(16.50 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Až si zase budeme stěžovat na úroveň parlamentní debaty, tak si všimněte - a otázky, které jsem kladl já, považuji za věcné, k programu, ne jak tady přítomní lékaři najednou řešili úplně něco jiného, to jsem tedy fakt nepochopil, ale můžeme tu debatu vést u nějakého návrhu zákona pana ministra Němečka a já se tomu nebráním, ale u významné tržní síly projednávat legislativní návrhy mého bývalého kolegy pana ministra Julínka mi přišlo opravdu zvláštní. Ale opravdu, pane premiére, je to škoda, že jste nám neodpověděl. Sám jste řekl, že to projednáváme asi podeváté. Myslím, že šestkrát jsme měli první čtení. Tedy poosmé - podruhé druhé čtení. Osm příležitostí jste měl odpovědět a osmkrát jste ji nevyužil a to je škoda!
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Hlásí se pan premiér s přednostním právem. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych byl skutečně velmi rád, kdyby mohl pan poslanec Stanjura uvést jediný konkrétní příklad, kdy jsem kritizoval úroveň kvality parlamentní diskuse. Skutečně bych chtěl požádat pana poslance Stanjuru, kdyby mě mohl odcitovat, kdy jsem tady vystoupil na půdě Poslanecké sněmovny a dovolil jsem si něco tak neuctivého, že bych tady kritizoval úroveň vystoupení kolegů a kolegyň, kteří zde mají samozřejmě plné právo kritizovat jakýkoliv vládní návrh zákona. Je to tak v pořádku. K čemu bychom potom měli opozici? Bylo by to úplně zbytečné vyhazování peněz. Nemáte většinu tady ve Sněmovně, nemůžete nic prosadit, tak proboha máme snad opozici od toho, aby alespoň kritizovala věci, aby kladla otázky, aby interpelovala, aby se na ty věci dívala z druhého úhlu pohledu. Já si myslím, že to je naprosto nezbytné. Já si sám pamatuji, když jsem v opozici, také jsme nemohli vůbec nic prosadit. Všechno, co jsme navrhli, tak jste nám zamítli, když tady pravice měla většinu, vůbec jste se s námi nebavili, nemazali. Nějaké takové diskuse a opoziční okénka, na to si vůbec nepamatuji, že by něco takového bylo, když tady pravice měla většinu. A já si myslím, že je naprosto nezbytné, aby opozice měla právo se vyjádřit v prvém čtení, přerušme ho, vraťme se k němu, pak zase první čtení přerušme, vraťme se k němu, přerušme ho, vraťme se k němu, přerušme ho a vraťme se k němu. To já myslím, že je naprosto v pořádku. Je to parlamentní demokracie. Jednací řád nám to umožňuje.
Teď jsme měli druhé čtení, absolvovali jsme obecnou rozpravu, absolvovali jsme podrobnou rozpravu, která byla spíše obecnou rozpravou, ale to vychází z nejasnosti našeho jednacího řádu, který Poslanecká sněmovna má. Z toho také nechci obviňovat opozici. A koneckonců podívejme se všichni do svědomí, kdo pro ten jednací řád hlasoval v minulosti, a výsledek tady máme na stole.
Vůbec se nebráním tomu, abychom úplně o stejných otázkách diskutovali i ve třetím čtení. Respektuji, že se tady v Poslanecké Sněmovně prosadil velmi extenzivní výklad debaty ve třetím čtení, to znamená, že debata ve třetím čtení je úplně stejná, jako je v prvním a jako je ve druhém čtení, právě proto, aby vláda nemohla být obviněna z toho, že nedejbože bere opozici právo tady diskutovat. Takže já se těším i na debatu ve třetím čtení. Jenom si prostě vyprošuji, aby pokaždé, když tady ta debata proběhne, a já už jsem tady popsal, kolikrát jsme to přerušili, poprosil bych pana poslance Stanjuru, možná si na to vzpomene lépe, kolikrát já jsem tady vystupoval, bral jsem si postupně ty jednotlivé otázky poslanců a odpovídal jsem tady na ně. Odmítám tvrzení, že jsem na ty otázky neodpověděl. Kdybych si udělal statistiku, tak přesně vím, jak by to dopadlo, která otázka tedy byla nejčastěji položena. I na tu jsem opakovaně odpověděl. Opakovaně jsem byl dotazován, kde kdy vláda rozhodla o tom, že ten zákon bude předložen tak, jak byl předložen. Rozhodla o tom, když ten návrh schvalovala. Na základě čeho? Na základě diskuse, která proběhla v připomínkovém řízení. Takže opakovaně jsem na ty věci tady odpovídal, ale myslím si, že to je docela dobrá inspirace. Já si vytáhnu steno z celé rozpravy zákona, tak jak tady probíhala na půdě Poslanecké sněmovny. Určitě nikdo nemůže obvinit vládu z toho, že by odmítala diskusi. Nikdo mě nemůže obvinit z toho, že bych nevystupoval během této rozpravy. Takže já se k tomu určitě vrátím, vezmu si steno z celé diskuse a těším se na debatu ve třetím čtení, na kterou máme neomezené množství času, jak jsem pochopil, a můžeme diskutovat úplně o čemkoliv.
