Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

49.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb.,
o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 569/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích a další související zákony.

Hlavním cílem předloženého návrhu zákona je zavedení transparentnější kontroly financování politických stran a politických hnutí. Stanoví se nově povinnosti těchto politických subjektů, zejména povinnost využívat ke svému financování tzv. transparentní účty. (Hluk v sále.) Dále se nastavuje finanční limit pro dary od fyzických i právnických osob. Strany a hnutí nesmí přijmout v jednom kalendářním roce od téže osoby dary, které by převyšovaly souhrnnou částku 3 mil. korun. Za dar bude považován i členský příspěvek v částce převyšující 50 tis. korun. Zavádí se také povinnost vykazovat podrobnější přehled příjmů a výdajů ve výročních finančních zprávách včetně výdajů na volby. Strany a hnutí budou povinovány zveřejňovat výroční finanční zprávy na internetu. Auditora pro účetnictví bude muset strana nebo hnutí minimálně po pěti letech obměňovat.

Návrh zákona umožňuje straně nebo hnutí založit nebo být členem politického institutu. Politický institut je podle návrhu zákona veřejně prospěšná právnická osoba zaměřená na podporu výzkumné, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnosti v politickém a veřejném životě. Zavádí se též možnost poskytnutí státního příspěvku na podporu činnosti politických institutů.

Na základě doporučení organizace GRECO je obsahem návrhu zákona rovněž i zřízení nezávislého úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Úřad bude nezávislým orgánem tvořeným předsedou, čtyřmi členy a dalšími zaměstnanci státu. Předseda úřadu bude jmenován prezidentem republiky ze dvou kandidátů - jednoho navrhne Poslanecká sněmovna a jednoho Senát. Funkční období předsedy je šest let a předseda nesmí být jmenován na více než dvě po sobě jdoucí období. Členy úřadu jmenuje prezident republiky z kandidátů zvolených Senátem. Kandidáty navrhuje Senátu prezident NKÚ, Poslanecká sněmovna a senátoři. Funkční období člena úřadu je šest let a člen může být jmenován opakovaně.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vladimír Koníček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, pan ministr ve svém úvodním vystoupení řekl o navrhovaném zákoně skoro všechno. Já se vám pokusím jako zpravodaj říct, co vám zamlčel.

Podíváte-li se do sněmovního tisku 569/0 na úplný konec, tak na poslední straně tisku na straně 86 najdete návrh vyhlášky o vzoru průkazu a o vzoru formuláře pro výroční finanční zprávu politické strany a politického hnutí. V § 2 vyhlášky se praví: "Vzor formuláře pro výroční finanční zprávu je uveden v příloze k této vyhlášce." A v § 3: "Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017." Bohužel žádný vzor formuláře není v příloze uveden a já si vás dovolím seznámit se zněním § 86 odst. 4 našeho jednacího řádu: "Má-li být k zákonu vydán prováděcí předpis, může si organizační výbor vyžádat od navrhovatele jeho návrh. Návrh takového předpisu předloží navrhovatel vždy, má-li nabýt účinnosti současně se zákonem." Jak jsem uvedl, v návrhu vyhlášky je uvedeno, že nabývá účinnosti dne 1. ledna 2017 stejně jako zákon. Jako zpravodaj jenom konstatuji, že tento návrh zákona nebyl předložen v souladu s naším jednacím řádem, a hlásím se do rozpravy, abych až v ní mohl podat procedurální návrh.

Řeknete si - nějaká příloha nějaké vyhlášky, co na tom. Ale právě tato vyhláška bude stanovovat ne to, co budeme jako politické strany předkládat, to stanovíme zákonem, ale jakým způsobem to budou politické strany předkládat. A z vlastní desetileté zkušenosti posuzování úplnosti výročních finančních zpráv politických stran a hnutí vám říkám, že vím, jak je důležité každé slůvko, každá položka ve vyhlášce, která stanoví, co a jak strany předkládají podle stávajícího znění zákona.

Vaší pozornosti bych chtěl také doporučit časový sled událostí, jak je popsán v návrhu zákona. Někdy na jaře 2016 přijmeme návrh zákona s účinností od 1. ledna 2017. Paragrafy o vzniku úřadu nabývají ale účinnosti dnem vyhlášení, takže poté bude možná zvolen předseda úřadu a členové úřadu. To může být tak polovina roku 2016. V přechodných ustanoveních je, že politické strany předkládají svou výroční finanční zprávu za rok 2016 podle nyní platného zákona a poprvé budou strany předkládat výroční finanční zprávy až za rok 2017, tedy k 1. dubnu 2018. Co bude dělat předseda a členové úřadu a s nimi celý úřad skoro dva roky od poloviny roku 2016 do 1. dubna 2018, kdy budou posuzovat první předložené výroční finanční zprávy? Maximálně spotřebovávat 15 mil. korun, jak uvádí důvodová zpráva.

Tolik mé krátké vystoupení zpravodaje a hlásím se do rozpravy, pane předsedající, až ji otevřete. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, děkuji. Já tedy otevírám obecnou rozpravu a jako zpravodaj máte přednostní právo. V tom případě vám rovnou udělím slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dávám tedy podle § 54 odst. 8 návrh na přerušení projednávání tohoto bodu a odročení do doby, než předloží vláda kompletní návrh vyhlášky, jak to požaduje § 86 odst. 4 našeho jednacího řádu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jedná se o procedurální návrh, dám o něm hlasovat tedy bez rozpravy. Ještě přivolám kolegy z předsálí. Eviduji zde žádost o odhlášení. Všechny vás tedy odhlásím a požádám, abyste se opět přihlásili svými kartami.

 

Pro úplnost zopakuji, budeme hlasovat o přerušení tohoto bodu do té doby, než vláda předloží kompletní materiál včetně prováděcí vyhlášky tak, aby se respektoval jednací řád Poslanecké sněmovny.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 107, přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro návrh 49, proti 45. Tento návrh byl zamítnut.

 

S faktickou poznámkou - není tomu tak. Pane poslanče, dobře, vidím, že jste si ji smazal. S přednostním právem se hlásí pan místopředseda Filip. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, já opravdu vážně nerozumím vašemu hlasování. Zpravodaj vás upozorní, že jednáme v rozporu se zákonem o jednacím řádu, a vám to nevadí. Kdybychom jednali o zákonu, který nemá tak výrazný dopad na konstrukci ústavních institucí státu, teď nemyslím pouze českého státu, ale na konstrukci toho, jakým způsobem se tvoří základní instituce, tak bych to možná nebral tak vážně. (S důrazem:) Ale vy jste opravdu přesvědčeni, že místo parlamentní demokracie si tady zavedeme byrokratický systém, kdy politické strany, tedy právo občana svobodně se sdružovat v politických stranách, a tak vytvářet politický režim státu, a teď promiňte, jestli tu teorii vezmu z 18., 19., 20. nebo 21. století, a necháte se řídit pěti nebo sedmi byrokraty, kteří budou kontrolovat to, co ty politické strany dělají, a budou postaveni nad celý ústavní systém? A vám to opravdu nevadí? No, v tom případě já tedy navrhuji jiný procedurální návrh, a to přerušení do doby jednání předsedů politických stran zúčastněných v této Poslanecké sněmovně, kdy se dohodneme na tom, jak dál postupovat v tak vážné věci, jako je zákon o politických stranách. Nezlobte se na mě, ale jestli si nevážíte své ústavní přísahy jako poslanců tohoto parlamentu, tak je mi opravdu líto, ale nemohu pokračovat s čistým svědomím nad takovým projednáváním! (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký, dobrý večer, milé kolegyně, milí kolegové. Ještě než dám slovo panu ministrovi, tak je tady procedurální návrh na přerušení tohoto bodu. (Několik poslanců před řečnickým pultem.) Omlouvám se, pane místopředsedo, jednací řád i tady musíme ctít. Do doby jednání předsedů poslaneckých klubů zastoupených v této Poslanecké sněmovně o tomto návrhu zákona.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení tohoto bodu do doby jednání předsedů poslaneckých klubů o tomto návrhu zákona, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 108, přihlášeno je 134 poslankyň a poslanců, pro 70, proti 28.

