Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

206.
Ústní interpelace

Jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na pana předsedu vlády, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, a na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy vám byly rozdány do lavic.

Ještě než dám slovo prvnímu, tak rychle přečtu omluvy. Omlouvá se pan ministr Mládek, omlouvá se pan ministr Němeček, omlouvá se pan ministr Chovanec, všichni do konce jednacího dne. Dále se omlouvá pan poslanec Farský od půl třetí do půl čtvrté. Omlouvá se pan ministr obrany od 12.30 do 14, tak to už bylo. Omlouvá se pan poslanec Heger, a to 22. a 23. 10. z pracovních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Holeček mezi 12. a 18. hodinou, pan poslanec Urban od půl třetí do konce jednacího dne. Pan ministr životního prostředí od 16.45 hodin, pan poslanec Gabal od 14.30 hodin, pan poslanec Zlatuška od 12 do 18 a pan poslanec Votava od 16 do ukončení jednání.

Tolik tedy omluvy a já už prosím pana poslance Ladislava Velebného, který byl vylosován jako číslo 1. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Pane předsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážený pane premiére, významnou prioritou vládní koalice je mimo jiné boj proti korupci. Jedním z hlavních opatření je nový zákon o veřejných zakázkách. Takže se, pane premiére, ptám, co tento zákon přinese. Co bude znamenat pro zadavatele, kterých jsou na úrovni měst a obcí tisíce? Mým zájmem je, aby připravovaný zákon o veřejných zakázkách byl kvalitně připravený a zadavatelé jasně věděli, jak mají postupovat. Co je povolený a co zakázaný postup. Věřím, že nová pravidla budou známa s dostatečným předstihem tak, aby zadavatelé měli šanci se na ně připravit. Takže pane premiére, ptám se, jak se vláda na tento úkol připravila. Děkuji

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Hezké odpoledne, vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Jsem rád, že se opět můžeme setkat v tomto sále při interpelacích na předsedu vlády, a děkuji všem poslancům a poslankyním, kteří se dostavili do sálu. Není nás mnoho, to cítím podle toho, jak se tady rozléhá hlas a zvuk mikrofonu.

K interpelaci pana poslance Velebného mi dovolte několik poznámek. Je to naprosto klíčová věc. Nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Já jsem velmi rád, že vás mohu informovat o tom, že vláda 5. října letošního roku splnila jednu ze svých hlavních priorit, kterou je přijetí zákona o zadávání veřejných zakázek. Nový zákon po několika letech zpřehlední a ulehčí zadávání zakázek, které, jak pevně věřím, rozhýbou investice a podpoří ekonomický růst a zaměstnanost v naší zemi, což je, jak už jsem tady říkal, když jsme projednávali návrh zákona o státním rozpočtu, klíčová priorita naší vlády. Nově bude moci zadavatel vyloučit dodavatele, který se mu dříve neosvědčil. Sám si stanovit mimořádně nízkou cenu nebo kontrolovat jen nejvýhodnější nabídku. Nebude muset také vyloučit nejvýhodnější nabídku kvůli formalitám. Podle nových pravidel bude mimo jiné také možné využít zjednodušený režim pro zakázky na sociální služby.

Dovolte mi tedy, abych zmínil hlavní přínosy nové právní úpravy, kterou vláda připravila. Návrh zákona vychází ze tří nově přijatých evropských směrnic a bude tak odrážet moderní evropské trendy v oblasti veřejného zadávání. Měl by obsahovat zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek, zkrácení lhůt pro zadání veřejné zakázky, snížení administrativní zátěže zadavatelů i dodavatelů, větší flexibilitu zadavatele, širší spektrum hodnoticích kritérií, nové důvody pro vyloučení uchazeče, jak už jsem zmínil, například pokud se při předchozí zakázce neosvědčil či se dopustil závažných profesních pochybení. Možnost stanovení vzorce pro identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny. Zachování národní úpravy zjednodušeného podlimitního řízení. Zůstávají v tom návrhu, který předložila vláda, zachovány současné limity pro povinný postup režimu zákona, tzn. dva miliony u služeb a dodávek, šest milionů u stavebních prací. A nová úprava bude také doprovázena širokou metodickou činností Ministerstva pro místní rozvoj, která bude samozřejmě naprosto nezbytná.

Pokud jde o ještě podrobnější informace, které se týkají tohoto návrhu zákona. Ten zákon je klíčový pro další čerpání evropských dotací, ale jsem přesvědčen o tom, že také zkultivuje a zjednoduší zadávání veřejných zakázek. Platí, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude i nadále přezkoumávat všechny zakázky, které jsou spolufinancovány z evropských fondů. Vítězové veřejných zakázek budou muset prokazovat svoji vlastnickou strukturu. Na to chci upozornit. To je věc, která je nová a je zcela legislativně systémově v tomto návrhu řešena. Plníme tak jeden ze závazků naší vládní koalice, že chceme rozkrýt ty, kdo získávají peníze na základě veřejných zakázek. Limit dodatečné zakázky bude ve stávající výši 30 % zachován. Čili tam navazujeme na stávající legislativu.

Zákon přináší zadavateli řadu možností, jak dosáhnout kvalitního plnění veřejné zakázky. Smyslem navrhovaného zákona, jak už jsem řekl, je zjednodušení zadávání zakázek a myslíme přitom zejména na ty veřejné zadavatele, kteří pocházejí z menších subjektů, například z menších obcí.

Mohl bych tady samozřejmě pokračovat a popisovat dále parametry tohoto zákona, ale předpokládám, že budeme mít čas se o tom pobavit tady na půdě Sněmovny. Chtěl bych požádat o jeho podporu a chtěl bych jenom zmínit, že předpokládáme, že zákon bude předložen k prvnímu čtení teď ještě během podzimu. Počítáme s tím, že zákon by mohl nabýt účinnosti v souvislosti se stanovenou transpoziční lhůtou. Ta je stanovena na duben 2016, takže vláda se bude snažit, aby datum účinnosti bylo co nejblíže této transpoziční lhůtě. Ale tady už to bude hodně záviset také na tempu jednání Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se pana poslance, zda si přeje položit doplňující dotaz. Je tomu tak.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Moc děkuji panu premiérovi, že nám řekl osobně tady, že jde o jasnou, pochopitelnou a srozumitelnou normu. Ale přesto se musím zeptat. Běžná v Evropě je jedna věc, a to je 50 % víceprací. Vy jste teď řekl, že tam bude pouze 30 % víceprací. Tak pane premiére, chci se zeptat, proč nastala změna v tomto bodě. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Evropská směrnice stanoví horní limit. Ten horní limit je ve výši 50 %, to znamená, pokud máme mít pravidla v souladu s tím, co stanoví evropská pravidla, tak bychom neměli být výše než 50 %. Po pravdě řečeno, předkladatel, to znamená Ministerstvo pro místní rozvoj, navrhl do vlády, abychom se drželi toho horního limitu evropských pravidel, ale po diskusi na jednání vlády vláda nakonec rozhodla o tom, že zůstaneme na té úrovni, která je stanovena v současné platné legislativě. Jak asi víte, na ten limit 30 % to je navýšeno oproti tomu, co platilo v minulosti. Na ten limit jsme se dostali v rámci novelizace zákona. Šlo o takzvanou technickou novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Tehdy tedy parlament nakonec souhlasil s tím, že ten limit se navýší na 30 %, a vláda ho pokládá za dostatečný.

Já se domnívám, že v budoucnu bychom mohli přistoupit i ke zvýšení tohoto limitu, ale říkám záměrně v budoucnu, protože podle mého názoru je potřeba dopracovat v našem právním řádu další pojistky. Raději bych byl, kdybychom dopracovali ještě i další pojistky. Všechny problémy nemůže vyřešit zákon o zadávání zakázek. Já myslím, že to po něm nemůžeme chtít, ale je důležité, aby tady platila i další pravidla, která zajistí transparentnost veřejného sektoru, a pokud všechna tato pravidla budou platit, pak si myslím, že si v budoucnu můžeme dovolit i vyšší limit. V současné době bych se přimlouval za to, aby parlament zůstal na té úrovni, kterou stanovila vláda, ale přirozeně jsem připraven respektovat vůli parlamentu, pokud jde o tuto otázku. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Budeme pokračovat další interpelací. Je to interpelace paní poslankyně Jitky Chalánkové ve věci křesťanské rodiny v Erbilu.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Dobrý den, vážený pane premiére, vážení kolegové. Ráda bych vás a kolegy seznámila se snahou zachránit životy 152 iráckých rodin křesťanských. Většina z nich dlí již mnoho měsíců v uprchlickém táboře v iráckém Erbilu, na území ovládaném Kurdy. Tito lidé živoří v otřesných podmínkách a v podstatě čekají na smrt.

Podporuji projekt Generace 21, který získal jak podporu České biskupské konference, tak Ekumenické rady církví. Mnohokrát jednali s představiteli Ministerstva vnitra a dodávali vyžadované údaje, a mnozí vyjádřili podporu. V Erbilu v těchto dnech vypukly nepokoje a hrozí další kolo genocidy křesťanů. Situace beztak již děsivá se může změnit k horšímu v řádu dnů. Volají tedy o pomoc v naději, že se tyto lidi nakonec přece jen podaří zachránit. Připomínáme, že máme pro tyto lidi zajištěné ubytování i příslib finanční úhrady jejich letecké dopravy do České republiky a máme i prostředky a nabídky aktivit nezbytných k začlenění těchto lidí do naší společnosti, píše nadační fond Generace 21. Obáváme se, že jediným uváděným důvodem pro nepřijetí těchto lidí je, že nebudou započítáni do kvót, na kterých se dohodla Evropská unie. Nepovažujeme to za důvod, proč se nesnažit zachránit životy těchto lidí.

A tady zdůrazňuji další bod. Podotýkáme, říká nadační fond, že není pravda, že k nám nikdo z těchto lidí nechce. Tito lidé k nám chtějí. Jedná se o lidi, z nichž minimálně třetina má vyšší odborné vzdělání. Podotýkáme, že není pravda, že církve nic nedělají. Církve jsou připraveny na přijetí těchto lidí. Prosíme vás, abyste nám pomohli tyto lidi zachránit.

Ještě doplňuji, že na jednání na Ministerstvu vnitra dne 19. 10. se o tomto problému také hovořilo a mám z dnešního rána i některé pozitivní informace, tak se chci zeptat, jaké další kroky vláda směrem k těmto žadatelům o pomoc hodlá učinit. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě než vystoupí pan premiér, omluvím pana poslance Šrámka z dnešního jednání. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, především chci poděkovat za zvýraznění tohoto problému, resp. této žádosti, která tady objektivně existuje. Chci potvrdit, že vláda o této otázce byla informována. Chci potvrdit, že o této žádosti je informováno Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra realizuje jednání, které souvisí s vyjasněním statusu těchto lidí v situaci, kdyby jim byla nabídnuta možnost pobytu v České republice.

Já jsem přesvědčený o tom, že situace v regionu Blízkého východu je velmi komplikovaná. Obávám se, že tady není žádný jednoduchý rychlý recept na řešení blízkovýchodní krize. Po pravdě řečeno, v situaci, kdy jenom pokud jde o válku v Sýrii, tak je v pohybu 10,5 mil. Syřanů a tito lidé jsou buď vysídleni uvnitř Sýrie, nebo jsou v Turecku, nebo jsou v Libanonu, nebo jsou v Jordánsku. Pak máme 2 mil. uprchlíků z Afghánistánu, kteří jsou většinou v Íránu, a máme 3 mil. lidí, kteří utíkají uvnitř Iráku před Islámským státem, před boji, které souvisejí s Islámským státem. V regionu Blízkého východu je v tuto chvíli 15 mil. lidí na útěku.

My jsme požádali státní správu, aby připravila určitou mapu pro představitele vlády, která se týká situace uprchlických táborů, množství a rozmístění uprchlických táborů a počtu lidí, kteří jsou dneska na Blízkém východě v uprchlických táborech. Uprchlických táborů je několik desítek. V těch uprchlických táborech jsou stovky tisíc až miliony lidí. Nejsou výjimkou uprchlické tábory, kde je na jednom místě koncentrováno v provizorních podmínkách několik desítek tisíc lidí. Čili já rozumím tomu, zejména pokud jde o obnovení bojů nebo zintenzivnění bojů v některých oblastech, že roste tlak na to, aby se tito lidé mohli dostat do bezpečné oblasti. Oni samozřejmě vnímají Evropu jako bezpečnou oblast.

Paní poslankyně, chci slíbit jednu věc. Já tuto otázku v posledních dnech velmi intenzivně řeším s panem ministrem vnitra, protože ti lidé, o kterých vy jste mluvila a kteří se na nás obrátili prostřednictvím nadačního fondu Generace 21, je to tedy konkrétně 152 uprchlíků, tak tito lidé mají status vnitřně vysídlených osob. To znamená, my jsme se obrátili na Evropskou komisi a také UNHCR s žádostí o vydání stanoviska ke statusu těchto osob. V okamžiku, kdy jejich status bude potvrzen, pak já budu chtít, aby ministři příslušní v této věci předložili tuto věc k rozhodnutí vládě a aby se vláda k této otázce vyjádřila bez ohledu na to, jestli bude možné tyto lidi započítat do takzvaných kvót v rámci Evropské unie, či nikoliv. Já si myslím, že ta žádost je velmi naléhavá. Situace těchto lidí není jednoduchá, čili rozumím tomu, že roste tlak na to, aby ze strany českého státu došlo k rozhodnutí, a vláda bude muset posoudit všechny aspekty, včetně toho aspektu, že pokud se rozhodneme těmto lidem pomoci, tak to nutně neznamená, že budou započítáni do kvót, které Česká republika má realizovat v rámci takzvaného přesídlení lidí z regionu Blízkého východu do České republiky. Myslím si, že kromě toho aspektu kvót musíme zvažovat také aspekt humanity, aspekt solidarity, aspekt konkrétního ohrožení těchto lidí, kteří se zcela konkrétně obrátili na Českou republiku. Čili chci vám slíbit, že vláda se tím bude zabývat, a budu chtít, aby příslušní ministři tuto věc vládě v krátkém čase předložili k rozhodnutí.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Doplňující dotaz? Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Já velmi děkuji, pane premiére, za tuto odpověď. V podstatě jste mě předběhl, protože jsem chtěla právě o tohle požádat, aby tito lidé nemuseli být započítáváni do těch kvót, takže vzhledem k času a k těm povinnostem, které k nim máme, nebo k té situaci, ve které se nacházejí, vám za to velmi děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády nechce vystoupit. Třetí interpelace je pana poslance Fialy, a to věci rozpočtu ve školství. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane premiére, v souvislosti s projednáváním rozpočtu jste vy a pan ministr financí opakovaně zdůrazňovali, že výdaje na vzdělání, výzkum a vývoj neklesají, naopak rostou, a že nějak nerozumíte tomu, na co se stále ptáme. Já mám pocit, že si skutečně v této věci nerozumíme, protože výdaje podle všech srovnatelných ukazatelů, které jdou právě do těchto pro budoucnost důležitých oblastí, v mnoha směrech skutečně klesají. Naše obavy se netýkají pouze investic do výzkumu a vývoje, které v poměru k HDP klesají na 0,77 %, zatímco za vlád, na kterých se podílela ODS, se pohybovaly někde zhruba kolem 1 %. Ale to, co nám dělá opravdu vážné starosti, jsou také výdaje do oblasti vysokých škol a k tomu směřuje můj dotaz.

Já vím, že v úterý, aspoň pokud jsem dobře informován, proběhla schůzka za vaší účasti s některými rektory, ale myslím, že ani tam se nepodařilo dobře vysvětlit, proč vysokým školám v době ekonomického růstu nejen není přidáváno, ale proč je jim odebíráno, a to dokonce hodně peněz. Ono to vychází na 1,3 mld. korun, když srovnáme schválený rozpočet pro rok 2015 s navrhovaným rozpočtem na rok 2016.

Vy jste 15. září na Fóru 2000 doslova uvedl: Vzdělání musí být prioritou, jinak stát hazarduje. S tím já souhlasím, jenomže podle tohoto rozpočtu to vypadá, že vzdělání, alespoň terciární vzdělání, v žádném případě prioritou této vlády není.

Takže moje otázka, pane premiére, kdybych parafrázoval vaše slova, by zněla: Proč tímto způsobem hazardujete s Českou republikou?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, tak především pokud jde o rozpočet Ministerstva školství, tak rozpočet Ministerstva školství meziročně roste o 4,4 miliardy korun. Když porovnáme výdaje v rezortu v letošním roce a výdaje v příštím roce, tak je to 4,4 miliardy korun. Čili rozhodně nemůžete obviňovat vládu z toho, že by snižovala výdaje do oblasti školství nebo že by se snažila na školství šetřit. Nejsou tam žádné škrty, je tam navýšení výdajů ze státního rozpočtu.

Pokud jde o otázku, kam ty finanční prostředky jdou v rámci rezortu ministerstva školství. 2,4 miliardy korun jdou na zvýšení platů v regionálním školství. Jak jistě víte, rozhodli jsme se k tomu, že od 1. listopadu letošního roku navyšujeme o 3 % platy pracovníků ve školství, těch, jejichž platy se řídí tarifními tabulkami. To jsou tedy nejen pedagogičtí pracovníci, ale jsou to také ostatní zaměstnanci v našem regionálním školství. Tady mluvím o lidech, kteří pracují v základních školách a kteří pracují ve středním školství - 3,33 procenta.

Dalších 1,5 mld. korun z toho navýšení jde na nárůst výkonů v regionálním školství se kterým souvisí nárůst počtu zaměstnanců v regionálním školství. Jak jistě víte, vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedy, v důsledku nerovnoměrného populačního vývoje teď zažíváme období, kdy děti, které předtím velmi silně plnily mateřské školy, přicházejí na první stupeň základního školství. To si vyžaduje také posílení úvazků na těchto základních školách v prvním stupni a bude to fakticky znamenat potřebu zhruba 3,9 tisíce učitelů, kteří by nastoupili ať už na prvním stupni, nebo v mateřských školách. To znamená, tady musíme reagovat na populační vývoj a musíme reagovat na to, co se dneska ve školství reálně odehrává. Pokud vláda byla kritizována za to, že nabírá příliš mnoho nových státních zaměstnanců, pak musím říci, že naprostou většinu z těch nových tvoří potenciální noví učitelé, kteří přijdou zejména na první stupně základních škol. Po pravdě řečeno, není to špatně, pokud udržíme kvalitu vzdělávání nebo ji zlepšíme i v důsledku toho, že budeme mít dostatek učitelů.

Další priorita, která tady je, je výzkum, experimentální vývoj a inovace, kde se posílí výdaje v příštím roce o 1,3 miliardy korun. Na sport a tělovýchovu půjde navíc v příštím roce zhruba 500 milionů korun.

Pokud jde o vysoké školy, skutečně ten problém, který tam je, je v rozsahu zhruba 1,2 miliardy korun. Já jsem se sešel s paní ministryní Valachovou, s předsednictvem České konference rektorů. Na tomto jednání jsem byl ujištěn paní ministryní školství, že ještě v letošním roce bude schopna řešit ten schodek v rozsahu zhruba 800 milionů korun. To znamená, jsou předjednána opatření, která by ten schodek 1,2 miliardy korun měla redukovat o částku zhruba 800 milionů korun a pro jaro příštího roku tady zůstane problém zhruba 400 milionů korun. To znamená meziroční pokles, který hrozí v roce 2016 pro vysoké školy, je celkem částka 400 milionů korun. A mluvíme o dotaci, která je poskytována na provoz bez nějakého konkrétního určení, na základě počtu studentů.

Ta částka 400 milionů korun, u ní bude snaha ze strany vlády, a já v tom paní ministryni podpořím, abychom během prvního pololetí příštího roku našli finanční prostředky, jak restrukturalizací výdajů Ministerstva školství, tak i restrukturalizací výdajů státního rozpočtu, a pokusíme se ještě během prvního pololetí příštího roku najít co největší část z těch 400 milionů korun, abychom výdaje na vysoké školství posílili.

