(16.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
A pak je tu ještě čtvrtá věc, kterou bych chtěl říct na tohle konto. S ohledem na rotaci v rámci Ministerstva zahraničí je iracionální, aby každý zaměstnanec, který stráví v ústředí v průměru dva roky, se po tuto dobu připravoval na složení zvláštní části úřednické zkoušky pro určitý obor služby, který by ihned po složení zkoušky opustil. To není normální. Potom je vysílán do služby do zahraničí. To je také důvod, proč tady o tuto výjimku usilujeme.
Pak je tu další oblast, na kterou bych chtěl ještě reagovat, a to jsou výběrová řízení. Znovu bych řekl, že detailnější debata nás čeká někdy na výboru, ale teď tady pro Sněmovnu bych řekl aspoň to, že objem výběrových řízení na Ministerstvu zahraničí by s ohledem na neustálou rotaci, která je vlastní, a o které tady neustále mluvím, zahraniční službě, počet je opravdu takový, že by nás to naprosto paralyzovalo. Neustálé konání výběrových řízení na místech, která se uvolňují v souvislosti s přechodem, rotací, by de facto znemožnilo ministerstvu vůbec fungovat. I tady bych zdůraznil, že možnost nekonat řízení zase není vůbec bezbřehá, ona je omezená tak, že postupovat bez výběrového řízení je možné pouze při uvolnění místa v souvislosti s vysláním jiného zaměstnance k výkonu zahraniční služby. Pouze v této chvíli je možné upustit od výběrového řízení. Pak je tu ještě další omezení, že možnost nekonat výběrové řízení nebo obsadit místo bez výběrového řízení lze pouze státním zaměstnancem. To znamená, že omezení je tím, že lze k tomuto místu bez výběrového řízení přizvat jenom někoho, kdo je už do státní služby přijat. To je také určitý limit pro to, jak s tímto nástrojem bez výběrového řízení postupovat. To je základ, příspěvek k diskusi, která nás čeká. A to byly věci, které mi připadají, že bylo nutné na ně reagovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru, který se hlásí s přednostním právem. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem tedy pana ministra nechtěl rozčilit, já jsem podle mě položil dotaz, to nebyla žádná kritika. Jestli se to kritizuje, tak z jiné strany, než naznačuje pan ministr zahraničí. Já jsem určitě pro to, aby ministr měl právo si přivést svůj tým. Opravdu si to myslím. Považuji za nesmyslné to, co jste si prosadili, rozdělení náměstků na politické a nepolitické. Podle mě jsou to všechno spolupracovníci ministra a ten má právo si je přivést a každý z nich má zodpovídat za nějakou část ministerstva. Kritika není v tom, že ministr je jako výsadek na nepřátelském území, přijde na úřad, kde je 1 800 lidí, a nemůže si nikoho přivést. To si fakt nerozumíme, to jsem na vaší straně. A myslím si, že ministr má právo si přivést svoje lidi. A jsou určitě pozice, o kterých se nedebatuje, šéf kabinetu, celý kabinet, mediální sekce, náměstci a ještě bych určitě našel další, na kterých se určitě shodneme.
Novela se ovšem jmenuje novela zákona o státní službě a nevyhneme se debatě, všem aspektům zákona, i když se to panu ministrovi třeba nelíbí a logicky chce řešit pouze to, co se týká jeho resortu. Ale není čas na debatu, jestli se vůbec má státní služba na vaše ministerstvo vztahovat? My nejsme ti, kteří obhajují neustálá výběrová řízení, když začnu od konce toho, co jste říkal. Naopak, já si myslím, že je to zbytečné, že si jenom hrajeme na to, jak provádíme výběrová řízení, a k efektivitě to při rotaci nijak nepřispívá. Jen aby bylo jasno, že jestli je někde kritika, tak z druhé strany. A to, že není výběrové řízení a může jenom někdo, kdo už je ve státní službě, to kritizuji z druhé strany. Proč by to nemohl být někdo, kdo ve státní službě ještě není? Jsou jiní, kteří vás budou kritizovat za to, že máte málo výběrových řízení, ale my to nejsme. Jenom ať si vyjasníme pozice.
Já si myslím, že je to příliš rigidní, že se to špatně řídí, že se pak výběrová řízení opakují, jsou formální a ničemu to nepřispívá. Stejně nakonec, a pan ministr zahraničí to zná, za všechno může ministr. I za věci, které on reálně není schopen ovlivnit. Pamatuji si, a nechci zabředat do debaty, kolik personálních aktů před účinností služebního zákona podepisoval ministr, aniž by je reálně inicioval nebo řešil, kdy i ministr musel podepisovat odvolání vedoucího oddělení. To už naštěstí není a je to jinde. Pak se nám povede něco - když vidím pana ministra Ťoka, aby kritika byla rozložená mezi přítomné členy vlády, kdy u pana ministra dopravy je státní tajemník současně náměstkem ministra, což podle mě z definice funkcí nejde. Já ho znám, je to dobrý úředník a vůbec nekritizuji toho konkrétního člověka. Ale podle mě je buď náměstek ministra, nebo státní tajemník. Právě proto jsme to chtěli jinak. Já a moji kolegové říkáme, že náměstci mají být lidé ministra, kteří odcházejí a přicházejí s ministrem, pokud si je nový nechce nechat, samozřejmě má právo si je nechat, ale státní tajemník by měl zůstat. Když tuto funkci sloučíte, nebo pověříte oběma funkcemi, tak je to podle mě proti smyslu, jak to mělo být. Pana náměstka Čočka dlouhodobě znám, je to člověk na svém místě, ale měl by zastávat jenom jedno místo, buď náměstka ministra, nebo státního tajemníka. A je to věc pana ministra, aby si vybral, na které židli mu bude pomáhat, protože je to člověk, který v resortu má co říct.
