(16.10 hodin)
(pokračuje Valachová)
Nejprve stručně k otázce ekonomické náročnosti a ke kapacitám mateřských škol. Opak na rozdíl od toho, co mě někteří podezřívali, je pravdou. Do jaké míry jsme se zabývali kapacitami mateřských škol? Já jsem se zabývala touto situací velmi detailně a právě proto disponuji velmi detailním přehledem toho, jak jsme na tom s kapacitami, a to až do úrovně okresního členění.
Co se týká předpokladu, jakým způsobem vyhodnocujeme kapacity, tak možná bude pro vás překvapením, že celkově máme nadkapacitu v rámci mateřských škol, a to i poté, co zavedeme reálně nárok na předškolní vzdělávání pro děti čtyřleté a tříleté. I v rámci varianty, kdy většina dětí ve věku od tří let do zahájení školní docházky bude navštěvovat předškolní vzdělávání, tak už v roce 2016 (řečeno 2006) to znamená, že problémy nám nastanou pouze v Praze-východ, v Praze-západ, v Mostě a lze předpokládat odůvodněně problémy v Praze, v Kladně, v Kutné Hoře, v Mladé Boleslavi, v Teplicích, v Liberci a v Brně-městě. V ostatních 67 okresech lze předpokládat dostačující kapacity mateřských škol. Tady jen upozorňuji na to, že v roce 2016 ty změny ještě nerealizujeme. Realizujeme je až od roku 2017. V roce 2017 bude kapacita přebývat o 76 tis. míst. Problémy budou na Praze-západ, v Praze, v Kladně, v Mladé Boleslavi, v Praze-východ, v Mostě, v Liberci a do problémů se nově dostane okres Brno-město.
Důvod, proč jsem odeslala dopisy Svazu měst a Sdružení místních samospráv, je ten, že ne že bych neměla představu o investičních možnostech státu, já jsem upozorňovala na investiční programy Ministerstva financí i Ministerstva školství v této věci, ale cítila jsem za svou povinnost se zeptat obcí na to, jakým způsobem ony plánují rozvoj svých obcí. Protože já samozřejmě z hlediska demografického vývoje logicky můžu předpokládat vývoj pouze u dětí narozených. Nevím, kolik dětí se narodí, nevím, k jakým pohybům dojde v území z hlediska např. rozvoje nových investičních výstaveb. To znamená, já jsem dopisem směrem ke Sdružení místních samospráv a Svazu měst šla mnohem dál, než kdy kdo zašel. Skutečně mě zajímá, jaká ta situace je, a aby ani v budoucnu nevznikly obcím problémy nebo abychom zavčas formulovali investiční programy, nové investiční programy zaměřené na tyto potřeby, abychom se chovali jako vláda odpovědně z hlediska budoucích vlád, které přijdou. (Hluk v sále.)
Co se týká dalších věcí z hlediska nákladů. Já to nebudu opakovat, říkala jsem to už několikrát. Mohu tady stručně jenom říct, že množství finančních prostředků, které směřujeme na investice, materiální vybavenost a personálie nemá obdoby za posledních deset let. To znamená, nepředpokládám problémy v praxi. Naopak z hlediska chování rodičů, a proto je také důležité komunikovat s obcemi takto individuálně, jak já jsem začala, je to, že řada rodičů volí nikoliv mateřskou školu ve svém bydlišti, ale mateřskou školu v místě svého pracoviště. Takže i o tom chceme vědět a máme odpovědnost jako vláda umět na to znát odpovědi a reagovat.
Co se týká dostupnosti a dopravní obslužnosti, tak vy víte, že návrh předpokládá zajištění v úrovni krajů. Tady já aktivně jednám s kraji. Ani jeden z krajů neavizoval problém z hlediska té spádovosti do dosahu 4 km od bydliště.
