Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

206.
Ústní interpelace

Ústní interpelace, tak, jak byly podány poslanci Poslanecké sněmovny, byly vylosovány v následujícím pořadí, které vidíte na tabuli a které jste dostali na své lavice. První interpelující je paní poslankyně Vlasta Bohdalová, která interpeluje pana předsedu vlády. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážený pane premiére, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Pane premiére, v posledních týdnech a měsících máme plná média a hlavně i mezi lidmi se hovoří o problému především migrace a dalších mezinárodních problémech a jaksi byl zakryt jeden velký problém, který řeší desítky a možná i stovky lidí v naší společnosti, a to je problém samoživitelek a samoživitelů, kteří se nemohou domoci svého práva na soudně vyměřené výživné od svého partnera, který je jim už dlouhé měsíce toto výživné dlužen. Pokud vím, tak my jako sociální demokracie jsme toto měli v programu, a pokud vím, tak i vláda má zavedení této legislativní normy v koaliční smlouvě.

Chtěla bych se tedy v tuto chvíli zeptat, jestli již došlo k dohodě o úpravě této problematiky, jestli se v rámci koalice o této problematice jedná a jak je celý problém daleko. Děkuji vám předem za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni. Slova se ujme v odpovědi na tuto interpelaci pan předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dobrý den, vážená paní poslankyně, vážené poslankyně, vážení poslanci.

Věcný záměr zákona o zálohovaném výživném byl zpracován na základě uzavřené koaliční smlouvy. Ta koaliční smlouva deklaruje podporu rodičů s dětmi v těch případech, kdy druhý rodič neplatí řádně stanovené výživné, a to formou zákonné úpravy řešící zálohované výživné, které bude poskytováno za jasných a státem předem stanovených podmínek. Musím říci, že my jsme jako jedna z koaličních stran, sociální demokracie, ten návrh dali do koaliční smlouvy a dohodli jsme se na tom, že bude v koaliční smlouvě i na základě toho, že jsme v uplynulých letech opakovaně tady na půdě Poslanecké sněmovny zkoušeli prosadit zákon, který by zálohované výživné řešil, protože já jsem si vědom faktu, že skupina samoživitelů nebo samoživitelek, které se starají o děti, a ten druhý rodič neplní svoji zákonnou povinnost - a teď se můžeme bavit o celé škále důvodů, které k tomu vedou - je případ, kterému bohužel společnost téměř nevěnuje pozornost, ačkoliv je to velmi četná situace. Je to tak jakoby zvláštně ve stínu. Zatímco řada témat, která jsou možná mediálně atraktivnější, plní diskuse i v této Poslanecké sněmovně, tak téma situace osamělých samoživitelů a samoživitelek s dětmi, kde ten druhý rodič se prostě odpovědně vůči dětem v žádném případě nechová, je stranou hlavního proudu veřejné debaty.

Bohužel, situace v koaliční debatě není úplně jednoduchá, protože v okamžiku, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo věcný záměr zákona, tak se ukázalo, že koaliční partneři na to mají poněkud odlišný názor, to znamená, v rámci koalice se diskuse zadrhla. Já bych možná popsal, jak přesně v tuto chvíli budeme postupovat.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo věcný záměr zákona. Obdobně, jako je tomu v ostatních zemích, připravilo opatření v oblasti sociálního zabezpečení, to znamená, je navržena dávka, v tomto případě dávka, u které se předpokládá, že její výše bude vymáhána po povinném rodiči. Ten návrh ministerstva byl zpracován v pracovní skupině, kde byly všechny dotčené resorty a byli tam také zástupci odborné a laické veřejnosti. Návrh věcného záměru zákona prošel vnějším připomínkovým řízením. Jak už jsem řekl, přípravu a projednávání návrhu provázely rozdílné reakce, pokud jde o nalezení vhodného způsobu řešení problematiky rodičů s dětmi, kde druhý rodič řádně neplatí stanovené výživné.

Často byla navrhována řešení, která ne zcela souvisí s úpravou zálohovaného výživného a týkají se spíše primární úpravy vyživovací povinnosti a jejího vymáhání dle předpisů práva občanského hmotného a procesního, úpravy v oblasti práva trestního, případně aplikace těchto předpisů příslušnými institucemi. Ovšem podle mého názoru toto ta cesta není, protože snaha, řekněme, intenzivněji kriminalizovat neplacení výživného neřeší okamžitou sociální situaci rodin s dětmi, které jsou tímto postiženy.

My jsme o té věci opakovaně jednali na půdě koalice. Já jsem požádal paní ministryni práce a sociálních věcí a také ministry financí, spravedlnosti a vnitra, aby vyslali své kompetentní zástupce do speciálně ustavené pracovní skupiny. Tam už byly zaslány nominace, připravuje se jednání této skupiny a cílem by mělo být vypořádat připomínky, které se objevily vůči věcnému záměru zákona, tak aby mohl být následně projednán na vládě.

Já určitě budu usilovat o to, aby ta věc byla co nejdříve vypořádána na úrovni vládní koalice, aby věcný záměr mohl být projednán a mohlo být připraveno paragrafované znění příslušného návrhu zákona. Souhlasím s tím, co jste zde řekla. Je to vážný sociální problém a já bych byl rád, kdyby naše vláda byla schopna v rámci svého mandátu přijít s naprosto konkrétním řešením, které pomůže matkám samoživitelkám, popřípadě otcům samoživitelům v jejich tíživé sociální situaci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére. Ptám se, jestli paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Ano. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Já velice děkuji za odpověď, pane premiére. Byla bych ráda, a teď mluvím k celé koaliční vládě, aby tento problém byl pro ni tak strašně důležitý jako elektronická evidence tržeb nebo zdanění hazardu, protože já si osobně myslím, že když se dostávají lidé na dno ne vlastní vinou, ale tím, že přestala fungovat rodina, je to přesně ta chvíle, kdy má zafungovat stát. A rozhodně to nevyřeší tím, že si někdo založí nadaci a dává osamělým matkám půl milionu ročně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér nemá zájem o odpověď. Děkuji paní poslankyni Bohdalové.

Nyní na řadu přišla paní poslankyně Nytrová s obdobnou interpelací. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážený pane premiére, vážené kolegyně a kolegové, i já považuji problematiku zálohovaného výživného za velmi závažnou, a proto i já jsem měla interpelaci na tuto problematiku, ale protože si myslím, že pan premiér dostatečně zodpověděl, jaké kroky byly do dnešního dne udělány, tak svoji interpelaci stahuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Nytrové. Budeme mít více času na další kolegy a kolegyně. Můžeme pokračovat. Nyní je interpelujícím poslancem pan poslanec Josef Zahradníček, který interpeluje předsedu vlády ve věci vlajky na Pražském hradě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, příjemné a dobré odpoledne.

Není to tak dávno, co se stalo a co se stát nemělo. Téměř celá naše občanská veřejnost odsoudila a byla pohoršena jednáním skupiny tzv. umělců, kteří se dostali pro nás nepochopitelným způsobem po lešení na střechu Pražského hradu, sídla našich králů a prezidentů, na střechu symbolu, ke kterému s úctou, láskou a pokorou vzhlíží každý návštěvník Prahy, a doufám, že i každý občan Prahy. Sám jistě víte, že ze stožáru sundali standartu prezidenta republika a vyvěsili tam obří červené trenýrky. Co si dovolila tato, doufám, malá skupinka tzv. umělců, nemá obdoby. V současné době jsme svědky, jak padají hlavy, v uvozovkách, těch, kteří měli být hrdí na to, že mohli dělat to, co jim ostatní příslušníci v tichosti záviděli, tj. být součástí ochrany Pražského hradu, sídla našich prezidentů.

Velice se omlouvám, ale nikde jsem nečetl, nebo jsem asi hledal na špatných místech vaše stanovisko k této politováníhodné události. Proto se vás tímto ptám, vážený pane premiére, i ústy mnoha občanů České republiky na váš názor, nebo kde se dá dohledat vaše oficiální stanovisko k této události. Dále se vás ptám, zdali by byla taková benevolence všech odpovědných i v případě, kdyby místo toho, co tam ta skupina dala, s jejich pomocí aby zavlála nad Pražským hradem, a tím nad celou Českou republikou např. vlajka tzv. Islámského státu či vlajka někoho či něčeho podobného. Děkuji poslancům za pozornost a vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zahradníčkovi. Pan premiér odpoví. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, já jsem na tu věc reagoval. Myslím si, že každý, kdo to viděl, určitě musel přemýšlet o tom, jestli neselhala ochranná služba, jestli neselhala hradní stráž při ostraze areálu Pražského hradu. Myslím si, že zvláště naléhavé je to v situaci, kdy už se delší dobu diskutuje vůbec třeba i o riziku zvýšení možnosti bezpečnostních incidentů v Evropě, a tohle samozřejmě do značné míry byl bezpečnostní incident, takže chápu reakci Kanceláře prezidenta republiky, její kritickou reakci jak vůči ochranné službě, tak vůči hradní stráži.

Pokud jde o to věc samu, musím říci, že policie se tou věcí začala bezprostředně zabývat a celou záležitost vyšetřuje, a je nepochybně na orgánech Policie ČR, aby ve vhodnou chvíli vhodnou formou o výsledku vyšetřování veřejnost informovaly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi a ptám se pana kolega Zahradníčka, jestli má doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji. Děkuji, pane premiére, za velice krátkou odpověď, ale přesto věřím, že bude záležitost řádně vyšetřena a že ta skupina bude potrestána, aby se něco podobného nemohlo opakovat i na ostatních budovách nebo na jiných budovách v České republice, kde vlaje např. vlajka České republiky. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, jestli pan premiér chce doplnit - nechce doplnit svou odpověď. Budeme tedy pokračovat interpelací pana poslance Jiřího Zlatušky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane premiére, politika ČR směrem k uprchlíkům, kteří přicházejí na naše území nebo přes ně procházejí, je zjevně postavena na chování se k běžencům způsobem, který pro ně bude co nejpotupnější a povede k tomu, aby o naší zemi šířili dojem země k cizincům z jiných zemí či víry zásadně nepřátelské. Extrémní stránkou tohoto chování je nakládání s běženci v zařízeních pro zajištění cizinců, které, jak jsem měl možnost se osobně přesvědčit, vcelku zjevně naplňuje znaky, které jsou v rozporu, např. s Úmluvou Rady Evropy pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1987, resp. konkrétně Standardy CPT z roku 2004, což se týká i elementárních požadavků typu přístupu k právní pomoci nebo informovanosti, nemluvě o prostředí, které je v řadě prvků horší než prostředí ve vězení, což se specificky týká internovaných dětí, u kterých Česká republika zjevně porušuje článek 3 uvedené úmluvy a kde znepokojení nad podmínkami dětí, konkrétně v zařízení Bělá-Jezová vyjádřil již dříve za podmínek, které byly méně dramatické prostorově i kapacitně, Výbor pro práva dítěte Organizace Spojených národů v červnu 2011.

Chápu, že bezcitné zacházení s běženci je v souladu s většinovým postojem málo konkrétně informované české veřejnosti a koneckonců i většiny politické reprezentace. Tyto postoje by však dokázalo naplnit uplatňování naší poměrně přísné azylové legislativy, aniž by bylo nutné budovat pověst země, která získání utečeneckého statusu klade všemožné právní překážky, a kombinovat je s postupy, které negativní obraz ČR pěstují tak, že daleko přerůstá obraz země s přísnými a vymáhanými zákony. Tyto postupy v gesci Ministerstva vnitra jsou však dnes realitou a de facto vládní politikou, byť nebyla přijata na formální úrovni, již proto, že by odporovala lidskoprávním závazkům ČR.

Rád bych proto vznesl otázku, jak vnímáte -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, budete muset tu otázku doplnit až později, protože uplynuly vaše dvě minuty. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Česká republika v žádném případě neklade překážky žadatelům o azyl. Když se podíváte na to množství žádostí o azyl, které byly podány v ČR v uplynulých letech, tak ve srovnání se zeměmi, jako je Polsko, Slovensko nebo Maďarsko, ve vztahu k počtu obyvatel patříme mezi země, kde je podáváno poměrně velké množství žádostí o azyl. Také ty žádosti o azyl nejsou podávány zcela v přesné vazbě na současné migrační proudy, které míří do Evropské unie. Žádosti o azyl, když se podívám na strukturu, tak jak byly v ČR podány, tak zatím stále největší skupinu žadatelů o azyl tvoří občané Ukrajiny, na druhém místě jsou to občané Sýrie a aktuálně v letošním roce na třetím místě jsou to občané Kuby, kteří podali žádosti o azyl v ČR, a já si nejsem vědom toho, že by kdokoli kritizoval ČR za to, že by kladla překážky žadatelům o azyl.

To malé množství žadatelů o azyl ze Sýrie v ČR je podle mého názoru dáno podobnými faktory, jakými je dán nízký počet těchto žádostí v dalších zemích, které jsou na té tranzitní ose migračního proudu, který dneska směřuje do Evropy přes Balkán. My jsme tranzitní země. Jsme tranzitní země, která je na okraji hlavního migračního proudu. Od začátku letošního roku, tuším, že Ministerstvo vnitra zaregistrovalo zhruba 3 000 nelegálních přechodů naší hranice, tzn. různý režim zacházení striktně podle zákona o azylu se dotkl zhruba 3 000 osob. Žadatelů o azyl ze stran lidí ze Sýrie je někde kolem 70 až 80 žádostí o azyl a předpokládám, že vzhledem k tomu, že se jedná o uprchlíky před válkou, nebude nějaký zásadní problém, aby tito lidé mohli azyl v ČR získat.

Nesouhlasím s tvrzením, že ČR tady klade nějaké překážky žadatelům o azyl, a myslím si, že postupujeme v souladu jak se standardy EU, tak především s platnými zákony na území ČR.

Samozřejmě problém je tam, kde na území ČR vstupují lidé, kteří se dopouští porušení zákona, tzn. vstoupí na území ČR bez platných dokladů a buď už požádali o azyl v jiné zemi, např. v Rakousku nebo v Maďarsku, kam by měli být podle zatím stále platných schengenských pravidel vraceni, anebo neposkytují žádné informace a nechtějí případně zahájit azylové řízení tady v ČR a usilují o to, aby se bez registrace dostali do nějaké další země.