Myslím, že tady není mezi námi žádného sporu. Já pokládám za důležité, aby neklesal objem prostředků, který je poskytován pro vysoké školy. Jestliže dochází k určitému poklesu studentů, opět v rámci výkyvů, pokud jde o demografický vývoj, pak by ty peníze měly vysoké školy eventuálně použít na zlepšení kvality vzdělávání a zlepšení kvality výuky. Čili ambicí vlády je, abychom všemi těmito opatřeními zajistili, že vysoké školy budou mít v příštím roce stejný objem finančních prostředků, jako mají letos, ale bude potřeba ještě pro to vyvinout značné úsilí.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec má prostor pro doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Petr Fiala: Pane premiére, já samozřejmě s vámi souhlasím, pokud jde o výklad toho, proč je potřeba navýšit peníze do regionálního školství. Na konci toho vašeho dlouhého vystoupení jsem se dočkal i drobné odpovědi na to, co se bude dít s vysokým školstvím. Já jsem rád, že tam navýšíte prostředky o 400 milionů korun, ale stále nechápu, proč v době ekonomického růstu mají právě vysoké školy, které jsou důležité z hlediska naší budoucnosti i z hlediska rozvoje výzkumu, vývoje a inovací, proč mají právě vysoké školy takto dramatický pokles. Když se podíváme na ta čísla, která vy nerad slyšíte, a to je podíl na hrubém domácím produktu, a já se omlouvám, tak se to počítá všude ve světě a je to jeden z klíčových ukazatelů, tak výdaje na vysoké školství v roce 2013 tvořily 0,53 procenta a to, co navrhujete pro rok 2016 je 0,43 procenta HDP, a ještě je to navíc faktický pokles. Tak přece nemůžete tvrdit, že vědu, výzkum, vzdělání jsou prioritou této vlády. Ta čísla vás usvědčují z toho, že to žádná priorita není.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já už od dob, kdy jsem byl ministrem financí, tak po pravdě řečeno nemám rád kvantifikaci výdajů ve vztahu k hrubému domácímu produktu. A řeknu vám proč. Ono je to totiž z hlediska mezinárodního srovnání velmi ošidné. Jsou země, které mají mnohem vyšší míru přerozdělování, než má Česká republika, a jsou schopné tedy z veřejných zdrojů poskytnout mnohem více finančních prostředků. Jsou země, kde firmy platí daň 30 nebo 35 %. V České republice platí firmy 19 %. Jsou země na západ od nás, kde ti nejbohatší platí daně 40, 45 %, nebo dokonce 50 %. V České republice je to něco kolem 20 %. Prostě pokud máte menší objem rozpočtu ve vztahu k hrubému domácímu produktu, tak logicky také máte menší schopnost poskytovat ve vztahu HDP veřejné zdroje na financování takovýchto aktivit.

Podle mého názoru to, co je mnohem objektivnější, je podíl výdajů ve vztahu k objemu státního rozpočtu. To je mnohem přesnější a nepodléhá to i těm problémům, které máte v okamžiku, kdy ekonomika velmi rychle roste, což pro naši vládu je určitě dobrá vizitka, že za naší vlády roste ekonomika, že klesá nezaměstnanost, že máme nezaměstnanost 6 %, ale v okamžiku, kdy používáte statistiky poměr výdajů k hrubému domácímu produktu, tak logicky, když vám ekonomika roste, tak ta čísla se zhoršují. A když nezvyšujete zdanění, tak nemáte prostředky, abyste ten růst do ekonomiky dohnali.

Takže tohle podle mého názoru není objektivní mezinárodní srovnání, podíl výdajů ve vztahu k HDP, a mělo by se používat srovnání podíl výdajů ve vztahu k objemu státního rozpočtu. Protože to je to, ten objem přerozdělování, který je v každé zemi jiný ve vztahu k HDP právě na základě výšky zdanění, která se tam uplatňuje.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším bude pan poslanec Holík, a to ve věci situace Čechů na Volyni a v Podkarpatské Rusi. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, dne 31. srpna letošního roku se na naši parlamentní frakci, hnutí Strana přímé demokracie, v písemné formě obrátila Světová rada podkarpatských Rusínů. Je to organizace, která představuje mimo jiné i bývalé občany Československé první republiky. V daném dokumentu vyzývá všechny poslance České republiky, aby se zastali svých bývalých občanů, kteří se cítí ohroženi fašistickými polovojenskými ozbrojenými organizace uctívajícími Stepana Banderu, jako například Pravý sektor. Jedná se o stejné obavy, jaké zcela oprávněně projevují i představitelé volyňských Čechů na střední Ukrajině. V této věci jsme okamžitě napsali písemnou žádost o vyjádření na ministra zahraničních věcí pana Zaorálka. S překvapením konstatuji, že dříve slibovaná podpora našich bývalých občanů nebyla pochopena. Cituji: V obecné rovině lze říct, že ukrajinský stát své menšiny nijak štědře nepodporuje, ale ani jim nijak nebrání v kulturní či vzdělávací činnosti a sdružování. Konec citátu.

Vážený pane premiére, nevím, zda se s představitelem naší vlády bavíme o stejném ukrajinském státu. Mám na mysli stát, který prohlásil Stepana Banderu za svého národního hrdinu. (Předsedající upozorňuje na čas s tím, že pan poslanec může dokončit větu.)

Dobře. Pane premiére, podpoříme naše občany a umožníme jim návrat, nebo zůstaneme dále u slibů?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, nejprve k té situaci národnostních menšin na Ukrajině. Já bych vás tedy seznámil s podkladem, který jsem k této věci aktuálně dostal od ministerstva zahraniční, a pak bych se věnoval konkrétně otázce té podpory českých krajanů na Ukrajině a co pro ně ještě můžeme udělat.

První věc. Zastupitelské úřady na Ukrajině dodržování práv národnostních menšin na Ukrajině pečlivě monitorují. Občané Ukrajiny mají ze zákona právo si svobodně vybrat svoji národnost bez jakékoli podpory v dokumentech. Uznání národnosti není kompetencí státu, ale je osobní záležitostí každého ukrajinského občana. V obecné rovině se dá tedy říci, že ukrajinský stát své menšiny nijak štědře nepodporuje, ale ani jim nijak nebrání v jejich kulturní čí vzdělávací činnosti a ve sdružování.

V případě rusínské menšiny není v kontextu případného deficitu co do dodržování jejich práv zaznamenáno nic mimořádného. Nejvíce Rusínů žije ve Svaljavském okrese a pak ve městech Užhorod a Mukačevo. Na Zakarpatí působí 17 rusínských národnostně kulturních spolků. Největší organizací Rusínů je Národní rada Rusínů Zakarpatí, která sdružuje zhruba 90 % rusínských spolků. V rusínském jazyce tam vycházejí noviny, knihy, funguje cca 27 večerních škol. Česká republika zatím nemusela podnikat žádné diplomatické kroky, kterými by se zasazovala o zajištění práv a bezpečnosti rusínské menšiny na Ukrajině. Ministerstvo zahraničí ale celkovou situaci v Zakarpatí sleduje, včetně postavení rusínské menšiny. Chci informovat o tom, že na podzim 2014 byl otevřen honorární konzulát České republiky v Užhorodě. Při té příležitosti region navštívil osobně ministr zahraničí České republiky a setkal se mimo jiné i tam s českými krajany. V závislosti na možnostech našich diplomatických nástrojů budeme situaci rusínské menšiny sledovat.

A teď pokud jde o české krajany na Ukrajině. Jak jistě víte, pro rok 2015 byly vyčleněny finanční prostředky na realizaci přesídlení krajanů. Letos jsme v rozpočtu na tuto věc vyčlenili 66 milionů korun a počítáme s tím, že maximální počet těch podpořených osob bude 250. Tito lidé tedy budou mít, mají nárok a měli nárok během letošního roku na ubytování, stravování v zařízení Ministerstva vnitra po dobu šesti měsíců, nárok na výuku češtiny, pomoc při hledání zaměstnání a bydlení. Tuto pomoc smluvně zajišťovala Arcidiecézní charita Praha. Měli nárok na jednorázovou finanční výpomoc 50 tisíc korun na dospělého a 20 tisíc korun na dítě. Tohle nám umožnilo zahájení rozsáhlé přesídlovací akce, do které se přihlásili krajané z Ukrajiny. Důraz v té první fázi přesídlovací akce jsme položili na přesídlení krajanů z východních oblastí Ukrajiny, které byly aktuálně ohroženy probíhajícím válečným konfliktem, ale dali jsme také možnost zájemcům z jiných částí Ukrajiny, které drtí zejména současné ekonomické problémy. Ten program přesídlení krajanů je otevřen pro všechny zájemce, pro české krajany, ale v současnosti je v zásadě registrován výhradní zájem našich krajanů z Ukrajiny.

Já jsem požádal v předcházejících dnech pana ministra vnitra Chovance, aby pro vládu připravil zprávu o tom, jaké jsou výsledky v letošním roce tohoto přesídlovacího programu, kde jsme měli připravenu kapacitu zhruba 250 osob a velká část té kapacity byla během letošího roku reálně využita. Já sám jsem měl možnost se s částí krajanů sejít poté, kdy dorazili do České republiky, a musím říci, že oni tuto pomoc ze strany České republiky vnímají velmi, ale velmi pozitivně. Požádal jsem ministra vnitra, aby poté, kdy proběhne na úrovni vlády vyhodnocení celé této akce, tak aby Ministerstvo vnitra připravilo návrh na pokračování pomoci při přesídlování krajanů na rok 2016. Předpokládám, že současné kapacity a finanční zdroje, které máme k dispozici, by nám měly umožnit, abychom přesídlili zhruba dalších 250 českých krajanů z Ukrajiny. Ten počet žadatelů je větší, o kterých v tuto chvíli reálně ví Ministerstvo vnitra, to znamená, nebudeme schopni v roce 2016 uspokojit všechny zájemce, ale předpokládám, že bychom zhruba na těch 250 lidí v letošním roce mohli navázat stejným počtem v roce 2016.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane premiére, jistě se mnou budete souhlasit, že obavy obyvatel Podkarpatské Rusi jsou stejně oprávněné jako obavy na východě. Protože i v Mukačevu byly ozbrojené konflikty. Vážený pane premiére, bavíme se tady teď o pomoci imigrantům ze zcela odlišných náboženských zemí. Dokažme, že potomci našich občanů, kteří žijí v zahraničí také v tristních podmínkách, nám nejsou lhostejní.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, dovolte mi tedy ještě krátkou reakci na vaši reakci na moji odpověď na vaši interpelaci. Tak, abych to popsal zcela přesně. My přece krajanům pomáháme. V letoším roce bylo v rozpočtu 66 milionů korun konkrétně na program, který se dotkl téměř výhradně našich krajanů z Ukrajiny. Já myslím, že to není malá finanční částka, 250 lidí je myslím slušné množství a chceme v tom programu pokračovat.

Ten program, jak už jsem řekl, je otevřen pro všechny české krajany, kteří splní určité podmínky, a samozřejmě se týká na Ukrajině i našich krajanů ze zakarpatské oblasti, pokud budou mít zájem se tohoto programu účastnit. Ale myslím si, že nelze vládě vyčítat, pokud v tom letošním roce, který byl zejména v první polovině velmi dramatický, pokud šlo o události na východě Ukrajiny, tak pokud jsme zohlednili zejména žádosti z těch oblastí, které byly reálně ohroženy válkou, která na východě Ukrajiny probíhala. Takže tam jsme položili prioritu. Šlo o to dát možnost přesídlení zejména rodinám z válkou ohrožených oblastí na východě Ukrajiny a já doufám, že se nám podaří, aby program pokračoval i příští rok. A pokud bude zájem, tak by mohl pokračovat i v dalších letech. Já myslím, že naši krajané z Ukrajiny, potomci Čechů, kteří tam odešli před sto, dvěma sty lety, tak tito lidé jsou velmi dobře integrovatelní v naší společnosti. A myslím si, že to je i pozitivní program, ve kterém by podle mého názoru měla pokračovat i vláda, která přijde po příštích parlamentních volbách. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji a další bude paní poslankyně Aulická Jírovcová ve věci rozhodnutí o limitech na Dole ČSA. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Tak já děkuji. Vážený pane premiére, interpeluji vás dnes ve věci nového usnesení vlády o posunutí rozhodnutí o územně ekologických limitech na Dole Československé armády do roku 2019. V podkladu vlády Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách jsou uvedeny veškeré dopady a přínosy při rozhodnutích u všech čtyř předložených variant. V podkladu je uvedeno - cituji: "Z hlediska sociálního i ekonomického, příjmů a výdajů státu, příjmů obcí se nejvýhodnější jeví varianta čtyři, tedy plné prolomení na Dole Bílina i na Dole ČSA. Závažným problémem je ale otázka nevyřešení střetu zájmů a přesídlení obcí. Tento problém však naopak přináší nemalé množství možností ke zvyšování podnikatelských, a tak i pracovních příležitostí." Zde bych jen podotkla, že občané Černic a Horního Jiřetína vědí již od 70. let, že ke stěhování z důvodu těžby uhlí dojde. Otázka byla jen kdy a hlavně za jakých podmínek pro dotčené občany.

Také bych vám, pane premiére, chtěla připomenout, že prolomení limitů na Dole ČSA podporovala především vaše strana, respektive vaši straničtí kolegové. Oni stáli na dolech před horníky a slibovali, že pokud dostane strana ČSSD hlasy, bude Armáda prolomena. Dnes už jste jen potvrdili, že ČSSD v Ústeckém kraji se zařadila mezi strany, které jen slibují, ale sliby neplní. Myslím, že voliči vám to v dalších volbách vrátí. Je mi opravdu smutno z přístupu této vlády k občanům nejen našeho kraje, ale i celé České republiky. Uvést do rizik, destabilizace energetické sítě v České republice připraví tímto rozhodnutím plánovanou likvidaci centrálního zásobování teplem, například i z důvodu neúnosnosti zvýšení cen pro konečné spotřebitele až o 30 %, a řešit sociální dopad až po vašem rozhodnutí neudělá dle mého soudu vláda, která je odpovědná vůči svým občanům. A jen podotknu, že veškerá rizika, která uvádím, jsou obsažena ve vašem podkladu.

Vážený pane premiére, ptám se vás tedy (upozornění na čas), jak je tedy možné, že vláda rozhodla o variantě číslo dvě, a není nově platné usnesení v rozporu zájmů prosperujícího sociálně a ekonomicky stabilního státu? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážené dámy, vážení pánové, přirozeně že těžba hnědého uhlí a zejména jeho spalování má negativní vliv na životní prostředí. Důraz bych položil na spalování uhlí, protože když se podíváte na ty negativní externality, tak mnohem menší jsou spojeny s těžbou a mnohem větší jsou spojeny se spalováním hnědého uhlí na našem území v rámci naší energetiky.

My jsme se v koaliční smlouvě zavázali k tomu, že pokud jde o prolomení těžebních limitů v severních Čechách, je třeba vést další diskusi, a to jako součást definování naší energetické a surovinové politiky s definitivním řešením horizontu příštích dvou let. Na tomhle jsme se dohodli na konci roku 2013, kdy současná vládní koalice vyjednávala koaliční smlouvu. Já jsem přesvědčený o tom, že ten postup, který jsme avizovali v koaliční smlouvě, naše vláda naplnila. My jsme totiž nerozhodovali izolovaně pouze o územně ekologických limitech v Ústeckém kraji, ale rozhodovali jsme nejprve o energetické koncepci státu. Vláda nejprve v letošním roce schválila energetickou koncepci a ta energetická koncepce není primárně založená na využívání uhelných zdrojů pro výrobu elektrické energie v České republice. Energetická koncepce počítá s tím, že tady budou dva hlavní pilíře energetiky. Ten první pilíř budou jaderné zdroje, které budou rozvíjeny v lokalitě stávajících dvou jaderných elektráren, to znamená Dukovany a Temelín, a tím druhým pilířem budou obnovitelné zdroje v celém spektru, které jsme schopni reálně, za rozumných podmínek i z hlediska přírodních zdrojů v České republice využívat. Čili pilířem naší energetiky podle schválené koncepce už nebude uhlí, ale bude jádro a budou obnovitelné zdroje. Pokud jde o pozici uhlí v energetice, jeho váha bude nadále položena do oblasti teplárenství a do oblasti užití uhlí pro vytápění domácností. Pokud jde o podíl na výrobě elektrické energie, bude uhlí na třetím, čtvrtém místě společně s využitím plynu.

Čili první rozhodnutí, které vláda učinila, je schválení energetické koncepce. Pak jsme také schválili koncepci využívání jaderných zdrojů v České republice a rozhodli jsme o tom, že vláda bude podporovat rozšíření a obnovu bloků v elektrárnách Dukovany a v elektrárnách Temelín. To bylo druhé důležité rozhodnutí, které jsme učinili. A to třetí rozhodnutí v kontextu surovinové politiky je otázka prolomení, nebo spíše posunu, posunu územně ekologických limitů. Já nemám příliš rád, když se používá slovo prolomení, protože to navozuje situaci, jako by už potom žádném limity neplatily. Ony samozřejmě ty limity platí i nadále, ale posouvají se v rámci příslušného území. My jsme se rozhodli posunout limity pouze na Dole Bílina a rozhodli jsme se neměnit územně ekologické limity na Dole ČSA. Já jsem přesvědčený o tom, že je to správné rozhodnutí, protože my jsme schopni v tuto chvíli garantovat potřebu využití uhlí na Dole Bílina, ale panuje velká nejistota o tom, jestli vůbec bude potřeba uhlí, které by se vytěžilo na Dole ČSA. Čili ta jistota tady není a spíše ty informace, které má vláda k dispozici, hovoří o tom, že toto uhlí by v takovém rozsahu potřebné nebylo.

Navíc na ČSA přece všichni víme, že tam je velký a zásadní střet zájmů. V případě, že by tam pokračovala povrchová těžba za limity, tak by to vyžadovalo bourání obcí nebo částí obcí. Teď mluvím o Horním Jiřetíně a Černicích. Tyto obce včetně i města Litvínova se stavěly a staví negativně k posunu územně ekologických limitů na ČSA. Pro vládu je ale klíčová i otázka zaměstnanosti. Rozhodnutí o tom, že posuneme limity na Bílině, neposuneme na ČSA, vláda doprovodila úkolem pro ministry, abychom připravili program, sociální program pro Mostecko tak, abychom v příštích letech kompenzovali pracovní místa, která eventuálně zaniknou na Dole ČSA. Současně také budeme chtít zapojit i Severočeské doly, které jsou ve vlastnictví společnosti ČEZ, aby nově vytvářená pracovní místa na Dole Bílina byla využitelná i pro lidi, kteří budou odcházet z Dolu ČSA. Čili nejenom rozhodnutí o územně ekologických limitech, ale také o sociálním programu pro Mostecko. A vláda je připravena podporovat investice na Mostecku, které povedou k tomu, aby tam vznikala alternativní pracovní místa. Takže v žádném případě nám není lhostejné, co se bude dít na Mostecku, zejména v situaci, kdy ten region je dlouhodobě postižen velkou nezaměstnaností.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně má prostor pro doplňující dotaz.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Tak já děkuji panu premiérovi za odpověď, ale nemám tolik času. To znamená, že nemohu tady položit těch otázek, nebo spíš mu rozporovat tvrzení, která tady říkal. Ale samozřejmě dneska mám interpelaci ještě na pana ministra Mládka, kde budu tedy konkrétnější, i na paní ministryni Marksovou, kde tedy dostala i úkol v rámci té nezaměstnanosti. To znamená, že se možná dostaneme i více do jádra té problematiky. A jenom bych chtěla říci, že v současné době je spotřeba pro teplárny přes 7 milionů tun uhlí za rok, plus elektrárna Ledvice, která potřebuje minimálně 3 miliony tun uhlí za rok. Ale v koncepci, která je připravena, bude se snižovat vlastně těžba uhlí po roku 2030 na Dole Bílina na nějakých - z 8 na 4,5 milionu tun uhlí, to znamená, že to uhlí tady chybět prostě bude. A myslím si, že ta tvrzení nejsou prostě všechna pravdivá a dochází tam k velkým rozporům.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dovolte mi ještě, abych tedy doplnil svoji odpověď. Primárně by uhlí, které se v příštích letech vytěží na Bílině - a samozřejmě to, že vláda posunula na Bílině územně ekologické limity neznamená, že zítra je možné začít těžit ve větším rozsahu. Samozřejmě tady bude muset podle zákona nastat příslušný proces a budou tady muset být všechna potřebná povolení pro to, aby těžba mohla být rozšířena. Ale to uhlí, které bude vytěženo na Bílině, by primárně mělo být směřováno do tepláren a mělo by být k dispozici domácnostem. Podle analýz, které máme k dispozici, tak pro teplárny a domácnosti bude uhlí vytěžené na Bílině nezbytné. Jinak bychom se dostali do situace, že by Česká republika spalovala dovážené hnědé uhlí.

