(15.00 hodin)
Poslanec Jaroslav Holík: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, dne 31. srpna letošního roku se na naši parlamentní frakci, hnutí Strana přímé demokracie, v písemné formě obrátila Světová rada podkarpatských Rusínů. Je to organizace, která představuje mimo jiné i bývalé občany Československé první republiky. V daném dokumentu vyzývá všechny poslance České republiky, aby se zastali svých bývalých občanů, kteří se cítí ohroženi fašistickými polovojenskými ozbrojenými organizace uctívajícími Stepana Banderu, jako například Pravý sektor. Jedná se o stejné obavy, jaké zcela oprávněně projevují i představitelé volyňských Čechů na střední Ukrajině. V této věci jsme okamžitě napsali písemnou žádost o vyjádření na ministra zahraničních věcí pana Zaorálka. S překvapením konstatuji, že dříve slibovaná podpora našich bývalých občanů nebyla pochopena. Cituji: V obecné rovině lze říct, že ukrajinský stát své menšiny nijak štědře nepodporuje, ale ani jim nijak nebrání v kulturní či vzdělávací činnosti a sdružování. Konec citátu.
Vážený pane premiére, nevím, zda se s představitelem naší vlády bavíme o stejném ukrajinském státu. Mám na mysli stát, který prohlásil Stepana Banderu za svého národního hrdinu. (Předsedající upozorňuje na čas s tím, že pan poslanec může dokončit větu.)
Dobře. Pane premiére, podpoříme naše občany a umožníme jim návrat, nebo zůstaneme dále u slibů?
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, nejprve k té situaci národnostních menšin na Ukrajině. Já bych vás tedy seznámil s podkladem, který jsem k této věci aktuálně dostal od ministerstva zahraniční, a pak bych se věnoval konkrétně otázce té podpory českých krajanů na Ukrajině a co pro ně ještě můžeme udělat.
První věc. Zastupitelské úřady na Ukrajině dodržování práv národnostních menšin na Ukrajině pečlivě monitorují. Občané Ukrajiny mají ze zákona právo si svobodně vybrat svoji národnost bez jakékoli podpory v dokumentech. Uznání národnosti není kompetencí státu, ale je osobní záležitostí každého ukrajinského občana. V obecné rovině se dá tedy říci, že ukrajinský stát své menšiny nijak štědře nepodporuje, ale ani jim nijak nebrání v jejich kulturní čí vzdělávací činnosti a ve sdružování.
V případě rusínské menšiny není v kontextu případného deficitu co do dodržování jejich práv zaznamenáno nic mimořádného. Nejvíce Rusínů žije ve Svaljavském okrese a pak ve městech Užhorod a Mukačevo. Na Zakarpatí působí 17 rusínských národnostně kulturních spolků. Největší organizací Rusínů je Národní rada Rusínů Zakarpatí, která sdružuje zhruba 90 % rusínských spolků. V rusínském jazyce tam vycházejí noviny, knihy, funguje cca 27 večerních škol. Česká republika zatím nemusela podnikat žádné diplomatické kroky, kterými by se zasazovala o zajištění práv a bezpečnosti rusínské menšiny na Ukrajině. Ministerstvo zahraničí ale celkovou situaci v Zakarpatí sleduje, včetně postavení rusínské menšiny. Chci informovat o tom, že na podzim 2014 byl otevřen honorární konzulát České republiky v Užhorodě. Při té příležitosti region navštívil osobně ministr zahraničí České republiky a setkal se mimo jiné i tam s českými krajany. V závislosti na možnostech našich diplomatických nástrojů budeme situaci rusínské menšiny sledovat.