Tady musíme postupovat, a teď říkám vládu, protože vláda garantuje zákonnost v zemi směrem k občanům, musí Ministerstvo vnitra postupovat v souladu s našimi zákony. Jenom připomínám, že teď aktuálně Sněmovna řadu měsíců projednávala novelizaci legislativy, která upravuje otázku udělování azylu v ČR a těch podmínek, které jsou stanoveny. Existují zákonné limity pro pobyt uprchlíků v detenčních zařízeních, existují zákonné důvody pro pobyt uprchlíků v detenčních zařízeních a já nemám žádné signály o tom, že by Ministerstvo vnitra jednalo v rozporu s těmito důvody.

V okamžiku, kdy jsou zákonné důvody pro ukončení pobytu v detenčním zařízení, pak jsou uprchlíci buď tedy propouštěni, nebo jsou vraceni do států, kam by měli být vraceni podle schengenských pravidel. Bohužel ta praxe vracení prochází v posledních měsících těžkými zkouškami, ne vždy se to daří, ale mohu potvrdit, že neustále fungují tato pravidla mezi námi a Slováky, fungují mezi námi a Rakouskem. To znamená, dochází k tomuto. Anebo pokud jsou vážné důvody, tak samozřejmě tito uprchlíci zůstávají v detenčním zařízení. Vesměs těmi vážnými důvody mohou být důvody, které se týkají bezpečnostních hledisek. Jistě jste zaznamenali také statistiku, která je zveřejňována ze strany Ministerstva vnitra. V posledních měsících klesá počet uprchlíků, kteří jsou umístěni v detenčních zařízeních, což potvrzuje fakt, že se snažíme, aby tam ti lidé nebyli zbytečně v okamžiku, kdy samozřejmě nejsou žádné zákonné důvody pro to, aby tam byli zadržováni.

Nicméně myslím si, že máme právo na to, abychom u lidí, kteří nelegálně překročí hranice, je podrobili našemu režimu, který v České republice definují zákony. Tyto zákony nejsou v rozporu s pravidly platnými v Evropské unii. Já jsem také jedno z těch detenčních zařízení navštívil a nesetkal jsem se s tím, že by podmínky, které tam jsou, byly podmínkami nedůstojnými.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane premiére, i vám musím vzít slovo. Děkuji. Můžete dokončit potom po té doplňující otázce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane premiére, myslím si, že máte věcně chybné informace: malé děti se dvěma plínkami na den nebo méně než 4 % skutečně navrácených do Maďarska za tři měsíce.

Ale mně se jednalo o jiný aspekt tady tohoto a tím je negativní dopad na obraz České republiky. Česká republika jako země obecně nepřátelsky naladěna k cizincům může znamenat výrazný hendikep při získávání zahraničních pracovníků na naše univerzity nebo vědecká pracoviště, kdy k těžkostem pracovního uplatnění jejich rodin, často etnicky i nábožensky smíchaných, může přibýt i aktivní pocit ohrožení. Potíže mohou snadno nastat i ve snaze diverzifikovat složení studentů našich univerzit o studenty ze zemí mimo Evropskou unii, ke kterým se zprávy o naší zemi přes negativní referování v mezinárodních médiích mohou dostávat ve velmi špatné podobě. Zavírání se České republiky do sebe, které je tímto způsobem podporováno, jde daleko za otázky migrační legislativy či bezpečnostně-právních norem a může znamenat poškození, které bude zpočátku latentní -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, minuta skončila.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: - nicméně - já dokončím větu - pokud se na úrovni kulturní či civilizační percepce v mezinárodním měřítku ujme, bude velmi těžké s jeho následky bojovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Budu kritizován ostatními poslanci, že jim ubíráte čas. Tak prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane poslanče, to byla hodně dlouhá věta k dokončení. Nicméně chci konstatovat, že já jsem o Maďarsku vůbec nemluvil z hlediska vracení. Mluvil jsem z hlediska vracení o Slovensku a Rakousku, protože mám přesně informaci o tom, jaká je statistika vracení směrem k Maďarsku. Proto jsem ho neuváděl jako příklad funkčních vztahů. Funkční vztahy zůstaly zachovány vůči Slovensku zejména a vůči Rakousku. Ten počet migrantů, který k nám přechází z Polska a byli zadrženi, je minimální. Čili tolik tedy k této záležitosti.

Jinak já si myslím, že nikdo nemůže označovat Českou republiku jako za zemi, která by byla obecně nepřátelská vůči cizincům. V naší zemi žijí přes 4 % cizinců, čili více než 4 % naší populace jsou cizinci. Opět máme mnohem větší procento cizinců, než má třeba Slovensko nebo některé další země ve střední Evropě. Máme tady - největší naše národnostní menšina, kolem 110 tisíc lidí, jsou Ukrajinci, pak jsou Rusové, jsou Vietnamci, samozřejmě nemluvím o Slovácích, kteří jsou také v této statistice uváděni jako významná národnostní menšina. Ale Ukrajinci, Rusové, Vietnamci - významné národnostní menšiny, více než 4 % obyvatel tvoří cizinci.

A nemyslím si, že by naše země byla známa v zahraničí jako stát, kde dochází ke konfliktům mezi majoritní populací a těmito národnostními menšinami. Já si myslím, že u naprosté většiny z těchto lidí došlo k jejich dobré integraci do naší společnosti, a bych byl velmi rád, kdyby tomu bylo i nadále. To napětí vzniká samozřejmě v okamžiku, kdy dneska do Evropy ve velkém množství přicházejí lidé, kteří přicházejí z oblastí, které jsou velmi kulturně a nábožensky odlišné. Jsou velmi kulturně a nábožensky odlišné od těch zkušeností, které zatím máme s těmi cizinci, kteří k nám přišli například za posledních 25 let, usadili se tady a integrovali. Současně vedle této odlišnosti vidíme, jak často se nepovedla integrace těchto lidí v zemích západní Evropy. Tohle jsou dva faktory, které myslím stojí za to, abychom o nich dále diskutovali.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane premiére, já vím, že otázka byla delší, ale také musím být spravedlivý na ten čas.

Ještě před dalším interpelujícím budu konstatovat došlou omluvu z dnešního jednání: od 14.30 do 19.30 hodin, a to paní místopředsedkyně Jaroslavy Jermanové.

Pokračujeme interpelací pana poslance Petra Bendla, ale nevidím ho tady, takže jeho přihláška propadá. A postupujeme tedy k interpelaci pana... (Jmenovaný přibíhá do sálu.) Ne, už je tady. Už je tady, takže stihl jste to. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dovolte mi, abych se na vás obrátil s ústní interpelací týkající se uprchlických kvót. Podle existující analýzy Ministerstva vnitra bylo hlasování kvalifikovanou většinou v této věci na úrovni ministrů vnitra v rozporu s evropským právem. Ministr vnitra tady tvrdil, že má jasnou analýzu v tom, že Evropská unie jednala v rozporu s právem. V důsledku toho možná i premiér Slovenska řekl, že se v tomto ohledu obrátí na Evropský soud. Chci vědět, zdali tak učiní i Česká republika, anebo nikoliv. V případě že nikoliv, prosím o odpověď proč, jestliže jsme byli poškozeni na právech a takováto analýza na Ministerstvu vnitra existuje, proč tak nechcete učinit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, i za dodržení času, a pan premiér odpoví panu poslanci Bendlovi. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Jak jsem byl informován, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, panem ministrem vnitra, dnes se uskutečnila další jednání evropských ministrů vnitra. Předmětem jednání nebylo zavedení trvalých kvót v rámci přerozdělovacího mechanismu v Evropské unii a zdá se, že debata, která se vede v Evropské unii, směřuje k tomu, že by diskuse o permanentních kvótách měla být otevřena teprve tehdy, až budou vyhodnoceny zkušenosti z toho mimořádného relokačního mechanismu, který byl schválen.

Já myslím, že je potřeba odlišit dvě věci: mimořádný mechanismus, který byl projednáván už dvakrát. V tom prvním případě bylo dohodnuto, že státy nebudou mít povinné příspěvky, a byly vyzvány, aby se dobrovolně přihlásily k solidaritě. A u toho prvního mechanismu Česká republika dobrovolně nabídla, že se postará o zhruba 1 500 uprchlíků na našem území. Pak se jednalo o druhém mimořádném mechanismu přerozdělení. My jsme navrhovali opět, aby tady nebyly povinné kvóty, aby jednotlivé země měly možnost dobrovolně a svobodně se vyjádřit ke svému příspěvku. V tom druhém případě tento náš názor nebyl přijat a došlo k hlasování na Radě ministrů vnitra a Česká republika hlasovala proti, společně se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem. Z těchto čtyř zemí pouze jedna země, a to Slovensko, avizovala, že podá žalobu na toto rozhodnutí Evropské rady. Zatím žádná jiná země takovýto postup neavizovala.

To, co pokládám za důležité, je, abychom byli schopni v té evropské debatě, která se vede, prosadit racionální, kvalifikovaný přístup k řešení příčin migrační krize. My ztrácíme i tady v České republice obrovské množství času debatou o kvótách, ale bohužel to se dělo i v uplynulých měsících na evropské úrovni, místo toho, aby se řešily příčiny, nikoliv následky toho obrovského migračního proudu, který tady je.

Česká republika bude postupovat v příštích měsících tak, abychom si udrželi maximálně silný vyjednávací potenciál pro to, abychom buď vytvořili blokační menšinu proti zavedení permanentních kvót, nebo přesvědčili naše partnery v Evropské unii, že to není správná cesta, tak aby takovýto návrh vůbec na jednání ministrů vnitra předložen nebyl. Ta diskuse jednoduchá nebude. My jsme přesvědčeni o tom, že jsou tady věcné důvody, proč by kvóty neměly být zaváděny, zejména proto, že země, které jsou tranzitními zeměmi migrace, nebo vůbec ani nejsou tranzitními zeměmi migrace, tak nemají status cílových zemí, do kterých se chtějí uprchlíci dostat. Cílovou zemí je dneska Německo a asi některé další bohatší státy Evropské unie a my nevíme, jaký mechanismus by vůbec Evropská komise chtěla zvolit pro to, aby tyto lidi zřejmě násilím přesunula do států, kam oni nechtějí.

Ona samozřejmě celá ta diskuse se také týká ekonomické složky současné migrační vlny, protože část těchto lidí neprchá před válkou, ale využívá té velké migrační vlny k tomu, aby snáze mohli migrovat v rámci svých ekonomických důvodů. A tam už vůbec kvóty nedávají smysl v případě, že by tito lidé byli součástí azylového řízení, tam už vůbec nedává smyslu nějaká relokace.

Čili postup naší vlády bude takový, že teď budeme jednat. Nechceme používat jako vyjednávací argument hrozbu žalobami tak, jak to učinilo Slovensko.

A dovolte mi ještě jednu věcnou poznámku. V případě, že by Slovensko v té žalobě uspělo, tak ty důsledky se týkají všech členských zemí Evropské unie bez ohledu na to, jestli žalobu podal jeden stát, nebo jestli tu žalobu podalo několik států. Výsledky a důsledky by se týkaly všech členských zemí. Tady není možné se domnívat, že tím, že jeden stát podá žalobu, že si vysoudí nějakou výjimku pouze sám pro sebe. Ta věc bude hodnocena a důsledky toho hodnocení se promítnou stejně pro všechny členské státy, ať už podaly žalobu, nebo nepodaly.

Čili my nepatříme mezi ty země, které by se rozhodly jít touto cestou. O to intenzivněji budeme jednat s našimi partnery v rámci Evropské unie a budeme se snažit je přesvědčit o tom, že kvóty řešení nejsou, že řešení je společná ostraha schengenských hranic. A i tady chceme podniknout konkrétní krok. Česká republika se bude podílet velmi intenzivně na pomoci Maďarsku při vnější ochraně schengenské maďarské hranice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Pane premiére, vy jste premiér Slovenska, nebo České republiky? Čí vlastně jste tedy premiér? Vy se schováváte za soudní řízení nebo za rozhodnutí premiéra jiné země, když máte prokazatelnou informaci, o které tady mluvil ministr vnitra, že Česká republika byla sice přehlasována, ale zcela v rozporu s evropským právem. Vy se nechováte jako premiér České republiky, ale chováte se jako náměstek premiéra Slovenska. Já bych od vás očekával, že budete hájit zájmy České republiky, a je evidentní, že se vám do toho z nějakých důvodů pro mne naprosto nepochopitelných prostě nechce. Nechcete, přestože víte, že Česká republika byla poškozena, a vy jste její premiér.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Premiér se chystá odpovědět na otázku. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Naopak já odmítám to, co zde navrhuje pan poslanec Bendl z ODS, abychom slepě sledovali politiku Slovenska. My přece máme vlastní zahraniční politiku. My nemáme politiku Slovenska. A Slovensko se rozhoduje na základě svého vlastního uvážení a také česká vláda se rozhoduje na základě svého vlastního uvážení v tom nejlepším zájmu České republiky. Naším cílem není dostat Českou republiku do izolace v rámci Evropské unie, ale naopak zajistit, abychom byli schopni naše argumenty prosazovat. Jaký by mělo smysl, abychom jednali způsobem, který nám znemožní komunikaci s dalšími členskými zeměmi prostě proto, že argumenty České republiky už nebudou poslouchány a nebudou brány vážně?

Naše vláda patřila mezi jediné čtyři vlády v celé Evropské unii, které hlasovaly proti povinnému mechanismu přerozdělení. Patřili jsme mezi čtyři vlády, které hlasovaly proti tomuto, a byli jsme součástí menšiny. To znamená, že většina rozhodla o tom, že bude realizován jednorázový relokační mechanismus. Nebyla poškozena Česká republika, ale nebyl prosazen názor, který prosazovala Česká republika a česká vláda a který prosazovala koneckonců i tato Poslanecká sněmovna, protože my jsme tam nejednali jenom sami za sebe, ale měli jsme i podporu v usnesení orgánů Poslanecké sněmovny.

