(13.40 hodin)
(pokračuje Kovářová)
Především jsem přesvědčena, že v této oblasti existuje značná právní nejistota a tomu odpovídá také praxe. To je patrné jak z rozhovorů s lidmi z obcí, kteří jsou s kvízomaty jako s relativně novou formou hazardu bezprostředně konfrontováni, tak z veřejně dostupných informací o reakci státních orgánů na provozování tohoto typu zařízení, o neustále se objevujících kauzách.
Pokud jde o postup státních orgánů, nejprve bych se ráda stručně zmínila o kauze s posudkem Elektrotechnického zkušebního ústavu, jehož závěry byly a jsou využívány a také často zneužívány ve prospěch těchto takzvaných kvízomatů. Ve stručnosti jde o to, že podle tohoto posudku prý tato nejsou zařízení založena na náhodě, a tudíž nepodléhají zákonu o loteriích. S tímto posudkem, respektive s jeho svérázným výkladem, se podle mých informací ohánějí provozovatelé před státními orgány a v řadě případů prý byli úspěšní. Veřejný sektor kvůli tomu přichází o miliony korun na daních a poplatcích. Pokud se pak od těchto oklamaných správních orgánů představitelé obcí dozvěděli, že v tomto případě nejde o hazard, není prostě a jednoduše divu, že je rozšířené povědomí o tom, že regulace kvízomatů ze strany obcí a měst není možná. To jen na okraj.
Dále mi dovolte říci, že absolutně nepochybuji o tom, že na tom tato instituce nenese vinu. Vím také o tom, že se Elektrotechnický zkušební ústav dokonce bránil prostřednictvím podání trestního oznámení. Jeho posudek je dezinterpretován. Tato kauza nicméně úspěšně ilustruje moji tezi, že to s rozšířením informací o podobě regulace a ani s jejím účinným vynucováním nebude tak horké, jak by se dalo usuzovat ze stanoviska ministerstva.
Jsem přitom přesvědčena, že rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kterým Ministerstvo financí argumentuje, by v našich úvahách nemělo hrát příliš velkou roli. Nevím, jestli jste je četli. Já ano. O kvízomatech v něm není ani čárka. To rozhodnutí se týká karetní hry pokeru. Hovoří se v něm sice o pojmu náhody, a to je pravda, přesto se závěr týkající se pojmu náhody nestal ani součástí právní věty z tohoto rozhodnutí. Tento závěr dokonce zřejmě dostatečně nezaujal ani odpovědné pracovníky Ministerstva financí. Metodický materiál pod názvem Rozšířené stanovisko Ministerstva financí k takzvaným kvízomatům o tomto precedenčním rozhodnutí nehovoří, ostatně ani nemůže. Tento metodický materiál byl zveřejněn přibližně měsíc před vyhlášením tohoto precedenčního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Existence tohoto zásadního rozhodnutí, kterým Ministerstvo financí argumentuje ve svém stanovisku, jej nicméně nedonutila k aktualizaci příslušné metodiky, což mi přijde vzhledem k jeho udávanému zásadnímu významu trochu zvláštní.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, blížím se k závěru svého vystoupení. Samozřejmě nechci tvrdit, že tento drobný pozměňovací návrh pomůže zregulovat hazard zásadním způsobem. To by bylo příliš odvážné tvrzení. Mám ale za to, že jeho velkým přínosem bude už to, že vnese do určitého aspektu této problematiky definitivně jasno. Zpřesnění textu zákona a posílení právní jistoty, aby veřejnost, podnikatelé, stát i obce, zkrátka všichni, kterých se zákon o loteriích nějak dotýká, mohli předvídat důsledky svých kroků.
Jak už jsem naznačila, pokud jde o kvízomaty, samozřejmě nestačí jen drobná změna zákona. Je potřeba, aby se státní orgány více snažily, a to nejen pokud jde o metodickou činnost, o které jsem hovořila výše. Jsem přesvědčena, že pokud by byla jejich snaha při metodické činnosti a při vynucování dosavadních pravidel skutečně intenzivní a efektivní, nemohly by se případy nepovolovaného provozování objevovat znovu a znovu jako houby po dešti.
