Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

21.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních
daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 418/ - druhé čtení

Prosím pana ministra zemědělství, aby se ujal slova.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Dobrý den, vážený pane předsedající, milé dámy, vážení pánové. Dovolte, abych uvedl na dnešním jednání Poslanecké sněmovny ve druhém čtení tisk číslo 418. Jak již jsem zmiňoval, tak tento tisk tady byl projednáván opakovaně, dovolím si přesto mít tu úvodní slovo, které shrne některé nové skutečnosti, které se v průběhu prázdnin odehrály.

Cílem tohoto materiálu je implementovat víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015 až 2020, který byl dne 12. 8. 2015 schválen Evropskou komisí. Víceletý program podpory byl vypracován Ministerstvem zemědělství a schválen vládou České republiky dne 6. 8. 2014 usnesením číslo 655. Podpora, která je poskytovaná v současné době podle stále ještě platné nenovelizované legislativy, je založena na předchozím víceletém programu podpory, jehož platnost skončila dne 30. 6. 2015. Od té doby až do okamžiku, kdy nabude účinnosti předložená novela zákona o spotřebních daních, bude v České republice v důsledku významného prodloužení projednání návrhu v Poslanecké sněmovně poskytována překompenzovaná podpora. Ta je nyní nejen nepřiměřeně vysoká, ale je čerpána také ve prospěch biopaliv, která jsou využívána k plnění povinnosti nízkoprocentního přimíchávání.

Evropská komise uložila České republice přijmout nápravná opatření nejpozději do 1. 1. 2016 a zároveň zajistit, aby Česká republika po přechodnou dobu stanovila navýšené sazby spotřební daně tak, aby došlo ke zpětné kompenzaci neoprávněně poskytnuté podpory. V případě, že by nedošlo k zajištění příslušných nápravných opatření, tedy přijetí tisku 418 a souvisejících požadovaných úprav dle rozhodnutí Evropské komise do 1. 1. 2016, vystavuje se Česká republika riziku sankcí ze strany Evropské komise. Od 1. 1. 2016 vstoupí v platnost nové znění evropských pokynů pro státní podpory, jejichž článek 114 jasně deklaruje, že nadále není přípustné započítávat do plnění povinností nízkoprocentního přimíchávání vysokoprocentní biopaliva s podporou. Proto je nutné stoprocentní oddělení povinnosti přimíchávat od podporovaných biopaliv. Tím dojde k značnému poklesu objemu dotovaných biopaliv a k předpokládané úspoře státního rozpočtu.

V souladu s rozhodnutím Evropské komise by dále v období od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2017 měly být sazby spotřební daně následující: Pro FAME B100 4,59 Kč/litr a pro směsnou motorovou naftu 9,263 Kč/litr. Výše vratky spotřební daně u lihu využitého pro výrobu etanolu E85 by měla činit 10,229 Kč/litr. Po skončení tohoto přechodného období by měly být sazby spotřební daně následující: U FAME B100 2,19 Kč/litr, u směsné motorové nafty 8,515 Kč/litr a vratka u lihu E85 by měla být 10,97 Kč/litr. Úroveň přiměřenosti podpory bude každoročně vyhodnocována a v případě zajištění další překompenzace dojde k příslušné úpravě sazeb spotřební daně.

Kromě daňového zvýhodnění biopaliv obsahuje předložený návrh zákona také zavedení průběžného sledování plnění povinnosti dodavatele pohonných hmot přimíchávat do pohonných hmot, které uvádí na český trh, biosložku. Pokud dodavatel pohonných hmot stanovenou povinnost v průběhu kalendářního roku nesplní, bude povinen poskytnout jistotu z nedodaného objemu biopaliv. Tato jistota se v případě nesplnění roční povinnosti tohoto dodavatele započte na pokutu z nedodaného objemu biopaliv. Zkrácení stanoveného období významným způsobem přispěje k omezení nakládání s biopalivy v rozporu se zákonem o ochraně ovzduší. Zároveň dojde ke snížení výše případného nedoplatku na pokutě z nedodaného objemu biopaliv v případech, kdy dodavatel pohonných hmot dlouhodobě uvádí na českých trh pohonné hmoty, aniž by zákonem stanovenou povinnost ve sledovaném období splnil.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. My jsme v prvém čtení tento tisk přikázali rozpočtovému výboru jako garančnímu a dále ještě zemědělskému a výboru pro životní prostředí. Příslušná usnesení vám byla rozdána jako tisky 418/1 až 5. Prosím tedy nejprve zpravodaje garančního výboru, tedy rozpočtového, pana poslance Kalouska, aby nás informoval o projednání tohoto tisku ve výboru. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, jen připomenu, že tento tisk novelizuje dva zákony: zákon o spotřební dani a zákon na ochranu ovzduší. Rozpočtový výbor tento tisk projednal a doporučuje ho Poslanecké sněmovně schválit ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. Podotýkám, že tento pozměňovací návrh, který rozpočtový výbor přijal, je v podstatě reflexí novelizačního schválení, tzn. dodatečně se vlastně dodává to, co bylo dojednáno a notifikováno s Evropskou komisí.