 

Já přerušuji tento bod do doby jednání předsedů parlamentních stran zastoupených v této Poslanecké sněmovně. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

Budeme pokračovat dalším bodem, což je bod číslo 48, vládní návrh zákona, kterým se mění některé volební zákony a další související zákony. Nacházíme se v prvém čtení. Z pověření vlády tento návrh - pardon, ještě než k tomu dojdeme, s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, já bych navrhoval, abyste vyhlásil pět minut přestávku, ať se poradíme, protože ty body logicky na sebe navazují. V tomhletom bodě, který jste přerušil, já jsem pro to přerušení nebyl, se nějaký úřad má zřídit, teď v tomhle návrhu zákona se má postupovat. To jsme vlastně přerušili na neurčito, ten bod. Tak já bych poprosil o pětiminutovou přestávku z vašeho rozhodnutí, ať se to nepřipisuje k tíži mého klubu, ať se poradíme, jak budeme postupovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane předsedo, něco takového mě taktéž napadlo, vidím, že uvažujeme velmi podobně, a těší mě to, protože ty body spolu skutečně souvisejí. Přerušuji tedy jednání Sněmovny na pět minut a prosím předsedy poslaneckých klubů sem nahoru, abychom se poradili. Pokračovat budeme v 18.39 hodin. Přerušuji jednání Sněmovny.

 

(Jednání přerušeno v 18.35 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.39 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Je 18.39 a my budeme pokračovat v našem přerušeném jednání. Probíhá tady kontrola hlasování. Vidím paní místopředsedkyni Černochovou. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Moc se omlouvám váženým kolegům a kolegyním, ale hlasovala jsem ne, a na sjetině mám ano", takže vznáším námitku a zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Je tady zpochybnění hlasování, které bylo hlasováno. Dám hlasovat o námitce paní poslankyně Černochové.

Zahajuji hlasování o námitce paní poslankyně Černochové. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko.

Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 109. Přihlášeno je 146 poslankyň a poslanců, pro 116, proti 4. Návrh byl přijat.

 

Vrátím se tedy. Zpět se vracíme do bodu číslo 49 a budeme - pardon, pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Než budeme znovu hlasovat, tak podle mého názoru pan předsedající nechal hlasovat o jiném návrhu, než jej přednesl pan místopředseda Filip. Tak jenom ať si to ohlídáme. Já jsem přesvědčený, že jsme hlasovali o jednání předsedů poslaneckých klubů, ale návrh zazněl předsedů politických stran.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám. Opravdu jsem špatně slyšel a zle jsem to řekl. Skutečně jsme hlasovali o návrhu na předsedy politických stran, nikoliv klubů. Omlouvám se, jestli jsem přeslechl pana kolegu Filipa.

Pardon - pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Aby to nevypadalo, že bychom chtěli ostrakizovat pana předsedu Babiše, tak si dovolím navrhnout "předsedů politických stran a hnutí". (Smích v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za tuto zcela jasnou formulaci.

 

Budeme tedy hlasovat znovu po námitce paní poslankyně Černochové, která byla přijata, o přerušení tohoto bodu do schůzky předsedů politických a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu kolegy Filipa. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 110. Přihlášeno je 149 poslankyň a poslanců, pro 58, proti 54. Tento návrh nebyl přijat.

 

Budeme pokračovat dalším řádně přihlášeným s přednostním právem a to je pan ministr vnitra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, my jsme přesvědčeni o tom, že ten tisk je v pořádku, že formulář vyhlášky je pouze formulářem pro výroční zprávu. Vlastní vyhlášku bude stanovovat a zpracovávat až úřad, který vznikne de facto za rok. To znamená, z našeho pohledu je ten proces tak, jak byl připraven, v pořádku, ale veďme o tom debatu. Jsme připraveni ještě případně ty formuláře dodat do příslušných výborů, až dojde k projednávání této normy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Faktická poznámka pana poslance Jandáka. Pane poslanče, máte zájem o faktickou poznámku? Ne. Budeme tedy pokračovat v rozpravě. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, děkuji za slovo.

Myslím, že ten návrh zákona je velmi potřebný. Potřebujeme ho skutečně už dlouho a jsem rád, že se podařilo najít shodu, doufám, že nejen v koalici, ale že budeme schopni shodu najít i s opozicí. Ten zákon má samozřejmě řadu přínosů. Myslím si, že je důležité omezit skutečně hotovostní platby. Návrh je na 5 tisíc korun. Myslím si, že to je částka rozumná, která nebrání tomu, aby politické strany fungovaly v běžném životě.

Stejně tak si myslím, že je potřeba zřídit transparentní účty a zvláštní účty. Chtěl bych poděkovat kolegům z Ministerstva vnitra, že jsme byli schopni v té debatě skutečně rozlišit dva typy účtů, protože původní návrhy směřovaly k tomu, že by byl přístup veřejnosti ke všem, což by například způsobilo ne úplně zřejmě záměrně očekávaný důsledek, a to že by byly přístupny všechny informace o příjmech včetně členských příspěvků, a tedy na webu by si každý mohl vyhledat každého člena politické strany a hnutí, což si myslím, že by neměl být důsledek, který byl zamýšlen, to znamená, abychom v zásadě zveřejnili na internetu členy všech stran a hnutí, které jsou v České republice. Já se za to určitě nestydím, že jsem členem sociální demokracie, nicméně si myslím, že tohle je věc, která by byla bohužel i zneužitelná a mohla by v určitých případech vést i k diskriminaci v zaměstnání. Takže tohle je podle mého názoru věc, která byla dobře vyřešená.

Občané samozřejmě uvidí účty, které budou na internetu, a na těch budou vedeny jak veškeré prostředky na volební kampaně, ať už její příjmy, nebo výdaje, tak samozřejmě veškeré příjmy politických stran a podstatné výdaje. Nicméně nebudou zde například informace o pracovních smlouvách nebo právě o placení příspěvků členů stran a hnutí, myslím tím těch řádných. Samozřejmě pokud by byly příspěvky mimořádné nad rámec minimální částky, tak by tam byly zaznamenány a byly by samozřejmě zveřejněny.

Přiznám se, že se velmi těžko smiřuji s tím, že bude zřízen úřad pro kontrolu. Nikoli proto, že by nebylo potřeba kontroly, ale proto, že zase zřídíme jeden nový úřad. Já bych raději uvítal, kdybychom pověřili touto kontrolou Nejvyšší kontrolní úřad, který už funguje, a myslím si, že důvěru má nejen Poslanecké sněmovny, Senátu, politických stran, ale především veřejnosti. Nicméně debaty, které se o tom vedly, nakonec vyústily v to, že zřídíme úřad samostatný, a já argumenty včetně skupiny GREKO vnímám jako určitě důležité a jde jen o to, abychom ten úřad udělali velmi úsporný. Jsem rád, že původní návrhy na odměňování členů tohoto úřadu se radikálně po připomínkách snížily a nebudou na té původně navrhované, podle mého názoru velmi vysoké úrovni.

Pokud se týká limitů na dary, myslím, že jsou nejvíce důležité. Osobně bych chtěl otevřít debatu o tom, abychom limit 3 miliony korun ročně snížili. Myslím, že limit by mohl být klidně 150 tisíc korun ročně na fyzickou osobu, která by se rozhodla podpořit stranu, protože si myslím, že strany by neměly být závislé na firmách, na podnikatelích, ale na voličích. A je otázkou, zda bychom neměli stanovit úplný zákaz darů od firem, to znamená, zda by například neměli lidé, tedy vlastníci firem, tyto své prostředky darovat přímo, nikoliv jako firmy, protože bohužel u některých firem se velmi těžko dohledává vlastnictví a to je samozřejmě způsob, jak mohou na účet strany plynout peníze, které mají podivného vlastníka nebo které mohou být přes vlastníka, který se snaží pouze zakrýt jejich původ.

To jsou drobné výhrady, které bych k návrhu měl. Jinak jako celek návrh podporuji a myslím si, že jsme schopni debatu vést na půdě výboru, a proto doporučuji, aby návrh postoupil do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Jeronýmu Tejcovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Jaroslav Borka? To je omyl, v pořádku. Přikročíme k dalšímu řádně přihlášenému a tím je pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Plíšek: Přeji pěkný podvečer, milé kolegyně, vážení kolegové. Dovolte, abych se také vyjádřil.

Na úvod dovolte určitou poznámku k předchozímu hlasování. Právě proto, že vládní koalice o tak důležitém zákoně, který se týká fungování politických stran, dosud oficiálně nejednala s politickými stranami, je velmi škoda, že k tomuto jednání ještě před prvním čtením nedošlo, protože samozřejmě tento způsob projednávání potom je určitě problém v tom, že jsme mohli nebo měli sdělit některé výhrady ještě předtím, než jsme vůbec projednávali tento návrh v Poslanecké sněmovně. Takže je škoda, že jsme nedali prostor k jednání předsedů politických stran.