A teď pokud jde o české krajany na Ukrajině. Jak jistě víte, pro rok 2015 byly vyčleněny finanční prostředky na realizaci přesídlení krajanů. Letos jsme v rozpočtu na tuto věc vyčlenili 66 milionů korun a počítáme s tím, že maximální počet těch podpořených osob bude 250. Tito lidé tedy budou mít, mají nárok a měli nárok během letošního roku na ubytování, stravování v zařízení Ministerstva vnitra po dobu šesti měsíců, nárok na výuku češtiny, pomoc při hledání zaměstnání a bydlení. Tuto pomoc smluvně zajišťovala Arcidiecézní charita Praha. Měli nárok na jednorázovou finanční výpomoc 50 tisíc korun na dospělého a 20 tisíc korun na dítě. Tohle nám umožnilo zahájení rozsáhlé přesídlovací akce, do které se přihlásili krajané z Ukrajiny. Důraz v té první fázi přesídlovací akce jsme položili na přesídlení krajanů z východních oblastí Ukrajiny, které byly aktuálně ohroženy probíhajícím válečným konfliktem, ale dali jsme také možnost zájemcům z jiných částí Ukrajiny, které drtí zejména současné ekonomické problémy. Ten program přesídlení krajanů je otevřen pro všechny zájemce, pro české krajany, ale v současnosti je v zásadě registrován výhradní zájem našich krajanů z Ukrajiny.
Já jsem požádal v předcházejících dnech pana ministra vnitra Chovance, aby pro vládu připravil zprávu o tom, jaké jsou výsledky v letošním roce tohoto přesídlovacího programu, kde jsme měli připravenu kapacitu zhruba 250 osob a velká část té kapacity byla během letošího roku reálně využita. Já sám jsem měl možnost se s částí krajanů sejít poté, kdy dorazili do České republiky, a musím říci, že oni tuto pomoc ze strany České republiky vnímají velmi, ale velmi pozitivně. Požádal jsem ministra vnitra, aby poté, kdy proběhne na úrovni vlády vyhodnocení celé této akce, tak aby Ministerstvo vnitra připravilo návrh na pokračování pomoci při přesídlování krajanů na rok 2016. Předpokládám, že současné kapacity a finanční zdroje, které máme k dispozici, by nám měly umožnit, abychom přesídlili zhruba dalších 250 českých krajanů z Ukrajiny. Ten počet žadatelů je větší, o kterých v tuto chvíli reálně ví Ministerstvo vnitra, to znamená, nebudeme schopni v roce 2016 uspokojit všechny zájemce, ale předpokládám, že bychom zhruba na těch 250 lidí v letošním roce mohli navázat stejným počtem v roce 2016.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane premiére, jistě se mnou budete souhlasit, že obavy obyvatel Podkarpatské Rusi jsou stejně oprávněné jako obavy na východě. Protože i v Mukačevu byly ozbrojené konflikty. Vážený pane premiére, bavíme se tady teď o pomoci imigrantům ze zcela odlišných náboženských zemí. Dokažme, že potomci našich občanů, kteří žijí v zahraničí také v tristních podmínkách, nám nejsou lhostejní.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, dovolte mi tedy ještě krátkou reakci na vaši reakci na moji odpověď na vaši interpelaci. Tak, abych to popsal zcela přesně. My přece krajanům pomáháme. V letoším roce bylo v rozpočtu 66 milionů korun konkrétně na program, který se dotkl téměř výhradně našich krajanů z Ukrajiny. Já myslím, že to není malá finanční částka, 250 lidí je myslím slušné množství a chceme v tom programu pokračovat.
Ten program, jak už jsem řekl, je otevřen pro všechny české krajany, kteří splní určité podmínky, a samozřejmě se týká na Ukrajině i našich krajanů ze zakarpatské oblasti, pokud budou mít zájem se tohoto programu účastnit. Ale myslím si, že nelze vládě vyčítat, pokud v tom letošním roce, který byl zejména v první polovině velmi dramatický, pokud šlo o události na východě Ukrajiny, tak pokud jsme zohlednili zejména žádosti z těch oblastí, které byly reálně ohroženy válkou, která na východě Ukrajiny probíhala. Takže tam jsme položili prioritu. Šlo o to dát možnost přesídlení zejména rodinám z válkou ohrožených oblastí na východě Ukrajiny a já doufám, že se nám podaří, aby program pokračoval i příští rok. A pokud bude zájem, tak by mohl pokračovat i v dalších letech. Já myslím, že naši krajané z Ukrajiny, potomci Čechů, kteří tam odešli před sto, dvěma sty lety, tak tito lidé jsou velmi dobře integrovatelní v naší společnosti. A myslím si, že to je i pozitivní program, ve kterém by podle mého názoru měla pokračovat i vláda, která přijde po příštích parlamentních volbách. Děkuji. ***