Pokud bychom vyhověli těm požadavkům a neposunuli limity nikde, tak bychom se v příštích letech mohli dostat do téhle situace do doby, než by eventuálně teplárny a domácnosti našly nějaký jiný zdroj, ale já se obávám, že pokud bychom začali dovážet uhlí pro teplárny a domácnosti, tak by to pro ně znamenalo výrazné zdražení. A právě tomuhle negativnímu sociálnímu dopadu vláda chtěla předejít.

A pokud jde ještě o Bílinu, chci zdůraznit, že tam na rozdíl od ČSA obce - Braňany, Mariánské Račice, Most, Bílina - souhlasí s tím, aby se na Bílině pokračovalo. Požadavek obcí byl, aby územně ekologické limity nekončily blíže než 500 metrů od zastavěného území. A tam vláda na základě návrhu ministra Dienstbiera schválila to, že ty limity blíže než 500 metrů nebudou. Takže i tady si myslím, že vláda vyhověla požadavkům obcí, které jinak souhlasí s tím, aby se na Dole Bílina dále těžilo.

Čili tolik jenom ještě na upřesnění k tomu, co vláda rozhodla. Já nepředpokládám, že bychom se v té druhé polovině volebního období k tomuto rozhodnutí ještě vraceli, nicméně bude záležet v příštích letech na vyhodnocení toho, jak bude fungovat státní energetická koncepce.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další interpelací bude interpelace pana poslance Antonína Sedi ve věci odborného vzdělávání. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený předsedo vlády, dlouhodobým problémem naší ekonomiky je nedostatek zaměstnanců s odborným a technickým vzděláváním. Nejedná se pouze o nedostatek techniků, konstruktérů, technologů, ale i obráběčů kovů, svářečů či klempířů. Dokonce v souvislosti s migrační krizí se Hospodářská komora vyjádřila, že klidně přijme 5 000 migrantů pro náš průmysl. S nedostatkem pracovníků se potýká snad každá průmyslová firma. Problémem dneška a blízké budoucnosti je, že rostoucí export i výroba naráží na nedostatek zaměstnanců zejména s odborným a technickým vzděláním. To může omezit růst hrubého domácího produktu, což by mělo obrovské negativní dopady na státní a veřejné rozpočty, ale i na celou společnost.

Proto se chci zeptat, pane premiére - tato vláda se zavázala k podpoře odborného a technického školství. Podle mého názoru i názoru odborníků jedině praxe studentů středních odborných škol na pracovištích zaručuje kvalitu odborné přípravy. Proto se ptám, jaké konkrétní kroky připravuje vaše vláda, aby byli zaměstnavatelé dostatečně motivováni k poskytování praxe studentům, popř. na další opatření. Děkuji za vaši odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano a slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, věc odborného vzdělávání, kvalitního odborného vzdělávání, je myslím neuralgickým bodem všech debat o reformě školství. Školství reformu potřebuje, vzdělávání reformu potřebuje a je evidentní, že musí dojít k tomu, aby se alespoň některé části a patra naší vzdělávací soustavy propojily s potřebami praxe. To, co jsme zažívali v minulých letech, bylo, že se náš školský systém rozvíjel poněkud mimoběžně s tím, jak se měnila struktura zaměstnavatelů v České republice. Ta se nějakým způsobem ustálila a nyní se ukázalo, že školský systém, zejména pokud jde o střední odborné školství, učňovské školství, tak není založen na principech, které by umožňovaly vysokou míru úspěšnosti absolventů. Takže se setkáváme s určitým paradoxem - nevhodně nastavené struktury vzdělávání, v některých regionech nevhodně nastavené struktury oborů v rozporu s tím, jaká je potřeba praxe. A tohle všechno je umocněno demografickým poklesem, ke kterému v posledních letech dochází, pokud jde o absolventy středních odborných škol a učilišť. Čili snižuje se nám počet absolventů těchto škol celkově a ještě i to menší množství absolventů učilišť a středních odborných škol tak nemá úplně vhodnou strukturu vzdělání z hlediska potřeb praxe.

Já jsem velmi rád, že tady byl realizován projekt, který je myslím důležitý pro budoucí debatu, a to je projekt Pospolu, který byl realizován mezi Svazem průmyslu a dopravy a Ministerstvem školství a byla to vlastně podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi. Cílem toho projektu, který vlastně byl finalizován, a už jsou k dispozici závěry, je navrhnout systémové změny včetně legislativních, které povedou k efektivnější a snadnější spolupráci mezi školami a firmami. Mimo jiné otázka usnadnění přechodu absolventů ze školy do praxe, podpora jejich uplatnění v oboru, zvýšení kvalitativní úrovně kompetencí absolventů tak, aby odpovídaly potřebám zaměstnavatelů, o tom už jsem mluvil, slaďování nabídky odborného vzdělávání se změnami kvalifikačních potřeb na trhu práce a zvýšení atraktivity odborného vzdělávání pro mladé lidi. Čili ten projekt byl realizován, máme k dispozici závěry a teď je velmi důležité, aby na základě těchto závěrů Ministerstvo školství postupovalo při změnách, které se v oblasti odborného školství připravují.

Ministerstvo školství také zveřejnilo v lednu letošního roku metodické doporučení k výuce vzdělávacího oboru Člověk a svět práce na druhém stupni základních škol, kde doporučuje základním školám věnovat zvýšenou pozornost technické výchově v rámci tohoto vzdělávacího oboru. S účinností k 1. lednu roku 2014 se změnil zákon o daních z příjmů a ten poskytuje nyní daňové zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří umožňují praktické vyučování ve svých zařízeních. Novela školského zákona stanoví povinnost středních škol využívat jednotně stanovených zadání závěrečných zkoušek v oborech středního vzdělávání s výučním listem od školního roku 2014-2015. A Ministerstvo školství také od roku 2014 pravidelně vyhlašuje rozvojový program na podporu odborného vzdělávání, který finančně podporuje střední školy při zvyšování kvality vzdělávání v oborech podle poptávky na trhu práce. Samozřejmě že je snaha, aby se taky v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost využily evropské peníze pro projekty technického vzdělávání včetně kariérního poradenství, jazykového vzdělávání, a je tady celá řada konkrétních projektů, které byly podpořeny.

Pokud jde o další aktivity, které Ministerstvo školství připravuje, a tady si myslím, že by určitě podrobnější informace podala paní ministryně Valachová, tak je to otázka rozvoje dalších prvků polytechnického vzdělávání, využití výzev v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, vzdělávání pedagogů, podpora spolupráce škol a zaměstnavatelů, rozvoj mimoškolních vzdělávacích aktivit spojených se začleňováním dětí, které jsou ohroženy předčasným odchodem ze vzdělávání, to je také důležitá věc, a samozřejmě pravidelná analýza oborové soustavy ve spolupráci se zástupci resortů a zaměstnavatelů tak, aby se ta struktura pružněji přizpůsobovala potřebám trhu práce v příštích letech.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec má doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane premiére, za vaši odpověď. Já souhlasím s nutností propojit školský systém s požadavky pracovního trhu, o tom se diskutuje hodně dlouho. Ten projekt Pospolu také znám a podporuji jej, protože také vidím spolupráci firem se školami jako tu správnou cestu. Nicméně problémem je i skutečnost, že si podniky někdy navzájem přetahují zaměstnance, že ten podnik je vychová, má tu praxi a potom je ti druzí, kteří se na tom nepodílejí, přetahují. Také systém technického vzdělávání je náročný, a to nejen odborně, ale i finančně. Řada krajů to řeší různými stipendii či přímou podporou technických škol.

Pane premiére, nemyslíte si, že je třeba začít v rámci školského systému podporovat technické školství daleko razantněji? Osobně si myslím, že řada firem to již pochopila, pochopila svoji roli a zajišťuje si na vlastní náklady budoucí zaměstnance. Přiznám se osobně, že vidím rezervy i v neefektivních rekvalifikacích, protože nezaměstnaných v naší zemi je stále hodně.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády odpoví.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já se nedomnívám, že by firmy měly suplovat řekněme teoretickou výuku v rámci odborného vzdělávání, v rámci středního odborného školství nebo technického školství. My jsme samozřejmě velmi blízko Rakouska a Německa, kde probíhá ten systém duálního vzdělávání, ale on je velmi silně založen na tom, že rakouské nebo německé podniky jsou schopny velmi efektivně spolupracovat v různých svazech a hospodářských komorách. A třeba v Rakousku tu odpovědnost na straně zaměstnavatelů za vzdělávání zčásti nese i tamní hospodářská komora, která má mj. povinné členství. Něco takového u nás není a je zejména problém pro malé, střední podniky a pro začínající podniky, aby participovaly nějak dlouhodobě na odborné přípravě a vzdělávání.

Jiná situace je u velkých firem, stabilizovaných, které mají třeba tisíc, tisíc pět set zaměstnanců a mají prostor pro to, aby poskytly možnost odborného vzdělávání praxí, a něco jiného je otázka nějakého startupu nebo malé firmy, která na to nemá administrativní ani finanční kapacity. Takže potřebujeme, aby stát, resp. kraje poskytovaly veřejné vzdělávání, ale to, co je důležité, je, aby to veřejné vzdělávání z hlediska struktury oboru bylo v kontaktu s reálným životem, aby si prostě nežilo samo pro sebe. Čili potřebujeme kontakt s reálným životem, a pokud školy nejsou schopny toto vyhodnotit samy, tak je k tomu musí motivovat zřizovatel nebo je k tomu musí motivovat Ministerstvo školství, a o těch nástrojích se určitě budeme bavit. Ministerstvo školství vede debatu o reformě regionálního školství a musí tam být také nástroje, které prostě umožní silnější propojení mezi školstvím a potřebami praxe.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším bude pan poslanec Tomio Okamura ve věci referenda o vystoupení z EU 1. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, dovolte mi přímou stručnou otázku. Čeští občané chtějí hlasovat v referendu o vystoupení či setrvání v Evropské unii, jelikož dochází k nevratným krokům poškozujícím zájmy většiny obyvatel a poškozujícím suverenitu České republiky. A brzy může být pozdě. Umožní vaše strana, vaše vláda a vaše koalice, aby občané mohli v demokratickém hlasování sami rozhodnout, zda Evropské unii věří a chtějí v ní setrvat, nebo ne?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, na rozdíl od doby, kterou já si ještě dobře pamatuji, to byl rok 1992 a tehdy se dělilo Československo, tak tehdy jsme nedostali možnost, abychom se k tomu jako občané vyjádřili v referendu. Nikdo se nás na to nezeptal. Když jsme se ptali, proč nemůžeme hlasovat a nemůžeme se přímo vyjádřit k otázce rozdělení státu, tak nám tehdy, tuším, Václav Klaus vzkázal, že jsme přece hlasovali ve volbách a že to stačí.

V okamžiku, kdy jsme se rozhodovali o vstupu do Evropské unie, tak to přece bylo jinak. O vstupu do Evropské unie rozhodli v přímém hlasování občané České republiky. Bylo referendum o vstupu do Evropské unie. A je to dobře, že to referendum bylo, že o tom nerozhodovala jenom tehdejší politická reprezentace, protože to byl zásadní krok, který Česká republika podnikla. A já ten zásadní krok vnímám jako krok v logice našich dějin. V logice našich dějin, které vůbec nebyly jednoduché. Víte, že my ležíme ve středu Evropy, bloky se různě vždycky podělily o střed Evropy. Jednou jsme patřili k jednomu uskupení, podruhé k jinému. A Česká republika je země, která podle mého názoru patří do vyspělé Evropy, patří na Západ, a já vnímám vstup do Evropské unie jako krok, který je v logice našich dějin a našeho místa, které v Evropě máme. A velice děkuji občanům České republiky, že když bylo referendum před více než deseti lety, tak že se rozhodli hlasovat výraznou většinou pro vstup České republiky do Evropské unie. Na rozdíl od rozdělení Československa lidi nikdo neobešel a každý měl možnost říct "ano" nebo říci "ne". Já jsem šel hlasovat v referendu a řekl jsem "ano".

Dnešní migrační krize otevírá otázku, kterou i pan poslanec Okamura tady nastolil, jestli by tedy nebylo lepší v rámci řešení migrační krize vystoupit z Evropské unie. Já jsem přesvědčený o tom, že by to lepší nebylo. Žádná země sama o sobě, dokonce ani Německo, ale ani Česká republika, není schopna řešit migrační krizi. Žádná země sama o sobě, podívejte se dneska na Slovinsko nebo Chorvatsko, není schopna zvládat migrační krizi. Ten pohyb je tak velký, ty příčiny jsou tak zásadní, že čelit tomu jako jednotlivý, individuální osamocený stát, i kdybychom se obehnali dvojitým plotem, tak stejně ta migrační krize Českou republiku zasáhne. Je lepší takto vážné krizi čelit v rámci Evropské unie.

Druhý důvod, proč si myslím, že je dobře, že je tady Evropská unie nebo že řada zemí má naději na to, že vstoupí do Evropské unie, je fakt, že kdyby tady Evropská unie nebyla, podívejte se třeba dneska, co se odehrává na Balkáně, ta migrační krize prudce zhoršuje vztahy mezi jednotlivými státy. A Evropská unie je ta nejlepší prevence toho, že ty zhoršené vztahy mezi jednotlivými státy nepřejdou ve válečný konflikt. My jsme tady v Evropě už války měli a víme, jak velmi snadno války vznikají. Migrační krize zhoršuje vztahy mezi státy, ale Evropa je schopna tyto věci řešit. Proto je dobře, že tady máme Evropskou unii i jako prevenci eventuálního konfliktu, který by na základě migrační krize mohl vznikat.

Já nebudu podporovat myšlenku na referendum o vystoupení z Evropské unie. Myslím si, že pro to nejsou ani ekonomické, ani sociální, ani právní důvody. Kdybychom vystoupili z Evropské unie, tak bychom zhoršili sociálně-ekonomickou situaci našich občanů. A vůbec tady nejde o evropské peníze. To je věc, která jednoho dne skončí. Nebudeme věčně dostávat evropské dotace a musíme se připravit na to, že ta doba se začíná reálně blížit. Ale jde o investice. Nejsou důležité dotace, ale jsou důležité investice. Země, která je součástí Evropské unie, tak garantuje určitý standard zacházení s investory. Jde o bezpečnost, jde o stabilitu. Tohle jsou všechno věci, které si myslím, že tvoří významnou součást výhody toho, že jsme členy Evropské unie. A nikdo se na mě nemůže zlobit, že jako předseda vlády nedoporučuji cestu, která by pro Českou republiku byla cestou ke zhoršení životní úrovně občanů, cestou do nejistoty, cestou do bezpečnostního rizika. Já myslím, že v dnešním světě není radno, aby země zůstávala na řešení těch vážných problémů sama. Je dobře, že máme partnery, je dobře, že máme spojence.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, neříkáte pravdu. Například Švýcarsku se imigrační krize vyhýbá a není členem Evropské unie. Velká Británie také chystá referendum o vystoupení z Evropské unie a není tam například ani Norsko a další země. A potvrdil jste, že opovrhujete názorem občanů a nechce jim umožnit, aby sami rozhodli o své budoucnosti ve své zemi, přestože značná část veřejnosti si členství v EU nepřeje.

Jednací řád Sněmovny mi bohužel neumožňuje na vás mluvit déle než jednu minutu, stejně jako cenzura v českých médiích mi neumožňuje svobodně říkat pravdu o dění v této republice. Proto vás vyzývám na souboj. Po ukončení dnešního jednání, tzn. interpelací, jsem připraven si stoupnout společně s vámi před kameru, kterou tady máme v zákulisí připravenu v aktech, a oba řekneme občanům v přímém názorovém souboji, co si myslíme o přijímání nezákonných imigrantů do České republiky. Jestli nemůžete dnes, domluvíme se tento týden na jiném termínu. Video zveřejníme na sociálních sítích a já vám garantuji, že to bude bez cenzury a manipulativního střihu. Ať občané sami svobodně a na základě úplných informací rozhodnou, kdo z nás dvou má pravdu a jakou budoucnost pro svou zemi demokraticky zvolí. (Předsedající upozorňuje na čas.) Přijímáte můj návrh na takový přímý názorový souboj se mnou? Ano, nebo ne?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády odpoví.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, já myslím, že tohle jsou interpelace Poslanecké sněmovny na předsedu vlády a já budu vystupovat v rámci toho, co jsou interpelace Poslanecké sněmovny na předsedu vlády, nebudu tady propagovat Okamura TV nebo jakýkoli jiný mediální projekt. Děkuji. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším bude pan poslanec Marek Benda ve věci ministr Pelikán. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážený pane předsedo vlády, já bych se vás rád chtěl zeptat na vašeho ministra, kterému se již obecně ve Sněmovně přezdívá paní Columbová. Všichni o ní slyšeli, ale nikdo ji nikdy ještě neviděl. Ministr, kterého by se normálně člověk asi ptal tady přirozeně, ale vzhledem k tomu, že na interpelacích byl jenom jednou, tak je těžko možné se ho ptát. A dobře víte, že už i na ústavněprávním výboru, a to napříč politickým spektrem, zdaleka ne jen z iniciativy opozice, došla trpělivost s tím, jak ministr Pelikán nechodí nikam, nebaví se s nikým a jediné, co umí, je dělat tiskové konference, na kterých představuje návrhy, které nemají šanci projít.

Kdyby to bylo jen tak, tak člověk řekne dobře, jeden ministr. Přesto je jasné, že práce na Ministerstvu spravedlnosti se zcela zastavily, trestní řád nebude, dokonce ani jeho teze nebudou v tomto volebním období, zákon o státním zastupitelství je předložen v podobě, která je zcela zjevně nepřijatelná, a já pevně věřím tomu, že vy ji jako předseda vlády v této podobě nepustíte, protože by to znamenalo naprosto bezuzdnou moc pro skupinku vyvolených, atd. atd. Pokud jsme se bavili o nějaké reformě soudnictví a ministerští úředníci nám řeknou "no píšeme bílou knihu soudnictví", a když se jich předsedové soudů zeptají: "A kdy se k ní budeme moci vyjádřit?" - "No, až ji napíšeme a dostaneme to povolené od ministra, tak vám ji ukážeme." No tak to už mi připadá, že si někdo dělá legraci.

V současné chvíli běží zprávy o tom, že ministr je buď na dovolené v Dillí, nebo se ukrývá v České republice, aby mu nemohla být doručena obálka s pruhem. Já nevím, co je na tom pravdy. Takže moje otázka na vás je jednoduchá. Pustil jste v době projednávání rozpočtu ministra Pelikána na dovolenou v Dillí, nebo se ukrývá i před vámi? Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan předseda vlády odpoví.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. (S úsměvem.) Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem se snažil zjistit, jak je to s neúčastí pana ministra Pelikána na té stávající schůzi Poslanecké sněmovny. Informace, kterou jsem obdržel, je, že pan ministr čerpá dlouhodobě plánovanou dovolenou. Ta dovolená by podle informací, které jsem obdržel, měla trvat zhruba čtrnáct dní. Po pravdě řečeno, není mi známo místo, kde pan ministr Pelikán tuto dovolenou čerpá, a ani to nemám ve zvyku zjišťovat u ostatních členů vlády. Já jsem byl panem ministrem Pelikánem informován o tom, že se chystá na podzim letošního roku čerpat takto delší dovolenou, ale po pravdě řečeno jsem si neuvědomil, že se to bude protínat právě se schůzí Poslanecké sněmovny, kde bude tak striktně vyžadována účast všech členů vlády. Čili tolik tedy k dovolené pana ministra Pelikána.