Nad rámec této zpravodajské zprávy si dovoluji podotknout, že já jsem byl v menšině, já s tímto usnesením osobně nesouhlasím, hlásím se proto do obecné i do podrobné rozpravy, abych vyjádřil svůj názor a předložil svůj avizovaný pozměňovací návrh.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím zpravodaje zemědělského výboru pana poslance Turečka. Připraví se pan poslanec Kučera, který je zpravodajem výboru pro životní prostředí.

 

Poslanec Karel Tureček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, rád bych vás seznámil s usnesením zemědělského výboru z 23. schůze tohoto výboru. Zemědělský výbor 14. října 2015 projednal návrh sněmovního tisku 418 a přijal následující usnesení. Zemědělský výbor doporučuje Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, schválit ve znění pozměňovacích návrhů.

Pozměňovací návrh je reakcí na notifikaci Evropskou komisí. Tolik k usnesení zemědělského výboru. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Já tady pana poslance Kučeru nevidím. Vidím. Vybavím ho i příslušným dokumentem. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vám přednesl 75. usnesení výboru pro životní prostředí z 26. schůze ze dne 14. října 2015. Výbor pro životní prostředí doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby ho schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, jejichž obsah máte ve sněmovním dokumentu. Současně pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona, a zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s Legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku nejprve pana poslance Kalouska a potom dalších. Děkuji.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já se pokusím být velice stručný, protože diskuse proběhla dlouze a vášnivě, nicméně je přece jenom některé věci po čase třeba zopakovat.

Jako zákon zvaný šrotovné, který přijala celá řada evropských států, vstoupil do historie jejich právních řádů jako zákon na podporu automobilového průmyslu, tak nepochybně tento zákon, až bude schválen, vstoupí do historie našeho právního řádu jako zákon na podporu skupiny Agrofert. Ten jediný rozdíl v tom je ten, že nikde v zemích, kde bylo přijato šrotovné, vlastník automobilového koncernu nebyl současně ministrem financí a prvním místopředsedou vlády. Jinak se jedná o to samé.

Já si dovolím jenom připomenout, jak mechanismus využívání biopaliv funguje teď a jak bude fungovat, až bude tato norma přijata. Nyní je to tak, že máme povinné přimíchávání, které je dáno evropskou směrnicí, která nám nařizuje přimíchávat zhruba 6 % bionafty do nafty a 4,2 % biolihu do lihu, a tyto přimíchávané složky nejsou nijak daňové zvýhodněné. Vedle toho probíhá prodej vysokoobjemových biopaliv, které jsou zcela oproštěny od daně, to znamená, že je tam významná veřejná podpora, protože jsou daňově zvýhodněné. Distributor má povinnost prodat během kalendářního roku na objem fosilních paliv určitý objem biopaliv, který odpovídá povinnému přimíchávání, a má podle současného práva právo to, co prodá jako čistou, daňově zvýhodněnou složku, odečíst si od toho povinného přimíchávání. Velcí distributoři něco odečtou, něco přimíchají, něco prodají volného. V extrémním případě si lze představit, a skutečně k tomu dochází u celé řady distributorů, že prodají tolik čistých biopaliv, že už vůbec nemusí přimíchávat, protože povinnost splnili prodejem daňově zvýhodněného čistého biopaliva. Prostě se to může stoprocentně od sebe odečíst.

Teď dochází k novele, která mírně snižuje veřejnou podporu a ta dosud nezdaněná vysokoobjemová čistá biopaliva zdaněná budou, ale budou zdaněná natolik vlídně, že na trhu budou stále cenově velmi konkurenceschopná a budou stále levnější než fosilní biopaliva, ale o 70 % se snižuje ono dobrodiní možnosti si odečíst. To znamená bez ohledu na to, kolik jsem jako distributor prodal čistých biopaliv, tak jsem povinen míchat v minimálním objemu těch 70 %, to znamená ne už 6 % bionafty, ale 4 % bionafty, ne už 4,2 % biolihu, ale 2,8 % biolihu, ale míchat musím, kdybych čistých biopaliv prodal desetkrát víc, než je moje povinnost. Jinými slovy o 70 % tahle novela snižuje možnost stoprocentního odečtu, z čehož logicky vyplývá, že v extrémním případě až o 70 % vzroste poptávka biopaliv na trhu, neboť ta čistá biopaliva vzhledem k tomu, že budou cenově konkurenceschopná díky té veřejné podpoře, budou levnější než fosilní, se budou se prodávat dál. Zeptejte se třeba předsedy Svazu podnikatelů v dopravě a průmyslu pana Hanáka, který provozuje velkou logistickou firmu. On říká: "Ano, já na to jezdím, protože to je šest korun na litr. Kdo mi to dá?" Já se mu nedivím. Kdyby to nebylo šest korun na litr, tak na to samozřejmě nejezdí.

Jinými slovy tenhle kšeft pojede dál, protože to bude výhodné a cenově konkurenceschopné ne proto, že výrobce něco dodává konkurenceschopné, ale že to je podpořeno veřejnou podporou. A vedle toho bude stejně, ať už se toho čistého prodá jakékoliv množství, existovat nově povinnost přimíchat aspoň 70 %, to znamená objektivně odbyt vzroste ve prospěch výrobce. Na tom samozřejmě nevydělá nikdo jiný než výrobce. Zrovna tak jako na veřejné podpoře nevydělá nikdo jiný než výrobce. Já jsem slyšel řadu vládních činitelů, kteří se dívali do kamery, skoro to vypadalo, jako že to myslí vážně: Výrobce z toho nic nemá, protože daňová úleva jde k distributorovi. To účtuje distributor. To je samozřejmě pravda. A distributorovi je úplně jedno, jestli prodává daňově zvýhodněné biopalivo, nebo drahé fosilní palivo, ale není jedno výrobci, jestli jeho biopalivo bude díky veřejné podpoře konkurenceschopné, nebo nebude.

