více nebo minimálně stejně zajímat zátěž na straně podnikatelů. A ta je taky velmi významná. Drobného prodejce přijde pořízení nejjednoduššího systému evidence minimálně 5700 korun. Ale k tomu musíte samozřejmě připočítat další náklady, k tomu musí živnostník připočíst roční provozní náklady, které se mohou vyšplhat až na 30 tisíc vícenákladů ročně, a ty v sobě zahrnují náklady na pořízení patřičných pokladen, tiskáren pro tisk pokladních dokladů, kvalitní internetové připojení, náklady na pravidelné aktualizace patřičného softwaru, nákup toneru, papíru, údržba, popřípadě v některých firmách i školení zaměstnanců. 30 tisíc ročně nejsou pro drobného živnostníka žádné drobné a mohou představovat reálné ohrožení.
Já nevím, tady asi na mě paní poslankyně ukazuje nějakými přístroji, já se ale omlouvám, já nedokážu rozlišit, jestli je to hračka, razítko nebo něco takového, tak to musím v tuto chvíli ignorovat. Ale nepochybně, kdybychom tady diskutovali věcně, tak budete mít možnost po mně vystoupit a říct nějaké argumenty, které zpochybňují ta moje slova.
Já se prostřednictvím paní předsedající omlouvám panu poslanci Komárkovi, že ho nebudu poslouchat, když na mě křičí, a budu ho ignorovat, protože máme nějaká pravidla hry, a vy nepochybně můžete vystoupit, kdy budete potřebovat.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, pane poslanče. A já poprosím kolegu Komárka, aby nevykřikoval ze svého místa a nerušil přednášejícího v jeho projevu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Fiala: Já jenom než budu pokračovat, tak mohu ujistit paní poslankyni, vaším prostřednictvím samozřejmě, že protože je dáma, tak ten nepořádek, který tu dělá, po ní uklidím. Jinak bych to tady nechal.
Takže prosím vás, 30 tisíc korun ročně, které vy tak jako lehce zpochybňujete, že to nebude stát, ono to prostě bude stát. Vždyť si to spočítejte. Až 30 tisíc korun ročně pro drobného živnostníka, to prostě nejsou malé peníze. A může to vést k tomu, co se odehrálo v Chorvatsku, že řada živnostníků prostě ukončí svou činnost. To je něco, co rozhodně není možné připustit, a my uděláme všechno pro to, aby se to nestalo, i když vám je to třeba jedno.
Zajímavé také je, jaký výnos očekává Ministerstvo financí, když se do toho všechny ty peníze vloží, peníze státu, peníze daňových poplatníků i peníze těch živnostníků a podnikatelů, jaký výnos ministerstvo očekává. A tady zase, když se podíváme do těch materiálů, které máme k dispozici, tak když do toho bude zapojeno 600 tisíc osob, tak bude výnos 10 až 12 mld. korun, když do toho bude zapojeno 300 tisíc osob, což je, pokud dobře počítám, polovina, tak ten výnos bude zase 10 až 12 mld. korun. No tak to znamená jediné. Znamená to, že tato čísla jsou postavena na vodě, že vycházejí z nějakého odhadu, který vůbec není založen na nějakých faktech, a že jsou ve své podstatě nesmyslná. Vláda tedy na jedné straně vydává dohromady miliardové investice, když si to promítneme do let, na zavedení elektronické evidence tržeb, a přitom neví, kolik ten systém vlastně přinese finančních prostředků, o kolik se zlepší výběr daní, kolik bude mít stát na základě toho, že se toto zavede, o kolik bude mít stát více. A nakonec je potřeba říct, že i sám ministr financí, který tato čísla předkládá, jehož úřad je zpracovává, otevřeně připouští, že v případě elektronické evidence tržeb jde o předběžné odhady, teď cituji pana ministra Babiše: "Jde o předběžné odhady a až praxe ukáže, nakolik byly přesné." Tady nám ministr financí Babiš, a já nepochybuji o tom, že jsou to jeho slova, protože je to z rozhovoru pro Lidové noviny z 12. října tohoto roku, tady nám sám pan ministr Babiš říká, že vlastně neví, kolik to přinese, co to bude znamenat pro státní rozpočet, ale přesto si je jistý, že do toho můžeme vložit -***