Nicméně já asi nebudu polemizovat s tím, že pan ministr Pelikán má před sebou spoustu práce, a určitě mu vyřídím poptávku z řad poslanců a poslankyň Poslanecké sněmovny po jeho intenzivnějším zapojení do debat, které se na půdě Poslanecké sněmovny vedou. Takže určitě s panem ministrem Pelikánem budu mluvit po jeho návratu z dovolené. Vyřídím mu, že by se měl účastnit intenzivněji jednání orgánů Poslanecké sněmovny, a samozřejmě budu chtít, aby Ministerstvo spravedlnosti plnilo úkoly, které má na základě legislativního plánu vlády, tak jak to chceme i po ostatních členech vlády.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane premiére, já vím, že to je koaliční ministr, takže ho nemáte úplně ve své moci. Ale přece jenom jste předseda vlády, a když někdo přestane úplně fungovat, tak je nezbytné, aby i předseda vlády, pokud se jedná o koaličního partnera, ho vyměnil. Ten problém zdaleka není jen ve Sněmovně. Já se obávám, že ani už v odborné veřejnosti neexistuje nikdo, kdo by ještě věděl, jak pan ministr Pelikán vypadá a kdo by znal jeho názory dřív, než je řekne na tiskové konferenci. To je prostě věcný problém, který si myslím, že vy jako předseda vlády musíte vnímat a musíte řešit. A já vás vyzývám, aby se pan ministr z dovolené už nevracel. (Úsměv v sále.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, především chci říci, že nemohu souhlasit s vaším tvrzením, že si nikdo nepamatuje, jak pan ministr Pelikán vypadá. Já si to ještě pamatuji. A navíc musím říci a potvrdit, že pan ministr Pelikán velmi pečlivě a pravidelně dochází na jednání vlády. Čili rozhodně si nemůžu stěžovat na to, že by se jednání vlády pan ministr Pelikán neúčastnil. A to je řekněme jedna věc, kterou chci poznamenat.

Druhá věc. Já chápu, že opozice má tendenci vidět práci ministrů černě a kritizovat ji. Je to úkolem opozice. Na druhou stranu jsem rád, že se daří některé věci, které i v resortu spravedlnosti jsme chtěli, aby se realizovaly. A teď zmíním třeba otázku novely zákona o konkurzu a vyrovnání, insolvenčního zákona, kde ten návrh už byl předložen do Legislativní rady vlády a je to věc, po které byla poměrně silná poptávka, a jsem rád, že legislativní práce v této oblasti pokročily. Takže jenom jeden konkrétní příklad toho, že přece jenom na Ministerstvu spravedlnosti se ledacos děje.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další bude paní poslankyně Strnadlová ve věci zvýšení platů ve... státním sektoru, předpokládám. Prosím.

 

Poslankyně Miroslava Strnadlová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já doufám, že já nebudu mluvit o paní Columbové, ale budu mluvit o něčem, co nakonec skutečně všichni uvidíme.

Pane premiére, vláda nedávno rozhodovala o zvyšování platů pro státní zaměstnance. Jde mi především o učitele, hasiče a policisty. Jsou to profese s vysokým společenským kreditem, a proto se vás chci zeptat, co konkrétně mohou od slibovaného zvýšení platů očekávat. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan předseda vlády má prostor.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, já myslím, že rozhodnutí o zvýšení tarifních platů je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí, které vláda v posledních měsících učinila, protože řeší otázku vývoje mezd pro zaměstnance veřejného sektoru, kterých je v České republice několik set tisíc. Já chci především požádat o to, abychom když se vede debata o zvýšení tarifních platů, důsledně používali pojem zaměstnanci veřejného sektoru a neříkali úředníci. Protože úředníci, to jsou zejména lidé, kteří jsou pod zákonem o státní službě, těch je něco kolem 70 tisíc. To jsou skutečně úředníci, kteří mají klotové rukávy a pracují zejména na ústředních orgánech státní správy. Ale když mluvíme o zaměstnancích veřejného sektoru, tak jsou to zejména učitelé, těch je nejvíc, pak jsou to hasiči a policisté, těch je také hodně, ale jsou to samozřejmě i další lidé, např. ti, kteří pracují na finančních úřadech a starají se o výběr daní, nebo lidé, kteří pracují na úřadech práce a starají se o fungování sociálního systému. Takže jsou to zaměstnanci veřejného sektoru.

Já jsem velmi rád, že se nám podařilo letos najít peníze, tzn. že zvýšení platů nebude až od 1. ledna, ale že se nám povedlo dohodnout se v koalici a zvýšení platů bude od 1. listopadu letošního roku. Chci vás informovat o tom, že vláda už schválila příslušné tarifní nařízení. Schválili jsme ho po cestě do Ústí nad Labem, tzn. všechna rozhodnutí byla přijata. Je zajištěno financování. Finanční prostředky budou restrukturalizovány v rámci výdajů státního rozpočtu, tzn. resorty dostanou navýšení peněz tak, aby mohly přidat k tarifu 3 % od 1. listopadu letošního roku. A to zvýšení tedy bude pokračovat v příštím roce.

Samostatná kapitola je otázka zvýšení platů lidí, kteří pracují ve zdravotnictví. My jsme se dohodli na tom, že to zvýšení platů nebude o 3 tarifní procenta, ale bude o 5 %. Souvisí to s tím, jaký máme dneska problém ve zdravotnictví, a ten se týká zajištění personálního zabezpečení. My samozřejmě máme zdravotní systém převážně financovaný ze všeobecného zdravotního pojištění a logicky pacienti - a kontrolují to pojišťovny - vyžadují, aby byly určité standardy, a ty se týkají také počtu personálu ve zdravotnických zařízeních. Začínáme mít problém, protože na Slovensku se zvedly platy zdravotních sester. Zavedli tam euro. Koruna oslabila vůči euru v tom uplynulém období. Existuje velmi silná poptávka po našich lékařích a zdravotním personálu v Německu, tzn. čelíme dnes odlivu kvalifikovaných pracovních sil ve zdravotnictví na západ. Část těch lidí se vrací na Slovensko. A pokud nebudeme mzdově konkurenceschopní, tak nebudeme schopni garantovat občanům kvalitní zdravotní péči. Proto ne 3 % ve zdravotnictví, proto 5 % ve zdravotnictví.

Nařízení vlády bylo schváleno a úhradová vyhláška by měla zajistit navýšení plateb ze systému zdravotního pojištění. A v rozpočtu, který tady teď projednáváme v Poslanecké sněmovně, tak je zvýšení plateb za státní pojištěnce, tzn. jakýsi příspěvek k tomu, aby v tom systému zdravotního pojištění na navýšení platů byly finanční prostředky.

Já bych rád požádal o podporu tohoto opatření, protože bez toho, aniž bychom byli schopni zvýšit platy lidem, kteří pracují ve zdravotnictví, nebudeme schopni zajistit dostatek kvalifikovaných lékařů, kvalifikovaných zdravotních sester, aby mohli zajišťovat kvalitní zdravotní péči pro naše občany. Dvě důležitá platová rozhodnutí. Já jsem přesvědčen o tom, že vláda tím vydává i určitý signál do privátního sektoru, a to je poslední věc, kterou bych chtěl zmínit.

Když jsme řešili extrémně nízkou valorizaci penzí, tak jeden z důvodů, proč je valorizace penzí tak nízká, je, že v minulých letech vůbec nerostly platy. My jsme přestali dohánět západní země z hlediska ekonomiky, přestali jsme je dohánět z hlediska životní úrovně. Jeden z důvodů je fakt, že nerostly mzdy. Vláda zvýšením tarifních platů vydává signál i do zbytku ekonomiky, vydáváme ho také tím, že zvyšujeme minimální mzdu, a vydáváme signál, že zaměstnanci si zaslouží, aby se platy zvedaly. Zaslouží si, aby se platy zvedaly. Ty zisky, které díky hospodářskému růstu firmy mají, tak by se o ně měly podělit také se svými zaměstnanci. Je to samozřejmě věc, kterou vláda nemůže rozhodovat. Je to otázka vyjednávání. Je to otázka kolektivního vyjednávání odborů, působení zaměstnanců. Ale já jsem přesvědčený o tom, že platy by i v privátní sféře měly v příštím období růst.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně si nepřeje dále vystoupit. Šanci má pan poslanec Klučka. Prosím. Pardon, pane poslanče. Omlouvám se, ještě omluvím pana poslance Junka od 15.30. Prosím.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedo. Děkuji paní poslankyni, že ještě umožnila mé vystoupení s interpelací.

Zároveň mi úvodem dovolte, pane premiére, takovou malou noticku. Já jsem většinou obviňován z toho, že mám nachystané interpelace na pana premiéra, abychom využívali času. Tentokrát přesvědčím všechny přítomné, že tomu tak není, protože těžební limity už tady proběhly a byly předneseny paní kolegyní Aulickou, takže mě nikdo nemůže podezřívat z toho, že bych se s ní domlouval na tom, aby odpověděla i na moji interpelaci. Já tedy změním téma a předpokládám, že jako premiér na něj budete umět zareagovat.

V České republice roste ekonomika a klesá nezaměstnanost, ale zároveň roste počet sociálně vyloučených lokalit. Zvyšují se rizika bezpečnosti v této lokalitě. Zvyšují se sociální rizika. Následkem toho jste se tedy minulý týden sešel se starosty měst z vyloučených lokalit. Mě by zajímalo, jaká témata a jaké závěry jste na této schůzce se zástupci samospráv projednal.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Změna tématu interpelace. To je celkem unikátní, ale pan premiér rád odpoví.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, pokusím se využít ten čas, který snad ještě zbude do konce interpelací, abych odpověděl. Otázka sociálně vyloučených lokalit je opravdu vážná. Je to samozřejmě zase paradoxní, protože podle studie, která byla zveřejněna nedávno a která zahrnuje několik uplynulých let, vzrostl počet sociálně vyloučených lokalit.

Víte, že na Úřadu vlády funguje Agentura pro sociální začleňování. O této agentuře se mluvilo zejména v okamžiku, kdy došlo k výměně jejího vedení. Tehdy to nebyla jednoduchá situace. Já jsem se osobně účastnil jednání a mým zájmem bylo, aby se agentura nerozpadla, aby tam pokud možno zůstali schopní zaměstnanci, a jsem velmi rád, že nový ředitel agentury, který byl vybrán v rámci výběrového řízení, je člověk, který je schopen zajistit, že agentura teď připraví využití poměrně velkého množství peněz z Evropské unie, které můžeme využít pro stabilizaci situace v sociálně vyloučených lokalitách. Pro integrované projekty, které koordinuje Agentura pro sociální začleňování, bude k dispozici zhruba 10 mld. korun v příštích letech. Je to myslím veliká příležitost, a já to říkám i tady při interpelacích, abych to zdůraznil, pro všechny obce, které se do projektů chtějí zapojit. Je to šance získat zdroje na projekty právě v těchto lokalitách.

Já jsem strašně rád. Já jsem se schválně chtěl sejít se starosty měst a obcí, abych od nich slyšel, jak vnímají činnost Agentury pro sociální začleňování, jak vnímají aktivity vlády, kde vidí problémy. Mohu říci z hlediska porady, kterou jsme měli, že za prvé agentura není problém. V minulosti si řada obcí stěžovala na to, že agentura nefunguje, že nemá žádný přínos. Zdá se mi z té debaty, že agentura přestává být problém jako instituce a že se teď všichni soustředí na to, aby skutečně došlo ke koordinování aktivit a bylo možné efektivně využít projekty, které je možné v příštím období realizovat.

Druhý závěr, který mám, je, že velký problém je sociální bydlení a bydlení jako takové. V sociálně vyloučených lokalitách máme problém s kriminalitou, máme problém i s kriminalitou mládeže, máme problém s nezaměstnaností a máme problém se sociálním bydlením. Pokud jde o bydlení, podařilo se novelami, a děkuji i Sněmovně za to, že novela byla schválena, omezit zneužívání sociálních dávek na ubytovnách, ale problém se nám přesouvá do bytů. To znamená, že podnikavci využívají nízké ceny bytů v sociálně vyloučených lokalitách, místo ubytoven si pořídí skupinu bytů, pronajímají tyto byty za částky, které neodpovídají obvyklému nájemnému. Čili tady potřebujeme ještě legislativu doplnit a potřebujeme, abychom měli cenovou mapu, která zajistí stropy pro poskytované sociální dávky na bydlení. Máme tady stále problém v bydlení, přesouvá se nám postupně z ubytoven do bytů. Ubytovny jsme zregulovali, byty jsou problém.

Další zpětnou vazbu, kterou mám, je, že zafungovalo to opatření vlády, které realizovalo Ministerstvo životního prostředí, a to je omezení výkupu kovů ve sběrnách. Vedlo to k výraznému snížení kriminality, která v minulosti právě s tímto fenoménem byla spojená. I toto opatření zafungovalo. Ukázalo se, že to bylo dobře, že jsme omezili a vlastně znemožnili hotovostní platby v této oblasti. Pomohlo to. Určitě to, co funguje velmi dobře, jsou různé programy preventistů v těchto lokalitách - program domovníků, opět velmi dobrá věc. Ministerstvo práce a sociálních věcí je schopno poskytovat finanční prostředky i do této oblasti v rámci programu aktivní politiky zaměstnanosti.

Ještě k aktivní politice zaměstnanosti. Já jsem rád, že Ministerstvo práce provedlo určité změny, které se týkají podmínek pro zaměstnávání lidí na veřejně prospěšné práce. To znamená, že je možné tyto lidi zaměstnávat nejenom rok, ale třeba dva roky. To je důležitá věc. Volají starostové obcí, které mají sociálně vyloučené lokality, po obnovení institutu veřejné služby. Další poznatek. Vím, že legislativa teď leží v Poslanecké sněmovně. Požádal jsem paní ministryni Marksovou, abychom už jako vláda tlačili na dokončení projednávání, protože to, co se stalo v minulosti s veřejnou službou, tento institut zdiskreditovalo. Ukazuje se, že pro část lidí je to aktivizační nástroj, který je skutečně může aktivizovat. Nesedí doma, nepobírají jenom dávky, ale účastní se veřejně prospěšných prací, ale nemůže to být veřejná služba, která byla šita za ministra Drábka, ale musí to být veřejná služba, která lidi bude motivovat. Budou tam mít šanci si něco přivydělat v rámci této veřejné služby k dávkám, které by jinak dostávali bez toho, aniž by měli pracovní aktivitu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec si nepřeje doplňující dotaz. Zeptám se paní poslankyně Válkové, jestli ve zbývajících dvou minutách chce položit dotaz panu premiérovi. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Vážený pane premiére, musím omezit dotaz jenom na jednu větu a dám vám svoje podrobnější písemně zpracované otázky k zodpovězení.

Mě by zajímalo, zda vám někdy v minulosti pan Bílek jako ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů vysvětloval například, jakým způsobem zajišťuje nezávislost kontrolního oddělení GIBS, jaké jsou výsledky činnosti tohoto odboru, jestli někdy předložil komparaci informací shromážděných specializovaným odborem, který shromažďuje poznatky o trestné činnosti policistů na území České republiky, s vyšetřovacím spisem pana Netušila, zda reagoval GIBS na činnost a aktivity a doporučení ombudsmanky paní Besserové, která upozorňovala na odchody řady kriminalistů z Krajského ředitelství policie v Olomouckém kraji, a vůbec, zda pan Bílek vám jako orgánu, kterému je odpovědný, premiérovi České republiky, předložil zprávu o tom, jakým způsobem a s jakými výsledky spolupracuje GIBS se specializovanými celorepublikovými útvary: Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu, Útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně, já se velmi omlouvám, ale tento dotaz zůstane v rovině řečnické, protože už pan předseda vlády nebude mít prostor vám odpovědět.

 

Poslankyně Helena Válková: Dobře. Takže já končím a předám písemné vyhotovení panu premiérovi. Budu doufat, a jak ho znám, tak mohu věřit, že se určitě dočkám konkrétní a přesné odpovědi. Děkuji, pane předsedo.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Děkuji i panu premiérovi a požádám o vystřídání. Budeme pokračovat v interpelacích na jednotlivé ministry.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne. Já poprosím prvého vylosovaného a tím je pan poslanec Kučera, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra Brabce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v pondělí tohoto týdne vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL rozhodla o prolomení ekologických limitů těžby, a co je naprosto bezprecedentní, rozhodla také vaším hlasem, hlasem ministra životního prostředí. Ekologické limity těžby byly stanoveny v roce 1991 a limity se zabývaly takové kapacity na poli ochrany přírody, jako je pan Ivan Dejmal, Bedřich Moldan nebo pan Josef Vavroušek. Vy jste, pane ministře životního prostředí Brabče, s dvouletou zkušeností z výkonu funkce ministra životního prostředí, a pokud je mi známo, s nulovou vědeckou činností v oblasti ekologie práci těchto českých vědců a osobností absolutně popřel. Své rozhodnutí hlasovat pro prolomení limitů následně obhajujete i v médiích, kde tvrdíte, že z pohledu ochrany přírody je prolomení ekologických limitů těžby zanedbatelné a že hlavním problémem je pouze spalování uhlí v teplárnách, což by patrně nevyslovil žádný evropský ministr životního prostředí.

Chtěl bych vás, pane ministře, požádat o odborně vyargumentované stanovisko Ministerstva životního prostředí, jak je možné, že povrchová těžba o rozloze 5 x 5 km nemá negativní dopad na krajinu a zdraví lidí.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji za položení otázky a poprosím pana ministra o reakci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Dobré odpoledne. Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče Kučero, vážené kolegyně, vážení kolegové, samozřejmě, já jsem to řekl, bylo to jedno z nejobtížnějších, ne-li nejobtížnější rozhodnutí, které jsem zatím ve své kariéře ministra životního prostředí udělal, a také jsem řekl, že kdybych se chtěl zakrýt alibisticky, tak už jsem podle orientačního hlasování věděl, že pro to budou hlasovat ostatní členové vlády, a nemusel jsem svůj hlas připojit. Nakonec jsem to udělal, protože převážily ostatní zájmy, a protože jsem se velmi intenzivně dlouho a myslím, že velmi obsáhle, seznámil s danou problematikou v té oblasti, tu oblast jsem několikrát navštívil, mluvil jsem se starosty obcí, mluvil jsem s lidmi z okolních obcí, ať už tedy Braňany, Mariánské Radčice, Horní Jiřetín, Černice a další, a samozřejmě jsem četl veškeré podkladové studie, včetně studie takzvaných externalit. A tak jak jste správně řekl - ale jenom koriguji vaše vyjádření, že je bezvýznamná. Není významná, vy jste ji jenom nazval drancováním krajiny. A pro mě drancování krajiny, kdybychom brali drancování krajiny, tak ona každá těžba může samozřejmě takový zásah mít, ale pak se můžeme bavit o těžbě kameniva, můžeme se bavit o těžbě všech nerostných surovin. A já jsem zde řekl - pro mne jako pro ministra životního prostředí samozřejmě žádná povrchová těžba nemůže mít příznivý dopad na životní prostředí. V tomto konkrétním případě vzhledem k tomu, co bylo získáno tím rozhodnutím, za prvé těžba, resp. prolomení limitů neznamená těžbu, ad a). Těžba bude možná za deset let. Říkám možná. Také se může stát, a já bych tomu byl velmi rád, kdyby k žádné těžbě nedošlo. Česká republika si ale tímto rozhodnutím koupila čas, koupila si čas pro rozhodování o energetické bezpečnosti, o zajištění uhlí pro domácnosti a pro sociálně únosnou cenu tepla.

