(13.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Stejně tak, já jsem o Švýcarsku vůbec nemluvil. Vy jste použila... já jsem o Švýcarsku vůbec nemluvil, abyste mě pak poučila, jak je to ve Švýcarsku. To také není v EU, proto jsem o něm nemluvil, protože vy jste řekla, že to je v souladu s trendy EU, a já jsem vám o konkrétních státech říkal, že to (upozornění na čas) žádné takové trendy nejsou. Například Finsko, které je dáváno jako úspěch vzdělanostní politiky, nemá povinnou předškolní a současně -
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, já se omlouvám -
Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, já to budu mít rychlejší, než vy. - A současně tam školní docházka začíná v sedmi letech.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, já jsem posedlý dodržováním časových limitů, proto prosím, aby se připravil další poslanec s faktickou poznámkou a to je pan předseda Petr Fiala. A prosím, aby i on byl posedlý dodržováním svého časového limitu, který mu zapínám.
Poslanec Petr Fiala: Ano, budu se snažit. Já vím, že tady jsou někteří kolegové nervózní, abychom stihli hazard, ale tohle je velký hazard s budoucností našich dětí, je to důležitější. Je to důležitější než debatovat o hazardu. Jsem rád, že tu vedeme, jak řekla, paní ministryně, věcnou debatu. Já vedu ale i politickou debatu, což je také důležité a také správné. Je jasné, že v politické debatě máme jiná ideová východiska, což ničemu nebrání. Takovéto debaty prostě musíme vést a jde opravdu o hodně.
Nezaměňujme ale některé věci, které se prostě zaměňovat nemají. Jestliže mluvíme o tom, že rodiče žádají, aby stát zajistil dostatečnou kapacitu ve školkách, tak to vůbec neznamená, že chtějí povinné předškolní vzdělávání. To s tím absolutně nesouvisí a je to míchání hrušek s jablky.
Zaznělo tu mnoho věcí o výchově ve školách. No ano, samozřejmě škola, předškolní vzdělávání, základní škola, střední škola, mají také svoji výchovnou funkci. To nikdo nezpochybňuje. Ale ve výchově samozřejmě nenahradí rodiče. A jestli si někdo myslíte, že zavedete povinnou předškolní výchovu a zlepšíte to, že si děti budou umět umývat ruce nebo zavazovat tkaničky, tak možná ano, ale za chvíli zjistíte, že ty děti chodí na povinnou předškolní výchovu nepřipraveny. Takže budeme muset zavést ještě další rok, kde se budou připravovat na povinnou předškolní výchovu zase povinně, aby měly stejné startovací podmínky. Vždyť je to nesmysl.
Pak tu paní ministryně argumentovala tím, že v Británii začínají děti chodit do základní školy v pěti letech. No dobře, v pěti letech, ale jak dlouho? Po jedenáctém ročníku vzdělávání končí střední škola, pak pokračuje dvanáctý, třináctý ročník a hotovo. Ale my tady máme devět plus čtyři a teď přidáme ještě jeden, takže budeme mít čtrnáct let.
Kromě toho - a to ještě všichni nechodí do toho třináctého ročníku v Anglii. A kromě toho v Británii ti lidé - poslední věta - ti lidé chodí zpravidla na vysokou školu na tři roky. U nás 86 % vysokoškolských studentů studuje pět let. Takže naše děti jsou extrémně dlouho ve školách a vy jim tam přidáte ještě jeden rok navíc. Nemá to žádný smysl. Vzdělávání v Británii není o nic horší.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byla hodně dlouhá věta, pane předsedo. Děkuji.
Dalším řádně přihlášeným k faktické poznámce je pan poslanec Jiří Koskuba, po něm pan poslanec Ivan Pilný, po něm pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já normálně nemám ve zvyku hovořit k něčemu, čemu zas tak příliš nerozumím. Nicméně cítím povinnost vládního poslance se zastat paní ministryně, protože její odpověď na úvod této dlouhé debaty byla pro mě velmi věcná a já si vyprošuji, aby tady někdo používal termíny ze socialistického a ideologického šílenství, ve vší úctě. Projev ideologický jsem zde slyšel jenom jeden a je mi líto, že ho předvedl nejen předseda velké opoziční strany, to je z ODS, ale ke všemu vysokoškolský učitel, kdysi i s vysokou rolí na škole.
To není osobní invektiva, prosím vás, ale hovoříte zde o školství. Hovořil zde předseda ODS v projevu o tom, co chceme měnit atd. Ve vší úctě, dámy a pánové, já do toho nikdy nezasahoval, já jsem nikdy ministrem školství nebyl, ale pozoruji, kam to školství po 25 letech reforem dotáhlo. Pojďme se skutečně věnovat věcné debatě, pojďme hovořit o tom, na čem já mám osobní zájem, to je třeba střední zdravotní školství, které skončilo absolutní tragédií. Pojďme se bavit o tom, ne že máme moc středních škol, ale proč vůbec lidi ženeme k maturitě, k vysokoškolským titulům bakalář, magistr atd. Pojďme se bavit o tom, proč výuční list v této společnosti není dostatečný k tomu, aby se člověk cítil plnohodnotný a našel si své uplatnění na trhu.