Abych ale nebyla kritická jen k ostatním, po konzultacích s právníky přijímám připomínku Ministerstva financí týkající se § 2 písm. l). Tuto změnu ministerstvo označila za nadbytečnou. A i když si myslím, že nadbytečné neškodí, tuto část svého pozměňovacího návrhu stahuji. Co se týče zbývající části mého návrhu, prosím vás o jeho podporu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Fiedlera, který ji ruší. Dobře. V tom případě s přednostním právem pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl načíst jednu legislativně technickou úpravu. Z legislativy mě upozornili, že v pozměňovacím návrhu D1 v bodě 9 mám špatně písmeno. Takže ta legislativně technická úprava je, že v návrhu D1 bodě 9 se slova "v § 41i odst. 1 písm. a)" nahrazují slovy "v§ 41i odst. 1 písm. b)". O tom by se mělo hlasovat ještě před ostatními pozměňujícími návrhy jako o legislativně technické úpravě.
A pak bych chtěl poprosit pana zpravodaje, abychom v rámci procedury logicky hlasovali o těch pozměňovacích návrzích, které mění poměr výnosů mezi obce, města a stát, od úvodního 80:20 směrem dolů. 80:20, pokud by neprošel, tak 75:25. Pokud by neprošel, 70:30. Pokud by neprošel, 65:35. Pokud by neprošel, tak potom pozměňující návrhy pana předsedy Votavy 63:37.
Myslím, že je to logické, tak abychom mohli vyjádřit svou vůli, my, kteří chceme pomoci městům a obcím, a aby se pak nedaly prohlásit ostatní čtyři pozměňující návrhy za nehlasovatelné. Protože z těchto variant skutečně Poslanecká sněmovna může vybrat pouze jedinou. Takže od zachování stávajícího poměru směrem dolů k tomu, co je obsaženo v tom vládním návrhu - 60:40. Já si myslím, že to ničemu nebrání. Pokud se někdo rozhodne pro konkrétní návrh, tak u těch ostatních bude hlasovat proti nebo se zdrží. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Jestli tomu rozumím, je to vlastně návrh na změnu procedury. Uvidíme, zda ji bude pan zpravodaj akceptovat, nebo ne, případně o ní dám hlasovat. Dobře.
Přečtu omluvu, která ke mně dorazila. Dnes od 13.30 do konce jednacího dne se omlouvá z jednání pan ministr vnitra Milan Chovanec.
A já se táži, zda někdo další se ještě hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele a zpravodaje, zda si chtějí vzít závěrečné slovo. Pane zpravodaji, chcete si vzít závěrečné slovo? Není tomu tak.
V tom případě přikročíme k hlasování o pozměňujících návrzích. Já tedy poprosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňující návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Je tady návrh na změnu procedury. Já nejdřív přečtu tu navrženou rozpočtovým výborem, protože tak jsem povinován od rozpočtového výboru. A pak se můžeme případně podle toho zařídit.
To znamená, rozpočtový výbor doporučuje hlasovací proceduru následujícím způsobem. Nejprve jako první hlasování budou legislativně technické úpravy ve druhém čtení, budou-li předneseny. Byly předneseny. Byl přednesen technicky legislativní úpravní návrh pana kolegy Stanjury.
Za druhé bychom hlasovali jako druhé hlasování o bodu D1, což je pozměňovací návrh pana kolegy Stanjury, který v sobě zaujímá jak změnu sazeb, tak změnu a úpravu rozpočtového určení mezi obce a stát. Bude-li schválen tento pozměňovací návrh, bude nehlasovatelný pozměňovací návrh A1 pana Fiedlera, ale pouze v bodech 8 až 12, včetně potom pozměňovacího návrhu pana Votavy B1, B2, a všechny ostatní pozměňovací návrhy v bodu D2, což je zase pan kolega Stanjura.
Dále budeme hlasovat bod A1 a A3. Bude-li však schválen bod B1, nebude se hlasovat o bodech 8 až 12 v bodě A1.***