Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Bartošek)

59.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb.,
o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 575/ - prvé čtení

Z pověření vlády měl předložený návrh předložit Marian Jurečka, kterého dnes zastoupí pan ministr Daniel Herman. Prosím, ujměte se slova.

Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych v zastoupení ministra zemědělství uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Cílem předkládaného návrhu je zajistit řádné a hospodárné nakládání se zemědělskou půdou v majetku státu. Za tímto účelem se v zákoně č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, navrhuje nový způsob vymezení a členění rezervy státní zemědělské půdy a úprava podmínek, za nichž Státní pozemkový úřad tuto rezervu spravuje. Nově tvoří rezervu státní zemědělské půdy všechny pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit a jsou potřebné k výkonu jeho působnosti, přičemž celková minimální výměra těchto pozemků nesmí klesnout pod 50 tisíc hektarů.

V rámci výkonu své působnosti Státní pozemkový úřad provádí zejména pozemkové úpravy, které jsou nutné v návaznosti na uskutečněné změny v právních vztazích k pozemkům po restituci a privatizaci. Za tímto účelem bude Státní pozemkový úřad rezervu státní zemědělské půdy doplňovat nákupem, směnou a využíváním předkupního práva státu. Rezerva státní zemědělské půdy zahrnuje rovněž pozemky potřebné pro uskutečňování rozvojových programů státu, které jsou podle dosavadní úpravy vymezeny nařízením vlády č. 218/2014 Sb. Tato část rezervy by nově měla být průběžně upravována podle budoucích potřeb státu, respektive ministerstev v rámci správního řízení, na jehož základě pak budou u dotčených pozemků prováděny zápisy v katastru nemovitostí.

V zákoně č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, se s ohledem na aktuální výměru státní zemědělské půdy, se kterou je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a omezenou možnost nabízet do veřejných nabídek pozemky k uspokojení zbývajících restitučních nároků formou poskytnutí náhradních pozemků navrhuje omezit možné formy náhrad pouze na peněžitou náhradu. Tato změna v příslušných ustanoveních zákona č. 229/1991 Sb. má odloženou účinnost o dva roky. Důvodem odložené účinnosti je potřeba vyčerpat veškeré možnosti, které stát má k uspokojení nároků oprávněných osob, to je formou poskytnutí náhradních pozemků. K uplatnění zbývajících nároků na peněžitou náhradu se současně navrhuje stanovit lhůtu deset let.

Děkuji za vaši pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Petr Kudela. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Petr Kudela: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, moje zpravodajská zpráva k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 575.

Vláda předložila Sněmovně návrh zákona dne 25. 8. letošního roku. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 575 dne 25. 8. letošního roku. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil dne 3. 9. 2015 pod číslem usnesení 188. Určil zpravodaje Ing. Petra Kudelu a navrhl zemědělský výbor jako garanční.

Cílem návrhu zákona je zajistit řádné a hospodářské nakládání s pozemky ve vlastnictví státu a v příslušnosti hospodaření pro Státní pozemkový úřad. Navrhuje se zavedení nové kompetence Státního pozemkového úřadu jako správce rezervy státních pozemků, který je oprávněn s těmito pozemky nakládat v rámci vytváření a udržitelnosti rezervy státních pozemků. Přijetím navržených změn zákona č. 503/2012 Sb., zákona o půdě, zákona č. 139/2002 Sb. a zákona č. 92/1991 Sb. bude zachována výměra státních pozemků nezbytná pro uskutečňování rozvojových programů státu schválených vládou a pro pozemkové úpravy nutné v návaznosti na změny v právních vztazích k pozemkům po restituci a privatizaci. Ze státních pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu bude vytvořena rezerva určená pro uskutečňování rozvojových programů státu schválených vládou, kterou bude Státní pozemkový úřad spravovat, doplňovat a podle budoucí potřeby v rámci správního řízení měnit.