To, co je ale klíčové, není 1 500 nebo 3 000 lidí, kteří budou do České republiky eventuálně navrženi k tomu, aby tady absolvovali azylové řízení v rámci jednorázové relokace. To, co je klíčové, je trvalý přerozdělovací mechanismus, o kterém se teď povede debata v Evropské unii a který by schválen být neměl. Na to musíme nasadit všechny síly. Jednorázový mechanismus je něco, co odezní. Trvalý přerozdělovací mechanismus by tady zůstával dlouhé roky (upozornění na časový limit.) a byl by mimo pravomoc české vlády.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme pokračovat další interpelací pana poslance Reného Čípa ve věci krádeže prezidentské standarty. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, interpeluji vás ve věci krádeže standarty prezidenta republiky neznámým pachatelem, resp. jistou skupinou, která sama sebe považuje za rádoby umělce. Dle mne se jedná jednoznačně o trestný čin, neboť byla způsobena škoda vyšší než 5 000 korun. Nechci zde spekulovat o další hypoteticky způsobené škodě, ke které tímto činem došlo, neboť tento akt nepochybně poškodil dobré jméno jak prezidenta, tak České republiky i orgánů, které mají zajišťovat bezpečnost Pražského hradu.

Žádám vás o informace, zda byla přijata taková opatření, aby se podobná věc v budoucnu již neopakovala ani na Hradě či v jiných budovách spojených s reprezentativní funkcí státu, jako je sídlo vlády, ministerstva, Poslanecká sněmovna či Senát apod. Je třeba vzít také v potaz, že příště by nemuselo jít jen o krádež státního symbolu, ale někdo by mohl selhání bezpečnostních složek využít případně i k jinému, horšímu činu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě než dám slovo panu premiérovi, dovolte mi, abych přivítal na galerii pracovní delegaci Česko-indonéské obchodní komory, jmenovitě paní Ivy Li. Pěkně vás vítám. (Poslanci povstávají a potleskem zdraví delegaci.)

Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem přesvědčen o tom, že politici ani když mluví v parlamentu, tak tady nejsou od toho, aby určovali, kdo spáchal trestný čin a kdo trestný čin nespáchal. Takže se omlouvám, ale já se tady skutečně nebudu vyjadřovat k tomu, co se odehrálo na Pražském hradě, a nebudu se snažit to kvalifikovat z pohledu trestního zákona. Od toho je tady policie, od toho je tady státní zastupitelství. Oni musí posoudit, jestli došlo ke spáchání trestného činu, nebo ne a jestli tedy v této věci bude zahájeno trestní řízení, nebo ne.

Jak jistě víte, Policie České republiky informovala o tom, že se touto věcí zabývá. To znamená, policie jedná, koná a je na jejích orgánech, aby poskytly veřejnosti dostatečné informace, protože já jako předseda vlády nejsem informován o průběhu jednotlivých trestních řízení, která jsou vedena v České republice. Takže tu kvalifikaci musí učinit policie, musí učinit státní zastupitelství o tom, jestli je to trestný čin, nebo přestupek. V případě, že tady bude trestní řízení, tak o vině či nevině musí v konečném důsledku rozhodnout nezávislý soud.

Už jsem tady mluvil dnes na interpelacích o reakci ze strany Kanceláře prezidenta republiky. Myslím, že ta reakce byla v zásadě adekvátní vzhledem k tomu, že skutečně šlo o čin, který narušil bezpečnostní opatření na Pražském hradě. Myslím si, že každý z nás si mohl klást otázku, jak je vlastně zajištěna bezpečnost prezidenta České republiky, když lze realizovat takovouto akci, jakou jsme viděli s vlajkou prezidenta republiky.

Myslím si, že lze tento krok interpretovat různým způsobem. Lze ho podle mého názoru interpretovat jako drsnou recesi. Myslím, že to je téma pro diskusi, kde končí svoboda slova a kde už nastává něco, co poškozuje symboliku státu, se kterou se většina občanů České republiky identifikuje. Domnívám se, že když se podíváme na tento čin, tak jde skutečně o drsnou recesi, která je pravděpodobně na hraně toho, co je běžně v České republice představitelné.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. Pan kolega Číp se hlásí o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec René Číp: Můj dotaz nebyl v podstatě směřován na nějakou právní kvalifikaci nebo zda se jednalo o trestný čin či přestupek, to necháme skutečně orgánům činným v trestním řízení. Můj dotaz byl jednoznačně směřován na to, jestli a jaká byla učiněna opatření, aby k takovým činům už nedocházelo. A to na vládních i jiných oficiálních budovách, aby nedocházelo ke znevažování těchto státních symbolů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér se chystá odpovědět na doplňující otázku. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Myslím, že i Úřad vlády se čas od času setkává s podobnými pokusy o demonstraci politického postoje například tím, že aktivisté se snaží vylézt na střechu Úřadu vlády nebo je snaha rozvinovat různé transparenty atd. Myslím, že my jsme země, která velmi dbá na svobodu slova a na svobodu projevu. A já bych nechtěl zase, aby přehnaná bezpečnostní opatření vedla k tomu, že tato svoboda slova a projevu standardním způsobem nebude moci být v České republice realizována.

Myslím, že určitě ochranná služba, hradní stráž i vzhledem k tomu, že muselo dojít k personálním výměnám, bude věnovat mnohem větší pozornost ostraze areálu Pražského hradu, a předpokládám, že tam, kde funguje ochranná služba v rámci státní správy, tak sledují ten vývoj, sledují, co se stalo, a přijmou příslušná - a zdůrazňuji adekvátní - opatření. Myslím, že zase by ta reakce neměla být příliš přehnaná.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády a budeme pokračovat interpelací pana poslance Martina Lanka ve věci ochrany českých státních hranic. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Hezké dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Vážený pane předsedo vlády, já bych vás chtěl interpelovat ve věci ochrany českých státních hranic. Pravděpodobně se asi shodneme na tom, že imigrační krize jen tak neskončí. Já rozhodně nevěřím Evropské unii, že bude schopna zabezpečit vnější hranice Schengenu proti nelegálnímu pronikání imigrantů. V takovém případě je ale nutné, aby ochranná opatření přijala samotná Česká republika. Zvláště když okolní státy už to dělají. Já vítám, že se armáda připravuje posílit policisty při ochraně státní hranice. Před 14 dny jsme ale pořádali ve Sněmovně seminář k ochraně státních hranic za účasti všech příslušných ministerstev. Padl tam jeden důležitý závěr. Armáda není schopna bránit a chránit hranice dlouhodobě. Na hranice může být nasazena maximálně půl roku. Pak už by to ohrožovalo její schopnost plnit závazky NATO nebo výcvik. Ohrozilo by to i její schopnost pomáhat například u povodní. Navíc armáda tu zkrátka není primárně od toho, aby hranice chránila. Má jiné úkoly, a ochranu hranic proto musíme řešit jinak.

Pokud tedy existuje vysoce reálné riziko, že imigrační krize bude pokračovat, budeme na ochranu hranic potřebovat dlouhodobé opatření, které je ochrání permanentně. A na to bychom se měli připravovat už teď. My například navrhujeme, aby byla opět zřízena pohraniční policie České republiky o síle přibližně 3000 příslušníků a aby je doplnila technická ochrana hranic například pomocí dronů a elektronických technologií pro monitoring pohybu osob.

Teď k mé otázce. Jaká systémová opatření přijme vláda na dlouhodobou ochranu státních hranic? Tato jsou podle našeho názoru nutná, pokud nemáte, pane premiére, nějaké exkluzivní informace, že tu imigrační krize už příští rok nebude. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci a pan předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka odpoví. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především je potřeba rozlišit opatření na vnějších schengenských hranicích a na hranicích mezi jednotlivými členskými zeměmi, které jsou součástí schengenského prostoru. Já jednoznačně pokládám existenci Schengenu za velkou výhodu zejména pro země, jako je Česká republika. My jsme stát, který je ve střední Evropě, sousedíme s celou řadou dalších zemí schengenského prostoru. To, že máme volný pohyb, je výhoda nejenom pro občany, ale je to samozřejmě velká výhoda i pro podnikatele. Naše země, která je orientována na export, to znamená, potřebujeme vyvážet zboží a služby, které u nás vytváříme, tak životně potřebuje schopnost rychle, levně překračovat hranice mezi státy, do kterých to zboží vyvážíme. Jakékoliv zhoršení situace uvnitř Schengenu, jakékoli budování bariér, kontrol, prohlídek uvnitř schengenského prostoru je něco, co poškodí jak naše občany, tak to poškodí dlouhodobě i naše podnikatele a zaměstnanost v České republice. Takže Schengen je pro nás výhoda a bude zájmem České republiky a je to jednoznačně priorita české vlády udržet schengenský prostor uvnitř plně prostupný pro občany Evropské unie, kteří mají právo se po schengenském prostoru pohybovat. Čili udržet Schengen, nezadrátovat vnitřní hranice Schengenu, nenastavět tam znovu pohraniční kontroly, které by brzdily život uvnitř schengenského prostoru.

Druhá věc je vnější hranice schengenského prostoru. Naopak, tam ta situace se musí změnit. V celé řadě zemí není dostatečně zajištěna ochrana vnější schengenské hranice. To je jeden z důvodů, proč migrační proud způsobil takový chaos v Evropské unii v uplynulém roce.

Jednoznačně souhlasím s tím, že migrační krize letos neskončí. Určitě se můžeme setkat a setkáme se s ní i v roce 2016 a musíme společně v Evropě udělat všechno pro to, aby ten migrační proud v příštím roce byl slabší. Máme na to několik měsíců, kdy se dá očekávat, že přes zimu se tlak na migraci sníží, a my musíme připravit opatření pro příští rok tak, aby ten migrační tok byl slabší. Mimo jiné to zahrnuje posílení vnější hranice Schengenu. A já jsem strašně rád, že Evropská unie spustila druhou fázi námořní operace mezi Itálií a Libyí, která už je přímo zaměřena na zasahování proti lodím pašeráků lidí. To je krok správným směrem. Stejně tak si myslím, že je pozitivním krokem z hlediska ochrany vnější hranice Schengenu i to, že se domlouváme s Maďarskem na tom, že Česká republika pomůže při ostraze vnější hranice Schengenu v Maďarsku.

Pokud jde o situaci u nás, v České republice, my jsme v průběhu migrační krize posílili ochranu naší hranice. Posílili jsme ji primárně zdroji Cizinecké policie a samozřejmě i prostřednictvím zdrojů dalších příslušníků Policie České republiky. Ukazuje se, že pro takováto opatření v příštích letech budeme potřebovat větší množství příslušníků Cizinecké policie. A vzhledem k tomu, že skutečně problém s migrací není řešitelný v horizontu několika měsíců a je spíše řešitelný v horizontu několika let, tak vláda schválila koncepci posílení počtu příslušníků Policie České republiky. Každý rok budeme zvyšovat o několik set počet příslušníků a dojde i k navýšení počtu členů Cizinecké policie tak, abychom na situaci zvládání migrace byli lépe připraveni. Protože zase je rozdíl mezi kvalifikací, připraveností, znalostmi příslušníka Cizinecké policie nebo příslušníka pořádkové části policie, protože tam musí být určitá speciální výbava, speciální výcvik. Třeba i posílení jazykových dovedností apod.

Takže potřebujeme větší množství cizineckých policistů, ale samozřejmě v případě, že budeme realizovat mimořádná opatření na našich hranicích, a opět říkám, budeme je realizovat tehdy, pokud budou potřeba, nebudeme je realizovat jenom jako plané politické gesto, ale budeme je realizovat tehdy, pokud by došlo k zintenzivnění migračních toků přes naše hranice, jsme připraveni posílit ostrahu a jsme vzhledem k tomu, že není dostatek policistů České republiky, museli bychom příliš omezit služby policie uvnitř státu a to by zase mohlo zvýšit riziko kriminality, takže chceme posílit ostrahu hranic i příslušníky Armády České republiky. A já velmi oceňuji cvičení, ke kterému došlo, společné, policie a armády, protože ukázalo, že jsme schopni velmi efektivně a rychle posílit ostrahu hranice. Ale je to pouze dočasné opatření. Z dlouhodobého hlediska se musíme soustředit na vnější hranice Schengenu, nikoliv na uzavírání uvnitř Unie.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Lank se hlásí k doplňující otázce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Lank: Já jsem se v první chvíli lekl z toho vašeho projevu, že nemáte v plánu dělat v zájmu zachování volného pohybu osob na Schengenu a kvůli podnikatelským aktivitám vůbec nic. Tak to jsem rád, že jsem pak pochopil, že alespoň něco se dít bude. Nicméně to, co se děje teď, včetně toho společného cvičení, za které jsem rád, tak to je jenom taková ta reakce na imigranty, kteří tu jsou. A řeší se důsledky, a nikoli příčiny.

Já naprosto chápu to, že ta situace se musí prioritně řešit mimo hranice Schengenu, na té vnější hranici. Ale jsem rád, že jsem i slyšel, že je v plánu nabírat, zvyšovat počty policistů, a proto se zeptám ještě jednou, a opravdu konkrétně: Podle odborníků by bylo třeba obnovit skutečně pohraniční policii, a to o síle minimálně tří tisíc příslušníků. Chci se zeptat, jestli něco podobného je v plánu a jestli se případně zvažuje i technická ochrana státní hranice pomocí elektronických zařízení a případně dronů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, to byla doplňující otázka. Slovo má pan premiér. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já určitě nevylučuji, vážený pane poslanče, že Policie České republiky zlepší své vybavení různými mobilními kontrolními prostředky, ale rozhodně se nechystáme na hranicích České republiky, my nemáme žádnou vnější hranici Schengenu, čili nechystáme se na hranicích České republiky budovat nějaká trvalá technická opatření. Chceme ale zlepšit připravenost, počty a vybavení příslušníků Cizinecké policie. Myslím, že to, co se teď odehrává, je jasná pobídka k tomu, abychom nepodceňovali roli Cizinecké policie. Nechystáme se budovat nějaké speciální složky pohraniční stráže. Znovu zdůrazňuji, takováto opatření mají smysl na vnější hranici Schengenu. Tam jsme už navrhli jako Česká republika, podpořili jsme návrh na to, aby vzniklo něco jako společná evropská pohraniční strážní služba, a jsme připraveni do takovéto strážní služby vyslat své experty nebo tam vyslat naše policisty či vojáky, pokud by to bylo potřeba. Takže speciální složky nikoliv, posílení Cizinecké policie, zlepšení jejího vybavení ano, trvalá technická zařízení nikoliv, ale je potřeba, aby se posílila ochrana vnější schengenské hranice.

