(14.40 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Slovo má pan předseda vlády.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Evropská směrnice stanoví horní limit. Ten horní limit je ve výši 50 %, to znamená, pokud máme mít pravidla v souladu s tím, co stanoví evropská pravidla, tak bychom neměli být výše než 50 %. Po pravdě řečeno, předkladatel, to znamená Ministerstvo pro místní rozvoj, navrhl do vlády, abychom se drželi toho horního limitu evropských pravidel, ale po diskusi na jednání vlády vláda nakonec rozhodla o tom, že zůstaneme na té úrovni, která je stanovena v současné platné legislativě. Jak asi víte, na ten limit 30 % to je navýšeno oproti tomu, co platilo v minulosti. Na ten limit jsme se dostali v rámci novelizace zákona. Šlo o takzvanou technickou novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Tehdy tedy parlament nakonec souhlasil s tím, že ten limit se navýší na 30 %, a vláda ho pokládá za dostatečný.
Já se domnívám, že v budoucnu bychom mohli přistoupit i ke zvýšení tohoto limitu, ale říkám záměrně v budoucnu, protože podle mého názoru je potřeba dopracovat v našem právním řádu další pojistky. Raději bych byl, kdybychom dopracovali ještě i další pojistky. Všechny problémy nemůže vyřešit zákon o zadávání zakázek. Já myslím, že to po něm nemůžeme chtít, ale je důležité, aby tady platila i další pravidla, která zajistí transparentnost veřejného sektoru, a pokud všechna tato pravidla budou platit, pak si myslím, že si v budoucnu můžeme dovolit i vyšší limit. V současné době bych se přimlouval za to, aby parlament zůstal na té úrovni, kterou stanovila vláda, ale přirozeně jsem připraven respektovat vůli parlamentu, pokud jde o tuto otázku. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Budeme pokračovat další interpelací. Je to interpelace paní poslankyně Jitky Chalánkové ve věci křesťanské rodiny v Erbilu.
Poslankyně Jitka Chalánková: Dobrý den, vážený pane premiére, vážení kolegové. Ráda bych vás a kolegy seznámila se snahou zachránit životy 152 iráckých rodin křesťanských. Většina z nich dlí již mnoho měsíců v uprchlickém táboře v iráckém Erbilu, na území ovládaném Kurdy. Tito lidé živoří v otřesných podmínkách a v podstatě čekají na smrt.
Podporuji projekt Generace 21, který získal jak podporu České biskupské konference, tak Ekumenické rady církví. Mnohokrát jednali s představiteli Ministerstva vnitra a dodávali vyžadované údaje, a mnozí vyjádřili podporu. V Erbilu v těchto dnech vypukly nepokoje a hrozí další kolo genocidy křesťanů. Situace beztak již děsivá se může změnit k horšímu v řádu dnů. Volají tedy o pomoc v naději, že se tyto lidi nakonec přece jen podaří zachránit. Připomínáme, že máme pro tyto lidi zajištěné ubytování i příslib finanční úhrady jejich letecké dopravy do České republiky a máme i prostředky a nabídky aktivit nezbytných k začlenění těchto lidí do naší společnosti, píše nadační fond Generace 21. Obáváme se, že jediným uváděným důvodem pro nepřijetí těchto lidí je, že nebudou započítáni do kvót, na kterých se dohodla Evropská unie. Nepovažujeme to za důvod, proč se nesnažit zachránit životy těchto lidí.
A tady zdůrazňuji další bod. Podotýkáme, říká nadační fond, že není pravda, že k nám nikdo z těchto lidí nechce. Tito lidé k nám chtějí. Jedná se o lidi, z nichž minimálně třetina má vyšší odborné vzdělání. Podotýkáme, že není pravda, že církve nic nedělají. Církve jsou připraveny na přijetí těchto lidí. Prosíme vás, abyste nám pomohli tyto lidi zachránit.
Ještě doplňuji, že na jednání na Ministerstvu vnitra dne 19. 10. se o tomto problému také hovořilo a mám z dnešního rána i některé pozitivní informace, tak se chci zeptat, jaké další kroky vláda směrem k těmto žadatelům o pomoc hodlá učinit. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě než vystoupí pan premiér, omluvím pana poslance Šrámka z dnešního jednání. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, především chci poděkovat za zvýraznění tohoto problému, resp. této žádosti, která tady objektivně existuje. Chci potvrdit, že vláda o této otázce byla informována. Chci potvrdit, že o této žádosti je informováno Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra realizuje jednání, které souvisí s vyjasněním statusu těchto lidí v situaci, kdyby jim byla nabídnuta možnost pobytu v České republice.