Z pohledu dopadů na životní prostředí a zdraví, a to víme oba, skutečně relativně nejmenší, zásadně nejmenší dopad má vlastní těžba. Ta dělá přibližně 2 % těch externalit. A při dostatečně zvládnutých ochranných opatřeních nejen hygienického pásma těch 500 metrů, které jsme prosadili, ale také dalších ochranných opatřeních typu zkrápění a dalších, která budou součástí EIA, hlukové studie a rozptylové studie, se relativní dopad na zdraví a životní prostředí dá minimalizovat. Nikdy nebude nulový, vždycky nějaký bude, ale i s tímto vědomím jsem to rozhodnutí udělal. A znovu říkám, nebylo to rozhodnutí jednoduché. Určitě budu za to kritizován, už jsem kritizován byl. Ale když jste si zase všiml reakce celé řady lidí, tak byly relativně umírněné. Byly umírněné, protože ti lidé prostě věděli, co jsme tím získali a co jsme tím obětovali. S tímto vědomím jsem to rozhodnutí udělal. Věřte, že kdyby okolní obce - nemyslím si, že jsou prostě zlobbované těžaři, protože to by se stalo to samé v případě Horního Jiřetína a Černic, a tam se to zjevně nestalo - kdyby ty obce se tak zásadně bály poškození životního prostředí, tak by vystupovaly mnohem razantněji v případě Bíliny.

Ale já jsem přesvědčen, že ta rizika lze minimalizovat, a 98 % externalit z těžby je ze spalování uhlí a tam musíme napřít pozornost. Pokud budeme uhlí spalovat ekologicky v moderních, byť menších kotlících nebo v ekologizovaných teplárnách anebo elektrárnách, tak ten dopad na životní prostředí se dá zásadním způsobem snížit. Nejhorší je uhlí dovážet, a tedy nezachovat pracovní místa, a přitom mít zásadní dopad ze spalování na životní prostředí. Toto je menší zlo. A já jsem volil menší zlo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Vážený pane ministře, na základě vašeho vyjádření a vašeho hlasování, které jde přímo proti ochraně přírody a krajiny, bych vás chtěl vyzvat, abyste nepůsobil další škody na životním prostředí a zvážil svoji rezignaci na pozici ministra životního prostředí. Pane ministře, věnujte se spíše oblasti, která je vám evidentně bližší, tedy průmyslu a obchodu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan ministr bude reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji. Já tu výzvu určitě zvážím, pane poslanče. Myslím, že v příštím volebním období mě můžete nahradit na tomto postu. Bude vám to slušet. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím dalšího v pořadí, a tím je pan poslanec Bendl. Se svou interpelací bude oslovovat pana ministra dopravy Daniela Ťoka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Moje otázka je velmi jednoduchá. Pane ministře, proč jste bez výběrového řízení uzavřel smlouvu s firmou Deloitte na činnost projektového manažera mýtného systému, když jste před několika měsíci výběrové řízení sám zrušil a označil je za nepotřebné, přičemž podotýkám, že podle mých informací společnost Deloitte si najala švédská nebo mateřská společnost Skansky ve Švédsku a u společnosti Deloitte si nechala vypracovat forenzní audit společnosti Skanska Česká republika. Vzhledem k tomu, že jste byl vysokým manažerem společnosti Skanska, nabízí se otázka, jestli se nedostáváte do významného konfliktu zájmů.

Tentokrát bych to vzal opravdu bez smíchu. Myslím si, že byste měl, pokud se prokáže, že společnost Deloitte dělá forenzní audit pro Skansku ve Švédsku a forenzní audit Skanska Česká republika, že byste měl zvážit další setrvání ve své funkci, protože je to navýsost politováníhodné a je to za hranicí nechci říci slušnosti, ale nechci používat silné výrazy, každý ať si udělá o tom obrázek sám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem rád, že už v této, už v druhé interpelaci pan poslanec Bendl mě vyzval k rezignaci nebo k opuštění ministerstva. Já bych tady rád vysvětlil, co nás vedlo k uzavření smlouvy s firmou Deloitte. Chtěl bych tady říct jenom, že to není smlouva s firmou Deloitte, ale je to Deloitte a CGI dohromady, protože my jsme nehledali firmu, my jsme hledali lidi, kteří nám mohou pomoci. Ještě než se budu zabývat tím vysvětlením, bych ale se rád ohradil, proti některým věcem.

Za prvé si myslím, že to absurdní obvinění z konfliktu zájmů je natolik absurdní, že snad ani nestojí za odpověď. Já nevím, jestli si prostřednictvím paní předsedající pan poslanec Bendl všiml, že ve společnosti Skanska už téměř rok nepůsobím a nemám vůbec žádný vliv na její aktivity, a upřímně řečeno, ani jsem si nebyl příliš vědom, koho si Skanska pro interní audit, nebo pro forenzní audit objednala, jestli to udělala centrála, nebo neudělala centrála. To jsou věci, které mě ne příliš zajímají. Já jsem slíbil při svém nástupu, že se Skanskou přeruším kontakty, a to jsem udělal. Takže bych chtěl deklarovat, že mi to přijde jako naprosto neuvěřitelná konstrukce. Když jsem ji slyšel poprvé, tak jsem nevěřil, že ji někdo bude ochoten opakovat. Nicméně je to bohužel pravda.

Já bych se chtěl vrátit k meritu věci. Obrátili jste se na mě i na pana premiéra s otázkami souvisejícími s některými aktuálními kroky Ministerstva dopravy v přípravě provozu mýtného systému po konci roku 2016, kdy vyprší účinnosti smlouvy o službách uzavřené s konsorciem Kapsch.

V reakci na povinnosti uložené v srpnu vládou se Ministerstvo dopravy pustilo do všech pro věc relevantních činností, ovšem za nových výchozích, či lépe řečeno určujících propozic. Jejich podstatné prvky jsou za prvé připravit a zrealizovat zadávací řízení na provoz stávajícího mýtného systému, a to na provoz po dobu tří let, připravit a zrealizovat zadávací řízení na projektového manažera, jež pro období roku 2019 zpracuje novou koncepci zpoplatnění a pomůže státu zrealizovat zadávací řízení na výběr dodavatele mýtného systému a služeb jeho provozu. To vše pro období roku 2020 až 2030. Za třetí zrealizovat, jak jsem již uvedl, zadávací řízení na posléze uvedené.

Úspěšné realizaci zadávacího řízení na provoz stávajícího mýtného systému nezbytně předchází uskutečnění jednoho kroku: dosažení dohody s Kapschem o tom, kdy stát získá autorská práva a technickou dokumentaci k aktuální podobě mýtného systému, stejně jako dohoda o tom, jakou podporu z hlediska kvantitativního i kvalitativního bude poskytovat Kapsch subjektu, jenž bude v zadávacím řízení vybrán jako nový dodavatel služeb stávajícího mýtného systému.

A nyní se dostávám, vážené paní poslankyně a páni poslanci k meritu otázek. Ministerstvo dopravy počínaje dubnem vede náročná jednání s Kapschem. Na řadě stěžejních témat bylo dosaženo věcné shody. Bohužel jsme však na ministerstvu byli nuceni konstatovat, že tato jednání nejsme svými silami schopni dotáhnout do konce, byť to tak z počátku vypadalo. Uvedené je fakt, byť bude kýmkoliv jakkoliv zpochybňován.

A nyní si položme otázku, co bylo správné, legitimní a legální v tu chvíli učinit. Byl jsem to až já se svými lidmi v lednu a v únoru tohoto roku, kdo upozornil na fatální nedostatky ve smlouvě stran technické dokumentace, autorských práv k mýtnému systému v jeho aktuální podobě, a také jsme se pustili do toho to řešit, protože už nic jiného nezbývá. Jinak se za leden 2017 už žádné mýto nevybere. Proto jsme se v situaci, kdy jsme zjistili, že bez vnější pomoci věc neposuneme dál, snažili zabezpečit to, co je potřeba. Platný zákon o veřejných zakázkách zná způsob zadání, jež v těchto situacích je využitelný a tedy současně zcela zákonný. (Předsedající: Pane ministře, já se moc omlouvám, ale vašich pět minut uplynulo.)

Takže jenom jestli můžu jednu větu nebo dvě věty. To, co jsme udělali, bylo, že jsme zabezpečili výběr mýta po roce 2016 a udělali jsme to zákonným způsobem. Obviňovat nás z toho, že jsme to udělali nezákonně, je zcela liché. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ještě budete mít evidentně možnost dvě minuty se vyjádřit, protože pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Nezlobte se, pane ministře, to jsou jenom řeči. Vy jste zadal z ruky zakázku za 52 milionů korun na předmět činnosti, jejíž výběrové řízení jste zhruba deset měsíců předtím zrušil. Zrušil jste výběrové řízení a po deseti měsících jste zjistil, že jste pod časovým tlakem, a dal jste z ruky zakázku na 52 milionů korun společnosti, která pravděpodobně bude řešit nebo řeší forenzní audit Skanska Česká republika a všechny kauzy s tím v minulosti spojené. Jestli se to prokáže, pak zkrátka, nezlobte se, ale jako ministr už nadále funkci vykonávat byste neměl.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci. Prosím, pane ministře, máte dvě minuty.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Já jsem to bohužel nestihl přečíst úplně celé, ale já odpovím jednoduše.

Vážený pane poslanče Bendle prostřednictvím paní předsedající, já jsem nezadal zakázku společnosti Deloitte na stejný předmět, na který jsem zrušil zakázku. To je zcela jiná činnost, než o které se bavíme. Činnost projektového manažera. Když budete říkat, že není, tak to je možná váš názor, já vám to prokážu. Činnost projektového manažera na tohleto byla dohoda, že zakázka bude, a tu vypíšeme do konce tohoto roku. Já jsem neříkal, že ji nepotřebujeme, já jsem říkal v lednu minulého roku, že ji musíme zrušit proto, protože má závažné nedostatky a jinak by nám ji zrušil ÚOHS, to je hrozně jednoduché. Tohleto co dnes mají dělat specialisté, kteří jsou shodou okolností ve firmě Deloitte a CGI, ti nám mají pomoct napravit věci, které v té smlouvě prostě v pořádku nejsou. A každý ministr přede mnou měl možnost je napravit. Já se jenom ptám, proč to neudělal. A já když to dělám opravdu způsobem, kterým jsem musel, to znamená z krajní nouze, pro mě je mnohem důležitější, že dám zakázku někomu, kdo to spraví a kdo nám pomůže vybírat mýto, protože dva dny nevýběru mýta je víc než těch 52 milionu korun.

Ještě bych rád řekl jednu věc. Smlouva uzavřená se společnosti Deloitte je koncipovaná tak, že jejím uzavřením nezískal Deloitte právo na vůbec nic, jakoukoliv činnost bude vykonávat až na základě písemných pokynů ministerstva. Tento postup jsme zvolili právě proto, abychom nemohli být úspěšně obviňování z toho, že jsme někomu něco přihráli, nějakou pevnou částku a nic se s tím nedá dělat. Proto bude-li kompetence a kondice Ministerstva dopravy dostatečná, lze služby technicko-organizačního poradce nevyužívat. A já tady zdůrazňuji, toto je smlouva na technicko-organizačního poradce, smlouva na mýtného manažera bude teprve vypsána. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já se omlouvám, vaše dvě minuty jsou pryč. Nastává čas pro další interpelaci, se kterou přichází pan poslanec Ondráček, který chce interpelovat nepřítomného pana ministra Pelikána. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající. Vážený nepřítomný - tradičně nepřítomný - pane ministře. Podle mých informací v současné době Vězeňská služba České republiky má personální podstav cca 400 příslušníků. Nedávno jste půjčili bývalou věznici v Drahonicích, objekt věznice v Drahonicích, Ministerstvu vnitra, kde vzniklo zařízení pro uprchlíky. Nevím, kdo přesně, nebo vím, kdo přesně, ale to není součástí této interpelace, se dohodl s Ministerstvem vnitra, že poskytnete cca 80 nebo 90 příslušníků vězeňské služby na to, aby střežili toto pobytové zařízení.

Chci podotknout, že v současné době při nedostatku příslušníků vězeňské služby dochází k tomu, že justiční stráž z okresů jezdí vypomáhat do pražských věznic. Takže otázka zní: Kde těch 80 nebo 90 příslušníků vězeňské služby vezmete, abyste neomezil výkon služby ve věznicích? Jakou představu máte o tom, že budou vykonávat službu? Zda to považujete za důležitý zájem služby, to znamená, že jim to takzvaně naperete do zelených a ti chlapci tam budou sloužit zadarmo, nebo zda máte připraveny finanční prostředky a budete schopen tu službu, kterou ti příslušníci vězeňské služby tam vykonají, jim plně zaplatit podle rozsahu odsloužených hodin. Toto bych od vás rád slyšel, tuto odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní mi dovolte, abych načetla omluvu paní poslankyně Válkové, která se omlouvá z dnešního dne od 16 hodin do konce z pracovních důvodů.

Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Korteho, aby interpeloval pana ministra Hermana. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, příjmem Státního fondu kultury ČR je částka 13 121 920 korun z pronájmu Národního domu na Vinohradech, historicky známého jako Kulturní dům železničářů. Současný nájemce Společnost Národní dům, Kulturní dům železničářů, s. r o., nyní požaduje snížení nájemného z důvodu poklesu zájmu o pronájem prostor v budově a z důvodu celkového poklesu cen nájmů v Praze. V důsledku toho údajně nájemci poklesly zisky z nájmu, takže pronájem je pro něj, chudáka, prodělečný. Odbor investic a veřejných zakázek Ministerstva kultury si nechal zpracovat znalecký posudek na výši nájemného znaleckou kanceláří Jokl Appraisal, která mimochodem v minulosti podobný posudek pro nájemce již byla vypracovala. Tedy in claris, aby bylo jasné o čem mluvím, tato společnost pracuje v žoldu, a tudíž v zájmu nájemce, nikoli v zájmu Ministerstva kultury. Na základě tohoto posudku navrhuje dotyčný odbor žádosti o snížení nájemného vyhovět, a to na částku 10 milionů 500 tisíc korun, to je o celých 20 %.

Vážený pane ministře, snížením nájemného pečujete o zisk komerčního subjektu. Jak se to srovnává s vaší povinností pečovat jako řádný hospodář o státní majetek? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče, s Národním domem na Vinohradech, který je majetkem státu, je příslušný hospodařit Státní fond kultury ČR. Státní fond kultury pronajímá Národní dům na Vinohradech jako celek společnosti Národní dům, Kulturní dům železničářů, s. r. o., na základě nájemní smlouvy ze dne 24. června 2011. Celkové roční nájemné, tedy za dům a pozemky, je sjednáno ve výši 13 121 920 korun ročně, tak jak bylo uvedeno. V roce 2013 požádal jednatel nájemce mého předchůdce ministra kultury Jiřího Balvína o snížení nájemného z důvodu prokazatelného poklesu obvyklé výše v daném místě a čase. Na podporu svého tvrzení přiložil znalecký posudek vypracovaný společností Jokl Appraisal ze dne 2. prosince 2013. Žádosti nájemce bylo vyhověno a dne 31. prosince 2013 byl uzavřen dodatek k nájemní smlouvě, podle nějž nájemné pro kalendářní rok 2014 činí 11 621 920 korun, tedy sníženo o 1,5 milionu korun.

V roce 2015 požádal jednatel nájemce opětovně o snížení nájemného o 20 %, případně o odprodej celé nemovitosti. Žádost byla přidělena ekonomické sekci Ministerstva kultury. Odbor veřejných zakázek nechal aktualizovat znalecký posudek za účelem stanovení obvyklého nájemného budovy stejným znaleckým ústavem, který vypracoval předchozí znalecký posudek pro nájemce v roce 2013. Na základě tohoto nového posudku ze dne 11. září 2015 doporučil ekonomický odbor nájemné snížit o 20 %, tak jak bylo uvedeno. Věcně příslušný odbor dostal stanovisko ekonomického odboru k posouzení.

Vzhledem k tomu, že příjmy z nájmů jsou zdrojem Státního fondu kultury, byl návrh na snížení nájemného předložen k projednání Radě Státního fondu kultury jako orgánu, do jehož kompetence dle § 5 zákona 239/1992 Sb., v platném znění, spadá posuzování zásadních otázek tvorby a užití prostředků fondu. Rada Státního fondu kultury jednomyslně snížení nájemného nedoporučila a navrhla, aby byl vypracován nový, nezávislý znalecký posudek. O dané problematice budu jednat s Radou Státního fondu kultury dne 11. listopadu letošního roku. Ještě jsem tedy v této věci nerozhodl a každopádně děkuji za váš zájem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec - táži se, chce položit doplňující otázku. Vypadá to, že ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji. Pane ministře, já bych rád, abyste se při tom rozhodování zamyslel nad jistým paradoxem, který ta věc obnáší, koneckonců sám jste se o tom zmínil. Chudák nájemce prodělává, ale zároveň opakovaně vznáší nabídku na odkup té nemovitosti, s jejímž hospodařením prodělává. Já tomu nerozumím a doufám, že při svém rozhodování tuto otázku zohledníte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, chcete reagovat? Ano. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážená paní předsedající, vaším prostřednictvím děkuji panu kolegu Kortemu za tento zájem i za to, že skutečně se snaží, aby věci byly v pořádku. Je to i mým zájmem a mohu přislíbit, že skutečně při jednání s Radou Státního fondu kultury zohledním tyto věci, protože je třeba s maximální odpovědností a péčí řádného hospodáře k této otázce přistupovat. Takže ještě jednou děkuji za zájem, podporu i za vaši pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu dalšího v pořadí. Tím je pan poslanec Adam, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Svatopluka Němečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Adam: Vážený nepřítomný pane ministře. Obracím se na vás ve věci zásobování lékáren některými léky. Jedná se o přípravky z oboru neurologie a některé ORL přípravky. Výpadky jsou dlouhodobé a distribuce není narušena na dny nebo týdny, ale dokonce měsíce. Výrobce GlaxoSmithKline měl výpadek ukončit koncem září, potom v polovině října a poslední zpráva hovoří o tom, že by to mělo být koncem listopadu. Teoreticky lze sice lék nahradit generikem, ale náhrada není zcela rovnocenná.

Má otázka je jednoduchá a zní: Lze s tím, pane ministře, něco udělat, tedy aby výrobce dodržoval to, co sám ve farmaceutických informacích signalizuje? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka, který bude interpelovat paní ministryni školství, kterou tady nevidím, ale podle mě je tady někde přihlášena. Pojďte svoji interpelaci načíst. Pojďte, prosím, já to nemůžu udělat jinak, pokud tady není, tak ji načtěte, nemůžu vás prostě posunout v pořadí někam jinam. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní místopředsedkyně, já nechci na paní ministryni Valachovou nijak tlačit, nebo teď, nedej bože, odněkud sem chvátala. Já dám přednost tomu, abych jí mohl položit tu otázku přímo osobně. V tuhle chvíli tu interpelaci stahuji a v naprostém klidu a pohodě ji předám někdy v příští interpelační den. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já děkuji. Dalším, kdo by měl přednést svoji interpelaci, je pan poslanec Zdeněk Soukup, který bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Paní předsedající, dámy a pánové, já nebudu jízlivě se obracet na nepřítomnou paní ministryni Marksovou, protože vím, že ona je patrně u pana prezidenta kvůli klokánkům, tudíž vyšší bere, tak to beru. Nicméně přesto načtu, co jsem měl na srdci.