Státní pozemkový úřad bude mít možnost, respektive povinnost rezervu doplňovat k udržení potřebné výměry nákupem, směnou a využíváním předkupního práva, aby byly omezeny náklady na výkup pozemků pro potřebu státu. Realizace speciálního předkupního práva vázaného výhradně k prodeji státních pozemků od roku 1999 bude zprůchodněna zpřísněním podmínek pro postup vlastníků směřující k urychlení převodu vydaných pozemků zpět do vlastnictví státu. Z důvodu nemožnosti nabídnout oprávněným osobám, z nichž asi polovina má dosud právo na převod náhradního pozemku v ceně do tisíce korun, náhradní pozemek odpovídající ceny a dále z důvodu stále se zmenšujícího rozsahu nabídek vhodných pozemků při stejné nákladovosti budou zbývající náhrady zásadně poskytnuty výhradně v penězích.

Dalším důvodem předložení tohoto návrhu je, že ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku budou po složení kauce prodávány zbývající nepotřebné budovy, stavby nebo jejich soubory, které jsou nemovitou věcí, takže proces bude zkrácen a dojde k finančním a administrativním úsporám. S výjimkou pozemků pro stavby pro bydlení budou obcím bezúplatně převáděny pozemky v zastavěné nebo zastavitelné části obce pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejnou zeleň a podobně. Podmínky převodu silničních pozemků na obce a kraje se měnit nebudou. Pozemky určené pravomocným rozhodnutím o umístění stavby ve prospěch obce budou obcemi převáděny za úplatu. Podmínky převodu pozemků na zemědělské podnikatele zůstanou zachovány. Podmínky bezúplatných převodů silničních pozemků na obce i kraje zůstanou také nezměněny.

V zákoně č. 139/2002 Sb. dojde ke zpřesnění několika ustanovení s ohledem na zkušenosti z praxe. Státní pozemkový úřad bude i nadále předkladatelem privatizačních projektů, ale realizace již bude probíhat v gesci Ministerstva financí. V této souvislosti je vyřešen i přesun přijatých prostředků na účtu Státního pozemkového úřadu na zvláštní účet Ministerstva financí.

Závěrem. Přijetím navrhované právní úpravy bude zajištěna potřebná rezerva státních pozemků pro splnění úkolu Státního pozemkového úřadu a pro rozvojové programy státu schválené vládou.

Návrh tohoto zákona již byl v otevřené debatě projednán na zemědělském výboru za účasti představitelů Státního pozemkového úřadu a náměstků Ministerstva zemědělství. Tolik moje zpráva.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Než otevřu rozpravu, přečtu omluvenky. Dnes od 19 hodin do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Milan Urban. Dnes od 19.15 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Nytrová a pan poslanec Šincl.

Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku pana poslance Bendla. Prosím, pane poslanče, abyste se ujal slova. Připraví se pan poslanec Pavera.

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte i mně říct pár slov k tomuto návrhu zákona, který vlastně řeší dvě věci. Řeší, co dál s restitucemi. A řeší, v materiálu a v důvodové zprávě máte rozepsáno, kolik asi lidí, v jakém objemu finančních prostředků se jich restituce týká. Je pravda, že to číslo se postupně zmenšuje, a v tomto ohledu máme spět k nějakému závěru.

Ale je spíš otázka pro právníky, kteří se pohybují v oblasti ústavního práva, zda je možné, ti, kteří mají své legitimní restituční nároky a stále nejsou z různých důvodů, často třeba nezaviněně z jejich strany, nejsou naplněny, zda obrátí-li se na Ústavní soud, zdali nedojde k nějaké redukci nebo napadení tohoto zákona z pohledu ústavního práva, protože už říkáme, že ačkoliv stát má náhradní pozemky a je tam stále několik desítek lidí, kteří mají restituční nároky v řádech milionů korun, zdali toto nemůže být využito ve prospěch zrušení některých pasáží tohoto návrhu zákona. Tomu já tolik nerozumím, ale myslím si, že by tady měla být jistota, že nedojde ke zpochybnění tohoto návrhu zákona. Rozumím tomu, že pan ministr kultury a jako v tuto chvíli předkladatel, zástupce státu zastupující ministra zemědělství, kterého tu nemáme, na to nebude umět odpovědět, a naprosto to respektuji. Přesto bych prosil aspoň ve třetím čtení ujištění ze strany předkladatele, že z tohoto nejsou obavy.