To je úplně stejné jako se šrotovným, které občas uvádím jako příklad. Příspěvek na nákup nového auta nikdy nebyl formulován jako příspěvek chudým automobilistům, aby si mohli koupit auto, protože oni čerpali tu výhodu, ale vždy to bylo zcela správně prezentováno jako podpora automobilovému průmyslu. Protože díky příspěvku šla auta na odbyt. Kdyby tady nebyla veřejná podpora, kdyby tady nebyla daňová úleva pro čisté biopalivo, tak to prostě výrobce neprodá, protože nebude konkurenceschopný. Protože mu na to všichni přidáme ze svých kapes miliardy, tak to výrobce prodá, protože díky naší veřejné podpoře výrobce bude dodávat cenově konkurenceschopný výrobek. Je to jednoduché, čisté jako facka, myslím, že tomu všichni rozumějí, jenom prostě někdo nechce pravdu slyšet.

Úplně stejné je to s tím objemem. Komu a v jakém objemu alokujeme veřejnou podporu? Jestliže tu veřejnou podporu odhaduje tisk, který máme v ruce, 418, na celkem 9 miliard korun a jestliže RIA tohoto tisku tam přesně uvádí jednotlivé výrobce bionafty, biolihu a říká, že skupina Agrofert má na tomto trhu více než 50 %, no tak více než 50 % z 9 miliard je 5 miliard. 5 miliard směřujících z kapes daňových poplatníků skupině Agrofert. To je trojčlenka a myslím, že srozumitelná a že tomu všichni rozumíte.

Je to shodou okolností zajímavé - nesedí tady paní ministryně Marksová, ale půvabné na tom je, že ta částka, kterou z veřejných prostředků každý rok budeme směřovat skupině Agrofert na její zisky, přesně odpovídá té částce, kterou žádala pro nevidomé, zdravotně postižené na zvýšení jejich sociální dávky. On vám to, paní ministryně, dát nemůže, protože sám má málo a ty peníze by mu chyběly pro ty jeho Preoly a pro ty jeho fabriky. Buď jedno, nebo druhé. To je otázka rozpočtových priorit.

Tohle jste připraveni schválit, kolegyně, kolegové. Samozřejmě když to schválíte, je to vaše právo. Moje ostuda to nebude. Já pro to hlasovat nemohu. Historie to prostě jednou zhodnotí, protože povinné přimíchávání je skutečně náš závazek vůči Evropské unii. Daňové zvýhodnění náš závazek není. To po nás nikdo nechce. To po nás chce jenom Agrofert. Fakt je, že jsme to znotifikovali. Fakt je, že to máme povolené, protože o to pan ministr Jurečka, a jistě dobře věděl, proč to dělá, mnoho měsíců v Bruselu usiloval. Takže povoleno to máme, ale nemáme to nařízeno. Máme nařízeno pouze to povinné přimíchávání.

To znamená, ona novela spotřební daně je skutečně potřebná, ale potřebná tak, aby se k těm vysokoobjemovým čistým biopalivům přistupovalo úplně stejně jako k palivům fosilním nebo k těm biopalivům, která jsou přimíchávána, a byla prostě plně zdaněna. Pak to bude fér. Pak tady bude jenom povinné přimíchávání. To je povinné. Distributoři budou odebírat od toho, kdo jim to dodá nejlevněji v odpovídající kvalitě. A nikdo nemůže říct, že bude někdo protežován.

Ale bude-li to schváleno v této podobě, nelze to nazvat jinak než zákon o veřejné podpoře skupině Agrofert. Je na vás, zda to tak chcete schválit. Já opravdu ne, a proto si dovolím v podrobné rozpravě předložit pozměňující návrh - a tady se přiznávám zcela otevřeně, nikdo z nás není expert úplně na všechno, takže se omlouvám svému kolegovi. Je to pozměňující návrh, který jsem doslova a do písmene opsal od pana poslance Raise z hnutí ANO, který když ho předkládal v tisku 417, kdy osvíceně pan poslanec Rais navrhoval zrušit tu daňovou výhodu pro všechna vysokoobjemová biopaliva. Ministerstvo financí tento návrh podpořilo. Vzpomínám si, že pan poslanec Faltýnek velmi apeloval na to, aby se o tomto návrhu hlasovalo jako o prvním, neboť měl podporu Ministerstva financí. A já jak hledám ten politický konsenzus, tak jsem to prostě od pana poslance Raise opsal, poctivě se přiznávám. Doufám, pane profesore, že mi to prominete. Pevně doufám, že Ministerstvo financí zůstane konzistentní ve svém postoji a tento pozměňující návrh bude dále doporučovat, tak jako ho doporučilo. A pevně doufám, že všichni budeme mít rozum.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Teď tu je jedna faktická poznámka - pan poslanec Rais. Potom přednostní právo pana předsedy Stanjury a potom řádná přihláška pana poslance Pavery. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Chci ujistit pana poslance Kalouska, že i pan poslanec Rais se vyvíjí, takže jsem se posunul ve svých pozměňovacích návrzích kousek dál a v rozpočtovém výboře jsme projednali můj nový pozměňovací návrh. Děkuju.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jedna faktická - pan poslanec Volný.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuju moc, pane předsedající. Nechtěl bych zdržovat. Jenom bych chtěl reagovat na pana kolegu Kalouska. Mám pocit, že jsme si tady už dostatečně řekli, že v podstatě nemáme jinou šanci než dostát tomu, co po nás chce Evropská unie - tímto krokem abychom podpořili to stoprocentní biopalivo. Nechci tady možná už poněkolikáté zmiňovat, že tento návrh zavádí daň, neříkám, že nějak závratnou, ale ne zase tak malou, ale vláda předcházející, kde byl pan Kalousek ministrem financí, to schválila absolutně bez jakékoliv daně.