Zaměstnavatelé v západním pohraničí mají vážný problém. Firmy ze Spolkové republiky Německo jim přetahují kvalifikované pracovníky. Mohou nabídnout nesrovnatelně vyšší platy, nabízejí i českým zaměstnancům řekl bych přednosti svého sociálního systému. Jenom pro zajímavost, na jedno dítě se tam berou přídavky 190 eur. To je objektivně dané a v podstatě to odpovídá principům a těm výhodám a nevýhodám, které nám dává členství v Evropské unii. Co je ovšem horší, je, že čeští zaměstnanci odcházejí za lepším, aniž by dodrželi platné pracovní smlouvy, aniž by respektovali náš český zákoník práce, někdy prakticky ze dne na den. Včera nebo předevčírem si mi jeden z českých speditérů stěžoval a vyprávěl mi o jednom takovém neuvěřitelném případu, kdy poslal svého zaměstnance, do kterého investoval do řidičského průkazu a do proškolení asi 350 tisíc korun, do Německa s kamionem, a on mu za pár dní zavolal zpátky, aby si pro kamion kamsi přijel na jakési místo s tím, že mu tam předá klíčky, že si našel jiné zaměstnání. Jak je to možné? Němečtí zaměstnavatelé většinou nepožadují zápočtové listy, to pro mě bylo naprosto neuvěřitelné, doklady o odhlášení z pojistného v Česku ani další dokumenty, jako například dohodu o ukončení pracovního poměru v posledním zaměstnání. A to neplatí jenom pro řidiče, ale i pro strojaře, zdravotnický personál a jiné pracovníky. Pravda, je možné se soudit, ale to bývá na dlouhé lokte a většina zaměstnavatelů to raději vzdá. Oni totiž musí po dobu, co probíhá to soudní řízení, platit za ně sociální a zdravotní pojištění a tvářit se tak, že v podstatě jsou i nadále českými zaměstnanci.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, vaše dvě minuty jsou pryč.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Paní ministryně, otázka zní: Víte o této situaci? Je možné ji nějakým způsobem řešit?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím dalšího v pořadí a tím je paní poslankyně Pěnčíková, která chce interpelovat nepřítomnou paní ministryni školství. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, děkuji za slovo.

Vážená paní ministryně, 14. října 2015 to byl rok od incidentu, který se odehrál na žďárské střední škole, kde byl tehdy psychicky nemocnou ženou ubodán student Petr Vejvoda. Bývalý pan ministr Chládek v reakci na tuto tragédii slíbil, že se zasadí o lepší zabezpečení škol. Ministerstvo dle mých informací za tímto účelem rozdělilo 6 milionů mezi 64 škol. Stále ale zbývá více než tři tisíce, které o zabezpečení údajně projevily zájem. Co bude tedy s nimi? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím paní poslankyni Chalánkovou, kterou zde nevidím, tudíž její interpelace propadá. Poprosím pana poslance Šidla, který bude interpelovat pana ministra životního prostředí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně.

Vážený pane ministře, letošní rok byl pro obyvatele Šumavy a Pošumaví jasným příkladem o nutnosti zajistit racionální hospodaření s vodou. Šumava začala být od roku 1963 chráněna pro své přírodní a krajinné hodnoty formou chráněné krajinné oblasti a její ústřední část od roku 1991 jako národní park. V současné době uskutečňovaný způsob ochrany přírody je v rozporu s celosvětovou vědeckou biotopovou asistenční ochranou. Uplatňováno je ideologicky extrémní pojetí bezzásahových přírodních procesů, k nimž patří i sucho, povodně, epidemie škůdců, vichřice a požáry, a to k výrobě virtuální divočiny ve zkulturněných biotopech suchou revolucí. Realizovaným omezením zásahů proti epidemii kůrovce došlo k rozsáhlému odumření hřebenových smrčin u státní hranice v délce 40 kilometrů. Ideologům bezzásahovosti vůbec nevadí, že Šumava byla také vyhlášena jako chráněná oblast přirozené akumulace vod. Výsledkem jejich činnosti je, že její vodohospodářská funkce byla katastrofálně degradována vysušováním Šumavy a zejména jejích rašelinišť, která jsou nejcennějším přírodním potenciálem. Spolehlivými a nezpochybnitelnými indikátory reálné vodní bilance jsou vlhkomilné rostliny a vodní živočichové včetně mihulí a stav vody v jezerech a vodních tocích. Dosud odumřely lesy na ploše 20 tisíc hektarů a škody na lesích činí více než 100 miliard korun.

Nyní mi dovolte položit otázky. První: Jak novela zákona č. 114/1992 Sb. vytvoří podmínky pro řádnou funkci akumulace vod na Šumavě. Druhá: Může rozšiřování bezzásahovosti zabránit vysušování Šumavy? A třetí: roč Ministerstvo životního prostředí neakceptuje dlouhodobé vědecké i praktické poznatky, že mrtvý les nemůže být lepší než zelený les pro šumavskou přírodu?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas, omlouvám se. Poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za dotaz. Vážený pane poslanče, je to téma, o kterém už tady diskuse byla i v rámci interpelací a nesporně bude i v rámci toho, až se dostaneme k přerušenému projednávání novely zákona 114. Já na tom začátku řeknu to, co jsem již řekl, a to, co platí.

Máte pravdu, Šumava opravdu vysychá. Šumava vysychá dramaticky. A tam, kde se lišíme v tom názoru - a já se k tomu za chvíli krátce vrátím - je, čím je to způsobeno. Určitě kůrovcová kalamita, respektive orkán Kyrill a následující kůrovcová kalamita a samozřejmě i rozsah bezzásahových území není, co by pozitivně ovlivnilo vysychání Šumavy, respektive co by tomu zabránilo. Ale jsem přesvědčen, že to není ani faktor, který byl rozhodující pro vysychání Šumavy. Už jsem tady o tom hovořil, těch důkazů je několik.

Z celé řady dostupných odborných studií, např. z povodí Modravského potoka, vyplývá, že rozpad stromového patra horských smrčin, to je takzvaný suchý les, prakticky neovlivňuje odtok srážkových vod v rámci povodí, což prokazují data Českého hydrometeorologického ústavu, která jsou k dispozici od roku 1931. Před ponecháním řady území samovolnému vývoji byla totiž na mnoha místech prováděna revitalizace v minulosti narušeného vodního režimu už dříve a v podstatě dnes, respektive v současné době jsme v situaci, kdy víc jak 3 tisíce hektarů rašelinišť vlastně bylo odvodňováno. Nově samozřejmě toto odvodnění bylo přerušeno, respektive přibližně na 600 hektarech v minulosti odvodněných rašelinišť, a podle aktuálních měření poklesla hladina vody v těch revitalizovaných rašeliništích v průběhu letošního suchého léta v průměru o 15 centimetrů, zatímco u těch ostatních až o metr. Takže prostě je zřejmé, že významnou měrou se na tom samozřejmě podílelo to odvodňování, což byl cílený krok. A je naším záměrem a šumavský národní park to má za jeden ze svých prioritních úkolů, aby pokud možno co nejrychleji, ale ono to bude trvat řadu let, vlastně přerušil a zabránil tomu odvodňování rašelinišť právě tím přerušením řekněme těch odvodňovacích rýh a dalších opatření, která tenkrát byla dělána. A dneska samozřejmě se chováme zcela jinak, logicky.

Ta stočtrnáctka nebrání nebo nevytváří žádné překážky pro možnost akumulace vod v regionu a naopak, také jsem o tom hovořil, že v rámci plánu péče a i v rámci tedy teď momentálně projektu EIA bude posuzována možnost obnovení těch klauz, těch splavovacích nádržek, minimálně ve dvou nebo ve třech případech. A já bych byl osobně rád a uděláme všechno pro to, aby těch nádrží, které bychom mohli obnovit, a nebylo to v příkrém rozporu třeba v těch prvních zónách s předmětem ochrany, bylo co nejvíc.

To znamená, na vaši otázku - ta novela nevytváří žádné překážky pro možnost akumulace vod a jsou tam další dokumenty, které k tomu budou přispívat.

K otázce, proč neakceptujeme dlouhodobé vědecké i praktické poznatky, že mrtvý les nemůže být lepší než zelený les. To je ta základní filozofická debata, nebo já si troufám říct i vědecká debata, která se dneska vede mezi mnoha vědci, a ty názory jsou opravdu různé. Já ale z vlastní zkušenosti a vy určitě také ze Šumavy víte, že on ten les, byť vypadá suchý v tom horním stromovém patře, tak on mrtvý není.

Ono se už dole něco děje a teď jsou různé oblasti, kde se něco děje rychleji, kde to přirozené zmlazení a ta obnova probíhá rychleji, a jsou tam oblasti, kde to probíhá pomaleji. Souhlasím s tím, že i ty řekněme suché epizody, jejichž počet se pravděpodobně v budoucnosti bude zvyšovat, tak přirozeně budou tu obnovu zpomalovat.

Já nejsem ideologickým zastáncem bezzásahovosti, několikrát jsem to řekl. Také jsem řekl, že bychom měli dát přírodě čas - a to je to patnáctileté moratorium, jsem za to kritizován z mnoha stran -, aby ukázala na těch bezzásahových územích, co dokáže, a po těch patnácti letech se k té věci vrátit. Takže nejsem příznivcem teď zásadního rozšiřování bezzásahovosti, rozhodně ne v dohledné době na těch 50 %, jak chce určitá část veřejnosti. Jsem ale přesvědčen, že vysychání Šumavy daleko více souvisí s nedostatkem sněhu, s teplými zimami a s nedostatkem vody, která doplňuje během jarního tání podzemní vody.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, omlouvám se, váš čas vypršel. (Ministr Brabec: Omlouvám se.) Prostor pro doplňující otázku pana poslance. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji. Já vidím, pane ministře, že se tady asi neshodneme. Já jsem měl na mysli tou třetí otázkou např. akceptaci zkušeností, a skutečně vědeckých zkušeností, které dal dohromady pan prof. Jan Čermák z Mendelea v Brně. Jsou to různá biofyzikální a biochemická měření nejen v České republice, ale i ve světě. Já si myslím, že ta dokazují jednoznačně, že je skutečně potřeba, aby byl zachován koloběh vody.

A druhá věc, proč o tom hovořím, je moje osobní zkušenost. Já bydlím v Pošumaví a můžu vám říct, že tři měsíce bez vody je tragédií pro to území na úpatí Šumavy, nikoli pro samou Šumavu. A jestliže nebude zelený les, tak já nevěřím, že někdy vzniknou nové srážky na našem území.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci. Dvě minuty, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Omlouvám se, bude to méně. Jenom pro rychlou reakci. Je zase mnoha jinými vědeckými pracemi dokázáno, že nejlepší pro koloběh vody, pro zasakování vody je paradoxně právě ne to vysoké stromové patro, ale travnaté patro s keři a s menšími stromky. Vím, jsou ty teorie, jak - také jsem to slyšel teď při přednáškách na Šumavě - jak ty vysoké stromy vlastně rozčesávají mlhu a zachytávají mlhu a zachytávají srážky. Víte, ono je to... Já mám plný barák hydrologů i ve Výzkumném ústavu vodohospodářském, tak se s nimi o tom bavím. Věřte, teď není čas na disputaci odbornou, ale věřte, že se budeme snažit udělat nebo se snažíme udělat všechno pro to, aby ten koloběh vody se tam skutečně zachoval. Budeme se snažit minimalizovat ztráty, ke kterým už došlo, rozhodně je nezvětšovat a naopak udělat všechno pro to, aby došlo ke zlepšení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní dovolte načíst jednu omluvu. Od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Ťok, který byl nucen odejít do Senátu obhajovat svoje zákony.

Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Oklešťka, který bude interpelovat pana ministra životního prostředí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, máme tady kupodivu zase topnou sezónu. V Moravskoslezském kraji už jsou opět zhoršené rozptylové podmínky a jsou překračovány místní limity. Například toto pondělí bylo ve Věřnovicích na Karvinsku naměřeno množství prachu v ovzduší až 110 mikrogramů na metr krychlový, přitom limit je, jak jistě dobře víte, 50, a byl tak překročen více než dvojnásobně. Smogová situace se opakuje každý rok a situace se lepší jenom pomaličku. Co udělalo letos Ministerstvo životního prostředí pro to, aby se na Karvinsku a i nám všem lépe dýchalo?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o pětiminutovou odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, i za to upozornění. Já jsem si tedy vzal poměrně bohatý materiál včetně obrázků, ale já to potom panu kolegovi Oklešťkovi nějak ukážu v soukromí. Já jsem na podobné dotazy, které obvykle podává pan kolega Šincl, tak jsem říkal, když se mě na rovinu zeptal, kdy očekávám to výraznější zlepšení kvality ovzduší, tak já jsem říkal, že si to umím představit v topné sezóně 2016-2017, až začne fungovat podle mě významný projekt, který jsme rozjeli, a to jsou kotlíkové dotace z evropských zdrojů. Moravskoslezský kraj je krajem, který si už v té první třímiliardové výzvě, která byla vypsána, řekl o největší částku, naprosto logicky. Řekl si o téměř půl miliardy korun na výměny kotlů, takže je šance, že už v té první výzvě by mohlo být vyměněno až 4 000 těch nejvíce - nebo nejméně ekologických kotlů. Takže to je první krok a věřím, že skutečně až dojede tento program, kdy věřím, že v Moravskoslezském regionu by mohlo být vyměněno až 15 000 těch nejvíc znečišťujících lokálních kotlíků, které mají zásadní vliv na prachové mikročástice a ty karcinogeny na ně vázané, takže by opravdu mohlo dojít k významnému zlepšení. Samozřejmě ono to hodně závisí na povětrnostní situaci.

Ale máte pravdu, pane poslanče, že to zlepšení zdaleka není tak rychlé, jak bychom si všichni přáli. Proto jsme udělali další opatření. Teď je v Legislativní radě vlády novela zákona o ochraně ovzduší, která mimo jiné umožní i docela revoluční princip, tedy pokud to projde, ten náš návrh, možnost kontroly - samozřejmě za určitých jasně stanovených podmínek, aby nebyly předmětem šikany - kontroly v domácnosti, které jsou obcemi tak požadovány, kontroly domácnosti, zda nedochází ke spalování třeba odpadů při nějakém opakovaném podezření.

Velmi významným krokem je projekt Střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší, kterou jsme připravili a kterou s jednotlivými krajskými úřady dopracováváme do podoby tzv. národních programů snižování emisí, kdy pro konkrétní aglomerace, např. Ostravsko, Karvinsko a Frýdecko-Místecko krajský úřad bude mít k dispozici daleko silnější nástroje, aby prostřednictvím otevírání těch integrovaných povolení mohl dosáhnout snížení těch emisních stropů, protože pro každou aglomeraci budou vlastně stanoveny tzv. emisní stropy, které potom budou dávat krajskému úřadu větší kompetence např. v případě těch smogových situací.

Dále pokračuje spolupráce s Polskem, kde vlastně fungují společné projekty např. v rámci přeshraničního programu Life a také projekty, které vlastně i polskou stranu motivují, aby i ona vyměňovala ty lokální kotle, které jsou významným znečišťovatelem. Samozřejmě máme připraveny další projekty dopravní, to jsou ty záležitosti obchvatů jednotlivých měst, nízkoemisních zón, máme připraveny další dobrovolné smlouvy s těmi největšími emitenty, když dneska průmysl už se dostává do stavu, že se relativně daří, nebo myslím, že se dařila výrazná ekologizace těch velkých průmyslových celků, a teď osobně vidíme největší problém právě v těch lokálních kotlech, v autodopravě a ve zbytku těch tzv. fugitivních emisí. To jsou ty emise, která nemají nějaký konkrétní výduch, např. komín, ale jsou to odvaly skládek, různé nakládání se sypkými materiály a to jsou všechno věci, které jsou v rámci programu té aglomerace na snížení emisí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji. Právě ta přeshraniční spolupráce s Polskem, ta mě zajímá, o to šlo, protože když budeme na jedné straně hranice dělat opatření na maximální úrovni, tak pokud je nebudeme dělat na obou stranách, tak jsou nám k ničemu. Takže děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan ministr reagovat nebude, děkuji. A nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Holečka, aby načetl svoji interpelaci na omluveného pana ministra dopravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane nepřítomný ministře, který jste, a já to chápu, musel odejít do Senátu, jako poslanec volený za Ústecký kraj bedlivě sleduji dopravní situaci ve svém regionu. Dnes si vás dovoluji interpelovat ve věci opravy Tyršova mostu v Litoměřicích. Sám se na Litoměřicku vyskytuji často, takže jsem s problémem plně obeznámen. Oprava tohoto klíčového mostu velmi ovlivňuje dopravní situaci ve městě, motoristé čekají v koloně i více než hodinu. Každodenní kolony jsou již neúnosné, občané Litoměřic se na mě často obracejí. Proto vás žádám o tlak na maximální urychlení této opravy. Jsem přesvědčen, že dokončení oprav by mohlo pokračovat již za plného provozu. V předsálí jsem teď dostal odpověď v písemné podobě, takže prozatím netrvám na další písemné odpovědi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní poprosím k mikrofonu paní poslankyni Novákovou, která bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni školství. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové. Vážená nepřítomná paní ministryně. Problém, na který já se chci zeptat, jste vy nezavinila, přesto ale nesete odpovědnost za kroky, které teď aktuálně učiníte.

Chci se zeptat na to, jaké kroky děláte v tom, aby došlo k nějakému správnému řešení problému 740 studentů, vesměs absolventů vysokých škol, kteří na základě neustále se měnící legislativy o pedagogických pracovnících se snaží dostát tomu, co mají studovat. Jsou to učitelé, tedy lidé s velmi nízkými platy, tito lidé za každý semestr na Univerzitě Jana Amose Komenského zaplatí 25 tisíc, tzn. za čtyři roky studia si uvědomíme, kolikanásobek to je a kolik platů oni do toho musí vložit. Tento problém se rozpadá na dvě položky. A to je jedna, jestli najdeme řešení pro studenty, resp. učitele, kteří studují tolik dnes potřebný obor speciální pedagogiky, a ten druhý problém je, jestli nějakým způsobem navrátíme vůbec důvěru, atmosféru důvěry do školství. Zase je to další věc, ve které zvikláváme důvěru. Lidé nastoupí na školu, která má akreditovaný obor, tzn. věříme akreditační komisi a oni věří škole, že ten obor má akreditovaný. Pak se po nějaké době zjistí, že je akreditace odebrána, a my zase musíme věřit akreditační komisi - ale komu mají věřit ti uchazeči? (Předsedající: Paní poslankyně, vaše dvě minuty jsou pryč.) Vím, že aktuálně právě probíhají pokusy o řešení a budu velmi napjatě čekat, jaké kroky, paní ministryně, učiníte. Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Seďa, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra dopravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, v poslední době se nějak roztrhl pytel s využíváním či nadužíváním § 23 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách, kdy se zadávají zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění. Sice mě překvapuje, že se to děje zejména na ministerstvech řízených ministry za hnutí ANO 2011, ale o tom mluvit nechci. Vámi avizované vyhlášení soutěže na projektového manažera velkého tendru na provoz mýta po roce 2019 má být právě takto vyhlášené, a to pro konkrétní společnost Deloitte. Připomínky Transparency International jste řešil schůzkou a zaslaným dopisem, ale jak u nich, tak u mě pochybnosti přetrvávají.

Pane ministře, uvádíte, že Ministerstvo dopravy jako zadavatel svým jednáním nezpůsobilo časovou naléhavost, která umožňuje zadat tuto zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění. Já si myslím opak, protože jednání probíhala nejen dlouho, ale ani nevěřím tomu, co tvrdíte, že ministerstvo nemá dostatek odborníků a dostatek sil pro dokončení celého procesu.

Chci se tedy zeptat, pane ministře, kolik má vaše ministerstvo zaměstnanců, včetně vámi řízených organizací. Já prostě nevěřím, že se tam nenajdou odborníci, kteří by jednání s firmou Kapsch dokončili ve prospěch České republiky.

Pak se chci zeptat, jak jste dospěl k závěru, že pouze společnost Deloitte disponuje těmito odborníky. Není to spíše o tom, že tato společnost spolupracuje s firmou CGI, která stát v mýtné problematice zastupovala a poskytovala poradenství?

Poslední můj dotaz je na cenu zakázky. Opravdu jste, pane ministře, přesvědčen, že nešlo snížit náklady, které činí 52 milionů korun? Zdůvodnění, že zadavatel zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky či že cena byla osvědčena znaleckým posudkem, mě nepřesvědčilo.