My jsme se asi nepochopili v jeho prvním vystoupení. Já jsem chtěl čísla a čísla jsem citoval z vašeho ministerstva. Kdyby nám do odpovědi napsali, že z toho je 80, co jim uplynula pracovní doba, tak jsem to použil a citoval bych to. Ale dostali jsme jenom tuto suchou odpověď. Já to z ní skutečně nedostanu. Nechci debatovat o tom, jestli jste vyměnil hodně, nebo málo lidí. Bavme se o tom, jestli ministr vůbec může ovlivnit chod úřadu, jestli má dostatečné kompetence, protože odpovědnost má stoprocentní. A já říkám, že jsme to trošku přehnali i tím, a omlouvám se některým členům vládní koalice, že jsem řekl, že vládní poslanci byli proti větší propustnosti lidí z privátní sféry. Nebyli všichni, zdaleka ne, vidím pana předsedu hospodářského výboru, který tehdy podporoval tento návrh na větší otevření, omlouvám se, že někdy ve zkratce řeknu všichni, ale samozřejmě to málokdy jsou všichni. Někteří členové vládní koalice hlasovali jinak než většina.
A to je podle mě racionální debata o zákonu o státní službě. Uznávám, že princip rotace se služebním zákonem nejde dohromady. Otázka je, jestli ho máme takhle kosmeticky vylepšovat, protože za šest měsíců se může ukázat na něco jiného, nebo se vážně pobavme a můžeme najít politickou shodu, že to tam nebude patřit. A my nebudeme proti, to říkám rovnou. My jsme ale nebyli ti, kteří se báli Bruselu, že nám nedají ani euro, když neschválíme služební zákon. Vzpomeňte si, co jsme tady říkali: udělejme to podle sebe a ne podle toho, že to chce Brusel.
Mnozí z nás jsou přesvědčeni, že základní rysy zákona jsou dobře. Na tom jsme se také shodli. Pokud se ukazují nějaké aplikační potíže, tak co je na tom špatně? Já jsem (nesrozumitelné) o tom přemýšlel, že bychom jeho resort, nebo aspoň ty diplomaty, vyjmuli ze služebního zákona úplně. Co by se stalo? Já nevím, já myslím, že by to bylo ku prospěchu věci. Ale to není věc, kterou může navrhovat opozice bez konzultace s vládou. Chtěl bych, až se bude jednat ve výborech, abychom přemýšleli i o tomto modelu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou poprosím k mikrofonu pana poslance Tejce, připraví se pan poslanec Benešík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Já jsem rád, že směřujeme v téhle debatě snad už ke konci a především k tomu, že bychom mohli nalézt společnou řeč koalice i opozice, protože koneckonců Ministerstvo zahraničí tady bude doufejme za jakékoliv vlády, takže je určitě dobré shodu hledat.
Já bych jenom chtěl, aby na to nebylo zapomenuto, pro jistotu to řeknu kromě úvodního slova i teď, navrhuji, abychom zkrátili lhůtu o 30 dnů na 30 dnů, tedy lhůta by byla třicetidenní se souhlasem pana ministra, protože jak jsem zaznamenal, pokud bychom navrhli zkrácení kratší, tak by proti tomu bylo vzneseno veto. To je jediná žádost z mé strany. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Eviduji vaši žádost. S faktickou poprosím pana poslance Benešíka.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Ještě jednou to zopakuji. Já jsem to tady říkal, když jsme projednávali služební zákon, Brusel nechtěl po České republice služební zákon, Brusel chtěl po České republice stabilní státní a veřejnou správu, protože ta nestabilita, kdy se každou chvilku měnili úředníci, vedla k tomu, že jsme špatně čerpali. Kolikrát se stávalo, že se různé papíry s výměnou garnitury hledaly v Bruselu a na ministerstvu je právě měnící se úředníci nenašli. Toto byl základ. Služební zákon měl být pouze a jenom prostředek k tomu, a skutečně si myslím, že v žádné členské zemi nepřišli na žádný lepší další prostředek, jak stabilizovat veřejnou správu, je to služební zákon. Osobně si myslím, ale teď už je pozdě bycha honiti, že pokud by zahraniční služba typu Ministerstva zahraničí, zastupitelské úřady byly vyňaty, tak by to určitě Evropská komise pochopila, protože pokud vím, tak Ministerstvo zahraničí, potažmo naše zastupitelské úřady žádné evropské finance nečerpají, tudíž by asi vyřazeny být mohly, ale teď už je samozřejmě pozdě. Děkuji. ***