Druhá část je daleko složitější a z hlediska budoucnosti také důležitější. Na zemědělské výboru jsme tomu věnovali poměrně hodně času, protože co vlastně stát chystá? Státní pozemkový úřad se má stát jakousi pozemkovou bankou, kde si ústřední státní orgány, případně ministerstva zablokují na území České republiky pozemky a řekou: My je v budoucnu budeme potřebovat na to či ono. Otázka - kdo to bude kontrolovat? A v případě, že se bude chtít tento pozemek, který jakýkoliv státní úřad zablokoval, použít na cokoli, bude v režimu správního rozhodování a správního řízení rozhodnuto, zda ano, či ne.

To znamená, že když zjednoduším, bude chtít Česká republika pokračovat na rozšíření nebo výstavbě rychlostní komunikace R35 nebo na rozšíření dálnice D1, bude jednat se zemědělci, případně s vlastníky půdy, kteří jsou podél těchto silnic, nebo by měli pozemky v území, kde tyto silnice povedou, stát jim prostřednictvím pravděpodobně Ředitelství silnic a dálnic nebo Ministerstva dopravy nebo některého jiného ústředního státního orgánu nabídne pozemky, a protože je nemusí mít v takovém objemu na tom místě, kde bude probíhat stavba, budou například tomu vlastníkovi půdy území řekněme Královéhradeckého kraje nabízeny pozemky například na Karlovarsku nebo Plzeňsku a to všechno v režimu správního řízení, to znamená v režimu, kdy se do toho správního řízení může dotčená osoba vždycky přihlásit.

Podotýkám, že má jít o prioritní projekty vlády, to znamená projekty, které by neměly trvat příliš dlouho. V okamžiku, kdy se vrhneme do systému, že budou pozemky odblokovávány v režimu správního řízení, vystavujeme se tím velké naději, že tyto vládní priority, ať už bude do budoucna vládnout kdokoliv, jejich realizace potrvá opravdu velmi dlouho. A to už vůbec nemluvím o tom, že se bude spekulovat, jestli jako náhradní pozemek nepoužít atraktivní pozemek na Karlovarsku, Brněnsku, to je úplně jedno kde, protože tam už některý konkrétní úředník bude chodit a nabízet konkrétnímu vlastníkovi, skrzevá kterého by měla vést třeba komunikace nebo by měly být dělány pozemkové úpravy, že s ním začne vyjednávat a bude říkat: Hele, ještě máme pěkné pozemky tamhle či onde, nechceš je radši tady nebo tamhle?

Jsem hluboce přesvědčený o tom, že jakkoliv byl v minulosti Státní pozemkový úřad vláčen některými kauzami, že tady si nabíháme na situace, kdy to bude mnohem horší, ještě to bude zaštítěno režimem takzvaného správního řízení a budou se všichni tvářit, že to je spravedlivé, přičemž to, co půjde tímto způsobem jakoby odblokovat státní pozemek, nebude zcela evidentně jasné a nebude to mít pevná pravidla hry.

Jsem hluboce přesvědčený o tom, že jde o systém, který bude velmi nepružný. Jde spíš o to, jak ještě zajistit nějakou personální budoucnost Státního pozemkového úřadu, protože podotýkám, že stát má na správu svých nemovitostí ještě další organizaci, a to je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Spíše bych podporoval to, aby má-li stát ještě nějakou půdu k zemědělskému podnikání, ať ji zemědělcům nabídne, ať nedává zemědělskou půdu k podnikání tomu, kdo podniká v jižních Čechách, jako náhradu v Karlovarském kraji nebo ostravském a podobně, ať ji nabídne tam, kde podniká, a ať v případě, že má stát nějakou prioritu v rámci svého vládního programu a podobně, ať ji řeší v souladu s legislativou, kterou Česká republika má, to znamená, dohodne se s konkrétním vlastníkem a jedná s ním podle legislativy tak, jak ji máme v souladu s územními plány atd., atd.

Myslím si, že tímhle návrhem zákona si Česká republika z hlediska projektů, které chystá, nepomůže, spíše vládní priority dostanou velkou ránu tím, že bude jejich realizace neustále oddalována. Vytváříme tím poměrně zajímavé prostředí pro spekulanty, protože si budou vybírat pozemky, které se hodí v rámci celé České republiky. S tím není dobrá zkušenost z minulosti a tady se tomu dává ještě pouvoir, že takhle je to správně.