A dovolím si ještě doplňující dotaz, který jsem měl na vás připravený. Ještě se chci zeptat, jak je to s tou rámcovou či spíše nerámcovou smlouvou v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, když tvrdíte, že zakázka na projektového manažera neobsahovala řešení přípravy podkladů k součinnosti generálního dodavatele a že tato zakázka je něco jiného než původně zrušená. Co tedy konkrétně obsahuje smlouva se společností Deloitte. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím všechny, kdo interpelují, aby dodržovali své vymezené limity. Já vám do toho nechci skákat, ale musím dodržovat jednací řád. Prosím, paní poslankyně Aulická je další v pořadí a bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, interpeluji vás na základě vládního usnesení o posunu rozhodnutí o korekci limitů na Dole ČSA. Vládním usnesením jste byla zaúkolována, abyste do poloviny roku 2016 připravila návrhy řešení dopadů v oblasti zaměstnanosti související s budoucím snižováním těžby hnědého uhlí, včetně konkrétních opatření. Bohužel musím zároveň konstatovat, že na základě zmíněného rozhodnutí Severní energetická musí přistoupit k nemilému rozhodnutí a díky nucenému útlumu těžby bude snižovat i počet zaměstnanců ve své společnosti. Je však jasné, že tento krok musí udělat i ostatní navázané společnosti.

Vážená paní ministryně, ptám se vás tedy, zda již v současné době připravujete opatření, která by dokázala ihned reagovat na současný stav na Mostecku, a zda již dnes máte hrubou představu o dalších krocích v rámci pomoci snižování nezaměstnanosti v regionu. Velice vám děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím dalšího v pořadí a tím je paní poslankyně Kovářová, která bude interpelovat nepřítomného pana ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, navazuji na včerejší debatu k návrhu zákona o státním rozpočtu pro příští rok, kdy jsem vám položila otázku týkající se výstavby základních škol jako jedné z vládních investičních priorit. Včera jste mi bohužel neodpověděl uspokojivým způsobem. Ve své řeči jste se především opakovaně vymezoval proti panu kolegovi Kalouskovi, kterého se ale můj dotaz přímo vůbec netýkal. Dovolte mi proto, abych se vás zeptala ještě jednou.

Předevčírem jste po dlouhé době vypsal další výzvu v dotačním programu na výstavbu základních škol v okolí velkých měst. V současné výzvě ale oproti výzvám předchozím se o dotaci budou moci přihlásit jen projekty, v jejichž případě výše spoluúčasti státu nepřesáhne 30 milionů korun. Účast státního rozpočtu na financování akce přitom činí maximálně 70 % z celkových nákladů. Maximální celkové náklady dotované akce tedy činí 43 milionů korun. Ptám se: Je možné postavit plnohodnotnou školní budovu za 43 milionů korun? Myslím že ne. Je pak možné hovořit v případě výstavby základních škol o prioritě této vlády?

Dále bych se ráda zeptala, co Ministerstvo financí vedlo ke změně podmínek tohoto dotačního programu, o jaké analýzy se opírá a s jakými subjekty tuto změnu konzultovalo a co si Ministerstvo financí počne, objeví-li se v příštím roce odůvodněný požadavek na výstavbu školní budovy řekněme za 80 milionů korun? Děkuji za odpověď.

A aby bylo jasno. Jsem ráda, že dotační program pokračuje, ale změna podmínek se mi opravdu nezdá šťastná.

A závěrem ještě prosím: Nezatahujme už do této věci pana kolegu Kalouska. Za to rovněž děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím nyní k mikrofonu pana poslance Hovorku, který je dalším vylosovaným, a prosím, aby přednesl svou interpelaci na nepřítomného ministra zdravotnictví. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, média informovala o pokynu ředitelky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, podle kterého musí lékař před léčbou pacienta nejprve požádat obchodní oddělení o schválení takové léčby. Pacientům tak hrozí odmítnutí nebo minimálně opožděné zahájení životně důležité léčby. Často jde i o nemocné s rakovinou. Přitom ale za případnou smrt pacienta nebo zdravotní újmu způsobenou prodlením léčby trestně neodpovídá ředitel nemocnice, ale zásadně ošetřující lékař. Díky zveřejňování smluv víme, že VZP uzavřela s Vinohradskou nemocnicí tento úhradový dodatek. Maximální úhrada za diagnostickou skupinu roztroušená skleróza pro rok 2015 80 milionů korun. Maximální úhrada za veškeré léky ve všech diagnostických skupinách kromě roztroušené sklerózy 177 milionů korun. V případě překročení maximální úhrady uplatní pojišťovna srážku ve výši tohoto překročení. Vidíme tedy, že VZP přenáší finanční riziko drahé péče na nemocnici. Ta musí přijmout k drahé léčbě v zásadě neomezený počet pojištěnců zdravotní pojišťovny, pokud si ji zvolí a léčbu potřebují. Vzniklé vícenáklady nad smluvně daný počet ale pojišťovna nezaplatí a jdou k tíži nemocnice. Zřejmě právě proto vydala ředitelka nemocnice takový pokyn.

Uvědomuji si, že ve zdravotnictví je třeba řídit náklady, ale popsané mechanismy, které se uplatňují i v jiných nemocnicích, jsou nevhodné a nebezpečné a došlo kvůli nim k úmrtím pacientů, kritizovaly je soudy i média a lékaře staví do bezvýchodné situace. Přitom posuzovat rozsah nároku pacienta na hrazenou léčbu má revizní lékař pojišťovny v rámci zákona schváleného Parlamentem. Rozhodně to nepřísluší obchodnímu oddělení nemocnice.

Ministerstvo zdravotnictví vykonává dohled nad pojišťovnami, přímo řídí fakultní nemocnici a rozhoduje o kvalitě péče. Ptám se vás tedy, proč zdravotní pojišťovny přenášejí regulaci péče (upozornění na čas), riziko nákladů na poskytovatele místo kontroly potřebnosti péče prostřednictvím revizních lékařů. Jak a podle čeho mohou ředitelé veřejných přímo řízených nemocnic podepisovat takto nevýhodné smluvní dodatky a potom vydávat vnitřní pokyny k omezování péče o pacienty? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A ještě jednou prosím opravdu všechny interpelující, aby dodržovali ty dva limity. Je mně velmi nepříjemné vám do toho skákat, ale jsou tady i ostatní, kdo čekají.

Prosím paní poslankyni Nytrovou, která je další v pořadí a bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni Marksovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážená paní ministryně, podpora rodiny by měla patřit mezi základní pilíře politiky každého státu. Děkuji za vaši náročnou práci, kterou na ministerstvu pro rodinu děláte a budete dál dělat.

Že klesá porodnost nejen v České republice, je obecně známý fakt. Ano, stále klesá porodnost. Co je však alarmující, méně dětí se rodí vzdělaným lidem a víc dětí často mají lidé méně vzdělaní. Já osobně to vnímám jako velmi významnou hrozbu pro naši společnost. Dalším důležitým faktem je, že mladí lidé se obávají, zda by unesli výdaje spojené s příchodem dalšího dítěte, ženy mají problémy sladit rodinný a pracovní život. Naše vláda zatím schválila porodné i na druhé dítě, změna vstoupila v platnost v letošním roce. Jaké další kroky plánuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které by podpořily rodinu, porodnost a její sociální stabilitu a soudržnost? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím dalšího v pořadí vylosovaného a tím je pan poslanec Šenfeld, který bude interpelovat pana ministra zemědělství Jurečku, kterého tady nevidím. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Šenfeld: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane ministře nepřítomný, v současné době probíhají prodeje zahrádkářských parcel, které jsou ve vlastnictví státu. Prostřednictvím Státního pozemkového úřadu podle ustanovení zákona č. 503/2012 Sb. za cenu obvyklou, jak je uvedeno v ustanovení zákona nebo v ustanovení § 14 odst. 1 citovaného zákona, jednotlivým uživatelům zahrádek. Uváděná situace se dotýká přibližně 144 tis. osob, které jsou evidovanými zahrádkáři na území celé České republiky. (Ministr Jurečka vchází do sálu.)

Na jakém základě je postavena metodika prodeje zahrádkářských parcel jejich uživatelům vzhledem k tomu, že se bez ohledu k přihlédnutí k územnímu plánu příslušné obce, zvýšení bonity pozemků vlastní usilovnou prací uživatele postupuje podle neúměrně navýšené ceny stavebního pozemku, a to překračující tržní cenu v daném místě a čase? Srovnáním se zemědělským pozemkem se jedná o cenu, která je také až 40krát vyšší, než je tomu u zemědělského pozemku.

K uváděnému prodeji, kde Státní pozemkový úřad vystupuje z pozice vrchnostenského vztahu, způsob a parametry prodeje jsou dány Metodickými pokyny Státního pozemkového úřadu č. 3/2014 ze dne 20. 3. 2014 s určeným režimem pokynů k prodeji zahrádkářských parcel s odkazem na limitní termín podaných žádostí ke dni 31. 12. 2013, se táži, proč je postupováno podle civilního práva a tímto takovýto prodej zasahuje do soukromoprávního charakteru, když s ohledem na veřejnoprávní úpravu by mělo být postupováno podle norem správního řízení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A poprosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, vážená paní předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, dobré odpoledne. V reakci na interpelaci ohledně prodeje zahrádkářských parcel mi dovolte uvést následující.

K první otázce. Zákonná pravidla pro odprodej státních pozemků v zahrádkových nebo chatových osadách jsou dvojí, a to v závislosti na době podání žádosti o odprodej. Pokud podala základní organizace Českého zahrádkářského svazu žádost nejpozději do 31. 12. 2012, řídí se pravidla pozemku dnes již zrušeným zákonem č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. Zákon č. 95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, umožňoval převod pozemků v zahrádkových nebo chatových osadách buď za základní cenu podle bonitovaných půdně ekologických jednotek zvýšenou o přirážky, nebo pokud nebyly pozemky bonitovány, za průměrnou cenu stanovenou pro jednotlivá katastrální území zvýšenou o přirážku. Zákon č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy zákon o Státním pozemkovém úřadu, však v tomto směru stanovil s účinností od 1. 1. 2013 zcela odlišná pravidla pro určování ceny převáděných pozemků. Podle ustanovení § 14 odst. 1 tohoto zákona se pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, převádějí za cenu obvyklou, není-li v jiných částech tohoto zákona určeno jinak. Zároveň je zde odkaz na zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, a na oceňovací vyhlášku Ministerstva financí č. 3/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Oceňování převáděných pozemků realizují pro Státní pozemkový úřad znalci jmenovaní soudem pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, ocenění nemovitostí, a to způsobem, který je v souladu s příslušnou legislativou. K nesouhlasu se způsobem ocenění pozemků dle § 14 zákona o Státním pozemkovém úřadu jde pouze dodat, že převod pozemku dle § 10 odst. 3 zákona o Státním pozemkovém úřadu je za předpokladu splnění všech zákonných podmínek pro kupujícího právo, nikoliv povinnost. Zákon o Státním pozemkovém úřadu ve svých přechodných ustanoveních neobsahuje možnost dokončení rozpracovaných převodů uživatelům zahrádkových a chatových osad. Přechodná ustanovení uvedeného právního předpisu pouze v § 22 odst. 11 uvádějí: Žádosti podle § 10 odst. 3 podané dne 31. 12. 2013 se i po tomto datu vyřídí podle tohoto zákona ve znění účinném do 31. 12. 2013.

Zákon o Státním pozemkovém úřadu již od 1. 1. 2013 stanovil i pro převod dle § 10 odst. 3 cenu obvyklou. V praxi to znamená, že žádosti podané dle zákona č. 95/1999 Sb., o prodeji půdy, které nebyly vyřízeny do 31. 12. 2012, po 1. 1. 2013 již nebylo možné dokončit. Jelikož zákon o Státním pozemkovém úřadu toto neumožňuje, neřeší rozpracované případy. Za současného legislativního stavu není možné uživatelům zahrádkových či chatových osad převádět pozemky za cenu jinou než za cenu obvyklou.

Ve věci četnosti osob, kterých se situace týká, je třeba uvést, že velký objem žádostí zahrádkářů byl již vyřízen realizací převodů požadovaných pozemků. Velké části zahrádkových osad již byly pozemky převedeny do konce roku 2012, zbývají pouze žadatelé na exponovaných krajských pracovištích v severních Čechách a na severní Moravě. Rozpracované převody dle nového zákona se dokončují. Nejedná se o celou členskou základnu Českého zahrádkářského svazu, nýbrž o určitý zůstatek. Členové Českého zahrádkářského svazu hospodaří jak na pozemcích vlastních, tak na pronajatých od soukromých vlastníků nebo obcí.

K druhé otázce. Státní pozemkový úřad v daném případě vystupuje jako orgán státní moci, tedy nakládá s majetkem státu, tedy vykonává oprávnění, které náleží vlastníkovi. Dispozice se svěřeným majetkem pak nelze považovat za výkon veřejné moci. Státní pozemkový úřad zde nevystupuje v mocenském postavení, ale je jednou ze stran smluvního vztahu. Při prodeji vystupuje Státní pozemkový úřad za stát jako vlastník, tedy se svobodně rozhoduje, jak se svým majetkem naloží.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Šenfeld: Pane ministře, děkuji za odpověď. Vy jste tady řekl, že za současného legislativního stavu není možné jinak než za obvyklou cenu, tak se ptám, jestli podle vás je morálně správné, aby kupovali takovouto cenu za cenu obvyklou, to znamená v ceně stavebního pozemku. Řekl jsem, že je až čtyřicetkrát vyšší než cena za srovnatelnou zemědělskou půdu. Pokud tedy přiznáte, že to asi není správné, jestli jste ochoten iniciovat změnu zákona, aby byl tento prodej pro zahrádkáře příznivější. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Myslím, že problematika je docela složitá v tom duchu, že bychom teoreticky mohli uvažovat o jiných podmínkách pro prodej pro zahrádkáře, kteří hospodaří v zahrádkářské kolonii. Nicméně za situace, kdy by musel být předpoklad, že opravdu ten pozemek se nestane v budoucnu předmětem určitých spekulací a toho, že potom ten, kdo pozemek koupí od státu a Státního pozemkového úřadu, z něj za pět, deset let nevytvoří stavební parcelu, a tím pádem využije jakési výhodnosti toho, že stát k tomuto přistoupí jiným způsobem právě tím, že nebude prodávat za cenu obvyklou.

Nejsem vám dneska schopen dát jasné stanovisko v této věci, jak tento systém nastavit. Můžeme o tom vést debatu. Nabízí se nám i docela vzácná příležitost, protože včera tady byla projednávána v prvním čtení novela zákona o Státním pozemkovém úřadu. Myslím, že by bylo dobré, pokud i třeba vy k tomu máte nějaký konkrétní podnět, jak toto nastavit, vést o tom diskusi a nachystat se na jednání zemědělského výboru a případně se pokusit o nějakou změnu v rámci druhého čtení v rámci pozměňovacího návrhu.

Tolik asi v tento okamžik, co mohu říci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím další v pořadí a tou je paní poslankyně Maxová, která bude interpelovat nepřítomnou ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, paní předsedající.

Uplynulé dva roky od novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí jasně ukázaly, že financování těchto zařízení je na hranici provozuschopnosti. Hlavním problémem je, že státní příspěvek je vázán na děti, které se fyzicky nacházejí v zařízeních. V tomto případě, kdy je potřeba být připraven na příjem dítěte, je nezbytné změnit financování na kapacitu zařízení. Poté by zařízení bylo stabilní, a to především v personální oblasti, což je velmi důležité pro dobré fungování ZDVOPů.

Nyní je státní příspěvek na dítě měsíčně stanoven ve výši 22 800 korun. Domnívám se proto, že v případě financování na kapacitu zařízení by bylo ideální dávat měsíčně na lůžko částku 20 000 s tím, že poté by se doplácela ještě částka při přítomnosti dítěte v zařízeních, a to ve výši 200 korun za den. Tento model by totiž byl obdobný financování pěstounské péče na přechodnou dobu, kdy pěstoun dostává měsíčně částku 20 000 korun bez ohledu na to, zda má zrovna dítě, či ho nemá ve své péči, a na potřeby dítěte pak měsíční částku podle věku dítěte od 4,5 tisíce do 6 600.

Dále má ZDVOP povinnost mít na deset dětí v zařízeních jeden úvazek sociálního pracovníka, což je naprosto zbytečné. Tato povinnost není totiž v jiných zařízeních, jako jsou dětské domovy či kojenecké ústavy. Dochází také k odečítání státního příspěvku na dítě při nepřítomnosti dítěte v zařízení, pokud je mimo zařízení dva a více dnů. V důsledku letních prázdnin se například snížil celkový státní příspěvek za děti o 3 mil. korun u FOD. Přesto však musí platit zaměstnance, nájmy, energie a podobně. V neposlední řadě jsou problémem dlouhodobé propustky, kdy se bohužel čeká velmi dlouho na pravomocné rozhodnutí soudu a dítě se započítává do kapacity ZDVOPu.

Já se tedy, paní ministryně, ptám, zdali plánujete změnu financování této služby pro děti v zařízeních ZDVOP. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím dalšího v pořadí, tím je pan poslanec Beznoska, kterého tady nevidím, tudíž jeho přihláška propadá. Další v pořadí je paní poslankyně Chalánková, která zde také není. Takže paní poslankyně Nytrová, která bude interpelovat přítomného pana ministra kultury. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážený pane ministře, obrátil se na mě náměstek primátora města Frýdku-Místku s žádostí o navýšení dotačních prostředků Ministerstva kultury na obnovu památkového fondu. Dle jeho sdělení, se kterým se plně ztotožňuji - cituji: "Ústřední seznam památkového fondu eviduje na území České republiky přes 40 tisíc nemovitostí a stále nedosahují stavebního stavu, který by odpovídal jejich významu a hodnotám, bezpočet z nich je i po dvaceti pěti letech stále v existenčním ohrožení. Na opravu všech památek vyžadující částečnou či úplnou rekonstrukci by byla na základě modelového výpočtu potřebná částka 318 mld. korun."

Vážený pane ministře, je v možnostech Ministerstva kultury navýšit finanční prostředky na financování obnovy památek, které nejsou národními kulturními památkami ani kulturními památkami UNESCO?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená paní kolegyně, kolegyně a kolegové, na podporu obnovy typicky takzvaně menších kulturních památek byl založen v roce 2008 program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Tento program je určen na obnovu zejména nemovitých kulturních památek, které se nalézají mimo památkové rezervace a památkové zóny, nejsou národními kulturními památkami a které nejsou ve vlastnictví České republiky. Program je realizován ve dvou kolech a příslušná obec s rozšířenou působností si může vybrat, ve kterém kole se programu zúčastní a předloží shromážděné žádosti.

Ministerstvo kultury stanoví pro obce s rozšířenou působností výši finančních kvót na základě počtu památek v daném území s přihlédnutím k jejich stavebně technickému stavu. V rámci tohoto programu jsou opravovány drobné kulturní památky, jako jsou například kapličky, boží muka, ale také další kulturní památky. Příspěvek může dosáhnout až 90 % z celkových nákladů na obnovy památky s tím, že minimální příspěvek je 50 tisíc korun. Žadatel - vlastník kulturní památky žádá o poskytnutí příspěvku, respektive o zařazení do programu prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Termín pro odevzdání žádosti u obecních úřadů pro první kolo je 28. února, pro druhé kolo je 30. dubna příslušného kalendářního roku. Seznam povinných dokladů je uveden na formuláři žádosti. Obec pak provede výběr, doporučí akce k zařazení do programu a předkládá je ve stanovených termínech Ministerstvu kultury, které po projednání návrhu v příslušné komisi ministerstva vede řízení o poskytnutí příspěvku na obnovu konkrétní kulturní památky.

Pro vaši informaci uvedu objem finančních prostředků ve schváleném rozpočtu s přehledem od roku 2011. V roce 2011 bylo na tento program vyčleněno 142,5 mil. korun, v roce 2012 150 mil., v roce 2013 100 mil., v roce 2014 125 mil, v letošním roce 140 mil. a pro příští rok je počítáno s částkou 154 mil. korun. To znamená, že ten trend se nám daří držet mírně vzrůstající. Samozřejmě chápu, že částka, která zde zazněla, by byla ideální, ale bohužel se musíme držet v rámci reálných možností, nicméně to pokládám za velmi důležité a právě tento program, který je určen na takzvané malé kulturní památky, myšleno, které nejsou v nějakém seznamu, je velkou pomocí pro to, aby kulturní krajina obce kvetla tak, jak má, a památky tam mají své nezadatelné místo.