A pokud jde o tu orientaci na příčiny řešení migrační krize, to, co teď je potřeba nejrychleji, tak je zlepšit potravinovou pomoc lidem, kteří jsou v uprchlických táborech, poskytnout jim lepší péči, zejména když víme, že nás čeká další zima a že v těch uprchlických táborech je v tuto chvíli několik milionů lidí. Je 10,5 milionu lidí, kteří utekli ze svého domova v rámci války v Sýrii, z toho zhruba 6 milionů lidí je vystěhovalých v rámci Sýrie, 4 miliony Syřanů jsou v uprchlických táborech v Jordánsku, v Turecku a v Libanonu. Čili o tyto lidi se musíme postarat. A jestliže OSN docházejí peníze na potravinovou pomoc, tak jsem rád, že Evropská unie se dohodla, že tam ty finanční prostředky významně navýšíme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi a budeme pokračovat další, již osmou interpelací pana poslance Jiřího Valenty ve věci odpovědnosti vlády k Poslanecké sněmovně. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, opravdu vám nevadí tristní míra neúčasti ministrů vaší vlády nejen na poslaneckých interpelacích? Padlo to zde ve Sněmovně již několikrát, avšak skutečně mi nedalo, abych se vás jako hlavy exekutivy nezeptal přímo a před veřejností také nepožadoval vaši přímou odpověď.

Rozumím tomu, že ministři mohou mít v ojedinělých případech závažné důvody k neúčasti, ale např. jejich dnešní masová absence se již vymyká zdravému rozumu a poměrně přesně ilustruje přístup koaliční vlády k zákonodárnému sboru. Domnívám se, že v jistém smyslu paralyzuje i činnost Sněmovny a nabourává principy Ústavy, na kterých je náš státní systém s přesně vyváženou dělbou moci vybudován. Fakt, že na začátku projednávání odmítnutých písemných interpelací zde seděl osamocený ministr Jurečka, byl smutnou ilustrací úvodu dnešního jednacího dne. Následně chyběli ministři i u dalších bodů jednání Sněmovny, které měli garantovat, a schůze tak musela být přerušena. Jak tragikomické, ale i trestuhodné. O ústních interpelacích raději ani nemluvě. Býváme připraveni interpelovat, neboť ke své práci často potřebujeme okamžitou ministerskou reakci. Sněmovní aparát také pracuje, ale vše vychází nazmar. Hodina činnosti Sněmovny, běžně absencemi ministrů promarněná, vychází daňového poplatníka přibližně na 560 tisíc korun. Když už je ale dotazy poslanců, a dokonce ani vlastní body jednání nezajímají, není důležitým alespoň ten ekonomický aspekt? Jindy jsme totiž nuceni na občanech často až nesmyslně šetřit, o čemž by mohl pohovořit ministr Babiš, ale ten tady ostatně není a také by zde býti měl.

Pane premiére, zkuste prosím s tímto nelichotivým stavem pracovní morálky ministrů vaší vlády něco udělat, ať už zde nemusíme řešit jejich despekt ke Sněmovně, potažmo k občanům, ústavnímu pořádku či hospodárnosti. Jde ale také o prostou slušnost ke kolegům, kteří chtějí pro lidi skutečně něco nikoli deklaratorně udělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan premiér se chystá odpovědět na interpelaci. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, já se snažím, abych na interpelacích nechyběl, nicméně svou přítomností nemohu nahradit potenciální neúčast dalších členů vlády na interpelacích na ministry. Nicméně určitě jsem připraven na nejbližším zasedání vlády, která se sejde v pondělí, to téma otevřít. Čili budu mluvit s kolegy a určitě je požádám, aby věnovali mnohem větší pozornost interpelacím na ministry. Já jsem tu byl také v pozici opozičního poslance v této Sněmovně a také mě štvalo, že když jsem chtěl interpelovat ministra a byl jsem vylosován, to znamená, měl jsem to štěstí, že na mě došlo v nějakém pořadí, tak ten ministr tady nakonec nebyl. Takže určitě jsem připraven o tom s ministry mluvit a požádám je, aby tady byli častěji přítomni na jednání Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi, pan poslanec Valenta se hlásí k doplňující otázce. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Pane premiére, děkuji vám za odpověď. Vaše odpověď mi prozatím stačí a budu tedy rád, jestli to dopadne ve prospěch nejen Sněmovny, ale i občanů České republiky, kteří opravdu přes své poslance některé informace nezbytně potřebují, zejména tu okamžitou reakci kompetentních ministrů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Valentovi, pan premiér nebude dále hovořit. Pokročíme k interpelaci č. 9 a to je interpelace paní poslankyně Strnadlové ve věci cesty do USA. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Strnadlová: Dobré odpoledne, dámy a pánové, pane předsedající. Pane premiére, v uplynulém měsíci jste již podruhé navštívil Spojené státy americké. Vzhledem k tomu, že ve sdělovacích prostředcích jsou vždycky zprávy spíše jen kusé, chtěla bych vás požádat, jestli byste nás mohl o výsledcích této své cesty informovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za velmi efektivně přednesenou interpelaci. Pan premiér jistě rád využije svého času, aby informoval o výsledku cesty. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem navštívil Spojené státy podruhé v rámci roku a půl, kdy zastávám funkci předsedy vlády. Nebyla to bilaterální návštěva, ale zúčastnil jsem se dvou summitů, které organizoval prezident spojených států ve spolupráci s generálním tajemníkem OSN, a to vlastně na pozadí konání Valného shromáždění Organizace spojených národů.

Chtěl bych především poznamenat, že pravděpodobně i v důsledku toho, že letos OSN oslavilo 70 let od svého založení, tak zastoupení hlav států ať už na úrovni premiérů, nebo prezidentů na Valném shromáždění OSN a na doprovodných akcích, které ho provázely, jako byly ty dva summity, kterých jsem se zúčastnil já osobně, tak bylo skutečně velmi významné a skutečně reprezentativní. Mě to potěšilo, protože si myslím, že to ukazuje, že roste, přece jenom o něco roste prestiž Organizace spojených národů, a pokud poroste také její význam, tak to pro stabilitu ve světě je dobrá zpráva. Pevně věřím, že silné zastoupení bude i na dalších Valných shromážděních OSN, a my jsme připraveni jako vláda České republiky přípravě naší účasti a naší reprezentace věnovat v příštích měsících zvýšenou pozornost tak, abychom ta Valná shromáždění OSN dokázali diplomaticky maximálně využít ve prospěch České republiky.

První summit, kterého jsem se zúčastnil, byl summit, který se týkal boje proti ISILu, proti Islámskému státu. Česká republika je součástí koalice států, které se daly dohromady proto, aby bojovaly s Islámským státem. Těch zemí je něco přes 60. Na tom summitu byly přijaty tři další země, které rozšířily tuto koalici, ale především ten summit byl možností, jak slyšet názory nejenom Spojených států a dalších zemí, ale především zemí z arabského světa, ze severní Afriky, z těch zemí, kde přímo Islámský stát působí, kde mají zkušenosti s bojem proti terorismu, které jsou koneckonců, ty země, velmi často také zdrojem současné migrační vlny. Já to setkání pokládám za velmi užitečné, protože tam došlo i k určité koordinaci států, které jsou součástí této koalice.

Měl jsem možnost diskutovat o příspěvku České republiky s viceprezidentem Spojených států panem Bidenem. Musím říci, že Spojené státy ocenily fakt, že Česká republika dodává munici do Iráku, a to kurdským bojovníkům a také irácké vládní armádě. Náš příspěvek rozhodně není zanedbatelný. My jsme už dodali jednu dodávku munice v loňském roce, další dodávka je v letošním roce připravena k transportu a v tuto chvíli Ministerstvo obrany zvažuje možnost, že bychom dodali bojovníkům proti Islámskému státu do Iráku pravděpodobně naše samopaly, tzn. byla by to řekněme třetí forma pomoci, kterou bychom v krátkém čase poskytli. Irácká strana - měl jsem možnost mluvit také s iráckým premiérem - ocenila fakt, že Česká republika realizuje prodej letounů L-159 do Iráku, že se podílíme na školení iráckého personálu. Irák má zájem o to, abychom se podíleli na školení jejich policistů, čili i tato složka naší pomoci je vnímána pozitivně.

A koneckonců je tady ještě třetí forma pomoci. Česká republika se intenzivněji zapojila do ochrany vzdušného prostoru těch zemí NATO, které nemají vlastní nadzvukové letectvo, a nahrazujeme při ochraně vzdušného prostoru země, které přímo zasahují na Blízkém východě při náletech proti Islámskému státu. Takže teď jsme se mimořádně účastnili air policingu nad Islandem a umožnili jsme tím, aby tato kapacita byla využita právě v boji proti bojovníkům Islámského státu.

To druhé setkání bylo také velmi důležité. Týkalo se účasti České republiky v misích OSN. Jsem rád, že jsem mohl informovat o tom, že Česká republika poté, kdy byla v minulých letech v této věci hodně pasivní, je připravena se do misí OSN vrátit. Konkrétně chceme vyslat naše vojáky do mise OSN v Mali a tam velmi úzce spolupracujeme s holandskou armádou, tzn. budeme součástí jednotky společně s holandskými vojáky. A já pevně věřím, že návrat do misí OSN bude také pozitivní zprávou o České republice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére. Ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Strnadlová: To ani nebude doplňující otázka. Já jen s povděkem a velmi ráda slyším, že se OSN zapojuje do bojů proti Islámskému státu, protože ve sdělovacích prostředcích to tak jasné nikdy není. A pokud to skutečně nebudeme dělat, tak by mohlo být nebezpečí, že už se 71. narozenin OSN třeba ani nedožije. Takže můžeme jenom držet palce. Děkuji. Nepotřebuji odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Strnadlové. Pan premiér tedy nebude doplňovat svou odpověď.

Přejdeme k 10. interpelaci, to je interpelace pana poslance Radima Fialy ve věci referenda o vystoupení z Evropské unie. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, kolegové, kapitulace vaší vlády v Bruselu byla stejně tak hanebná jako předvídatelná. To, že diktát Bruselu vůči naší republice přesáhl všechny meze, bylo jasné již před časem. Proto hnutí SPD již od svého vzniku opakovaně žádalo vaši vládu a Poslaneckou sněmovnu o vypsání referenda o vystoupení z Evropské unie. Občané této země by měli mít právo rozhodnout o naší budoucnosti, o tom, zda se staneme multikulturní provincií Bruselu, anebo zda si zachováme svou vlastní identitu, zda chceme ochránit naši státnost a svobodu před bruselským o nás bez nás a invazí ilegálních imigrantů.

Protože se vaše vláda a vaši poslanci postavili proti svobodě volby českých občanů a protože jste opakovaně hlasovali proti tomuto referendu, spustilo hnutí SPD před několika dny petici za referendum o vystoupení z Evropské unie. Tuto petici již podepsalo mnoho desítek tisíc občanů. Proto vás, pane premiére, tady žádám, abyste na její znění reagoval. Cituji: Schválení povinných kvót pro přerozdělení imigrantů Evropskou unií představuje zásadní porušení suverenity a nezávislosti České republiky. Jde o akt srovnatelný s událostmi z března 1939 a nebo srpna 1968. Po tomto násilí k právům naší země bude následovat útok na demokratická práva a svobodu občanů. Půjde především o znemožnění referenda jako projevu vůle občanů. Je dnes zřejmé, že probíhá cílená destrukce českého státu. Politické hnutí SPD již třikrát prosazovalo v Parlamentu České republiky přijetí ústavního zákona o referendu o vystoupení z Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, vypršel vám čas k položení otázky a tu můžete doplnit v té další části.

 

Poslanec Radim Fiala: Dobře, děkuji. Doplním v další části. Já, protože, jak už jsem řekl, na tu petici reagovalo několik desítek tisíc českých občanů -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, nezlobte mě. (S úsměvem.) Musím vás vést k věci. Pan premiér jistě odpoví, ale požádám ho o strpení, než přečtu omluvy došlé předsedovi Sněmovny. Omlouvá se pan poslanec Vilímec, dále se omlouvá paní poslankyně Lorencová, pan poslanec Plíšek, pan poslanec Vyzula a pan poslanec Pražák. Tolik tedy další omluvy z dnešního odpoledního jednání.

Na položenou otázku může pan premiér nyní odpovědět.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já si nemyslím, že by docházelo k nějaké destrukci státu. Naopak stát konečně po roce a půl obnovuje své funkce. My se snažíme, abychom zlepšili fungování veřejných služeb, aby se lidé mohli spolehnout na policii, aby tady fungovalo stabilně zdravotnictví, aby se zlepšovaly sociální služby. Já myslím, když se zeptáte občanů, tak vám těžko mohou tvrdit, že by se stát v naší zemi rozpadal. Možná před třemi čtyřmi lety, kdy byly realizovány plošné škrty, které do značné míry destruovaly schopnosti státu, tak se stát skutečně rozpadal, erodoval, v řadě funkcí nebyl schopen plnit to, co od něj občané očekávají. To, že v souvislosti s rostoucími riziky v okolí Evropy posilujeme třeba i armádu, bezpečnostní služby nebo policii, je signálem naopak toho, že stát je vědom si své odpovědnosti, např. za tu oblast bezpečnosti občanů.

Nemyslím si, že bychom naše občany měli poškozovat tím, že budeme vystupovat z Evropské unie. Členství v Evropské unii nám dává velké možnosti pro hospodářskou a sociální stabilitu. Já nevím o tom, že by kromě Velké Británie v nějaké zemi Evropské unie byla vedena vážná diskuse o tom, že by měla vystoupit z Evropské unie. Naopak vím o tom, že v našem okolí, ať už na východě, nebo na jihovýchodě, existuje řada států, které usilují o to, aby se členy Evropské unie staly a posílily tím svoji stabilitu a zlepšily tím své vyhlídky na prosperitu.