Ale já mám spíš jeden takový dotaz a nevím, jestli na něj bylo odpovězeno. Ale doufám, že mi pan kolega prostřednictvím pana předsedajícího odpoví. Když tady - pan Faltýnek to tady četl, stenozáznam - do poslední kapky krve a do posledního muže před pěti lety obhajoval tu dotaci, resp. to zvýhodnění a nulovou daň. Kde se to stalo, že se takhle úplně o sto procent otočil a dnes je to pro něj absolutně nepřijatelné? Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Tak ještě faktická poznámka pana poslance Kalouska.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Odpověděl jsem desetkrát a rád odpovím pojedenácté, prostřednictvím pana předsedy. V roce 2009 nebylo povinné přimíchávání. V roce 2009 jsme tedy schválili daňovou úlevu pro čistá biopaliva. Když přišlo povinné přimíchávání, schválně jsme udělali možnost stoprocentního odečtu, aby to neznamenalo nárůst, a logicky jsme počítali s tím, že až skončí notifikovaná daňová úleva, že to bude plně zdaněno. Notifikovaná daňová úleva skončila v roce 2015. Protože my jsme chtěli buď jedno, nebo druhé. Ale vy chcete obojí. A obojí už je nemravnost. Já chci pořád to samé: buď jedno, nebo druhé. Chci dál povinné přimíchávání, ale ne už daňovou úlevu. Anebo má zůstat daňová úleva, ale pak by nesmělo být povinné přimíchávání. Ale to nejde, protože to po nás Evropská komise chce.

Vy nemáte pravdu, pane kolego, když říkáte, že daňovou úlevu po nás chce Evropská komise. Evropská komise chce po nás jenom to povinné přimíchávání. Tu daňovou úlevu chce už jenom skupina Agrofert. A já chci jedno, nebo druhé. A protože radši vyhovím Evropské komisi než skupině Agrofert, chci povinné přimíchávání, ale nechci daňovou úlevu. Je to srozumitelné, prosím pěkně?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní tedy s přednostním právem pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane předsedo. Tak nejprve se musím vrátit k předchozímu bodu. Nedělám to rád, ale musím pro stenozáznam.

Pan senátor Bublan tady prohlásil, že jeden člen klubu senátorů ODS hlasoval pro návrh senátního návrhu zákona, minulý bod. Nechal jsem to ověřit. Nebyly to stránky Sněmovny. Není to pravda. Ani jeden. Aby bylo jasno. Věřím, že to bylo neúmyslné pochybení ze strany pana senátora. Ale aby bylo jasno, aby zase potom ve druhém nebo třetím čtení nepoužíval, že i váš jeden kolega v Senátu pro to hlasoval. Není to pravda. Kdo si chce má slova ověřit, může to udělat stejně jako já: senat.cz. Oni mají trošku složitější než my najít to hlasování, ale najdete to. Jsou tam výsledky, je tam sjetina. Tolik k tomu minulému bodu.

Teď k tomuto bodu. Debatovali jsme tento tisk s panem ministrem zemědělství na rozpočtovém výboru. Já jsem mu kladl konkrétní dotazy, na které jsem nedostal odpověď, což jsem i chápal a rozuměl jsem tomu tak, že odpovědi se dozvím dneska. Pan ministr se v úvodním slově o tom nezmínil, tak já ty otázky zopakuji.

Za prvé jsem se ptal, kolik členských zemí Evropské unie bude od 1. ledna 2016 používat kombinaci povinného přimíchávání a daňových úlev. Rozumím, že tehdy pan ministr nemohl z fleku. Ale přece jenom od jednání rozpočtového výboru už nějaký den uplynul, takže věřím, že dostaneme přesné informace. A ne jak to bylo v roce 2013. Já jsem se ptal, jak to bude od 1. ledna 2016.