A teď dovolte konkrétní připomínky, které tedy můžeme sdělit na plénu, či případně ve výborech k zákonu, který se týká sdružování v politických stranách. Máme samozřejmě tu základní připomínku, a to je vytvoření úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. Já jsem obecně odpůrcem vzniku zbytečně nových úřadů, protože teď už máme určité nástroje, jak kontrolovat činnost politických stran. Je zde kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, kde jsou zastoupeny všechny poslanecké kluby, a nedá se hovořit o tom, že by kontrola z jeho strany probíhala nějakým způsobem špatně, netransparentně a podobně. Právě naopak. Nebyly na to žádné stížnosti, a proto vytváření úřadu coby nového, řekněme, byrokratického orgánu, který bude kopírovat činnost některých již existujících orgánů, a to také územních finančních úřadů a vnitrostranické audity a auditorské kontroly. Provoz této instituce by měl podle návrhu každý rok stát 15,5 mil. Kč, v prvním roce to má být 20,5 mil. Kč. Tato částka však může být podhodnocena, jelikož pouze na platech má úřad vydat okolo 8,5 mil. Kč ročně. Důvodová zpráva odhaduje počet nově vzniklých pracovních míst na 15, prý 10 zaměstnanců a 5 volených členů, avšak upozorňuje, že nelze vyloučit nutnost nárůstu jejich počtu. Když si vezmete situaci, která je teď, kdy kontrola dejme tomu výročních zpráv politických stran ze strany kontrolního výboru probíhá docela bez problémů, tak je otázka, zda skutečně takový nový úřad potřebujeme. Je iluze si myslet, že bude zachován počet zaměstnanců v tom rozsahu, jak je uvedeno.

Také navíc ten zákon příliš nevyjasňuje, jak to bude s postavením tohoto úřadu ve vztahu ke služebnímu zákonu, takže tam vidím také docela velký problém.

Stejně tak nastavení procedury výběru předsedy toho úřadu posiluje postavení prezidenta z hlediska i návrhu jednotlivých komor. Může samozřejmě docházet k různým licitacím a politickým handlům a diskusím o tom, kdo tam bude navržen. Bude to předmětem politického jednání, takže proto je iluze si myslet, že to bude skutečně nezávislý úřad, nezávislejší, než je dejme tomu kontrolní výbor Poslanecké sněmovny. Nemusí tomu tak být. Nespokojenost s vybranou osobou může vést také předsedu vlády k tomu, že nebude prezidentovo jmenování kontrasignovat.

Zdlouhavý proces nominace dalších volených členů úřadu třemi institucemi, a to NKÚ, Poslaneckou sněmovnou a Senátem a schvalování v Senátě může vést k tomu, že tento úřad bude často nekompletní. Tato možnost není v zákoně nijak ošetřena, to znamená, nebudou-li obsazena všechna místa v úřadě, jak se bude postupovat?

Zprávy o hospodaření stran mají být odevzdány úřadu do 1. dubna a ten již 31. května musí Ministerstvu financí ohlásit, které strany nemají účetnictví v pořádku. V případě nalezení nesrovnalostí má strana navíc právo nesrovnalosti opravit ve lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dní. Vzhledem k tomu, že v České republice je okolo 200 politických stran a hnutí, není příliš reálné, aby úřad zvládal prověřit všechny zprávy během dvou měsíců. V důsledku špatného nastavení termínu tak některé strany mohou přijít také o svůj nárok na finanční příspěvek ze státního rozpočtu. Vůči rozhodnutí úřadu ohledně některých přestupků, které mohou být pokutovány až částkou 500 tis. Kč, se nelze odvolat.

Jak vyplývá z návrhu novely zákona o státní službě, úřad je zamýšlen jako svébytná instituce, jejíž organizační strukturu určuje jeho předseda. To znamená, jak už jsem zmínil před chvílí, určitá výjimka ze služebního zákona, kterou ovšem ostatní regulátoři nemají. Pravomoci a činnosti ostatních volených členů úřadu se však v praxi neliší od pravomocí a činností běžných zaměstnanců úřadu, i přestože jejich plat je nepoměrně vyšší, takže je tam skutečně velký nesoulad ve vztahu k činnosti ostatních nezávislých institucí či regulátorů.

V tomto zákoně dochází dokonce paradoxně k navýšení příspěvků pro politické strany, protože zákon počítá s finanční podporou takzvaných politických institutů, think tanků, zřizovaných politickými stranami. Výše této podpory bude 45 mil. Kč ročně. Zákon však není schopen zamezit těmto institucím ovlivňovat průběh volební kampaně, jelikož nelze zamezit vlivu jejich aktivit v době před volbami, takže samozřejmě státní rozpočet může paradoxně prostřednictvím těchto politických akademií, řekněme politických institucí, ovlivňovat a preferovat některé strany z hlediska volební kampaně, což je otázka, jestli na to ty prostředky mají být vynakládány.

Dále chybí opatření a zákonná možnost, která by zabránila rozložení příspěvku, který překračuje 3 mil. Kč ročně, mezi více fyzických či právnických osob. To by také mělo být v zákoně ošetřeno. Dalším opatřením limitujícím příspěvky je sčítání daru člověka a jím vlastněné firmy. Toto opatření však nelze vymáhat, pokud majitele firmy nebude možno určit, což je možné u akciových společností. Navíc zákon nepočítá s možností, že během roku dojde ke změně majitele, což by pro nového vlastníka znamenalo i omezení při darování peněz politickým stranám.

Připomínek, které máme, je více. Zákon rozhodně neřeší účinné kontrolní mechanismy a nástroje ve vztahu k činnosti politických stran a hnutí, zavádí zcela zbytečný úřad, u něhož je iluzorní si myslet, že bude nezávislý na politické reprezentaci. Jak jsem zmínil, dokonce zvyšuje v podobě politických akademií příspěvky státu politickým stranám. Já proto v této souvislosti i z hlediska vyjasnění, aby byl dán prostor pro jednání parlamentních politických stran, navrhuji vrácení tohoto tisku k dopracování předkladateli.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plíškovi. Eviduji jeho návrh na vrácení předkladateli k přepracování.

Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo. Ne, nejste přihlášen. Omlouvám se, to bude omyl. Dalším řádně přihlášeným je tedy pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych rozdělil tuto novelu, nebo pokus o novelu zákona o sdružování v politických stranách a hnutích, na dva okruhy. Ten jeden okruh je oficiální, to, co dneska politické strany předkládají ve svých uzávěrkách. To si myslím, že v dostatečné míře kontroluje kontrolní výbor. Myslím si, že k tomu není třeba zřizovat speciální úřad. Ta druhá část, která je neoficiální a o které se mluví, to je problematika řekněme sponzorování kampaní politických stran a to je věc, která by zřejmě měla být předmětem kontroly toho úřadu. Ovšem zde si myslím, že také k tomu není třeba zřizovat speciální úřad, protože si myslím, že to je poměrně luxusní záležitost. To, co stojí skutečně za úvahu, je zakázat možnost sponzorovat politické strany a volební kampaně těm firmám, které mají nejasnou majetkovou účast, a podle mě i firmám s majetkovou účastí státu, případně veřejných prostředků.

Skutečně si myslím, že pokud chceme transparentní systém financování, bylo by dohledatelné, kolik například konkrétní média, konkrétní tiskoviny, uveřejnily reklamních kampaní, kolik za to inkasovaly peněz, a to by mělo být potom porovnatelné s údaji, které jsou například v účetních uzávěrkách politických stran. Myslím si, že to je největší problém.

Pokud se týká financování politických stran, tak si myslím, že současná úroveň je velmi nadstandardní v porovnání s tím, co je v Evropě a v Evropské unii, takže bych rozhodně nešel cestou zvyšování příspěvků jednotlivým politickým stranám a hnutím.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Nyní s přednostním právem pan ministr Jiří Dienstbier. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych tedy zareagoval na některé z těch prvních diskusních příspěvků, které tady zazněly.

V první řadě bych chtěl reagovat na diskusi k úřadu, protože tady opakovaně zní, že zřizování nového úřadu je zbytečná záležitost, že to bude drahé, že v zásadě stačí stávající mechanismus, kdy činnost vykonává kontrolní výbor Sněmovny. V první řadě, a už to tady zmiňoval myslím Jeroným Tejc, tak je to jeden z požadavků GRECO, to je skupiny členských států Rady Evropy pro boj proti korupci, která poměrně důrazně a opakovaně doporučuje, aby byla zřízena nezávislá kontrolní instituce pro tuto oblast.

Možná pro srovnání se stávající kontrolní činností je dobré zmínit, že tento úřad kromě kontrolní činnosti může také ukládat sankce. Je otázka, jestli by bylo vhodné svěřovat ukládání sankcí za přestupky a správní delikty jednomu z výborů Poslanecké sněmovny, například. To by asi nebylo úplně šťastné. Co se týče nového úřadu, diskutovaly se také možnosti svěřit toto nějakému už existujícímu úřadu, například Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, kde ovšem to odporuje povaze jeho činnosti, protože Nejvyšší kontrolní úřad nic nerozhoduje. Ten vydává kontrolní nálezy a nemůže vést s nikým správní řízení, natož vydávat nějaké sankce. Proto na základě mezinárodních doporučení tohoto vyhodnocení povahy činnosti vláda dospěla k tomu, že je potřeba, aby vznikl takovýto nezávislý úřad. Jeho podoba je navrhována velmi útle. Otázka je, jestli ne až moc útle. A s tím souvisí i další věc, proč vlastně jeho rozhodování má být jednoinstanční a nepřipouští se odvolání, resp. rozklad, aby vůbec měl kapacitu ta řízení vést, s tím, že samozřejmě je tady možný přezkum ve správním soudnictví. Čili další v uvozovkách instance jsou tady k dispozici.

