Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Vojtěch Filip)

194.
Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců
na území České republiky v roce 2014
/sněmovní tisk 562/

Pan ministr vnitra Milan Chovanec je na místě, pan zpravodaj výboru je také na místě. Požádám pana ministra vnitra Milana Chovance, aby Zprávu o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky za rok 2014 podle sněmovního tisku 562 uvedl. Prosím, pane ministře.

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, k otázce této zprávy, k otázce migrace za rok 2014 mi dovolte krátkou předkládací zprávu.

Tuto předkládací zprávu vzala vláda České republiky svým usnesením č. 548 ze dne 1. července na vědomí. Má informativní charakter. Popisuje situaci v oblasti ilegální a nelegální migrace i té legální migrace, mezinárodní ochrany, integrace cizinců na území České republiky v roce 2014 v porovnání některých profilových ukazatelů v roce předchozím, případně některých dalších předcházejících let, a to především s přihlédnutím k sestavení analýzy migračních trendů. Současně poskytuje informaci o legislativních aktivitách týkajících se zákona o pobytu cizinců, zákona o azylu, zákona o zaměstnanosti, které byly zaměřeny zejména na transpozici některých nových unijních předpisů. Mezi legislativní aktivity je rovněž nezbytné zahrnout zpracování návrhu nové právní úpravy k ochraně státní hranice České republiky.

Zpráva se věnuje také hodnocení schengenské spolupráce, oblasti vízové politiky, problematice provádění readmisních dohod a dobrovolných návratů, zahraniční rozvojové pomoci České republiky, které zahrnují projekty Ministerstva vnitra zaměřené na specifické kategorie cizinců. Dále pak na humanitární projekty, migrační projekty. Rovněž podává informaci k přesídlování cizinců s prokázaným českým původem, tedy krajanů žijících na Ukrajině, to je informace, která je podávána v rámci této zprávy, to je de facto převod našich krajanů z oblastí na Ukrajině, kde probíhaly válečné operace.

Ze skutečností ve zprávě uvedených vyplývá, že situace v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2014 - zdůrazňuji - nedoznala zásadních změn oproti vývoji v letech předchozích a migračně bezpečnostní situaci v České republice je možné s ohledem na rok 2014 hodnotit jako stabilní a uspokojivou.

Ke dni 31. prosince 2014 mělo na území České republiky povolen trvalý pobyt 451 923 cizinců. Jedná se tedy o nárůst proti stavu k roku předchozímu, a to o 10 387 osob.

Cizinci tak tvoří přes 4 % populace České republiky. Rád bych vám tu řekl, že průměrné číslo v rámci Evropské unie je 4,1 % cizinců na území jednotlivých členských států a Česká republika i z tohoto hlediska je zemí, která je plně v trendech Evropy. Nejsme zemí xenofobní - 4 % populace oproti 4,1 %, která jsou dnes v Evropě. Dlouhodobým trendem zaznamenaným v souvislosti s cizineckou populací je zájem o trvalé usídlení v České republice. Stejně jako v předchozím roce, tedy v roce 2013, jsme zaznamenali vyšší počet osob, které mají v České republice povolen trvalý pobyt, oproti osobám, které mají pobyt přechodný.

I když to není předmětem zprávy, dovolte mi nyní pár aktuálních dat i k roku letošnímu. K 30. září 2015 bylo evidováno 461 880 cizinců s povoleným přechodným či trvalým pobytem na území České republiky. Jedná se tedy opět o nárůst o 9 957 osob oproti roku 2014. Při nelegální migraci na území České republiky bylo v roce 2014 zadrženo 4 822 osob. ve srovnání s rokem 2013 došlo tedy k nárůstu o 669 osob. Pro letošek, tedy letošní číslo jsem tady již říkal, to bylo číslo 7 000 bez posledního čtvrtletí letošního roku.