A druhý dotaz, který jsem kladl, jaký je kvalifikovaný odhad Ministerstva zemědělství, o kolik se zvýší potřeba přimíchávané nafty. Protože kromě toho, že je tam daňová úleva a současně povinné přimíchávání a daňová úleva je atraktivní pro dopravce z důvodů, o kterých mluvil pan zpravodaj, a je to logické, tak do celkového objemu toho, co musí ČR splnit, se nově nebude moci započítat celý objem těch vysokoobjemových. Je tam omezení, to znamená, logicky, a to je ta trojčlenka nebo jedna z trojčlenek, o kterých se bavíme a o kterých dlouhodobě hovoříme, musí vzrůst spotřeba povinného přimíchávání, spotřeba pohonných hmot. A já jsem chtěl slyšet odhad Ministerstva zemědělství či pana ministra samotného. Nejprve jsme se dozvěděli, že dneska je to jedna třetina ku dvěma třetinám ve prospěch vysokobsahových, těch stoprocentních. Pak to pan ministr upřesnil, že je to naopak, že jedna třetina jsou ta stoprocentní a dvě třetiny povinného přimíchávání. Nicméně pokud zavedeme limit do celkového součtu, tak logicky, abychom splnili celkové zadání, musí vzrůst složka povinného přimíchávání. A mě by zajímalo, jaký je odhad. A to je ten benefit pro všechny dodavatele. Nechci tady rozlišovat, kdo to bude dodávat, jestli domácí, zahraniční, kdo to vlastní, kdo to nevlastní. O tom jsme tady mluvili poměrně dlouho. Ale to je ten benefit pro dodavatele.

A vrátím se k tomu, co tady říkal pan poslanec Volný. Prostě to není pravda, co říká - nemáme vlastně co řešit, musíme vyhovět EU, tak to pojďme rychle schválit. Když si podrobně přečtete notifikaci, a dostali jsme jak originál, tak český překlad, tak zjistíte, že ano, povinné přimíchávání plnit musíme a u daňové úlevy Evropská komise nám to dovoluje. Ne že to po nás vyžaduje! A to je opravdu úplně jiný princip. Takže neříkejme si, že uděláme všechno to, co po nás chce Brusel. To, co po nás Brusel chce, uděláme a k tomu si dáváme něco jiného. Tak to argumentujte jinak, třeba tím, že to je atraktivní pro dopravce, protože mají nižší náklady na pohonné hmoty. To je argumentace, se kterou souhlasím.

Za nás chci říct, za občanské demokraty, my nepodporujeme ani jedno - ani povinné přimíchávání, ani daňové úlevy. A víme, co chce Evropská komise, ale jsme si takřka jisti, že za pár let, tak jak se reviduje v této chvíli přístup EU k biopalivům první generace, tak za pár let se bude kriticky hodnotit i to, co se děje od roku 2016 do roku 2020. Myslím, že výsledky prvního období, a teď nemluvím o České republice, ale mluvím obecně o tom, co to dělá s krajinou, jak se preferuje nějaký typ plodiny, protože je to ekonomicky výhodné, ta fakta už dneska máme na stole, ty studie máme na stole, jenom ti ekologičtí aktivisté, kteří to v Bruselu prosazovali tehdy a prosazují to znova, a bohužel tomu Evropská komise jako celek podlehla, takže nikdo nezpochybňuje, že ten závazek máme, jenom říkám, že kdybychom se mohli svobodně rozhodnout, tak my bychom byli proti i tomu povinnému přimíchávání. To je realita a to je nevýhoda toho neustálého přesunu kompetencí z ČR do Bruselu a tyto argumenty a tato stanoviska se bohužel budou velmi často opakovat, protože Brusel řeší to, co by řešit nemusel, a přesně naopak.

Tak já bych poprosil, jestli by pan ministr na ty dvě otázky odpověděl, protože si myslím, že je dobré znát kvalifikovaný odhad, případně mezinárodní srovnání s ostatními zeměmi, které mají stejné povinnosti jako ČR.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní zde jsou tři faktické poznámky: pan poslanec Volný, potom pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji. Já už opravdu velice krátce. Samozřejmě že nám Brusel nenakazuje dotovat biopaliva, nicméně co já o tom vím, možná nevím tolik jako pan kolega Stanjura, tak máme povinnost do nějakého data přimíchávat až deset objemových procent do paliv, a pak je tam velice důležitý paragraf splnění emisí CO2 a nevím, jestli bez stoprocentní bionafty jsme schopni toho dosáhnout. Ale stejně jako pan kolega Stanjura pro stenozáznam, aby tady nebyly říkány bludy, tak povinné přimíchávání je již od roku 2007 a 2008, to znamená v roce 2009, kdy o tom rozhodovala minulá vláda, už povinné přimíchávání bylo. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Bendl a připraví se pan poslanec Borka. Ten stahuje, takže pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem přesvědčen o tom, že budoucnost ukáže, že bude potřeba tuto novelu zákona výrazným způsobem změnit, nebo lépe zrušit, protože se přijde na to, že to škodí po všech stránkách. Nepadl tady například fakt, že to bude přimícháváno i do paliva, do kterého to doteď přimícháváno není, a že to odskáčou obyčejné motory jednotlivých osobních aut, které na tento typ paliva nejsou zvyklé. A všichni z vás, kteří pro to zvednete ruce, myslím si, že až ti lidé budou chodit do servisů, nezapomeňte jim připomenout, že jste to byli vy, kdo je do toho servisu poslal.

Ale chtěl jsem tady připomenout ještě jednu otázku, kterou jsme pokládali panu ministrovi zemědělství, a poprosil bych, zdali by aspoň ve druhém čtení na ni odpověděl: kde přijdou ty tisíce nových pracovních příležitostí? Když tady pan ministr zemědělství prosazoval tento návrh zákona, mluvil o tom, že to přinese tisíce, 16 tisíc pracovních příležitostí. Kde tedy vzniknou, když, a to znovu opakuji, víme, že více řepky už se do ČR nevejde a bude ji potřeba dovážet a že to nepřinese českému zemědělství opravdu nic. To jenom pro ty zemědělce, kteří se těší na to, jak řepka bude ještě výhodnější. Nebude. Bude se dovážet a bude se zpracovávat pouze v našich možná zpracovatelských fabrikách, které v ČR jsou. I to číslo do budoucna bude zajímavé, kolik jsme řepkového oleje, případně komponentů, které bylo potřeba využít na přimíchávání, museli dovézt místo toho, abychom je tady vypěstovali. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní pan poslanec Pavera.

