(14.30 hodin)
(pokračuje Soukup)
Jako slabý bych viděl i argument předkladatelů zákona, že se tržby přesunou na všední dny a stát tak nebude tratit na DPH a na dani z příjmů. Tak to prostě v obchodě nefunguje. Jako poslanec z příhraničí vám musím v této souvislosti říci, že je velice zajímavé, jak se o svátcích, těch četných německých svátcích, k nám právě zákazníci z Německa hrnou. To je čas od času úplná invaze. V té souvislosti také musím říci a odmítnout, že prodejem o svátcích nepatříme jaksi do kulturní Evropy. A když to podtrhnu a sečtu, vychází mi, že by to chtělo zasadit se namísto omezování prodeje o svátcích například o důsledné dodržování fondu pracovní doby, resp. o nezákonném vynucování přesčasové práce.
V argumentech těch, co podporují omezování provozní doby supermarketů o svátcích, dominují srovnání s Německem a dalšími vyspělými státy. I to kulhá. I oni si prošli obdobím, kdy museli na svou současnou životní úroveň pořádně zamakat, a to o svátcích. To je to slůvko ano. My jsme zatím podle Eurostatu za rok 2014 na 80 % evropského průměru v HDP na hlavu. V kupní síle obyvatelstva jsme na 22. místě v Evropě. Ale pojďme na kompromis. Já bych z těch vyjmenovaných dnů, kdy bychom mohli omezovat prodejní dobu, viděl jako možné Velikonoční pondělí, 25. prosinec jako první svátek vánoční a také omezení od dopoledního prodeje na Štědrý den. Všechno ostatní pokládám za luxus, který si prostě v současné době nemůžeme dovolit.
Jak se zachovám? Bude-li se hlasovat o zamítnutí v prvním čtení, budu hlasovat i pro to, jinak mi nevadí, když se zákon dostane do druhého čtení, kde bych ho v duchu toho, o čem jsem mluvil, o tom kompromisu, doplnil pozměňovacími návrhy. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a dříve než pozvu dalšího pana poslance přihlášeného, dovolte mi načíst jednu omluvu, a to pana poslance Radka Vondráčka, který se omlouvá z dnešního jednání mezi 15. a 17. hodinou. A pan poslanec Radek Vondráček hlasuje s náhradní kartou číslo 68.
Nyní prosím pana poslance Bendla. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dovolte mi jen pár slov, protože víc si tento návrh zákona nezaslouží. Jde o klasický návrh, kdy se zase stát snaží vstupovat mezi obchodníky a zákazníky a snaží se jim vnucovat nějaká pravidla hry, která stejně, tak jak zde naznačil pan předseda Stanjura, budou mít tendenci k tomu, aby byla obcházena. Nejenom že nebude pořádné kontroly, ale stejně si ta situace na trhu vytvoří svůj prostor. To ad 1. Poškodí to v oblasti produkce potravin zejména ty firmy, které prodávají své výrobky každý den a nabízejí je každý den čerstvé. A je potřeba k tomuto návrhu zákona také říct těm, kteří ho chtějí prosazovat tzv. v zájmu zaměstnanců, že ty zaměstnance postihnou i na platech. Protože je přeci naprosto logické, že jestliže firma vydělává nějaký objem finančních prostředků a lidé budou takto nuceni pracovat, méně peněz, dokonce, protože o svátcích je to často lépe placené, právě proto, že jsou to svátky, tak ti lidé přijdou o příležitost si vydělat. To jim chcete sebrat? Já si myslím, že to je špatně. A pro ty z vás, kteří budou litovat těch, kteří jsou na Vánoce v práci - jsou jich tisíce, kteří v práci být musí. Ať už jsou z oblasti dopravy, energetiky, oblasti bezpečnosti a podobně. Nevím, proč bychom měli vytrhávat jeden takovýto subjekt. Může nám jich být všech líto, ale koneckonců když se musí do práce, tak se prostě musí. A organizovat to tady z Poslanecké sněmovny mi nepřijde jako moudré.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu dalšího v pořadí... (Ještě chce vystoupit poslanec Bendl.) Tak poslanec Holeček vás pustí. Určitě. Tak s faktickou, pane poslanče, prosím, máte slovo. Jsem vám to domluvila.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Úplně jsem zapomněl navrhnout zamítnutí v prvním čtení.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, eviduji váš návrh. Prosím pana poslance Radima Holečka.