Takže děkuji za váš zájem i podporu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Táži se paní poslankyně - nechce položit doplňující otázku. Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Seďa, který bude interpelovat přítomného pana ministra zemědělství.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně.

Vážený pane ministře, 16. září tohoto roku jsem se na vás obrátil ve věci bezúplatného převodu pozemků v lokalitě Kunovského lesa v katastru města Kunovice, který je v majetku Lesů České republiky, s. p. Protože jsem do dnešního dne od vás nedostal odpověď, využívám tuto možnost, abych vás požádal o intervenci ve prospěch města Uherské Hradiště, které na základě nájemní smlouvy z roku 1999 využívá menší část tohoto lesa jako lesopark pro oddych a rekreaci občanů města. Ve stejné věci jsem se obrátil na pana premiéra i na pana ředitele státního podniku Lesy České republiky. Jsem totiž přesvědčen, že bezúplatný převod lesoparku na město Uherské Hradiště by byl nejlepším řešením pro budoucí ochranu i investice v této části Kunovského lesa. Zájem o tento převod vyjádřila rada města svým usnesením č. 327/18/Rada města 2015 z 24. září tohoto roku a o převodu bude jednat i prosincové zastupitelstvo města.

Z výše uvedených důvodů se ptám, pane ministře, zda vidíte reálnou možnost tohoto převodu na město. Musím se přiznat, že odpověď vašeho pana generálního ředitele Lesů České republiky mě moc nepotěšila, protože převod pozemků na město nechtějí akceptovat. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Ještě jednou dobré odpoledne. Já si dovolím odpovědět. Já chápu, že vás odpověď pana generálního ředitele nepotěšila, nicméně ta situace je dána zákonem o státním podniku, kdy je poměrně rozdílná situace, například starostové obcí znají přístup Státního pozemkového úřadu, kde je možno převádět majetek na města a obce, pokud je to ve veřejném zájmu. V případě zákona o státním podniku, kterým se musí řídit generální ředitel Lesů České republiky, pokud on by měl nějaký majetek převést, tak ten majetek musí prohlásit za nepotřebný. Takže v tomto okamžiku opravdu z hlediska takto definované legislativně právní úpravy generální ředitel nemůže provést nějaký bezúplatný převod nebo převod za nějakou symbolickou částku, ale mohl by realizovat jedině výměnu těchto lesních pozemků za jiné pozemky, anebo případně odprodej za plnou tržní cenu, a i to je komplikované, protože přesto by musel tento majetek prohlásit pro státní podnik za nepotřebný.

Nicméně vnímáme to, že opravdu ze strany měst a obcí, obecních samospráv, se množí spousta podnětů, že by rády převzaly některé pozemky pod komunikacemi, některé majetky, které třeba nejsou úplně důležité pro činnost státního podniku Lesy České republiky, a rádi bychom někde se těchto majetků řekněme i zbavili, tak připravujeme a hledáme cestu, jak v rámci novely zákona o státním podniku tuto možnost umožnit, a následně by generální ředitel mohl takovéto převody ve prospěch měst a obcí realizovat.

To je asi v tomto okamžiku odpověď, kterou vám mohu dát. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec položí doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře. Ono je to trošku ještě komplikovanější. Já jsem zapomněl uvést, že existuje usnesení vlády číslo 710 z 18. 9. 2013, který vlastně už dělal bezúplatný převod tady toho Kunovského lesa celého na Jihomoravský kraj. Ten problém právě je, že to usnesení je stále platné. Já chápu to, že zákon o státním podniku neumožňuje bezúplatné převody atd., to znamená klidně Lesy České republiky může navrhnout například směnu nějakých lesů ve vlastnictví města. To je také řešení. Mohu vás ubezpečit, že je to veřejný zájem, protože ten lesopark slouží pro oddych občanů města. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Já nerozporuji to, že je to veřejný zájem. Tady je problém té definice, že je ten majetek nepotřebný pro činnost státního podniku Lesy České republiky. Já to usnesení vlády znám. Je to usnesení úřednické vlády, pokud se nepletu. Z hlediska našich právníků - říkají, že to usnesení vlády je v rozporu se zákonem a je velice problematické ho naplňovat. My se chystáme na revizi tohoto usnesení, protože tady je záležitost převodu těch pozemků na jednotlivá polesí pro lesní školy. Já jsem v této věci teď požádal a budu oslovovat jednotlivé školy a hejtmanství, aby mi sdělily, kolik na těch školách studuje v maturitních oborech studentů a kolik jich za posledních pět let bylo, protože máme tady tři tradiční historické lesnické školy. A teď je otázka, jestli chceme dále rozšiřovat a podporovat vznik a upevňování nových lesnických škol v návaznosti na to, že evidentně se nezvyšuje počet lidí, kteří by našli v tomto oboru zaměstnání, abychom tím nedevalvovali úroveň vzdělávání na těch tradičních školách, které tady máme. Je to právě i případ Bzence a Hranic v oblasti Moravy, takže tady opravdu chci velice opatrně k tomu přistupovat a budu s hejtmanstvím tuto záležitost ještě komunikovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím pana poslance Ondráčka, aby přednesl svoji interpelaci, pokud tak chce učinit, na nepřítomného ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající.

Vážený nepřítomný pane ministře, při minulých interpelacích jsem řekl, že nebudu interpelovat nikoho, kdo nechodí do práce. Později jsem zjistil, že v ranním hluku jsem přeslechl vaši omluvu, a proto se omlouvám, že jsem vás tímto takto napadl. Byl jste řádně omluven z minulých interpelací.

Dnes dopoledne jsem vaši omluvu neslyšel, takže jsem se přihlásil k interpelacím. Vaše ministerstvo mi však sdělilo, že jste omluven již od úterka, takže interpelace zase pro někoho, kdo nepřítomen, je skoro bezpředmětná, takže teď bych stáhl interpelaci v pořadí 33.

Ale když už jsem u řečnického pultu, tak vás přesto požádám - chtěl jsem vědět, jaká je situace v Islámském státě, jaké důsledky má zásah letectva nebo zásah Ruské federace na Islámský stát jako takový. Předpokládám, že až se k tomu dostanete, budete mít aktuální informace, a byl bych rád, pokud mi je v písemné podobě podáte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Aulická Jírovcová, která bude interpelovat nepřítomného ministra Jana Mládka. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já děkuji, paní místopředsedkyně.

Vážený pane ministře, interpeluji vás dnes z důvodu vládního usnesení o posunu rozhodnutí o limitech těžby hnědého uhlí na Dole ČSA. Jak už jsem uvedla v interpelaci na premiéra Sobotku, vláda měla samozřejmě mnoho odborných podkladů, dle kterých se rozhodovala. Bohužel po důkladném prostudování se mnohé uvedené informace nezakládaly na pravdě nebo byly velice zkreslující. Proto vyvstává velká a reálná obava, jaké skutečné dopady bude mít rozhodnutí o odkladu korekce limitů na dole ČSA.

Vážený pane ministře, ptám se vás tedy, jak chcete zajistit uhlí na 14 gigajoulů pro teplárny, když v současné době spotřebovávají 7 až 8 mil. tun uhlí a těžba Lomu Bílina bude klesat na 8 mil. tun uhlí po roce 2025 a postupně až na 4 až 5 mil. tun uhlí za rok.

Je pravda, že se počítá s předčasným odstavováním tepláren? Například teplárna Trmice v Ústí n. Labem v roce 2025. Bude tedy Ústí za deset let bez tepla?

Potvrzujete, že každoročně se bude vyhodnocovat plnění opatření navrženého ve státní energetické koncepci?

Souhlasíte se spalováním nekvalitního hnědého uhlí z Německa a Polska?

Co hodláte v tomto smyslu podniknout na ochranu zdraví občanů?

Jak vidíte současnou geopolitickou situaci, to znamená zajištění bezpečnosti dodávek energie z pohledu, že vlastní suroviny přestáváme těžit, hlavně tedy hnědé uhlí a černé uhlí.

Já vám děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Bendl, který bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni školství. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážená nepřítomná ministryně školství, vaším nedomyšleným akceptováním doporučení akreditační komise, kterým jste rozhodli odebrat akreditaci Univerzitě Jana Amose Komenského, jste dostali do existenční nejistoty 700 učitelů. Nedomysleli jste fakt, že sebráním akreditace zbavíte studující statutu studenta, a tudíž není jednoduché, aby tito učitelé mohli přejít na jiné školy. To za prvé. Za druhé, nebude zde dostatek prostoru a míst, aby mohli tito studenti, nebo řeknu bývalí studenti, dostudovat.

Já bych se chtěl na vás obrátit s otázkou, co s vlastní chybou, kterou jste způsobili na Ministerstvu školství, budete dělat, protože to mělo celé poměrně jednoduché řešení. Mohli jste odebrat akreditaci škole a nechat dostudovat ty, kteří tam jsou, pod nějakým odborným dozorem ostatních vysokých škol. Tím, že jste to neučinili, zbytečně jste zkomplikovali život lidem studujícím na UJAK. Prosím, paní ministryně, doufám, že mi písemně odpovíte, jak tu situaci budete řešit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím další vylosovanou a tou je paní poslankyně Maxová, která bude interpelovat nepřítomného ministra zdravotnictví. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Pane ministře, ráda bych citovala vaši řeč z posledního projednávání zákona č. 48, o veřejném zdravotním pojištění, a mé interpelace: Ano, dávám tady závazek, že jsme připraveni k této debatě o dobrovolné spoluúčasti, že jsme připraveni na odborném fóru tuto věc rozdiskutovat a případně vytipovat ty zdravotnické prostředky, kde to nebude problém. A před koncem roku má být znovu otevřena novela zákona 48 a pak si myslím, že toto můžeme udělat. Již jsem zadal právnímu odboru Ministerstva zdravotnictví, aby mi připravil analýzu, jaké možnosti řešení zde jsou, jaká rizika se zde vyskytují, tak aby pacient nebyl vystaven tomu, že bude nucen dobrovolně k nedobrovolné spoluúčasti. O výsledcích této analýzy samozřejmě budu Poslaneckou sněmovnu informovat.

A já se vás tedy ptám, pane ministře, za prvé, jak se tento váš slib vyvíjí, zdali už byly podniknuty nějaké kroky k tomu, abychom se snažili pomoci našim pacientům zavedením dobrovolné spoluúčasti. Za druhé, žádám vás o poskytnutí výsledků této analýzy, jejíž závěry měly být známy dle vašich slov do konce srpna tohoto roku. A za třetí, kdy bude předložena novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kde bude zahrnuta už dobrovolná spoluúčast, neboť už máme skoro konec října a konec roku se nám blíží. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím další vylosovanou v pořadí a tou je paní poslankyně Pěnčíková, která bude interpelovat přítomného ministra zemědělství.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, vážený pane ministře. V závěru měsíce března byla ukončena výběrová řízení na posty agrárních diplomatů s tím, že v průběhu května a června měli projít předvýjezdovým školením na Ministerstvu zemědělství. Na podzim už měli být vysláni do Ruska, Číny, Saúdské Arábie a Srbska. Jelikož informace v tisku jsou velice strohé, ale zemědělci se o agrární diplomaty zajímají, ptám se tedy, které země již jsou obsazeny, na základě čeho byly tyto země vybrány a zda existuje nějaká analýza případných objemů obchodů, nebo jaká jsou vlastně očekávání z práce těchto diplomatů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, vážená paní předsedající.

Vážená paní poslankyně, pokud jde o zemědělské agrární diplomaty, byl to jeden z kroků pro podporu proexportních aktivit Ministerstva zemědělství. Z pěti pozic, které byly soutěženy, teď v průběhu podzimu jsou už tito diplomaté obsazováni na čtyři destinace - do Ruska, Srbska, Saúdské Arábie a Číny s tím, že v případě Ukrajiny, která má být také obsazena, nakonec uchazeč, který vyhrál, nemohl z nějakých dalších důvodů nastoupit, takže tam bude nové výběrové řízení. A ještě v rámci podpoření dalších proexportních aktivit bylo na konci loňského roku schváleno navýšení v příštím roce o další dva zemědělské diplomaty, takže celkově by jich mělo být sedm. To znamená, připravujeme ještě soutěž na tři zemědělské diplomaty.

Pokud jde o jejich lokace, kam budou směřováni a které země budou takto prioritní, bylo to stanoveno na základě analýz jak proexportních možností těch zemí, to znamená Rusko, Ukrajina jako významní partneři mimo unijní země, kde i přes situaci, která dneska není úplně jednoduchá, tak do Ruska je obchod velice zajímavý. Musíme si uvědomit, že nejenom komodity, které je dneska zakázáno vyvážet, tak se tam vozí spousta jiných, i technologických celků v oblasti zemědělství. S Ukrajinou počítáme jako s trhem, který by se měl po překonání krize dále rozvíjet. Srbsko bylo vytipováno jako významná postjugoslávská země, která má představovat nejenom srbský trh, ale agrární diplomat Pavel Svoboda by měl působit víceméně i pro okolní země, takže proto tato destinace byla zvolena i s návazností na to, že si chceme budovat naše pozice pro naše exportéry i s ohledem na to, že by měly tyto země vstoupit v několika příštích letech do EU. Pokud jde o Saúdskou Arábii, tak tato země byla zvolena z hlediska perspektivy pokrytí řekněme specifik arabského trhu, kde historicky jsme byli úspěšní ve vývozu některých mléčných výrobků, sýrů atd. Tento region byl zvolen na základě analýz. A Čína byla zvolena také jako trh, který by se měl perspektivně rozvíjet. Tam asi není důvod pochybovat o velikosti a potenciálu toho trhu.

Bylo to zvoleno na základě dat jak řekněme z žebříčku zemí proexportních objemů z ČR, tak i po diskusi s Agrární a potravinářskou a Hospodářskou komorou, kde i oni vidí ze strany jejich členů a českých firem potenciál, kam by chtěli rozvíjet. Čili na základě tohoto jsme se rozhodli pro těchto pět destinací. Další dvě destinace, které budeme chtít doplnit v průběhu příštího roku, jsou ještě předmětem jednání, nicméně do konce listopadu by mělo být rozhodnuto.

To je asi to podstatné. Náklady se pohybují zhruba 3,5 mil. korun ročně na jednoho agrárního diplomata. Neseme je my jako Ministerstvo zemědělství, byť tito diplomaté jsou převáděni po dobu služby v zahraničí, jejich tabulková místa, na Ministerstvo zahraničních věcí, ale my je financujeme a ty peníze si převádíme mezi rezorty. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně, chcete...? Nechcete položit doplňující otázku. V tuto chvíli musím oznámit, že svoje zbývající interpelace stahuje paní poslankyně Kovářová, svoji zbývající interpelaci stahuje pan poslanec Ondráček a pan poslanec Bendl. Takže v tuto chvíli prosím pana poslance Holečka, kterého zde nevidím, tudíž jeho interpelace propadá, a prosím paní poslankyni Maxovou, která bude interpelovat paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Vážená paní ministryně, příspěvek na péči měl být valorizován od 1. 6. 2016. Národní rada zdravotně postižených opakovaně jednala od začátku letošního roku o navýšení tohoto příspěvku. Na posledním jednání, které proběhlo 22. července tohoto roku za účasti předsedy vlády, ministra financí, mě a vás osobně, paní ministryně, vám předseda vlády pan Sobotka uložil úkol, abyste připravila variantní zákon o navýšení příspěvku na péči, a to buď dvakrát 5 %, nebo jednou 10 %. To znamená, v zásadě všichni řekli, že souhlasí se zvýšením příspěvku na péči, ale v návrhu rozpočtu se to neobjevilo.

Já se tedy ptám, vážená paní ministryně, proč se to neobjevilo v rozpočtu, protože vaše reakce na tiskovou konferenci Národní rady zdravotně postižených považuji zcela za neprofesionální. Není nic jednoduššího než vše hodit na Ministerstvo financí, i když to vůbec není pravda. Pan ministr souhlasil s navýšením příspěvku na péči, a to variantě dvakrát po 5 %. A když jsem se tedy pídila po tom, proč se tato částka vlastně neobjevila v rozpočtu vaší kapitoly, tak jsem zjistila, že jste nestihla připravit legislativu, na jejímž základě by se tato částka promítla v rozpočtu. Proto se vás tedy ptám, paní ministryně: Byla připravena požadovaná legislativa tak, by se mohlo toto navýšení promítnout ve vaší kapitole? A co jste udělala pro to, aby došlo k navýšení příspěvku na péči od vlastně poslední schůzky 22. 7. 2015. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Seďa, který bude interpelovat nepřítomného ministra životního prostředí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně.

Vážený pane ministře, podle veřejných informací Česká inspekce životního prostředí netuší, kam se poděly desítky tisíc tun nebezpečného odpadu. Ty údajně zmizely z evidence, přesto podniky, které tyto odpady vyprodukovaly, to mají papírově v pořádku. Přitom doklady o skutečné likvidaci těchto nebezpečných odpadů nejsou. Dokonce pan ředitel České inspekce životního prostředí tvrdí, že se buď jedná o závažnou nelegální činnost na úkor životního prostředí, nebo o obří daňové podvody.

Proto se chci zeptat, pane ministře, zda máte další informace o tomto problému, zda jste stejného názoru jako pan ředitel inspekce, či zda si nemyslíte, že jde o systémovou chybu v systému evidence nebezpečných odpadů v naší zemi. Ptám se na to zejména z pohledu nedávných výbuchů munice ve Vrběticích, kde se zjistily pochybnosti v kontrolních mechanismech i vlastní evidenci či legislativě. Dále, pane ministře, se chci zeptat, zda není problém také v personálním poddimenzování inspektorů České inspekce životního prostředí, kterých je údajně toliko 70. A můj druhý dotaz, zda vaše ministerstvo či vaše inspekce spolupracuje na vyřešení tohoto problému s Ministerstvem financí či zda spolupracujete s jinými resorty. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím paní poslankyni Maxovou, aby načetla svou interpelaci na nepřítomnou ministryni školství. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Vážená paní ministryně, již v loňském roce jsme vznášeli dotaz, proč se dotační rozvojový program na rok 2015 Zvýšení odměňování pracovníků regionálního školství v roce 2015 týká pouze státních škol. Předpokládala jsem, že k tomu letos nedojde a že se ministerstvo školství poučí z loňské chyby. Ale bohužel stojíme před stejným problémem jako v loňském roce. Na vašem ministerstvu nám vaše pracovnice ochotně, což velice a s povděkem kvituji, vysvětlila, proč k tomu došlo. Jestli jsem to správně pochopila, tak ve zkratce: Nejsou k dispozici finanční prostředky pro - technicky řečeno - mzdy na soukromý sektor a jsou k dispozici pouze peníze na takzvané platy, které zahrnují sektor veřejný resp. státní.

I když jsem schopna tento fakt pochopit, můžete mi vysvětlit, jaké jste podnikli kroky, aby nenastala tato situace, s kým jste vyjednávali, jaké školy jste oslovili a domlouvali se s nimi na nějaké jiné variantě? Jak budete tuto situaci řešit, aby i pro rok 2016 dostaly šanci všechny školy, jak státní tak soukromé, na navýšení odměňování pracovníků v regionálním školství? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. To byla poslední interpelace, protože ostatní interpelace byly staženy. Konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací.

Dříve než přeruším schůzi, dovolte mi načíst omluvu pana poslance Berkovce, který se omlouvá ze zítřejšího jednání Poslanecké sněmovny od 9 do 14 hodin.

V tuto chvíli přerušuji jednání schůze Poslanecké sněmovny, uvidíme se zítra v 9 hodin ráno, kdy budeme pokračovat podle schváleného programu.

 

(Jednání skončilo v 17.43 hodin).

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.