 

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, vážený pane předsedo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, já bych chtěl jenom zareagovat na svůj pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému pod číslem 2177. Ale než se k němu dostanu, jenom bych chtěl říci, že samozřejmě biopaliva jako taková vlastně jsou sice podporována v Evropě, ale jsou tam podporována i biopaliva druhé generace. Vím, že na zemědělském výboru i myslím, že tady v Poslanecké sněmovně pan ministr Jurečka říkal, že budou podporována i biopaliva druhé generace a třetí generace, pokud budou nějakým způsobem v budoucnu vůbec podporována, a mně trošičku vadí, že v důvodové zprávě bylo napsáno, že u nás vůbec tato biopaliva druhé generace nejsou. Možná nejsou podle české normy, ale podle evropské normy jsou. Jsou to biopaliva, která se vyrábějí v jedné liberecké firmě z kafilerních tuků. Podle evropského práva jsou to biopaliva druhé generace. Podle českých norem bohužel nevyhovují. Takže věřím, že v souladu s evropskou normou se to dá nějakým způsobem do pořádku.

Ale chtěl jsem zareagovat na svůj pozměňovací návrh a jenom vysvětlit některé věci, proč jsem ten pozměňovací návrh podal. Pozměňovací návrh zní, který je vložen za § 43g, kde ten odstavec je označen jako jedna a je za něj vložen odstavec dvě, který zní: Za ekonomicky stabilního se pro účely tohoto zákona považuje provozovatel daňového skladu minerálních olejů uvedených v § 58 odst. 8 písm. a) a b), který poskytuje zajištění daně způsobem a ve výši stanovené tímto zákonem. Pro provozovatele daňového skladu uvedeného v předchozí větě neplatí povinnost stanovená v § 43j odst. 2.

Jenom pro vysvětlení, co to je § 43j odst. 2. V tomto paragrafu 43j odst. 2 se píše mj.: Držitel povolení je povinen ve lhůtě pro dodání daňového přiznání k dani z příjmů oznámit správci daně údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability. To znamená, že daňový sklad, který obchoduje s biopalivy nebo vyrábí biopaliva, tak musí ještě na základě nějakých požadavků celního úřadu vyplňovat nějaké další podmínky, které po něm celní úřad vyžaduje.

Když chce ten daňový sklad vyrábět biopaliva, musí nahlásit množství vyrobeného paliva. Na to množství vyrobeného paliva musí zaplatit předem daň na speciální účet celního úřadu, popř. musí složit bankovní garanci u finančního ústavu, který je celním úřadem odsouhlasený. Podobně to je, když chce biopalivo vyvézt ze závodu, rovněž musí nahlásit množství vyváženého paliva a na základě množství vyváženého paliva musí zase složit předem kauci ve výši daně odpovídající množství vyváženého biopaliva nebo může zajistit i bankovní garanci zase u finančního ústavu předem odsouhlaseného celním úřadem. A poukazuji na jeden fakt, proč bychom měli tento pozměňovací návrh přijmout: Je částečně diskriminační pro tyto firmy. Zároveň se také na ně zbytečně navazuje nějaká byrokracie. Když jsem byl na zemědělském výboru a projednávali jsme pozměňovací návrh, tak samozřejmě nebyl v zemědělském výboru podpořen. A velice mě zaujalo to, co tam říkala paní náměstkyně ministra financí paní Hornochová, že kdybychom náhodou tento pozměňovací návrh schválili, že by hrozilo nějaké korupční prostředí. Já si myslím, že spíše bude hrozit korupční prostředí tam, kde bude rozhodovat člověk. A právě tím, že úředník z celního úřadu rozhoduje o tom, jestli je firma ekonomicky stabilní, nebo nestabilní, může způsobit další korupční prostředí.

Takže tolik tedy na vysvětlenou, proč jsem podal ten pozměňovací návrh, a věřím, že zvážíte jeho případnou podporu. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Teď je tady faktická poznámka pana poslance Kalouska.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já jsem chtěl jenom doplnit ty dotazy na pana ministra. Zazněly v řeči pana poslance Stanjury - ony tisíce pracovních míst. My jsme se teď s panem ministrem dohadovali, jestli 14 tis., nebo 16 tis. To není až tak podstatné. Podstatné je, že v tom materiálu, který máme schvalovat, vláda uvádí, že byť se tam počítá s 9miliardovou veřejnou podporou, tak ten dopad bude fiskálně pozitivní, protože ty tisíce pracovních míst a jejich daně a odvody na zdravotní a sociální bohatě těch 9 mld., z nichž 5 mld. je pro Agrofert, vyváží.