Poslanec Radim Holeček: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, tak tu máme další z návrhů v duchu dnešní doby znovuobjeveného a znovuzavedeného sociálního inženýrství. Státní recepty na šťastný život, zákazy, příkazy a pokuty před svobodnou vůlí rádi upřednostňují zvláště kolegové ze sociální demokracie. Není žádný rozumný důvod, proč by měla státní moc takto striktně nakazovat otevírací dobu obchodům. Je ve věci jejich uvážení, jestli mají v předmětné dny otevřeno, nebo ne. Navíc kategorizace podle metrů čtverečních je velice sporný zásah do fungování trhu, pravděpodobně i z hlediska práva Evropské unie. Argumenty předkladatele o sladění rodinného a pracovního života znějí naším uším velmi hezky. Ale trh se v praxi chová vždy podle svého. Zaměstnanec sice nebude muset o dnech, které jste určili, pracovat, ale také dojde jistě ke snížení jeho platu, neboť doposud zaměstnavatel s výkonem jeho práce a s tím spojeným užitkem počítal. V horším případě nebude muset pracovat ani v jiných dnech, protože o práci prostě přijde vzhledem k tomu, že díky chybějícím tržbám bude chtít zaměstnavatel ušetřit na pracovní síle.
Zkrátka řečeno, nesnažte se furt montovat do svobodného rozhodování lidí. Já jsem otec dvou malých dětí a sám vím nejlépe, kdy mám jít se svou rodinou na hřiště a kdy na nákup. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Vondráčka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nestává se příliš často, abych plynule navázal na příspěvky spíše z pravé strany. Nicméně rád bych doplnil dotazy, které už tu padly, na předkladatele, o další zdvořilý dotaz. Stává se i mně, že do toho nákupního centra dorazím autobusem, protože je to jednodušší, z města někam na okraj. A protože nemám kdy jindy, tak se svými dětmi, přiznám se, já přiznávám tu pokleslou kulturu, chodíme do kina. Chodíme do kina, které je zpravidla v tom nákupním centru, které by potom mělo být z velké části zavřeno. Ale ta kina jsou otevřena, pokud vím, i v některé ty časy, o kterých se zmiňuje váš návrh. A tady potom se musím zeptat: A co ti zaměstnanci autodopravy? Ti by si taky zasloužili volno, ale na ty nepamatujete. Co zaměstnanci toho multikina?
Takže když k tomu přidám tu nejasnou hranici 200 metrů čtverečních, tak se ptám opravdu zdvořile, jakou cestou se ubíraly vaše úvahy při vytvoření zrovna tohoto návrhu, který podle mě není zakotvený a není legislativně šťastný, a zřejmě tím v rámci své poznámky předjímám, i jakým způsobem budu hlasovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Beznosku. Připraví se pan poslanec Seďa.
Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já se zařadím do plejády těch, kteří tento zákon chtějí odmítnou hned v prvním čtení, protože je to typický příklad zákona, který je naprosto zbytečný. Těch pokusů, plánů, jak pořád máme někteří ambici regulovat život lidí, upravovat podmínky jejich života, prostě to je klasický případ, toto, já s tím ztotožněn rozhodně nejsem. Každý z obchodníků v této republice by měl mít svaté právo rozhodnout o tom, kde a v jakých časech bude své zboží prodávat. Návrh zákona je i diskriminační, protože rozděluje zaměstnance do dvou skupin. Ti, kteří budou zaměstnávat v prodejnách s prodejním prostorem do 200 metrů čtverečních, a na ty, kteří budou v prodejnách větších. Jak tedy k tomu přijdou? Nehledě k tomu, že to má i ty platové dopady, o kterých jsme hovořili. Já jenom připomenu, že v těch velkých prodejnách se pracuje na směny velmi často, kdežto ti malí tam budou muset být pořád. Protože tam se na směny nepracuje. Čili a priori i to vaše zaměření je z logiky věci nespravedlivé.
Dále by mě zajímalo, kdo rozhodl, protože v zákoně je taxativně vymezeno pouze sedm svátků, proč jsme vybrali zrovna tyto svátky. ***