Co se týká byrokracie směrem k rodičům, kteří v tuto chvíli předškolní vzdělávání nevyužívají. Tak znovu opakuji, že naopak předškolní vzdělávání není chápáno - tady je částečně odpověď Markovi Bendovi - jako povinná školní docházka, její rozšíření. Jedná se o povinné předškolní vzdělávání. Tam má pravdu naopak Nina Nováková z hlediska svého hodnocení, že jde o kombinaci dvou metod, jak k dané problematice přistoupit. A pro rodiče, kteří nebudou chtít ať z důvodů, o kterých hovořil Marek Benda, ústavních, nebo z důvodů, o kterých hovořil pan poslanec Bendl, z důvodu jiného slaďování bych řekla rodinného a pracovního života, uspokojování vzdělávacích potřeb dětí, tak oni jenom zcela prostě oznámí v místě svého bydliště, ve spádové škole, že využívají individuální vzdělávání. Nic víc. A naopak tato spádová škola jim bude pro ně jako podporu jejich aktivitám v rámci rodičovské odpovědnosti zajišťovat, že ještě předtím, než by případně selhaly děti v rámci povinného školního zápisu - a my víme, že selhává 23 až 26 % dětí, to je zkrátka až příliš mnoho - tak jim zavčasu poskytneme podporu v těch kompetencích a návod, jak mohou své děti vzdělávat, jak tyto kompetence doplnit. Já sama jsem v generaci, kde samozřejmě většina našich dětí buď navštěvuje brzké ročníky základního vzdělávání, nebo mateřské školy. Moje děti navštěvují mateřskou školu. A mohu vás ubezpečit, že bych byla opravdu daleka toho byrokraticky rodiče zatěžovat už mj. z praktických důvodů - kdybych odváděla své dítě do školky, oni by mě tam chytili a samozřejmě by mě nepochválili. (Neúnosný hluk v sále.)
Co se týká připomínek ze strany paní poslankyně Niny Novákové, tak ano, je to pravda, je to kombinace povinného vzdělávání a povinné školní docházky. Já jsem na začátku řekla, že jsme se snažili sladit -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní ministryně, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám vás, kolegyně a kolegové, o ztišení. Prosím.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: - nesmířené skupiny, které samozřejmě nazírají zcela odlišně na systém vzdělávání, a snažili jsme se maximálně je přiblížit. Právě proto, že nedělám ze vzdělávání politikum, ale pokládám to za velmi důležitou věc. A byla bych ráda, kdybych i v Poslanecké sněmovně dokázala v rámci vládního návrhu nebo případně přijatých pozměňovacích návrhů za legislativní podpory ministerstva, jak jsem avizovala, najít širokou shodu.
Co se týká námětů, které zazněly z hlediska toho, jak budeme reagovat na očkování, jak je to s individuálním vzděláváním, podpora individuálního vzdělávání v druhém stupni, co se bude dít s dvouletými dětmi, jak na to pamatujeme z hlediska středních škol, z hlediska přijímacích zkoušek, jak bude přesně fungovat přijímací řízení z hlediska prvního kola, druhého kola, jakým způsobem se bude vyhodnocovat úspěšnost. Vážené dámy a pánové, s ohledem na běh času, ač bych dokázala odpovědět, odkázat na příslušné výbory... Poslanci signalizují, jestli mám začít odpovídat. (Poslanec Stanjura kýve.) Já s tím nemám problém. Můj fanoušek pan předseda Stanjura signalizuje, tak dobře. Já začnu tedy jednotlivě odpovídat.
V případě jednotných přijímacích řízení na střední školy to bude fungovat tak, že z hlediska toho, co je naznačováno v některých příspěvcích poslanců jako cut-off score, tzn. určení úspěšnosti, která, pokud jí nedosáhnete jako žák, vás vylučuje ze středního vzdělávání, tak toto není zákonem stanoveno. Není to stanoveno ani prováděcím předpisem. A skutečně je to tak, že hranici, která znamená úspěch z hlediska přístupu do středního vzdělávání, stanoví ředitel. Šli jsme tou měkčí formou a doplnili tady z hlediska informací žáků i rodičů - a samozřejmě i my jako ministerstvo budeme vědět příslušná data z hlediska těchto přijímacích řízení, aby školy musely zveřejnit, jakého nejméně úspěšného žáka přijímají. Je to měkčí forma. Na druhé straně je možná. A z hlediska skutečné optimalizace středních škol souhlasím s tím, a už jsem to říkala při předkladu novely zákona o pedagogických pracovnících, že počítám s tím, že změny financování regionálního školství neopominou střední školy. A nutno také vzít v úvahu, že právě změny financování regionálního školství vhodně doplní tato měkká opatření vlády směrem k přijímacím řízením a k větší kultivaci a zkvalitňování prostředí středního vzdělávání.
Co se týká druhého kola, tak je to tak, že samozřejmě i v druhém kole je relevantní ten test z hlediska češtiny a matematiky, ale příslušná ustanovení školského zákona, tak jak vám byl předložen, reagují na situaci, kdy např. v prvním kole se žák bude hlásit na školu, kde není jednotný test, jsou tam ty talentové zkoušky, a tím pádem zákon předpokládá, že pokud takto třeba neúspěšný v rámci konzervatoře se bude hlásit v druhém kole na střední školy, tak musí ten ředitel zvolit obdobu toho srovnávacího testu z češtiny a matematiky. Takže je to tato situace. ***