Padla tady zmínka o zneužívání právnických osob pro rozepisování darů a otázka limitů. Ten limit 3 miliony je určitým kompromisem, dosažením toho, co bylo možné. Já osobně se domnívám, že mnohem přísnější limity na finanční dary by tady byly namístě. Jeroným teď zmiňoval částku 150 tisíc. Já si umím představit 50 tisíc, 100 tisíc, 150 tisíc, někde v tomto řádu. V některých zemích taková úprava je, vychází z nějakého násobku, zpravidla průměrné mzdy. S tím, že se vychází z toho, že tak jako máme každý jeden hlas ve volbách, tak bychom měli mít stejnou možnost i svými finančními příspěvky ovlivňovat politické dění. A že jenom to, že někdo je výrazně movitější, by mu nemělo dávat privilegium, že ovládne celou politickou scénu.

Já už jsem dnes na protikorupční konferenci zmiňoval reportáž České televize myslím z minulého týdne, která referovala o tom, že pravděpodobně o nominaci republikánského kandidáta na prezidenta ve Spojených státech rozhodne několik miliardářů, na čí stranu se přikloní, tak u něj bude zjevné, že bude mít největší šanci uspět v následném politickém střetu s demokratickým kandidátem. Myslím si, že podle těchto principů by se nemělo rozhodovat, kdo získá volený úřad na základě toho, že několik bohatých lidí bude moci ovlivňovat politické dění takto zásadním způsobem. Z tohoto hlediska si myslím, že by samozřejmě bylo ideální, kdyby v tom zákoně byl i nulový limit pro dary od právnických osob, protože to neodpovídá tomu občanskému principu a skutečně tam i určitý prostor pro zneužití je. Ale to je otázka samozřejmě politického rozhodnutí, jak limity budou nastaveny. Toto riziko se v návrhu zákona do jisté míry omezuje tím, že se dohromady počítají limity pro ovládající a ovládanou osobu. To znamená, pokud nějaká jedna osoba, dárce politické strany, ovládá x dalších subjektů, tak se jim ten limit počítá dohromady.

Podle mého osobního názoru je tady velký prostor samozřejmě pro zpřísnění této regulace tak, aby se ještě více vyloučila možnost zneužití, ale už ten třímilionový limit je samozřejmě obrovský posun proti stávající situaci, kdy není limit vůbec žádný.

A poslední věc, ke které bych se v tuto chvíli vyjádřil, je zneužitelnost politických institutů, o které tady mluvil pan poslanec Plíšek. Myslím si, že ve vztahu k politickým institutům je ten zákon velmi přísný. Jednak finanční podpora je zlomkem toho, kolik stát vydává na podporu činnosti politických stran, to znamená, asi to není nějaká zásadní částka, která by mohla zlepšit financování politických stran na politickou činnost. Navíc ta pravidla jsou doopravdy velmi striktní, protože návrh zákona vyžaduje, aby politický institut měl zapsaný statut veřejné prospěšnosti, to už dává velmi značnou míru veřejné kontroly. Pak výslovně zakazuje politickým institutům dávat jakékoli prostředky politickým stranám, tedy dar od politického institutu straně je zcela vyloučen. A nad rámec veřejné prospěšnosti musí zveřejňovat veškeré výsledky své činnosti, kde to povaha umožňuje.

Je pravda, že si umím představit, že politický institut v době blízké před volbami uspořádá nějakou konferenci nebo seminář, což samozřejmě umožňuje tematizovat něco, co je blízké té které politické straně. Ale na druhou stranu to není prvoplánová politická kampaň a je pravda, že asi omezovat politický institut v takovém typu činnosti by nedávalo žádný smysl. Musím říct, že všechno, co se těm politickým institutům přičítá jako možnost pro obcházení, tak už existuje dnes. Naopak tím, že nějaký subjekt bude označen za ten politický institut, tak se mu ta pravidla velmi zpřísní. Protože takových organizací, nějakých think tanků nebo podobných, už může dnes existovat spousta, mohou dostávat dary a ty dary, které dnes dostávají v zásadě bez jakýchkoliv omezení a s minimální transparentností, už dnes mohou být využívány pro politickou činnost. To, že se nějaký takový subjekt stane politickým institutem, ho velmi značně omezuje v možnosti zneužitelnosti.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Dienstbierovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. A než pan poslanec přijde, ještě přečtu omluvenky. Pan poslanec Antonín se omlouvá z dnešního jednání od 19.15 z pracovních důvodů, pan ministr Andrej Babiš se omlouvá dnes od 19 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Adam taktéž od 19 hodin z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Jsem rád za ta ujištění, jak vláda byla vedena tím, jak nejlépe vyhovět připomínkám, které směřovaly k větší transparentnosti politického prostředí v České republice a zamezení korupce. Přesto bych ještě rád slyšel nějaké ujištění, že ten úřad se nemá stát nějakým dočasným nebo trvalým úložištěm pro vysloužilé politiky, a případně, jak se má efektivně zabránit tomu zneužívání nebo kamuflování využívání prostředků státních, polostátních firem a dalších firem třeba s tou nejasnou majetkovou účastí při financování politických stran. To si myslím, že je naprosto stěžejní. A potom také zdůvodnění, proč se navrhuje zvýšení příspěvku politickým stranám a hnutím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, vím, že je už relativně pozdě, ale přesto vás ještě chvilinku zdržím, protože jsem u různých snah modelovat financování volebních kampaní, už jsem jich tady zažil poměrně hodně. A vždycky se ukáže, že ono to nakonec nefunguje. Kdo trochu studuje historické dějiny, tak ví, že se ve Spojených státech o to pokouší asi tak 200 let a jsou s tím stále nespokojeni. V Evropě podle toho, jak dlouho ty země demokracie mají, tak někdy stovky let, někdy jenom desítky let od druhé světové války. A také nikde s tím nepanuje úplná spokojenost.

Já rozumím tomu, že si vládní koalice předsevzala, a my jsme se to v minulém volebním období pokoušeli dělat také, tehdy hlavně pod tlakem Věcí veřejných, že si předsevzala nějaký úkol zprůhlednit financování politických stran a politických kampaní, a omlouvám se, že budu mluvit k oběma tiskům zároveň, ale myslím, že jsou spolu nerozlučně spjaté a že by měly být v podstatě projednávány skoro bych řekl v jedné rozpravě, a rozhodně budu pak navrhovat, aby byly projednávány oba ve stejných výborech. Protože nedává vůbec smysl, aby politické strany byly jenom v kontrolním výboru a volební zákony jenom v ústavněprávním výboru. Že oba tisky mají být projednávány v obou výborech. Dokonce bych doporučoval, aby měly jeden garanční výbor, ale není to nic tak zásadního.

Pokud se týká úřadu, v diskusi minulé vládní koalice jsme právě o úřadu mnohokrát mluvili. Myslím, že to není nezbytnou podmínkou. Upřímně řečeno, doporučení GRECO členských států Rady Evropy, kdo tušíte, co to je Rada Evropy, tak myslím, že jsem zažil málo zbytečnějších organizací v životě, než je Rada Evropy, takže že by toto mělo být rozhodující kritérium, mně nepřipadá. V tomto směru velmi souhlasím s panem místopředsedou Filipem, jako s ním většinou nesouhlasím, že představa toho, že pár byrokratů kontroluje fungování politického stranického ústavního systému, se mi zdá opravdu mimořádně, mimořádně problematická. Já si myslím, že buď to má zůstat v nějaké podobě ve Sněmovně, nebo ty návrhy, které tady byly v minulém volebním období, ano, dejme kontrolní funkce Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Ano, není možné, aby Nejvyšší kontrolní úřad se stal zároveň sankčním místem. Tak vymysleme na to nezávislé sankční místo, kterému by pouze Nejvyšší kontrolní úřad předával takové podněty. To může být např. nějaký finanční úřad, který by pak vyhodnotil, a tam by bylo teprve odvádění. Nevidím důvod, proč kvůli tomu zřizovat zvláštní úřad a opravdu vytvářet zase instituci, která si usedne a bude modelovat politický systém v této zemi. To je první poznámka stran úřadu.

