(22.00 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Psychologové i sociologové se snaží ve svých teoriích objasnit samotnou podstatu patologického hráčství. Mezi nejznámější a také nejrozšířenější patří Freudova teorie a Berglerova teorie, přičemž obě patologické hráčství označují jako formu sebekárání - nezaměňovat prosím za sebeukájení - sebekárání, nevědomého trestání sebe sama skrze vinu a úzkost z prohry.
Zkusme se věnovat souvislosti patologického hráčství a závislostních poruch. Patologické hráčství bývá často dáváno do souvislostí s různými formami závislostí. Od těch je však patologické hráčství nutno striktně odlišovat. Již výše je uvedena charakteristika patologického hráčství jako nezávislostní duševní poruchy. Zmíněno je také odlišné zařazení patologického hráčství v katalogu mezinárodní klasifikace nemocí. Se závislostními poruchami má ale řadu společných znaků. Závislost je totiž definována jako stav, při kterém absence látky nebo jiného podnětu vyvolává v organismu fyzické nebo duševní obtíže. Tato definice zcela platí u látkových závislostí, ne tak u patologického hráčství. Rozdílnost spočívá samozřejmě v tom, že se do těla neaplikuje žádná látka. Pocitový efekt však je velmi podobný jako při aplikaci takové látky.
Teda pane, prostřednictvím pana předsedajícího, teď bych fakt rád věděl, jestli jako zpravodaj jste věděl, co jsem říkal. (K poslanci Šinclovi.) Ale při nejbližší příležitosti vám to rád zopakuji, samozřejmě.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Z pohledu adiktologického je to jistě zajímavý materiál. Pane předsedo, prosím, pokračujte.
Poslanec Miroslav Kalousek: Nastává pocit slasti, vzrušení a zvýšená produkce endogenních žláz. Nedostavují se ale pro látkové závislosti typické abstinenční příznaky. Psychosomatické efekty, deprese a suicidální tendence se u hráčů vyvíjejí jako reakce na neúspěch ve hře, v závislosti na finančních ztrátách a sociálním strádání.
Patologické hráčství tak můžeme označit nanejvýš jako závislost psychickou, popřípadě psychosociální, nikoliv fyzickou, ale fyzický stav jedince sekundárně ovlivňující. Patologické hráčství je označováno jako stav definitivní, stav na celý život, a to v tom smyslu, že nelze zcela vyléčit, a nedodržováním abstinence subjekt recidivuje na úrovni, na níž bylo léčení zahájeno. Nelze tedy vlastně nikdy hovořit o vyléčeném patologickém hráči, ale pouze o abstinujícím patologickém hráči.
S patologickým hráčstvím však může být spojena řada jiných závislostních poruch. Mezi ně můžeme zařadit právě závislosti látkové, tedy závislost na alkoholu, kofeinu, nikotinu, omamných a psychotropních látkách. Mohou tak vznikat zkřížené závislosti a tzv. klasické kombinace závislostí. Tyto poruchy však nesouvisí přímo s patologickým hráčstvím, ale na jejich vzniku se podílejí sociální aspekty a tlaky vyvolané společností. Pokud bychom chtěli najít příčinnou vazbu mezi vznikem závislostních chorob a vznikem patologického hráčství, dostali bychom se do bludného kruhu "zda bylo dříve vejce nebo slepice". Ve všech případech závislostních poruch a patologického hráčství existuje zároveň nebezpečí vzniku tzv. zřetězené závislosti, kdy jedinci blízcí závislému nebo patologickému hráči mají nutkavou potřebu věnovat se a pečovat o problémového člověka, což může vyústit ve vznik závislosti nebo patologického hráčství u těchto pečujících osob.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane předsedo. Požádám především levou část sálu, aby ztišila své rozhovory. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Poslanec Miroslav Kalousek: Já to aspoň využiji k tomu, abych se napil. Děkuji. (Pije z PET lahve.)
Určitě je velmi zajímavé vědět, jaká je geneze patologického hráčství a jeho průběh. Vznik patologického hráčství samotného musíme dát do souvislosti se samotnými motivy k hraní hazardních her. Nejčastěji je uváděn sociální motiv. Ten se projevuje v několika rovinách. Jednu rovinu představuje struktura společnosti neumožňující valné většině jedinců takové materiální zabezpečení, jaké mají vyšší vrstvy společnosti. V hazardních hrách, jako součásti dnešní společnosti mnohdy označované společností výkonu a konzumu, v níž vládne kult peněz, takoví jedinci spatřují prostředek snadného a rychlého získání finančních prostředků a blahobytu pro sebe a pro své blízké a svůj společenský vzestup.
Vznik patologického hráčství souvisí s několika rovinami lidského života, resp. se systémy, které se vzájemně ovlivňují. Jedná se o psychický systém, tedy psychický stav a osobnostní vlastnosti jedince. Fyzický systém, jaká je tedy psychická a fyzická kondice jedince. Rodinný systém - rodinní příslušníci a jiní blízcí mající jak pozitivní, tak negativní vliv na jedince. A potom je to sociální systém, který je pro naši diskusi - děkuji za její podrobné sledování - který je pro naši diskusi nejdůležitější, protože onen sociální systém je rozhodující pro ovlivňování společenských a právních norem.
Za náchylnější ke vzniku patologického hráčství je možné označit jedince, kteří trpěli v dětství a v mládí psychickou subdeprivací, psychickou deprivací, jedince s poruchou hyperaktivity a hyperkinetičnosti, s poruchou pozornosti, subjekty nacházející se ve stresujících životních situacích, nadměrné konzumenty alkoholu, výrazné extroverty do materiální oblasti a zranitelné skupiny obyvatelstva ve smyslu dospívajících a starších dospělých. Ke vzniku patologického hráčství dopomáhá blízkost provozoven hazardních her a jejich častý výskyt. Tady mají moji úctu starostové, o kterých tu byla řeč, kteří je vytěsňovali od škol a podobných zařízení. Nepochybuji, že i pan navrhovatel, ta gesta si tak vysvětluji, že on mezi ně patřil.
Za patologické hráčství ale není možné označit pouze samotné hraní hazardních her bez dalších doprovodných efektů. Z toho důvodu byla vytvořena stupnice popisující úroveň hráčské kariéry. Tak jaké máme stupně? Stupeň 0: Hra není vůbec provozována. To jsou ti, kteří nehrají. Stupeň 1: To je rekreační hraní, v zásadě společenská zábava, sem tam si někdo koupí los, jednou týdně vyplní tiket, to je rekreační hraní bez negativního dopadu na život. Stupeň 2 už je hraní, které přináší občasný výskyt drobných problémů, říká se tomu problémové hráčství, ne ještě patologické, ale problémové, protože už tam vzniknou nějaké problémy. Prohraje výplatu, přijde domů bez výplaty. I když to neudělá třeba aktuální problém v rodině, rodina má úspory, udělá to zcela jistě problém jemu, neboť si lze snadno představit, jak je přivítán svou manželkou či družkou. ***