(12.00 hodin)
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Dnešním hlasováním by měla skončit cesta parlamentního tisku, který tady je přes deset měsíců. Jestli si dobře pamatuji, původně byl předkládán k urychlenému projednání a schválení, dokonce původně, úplně původně podle § 90, pak ve zrychlené lhůtě. Ukázalo se, že to skutečně není jednoduché. A na rozdíl od kolegy Kalouska, který si řekl, že je odpovědností pouze koalice, jak se tento problém rozřeší, tak já jsem poměrně bedlivě sledoval, jestli se podaří věcně problém zvládnout, protože ten problém není nový. Ta řekněme nepřiměřená bublina provizí za distribuci pojišťovacích produktů, která nakonec vždy bude v neprospěch klienta, se tu řešila i v minulém období a stejným způsobem ztroskotala. A v minulém volebním období byla jiná sestava, byli jiní odpovědní, takže se ukazuje, že to není jenom věc koalice - opozice, ale vůle ty věci řešit. Zdá se, že ta vůle se vytrácí a že možná dnes něco bude přece jenom prohlasováno.
Já připomínám, že tento tisk, tedy 414, protože tisk 415, který se měl speciálně věnovat pojišťovacím zprostředkovatelům, byl stažen a možná ještě v tomto volebním období ho uvidíme. Možná. Když vidíte ty komplikace, kdo ví, kdo ví. Ale ten problém s těmi provizemi, zbytečně drahými pojišťovacími produkty, kdy si člověk v dobré víře myslí, že je pojištěn a že na konci pojistného období něco dostane, a přitom platí něco, co vlastně původně ani platit nechtěl, tak ten problém by zůstal otevřený.
Je to poměrně komplikovaná věc, a proto jsem doufal, že do toho vstoupí příslušní hráči tohoto segmentu a profesionálně to rozeberou. Považuji za dost nešťastné, že nakonec se staly nosičem poslanecké návrhy, kterým se dodatečně sháněla jakási politická, nejlépe pak koaliční opora. Proto možná ty rozbroje, protože v tomto volebním období poslanecké návrhy, které nemají oporu v dostatečné odborné ani politické přípravě, padají pod stůl. Ale tady opravdu nejde o maličkost. Ale za sebe avizuji jeden problém, který, pokud se tady nerozpoutá velká diskuse, vzápětí podrobně načtu.
Já jsem v druhém čtení, tedy v opakovaném druhém čtení, upozorňoval, že když už nad tímto tiskem trávíme tolik měsíců, tak že se dostáváme do pásma, kde původně proponovaná účinnost této normy vlastně už začíná být nereálná. Měla být spuštěna od 1. 1. 2016 a 99 % z tohoto tisku je vlastně implementace evropské směrnice, která nastavuje regulační prostředí pro pojišťovny, tzv. Solvency. Ta samozřejmě v té oblasti při té tvrdší regulaci způsobí, že možná ten segment trhu se začne chovat konzervativněji, a proto ty tklivé příběhy řadových pojišťovacích makléřů či agentů, kteří možná v uplynulém týdnu za vámi chodili a líčili vám, že jim hrozí, že přijdou o práci. Tak hrozí, ale bez ohledu na naše hlasování, protože zkrátka v Evropě se momentálně těm finančním věcem nepříliš daří a i pojišťovny budou muset trošku řekněme utáhnout otěže. Kdo ví, jestli nebudou muset i inovovat produkty, protože speciálně u produktů, o které tady zejména šlo, a to je spojení životní pojistky se spořicí doložkou, se dostáváme do polohy, kdy to splňuje dva cíle, které to obtížně může splnit dohromady - být krásně pojištěn na životní události a současně mít výhodné spoření na pozdější doby. Ono to ne vždycky skloubit jde a za těchto podmínek vůbec ne. A to je možná jádro těch stesků. Ale ono se tady hrálo řekněme rámcově asi o 5 mld., ta hra se hraje mezi velkými a menšími pojišťovnami, mezi těmi, kteří zastřešují ty pojišťovací zprostředkovatele - a nějak nám z té rovnice vypadl ten klient. Čili jestli ty návrhy, které někde byly zpracovány a dočkaly se určitých kompromisních úprav, odrážejí určitou potřebu, částečně ji řeší, tak netřeba to démonizovat, vyřešit to hlasováním, ale hlavně to prohlasovat.
A pokud jde o tu účinnost, tak protože jsme tak neučinili ani na půdě pléna opakovaného druhého čtení a nemohli jsme tak učinit ani na půdě rozpočtového výboru, který už se vyjadřuje jenom k předneseným návrhům, tak bych si dovolil vás požádat o jistou míru tolerance - ten přesah tam zřejmě bude čtrnáct dnů - a místo původní účinnosti, která dí, že by se tak mělo stát od 1. 1. 2016, bych si to dovolil přeformulovat na den vyhlášení. Čili to je to moje avizované. A poprosil bych zároveň, aby pan řídící pak v prvním kroku, než schválíme proceduru jako celek, tento můj návrh ověřil hlasováním v Poslanecké sněmovně, že to skutečně spolu se mnou chápete jakožto návrh legislativně technický.
K té debatě, která tady možná bude ještě chvilku trvat, jenom připomínám, že střetové jsou pouze dva relativně jednoduché co do počtu písmenek, ale relativně složité co do účinku, návrhy. Je tady návrh z původního druhého čtení, kdy rozpočtový výbor podpořil - rozpočtový výbor, a poměrně široce, tedy nejenom koaličně - podpořil návrh kolegy Šincla, o který se pak strhla bitka. Proto se opakovalo druhé čtení. A aby nebyla bitka, tak v opakovaném druhém čtení vznikl kompromis. Nepodezírám kolegu Šincla, že ho dělal sám a samovolně, že se musel s někým dohadovat. Koneckonců přihlásil se k návrhu předseda rozpočtového výboru. Tento návrh je poněkud jednodušší, pasáž zastropování provizí z toho vypadla. Není dokonalý ani z mého pohledu, ale opět jsme se k tomuto návrhu na půdě rozpočtového výboru v šíři takřka kompletní - tuším, mám pocit, že se zdržoval pouze zástupce KDU-ČSL - přihlásili. Takže to odborné i politické porozumění bylo ještě před čtrnácti dny. Takže teď je samozřejmě na každém z vás, zda to porozumění se vypařilo a proč, anebo zda toto částečné řešení, ať už je to varianta B, tedy ta kompromisní, nebo ta původní varianta z jara 2015, je pro vás dostatečně přijatelná.
Tolik mé úvodní slovo a věřím, že už podruhé budu vystupovat už jenom k pořádku, tedy k postupu hlasování. Děkuji. ***