Jak už jsem tady zmínil v jedné z interpelací, naše země je státem a byli jsme jím i za první republiky mezi válkami, státem, který byl hodně orientován na obchod, na export svého zboží a služeb. To, že jsme a máme možnost být součástí evropského trhu, výrazně zvýšilo možnosti našich firem vyrábět a zaměstnávat lidi. To, že jsme se stali součástí Evropské unie, tak podle všech dostupných analýz zvýšilo množství investic, které přicházejí do České republiky. Já tady nechci mluvit o takových věcech, které už pokládáme za samozřejmé, jako je možnost volného pohybu po celém schengenském prostoru nebo třeba možnost studentů z České republiky za recipročních podmínek studovat v zahraničí apod. Ale chci zmínit ty klíčové faktory, které jsou důležité pro život našich lidí a pro kvalitu života našich lidí, a tím je podle mého názoru otázka zaměstnanosti, hospodářského růstu, sociálních standardů. Řadu z těch věcí, které dnes v České republice máme, máme díky tomu, že můžeme prosperovat, vyrábět, obchodovat volně po celé Evropské unii. Takže je myslím zřejmé - a pokud mám reagovat na tuto iniciativu - že tuto iniciativu jednoznačně odmítám.

Byla by to cesta nikoliv k prosperitě, ale byla by to cesta ke stagnaci a úpadku. Byla by to cesta do izolace České republiky. My naopak potřebujeme, abychom byli otevření, abychom byli společností, která je schopna komunikovat, vyměňovat si informace a argumenty, ne se uzavírat sama do sebe, ne se izolovat od zbytku světa.

Poslední poznámka. Já myslím, že je trošku paradoxní, jak reagují některá radikální hnutí na současnou krizi kolem migrace. Je přece jasné, že receptem na zvládnutí migrační krize není posílení nacionalismu, není uzavírání jednotlivých zemí a to, že se každý bude starat jenom sám o sebe. To prostě k ničemu nepovede. To, že se Evropa starala sama o sebe, nestarala se o to, co se děje v Sýrii, tak po čtyřech letech tahle metoda vedla k současné migrační vlně. Ne uzavírání se do sebe, izolace a růst nacionalismu, ale naopak větší spolupráce evropských zemí na řešení společných problémů, které máme.

Já jsem přesvědčen o tom, že migrace není jenom problém Německa, není jenom problém České republiky nebo Řecka, je to problém, který má celá Evropa, a celá Evropa musí hledat společné řešení, tak aby to mělo nějaký smysl. My jako Česká republika sami o sobě migrační krizi nevyřešíme, ale můžeme se podílet na společné evropské akci a tam má znovu naše členství v Evropské unii smysl. Už nemluvím o všech dalších aspektech, které se týkají zahraniční politiky, bezpečnosti, ale pokládám za důležité, že jsme členy Evropské unie. Myslím, že patříme do Evropy. Neměli bychom se z ní vydělovat. Jsme země ve střední Evropě a celá naše historie to potvrzuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Doplňující otázku pan poslanec Radim Fiala avizoval. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám, pane premiére, za částečnou odpověď. Chci vás požádat ještě o doplňující odpovědi. Je jasné z toho, jak mluví hlavní představitelé Evropské unie, například paní Merkelová, že Evropská unie tuto migraci podporuje. Řekla dnes i včera, že nehodlá migrační vlnu řešit vůbec nijak jinak, než jak ji Evropská unie řeší. Nevím tedy, a to bych vás chtěl požádat, jaké se dovoláváte akce Evropské unie, protože Evropská unie jenom dělá to, že nám sem uprchlíky posílá a přerozděluje je, nic jiného. To je podle mě všechno.

K tomu vašemu vyjádření, že státy se snaží vstoupit do Evropské unie, já mám informace jiné, kdy Norsko a Turecko svou přihlášku do EU stáhly, to znamená, že si nejsou jisty výsledkem a tím, co Evropská unie dnes dělá, stejně jako já. Co se týká volného pohybu, to bylo jenom to minimální.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas pro doplňující otázku. Pan premiér, jestli chce odpovědět. Ano. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že je zřejmé, co to je společná akce Evropské unie. Aktivity, které budeme schopni koordinovat pro to, aby se zlepšila situace v bezprostředním okolí Evropy, aby odsud lidé nemuseli takhle masivně utíkat do Evropy, aby tam mohli zůstat, a to jsou společné akce v oblasti zahraniční politiky. To je společné jednání s Tureckem, přes které prochází velká část uprchlíků do Evropy. To jsou společné iniciativy vedoucí ke smíru v Sýrii. To jsou opatření, která pomohou uprchlíkům v uprchlických táborech zlepšit jejich životní situaci. To jsou opatření, která budou zaměřena na to, aby se postavily na nohy ekonomiky zemí v severní Africe. Prostě všechna tato opatření, která můžeme realizovat tehdy, když spojíme síly, zkoordinujeme rozvojovou pomoc, zkoordinujeme diplomacii, zkoordinujeme aktivity v bezpečnostní oblasti, tak tohle všechno má potom smysl, abychom dělali na společné evropské úrovni a zaměřili se na severní Afriku, na východní Evropu, zaměřili se na Blízký východ a stabilizovali tam situaci. Tím míním společnou akci Evropské unie a míním ji taky ve smyslu operací proti pašerákům lidí, míním ji také ve smyslu společné ochrany vnější schengenské hranice, ale tam, pokud jde o společnou ochranu vnější schengenské hranice, tam jsme se bohužel ještě nedostali.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Pokračujeme interpelací pana poslance Adolfa Beznosky ve věci omezování podnikání. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážený pane premiére, krátký dotaz. Ve Sněmovně leží senátní návrh omezení otevírací doby v obchodech. Mělo by se to týkat některých vybraných svátků a prodejen, které mají více jak 200 metrů čtverečních, a pak nějaké výjimky. Koaliční rada v lednu 2015 toto projednala a rozhodla, že tento senátní návrh podpoří. V pondělí tento týden Občanská demokratická strana představila svůj podzimní program Rozbal to, ve kterém jsme se také věnovali otevírací době v obchodech s tím, že jedině majitelé mají mít právo rozhodnout o tom, kdy bude v jejich obchodě otevřeno.

Velmi mě těší, že sociální demokracie velmi pozorně sleduje aktivity Občanské demokratické strany a reagovala na to odpovědí, ve které se ovšem objevilo, že sociální demokracie bude prosazovat zavření obchodů i v neděli. Mé dotazy jsou jednoduché. Za prvé, jestli tento návrh tedy sociální demokracie jako pozměňovací návrh opravdu podá, toto rozšíření na neděli, případně jestli už jste o tom jednali v koalici a připravíte v tomto duchu vládní pozměňovací návrh. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Beznoskovi. Pan premiér odpoví na vaši otázku. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, ne. V neděli nechystáme žádné zavírací hodiny. Já myslím, že je to vcelku jednoduchá a jednoznačná odpověď.

Jednotlivé evropské země v tomto mají rozdílný režim. Jsou státy, kde je třeba v neděli převážně zavřeno, to se týká Rakouska. Jsou země, které mají jiná omezení. Je řada zemí v Evropě, které mají skutečně omezení prodejní doby, které se týká tamních svátků. Já osobně podporuji návrh, který tady leží v Poslanecké sněmovně bohužel už strašně dlouho, který předložil Senát. Je to návrh, který řeší zavírací dobu u státních svátků. Myslím si, že tam je regulace vhodná jak s ohledem na život zaměstnanců, kteří pracují v maloobchodní síti, tak i s ohledem na kulturu a život občanů České republiky. Myslím si, že tato regulace by nás spíše přiblížila civilizovaným zemím. Chápu, že jsou na to v Poslanecké sněmovně rozdílné názory, ale já osobně budu hlasovat pro to, aby byla omezena prodejní doba ve státní svátky. Myslím si, že omezení prodejní doby v neděli nikdo nenavrhuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Pan kolega Beznoska se hlásí k doplňující otázce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji pěkně, pane premiére, za odpověď. Jenom připomínám, že ve vašem materiálu Komentář ČSSD ke kampani ODS Rozbal to je uvedena v závorce i neděle, to znamená sociální demokracie ve svém materiálu píše, že zaměstnanci by měli mít volno o svátcích, pro které budete hlasovat, a v závorce i v neděli. Rozumím tomu tak, že to je jenom vzkaz, který nemá opodstatnění a nebude tedy realizován ve Sněmovně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ptám se, jestli pan premiér bude mít doplňující odpověď. Není tomu tak. Dostáváme se ke 12. interpelaci paní kolegyně Černochové.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo.

Vážený pane premiére, v úterý na zahájení jednání Poslanecké sněmovny jsem vyjádřila znepokojení nad postupem, který zvolil pan ministr Chovanec ohledně záležitosti, která se týkala fotomontáže, kterou jsme všichni viděli ve sdělovacích prostředcích. Bohužel jeho vyjádření, které bylo ve smyslu toho, že pan ministr sám zaúkoloval tajné služby, aby se jeho záležitostí zabývaly, ve mně vyvolalo pocit, že jednak nedůvěřuje jako každý jiný smrtelník Policii České republiky, která k tomu je příslušná, a jednak tedy, že zneužil svou pravomoc.

Chci se vás jako premiéra České republiky zeptat, jestli o této věci víte, že se obrací přímo jeden z ministrů přímo na zpravodajské služby, případně jestli vláda České republiky tuto záležitost projednávala. A třetí otázka. Jestli vy sám jste o této věci byl od pana ministra informován.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Černochové. Pan premiér se chystá k odpovědi. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, úkoly tajných služeb stanoví svým usnesením vláda, čili to jsou úkoly, které se týkají jejich zaměření, jejich působení. Nemám žádné informace o tom, že by pan ministr Chovanec úkoloval tajné služby ve věci, kterou zmiňujete, čili nemohu potvrdit, že by tady docházelo k něčemu, co vy jste nazvala porušování zákona. Mám informaci o tom, že pan ministr Chovanec dal podnět Policii České republiky, čili předpokládám, že to bylo ve formě příslušného trestního oznámení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Doplňující otázka paní poslankyně Černochové. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane premiére. Tak v tom případě vás ministr vnitra neinformuje o velmi podstatných věcech, protože včera za mnou pan ministr přišel do lavice, byli tam i další kolegové, kteří to slyšeli, a před těmito i přede mnou řekl, že se písemně obrátil s vaším souhlasem na Bezpečnostní informační službu. Takže někdo nám tady lže a já doufám, že to není premiér České republiky, ale jenom ministr vnitra.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan předseda vlády odpoví na doplňující otázku. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, to, že se někdo písemně obrátí na bezpečnostní službu nebo kohokoliv jiného, ještě neznamená, že úkoluje bezpečnostní službu nebo kohokoliv jiného. Myslím, že je v tom podstatný rozdíl. A pokud má paní poslankyně jakékoliv informace o tom, že by pan ministr Chovanec úkoloval bezpečnostní službu nad rámec oprávnění, která vyplývají z příslušných zákonů a usnesení vlády, může dát podnět kontrolnímu orgánu BIS nebo nějaké jiné bezpečnostní službě, aby se tou věcí zabýval. Ale pokud je zde uváděn jako údajný důkaz výrok pana ministra Chovance, že se písemně obrátil na službu, tak to nelze interpretovat jako úkolování služby. Byl bych rád, kdybychom byli v této věci přesní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére. Budeme rekordmani v interpelacích na předsedu vlády a to je třináctá interpelace - pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Věřím, že jsem nečekal, že na mě přijde řada.

Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, chtěl bych vás upozornit na další prodlužování a odklady při dostavbě rychlostní komunikace R7 Praha - Louny - Chomutov. V minulých dnech jsme se společně zúčastnili zahájení výstavby výrobního závodu společnosti Nexen, klíčového investora pro Ústecký kraj, který trpí výraznou nezaměstnaností. Opakovaně zde bylo slíbeno ze strany vlády, že dostavba rychlostní komunikace R7 je pro vládu prioritou. Chtěl bych se vás tedy zeptat, proč dochází k dalším odkladům, proč vaše sliby nejsou přetaveny ve skutečnost a prioritní dostavení této klíčové rychlostní komunikace R7 Praha - Louny - Chomutov.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Slova se ujme pan předseda vlády Bohuslav Sobotka, aby odpověděl na tuto záležitost. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, především jsem rád, že se podařilo zaplnit žateckou průmyslovou zónu díky investici, která je skutečně hodnotnou investicí pro Českou republiku. A nejde jenom o tuto investici, ale jde i o další firmy, které dneska v žatecké průmyslové zóně působí a vyrábějí tam. Měl jsem možnost také některé v minulých měsících navštívit a vím, že poptávka po tom, aby se dořešila výstavba rychlostní komunikace R7 je skutečně velmi silná.

Investice Nexenu je důležitá v tom, že během pěti let bude investováno více než 22 miliard korun. Vytvoří se kolem více než tisíce pracovních míst a bude skutečně vybudován velmi moderní výrobní závod na výrobu pneumatik. Je to investice zajímavá. Bude tam i výzkumné centrum. Bude to kvalifikovaná práce pro naše lidi, čili je to určitě dobře, že se tuhle investici podařilo získat navzdory tomu, v jakém stavu je teď aktuálně výstavba této komunikace.

My jsme také při jednání o investicích obecně, které získáváme, tak vždycky je ta otázka dopravní infrastruktury zmiňována, není to součást konkrétních smluv, které uzavíráme o investičních pobídkách, ale jsou to věci, na které se nás investoři vždycky ptají podobně, jako se ptáte vy.