Druhá poznámka stran toho, jestli se domnívám, že něco zásadního vyřešíme. Víte dobře, že jsme přijali jakási omezení pro prezidentské volby, zejména omezení dárců, průhlednosti transparentních účtů, minimálně transparentních darů a výdajů na kampaň. Máte pocit, že prezidentské volby byly o to férovější? Nebo jejich výsledky, ve kterých někteří kandidáti zůstávali s velkými dluhy, které pak někdo za ně zázračně zatáhl, když se připojili svou podporou k vítěznému kandidátovi, nám ukazují, že to k něčemu je? Já se obávám, že zrovna prezidentské volby jsou pro nás velkým příkladem toho, jak limity transparentnosti účtů a další věci fungují minimálně složitě a v okamžiku, kdy už ty volby proběhnou, už není boha, který by je zpochybnil.

Stejně tak poslední věc, kterou bych chtěl, abychom si vyjasnili. Pokud chceme modelovat politické kampaně a politické strany, tak musíme - a to je přesně problém, který se stále řeší ve Spojených státech. Já se domnívám, že pan ministr Dienstbier nemá pravdu, pokud tady cituje, že republikánské primárky ve Spojených státech rozhodne pár miliardářů, protože tam je velmi tvrdé omezení na individuální dary, které smějí přijít na volební kampaň. Problém je ten, že ty peníze pak nechodí přímo těm politickým stranám, ale chodí různým subjektům, které daného kandidáta podporují. A chceme-li tady zférovatět soutěž, a pokoušejme se o to, pak nemá smysl regulovat jenom politické strany, ale také ostatní subjekty vstupující do politické kampaně.

Abych to řekl na příkladu minulých voleb. Pokud kandiduje hnutí ANO, dává nějaké své peníze, je to naprosto v pořádku. Pokud ale současně jeho předseda má zaplacenou kampaň Vodňanského kuřete, do které já nevím, kolik Agrofert peněz, a je mi to jedno, je to právo Agrofertu, ale ve které se jeden z čelných kandidátů objevuje každý večer v televizi, tak je to přece naprosto jasný a drsný zásah do předvolební kampaně, který, pokud nedokážeme zregulovat vedle toho, jak se smějí dělat politické kampaně, tak jak se smějí dělat ty hospodářské kampaně na podporu jednotlivých kandidátů, tak jsme nezregulovali vůbec nic, tak to akorát vyvedeme z průhledného systému politických stran a pojedeme nějakým systémem úplně jiných subjektů, které z těch či oněch důvodů, ať už proto, že ten člověk je vlastník, nebo že ho mají třeba rádi, budou podporovat jednotlivé kandidáty nebo možná i jednotlivé strany, strany a hnutí.

Myslím, že tohle je největší problém, který se řeší opravdu všude na světě. Ve Spojených státech se velmi přesně ví, co jsou to ty tzv. tvrdé peníze a co jsou to ty měkké peníze. Čím víc se regulují ty tvrdé peníze přímo určené na kampaň, tím více mi peněz teče v těch měkkých, v těch podporovatelích. Takže chceme-li vůbec nějak problém vyřešit, musíme současně...

A teď abych nemluvil jenom o hnutí ANO a jeho kampani. Různých jiných subjektů, které vstupovaly do politického boje, někdy, řekněme, podporujíce někoho, ale někdy také někoho pomlouvajíce, včetně těch subjektů, které si nám dneska dovolují psát, jako je Rekonstrukce státu a další vyděračské organizace, které si nám dnes dovolují psát, jak ten zákon máme upravit, a tehdy se snažily ty volby, a já nevím, za čí peníze, ale bylo by zajímavé vědět, za čí peníze a v jakém rozsahu, tehdy se snažily ty volby dramaticky ovlivnit, tak pokud nevyjasníme tyto toky, které směřují do politického systému, pak sebevětší regulace politických stran jenom omezuje ten politický život a skutečně nezlepšuje strukturu demokracie v zemi.

Tak jen bych prosil, abychom, až se budeme nad těmi zákony zamýšlet, přemýšleli i o tom, jaké další a jiné smějí být vstupy do politických kampaní ať už komerčních subjektů, nebo dalších tzv. nezávislých, tzv. apolitických hnutí nebo sdružení, které se stejně snažíte ovlivnit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Mám tu tři faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Leoš Heger, po něm pan poslanec Chalupa, po něm pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče. Pan poslanec Heger se odhlašuje. Pan poslanec Chalupa s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobrý večer, děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, já navážu, ta diskuse určitě bude dál, jistě všichni vnímáme závažnost celé problematiky, nicméně jenom určitý postřeh. Ráno jsme tady řešili svátek a v podstatě jsme se k tomu postavili tak, že určitě nechceme vychovávat občany této země tím, že uděláme nějaký zákon, který v podstatě těm lidem řekne, že nemají chodit v sobotu a v neděli do obchodních center, protože podle některých je to nesprávné. Měli by se věnovat třeba sportu nebo hrát s dětmi hry, nechceme je tímto způsobem vychovávat.

V souvislosti s tímto zákonem - já se domnívám, že občan-volič není hlupák, a pokud sám je schopen posoudit, že to, jak ta strana se politicky financuje, kdo ji financuje, jestli je to darebák, nebo jestli je to normální sponzor, že ten občan je schopen to posoudit a podle toho bude volit. Já osobně jsem zastáncem toho, že bych to zase úplně tak neomezoval, protože volič je svéprávná osoba, která posoudí, jestli ta strana, volební program, její financování, to, jak se projevuje, jestli odpovídá jejímu naturelu a půjde ji volit, nebo ne.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, vaším prostřednictvím ke kolegovi Bendovi. Já souhlasím s většinou věcí, co řekl, že to má být dokonce víc regulace sponzorů a sponzoringu než těch politických stran, ale s ohledem na sílu těch sponzorů je možná skutečně důležité uvažovat o tom úřadu. A nemůže to být NKÚ z jednoduchého důvodu: Pokud Sněmovna volí jeho board a zároveň v kontrolním výboru projednává jeho zprávy, tak tam nemůže dojít k tomu, že NKÚ bude řešit tu kontrolu. To je prostě konflikt úplně klasický a založili bychom si jenom o jeden problém navíc. Ale já nechci odhadovat, kolik proteče nepřiznaných peněz těmi kampaněmi, ale z tohoto hlediska si myslím, že by ten úřad mohl přinést docela slušnou úsporu.

Ještě vaším prostřednictvím ke kolegovi Dienstbierovi. Já jsem rád, že u nás nemáme ten problém, který mají američtí republikáni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi za jeho faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Filip, po něm pan předseda Stanjura. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, paní a pánové, já si dovolím citovat Ústavu a Listinu základních práv a svobod, abyste věděli, že to myslím docela vážně s tím, jestli chceme, nebo nechceme pohnout naším ústavním systémem. Ústava v článku 5 říká, že politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy odmítající násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. V článku 20 v zásadách sdružovacího práva v odst. 2 Listiny základních práv a svobod je napsáno, že občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. V článku 3 je, jak se může omezit výkon tohoto základního lidského politického práva. Přitom článek 22 Listiny říká, že zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad k používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.

Když si to přeložím do toho, jakým způsobem budeme fungovat, tak tady si zřídíme úřad, zcela zbytečný, který bude shánět budovu a peníze ze státního rozpočtu. Přitom máme v ústavním systému zakotveno, jakým způsobem se kontroluje výroční finanční zpráva z té stránky formální a z té stránky, která má odpovídat tomu jednání. Máme tady finanční úřady, které mohou kontrolovat kteroukoliv politickou stranu z pohledu jejich daňového systému, to znamená, jestli platíme daň z příjmů, daň z přidané hodnoty z té nikoliv hlavní činnosti, protože samozřejmě to ostatní podléhá zdanění a taky je poctivě platíme. To na výročních finančních zprávách na kontrolním výboru snadno zjistíte. Ještě jsem neslyšel, že by finanční úřady říkaly, že nesmí do politických stran. Nakonec auditoři, kteří ověřují výroční finanční zprávy, také popisují, jakým způsobem to nebo ono bylo realizováno.

Máme tady Nejvyšší kontrolní úřad. Já chápu jeho prezidenta, že se mu nechce do další povinnosti zatahovat Nejvyšší kontrolní úřad, ale v každém případě, a zase bych odkázal na Ústavu a Listinu, pokud jde o nějakou pochybnost, tak tady v ústavním systému ve třech složkách moci je způsob, jak postupovat ve chvíli, kdy politická strana není ochotna respektovat ústavní systém, a to buď z finančních nebo jiných důvodů, které, jak jsem citoval, mohou vést k tomu, že politická strana bude omezena na svých právech ve svobodné soutěži politických stran, a to je právo vlády navrhnout Nejvyššímu správnímu soudu, aby rozhodl o rozpuštění takové politické strany. Jestliže budeme brát hierarchii základních lidských práv a svobod, a v tomto ohledu si myslím, že přece jen se tím zabývám dost dlouho na to, abych znal jednotlivé postupy, tak v každém případě zjišťuji, že tento systém dělby moci je funkční. A neříkejte mi, že není.