Vážení, jestliže se o tomto budeme bavit, pak jsem ochoten dále diskusím naslouchat. A vidím, že po mně přijde hodně učitelů, kteří mě třeba vyvedou z omylu. O ostatním zde příliš diskutovat ani nechci a ani nebudu. Děkuji za vaši pozornost. (Slabý potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec mluvil tak moudře, že bych ho nechal i déle, ale on se vešel do časového limitu.
Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty, vaše faktická poznámka.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové. Myslím, že ani paní ministryně školství nemůže obhájit vztah mezi nutností změnit totálně vyučování matematiky a jednotnými maturitami nebo maturitami z matematiky. Souvislost prostě neexistuje. To, že je nutné to změnit, je evidentní, protože aplikovaná matematika má obrovskou budoucnost ve všech oborech. V medicíně, v ekonomii, zdaleka ne v průmyslu. Ti lidé mají před sebou skvělou kariéru a tahle země je potřebuje.
Druhá věc, kterou bych od zákona očekával, je výrazná podpora talentu. Protože existují jen dvě ekonomiky, jedna je ekonomika zdrojů, a tahle země je má vyčerpané, nebo je vůbec nikdy neměla, a ekonomika talentu. Neměli bychom přijít o jediný talent, který tato země nám dala. A nestačí k tomu jenom odolávat třeba tomu, že se zrušily dotace na zahraniční stáže středoškolských studentů na univerzitě Johnse Hopkinse.
Je potřeba něco razantního udělat a já bych od tohoto zákona očekával, že udělá nějakou razantní změnu v tomto smyslu, protože jinak se tady bavíme opravdu o zástupných problémech, kdo bude financovat poslední rok v mateřských školkách atd. To není podstatný problém. Podstatný problém by bylo to, že bychom měli podpořit talenty, o které země nemůže přijít, a to tento zákon, podle mého názoru, určitě zatím nedělá. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému. Dalším s faktickou poznámkou je pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Fiala, po něm pan poslanec Kučera se hlásí. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak můj ctěný kolega pan poslanec Koskuba měl také politický projev a je to naprosto v pořádku.
Ale já se vrátím, mně nestačil čas k dotazu. Paní ministryně říkala, že ředitel přijme posledního, kterého ještě přijmout chce. To trošku parafrázuji u těch jednotlivých přijímaček. Rozumím tomu, když se bude hlásit 80 dětí, tak bude 80 volných míst. Tak je jedno, jak dopadne osmdesátý, a bude přijat. Já jsem úplně neporozuměl tomu principu. Můj dotaz byl, a chtěl jsem mluvit o střední zdravotní škole, o které mluvil i pan poslanec Koskuba. Co se stane, pokud šikovná dívka, která chce studovat střední zdravotní školu, neudělá jednotnou přijímací zkoušku například z matematiky? Nedostane se na střední zdravotní školu, nebo dostane? Tak hrajeme si na nějaké přijímačky, že je musí všichni udělat, nebo ne? Nebo jenom vezmeme pořadí? Ale pak tomu nemusíme říkat jednotná... to je pak nějaké takové pořadí, někde se udělá čára. Ono to dneska funguje tam, kde je převis, tak to funguje na té normální škole s tím, že mají přijímačky i samy, pokud mají více dětí, které se ucházejí, než kolik mají volných míst ve třídách. Někde ředitel udělá čáru a tím to končí. Já jsem odpověď úplně nepochopil. Jestli je to tak, jak jsem to pochopil, tak si jenom hrajeme na jednotné přijímací zkoušky. Není důležité, nebude žádná úroveň ano, nebo ne a bude vždycky relativní pořadí tak jako dneska, není žádná změna. Pak nevím, proč tomu tak honosně říkáme. Anebo změna je, bude nějaká úroveň, a kdo se před ní nedostane, tak se na konkrétní školu nedostane. A pak chci vidět, kdo úroveň stanoví. Mě prováděcí předpis úplně nezajímá, protože takové věci mají být jasné rodičům v zákoně, a ne v nějakém prováděcím předpisu, i když rozumím, že nějaké se tvoří nebo v nějakém tvaru prostě budou.
Poprosil bych dovysvětlil. Když budu mít 80 uchazečů, 80 dětí, poslední to neudělá, nenapíše vůbec nic, ale bude osmdesátý. Bude přijat, nebo ne? Kde bude to dělítko, pomyslná čára? Ti kteří nad tím, rodiče a děti jsou spokojeni, jdou na střední školu, kterou si vybraly, a pod čarou jsou ti, kteří nejsou spokojeni, že se nedostaly. ***