Jestli mohu tady k té záležitosti R7, informace, které jsem získal z Ministerstva dopravy. Podle Ministerstva dopravy by se úseky R7 na Slánsku měly začít budovat v roce 2020 a dokončené by měly být v letech 2022 a 2023. Zároveň jsou v plánu některá zlepšení, jako například zkapacitnění obchvatu Panenského Týnce s realizací do roku 2017, zkapacitnění obchvatu Loun s výstavbou rovněž do roku 2017. Dále se počítá se zkapacitněním úseku R7 u Chlumčan, které by mělo začít v roce 2018. A realizace tříkilometrového úseku mezi Postoloprty a křižovatkou Bitozeves by měla být zahájena už příští rok. To je stručná informace o tom, jak vypadá situace na R7.

Samozřejmě bych zde mohl zmiňovat jednotlivé úseky tak, jak jsou připraveny. Jenom chci říci, že samozřejmě Ministerstvo dopravy tuto věc sleduje. Je to jedna z priorit vlády a Ministerstva dopravy. A chtěl bych především říci, že naším cílem je, abychom zajistili dostatek finančních prostředků na přípravu výstavby v jednotlivých úsecích tak, aby zbytečně příprava nevázla, a jakmile se dostaneme do fáze, kdy budou stavební povolení, tak abychom mohli v jednotlivých úsecích začít stavět.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Pan kolega Kučera položí doplňující otázku. I na to máme čas. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuju za odpověď panu premiérovi. Chtěl bych tuto otázku rozdělit na dvě části. Musím říct, že Ústecký kraj, samosprávy v Ústeckém kraji, jednotlivé obce skutečně dělají maximum pro to, aby dostavba rychlostní komunikace na území Ústeckého kraje byla v maximální možné míře uskutečněna co nejrychleji. Bohužel stejnou prioritu dostavby rychlostní komunikace R7 neklade Středočeský kraj. Skutečně bych tady chtěl požádat pana premiéra, aby se zaměřil zejména na tuto oblast. Když se pan premiér podívá, zaznělo to i v jeho odpovědi, je vidět naprosto výrazně odlišná připravenost právě na území Ústeckého kraje a na území Středočeského kraje, kde termíny jsou skutečně za zhruba deset až patnáct let. Poprosil bych pana premiéra, aby se zaměřil právě na Středočeský kraj a pomohl dostavbě rychlostní komunikace zejména na tomto úseku. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Pan premiér se chystá k doplňující odpovědi. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuju. Určitě i na základě dnešní interpelace si vyžádám od Ministerstva dopravy, vážený pane poslanče, podrobnější informaci o přípravě jednotlivých úseků po celé trase R7 a obrátím se na základě této informace na hejtmany jak Ústeckého, tak Středočeského kraje a požádám je o jejich vyjádření a stanovisko v tom, jak by se dala zlepšit spolupráce mezi vládou a těmito dvěma kraji, pokud jde o přípravu R7. Využiji této možnosti a upozorním při této příležitosti i na to, že to je důležitá priorita i ve vztahu k těm novým investicím, které získáváme do žatecké průmyslové zóny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi za doplňující odpověď. Vzhledem k tomu, že už nemáme dostatek času ani na položení poslední otázky, i tak jsme rekordmani v interpelacích na předsedu vlády, vyřídili jsme jich třináct, což nebývá zvykem za oněch devadesát minut, a budeme se po necelé minutě věnovat interpelacím na ministry vlády České republiky.

Požádám pana místopředsedu Gazdíka, aby se připravil, abychom nezdržovali ostatní kolegy, k položení otázky.

Pan ministr Němeček jako první interpelovaný ministr je připraven, už poslouchá a pan kolega Gazdík může. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo k první interpelaci poslanců na členy vlády ČR. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře zdravotnictví, i doslechl jsem se zvěsti o novele zákona č. 95/2004 Sb., o vzdělávání ve zdravotnictví. Z mého pohledu jde v tomto případě o nedomyšlenou redukci počtu tzv. základních lékařských oborů. Dovoluji si vás proto otázat se, pane ministře: Proč se vytváří systém, který je odlišný od většiny zemí Evropy a na jedné straně opomíjí jako základní některé specializační obory, které jsou standardně základními obory v rámci EU, a současně uvádí jako základní ty obory, které nejsou takto zakotveny ve většině zemí Evropy či EU? To je první otázka.

Druhá je, proč text zákona neodpovídá původnímu záměru zkrátit vzdělávání. Bude-li dosavadní základní obor definován prováděcím předpisem jako nadstavbový, dojde místo možného zkrácení vzdělávání z pěti na čtyři roky k prodloužení vzdělávání z šesti na sedm let. Děkuji vám za vaši odpověď, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Sněmovny za položené otázky, a to ještě v limitním čase. Pan ministr má právo na odpověď. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otevření tohoto tématu, a protože čas, kdy zákon, kterým se vnáší pořádek do systému dalšího vzdělávání, se pomalu, ale jistě blíží do Poslanecké sněmovny, tak já předpokládám, že řekněme těchto iniciativ bude přibývat, protože v okamžiku, kdy jsme se rozhodli, ne že ten systém chceme odlišit od toho, co je v Evropě - bohužel ten systém tak, jak se mezitím, v mezidobí za posledních mnoho, mnoho let rozkošatěl, tak jsme se stali my evropským unikátem, kdy máme prakticky nejvyšší počet lékařských oborů v Evropě, a když se to pokusím zjednodušit tak, aby i nelékaři a nezdravotníci jaksi si představili, o čem hovořím, tak jsme se dostali do situace, kdy máme skoro specialisty na palec na pravé noze, kteří už nesmí léčit palec na levé noze. A tady je třeba férově říct, že to nebyla jenom chyba bývalých garnitur Ministerstva zdravotnictví, které jaksi podléhaly poměrně účinnému tlaku odborných společností, slovutných pánů profesorů a docentů, kteří měli představu, že jejich obor musí být tím základním oborem, kteří se domnívali, že i když v něm pracují, když to přeženu, čtyři lékaři v republice, tak musí jít o základní obor, a v konečném výsledku to vedlo k tomu, že odborníci, kteří mají takto úzkou specializaci, tak v okamžiku, kdy k něčemu dojde a oni by třeba chtěli svou specializaci změnit, tak je to velký problém.

Další problém je samozřejmě se vzděláváním v rámci tohoto oboru, protože pracovišť, která jsou schopna je erudovat, není mnoho, a proto jsme se rozhodli do toho tzv. říznout a zkusit ten obor přiblížit tomu, co je ve většině evropských zemí, nicméně je třeba říct, že každá země to má trošku jinak, a chtěli jsme to trochu vrátit k systému, který jsme tady měli a který podle mého názoru byl skoro optimální, k systému první a druhé atestace. A došli jsme k tomu, že vracíme základní obory zhruba na tu úroveň, kde byly obory, z nichž se atestovalo jako z první atestace. Samozřejmě úplně to nešlo, protože medicína mezitím pokročila, a jsme si vědomi toho, že to samozřejmě vyvolává odpor, protože ti slovutní páni profesoři a docenti, kteří si svůj obor zafixovali, kteří donutili všechny lékaře z celé republiky chodit stážovat jenom na to jedno pracoviště, pokud možno stovky kilometrů od jejich bydliště, tak samozřejmě těm to bude vadit a ti budou využívat přirozeného respektu, který lékařská profese má, budou oslovovat jednotlivé poslance, senátory, aby s tím něco udělali a aby nedopustili, aby k něčemu takovému došlo.

Takže já chci za sebe říct, že povedeme určitě jak ve zdravotním výboru, tak na půdě této ctěné Sněmovny určitě poměrně dlouhé diskuse k tomuto, jsme připraveni naslouchat argumentům, které mají nějaký základ a nějaké ratio, na straně druhé ale pokud chceme systém zjednodušit, pokud ho chceme udělat přátelštější pro lékaře v rámci vzdělávání, tak prostě musíme ke změnám dojít a vždycky bude někdo, kdo s tím bude nespokojen. Toho jsme si vědomi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zdravotnictví. Pan kolega Gazdík se hlásí s doplňující otázce. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře, za velmi jasnou a takřka úplnou odpověď. Využiji toho ještě k jedné otázce, která mě trápí, a to je nedostatek zejména obvodních a zubních lékařů na území ČR, a jak jsem viděl analýzu, v příštích pěti až deseti letech se to dostane do velmi smutných čísel a velkých problémů. Ptám se, jestli i s tímto je nějak v té novele zákona počítáno, jestli i tady s tím se počítá, jak to změnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr rád odpoví na doplňující otázku. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Já chci poděkovat. Musím říct, že strašně děkuji a že hrozně rád chodím na interpelace, protože tady dostávám otázky z témat, kterými se teď zabýváme a která považuji za důležitá.

Začnu postupně těmi dvěma tématy, která pan poslanec otevřel. U praktických lékařů podle dat a čísel nemáme pocit, že by počet lékařů, kteří získají atestaci z praktického lékařství, byl sám o sobě nedostatečný. Myslíme si, že ten počet je v pořádku, nicméně problém je v tom, že mnozí z nich chtějí zůstat pokud možno v největších městech, chtějí zůstat v Praze, v Brně, event. v dalších městech, a zaznamenáváme skutečně problém, že není úplně jednoduché je dostat do odlehlejších regionů, pohraničních regionů, kde si naopak myslíme, že důležitost praktického lékaře je velmi významná. Samozřejmě naše možnosti jsou trošku omezené. Pryč jsou doby umístěnek a my se k tomu určitě vracet nechceme a musíme je nějakým způsobem pozitivně motivovat. Proto jsme se v letošním roce dohodli s VZP, že zkusíme podpořit právě fungování ambulancí praktických lékařů v těchto regionech. A kromě toho, že funguje v rámci smluvní politiky VZP termín tzv. malé praxe, což je tam, kde je menší počet pojištěnců, který by lékaře neuživil, a ti jsou dlouhodobě placeni lépe takzvaně z hlediska jednotkové ceny, tak jsme se domluvili ještě na tom, že i když tam bude dostatek obyvatel, a přesto to nebude atraktivní pro toho lékaře, tak když dvakrát proběhne tzv. výběrové řízení na tu praxi a nebude úspěšné, tak VZP navýší úhradu tomuto lékaři o 30 % ještě navíc oproti tomu, co teď je. Netvrdíme, že to bude dostatečné... (Uplynul čas.) Pardon.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, musím vás přerušit, nedá se nic dělat. Musíte to jedině individuálně dopovědět panu místopředsedovi Gazdíkovi.

Další interpelace je pana poslance Jana Zahradníka na ministra zemědělství Mariana Jurečku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo.

Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací ve věci ochrany podzemních vod. Minule jsem se s tímto tématem obrátil na pana ministra Brabce, týkalo se to deficitu mezi podzemní a povrchovou vodou a disproporce mezi poplatky. Na vás se chci obrátit s otázkami týkajícími se toho, že v orných půdách se prokazatelně na základě údajů Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy snižuje vinou špatného hospodaření množství organické hmoty, přitom obsah organické hmoty v půdě přímo souvisí se schopností půdy jímat srážkové vody. Zároveň je také známo, že zemědělci nepříliš rádi, je to pro ně administrativně komplikované, přijímají a zpracovávají do půdy komunální komposty. Přitom Ministerstvo životního prostředí neustále podporuje výstavbu dalších a dalších kompostáren, přitom mnohdy na produkty v nich vyrobené není odbyt.

Mám dvě otázky, vážený pane ministře, na vás: Bude Ministerstvo zemědělství spolu s Ministerstvem životního prostředí řešit problém zvyšujícího se deficitu organické hmoty v orné půdě? A za druhé, jak se Ministerstvo zemědělství bude snažit motivovat zemědělce, aby hospodařili na polích tak, aby voda zůstávala na polích a neodtékala do recipientů a zároveň také aby byly využity vody drenážní?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Zahradníkovi a poprosím pana ministra zemědělství Mariana Jurečku o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Dobré odpoledne, děkuji, vážený pane předsedající, milé poslankyně, vážení poslanci. Vážený pane poslanče, já se s dovolením pokusím v té krátké lhůtě odpovědět, protože to je téma, o kterém bychom tady mohli diskutovat celé odpoledne.

Na tu první otázku, zdali budeme řešit problém deficitu organické hmoty - to je samozřejmě otázka, kterou se zabýváme, kterou se snažíme řešit už teď v reálném čase. My jsme udělali mnoho kroků v nastavení společné zemědělské politiky, kde se zvýšily nároky na řekněme minimální zatížení dobytčí jednotky na trvalé travní porosty v České republice, abychom podpořili živočišnou výrobu, to znamená potom i návrat organické hmoty do půdy zpět. Dále se snažíme motivovat zemědělce, aby pěstovali meziplodiny. V letošním roce podle prvních srovnání máme meziroční nárůst o 30 tis. hektarů meziplodin. Ta přesná čísla budeme mít na konci roku, ale je vidět, že pozitivní trend se tady daří nějakým způsobem nastavovat. Musím říci, že se snažíme také podporovat plodiny, které jsou zlepšující, jako jsou bílkovinné plodiny typu vojtěška, jetel, přes takzvanou bílkovinnou platbu, která je zase navázána na minimální zatížení dobytčí jednotkou. To jsou všechno podpory, které vznikly nově teď v roce 2015 a jsou nastaveny zhruba na příštích pět let.

Musím říci, že druhá otázka, jak zemědělce motivovat, aby se řekněme tou záležitostí více zabývali a více se snažili hospodařit podle zásad správné zemědělské praxe a udržet vodu v krajině a především zvýšit retenční potenciál půdy, tak my se teď snažíme připravovat novelu nařízení vlády právě ke společné zemědělské politice. My chceme zase zvýšit nároky na zemědělce a jejich způsob pěstování, ať už jde o střídání plodin, o velikost půdních bloků, třeba vyhodnocení délky půdního bloku po svážnici, abychom tam udělali nějaké přerušení jinou plodinou, abychom nepodporovali erozi. Pak samozřejmě plánujeme v příštím roce v rámci výzev umožnit zemědělcům také podporu nákupu mechanizace, která podpoří zvýšení retenční kapacity půdy. Jde nám především o nástroje, jako jsou hloubkové kypřiče, hloubkové podrývání, protože spousta zemědělců dělá minimalizaci, ale nedělá ji celou, dělá jenom tu část, která je jednoduchá, ekonomicky pro ně přijatelná, ale tady toto už neřeší řekněme do konečného finále, jak se to správně má dělat.