Vláda na základě usnesení Poslanecké sněmovny, těch, kteří nebyli ochotni se podřídit zákonu o politických stranách, předložila Nejvyššímu správnímu soudu na základě toho našeho usnesení návrh na zrušení takové politické strany, pokud ona sama sebe nehodlala zrušit a nerozhodla se pro to. V tomhle ohledu je jasné, že tím, že bychom vytvářeli zvláštní úřad, posuneme náš ústavní systém od toho, že je tady někdo ještě víc než občan, který volí, a Ústava říká, že veškerá moc pochází z lidu, a tady veškerá moc bude pocházet z toho, jakým způsobem se bude chovat úřad. Já jsem to při chvilce, kdy jsme mluvili s kolegou předsedou klubu ČSSD, přirovnal k tomu, že takové oprávnění ve státech, které známe, mají málokde a málokdo. Musel bych to přirovnat k tomu, jakým způsobem se postupuje vůči politickým stranám v současném režimu na Ukrajině.

Chcete-li nějaký stabilizovaný stát, tak můžu říct, že takové oprávnění má Rada starších, neboli vlastně skupina šesti duchovních, kteří tvoří takzvaný Ústavní soud v Íránské islámské republice a kteří rozhodují, jestli někdo smí po svobodném rozhodnutí, že se bude angažovat v nějaké politické straně, vůbec kandidovat, nebo nesmí kandidovat. Jestli toho chcete dosáhnout, tak to neobcházejte líbivými slovy, že by se to možná hodilo, aby ten úřad k něčemu byl. Tak řekněte, že máte zájem likvidovat nějakou politickou stranu. Budu tomu rozumět, jak říká kolega Kalousek. Je to legitimní názor, ale nezakrývejte ho něčím jiným. Řekněte rovnou, že máte zájem na omezení politické svobody v České republice a zejména politické svobody sdružovat se v politických stranách.

Já nevidím žádné místo pro další úřad, který by byl nad politickými stranami v českém ústavním systému. A jestli chcete, abych to komentoval nikoliv tak dlouhým edukativním výkladem, jak se tady pokusil kolega Kalousek z ohledu zákona o hazardu, tak samozřejmě mohu citovat velmi krátké pasáže od Montesquieua přes různé teoretiky českého ústavního systému, československého ústavního systému, rakouského a německého, případně francouzského. A já si nemyslím, že je to potřeba. Všichni umíme číst. Když se nad tím zamyslíme, tak si ten konkrétní text, co to je ústavní systém, co to je politický režim státu, jak se tvoří a z čeho vychází v systému dělby moci, který je mimo jiné základem i české ústavy, tedy našeho ústavního zákona č. 1/1993, nemám žádnou důvěru po tom, co jste tady předvedli v hlasování, o tom, že ve druhém čtení se tady dohodneme na tom, že bude zákon o politických stranách odpovídat Ústavě České republiky.

Jsem z toho velmi znepokojen, jakým způsobem jste ochotni změnit hlasování v politických klubech jenom kvůli tomu, že chcete za každou cenu projednat normu, která není napsána v souladu s českou ústavou. Proto se připojuji k návrhu, který tady padl, myslím, od kolegy Plíška, aby se vrátila norma vládě k přepracování. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi Filipovi. Eviduji jeho návrh na vrácení vládě k přepracování. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Gabal, poté s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Já to nechci zdržovat, já už jsem se viděl na bluesovém koncertu v Lucerna music baru, ale ocituji Karla Schwarzenberga, který tady není: "To už jsem dlouho neviděl, aby komunista obhajoval velkokapitalistu."

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi za jeho faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem mírný optimista. Věřím, že společně najdeme znění zákona, pro které by mohla hlasovat naprostá většina členek a členů Poslanecké sněmovny. Proto jsme také neblokovali to, že ta jednání nezačnou před prvním čtením. Myslím, že pokud to dneska projde prvním čtením, tak jednání mohou začít.

Já bych měl nejdřív první poznámku o absolutní nezávislosti. My říkáme, že NKÚ není nezávislý, protože volíme prezidenta, případně členy kolegia, které ovšem navrhuje zvolený prezident NKÚ. Říkáme, že kontrolní výbor Poslanecké sněmovny není nezávislý, protože tam jsou politické strany. Ale budeme mít nezávislého šéfa úřadu, kterého si vybere prezident, který případně půjde do obhajoby svého prezidentského mandátu - a to už nám připadá, že je nezávislý. A ty dva kandidáty pošle jedna i druhá komora Poslanecké sněmovny - a najednou se tváříme, že to je ta nezávislost. A osvědčená instituce jako kontrolní výbor nezávislá není.

Podle mého názoru v kontrolním výboru je výhoda ta, že tam sedíme všichni a hlídáme se navzájem, což bezesporu všichni nebudeme mít šéfa zamýšleného úřadu ani členy toho úřadu a budeme muset důvěřovat. Ten politický vliv tam prostě být musí. Kdybychom si chtěli hrát na takovou absolutní nezávislost, tak do osudí vložíme nějaké osobní údaje občanů starších 18 let, kteří jsou způsobilí k právním úkonům, a vylosujeme. A to sami uznáte, že asi není ta metoda, kterou bychom měli takovýhle úřad vybírat.

U těchto dvou zákonů, a já budu mluvit taky k oběma, bychom se měli všichni shodnout na tom, aby byl vymahatelný, aby to nebyla jenom deklarace, pokud tam nějaké sankce budou, aby vymahatelné byly. A teď si modelujme případy. Vezměme si třeba většinovou volbu - například senátní okrsky, kde jsou stanovené výdaje volební kampaně. A když to někdo flagrantně poruší a vědomě, zůstane mu mandát, nebo ne? S tím se ten návrh vůbec nevyrovnává.

Můj kolega Marek Benda správně řekl, a vzpomeňte si, jak se účtovala prezidentská kampaň, když se poprvé zavedly limity. Podle mě to byla fraška, a ne že to bylo transparentní. Byla to fraška. Takže pokud chceme, aby ty zákony byly účinné, tak musíme mít vymahatelné, přiměřeně sankcí, teď neříkám, jestli mají být vyšší, nebo nižší. A musíme si říct, že například ve volbách, kde je poměrný systém, třeba sněmovních, jsou strany několikrát bonifikovány ze strany státu. Já neříkám, že je to špatně, protože současně tady někteří členové vládní koalice říkají: Je třeba omezit příspěvky od soukromých sponzorů. A jiní členové vládních stran říkají: Je třeba omezit příspěvky od státu. No tak jako nakonec si můžeme říct, že politické strany nebudou mít žádné příspěvky. Zakážeme příspěvky státu i příspěvky sponzorů a budeme hledat vodňanská kuřata a jiné projekty, ve kterých se budeme prezentovat, protože politické strany nebudou mít ani korunu. Možná bychom mohli zrušit i členské příspěvky, protože když je máme všechny identifikovat, tak to zase není úplně dobré.

Ale já chci mluvit vážně. Nechci to ironizovat. To znamená, debata, která nás čeká, bude o vymahatelnosti, o přiměřenosti sankcí. Věřím i z dnešních vystoupení, že se shodneme, že ten úřad je zbytečný, že ho zavádět nebudeme, a pak najdeme i mechanismy, jak ten zákon vymáhat.

Letos jsme si to vyzkoušeli, jak to funguje dneska. Přijali jsme tady usnesení v květnu, když jsme projednávali výroční zprávy, narazili jsme na inovativní přístup kolegů z hnutí ANO, kteří jednak do příjmů už napsali jakoby příjem od státu příspěvky poslanců a nedanili je. A Poslanecká sněmovna požádala premiéra, ať tu otázku vyjasní. A doporučuji všem, aby si přečetli alibistickou odpověď šéfa daňové správy. Jsem si skoro jist, že kdyby se nejednalo o vládní, ale o opoziční stranu, že tam finanční úřad provede kontrolu a nějak dopadne. Šéf daňové správy nám píše, resp. píše panu premiérovi a ten nám postoupil odpověď panu předsedovi Hamáčkovi a k dispozici je bezesporu všem členům Poslanecké sněmovny, cituje nám zákon, pak nám říká, že daňová správa není schopna rozhodnout, zda byl, nebo nebyl porušen zákon o politických stranách, a že vlastně pokud nebyl a je to hlavní činnost, tak se to nedaní, a pokud byl a je to vedlejší činnost, tak se daní. Ale konkrétní případ nijak neřešil.