Cizinci byli zajišťováni především pro nelegální pobyt na území České republiky, to je 96,2 % z celkového počtu, který souvisí s nelegální migrací na území České republiky; 96,2 %, tedy drtivá většina, bylo zajišťováno právě z důvodu nelegálního pobytu. Takto bylo nejvíce zajištěno občanů Ukrajiny, kterých bylo 1 000, občanů Kuvajtu 450, občanů Libye 406. Pořád jsme, dámy a pánové, v roce 2014. Z hlediska tranzitní nelegální migrace Česká republika nebyla součástí hlavních migračních tras a není ani v letošním roce.

Rád bych vám ještě řekl k tomu, jak česká vláda byla nebo nebyla připravena na migrační krizi. Já bych vám chtěl říct jedno číslo, že průměrně v našich detenčních zařízeních v roce 2014 bylo v České republice 60 osob - 60 osob v roce 2014. Tam byl strmý nárůst. Dramaticky strmý nárůst byl v letošním roce, kdy jsme krátkodobě v těchto zařízeních měli více než 1 200 osob, také krátkodobě 1 500. Dnes jsme na čísle 500 s tím, že počítáme, že 40 osob bude velmi brzo tedy převezeno, takže jsme zhruba na čísle 450 lidí oproti průměru 60 v roce 2014.

Děkuji za pozornost a těším se na debatu.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi vnitra Milanu Chovancovi a konstatuji, že usnesení výboru pro bezpečnost bylo doručeno jako sněmovní tisk 562/1. Požádám tedy zpravodaje výboru pana Zdeňka Bezecného, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Zdeněk Bezecný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, páni ministři, kolegyně a kolegové, výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny jednal o tomto materiálu na své 19. schůzi uskutečněné 2. září roku 2015 a přijal následující usnesení.

Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova prvního náměstka ministra vnitra dr. Jiřího Nováčka, po zpravodajské zprávě zpravodajky výboru Jany Černochové a po obecné a podrobné rozpravě za prvé bere na vědomí Zprávu o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2014, za druhé pověřuje předsedu výboru pro bezpečnost, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a za třetí ukládá zpravodajce výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Neb zpravodajka výboru je řádně omluvena, tak tento úkol tedy připadl mně a splnil jsem tedy to, co mi výbor uložil.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Bezecnému za zpravodajskou zprávu. Zahajuji všeobecnou rozpravu, mám do ní přihlášku pana poslance Tomia Okamury. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, děkuji za slovo. A já bych se chtěl zeptat, tady vidím v té zprávě pod bodem II, 2.3 na straně 19 - právě tady zmiňujete ten zákon o zaměstnanosti s ohledem na migraci. To je to, pane ministře, na co jsem vás upozorňoval v podstatě už loni na jaře, sešli jsme se na to tady v Poslanecké sněmovně, a já bych se rád zeptal, co jste v tomto ohledu udělali nebo jestli máte v plánu něco udělat. Současný stav je totiž takový, že když někdo má někde volné pracovní místo, tak to nejprve nahlásí na úřad práce a čeká, tuším měsíc, jestli se na toto volné pracovní místo přihlásí nějaký český státní občan. A pakliže se nepřihlásí, tak v podstatě může na toto pracovní místo nabrat cizince, cizího státního příslušníka, který nemá povolení k pobytu v České republice v té dané chvíli. Nicméně problém, na který jsem upozorňoval, a to je taková právní skulinka, na základě které ovšem do České republiky přiteklo minimálně desetitisíce, možná i statisíce cizích státních příslušníků a legalizovaly se jim ty pobyty, je, že si ten zaměstnavatel může uvést do počítače, respektive do té žádosti takové podmínky, které a) nejsou vůbec relevantní pro tu danou pozici a b) vlastně neumožní zaměstnat českého státního občana. Vidíme to právě u těch různých večerek. Vidíme to i jinde, protože oni do těch podmínek napíší například, že na žadateli žádají maturitu ve vietnamštině, nebo žádají vietnamštinu rodilého mluvčího. Přitom je to prodavač v obchodu v centru Prahy se suvenýry nebo prodavač ve večerce nebo možná i třeba číšník. To znamená, že přestože obsluhujete vlastně české klienty, možná i nějaké jiné, tak dneska zákon umožňuje, je to taková skulinka tam, která je hojně využívána, a už jsem na to upozorňoval vloni, proto se na to chci zeptat, že v podstatě ti zaměstnavatelé, to jsou ty různé cizí firmy těch lidí, co tady mají ty pobyty a co tady mají legálně firmy, ať jsou to arabské firmy, ruské firmy, vietnamské firmy, čínské firmy, tak si tam dají tyto pro českého občana, pro českého nezaměstnaného občana nereálné podmínky. Paní pracovnice úřadu práce nemá jinou možnost než to do toho počítače vložit, takže se logicky nemůže český státní občan přihlásit na to místo, přestože by prodavače dělat mohl, zvláště třeba když se ve večerce prodává českým státním občanům, takže by měl umět hlavně česky nikoliv vietnamsky, a v podstatě i na základě tohoto dochází tady k nabírání cizích státních příslušníků, ovšem v tomto případě na úkor volných pracovních míst pro české občany. A vzniká tady v podstatě souběžně takový dublovaný systém, kdy mi vlastně český stát platí podporu v nezaměstnanosti a různé sociální podpory českým státním občanům, z nichž mnozí z nich by mohli bez problémů třeba tu funkci prodavače dělat, ale v podstatě souběžně s tím my tady nabíráme cizí státní příslušníky na volná pracovní místa, která mohou vykonávat čeští státní občané.

