(9.30 hodin)
(pokračuje Farský)
A tady se zvláště v poslední době dostáváme do zásadních potíží. Soudy postupně upravují své rozhodování a dochází až k postupně absurdnějším a absurdnějším výkladům. A tak na konci 90. let dvacátého století rozhodovaly soudy o tom, že pokud je napadeno vlastnictví obcí, tak obce musí dokázat, že v rozhodnou dobu, v ten rok 1991, s majetkem skutečně hospodařily. Už to vzhledem ke skartačním lhůtám a činnosti se samozřejmě dělá dost složitě. Přesto obce v mnoha případech uspěly, někdy neuspěly a dokázaly státu, případně nedokázaly, že pozemky sekaly, staraly se o ně, zacházely s nimi jako s vlastními, v mnoha případech, že se stát choval k obcím jako k vlastníkům, i to pomohlo.
Bohužel v poslední době dochází k naprosto extenzivnímu výkladu tohoto pojmu hospodaření. Soudy zašly dále a v pravomocných rozsudcích vynesly úsudek, že ta podmínka hospodaření je naplněna, pouze pokud dotčená věc sloužila k plnění úkolů národních výborů, které přešly na obce. To znamená, že i v případě, že obce dokážou, že se o pozemky před 25 lety staraly, že 25 let se k pozemkům chovaly jak stát, tak vlastník, tak třetí subjekty jako k vlastnictví obcí, dokonce 25 let tyto pozemky, tyto nemovitosti byly zapsány na listech vlastnictví obcí, tak aktuálně dochází k výmazu vlastnictví obcí, místo obcí tam je zapsán stát s odůvodněním, že tyto pozemky nesloužily k výkonu státní správy. A teď je mezi vámi mnoho aktivních, případně zasloužilých komunálních politiků, a představte si ty hektary pozemků pro bytovou výstavbu, pro průmyslové zóny, což v žádném případě není státní správa, u všech těch pozemků, pokud stát zažaluje obec, tak podle judikátů, které jsou k dispozici a které každému z vás rád poskytnu, je získá zpátky stát. A s rozsudkem, že obec nabyla tyto pozemky neprávem, bez právního důvodu, a to znamená, že se nikdy jejich vlastníkem nestala.
Přesně s tímhle případem jsme se setkali v Semilech a o prázdninách v odvolacím řízení, byť okresní soud rozhodl, jak by asi rozum žádal, že to skutečně je nesmyslný výklad, tak Krajský soud v Hradci Králové rozhodl způsobem, který jsem tady právě popsal. Je to pravomocné rozhodnutí, sice se město dovolalo, určitě půjdeme až k Ústavnímu soudu, ale aktuálně to znamená, že po 25 letech starání se o pozemky, vlastnictví těchto pozemků, tyto pozemky jsou připsány státu.
Proto jsem se rozhodl navrhnout pozměňovací návrh, který je v systému pod číslem 2951, v podrobné rozpravě se k němu ještě přihlásím, který má za snahu zabránit druhému znárodnění. Protože pokud by Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových z moci úřední jednal takovým způsobem, jakým jednat má, a zažaloval všech těch 6 250 obcí České republiky o majetek, který v roce 1990 nesloužil výkonu státní správy, tak podle už dneska už pravomocných rozhodnutí všechen tento majetek dostane zpátky. A proto, aby tento obrovský průšvih nenastal, tak jsem připravil tento pozměňovací návrh, ke kterému se ještě v podrobné rozpravě přihlásím.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Je tady jedna faktická poznámka pana poslance Tejce.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, já bych ve stručnosti chtěl podpořit myšlenku, s kterou přišel pan poslanec Farský. Setkal jsem se s ní již před několika lety v minulém funkčním období. Vznikla tady pracovní skupina poslankyň a poslanců, která se s tehdejším ministrem financí snažila řešit tuto situaci. Bohužel se to nepovedlo a myslím, že teď je unikátní příležitost se nad tím návrhem zamyslet. Je to věc, která skutečně může mít až nedozírné následky, a to v tom smyslu, že skutečně obce počítají s nějakým majetkem a ten výklad, který teď je většinový na ÚZSVM, a nejpodstatnější je, jak je u soudů, může vést k tomu, že bude zpochybněno vlastnictví obcí. V tomto smyslu nejsem přesvědčen o tom, že v těch jednotlivých případech by stát byl lepším vlastníkem než obce. Mnohdy stát bude logicky uvažovat o tom, že ten majetek prodá. Nezíská jej obec, získá jej nějaký soukromý vlastník a to samozřejmě může bránit rozvoji obce.