Já jsem to usnesení navrhoval proto, abychom věděli my ostatní, zda tento postup je hodný následování a je v souladu s předpisy, nebo není. Nedozvěděli jsme se vůbec nic. Předpokládal bych, že daňová správa řekne: u takové činnosti to podléhá dani z příjmu, ano, nebo ne, případně zkontroluje, zda daná strana či hnutí daň zaplatily, a současně se vyjádří k tomu, když to překročilo zákonný limit, jak je možné, pokud je to legální, že k tomu nebylo DPH, a zase že to buď doměří, nebo nedoměří. Takhle jsme se nedozvěděli od naší milé daňové správy vůbec nic. Asi se furt chystají na EET a nemají čas řešit problémy, které reálně vznikly.

A čirou náhodou, když my jsme měli nějaký problém před rokem, který jsme i zveřejnili, v řádu dnů přišla kontrola. A je to v pořádku. To znají i podnikatelé, pokud se objeví nějaký problém, o kterém třeba vědí, z hlediska cash-flow, někde se s nějakou platbou zpozdí, velmi často nastupují kontrolní orgány. Tady vůbec nic.

Tak se bavme do budoucnosti, ať už přijmeme jakýkoliv, a já tedy doufám, že opravdu vymahatelný zákon, aby se to nemohlo stát, že to sice přijmeme, ale pak se budeme po volbách tvářit: volby skončily, mandáty platí, nevíme, co s tím, pokud to budeme řešit, tak se k tomu někdy dostaneme apod.

A k tomu Vodňanskému kuřeti, a prosím kolegy, aby to nebrali osobně jako útok na jedno hnutí. Kdo chce, tak si najde ve výroční zprávě velké rady, to znamená Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, za rok 2013 poměrně rozsáhlý právní rozbor. Na volebním výboru jsme o tom docela seriózně debatovali. A je to věc, kterou prostě musíme upravit. Jinak, souhlasím s kolegou Markem Bendou, to nemá žádný smysl. A pak to skončí tak, že ty strany nic a ti podporovatelé všechno. Žádné limity. Žádná kontrola. Žádná transparentnost.

A pak se bavme, a jsme na to připraveni, o těch praktických věcech. My, kteří máme opravdu tisíce členů a v městech stovky členů, tak víme, jak se vybírají členské příspěvky. Velmi často člověk, který to má na starosti, shromáždí více než 5 tisíc korun hotově, protože mu to lidi prostě nosí. Jsou tak roky zvyklí, ne všichni platí z účtů. A najednou je s tím problém. Musí se to někam odnést. A teď aby kvůli takovým drobnostem, které taky musíme vidět, nebyly poměrně drakonické sankce.

Když se bavíme o vyváženosti sankcí, tak pokud je napsáno, že pokud se zapomene, a teď pomiňme, že je to úmyslné, neúmyslně uvést v bankovním příkazu účel platby, a teď já nevím, jestli tam má být účel platby volební kampaň, nebo volební kampaň za billboardy, anebo volební kampaň za billboardy firmě A, anebo volební kampaň za billboardy firmě A v období říjen příslušného roku, tak ty sankce jsou statisícové. Já nevím, jestli je to věc, na kterou by se mělo jenom upozornit. Spíš by ty věci měly být podle mě uvedeny ve výroční zprávě, ať se dají zkontrolovat. Když budou účty transparentní, tak se dá zkontrolovat, zda souhlasí odevzdaná veřejná zpráva s realitou toho, co se dělo na tom bankovním účtě.

Takže debata bude podrobná. Za nás chci v zásadě říct, že jsme připraveni se na té práci podílet, najít nějaké smysluplné řešení, ale současně říkám, že to musí být provázáno i s tím obchodním sdělením, které má politický podtext. Ale rovnou říkám, abychom to nepřehnali. V komunálních volbách kandiduje napříč republikou množství drobných podnikatelů, živnostníků. Těm asi nechceme zakázat, aby v místním tisku inzerovali: Kupte si u mě okna. Nechte si ode mě opravit pračku nebo televizor. Podle mě bychom se měli soustředit na to nejmocnější médium a to jsou televize. Ať zase nemáme pocit, že musíme vyřešit všechno, mají s tím problém i jiné státy. A pak o tom budeme přemýšlet pět, osm, deset let a bude jedna, druhá, třetí, čtvrtá kampaň. Jediné, kde to bude regulované, bude prezidentská kampaň a ty tristní výsledky s vyúčtováním kampaně jsme všichni viděli.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Vzal jsem si pouze faktickou, pane předsedající. Jsem přesvědčen, že to stihnu. Chtěl jsem jenom reagovat na pana poslance Gabala, který se podivil, jak je možné, že komunista obhajuje velkokapitál. Prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče Gabale, čemu se divíte v zemi, kde se komunista s pozitivním lustračním osvědčením stal velkokapitalistou, a nejenom velkokapitalistou, on se díky vašemu hlasu, vaší důvěře stal i prvním místopředsedou vlády a ministrem financí. To jsou poměry, které vy jste tady nastavil. Promiňte, pane poslanče Gabale, připomínáte mi Škvoreckého románovou postavu, která říkala: Všechny komunisty potrestám, nikdo mi neunikne, já mám v naší stranické organizaci na starost vybírání známek. Tohle jsou poměry, které vy jste nastavil. Vy za ně odpovídáte tím, že jste vyslovil této vládě důvěru. Přitom jste věděl, že je to v rozporu se zákony České republiky. Tak se teď nedivte. To už je možné úplně všechno. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové. Přede mnou tady vystupovali všechno předřečníci, kteří jsou zkušení političtí matadoři, kteří mají většinou, jak si vybavuji ty, co byli předřečníci, dlouholetou praxi, prošli několika volebními kampaněmi a určitě s tím mají své zkušenosti. Víte, že my tady jsme první volební období, patříme navíc mezi malé politické subjekty. To mě možná trošku ponouklo k tomu, abychom tady řekli i náš názor na tuto problematiku.

Ale nejdříve bych si dovolil samozřejmě prostřednictvím pana předsedajícího k panu kolegovi Bohuslavu Chalupovi z hnutí ANO, který mluvil o moudrosti voličů. Já vůbec nechci zpochybňovat jejich moudrost, jak volí, ale víme, že lidé jsou ovlivnitelní. Víme, že jsou ovlivnitelní na základě marketingu a reklamy. Když si představíme, co dělají naši občané, jak kolikrát a opakovaně naletí šmejdům na základě reklamy, agresivní reklamy, tak tady trošku jinak bych vnímal to vaše vyjádření. Já ho nerozporuji, vůbec, ale mám na to pohled, že ti lidé jsou ovlivnitelní.

A teď, odpusťte mi, budu konkrétní. Přece když vaše hnutí uspělo tak, jak uspělo, tak si vybavuji, že předseda vašeho hnutí řekl: teď jsem jim ukázal, jak se dělá marketing a píárko, protože - a teď směřuji tam, kam jsem chtěl směřovat - politická soutěž se u nás posunula poněkud k marketingové soutěži, k reklamním kampaním, není to až tolik o politických programech, není to až o vizích, o věrohodnosti, je to o množství reklamních předmětů kolikrát, o množství gulášů, levného piva nebo nějakých smažených výrobků, ať to neříkám úplně konkrétně, a politická soutěž ne že by se úplně vytratila, ale není podle mě, nemusíte se mnou souhlasit, úplně na tom prvním místě. To k vaší poznámce.

Já jsem před nějakou dobou vzpomínal i to, co tady ještě nezaznělo. Bylo zmiňováno, že by se to mělo týkat sponzorů, což jsou firmy s majetkovou účastí státu. Já si myslím, že to vůbec nemusí být jen sponzoři s majetkovou účastí státu, mohou to být naprosto privátní subjekty, které prostřednictvím různých dotací získávají peníze ze státního rozpočtu. A já se ptám, jak ty firmy, dárci, oddělí dotace, které získali od státu, od vyplácených sponzorských příspěvků politickým stranám. To je přece neoddělitelné! Já nevím, jak by se to oddělilo. Takže jestliže nějaký subjekt dostává dotace a pomocí nich podniká, vytváří svůj zisk a z toho potom sponzoruje některé politické subjekty, tak potřebuje tedy ten zisk, když ho zase jinými slovy utrácí za politickou angažovanost? To je také velmi složité.