Já bych se chtěl pana ministra zeptat, jestli tomu opravdu věří. Jestli skutečně věří tomu, co je psáno v tom materiálu, že to bude znamenat takové zvýšení zaměstnanosti, že to vyváží, dokonce převáží tu veřejnou podporu. Protože to nám ta vláda píše. A já si myslím, a dokonce si myslím, že si to myslí třeba i pan předseda klubu hnutí ANO, že si z nás vláda dělá legraci, že je to prostě nesmysl. Ale zajímal by mě váš autoritativní názor, pane ministře, abyste řekl - já tomu věřím, že vám píšou pravdu!

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Další přihlášku do obecné rozpravy nemám, takže obecnou rozpravu končím. Zeptám se, zda pan zpravodaj nebo pan ministr chtějí teď po obecné rozpravě závěrečné slovo nebo až po podrobné. (Zpravodaj Kalousek nechce.) Pan ministr ano, tak prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Diskuse byla poměrně bohatá na jednáních všech tří výborů, které byly minulý týden, nicméně já pro ostatní poslance, kteří toho jednání nebyli účastni, shrnu s dovolením několik faktů.

Je potřeba si uvědomit, že my jsme se dobrovolně zavázali, že v roce 2020 budeme mít podíl obnovitelných zdrojů v dopravě na úrovni 10 %. I po všech různých znovu uvažovaných kritériích Evropská komise i Evropský parlament tento rok potvrdily, že 9 % z těchto 10 % je možné naplnit a mělo by být naplněno biopalivy. V období před rokem 2010 se měly tehdejší vlády rozhodnout, jakou strategii zvolí k naplnění tady tohoto cíle, jestli to bude elektromobilita, nebo zdali to budou nějaké jiné alternativní pohony. Nicméně tehdejší vláda výrazným způsobem nasměřovala to směřování, že se opřeme o plnění tohoto cíle především prostřednictvím biopaliv.

Já bych chtěl zdůraznit, že biopaliva není pouze metylester řepkového oleje. Biopaliva jsou i veškeré jiné možné látky, které můžeme identifikovat jako biopalivo, které můžeme potom použít jako palivo do pohonných hmot. Je tady bioetanol z výroby cukrové řepy a jsou tady i jiné látky označované jako biopaliva druhé a třetí generace. A rád bych chtěl podotknout, že tento návrh zákona s těmito biopalivy druhé a třetí generace, příp. i jinými, která v budoucnu věda a výzkum přinese, počítá. Počítá s nimi v duchu možného plného stoprocentního zvýhodnění nebo případně, pokud ta biopaliva se budou blížit parametrům těch vysokoprocentních známých dnes, tak bude asi sazba podobná, jako je u těch biopaliv teď po notifikaci u Evropské komise.

Dál bych připomněl, že v tom prvním pětiletém období, tehdy ještě vlastně zahajoval notifikaci myslím pan ministr financí Kalousek, bylo notifikováno zhruba, že ta podpora bude možná až do výše něco málo přes 11 mld. korun. Reálně byla podpora poskytnuta v částce 5,6 mld. korun. To znamená zhruba něco okolo poloviny původně alokované předpokládané možné částky toho stropu, o kterém se tehdy notifikace zmiňovala. Dnes v té notifikaci máme částku okolo 9 mld. korun. Počítáme, že reálně podpora nebude ani v úrovni 5 mld. korun i s ohledem na to, že teď na to přechodné jedenapůlleté období spotřební daň u vysokoprocentních biopaliv zvyšujeme, a s ohledem na aktuálně velice nízké ceny pohonných hmot se ta vysokoprocentní biopaliva na ten rok a půl budou stávat velice problematicky konkurenceschopná a uvidíme, jestli vůbec budou provozovatelé v autodopravě ochotni tato vysokoprocentní biopaliva kupovat v takové míře jako doposud.

Je potřeba si uvědomit, že z celkového objemu biopaliv 45 % v současnosti tvoří biopaliva vyrobená z cukrové řepy. To znamená, ta často zmiňovaná trojčlenka, o které pan ministr často hovořil, v tom případě úplně zdaleka neplatí, pokud bychom vůbec chtěli přistoupit na její logiku, že ta podpora je vyplácená distributorům pohonných hmot, kteří nakupují podle nejlepší nabídky a poptávky v daný okamžik.

Bylo tady zmiňováno buď jedno, nebo druhé. Tak já si kladu otázku, proč daleko dříve se vláda nerozhodla - buď jedno, nebo druhé. A připomněl bych jednu důležitou věc. My jsme v situaci, kdy podle technických norem, které v České republice máme, jsme schopni plnit povinným přimícháváním zhruba 5,6 % biopaliv v dopravě. A je potřeba si položit otázku, čím doplníme ten zbytek do těch 10 %, těch 4,4 %. Máme dneska rok 2015. Nikdo tady reálně neřekl a ani v minulosti žádná vláda nezadala výzkum, který by se tímto zabýval, abychom tady pokročili kupředu. Takže jedna z variant, jak naplnit těchto 4,4 %, je právě přes vysokoprocentní biopaliva. Proto je tam ponecháváme. Proto to není jedno, nebo druhé. A zároveň jsou to vysokoprocentní biopaliva, která mohou být právě biopaliva, která tady byla zmiňována panem poslancem Herbertem, pokud se nepletu, která se třeba v České republice už vyrábí. A u nás se budou vyrábět ve větším objemu. Budou možná využitelná. Ale to už není otázka na mě jako ministra zemědělství, ale tato biopaliva musí kvantifikovat a uznat Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Přiznám se panu kolegovi poslanci Stanjurovi, nejsem vám dneska schopen dát, vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, informaci, kolik států bude v Evropské unii od 1. 1. 2016. Nemáme to ještě na ministerstvu dohromady a děláme maximum, abychom vám minimálně ve třetím čtení tyto informace mohli předložit. A o kolik se zvýší spotřeba biopaliv tím, že bude povinné přimíchávání, to dneska není schopen nikdo přesně kvantifikovat, protože nevíme, jak se budou prodávat ta vysokoprocentní biopaliva. Neznám aktuální výhled ceny, jestli za půl roku nebo za tři čtvrtě roku bude stát jeden barel ropy tolik a tolik, jestli se ta cena zvýší, nebo sníží. To jsou velké proměnné, které dnes není schopen nikdo přesně označit nebo říct.