Jsem hluboce přesvědčený, že máme jít spíše cestou do vyčištění pozemků, protože nejde jenom o zemědělské pozemky ve vztahu ke Státnímu pozemkovému úřadu. Jde o pozemky pod komunikacemi, pozemky pod chodníky a podobně, které budou najednou takto zablokovány. A v případě, že tam bude chtít proběhnout jakákoliv, řeknu, rekonstrukce, bude potřeba ve správním řízení toto celé odblokovávat. Zkrátka zkomplikujeme tím stavby projektů v jednotlivých městech a obcích.

Poslední poznámka. I sám předkladatel přiznává v důvodové zprávě, že vzhledem k samosprávě a obecní správě - nebo obcím, městům a krajům ubude bezúplatných převodů na jejich projekty, že naopak přibude požadavků státu, aby města a obce na cokoli veřejně prospěšného budou chtít nějaké pozemky či objekty, tak za to budou muset zaplatit.

Zase budeme tady podporovat systém, kdy na jedné straně dáváme obcím dotace, aby mohly například postavit školy či mateřské školky apod., a všichni říkáme, jaký máme silný program, ale znám třeba konkrétní obec, kde už se takto Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zachoval, kdy řekl obci: pokud chcete tento prázdný a zdevastovaný objekt, který už nikomu nepatří, my vám ho převedeme zadarmo, ale už na to nikdy nedostanete a nesmíte použít žádnou dotaci. Což mi přijde hloupé, ale jsem připraven případně doložit čeho a které obce se to týká.

Moc prosím, abyste přemýšleli o tom, že takto vytvářet systém nakládání s pozemky v majetku státu není dobré, protože není pružný.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Pavera. Prosím.

Poslanec Herbert Pavera: Hezký večer, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové. Dovolte mi, abych také řekl několik postřehů k navržené novele zákona o Státním pozemkovém úřadu. Já jenom bych navázal na kolegu Petra Bendla, který tady říkal o tom, že existuje ještě jeden úřad, který zastupuje stát ve věcech majetkových, a je to Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, to znamená, také spravuje pozemky a spravuje i nemovitosti. To znamená, tady směrem k vládě možná by stálo za to přemýšlet, jestli nesloučit oba dva tyto úřady, zvláště když se u Státního pozemkového úřadu sníží množství spravovaných pozemků na zhruba 50 tisíc hektarů.

Já bych třeba s panem kolegou moc nesouhlasil s tím, že všechny pozemky bychom měli prodat, a já jako starosta obce také se snažím, abychom všechny pozemky obce neprodávali, protože nikdy nevíme, kdy je budeme ještě v budoucnu potřebovat. Jsou to třeba zaorané cesty v současné době, může tam v budoucnu vzniknout také cesta apod. A novela stanoví minimální rezervu státních pozemků ve výši zhruba 50 tisíc hektarů. Když jsem si to spočítal, kolik vychází v průměru na jednu obec nebo město v ČR, je to asi 8 hektarů, což není žádná velká plocha, pokud se tam má realizovat nějaká veřejně prospěšná státní stavba nebo i jiná. Nově umožňuje také převod pozemků na obce i kraje, pokud jsou určeny k realizaci veřejné zeleně, a také nově umožňuje převod pozemků s trvalým porostem na zřizovatele trvalého porostu. To vidím celkem jako takové klady.

V čem vidím trošku zápory, a tady to řeknu naplno, upravuje působnost Státního pozemkového úřadu a umožňuje čerpat informace z registru a evidence obyvatel. Já chápu, že musí úředník vědět určité informace, ale potom nechápu, proč má tyto informace k dispozici nějaký úředník z nějakého úřadu a nemá je k dispozici starosta obce. Nevím, jestli víte, že starosta obce vůbec neví anebo nemá vědět a nemůže vědět, pokud o to milostivě nepožádá pověřený úřad nebo někoho dalšího, kolik se mu narodilo občanů, kolik lidí zemřelo apod. a další informace. Takže úředník má přístup do registru, starosta ne. Takže tam si myslím, nejsem proti, ale bylo by dobré, aby se i ministr vnitra zamyslel nad tím, zda by neměl tuto situaci nějakým způsobem řešit ve prospěch starostů obcí.

Novela také neřeší převod pozemků neziskovým subjektům, jako jsou spolky, organizace. Existuje řada spolků a organizací, které mají na pozemcích státu, a to se týká i Úřadu pro zastupování státu, své stavby nebo sídla nebo zahradní domky, které si vybudovaly samy a za své peníze nebo brigádnicky, bohužel novelou občanského zákoníku se stává, že stát se stává kromě pozemků i majitelem těchto staveb, což by se mělo také nějakým způsobem řešit ve prospěch těch spolků a organizací.