Poslanec Marek Benda tady hovořil o tom, že to není jednoduché. Na tom se určitě shodneme. Vzpomínal tady prezidentskou kampaň, ale já jsem z jeho slov - naštěstí jsem to tak nepochopil, nemůžeme na tento problém rezignovat a určitě bychom se měli pokusit to posunout. Já nejsem optimista takového rázu, abych řekl, že to vyřešíme, nebo že věřím tomu, že se to vyřeší, to je asi velmi obtížný oříšek, který máme před sebou, ale abychom to posunuli někam k reálnějšímu stavu. Proto my budeme navrhovat, resp. já určitě a už jsem to zmiňoval dříve, i nějaké opatření, které by zamezovalo nebo snažilo se řešit to, aby i subjekty, které pobírají ze státního rozpočtu příspěvky, dotace, měly omezenu tu možnost, jak s tím nakládat. Určitě by přispívalo k řešení této problematiky to, že příspěvky budou omezeny.

Zaujalo mě to, co říkal - on tu momentálně není, aspoň ho nevidím, pana ministra Dienstbiera - ten politický institut. To mě jen navedlo k tomu, že ta problematika je daleko širší a že se to vůbec nemusí týkat jen těch politických stran, jen jejich sponzorů, ale i jiných institucí, těch politických institucí, které tady byly zmíněny.

Také tady zaznělo, že je první čtení, začne diskuse. Já řeknu upřímně, že jsem si představoval, že diskuse na toto téma začne mnohem dříve než před prvním čtením, mnohem dříve, než tato novela zákona dopluje do Poslanecké sněmovny. Bohužel se tak nestalo. Nemám informace o tom, že by s námi někdo tohle téma konzultoval. Samozřejmě jsem si vědom naší velikost, ale to přece není argument. O to více věřím, že po prvním čtení začne diskuse napříč všemi stranami zúčastněnými v této Poslanecké sněmovně.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. S faktickou poznámkou pan kolega Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Chci jen ujistit pana poslance Fiedlera vaším prostřednictvím, pane předsedající, že byť my jsme přece jenom o něco větší, a souhlasím, že to není argument, tak s námi se také nikdo nebavil.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi za jeho faktickou poznámku. Pan poslanec Fiedler byl posledním řádně přihlášeným do rozpravy. Nyní s přednostním právem ještě pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já cítím trošku střet zájmů z toho pohledu, že vlastně jsem předseda orgánu, který teď kontroluje výroční finanční zprávy politických stran. Musím potvrdit slova pana předsedy Stanjury, že letos jsme narazili na velký problém a já nevím, jak ho mám řešit. Řešil jsem ho prozatím dvakrát interpelací na pana ministra financí a v mém případě se to týkalo DPH, ale logika pana ministra financí, když mně písemně odpověděl na poslední interpelaci, je neochvějná. Hnutí ANO fakturovalo, ale protože podnikání zakazuje zákon o sdružování v politických stranách, tak prostě to není podnikání a nic platit nebudeme. To je logika. Politická strana to nesmí dělat, my to sice děláme, ale protože se to podle zákona nesmí, tak se to tak nepočítá.

Měl bych nějaké dotazy na pana předkladatele. V přehledech - právě proto jsem chtěl vidět přehledy, které budou politické strany předkládat. Představte si, že jako představitel politické strany budete potom vykazovat všechny služby, které jste nakoupil, od koho jste nakoupil tu službu, a budete tam uvádět, i jestli ten, kdo vám tu službu poskytl, je členem strany, nebo není členem strany. Vy to uvedete špatně a dostanete sankci. Sice nevím, jak ten úřad nově konstituovaný bude zjišťovat, kdo je, nebo není členem politické strany, ale už vidím, jak nakupuje kolega Chalupa někde v papírnictví pro kancelář hnutí ANO ve svém kraji dvě propisky a bude se ptát toho živnostníka, jestli není náhodou členem strany, že by to musel vykázat potom do výroční finanční zprávy politické strany. Až do takových podrobností to ministerstvo naplánovalo. Proto jsem chtěl, co se všechno bude vykazovat, aby nám to Ministerstvo vnitra řeklo.

My se tady bavíme o velkých politických stranách. To jsou ty, které jsou tady v Poslanecké sněmovně. Zaznělo tady, že je nějakých 200 politických stran. Není to tak. Je 250 politických stran! O 100 politických stranách nemáme vůbec žádné informace, protože ty v letošním roce neodevzdaly výroční finanční zprávu, takže o těch nevíme, co se týká financování, vůbec nic. Z těch 150, které odevzdaly, jsou jich desítky, které vykazují nulové příjmy, nulové výdaje. Už vidím, jak budou všechny tyto politické strany s nulovými příjmy, nulovými výdaji se podřizovat tomu zákonu a budou zřizovat x transparentních účtů. Jak to budou vykazovat? Nedovedu si to prostě představit.

Podle mého názoru tento návrh zákona je, jak to kolega Filip konstatoval, na omezení soutěže politických stran - já nevnímám těch velikých, ty ať vykazují, ale těch malých.

A ještě bych měl jednu poznámku k tomu, s čím jsme se letos setkali. Rozmohlo se, a v tom návrhu to je, že nesmí poskytovat dary právnické osoby vlastněné více než deseti procenty státem, obcemi, sdruženími obcí. No jo, ale my jsme letos zaznamenali nárůst darů od vnuček, tzn. od společností, které zřídila třeba organizace zřízená obcí. A tam podle názoru právníků už to neplatí. Byl to záměr zákonodárce, aby vnučky mohly poskytovat dary politickým stranám a hnutím? To jsou mé dotazy na pana předkladatele. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Jestliže se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu a ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele. Prosím pan ministr a jeho závěrečné slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych chtěl poděkovat za debatu, která se tu rozproudila. Za Ministerstvo vnitra mohu slíbit, že teď v rámci jednání ve výborech budeme připraveni na debatu se všemi politickými subjekty. My jsme velice zdlouhavě a složitě vydiskutovávali tento kompromis v rámci koaličních rad. A to, co dnes předkládáme, je kompromis, se kterým jsme byli schopni se všichni ztotožnit a s nímž přicházíme před vás. Samozřejmě že to neznamená, že ho nemůžeme parametricky upravovat a že i opozice nemá právo přijít s názorem, který může prostě převládnout. Standardní demokratický postup.

Co se týká jednotlivých politických subjektů, budeme hledat cestu, aby co nejméně obtěžovaly politickou scénu. Na druhou stranu směřujeme jednoznačně k tomu, aby financování politických stran, a to všech, bylo transparentní a únosné pro všechny politické subjekty na české politické scéně a neomezovalo to politickou soutěž. Takže jsme připraveni na debatu ve výborech, jsme připraveni na debatu se všemi politickými stranami v této Poslanecké sněmovně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo. Pan zpravodaj a jeho závěrečné slovo. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Děkuji, vážený pane předsedající. Já bych to jenom shrnul. Nebudu říkat, kolik vystoupilo poslanců, protože jsem je nepočítal. Akorát jsem zaznamenal v rozpravě slib pana ministra, že dodá kontrolnímu výboru před jednáním ve výboru návrh kompletní vyhlášky. To za prvé. Pak v rozpravě padl dvakrát návrh na vrácení k přepracování a jeden návrh na přikázání ještě ústavněprávnímu výboru.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji a o těchto návrzích nyní budeme hlasovat. Přivolám naše kolegy z předsálí a budeme hlasovat o návrzích pana poslance Plíška, pana místopředsedy Filipa na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Zahajuji hlasování o návrhu pana kolegy Plíška a Filipa na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 111, přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 52, proti 64. Tento návrh nebyl přijat.

 

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančního výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání kontrolnímu výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo jiné přikázání výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

Já tedy zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu kontrolnímu výboru jako výboru garančnímu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 112, přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 129, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání kontrolnímu výboru jako garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Pan poslanec Chvojka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Chvojka: Hezký večer. Děkuji za slovo. Já si myslím, že zákon souvisí s tím zákonem, který bude po něm, tzn. s volebním zákonem, takže si myslím, že by měl být stejně jako ty volební zákony ve výboru ústavněprávním. Takže navrhuji postoupení do ústavněprávního výboru.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ústavněprávní výbor. Má ještě někdo jiný návrh? Pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Petiční výbor.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Petiční výbor. Jestliže nikdo nemá jiný návrh, dám hlasovat o návrzích pana poslance Chvojky a Laudáta.

 

Nejprve tedy budeme hlasovat o návrhu na přikázání ústavněprávnímu výboru.

Zahajuji hlasování o přikázání ústavně právnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 113, přihlášeno je 131 poslankyň a poslanců, pro 131 poslankyň a poslanců, proti nikdo.

 

Dále pan poslanec Laudát navrhl přikázání petičnímu výboru.

Zahajuji hlasování o přikázání petičnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 114, přihlášeno je 131 poslankyň a poslanců, pro 32, proti 50. Návrh nebyl přijat.

 

Konstatuji tedy, že návrh zákona byl přikázán kontrolnímu výboru jako garančnímu a dále ústavněprávnímu výboru, a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

 

Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.