A jenom bych chtěl říci, že pokud se nepletu, tak v důvodové zprávě se nehovoří o 16 tis. pracovních místech, ale hovoří se o necelých 14 tis. pracovních místech v celém daném sektoru, která tam už dneska částečně jsou. A nějaká v případě přibližování se k hodnotě těch 10 % obnovitelných zdrojů v dopravě, nějaká v rámci výroby a distribuce ještě nějakým způsobem vzniknou.

Takže asi tolik ještě stručný dokumentář k té diskusi, která zde byla. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To bylo závěrečné slovo po obecné rozpravě. Otevírám rozpravu podrobnou. Přihlášku mám na pana poslance Böhnische, potom pan zpravodaj a pan poslanec Pavera. Nejprve tedy pan poslanec Böhnisch. Prosím.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já se jdu jen přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je nahrán do systému jako sněmovní dokument 3037 včetně písemného zdůvodnění. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan zpravodaj.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dříve než se přihlásím ke svému pozměňujícímu návrhu, tak bych rád podotkl, že pan ministr, byť nám to napsal a byť se pod to podepsal, tak se teď k tomu nechce přihlásit, s tou zaměstnaností a s tím - opravdu vám není, pane ministře, trošku žinantní, nám neříkat pravdu? Pane ministře, máme-li pana poslance Herberta, tak máme pana ministra Mariana. Pane ministře Mariane (se smíchem:), ne - ne - doufám, že jsem se vás nedotkl, Marian jste. (Hlas: Já se omlouvám.) Ale nás by opravdu zajímalo, jestli věříte tomu nesmyslu, který je napsaný ve vašem dokumentu, že tou zaměstnaností se vyváží ta veřejná podpora. Takže fakt - myslím, že bychom si to zasloužili slyšet, že by nás třeba jenom potěšilo, kdybyste řekl "to mi tam napsali nějaký úředníci a já, když jsem se nad tím zamyslel, tak si myslím, že je to nesmysl". Rozhodně by to bylo čestnější než se té odpovědi vyhýbat.

Jinak dovolte, abych se v rámci pozměňujícího návrhu - v rámci podrobné rozpravy přihlásil ke svému pozměňujícímu návrhu, který jsem vložil do systému, má číslo 3031. Jak již jsem avizoval, není to můj pozměňující návrh, je to návrh, který s veškerou odbornou péčí před časem napsal poslanec ANO pan profesor Rais. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkný podvečer. Budeme pokračovat v podrobné rozpravě. Další přihlášený - ještě malý moment, faktickou poznámku má pan poslanec Bendl, dává vám přednost, pane poslanče Pavero, takže můžete vystoupit. Poté s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl. Máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Ještě jednou dobrý podvečer. Já se vůbec na pana ministra nezlobím, on není první, který spletl moje jméno, je takové neobvyklé, takže vůbec nic se neděje. Spletla to už i paní místopředsedkyně Jermanová přednedávnem.

Já se jenom chci přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden jako sněmovní dokument číslo 2177. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Já jsem chtěl jenom fakticky podpořit pozměňovací návrh pana kolegy Pavery, přestože se domnívám, že nebudou biopaliva, nebo ta vysokoprocentní paliva příliš konkurenceschopná té řepce. V čase se to myslím ukáže, uvidíme, jak ta čísla budou vypadat.

Jinak jsem chtěl poradit panu ministru zemědělství, že možná opravdu vzniknou ty tisíce pracovních příležitostí, a to při opravách v autoservisech těch osobních aut, která se potom budou, řeknu, prát s tou biosložkou v té naftě. Myslím, že si na to ještě vzpomeneme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní neeviduji další přihlášené do podrobné rozpravy. Je-li tomu tak, tak končím podrobnou rozpravu. Vzhledem k tomu, že nezazněl návrh na vrácení nebo na zkrácení lhůty, tak v tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu.

S přednostním právem se hlásí pan předseda Faltýnek. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, kolegyně a kolegové. Já bych si dovolil udělat procedurální návrh jménem dvou poslaneckých klubů, sociální demokracie a ANO, abychom dneska jednali a procedurálně a meritorně hlasovali a jednali i po 19. hodině.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, dám o něm hlasovat bez rozpravy. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Eviduji vaši žádost, abych vás odhlásil, já tak činím. Požádám vás, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Počet se ustálil.

 

Já tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, tak jak byl přednesen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 102. Přihlášeno je 141 poslankyň a poslanců, pro návrh 115, proti 9. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

 

Budeme pokračovat dále v programu, tak jak byl schválen. Otevírám bod a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.