(13.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Pilného. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já už k tomu bodu opravdu vystupuji naposled. Jenom bych chtěl říct na adresu pana poslance Koskuby prostřednictvím paní předsedající, že to, co mě opravdu překvapilo u jeho příspěvku, že je lékař. A rozhodl jsem se tedy, že při výběru svých lékařů budu velmi opatrný, protože pojem odpovědnosti u lékařů je zřejmě někde jinde. Diskutovalo se tady o mešním vínu. Možná že budeme diskutovat o tom, kde začíná a končí odpovědnost v této oblasti u lékařů. A to bych tedy opravdu nerad. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Koskubu. Prosím máte slovo. Ale vydržte ještě chviličku. Poprosím kolegy, aby nekřičeli nahlas, protože opravdu je to velmi slyšet a ruší to při projevu. (Hluk zejména vpravo.) Děkuji. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já musím na svého předřečníka reagovat. Já jsem zde kromě jiného pochválil kultivovanost projevu poslance Junka. To, co jste prostřednictvím paní předsedající teď předvedl vy, kolego, má ke kultivovanosti hodně daleko. A jinak vás mohu ujistit, že české zdravotnictví díky věčným reformám funguje jenom díky zodpovědnosti jak lékařů, tak sester a díky tomu si s výběrem nemusíte lámat příliš hlavu. Ano, český národ by měl být očividně opatrnější při výběru svých zástupců, ale já ho v tom omezovat nemíním a ani jeho výběr nemíním kritizovat. To je vše, co mohu dodat.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Černocha s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Padlo tady, že alkohol byl polehčující okolnost. Alkohol za volantem nemá být a nesmí být polehčující okolnost, protože je na vůli každého člověka, jestli si ten alkohol dá před řízením, nebo nedá. A v případě, že způsobí nějaké zranění nebo úmrtí, tak naopak ty tresty by tam měly být ještě vyšší.
Já bych se rád zeptal možná kolegů, kteří sloužili u policie -
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám. Já vám váš čas nastavím. Ale ten hlouček u těch levých dveří je opravdu hlasitý.
Poslanec Marek Černoch: Tam zrovna jeden bývalý policista je... Ve chvíli, kdy přijedeme - ať už je to Německo, Rakousko nebo Spojené státy, tam si někdo půjčí auto a najednou se ti řidiči chovají daleko odpovědněji, mají daleko větší respekt před policií, dodržují rychlost. Dodržují striktně rychlost. Jestli je to dáno tím, že policie nemá takový respekt tady u nás v České republice, nebo jestli ty tresty v případě, že dojde k porušení, jsou natolik nízké, že se jich naši řidiči nebojí... Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu řádně přihlášeného pana poslance Karamazova. Prosím, máte slovo.
Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi přeorientovat pozornost k již zmíněným reflexním vestám. Skoro ani nemohu uvěřit, že se také budeme vážně zabývat tak bizarním opatřením, jako je nová povinnost pro občany nosit reflexní vesty. Ta přitom nově vyplývá ze zákona o silničním provozu, podle kterého bude muset každý chodec za tmy mimo obec obléci reflexní prvky, např. vestu. Těžko soudit, kde se předkladatelé tohoto návrhu inspirovali - snad v Severní Koreji nebo v jiné diktatuře, která si potrpí na nošení uniforem. Každopádně se zdá, že Česká republika opět přispěje světu něčím novým, tentokrát módním trendem, který by asi nevymyslel ani extravagantní návrhář. Legrace jde ale stranou, pokud si představím, jak se ve večerních hodinách loučí mladá dvojice, on obléká oranžovou vestu, ona slušivou svítivě žlutou a oba odcházejí do tmy. Snad aspoň pokud jde o barvu nového kusu oblečení, ponechá velký bratr občanům na výběr.
Již delší dobu jsme všichni svědky neblahého trendu omezování osobních svobod po záminkou vyšší bezpečnosti - od stále důkladnějších kontrol na letišti přes snahu omezit otevírací dobu až po zásah do něčeho tak intimního, jako je oblékání. Vzpomínám si na minulý režim, který nám přikazoval, nejen co si vzít na sebe, ale i správnou délku účesu. V roce 1989 jsem si myslel, že tato doba je definitivně pryč. Ačkoliv se socialismus tolikrát ukázal jako totálně nefunkční, stále o sobě dává vědět odněkud ze záhrobí, příp. z Bruselu, aby nás zbavoval lidské důstojnosti a jednotlivce přetvářel v beztvarou masu. Všem rozumným lidem musí být jasné, jak absurdní je zabývat se takovou záležitostí, jako jsou reflexní vesty, ve chvíli, kdy čelíme opravdovým problémům, jako je např. imigrační krize. Příliv ilegálních imigrantů je totiž rozhodně větší hrozbou než noční chůze bez reflexní vesty.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Bendla s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já chci posloužit jedním příkladem, na který teď poukazoval pan kolega Karamazov. Jsem z malé vesnice, která spadá pod jinou obec. Jsme spojení silnicí, nikoliv chodníkem. Všechny svoje úřední věci si musíme chodit vyřizovat tam a jede nám tak čtyřikrát za den autobus. Tímhle opatřením, povinným nařízením, že každý musí mít reflexní vestu, by si u nás ve vesnici každý, kdo jde pěšky z jedné vesnice do druhé, tu reflexní vestu musel koupit (s úsměvem) a mít ji preventivně s sebou, aby když mu ujede autobus, buď šel lesem domů, protože tam ta cesta pořádná není, nebo bude muset mít každý občan u nás, a myslím, že to není jeden jediný případ, strčenou v kapse reflexní vestu, a pozor, aby mu ji náhodou někdo nevzal, aby ho za to někdo nechytil. Já si myslím, že zákonem se všechno vyřešit nedá.
Použiji ještě dva příklady chycení lidí s alkoholem za volantem, kde pokaždé se policista zachoval jinak. Jednou jsme jeli s kamarádem na motorce. Zastavili nás policajti, dali nám dýchnout. Já jsem nenadýchal nic a on nadýchal 0,02. Toho kluka sebrali, odjeli s ním do Rakovníka do nemocnice, sebrali mu papíry a sebrali mu krev. On dal krev a teprve za tři nebo za čtyři týdny mu vrátili řidičák, protože se v krvi nic nenašlo. Nic se tam nenašlo, ale byl tři nebo čtyři týdny bez papírů, což byla pro něj životně důležitá záležitost.
A druhý příklad. Byl jsem u toho, kdy policisté zastavili člověka, který nadýchal 0,1. Policistka mu řekla - tamhle si sedněte, za dvacet minut nám znovu nadýcháte a on měl v krvi asi 0,03. (Předsedající upozorňuje na čas.) A nakonec ho pustili. To je jenom tak, když se používá mozek, protože to zákon ne vždycky je schopen zařídit.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Kudelu s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Kudela: Paní předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, přeji vám krásný den, krásné poledne.
Projednáváme zákon o provozu na pozemních komunikacích, jehož významnou složkou je také zajištění bezpečnosti a příp. tresty za porušení pravidel proti bezpečnosti silničního provozu. Za posledních několik let se stále zvyšuje počet nehod na železničních přejezdech. Nárůst počtu mrtvých je přitom více než zarážející, protože pokud by řidiči, a nejen oni, skutečně respektovali všechna pravidla, je střet s vlakem na železničním přejezdu zcela vyloučen. ***