Takže nechci teď debatovat nad tím konkrétním legislativním řešením, ale myslím si, že ta myšlenka je velmi důležitá, a byl bych rád, aby se tím velmi vážně zabýval gesční rozpočtový výbor, případně i pan ministr financí, protože to je věc, která by mohla teď vyřešit řadu problémů a předešla by desítkám a stovkám soudních sporů, které samozřejmě obce v těch konkrétních případech povedou. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: S přednostním právem pan místopředseda Sněmovny pan Petr Gazdík. Prosím.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych také chtěl navázat na kolegy Tejce a Farského. Ten problém je skutečně závažnější, než si v této chvíli dokážeme představit ve všech jeho důsledcích, a prosím, aby tato Sněmovna i Ministerstvo financí na tento problém upnuly svoji pozornost. Já jsem původně chtěl předložit pozměňovací návrh, který by zrušil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, protože jako dlouhodobý starosta vím, že tento úřad je, když to řeknu slušně, na houby. Jsou s ním jenom problémy a se státním majetkem tento úřad rozhodně nenakládá dobře a s péčí řádného hospodáře z mého pohledu. Nicméně se domnívám, že je to velmi závažný skutek, který není na pozměňovací návrh, ale na samostatný zákon. A já na něm začnu pracovat. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, dále do rozpravy pan poslanec Hovorka.
Poslanec Ludvík Hovorka: Dobrý den. Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si nemyslím, že ten zákon by byl úplně špatný, ale domnívám se, že tam je řada věcí, které by se daly napravit i ve smyslu toho, co tady říkal pan kolega Farský. Já jsem obdržel jeden podnět od právníků, kteří na úřadu pracovali dlouhou dobu, který se týká odměňování zástupců státu nebo právních zástupců tohoto úřadu. Já si dovolím ocitovat z tohoto podnětu, který se týká návrhu na doplnění vládního návrhu zákona, sněmovní tisk 460, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Jedním ze zákonů, který se shora uvedeným návrhem mění, je i zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů. Novelizován je v zákoně č. 201/2002 Sb. mimo jiné jeho § 16, avšak nedůsledně. Vládním návrhem se zde vypouští odstavec 6 a upravuje text odstavce 1. Pomíjí se zde neaktuálnost odstavce 5, který nyní nerespektuje nový právní stav, který nastal přijetím a účinností služebního zákona a novelami zákoníku práce. Z tohoto důvodu je odkaz pod bodem 14 na již zrušený zákon č. 143/1992, o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, nicneříkající a chybný. Vládní návrh zákona přitom v § 16 odst. 4 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ponechává naprosto nesystémové a zásadám odměňování zaměstnanců státu odporující ustanovení, které stanoví, že zaměstnancům ÚZSVM uvedeným v předchozím odstavci 2 náleží plat jako státnímu zástupci krajského státního zastupitelství do ukončení pátého roku praxe a generálnímu řediteli ÚZSVM náleží plat jako náměstkovi nejvyššího státního zástupce podle zvláštního zákona. Z odkazu 13 k tomuto ustanovení odst. 4 vyplývá, že zvláštním zákonem je zde zákon číslo 201/1997 Sb., který upravuje plat a další náležitosti státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů. ***