Snažíme se také motivovat zemědělce, aby hospodařili v souladu s přírodou, to znamená otázky zadržení vody v krajině, pokud jde o malé vodní nádrže, rybníky. Na příští rok otevíráme nový dotační titul, který právě bude podporovat ať už zemědělce, tak obce, případně samozřejmě privátní osoby, aby realizovali výstavbu nových rybníků. Neomezujeme to velikostí toho rybníku. Samozřejmě i podpora odbahnění a těchto záležitostí tam bude nastavena. A pro podniky povodí budeme mít nachystán dotační titul na obnovu infrastruktury právě po zemědělské vodohospodářské správě, pokud jde o drenáže a centrální systémy odvodu od drenáží, které jsou v dost špatném stavu, protože dnes to podniky povodí nemají z čeho financovat. Potom co se zrušila zemědělská vodohospodářská správa, tak ta půlmiliarda korun, která tam byla určena na tuto údržbu, už nepřešla žádným způsobem na podniky povodí. I to je další věc, kterou se snažíme pro příští rok systémově nastavit, aby se to dařilo.

Já musím říci, že téma, které jste zvedl, a to je i téma kompostů a dodání organické hmoty do půdy přes komposty, je téma, které není úplně dobře systémově vyřešeno, protože sice Ministerstvo životního prostředí motivuje obce a jiné podnikatelské subjekty, aby zpracovávaly kompost, jenomže už tam potom chybí přenos té koncovky pro to, aby byla motivace pro zemědělce kompost případně nakoupit nebo za určité náklady ho aplikovat na pole. To je věc, kterou si budeme muset mezi sebou vyřešit. Je to hlavně problém pro obce, které nemají kompostárny. Zemědělec, který má kompostárnu, ten to v rámci svých kalkulací udělá, ale pro obce je to opravdu velký problém, co s tím kompostem vlastně dělat, když už tedy biologicky rozložitelný komunální odpad sesbírají, ale jak ho potom uplatnit ekonomicky, to je dnes opravdu problém, který není úplně dobře vyřešen. To uznávám.

Pokusil jsem se udělat výčet některých opatření, která realizujeme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Zahradník má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Karel Havlíček to trefně popsal veršem: Točíme-li ze sudu nedolévajíce, zůstanou nám naspodu brzy jen kvasnice.

O té živočišné výrobě, o tom ubývání krav mluvit nebudu. To je obrovský problém sám o sobě. Jenom se chci zeptat, jestli se chystáte nějak regulovat vysévání, pěstování širokořádkových plodin, tedy zejména kukuřice, pro bioplynové stanice.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Poprosím pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka My jsme v trošku složité situaci, kdy tady zhruba před sedmi osmi lety Ministerstvo zemědělství ne úplně dobře nastavilo podporu bioplynových stanic, nepodvázalo to živočišnou výrobou a adekvátní velikostí osevních ploch, které by ten zemědělský podíl na bioplynovou stanici měl. My tudíž těžko můžeme odlišit, kterou plochu ten zemědělec využívá na bioplynovou stanici a na krmivovou základnu, protože se to každý rok proměňuje, není to konstantní hodnota.

Nicméně my pro příští rok máme nachystáno, že zemědělci v systému LPIS vidí dnes středně a silně ohrožené půdy, erozně ohrožené půdy, s tím, že dnes se na ně vztahuje systém GAEC, kde se jasně říká, jak mají hospodařit, co mohou a nemohou. My do té vrstvy systému LPIS jim překreslíme a zvýrazníme i 51 % potenciálně erozně ohrožených půd, s tím, že jim legislativně řekneme: vážený zemědělče, pokud na těchto plochách, které ty vidíš a které můžeš ovlivnit, ti nastane erozní událost, automaticky ti ten půdní blok překlápíme do režimu pod GAEC, kde jsou dnes středně a silně ohrožené erozní půdní bloky. Zemědělec bude vědět dopředu, u kterých ploch to může nastat, a je v jeho rukou, aby se rozhodl, zdali tam bude sít širokořádkovou plodinu, nebo ne, protože ta hrozba, která mu tímto hrozí, je poměrně velká. Snažíme se tady o pozitivně negativní motivaci, aby to měl zemědělec v rukou a rozhodnutí mohl sám ovlivnit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i panu poslanci. Přejdeme ke třetí interpelaci, kde pan poslanec Rom Kostřica bude interpelovat nepřítomného pana ministra Dana Ťoka ve věci harmonogramu oprav u dálnice D1. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vzhledem k nepřítomnosti pana ministra Ťoka nechci udělat nic jiného než stáhnout svoji interpelaci a doufat ve šťastné vylosování v příštím týdnu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Přejdeme ke čtvrté interpelaci. Paní poslankyně Miroslava Němcová bude interpelovat nepřítomného ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci diplomatických pasů. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Na žádost Pražského hradu udělalo Ministerstvo zahraničních věcí diplomatický pas panu Martinu Nejedlému. O této osobě se toho příliš neví. Na dotazy ohledně jeho osoby Hrad neodpovídá a z toho mála, co jsme se dozvěděli, tak z veřejných zdrojů lze citovat pouze toto: Martin Nejedlý je externím poradcem prezidenta republiky od roku 2014. Na Pražském hradě má přiděleny tři kanceláře, ale protože nezastává žádnou oficiální funkci, není v žádné oficiální struktuře zaměstnanců Pražského hradu, nemá zapotřebí žádat o bezpečnostní prověrku a za to, co pro pana prezidenta dělá, nebere také žádný plat. Co víme ale bezpečně, je to, že podle rozhodnutí prvoinstančního soudu má společnost Lukoil, kde byl pan Martin Nejedlý jednatelem, zaplatit České republice 27,5 mil. korun kvůli porušení smlouvy při skladování leteckého paliva.

Důvod, proč Ministerstvo zahraničních věcí udělilo pas, je tento. Prý doprovází pana prezidenta při zahraničních cestách. Dotázán bývalý ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, řekl, že toto udělení pasu považuje za krajně problematické, protože pan Nejedlý žádné oficiální diplomatické poslání nemá a účast v delegaci z něj ještě diplomata nedělá.

Mé otázky znějí: Co dělá pan Martin Nejedlý pro Českou republiku? Za druhé, zda všichni účastníci, kteří kdy byli v delegaci prezidenta republiky Miloše Zemana, mohou také požádat o diplomatický pas a dostanou jej. A pokud ne, proč oni jej nedostanou. Připomenu, že se to týká jak novinářů, tak sportovců, tak umělců, tak podnikatelů. Na tyto odpovědi budu čekat velmi netrpělivě vzhledem k tomu, že pan ministr nepřišel, byť tady dopoledne byl.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové, bude jí odpovězeno písemně. Přikročíme k páté interpelaci, taktéž na pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Ptát se bude pan poslanec Martin Novotný, taktéž ve věci diplomatických pasů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Děkuji za slovo. Otázka bude podobná, samozřejmě takhle na dálku s čekáním na písemnou odpověď. Já jsem z veřejných zdrojů zjistil, v různých místech médií se píše, že diplomatických pasů zhruba koluje mezi populací ČR nějakých 6 700. Příslušný zákon číslo 329/1999 Sb. definuje přesně kategorie lidí, kteří na ně mají nárok, obecně to jsou ústavní činitelé jako jedna kategorie a naši diplomaté a jejich rodinní příslušníci v místě mise, a pak je tam odst. 2, který má takovou formulaci, která umožňuje ho dát v podstatě každému, jiným osobám, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem, může být diplomatický pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí.

Můj dotaz směřuje k tomu, kolik z těch 6 700 přibližně zaokrouhleně diplomatických pasů patří do té kategorie ústavních činitelů, diplomatů a jejich příbuzných a kolik pro změnu do té kategorie dle toho odstavce 2, tj. oněm jiným osobám, bylo vydáno a jaké jsou ty mezinárodní zvyklosti a jaká kritéria jsou při tom vydávání nejčastěji posuzována. Dotaz je motivován jednoduše. V tuto chvíli zavládla v české veřejnosti nejistota, nakolik je to skutečně transparentní proces a nakolik by mohl být zneužit k vydávání pasů kamarádům a osobám, které z objektivního hlediska by na ně neměly mít nárok. Rozkrytí těch čísel by nám mohlo pomoci situaci pochopit. Věřím, že v písemné odpovědi pana ministra se tyto informace dozvíme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. Taktéž věřím, že se dozvíme tyto informace v písemné odpovědi.

Dalším interpelujícím bude pan poslanec Zdeněk Ondráček, který taktéž pana ministra zahraniční Lubomíra Zaorálka bude interpelovat ve věci migrantů v Německu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Když jsem ráno, dopoledne tady mluvil o tom, že jsem chtěl odpověď od pana ministra Chovance, nebyl, tak jsem zase byl přerušen. Pak když jsem viděl pobíhat tady pana ministra zahraničí, tak jsem se zaradoval, že aspoň někdo mi třeba odpoví, tak jsem si na něj napsal dvě interpelace, ale bohužel zase zde není. Chtěl jsem od něj vědět, jaká je současná situace v některých zařízeních v Německu, kde vlastně máme možnosti vidět velké soustředění migrantů a nepokoje v městech, jako Lipsko, Drážďany, Kassel, Hamburk, Heidenau atd., ale vzhledem k tomu, že tady není, tak tuto interpelaci stahuji, protože než by mi za měsíc odepsal, tak ta situace už nebude aktuální. Tím pádem stahuji i interpelaci číslo 37. Nebudu interpelovat někoho, kdo nechodí do práce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Ondráčkovi. Sedmou interpelaci přednese pan poslanec Radek Vondráček, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Dana Ťoka ve věci zpoplatnění obchvatu města Kroměříž. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře dopravy, srdečně zdravím do Lucemburska, kde se nacházíte. Tady tato interpelace není prvním krokem, který činím v souvislosti se zpoplatněním obchvatu města Kroměříže. Už jsem se obracel na předchůdce pana Prachaře, obracel jsem se na ministerské úředníky, na pana náměstka.

Situace je jednoduchá. Nebudu zdržovat technickými detaily. Město Kroměříž obchvat mělo. Následně se vedle postavil druhý pás asfaltu, vznikl úsek dálnice D1 a město Kroměříž o nezpoplatněný obchvat přišlo. Způsobuje to nemalé problémy v našem městě, kdy převážně průmyslová část na jedné straně Moravy je spojena jedním mostem s obytnou částí a každý den v pravidelný čas dochází k velkým a problematickým zácpám. Občané města Kroměříže tuto situaci vnímají jako velmi závažnou a je to velmi časté diskusní téma v mé obci. Na můj dotaz mi ministerští úředníci už v minulosti řekli, že nemůžeme mít výjimku, neboť se jedná o nekoncepční řešení takovéto situace. (Poznámka mimo mikrofon směrem k předsedajícímu: Mně možná neběží čas. Já se nezlobím, jenom že mi neběží čas.)

Dobře. Přijal jsem tento argument, a následně jsem začal komunikovat s Ministerstvem dopravy v tom smyslu, aby všechna podobná města, aby s nimi bylo zacházeno stejně, aby měla šanci na nezpoplatněný obchvat, což bude mít vliv na kvalitní životní prostředí ve městech a zvýšení bezpečnosti na cestách uvnitř města. Poslední signál, který mám z ministerstva, je, že snad byla zpracována analýza, že by se to týkalo přibližně 30 obcí v této zemi a výpadek z rozpočtu za nezpoplatněné kupóny by mohl činit až půl miliardy korun. Opravdu jsou to pouze informace z doslechu.

Pane ministře, chtěl bych vědět konkrétní informace, zda tato analýza existuje, chtěl bych skutečně vědět, jestli je reálná šance, že moje město bude mít nezpoplatněný obchvat, který už jednou mělo a který si zaslouží. V případě, že nám postavíte nový, na nezpoplatnění úseku D1 netrváme, ale opravdu nevím, kde bychom ho stavěli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno písemně. A my se dostáváme k osmé interpelaci, kterou přednese pan poslanec Radim Holeček, který bude interpelovat nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance ve věci problematiky migrace na Ústecku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený nepřítomný pane ministře, dovoluji si vás interpelovat ve věci převážně mužského detenčního zařízení v Drahonicích na Lounsku, které toto pondělí zahájilo provoz. Jako poslanec zvolený za Ústecký kraj s tímto naprosto nesouhlasím. Ústecký kraj musí mít jiné priority než se starat o 240 uprchlíků. Náklady pro daňové poplatníky jsou vyčísleny na 2,5 mil. korun měsíčně. Náš kraj se potýká s celou řadou jiných problémů, převážně sociodemografických a socioekonomických. Zatím se situaci ve vyloučených lokalitách daří poměrně slušně stabilizovat. Tak nám prosím do kraje nepouštějte další migranty, kteří se po propuštění z detenčního zařízení mohou volně pohybovat po okolí. Žádám vás tedy o zrušení tohoto detenčního zařízení.

A pro písemnou odpověď připojuji ještě následující dotazy. Za prvé, dle analýzy Ministerstva vnitra hlasování kvalifikovanou většinou ve věci kvót odporuje evropskému právu. Proč se tedy ČR neobrátí na soud? Za druhé, už vláda ví, kolik uprchlíků bude přijímat, v jakých letech a z jakých zemí? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holečkovi, i jemu bude odpovězeno písemně. Dalším interpelujícím bude pan poslanec Ludvík Hovorka, který bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci uplácení lékařů za odesílání pacientů do speciálních center. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obdržel jsem podněty zakládající podezření, že některé soukromé specializované kliniky uplácejí lékaře za odesílání pacientů na zákroky cíleně právě do těchto klinik. To je ale v přímém rozporu s etickým kodexem České lékařské komory, který přikazuje lékařům řídit se při doporučování péče výhradně medicínskou potřebou a prospěchem pacienta, a nikoli zištnými pohnutkami. Taková praxe je zřejmě ke škodě zdravotních pojišťoven, které následně hradí mnohdy zbytnou péči, a také ke škodě pacientům. Pacientům mnohdy ze zbytečných či nevhodných zákroků vznikají poškození zdraví či zdravotní rizika. Problém je závažnější, pokud jde o zákroky nehrazené ze zdravotního pojištění a pacienti platí desetitisícové, někdy stotisícové částky v dobré víře, že jim lékaři doporučují to nejlepší.

