(10.00 hodin)
(pokračuje Laudát)
Takže zemědělství, lesnictví, rybářství. Jenom ještě stručně zopakuji: 12 mld. 394 mil. a další nevykázané příjmy a nadhodnocené náklady 14 mld. 227 mil.
Těžba a dobývání, tam je nula. Velice potěšitelná zpráva, že nikdo netěží víc, než odvádí například poplatky za vytěžený prostor.
Za c. Zpracovatelský průmysl. Tam je to dokonce ještě horší, ta čísla, podle tvrzení zpracovatelů této analýzy. To znamená, nevykázané příjmy v miliardách korun je 17 miliard 993 milionů a nevykázané příjmy a nadhodnocené náklady v milionech 28 miliard 770 milionů. To znamená, že ve zpracovatelském průmyslu se zřejmě tedy vykazují obrovské umělé náklady, zřejmě započítávání nějakých záležitostí, které vůbec nemají s podnikáním souvislost. A vyrábí se hodně výrobků načerno. Nevím, jestli tady máme černé dílny nebo je to podobné, jako je to při pěstování konopí za účelem výroby drog.
Celkem oproti zemědělství, lesnictví a rybářství a zpracovatelskému průmyslu marginální jsou tyto úniky u výroby a rozvodů elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde nevykázané příjmy v milionech korun jsou uváděny ve výši 216 milionů a nevykázané příjmy a nadhodnocené náklady v milionech 375 milionů. Zřejmě někdo zatajuje solární panely na střeše.
Za e. Položka e. Zásobování vodou. Činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi. Nevykázané příjmy v miliardách 2 miliardy 93 milionů a nevykázané příjmy a nadhodnocené náklady v milionech 3 miliardy 387 milionů. Z hlediska dalších položek, které budou násobně řádově vyšší, tak to zase není v intencích státního rozpočtu tak veliké.
A pozor, celkem poměrně lehce uhlídatelné, nebo ne lehce, ale uhlídatelné, nyní sektor stavebnictví. A tam ta čísla jsou nejvíc alarmující. Nevykázané příjmy v miliardách jsou 36 miliard 956 milionů a nevykázané příjmy a nadhodnocené náklady v miliardách 56 miliard 749 milionů. Takže až se za chvilku dostane pan ministr financí a první vicepremiér této vlády... (Poslanec Komárek celou dobu stojí přímo před řečnickým pultem a nyní řečníka fotografuje svým mobilním telefonem.)
Pane místopředsedo, myslíte si, že byste mohl poslat poslance Komárka pryč z tohoto prostoru? Mně to vadí. V uplynulém období tady tato fotografická show pořádal jeden poslanec, o jehož IQ byly jisté pochybnosti. Poprosil bych, jestli by mohl odejít. (Náhlý zvýšený hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Požádám předsedu klubu ANO pana Faltýnka, aby zjednal pořádek ve svém klubu mezi svými poslanci. Prosím, pokračujte. (Předseda Faltýnek panu poslanci Komárkovi: Běž si na chvíli sednout do lavice.)
Poslanec František Laudát: To znamená, tady vidíte tu absurditu. Obrovské aspoň podle zpracovatelů studie a samozřejmě pocitově to všichni cítíme...
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Myslím, že můžete pokračovat, v sále je klid.
Poslanec František Laudát: Jenom krátkou poznámku. Některým poslancům by také nebylo příjemné, kdybych běhal s foťákem a fotil je u piva v nálevně naproti.
To znamená, že elektronická evidence tržeb nemíří do stavebnictví, kde jsou ty úniky největší. Ona míří na hospodské. Ona míří na drobné podnikatele, kteří mají statisícové, milionové odvody. Ale tady stavebnictví - nic. Máte dva roky resort dopravy. Tak proč jste neudělali větší opatření, aby soutěže byly transparentnější? Zřejmě tu transparentnost si tato koalice a zejména resort, který má druhého ministra nominovaného hnutím ANO, tak jaké protikorupční opatření udělal ten spolek? Možná jediné: že se téměř nic nestaví, což je samozřejmě také jedna z cest, jak omezit daňové úniky. (Opět stoupá hluk v sále.)
Takže znova podotýkám. Kdybych to sečetl, tak jsme na nějakých bez mála sto miliardách korun, které se odhadují, že jsou úniky ve stavebnictví.
Položka g. Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel. 35 miliard 138 jsou nevykázané příjmy, 45 miliard 334 milionů jsou nevykázané příjmy a nadhodnocené náklady v miliardách korun. Zase velmi výrazná položka. Nevím, jestli je tedy tak velký problém se zaměřit na tento sektor, více kontrolovat, provádět kontroly právě v tomto resortu, v servisech a podobně. Zase pokud by skutečně někdo vzal tuto analýzu za své, tak by asi poměry byly a určitě by neklesala efektivita výběru daní.
Doprava a skladování. Nejsou to zanedbatelné daňové úniky, nicméně nepatří k těm nejvyšším. Nevykázané příjmy jsou spočítané na 5 miliard 699 milionů a nevykázané příjmy a nadhodnocené náklady jsou 9 miliard 884 milionů.
Ubytování, stravování, pohostinství, tak to byl ten pech, na který se zaměřili, tak tady je uváděno 20 miliard nevykázané příjmy 17 milionů a 22 miliard 546 milionů nevykázané příjmy a nadhodnocené náklady v milionech korun. Ale je otázkou, proč zrovna na tento sektor je útočeno. Proč tedy prvně není útočeno na ty sektory, kde jsou spočítány, a já nepochybuji, že to někdo odhadl nebo spočítal kvalifikovaně. To znamená, že když budete obhajovat, až se dostanete ke slovu, tyto položky a proč zrovna na tento sektor, tak prosím logické by přeci bylo vzít si to sestupně od největší položky a říct: a v tomto sektoru jsme udělali tato opatření, tamhleta opatření atd.
Samozřejmě protože EET je párování faktur, ale ten efekt není jasný, jaký bude, dokonce Ministerstvo financí je tak schopné, že do dneška nemají podnikatelé ani tabulku, které všechny údaje tam mají mít. Zřejmě je to důvodem pečlivé analýzy, aby se do budoucnosti dala tato data komerčně využít, nebudu říkat, že zneužít.
Další položka nebo sektor ekonomiky je informační a komunikační činnosti. Nevykázané příjmy 4 miliardy 819 milionů. Nevykázané příjmy a nadhodnocené náklady v milionech jsou 7 miliard 190 milionů korun. Zase samozřejmě honit, kdo co nezaplatil a vymyslel hlavou, tady beru, že to bude poměrně obtížné, kór v dnešní éře globalizace, kdy je volný pohyb lidí, kapitálu, globalizovaný trh s nemovitostmi a podobně.
Peněžnictví a pojišťovnictví má nulu. Tam se údajně podle tvrzení zpracovatelů analýzy nekrade, resp. se nevymýšlejí daňové úniky. Tam se dělají totiž jiné věci - že se uměle nafukují náklady, a to se zpravidla odehrává už dneska - outsourceováno nebo převedeno z českých kamenných domů do matek, aspoň minimálně v době krize bankovního sektoru, v době světové finanční krize se tak dělo a bylo to identifikováno. Tím si uměle navyšovaly potom zisky banky tak, aby mohly sanovat své nepovedené investice v centrálách svých matek, špatné odhady, či i dokonce zlodějiny. ***