Takže já se vás chci, pane ministře, zeptat, protože už je to asi rok a půl, co jsme o tom hovořili, zdali tedy v tomto ohledu vláda hodlá něco podniknout, protože tento systém je tedy velmi drahý pro Českou republiku, když souběžně platíme českým občanům, kteří by mohli pracovat, chtějí pracovat, ale jsou na sociálních podporách a souběžně s tím tedy na ta místa se tady nabírají cizí státní příslušníci pod nějakými pseudopodmínkami, které vůbec už úplně z logiky věci nejsou pro tu danou pozici potřeba, protože na prodavače v centru Prahy nebo ve večerce logicky potřebujete hlavně češtinu, asi ne rodilou vietnamštinu a podobně. Takže jestli v tomto ohledu hodláte nějak upřesnit ten zákon nebo v tomto ohledu co tedy vlastně hodláte dělat. A zmiňuji to v tom smyslu, že to tady je v té zprávě zmíněno, protože já už jsem na to upozorňoval vloni, i tady pana ministra, že to má souvislost s problematikou té migrace. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomio Okamurovi. Další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Ivana Dobešová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, byť diskuse k migraci proběhla v podstatě už v minulém bodu, já bych si dovolila zhodnotit zprávu za rok 2014, která se migrace skutečně týká. Já jsem si podrobně prostudovala údaje, které byly uvedeny v této zprávě, a jednoznačně, byť už v té době můžeme mluvit o migrační vlně, vyplývá z této zprávy, že nejčastějšími žadateli o azyl v České republice nebyli syrští uprchlíky, ale byli to Ukrajinci. To znamená, myslím si, že to přesně koresponduje s tím, co naše republika zastává, a to je: musíme vycházet z geopolitického hlediska naší republiky. To znamená musíme počítat s migrací z východu.

Konflikt na Ukrajině není stále ukončen a myslím si, že náš postoj odmítat kvóty, které stanovují pouze počty uprchlíků z oblasti Sýrie a z oblastí severní Afriky, nezahrnuje v sobě uprchlíky z Ukrajiny, a já si myslím, že postoj České republiky je v tomto naprosto správný.