A jenom bych poprosil ještě opoziční poslance - já myslím, že je velmi obtížné, abychom definovali, o čem tady lze a o čem tady nelze diskutovat. A neměli bychom se tedy kritizovat za to, že některý z poslanců tady vystoupí a uvede příklad, který mu prostě připadá jako něco, co souvisí s meritem věci, která se tady debatuje.
Současně bych také chtěl požádat o to, aby už tady nebyl používán argument, že vláda si sama obstruuje své vlastní návrhy zákonů. Já jsem se s tím už dneska také setkal v debatě, která předcházela tomuto bodu a týkala se loterijního zákona, a zase tady ze strany opozičních poslanců byly poznámky v tom smyslu, že vy si to vlastně obstruujete sami, my v té diskusi skoro nevystupujeme a jste to vy, kdo to celé zdržuje. Já myslím, že když někdo vystupuje a debatuje, tak to není obstrukce a neměli bychom se z toho vzájemně obviňovat. Já myslím, že my neobviňujeme opozici, opozice by neměla obviňovat koalici. A to, že tady vystoupí ministr nebo předseda vlády, tak přece není obstrukce, ale je to snaha zapojit se do debaty, neignorovat diskusi. A já se ptám, jak se tady má vládní poslanec chovat? Protože když vystoupí, tak je kritizován za to, že to je obstrukce. Když nevystoupí, tak je to pohrdání opozicí. A já se tedy ptám, co je ta správná metoda, jak by měl vládní poslanec nebo ministr tady v Poslanecké sněmovně vystupovat, aby se vyhnul kritice. Protože já kdybych nemluvil dneska vůbec, neodpovídal bych, tak bych byl obviněn z arogance. Já jsem samozřejmě člověk, který není arogantní, takže jsem se přihlásil do rozpravy, dokonce opakovaně, odpovídal jsem na otázky opozice, a teď na konci projednávání celého bodu, po pravdě řečeno já už jsem si tedy oddechl, protože máme za sebou druhé čtení, to je vynikající výsledek po té celé řadě měsíců, kdy tady ten zákon leží na půdě Poslanecké sněmovny, tak následně ve shrnujícím vystoupení předsedy poslaneckého klubu ODS je konstatováno, že je to vlastně stejně jedno, ať jsem vystupoval, nebo nevystupoval, že jsem stejně na žádnou z otázek opozice tady neodpověděl. Je to takové zvláštní.
Ale znovu zdůrazňuji, vážím si role opozice, sám jsem v opozici byl, rozum od opozice je velmi často rozumem zadarmo, vláda by měla poslouchat to, co opozice říká. Na druhou stranu nemůžete chtít po vládě, aby vždycky dělala to, co jí opozice navrhuje, protože v případech, kdy opozice měla možnost sama vládnout a dělala to, co dneska nám navrhuje, tak to vždycky úplně dobře nedopadlo. Takže poslouchejme, co říká opozice, přemýšlejme o tom, ale dělejme to, k čemu jsme dostali mandát od občanů. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s přednostním právem pana poslance Stanjuru.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem rád, že premiér naší země je v dobrém rozmaru, že má dobrou náladu a takto s námi žertuje.
Nejdřív chci říct, pane premiére, šetřete svým časem a někomu to zadejte, ty stenozáznamy. Vy to fakt nehledejte! Já si myslím, že na to je čas premiéra příliš drahý. Já to také někomu zadám a můžeme to pak porovnat.
Vy jste použil oblíbenou politickou metodu a v tom jste velmi dobrý a člověk musí ocenit i kvality oponenta nebo politického protivníka, protože jste oponoval proti něčemu, co jsem neřekl. Jediné, co nebylo úplně přesné, když jsem použil vy, tak čeština je kouzelná, myslel jsem některé členy vládní koalice, a pan premiér pochopil, že to vy jsem myslel přímo na pana premiéra. Potvrzuji se vší vážností bez legrace, že pan premiér nenavrhuje nikdy žádné omezení práv opozice, a pokud kritizuji nepřítomnost některých členů vlády, tak je to skoro vždy za přítomnosti pana premiéra. Takže on tady je. Já kritizuji, že tu nejsou jeho ministři. A opravdu, pokud jste, pane premiére, pochopil, že vás obviňuji z toho, že se snažíte omezovat práva opozice, tak se omlouvám. Já jsem použil vy v tom obecném označení, ale jsou tady návrhy zejména ze stran vašeho koaličního partnera hnutí ANO. Dneska jsem odpovídal novinářům, co říkám na nápad, že se předem určí délka vystoupení pro jeden klub. A já vím, že to nejste vy a že to nenavrhujete právě proto, že máte zkušenost jak z opozice, tak z vlády. A komentovat výroky, že opozice neprosadí svůj program proti vládě, to je pravda, to se určitě shodneme, ale takových obecných pravd bychom se dobrali hodně.
A já jsem neřekl, pane premiére, že jste mi na nic neodpověděl. Já jsem řekl, že na dvě konkrétní otázky z těch pěti, které jsem položil, a že ty dvě položím znova, a ne ty tři. A kdybyste odpověděl na ty dvě, tak už bych je znova nepokládal. A můžeme to zkusit oba dva najít, jestli jste někdy v té rozdělené debatě na ty otázky odpověděl. Pokud se mýlím a už jste na ně odpověděl, tak to ve třetím čtení řeknu, omluvím se a už se nebudu ptát. ***