Novela ruší bezúplatný převod státních pozemků na obce určených na výstavbu rodinných domů. Zdůvodňuje se to tím, že pozemky na výstavbu rodinných domků nejsou obcemi využívány. Tady by mě zajímalo, jestli má stát nějakou studii, kde to má nějakým způsobem zmapováno, protože jsem starostou obce a jsem předsedou Sdružení obcí Hlučínska, tak jsem v kontaktu se starosty Hlučínska a vím, že všechny převedené pozemky, které mají jednotlivé obce, tak jsou hojně využívány k tomu, aby se na nich stavělo, takže nevím, odkud čerpal stát nebo Ministerstvo zemědělství, tvůrci této novely, tyto informace. (V sále je velký hluk.)

Také mě trošičku zarazilo to, že v novele je napsáno, že Státní pozemkový úřad může převést zemědělské pozemky veřejnou nabídkou. To slovo může. A ono samozřejmě může a nemusí.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vám vstupuji do řeči, ale poprosím vás, kolegové a kolegyně, v případě, že máte něco důležitého, co potřebujete řešit, jděte do předsálí, ať je rozumět, co zde řečníci říkají. Děkuji vám, že to budete respektovat. Prosím, pokračujte.

Poslanec Herbert Pavera: Já se vrátím jenom k tomu slovíčku může. Jenom bych chtěl říct, že určitě by tam mělo být napsáno, že Státní pozemkový úřad musí převést státní zemědělské pozemky veřejnou nabídkou. Ne že může převést. Samozřejmě kromě těch převodů, které jsou určeny k převodu jiným způsobem v daném zákoně.

To je z mé strany vše. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Mám zde další omluvenku. Dnes od 19.15 do 20.30 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Václav Zemek. A táži se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, jestli je tomu tak, končím obecnou rozpravu a táži se, zda pan ministr nebo pan zpravodaj si chcete vzít závěrečné slovo. Chcete si vzít závěrečné slovo? (Ano.) Pan zpravodaj. Prosím.

Poslanec Petr Kudela: Dámy a pánové, pane předsedající, členové vlády, návrh zákona, který jsme teď projednávali v prvním čtení, uvedl pan ministr Daniel Herman, v rozpravě vystoupil pan Bendl, který upozorňuje, že si stát nepomůže a jen zkomplikuje situaci v oblasti staveb státu. Dále v rozpravě vystoupil pan poslanec Pavera, který doporučuje sloučit Státní pozemkový úřad a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a upozorňuje na v zákoně definovanou rezervu 50 tis. hektarů, že to může být málo. Dále upozorňoval na rozpor možnosti přístupu úředníků Státního pozemkového úřadu do evidence obyvatel, zatímco starostové obcí toto nemají. Myslím si, že tyhle připomínky se dají vypořádat ve druhém čtení. Pan poslanec Bendl měl ještě dotaz, který je přímo na pana ministra, a těší se, že mu ho pan ministr odpoví nejpozději ve třetím čtení.

Osobně doporučuji propustit tento návrh do druhého čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru, přičemž organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu. Já se táži, zda navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu výboru. Žádný návrh nevidím, v tom případě přivolám kolegy z předsálí. Eviduji žádost o vaše odhlášení, takže tak činím, odhlásím vás a požádám, abyste se opět přihlásili.

Přečtu návrh usnesení, o čem budeme hlasovat: Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 105, kdy přihlášeno poslankyň a poslanců je 128, pro návrh 127, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a táži se, jestli má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání. Hlásí se pan poslanec Bendl. Prosím, váš návrh.

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já bych si dovolil navrhnout, aby tento materiál projednal i výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Někdo další s návrhem přikázání? Nikoho nevidím.

V tom případě dám hlasovat, aby tento návrh byl přikázán ještě k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 106, přihlášeno je 129 poslankyň a poslanců, pro návrh 64, proti 46. Konstatuji, že tento návrh byl zamítnut.

Žádné další návrhy nezazněly a já končím prvé čtení tohoto zákona. Děkuji panu zpravodaji a panu ministrovi.

Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.