To, co zpráva také uvádí, anebo to, co je dané v minulém období, je, že Česká republika provádí proaktivní politiku zastavení migrace, to je investuje velké množství finančních prostředků do oblastí, kde uprchlíci nacházejí své první místo záchrany, a to v roce 2012 a 2014 bylo 140 mil. korun a v rámci regionálního programu ochrany a rozvoje Evropské unie bylo investováno dalších 10 mil. korun do Jordánska, Libye a Iráku. Tento program v sobě zahrnoval prvky ochrany uprchlíků jak po ekonomické, tak po stabilizační stránce. Já se domnívám, že současný postoj vlády ke kvótám, které jsou nám z Bruselu vnucovány, je naprosto správný, protože my v podstatě ani v historii nemáme velké zkušenosti s integrací lidí, kteří přicházejí z naprosto jiného kulturního prostředí. My naopak, jak z té zprávy vyplývá, máme zkušenosti s integrací lidí z příbuzného kulturního prostředí, a proto se domnívám, že bychom si měli rozdělit v Evropě úkoly a měli bychom nechat západní země, aby integrovaly uprchlíky z oblasti Sýrie, protože s tím zkušenosti mají, a my bychom se opravdu měli soustředit na možnou potenciální vlnu uprchlíků z Ukrajiny.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Ivaně Dobešové. Dovolte mi před pokračováním rozpravy načíst omluvy, které došly předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se od 14.30 paní poslankyně Pavla Golasowská, z odpoledního jednání se omlouvá pan ministr a místopředseda vlády Andrej Babiš a také se omlouvá od 12.40 do 14.30 pan ministr Daniel Herman.

Pokračujeme v rozpravě. Pan poslanec Karel Fiedler, který se přihlásil k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych navázal na to, co tady přede mnou před chvilkou řekla právě paní poslankyně Dobešová, a velmi správně tady připomněla podle mého názoru tu věc, že pokud se mluví o uprchlících, mluví se o kvótách, tak se zapomíná na to, že Česká republika přijala značné množství migrantů z oblasti Ukrajiny a z východní části, a bylo to velmi správně zmíněno a je to připomínka.

Já bych měl dotaz na pana ministra, jestli při jednáních, která absolvoval v Evropském parlamentu v Bruselu, tato problematika, že není jen ta hlavní migrační vlna aktuální z oblasti Sýrie, jestli tam vůbec je toto bráno v potaz, jestli se berou tyto naše nediskutovatelné kvóty, že my jsme tady vlastně přijali velkou část lidí z Ukrajiny, kteří se, nutno říci bez problémů, nebo ne bez problémů, ale s minimálními problémy, že to není problém, aby se zapojili do naší společnosti, jestli toto se vůbec na půdě Evropského parlamentu diskutuje, že jsou nám vnucovány kvóty jen uprchlíků z oblasti Sýrie, a jestli je bráno v potaz vůbec to, že my jsme značnou část lidí přijali oproti třeba státům jako Francie, Německo právě z Ukrajiny. Děkuji za odpověď.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Fiedlerovi i za dodržení času k faktické poznámce a ptám se, kdo dál do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě. Ano, pan ministr chce odpovědět na otázky, které padly v rozpravě. Takže závěrečné slovo pana ministra Milana Chovance. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, začnu od konce, vaším prostřednictvím panu poslanci Fiedlerovi. My jsme z té Ukrajiny v rámci systému příchodu našich krajanů z oblasti Ukrajiny, kde se bojuje, přijali zhruba 300 lidí zatím, což není žádné velké číslo. My jsme samozřejmě tu debatu vedli o tom, že migrační vlny nemusejí být jenom z oblasti Sýrie, Libye, Afriky, ale že to může být i Ukrajina, kde stále je 1,5 milionu lidí vnitřně vysídleno. Tu debatu vedeme.