Já jsem přesvědčený o tom, že situace v regionu Blízkého východu je velmi komplikovaná. Obávám se, že tady není žádný jednoduchý rychlý recept na řešení blízkovýchodní krize. Po pravdě řečeno, v situaci, kdy jenom pokud jde o válku v Sýrii, tak je v pohybu 10,5 mil. Syřanů a tito lidé jsou buď vysídleni uvnitř Sýrie, nebo jsou v Turecku, nebo jsou v Libanonu, nebo jsou v Jordánsku. Pak máme 2 mil. uprchlíků z Afghánistánu, kteří jsou většinou v Íránu, a máme 3 mil. lidí, kteří utíkají uvnitř Iráku před Islámským státem, před boji, které souvisejí s Islámským státem. V regionu Blízkého východu je v tuto chvíli 15 mil. lidí na útěku.
My jsme požádali státní správu, aby připravila určitou mapu pro představitele vlády, která se týká situace uprchlických táborů, množství a rozmístění uprchlických táborů a počtu lidí, kteří jsou dneska na Blízkém východě v uprchlických táborech. Uprchlických táborů je několik desítek. V těch uprchlických táborech jsou stovky tisíc až miliony lidí. Nejsou výjimkou uprchlické tábory, kde je na jednom místě koncentrováno v provizorních podmínkách několik desítek tisíc lidí. Čili já rozumím tomu, zejména pokud jde o obnovení bojů nebo zintenzivnění bojů v některých oblastech, že roste tlak na to, aby se tito lidé mohli dostat do bezpečné oblasti. Oni samozřejmě vnímají Evropu jako bezpečnou oblast.
Paní poslankyně, chci slíbit jednu věc. Já tuto otázku v posledních dnech velmi intenzivně řeším s panem ministrem vnitra, protože ti lidé, o kterých vy jste mluvila a kteří se na nás obrátili prostřednictvím nadačního fondu Generace 21, je to tedy konkrétně 152 uprchlíků, tak tito lidé mají status vnitřně vysídlených osob. To znamená, my jsme se obrátili na Evropskou komisi a také UNHCR s žádostí o vydání stanoviska ke statusu těchto osob. V okamžiku, kdy jejich status bude potvrzen, pak já budu chtít, aby ministři příslušní v této věci předložili tuto věc k rozhodnutí vládě a aby se vláda k této otázce vyjádřila bez ohledu na to, jestli bude možné tyto lidi započítat do takzvaných kvót v rámci Evropské unie, či nikoliv. Já si myslím, že ta žádost je velmi naléhavá. Situace těchto lidí není jednoduchá, čili rozumím tomu, že roste tlak na to, aby ze strany českého státu došlo k rozhodnutí, a vláda bude muset posoudit všechny aspekty, včetně toho aspektu, že pokud se rozhodneme těmto lidem pomoci, tak to nutně neznamená, že budou započítáni do kvót, které Česká republika má realizovat v rámci takzvaného přesídlení lidí z regionu Blízkého východu do České republiky. Myslím si, že kromě toho aspektu kvót musíme zvažovat také aspekt humanity, aspekt solidarity, aspekt konkrétního ohrožení těchto lidí, kteří se zcela konkrétně obrátili na Českou republiku. Čili chci vám slíbit, že vláda se tím bude zabývat, a budu chtít, aby příslušní ministři tuto věc vládě v krátkém čase předložili k rozhodnutí.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Doplňující dotaz? Prosím.
Poslankyně Jitka Chalánková: Já velmi děkuji, pane premiére, za tuto odpověď. V podstatě jste mě předběhl, protože jsem chtěla právě o tohle požádat, aby tito lidé nemuseli být započítáváni do těch kvót, takže vzhledem k času a k těm povinnostem, které k nim máme, nebo k té situaci, ve které se nacházejí, vám za to velmi děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády nechce vystoupit. Třetí interpelace je pana poslance Fialy, a to věci rozpočtu ve školství. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane premiére, v souvislosti s projednáváním rozpočtu jste vy a pan ministr financí opakovaně zdůrazňovali, že výdaje na vzdělání, výzkum a vývoj neklesají, naopak rostou, a že nějak nerozumíte tomu, na co se stále ptáme. Já mám pocit, že si skutečně v této věci nerozumíme, protože výdaje podle všech srovnatelných ukazatelů, které jdou právě do těchto pro budoucnost důležitých oblastí, v mnoha směrech skutečně klesají. Naše obavy se netýkají pouze investic do výzkumu a vývoje, které v poměru k HDP klesají na 0,77 %, zatímco za vlád, na kterých se podílela ODS, se pohybovaly někde zhruba kolem 1 %. Ale to, co nám dělá opravdu vážné starosti, jsou také výdaje do oblasti vysokých škol a k tomu směřuje můj dotaz.
Já vím, že v úterý, aspoň pokud jsem dobře informován, proběhla schůzka za vaší účasti s některými rektory, ale myslím, že ani tam se nepodařilo dobře vysvětlit, proč vysokým školám v době ekonomického růstu nejen není přidáváno, ale proč je jim odebíráno, a to dokonce hodně peněz. Ono to vychází na 1,3 mld. korun, když srovnáme schválený rozpočet pro rok 2015 s navrhovaným rozpočtem na rok 2016. ***