Evropa začíná postupně chápat, že balkánská cesta přes Maďarsko je stejně důležitá jako ta italská a řecká, což v minulosti také nebylo. Předpokládám, že postupně dojdeme i k debatě k Ukrajině a možným migračním vlnám z těchto částí světa. Samozřejmě můžu tady spekulovat, ale trošku si myslím, že i postoj Polska v rámci hlasování o tom příchodu další části migrantů, těch 120 000 lidí, byl trošku evokován tím, že Polsko si uvědomuje, že v případě zhoršení konfliktu na Ukrajině právě Polsko bude tou zemí, kam bude mířit většina migrantů z Ukrajiny, a samozřejmě zaznívaly tam i debaty, že potom zafungují ty povinné kvóty, ty stálé kvóty pro jakýkoli region, odkud migranti přijdou, ať to bude Sýrie, Libye, jiné části Afriky, anebo třeba Ukrajina. To potom ve své podstatě vize Evropy je při těch stálých kvótách, že to bude řešit problémy tam, kde se vyskytnou. My říkáme, že jsou potřeba jiná opatření. O tom jsem tady hovořil a nechci se k tomu vracet.

K té otázce, k panu kolegovi Okamurovi prostřednictvím pana předsedajícího. Mně přijde naprosto legitimní, že si někdo chce přivézt thajského kuchaře nebo indického kuchaře jako specifickou profesi, to znamená, že si toho člověka přiváží ze zahraničí. On není na území České republiky, ale přiváží si ho ze zahraničí. V otázce večerek a dalších s vámi souhlasím, že by ti lidé měli umět primárně česky. Já myslím, že získat živnostenský list dneska už znamená i mít znalost českého jazyka. A u těch zaměstnanců - víte, já si myslím, že pokud si nějaký zaměstnavatel přijme zaměstnance, který neumí jazyk svých zákazníků, tak že jich moc mít nebude v konci konců. Notabene ta pozice, pokud je obsazena cizincem, je vyvěšena tedy pro české občany. Vy tam rozporujete ty podmínky, dejme tomu maturita ve vietnamštině. Já jsem se s tím ještě nesetkal. Seznámím se s tím problémem a případně jsem připraven o tom s vámi debatovat.

K otázce Sýrie, spolupráce s OSN a dalšími organizacemi. My dlouhodobě spolupracujeme v rámci dejme tomu Medevacu. Dneska máme v Sýrii lékaře, vysíláme do těch zemí svoji pomoc, ať je humanitární, nebo lidská. V Sýrii velice dobře a efektivně fungovaly týmy lékařů, které pomáhaly pacientům na místě.

Takže to je asi k vašim otázkám vše, co mohu uvést. Děkuji za pozornost i za debatu k této zprávě.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za závěrečné slovo pana ministra. Ptám se pana zpravodaje - nemá zájem o závěrečné slovo. Otevírám tedy podrobnou rozpravu, nemám do ní žádnou přihlášku a požádám jenom pana zpravodaje, aby zopakoval návrh na usnesení. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Zdeněk Bezecný: Děkuji za slovo. Tedy budeme hlasovat o usnesení ve znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí Zprávu o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2014."

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme o tom rozhodovat v hlasování pořadové číslo 143. Já jsem vás všechny odhlásil. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

Rozhodneme o návrhu na usnesení v hlasování pořadové číslo 143, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro vzetí této zprávy na vědomí. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 143 z přítomných 96 pro 93, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Návrh usnesení byl schválen, končím bod číslo 194 a také přeruším jednání do 14.30 na ústní interpelace, protože tady už není šance, abychom další bod projednali. Navíc pan ministr obrany je řádně omluven z jednání od půl jedné, takže by nebylo ani možné bez předkladatele ty jeho body projednávat.

Takže dobrou chuť k obědu a těším se s vámi na setkání ve 14.30 při ústních interpelacích na předsedu vlády.

(Jednání přerušeno ve 12.59 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dalším bodem našeho pořadu jsou

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.