Dostupné informace naznačují, že se jedná o desítky lékařů a tisíce pacientů, přičemž mnozí z nich již utrpěli na některých klinikách vážnou zdravotní újmu použitím léčiva v neschválené indikaci, např. u přípravku Avastin. Lékařům jsou na základě smluv zasílány částky za zákroky nehrazené ze zdravotního pojištění, které provádí klinika v rámci své podnikatelské činnosti. Lékaři se smluvně zavazují pro konkrétní kliniku informovat své pacienty o možnostech zákroků nehrazených ze zdravotního pojištění, které nabízí klinika, zejména doporučovat provedení nehrazených zákroků právě na této klinice.

Současně se lékaři zavazují tyto služby zajišťovat výhradně pro tuto konkrétní kliniku, která pak takovému lékaři vyplácí za tato služby stanovenou odměnu. Podle dostupné smlouvy poskytuje klinika takovému lékaři odměnu 10 tisíc korun měsíčně.

Tento popsaný případ se týká očních klinik. Podobná finanční motivace lékařů se týká například gynekologů odesílajících do klinik asistované reprodukce a podobné náznaky existují i v jiných oblastech péče. Nejedná se pouze o problém etický, ale i právní. Tyto platby jsou v rozporu se zákonem o regulaci reklamy, a to zvláště jsou-li klinikami a smluvními lékaři nabízeny laické veřejnosti neregistrované léčivé přípravky nebo přípravky mimo schválenou indikaci. (Hlasy z pléna: Čas.) Současně se jedná o problém nekalé soutěže, která poškozuje nejen pacienty, ale také další poskytovatele lékařské péče, kteří se takto neeticky nechovají. Tímto způsobem dochází rovněž k výraznému poškození státních fakultních nemocnic, které mnohdy poskytují daleko kvalitnější a bezpečnější péči než některé kliniky.

Vážený pane ministře, prosím o odpověď, jak s těmito případy naložíte a jakou zjednáte nápravu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, o vaši odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mě v tuto chvíli nejsou známy podrobnosti a okolnosti vámi uvedených skutečností. Mohu tedy odpovědět víceméně především obecně. Mohu tedy uvést, pokud je zde podezření na jakékoliv nezákonné jednání, je nutné obrátit se na příslušné orgány, a to v případě podezření na trestný čin na orgány činné v trestním řízení, v případě porušování zdravotnických předpisů pak na příslušný krajský úřad. Zde je možné učinit příslušná oznámení podložená konkrétními skutečnostmi, které zakládají takové podezření. V případě, že je zde podezření na porušení právních předpisů o regulaci reklamy v oblasti poskytování zdravotní péče, je možné se obrátit přímo na Ministerstvo zdravotnictví, které je k řešení těchto záležitostí příslušným správním orgánem. To znamená, chci zopakovat, že jsme samozřejmě připraveni řešit jakýkoliv podnět, ale zatím jsme nebyli osloveni ani žádným z poškozených ani jakoukoliv jinou nemocnicí. V případě, že jakýkoliv podnět tohoto typu dostaneme, tak se tím určitě budeme zabývat, případně ve spolupráci s orgány, kterým tyto záležitosti náležejí z pohledu zákona.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Prosím pana poslance o jeho doplňující otázku.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď. Já jsem samozřejmě připraven předat vám podklady, které se týkají konkrétně dvou očních klinik. A chtěl bych nyní ocitovat něco z motivačního dopisu, který posílá jedna tato klinika lékařům.

Společně s vámi se nám podařilo jenom v roce 2012 zbavit více než deset tisíc pacientů šedého zákalu a pomoci jim opět lépe vidět. Nově nastavený standard Ministerstva zdravotnictví platný od 1. 1. 2013 není v souladu s vnitřními standardy naší kliniky v oblasti moderní léčby šedého zákalu a je důvodné se domnívat, že nebude v souladu se standardy navrženými odbornými společnostmi. Rádi bychom, aby pacienti přicházeli již z vašich ordinací informováni o výhodách moderní léčby šedého zákalu, díky kterému mohou řešit spolu se šedým zákalem další potíže s viděním. Ceníme si vašeho času věnovaného pacientům vysvětlováním problematiky moderní léčby šedého zákalu, a pokud pacient takovou léčbu u nás absolvuje, jsme připraveni vám tento čas kompenzovat nově částkou 800 korun včetně DPH za jedno oko. Podmínkou je rozhodnutí pacienta pro doplatek ve výši nad 10 tisíc korun za jedno oko a zároveň záznam v odesílající dokumentaci, že je pacient odeslán k operaci k naší klinice. (Upozornění na čas.) Uvedený záznam je nutný pro rekonciliaci vaší kompenzace a také z účetního hlediska.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Já bych chtěl jenom poděkovat panu poslanci a určitě převezmu, pokud tam jsou konkrétní doklady, že něco takového se děje, a budeme se snažit maximálně něčemu takovému zabránit, samozřejmě i ve spolupráci s ostatními. Děkuji za to.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nic víc řídícího nepotěší než jedna konkrétní úspěšná interpelace.

Desátou interpelaci přednese pan poslanec Simeon Karamazov, který bude interpelovat nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci vyrovnaného státního rozpočtu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, v pořadu Václava Moravce v červnu roku 2014 jste prohlásil - cituji: "Jsem přesvědčen, že v roce 2017 budeme mít vyrovnaný rozpočet vzhledem k tomu, co máme připravené. K tomu směřujeme. Ale samozřejmě musíme udělat opatření z hlediska výběru daní." Konec citátu. Předseda vlády Bohuslav Sobotka poté koncem července tohoto roku uvedl, že státní rozpočet by mohl být vyrovnaný v příštím volebním období. V této souvislosti se vás ptám, který z těchto názorů platí. Pokud neplatí ani jeden, sdělte mi, kdy budeme dle aktuálních předpokladů vašeho ministerstva mít skutečně vyrovnaný rozpočet. A bude to vůbec někdy? Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci za jeho interpelaci, bude mu odpovězeno písemně.

Nyní přikročíme k interpelaci pana poslance Karla Šidla, který bude interpelovat nepřítomného ministra dopravy Dana Ťoka ve věci obnovení tratě Dobkovičky - Oparno. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, v průběhu dostavby dálnice D8 došlo po deštích k sesuvu svahu na nově budované těleso dálnice D8. Kromě zavalení dálnice došlo k přerušení železniční tratě Řetenice - Lovosice v úseku mezi stanicemi Dobkovičky a Oparno v délce cca 200 metrů. Stalo se tak vlastně po více než sto letech od uvedení trati do provozu, že trať je přerušena. Protože nyní probíhá odstranění sesuvu a sanace svahu, dovolte mi položit následující otázky. Za prvé: počítá se při sanaci svahu s obnovením železničního svršku? Za druhé: máte již k dispozici seriózní kalkulaci nákladů obnovy tratě? Za třetí: v jakých termínech předpokládáte provedení této stavby? A za čtvrté: je už vůbec dnes známa příčina sesuvu půdy?

Vážený pane ministře, v současnosti koluje několik petic na podporu obnovy tratě. Text nejstarší z nich mám k dispozici u sebe. Očekávám od vás věcnou a písemnou odpověď. Děkuji předem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Přejdeme k dvanácté interpelaci, kdy paní poslankyně Markéta Adamová bude interpelovat nepřítomného ministra Jiřího Dienstbiera ve věci Agentury pro sociální začleňování. Prosím, paní poslankyně. (Ministr Dienstbier sedí ve vládní lavici.) Pardon, pan ministr, je tak nenápadný, že jsem ho opomněl. Omlouvám se mu. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Pan ministr vám proklouzl.

Vážený pane ministře, děkuji, že jste aspoň jeden ze statečných, kteří se přišli na interpelace podívat a podílet. Chtěla bych vám tedy položit několik dotazů, které se týkají Agentury pro sociální začleňování, kde nastala na jaře tohoto roku taková nepříjemná situace, kterou asi nemusím připomínat: odvolání tehdejšího ředitele, odchod 24 z celkových 70 zaměstnanců a následné jmenování nového ředitele. No a ty dotazy: Připojili se k těm dvaceti čtyřem zaměstnancům další, kteří opustili agenturu dobrovolně? Dle mých informací končily v srpnu některým zaměstnancům pracovní smlouvy. Kolika zaměstnancům tedy nebyla smlouva prodloužena, ať už z podnětu těch zaměstnanců, nebo přímo zaměstnavatele? Další dotaz by byl, jestli k dnešnímu dni je všech 24 uvolněných pozic obsazeno pracovníky s odpovídající kvalifikací a praxí. Jestli se tedy podařilo personálně stabilizovat Agenturu pro sociální začleňování a kolik je tedy k dnešnímu dni zaměstnáno v této agentuře lidí. Jestli se daří agentuře po tomto personálním zemětřesení zajistit plnění jejích povinností, jestli třeba nedošlo k rozvázání spolupráce s nějakou obcí kvůli této situaci. A poslední dotaz je, v jaké míře ovlivnila nastalá situace spolupráci právě s obcemi, které spolupracovaly do té doby, a jestli se vůbec rozšiřuje spolupráce s novými obcemi a vyloučenými lokalitami, kde by byla potřebná. Předem děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za její otázky a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, k dotazu paní poslankyně Adamové bych shrnul, že agentura v letošním roce spolupracuje intenzivně a dlouhodobě s 36 obcemi, z toho počtu jich 28 realizuje nebo je připraveno k realizaci takzvaného koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám, z 8 obcí mimo koordinovaný přístup v letošním roce 2 ukončily spolupráci s agenturou na vlastní žádost. Jednalo se o Jaroměř a Frýdek-Místek. Důvodem nebyla personální situace v agentuře, ale částečně již ukončená míra spolupráce a naplnění uzavřeného memoranda a částečně rozdílný pohled na řešení místních problémů.

Teď k té personální stránce věci. Agentura se v podstatě už personálně stabilizovala. V období od května do srpna letošního roku odešlo 27 úvazků, tedy o tři více než ten původně avizovaný počet, ne všichni jenom z těch důsledků situace, která na jaře vznikla, a to z celkového počtu 70 zaměstnanců. V současné době právě probíhají výběrová řízení na jednoho odborníka na projektové poradenství, tam koncem minulého měsíce proběhly pohovory, a na dva plné úvazky, resp. čtyři poloviční, tam je to variabilní, na lokální konzultanty pro čtyři obce. To jsou tedy ty pozice, které doposud nebyly zcela nahrazeny. A nyní i nově na místo vedoucího jednoho z oddělení, oddělení řízení a organizace. Tedy to jsou čtyři pracovní úvazky, které jsou v této době ještě v řešení. Samozřejmě že odchod dvanácti lokálních konzultantů, kteří byli mezi těmi pracovníky, kteří odešli, zkomplikoval práci agentury, že některé procesy se na čas zpomalily. Na druhou stranu díky obětavosti zbývajících zaměstnanců se to z velké části podařilo nahradit. V rozsahu čtyř obcí, kde ještě chybí obsadit čtyři poloviční úvazky, tak jiní pracovníci agentury tuto činnost nahrazují, takže si myslím, že k žádným zásadním problémům ve vztahu k obcím, se kterými agentura spolupracuje, nyní nedochází. I nový ředitel agentury pan Jiránek tam, kde ten lokální konzultant není v těch čtyřech případech, tak se snaží o nějaký nadstandardní způsob řešení situace i v osobním nasazení.

Dne 24. září se uskutečnilo setkání moje a mých spolupracovníků se zástupci všech obcí, resp. pozváni byli všichni, téměř všichni dorazili, těch obcí, které spolupracují v koordinovaném přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám, což je věc, kterou jsme zástupcům obcí na jaře slíbili, že zintenzivníme tento způsob setkání. Možná bych zmínil, že chystáme na příští týden ještě širší setkání za účasti premiéra a pěti dalších resortů, které řeší agendy, které souvisí se sociálním vyloučením, tedy zintenzivňujeme i komunikaci se zástupci obcí, na jejichž území jsou ty takzvaně sociálně vyloučené lokality, na základě studie, která byla v květnu letošního roku publikována.

Ještě mám chvilku času, tak ho využiji. Podle momentálního stavu je schváleno deset strategických plánů sociálního začleňování z první vlny obcí, které začaly spolupracovat, i když v tuto chvíli možná to není aktuální, protože pokud vím, tak včera další byl schválen v Bruntále, takže už asi jedenáct. Během listopadu 2015 bude schváleno v druhé vlně dalších 15 až 18 strategických plánů. To se týká například Litvínova, Děčína nebo Kolína z těch větších měst a do konce roku 2020 by se do tohoto koordinovaného přístupu, kde se vytváří to lokální partnerství strategický plán a následně se realizují projekty, mělo zapojit minimálně 70 obcí. Do konce letošního roku by měla být vybrána třetí vlna obcí, které se do toho procesu zapojí. (Upozornění na časový limit.) Z těch měst, která avizují zájem, je tady například Most, Chomutov, České Budějovice nebo Varnsdorf.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za odpověď. Ještě bych měla doplňující dotaz, který se týká více filozofie fungování agentury, protože to byl jeden ze sporů, který tam vlastně právě na jaře hýbal těmi zaměstnanci, a to je tedy větší důraz na pomoc z hlediska cílových klientů z hlediska etnicity. Jestli tento přístup opravdu převáží v novém personálním složení především pod novým panem ředitelem Jiránkem a jestli jej podporujete, tedy aby byla více zaměřená ta činnost právě vůči vyloučeným Romům, když to řeknu opravdu tak, jak se to nabízelo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Prosím, pane ministře, o vaši doplňující odpověď.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Tento spor, který tady byl zmíněn, nikdy neexistoval. Ten byl virtuální. Celou dobu jsem zdůrazňoval, že základní strategické zaměření se nemá nijak měnit v agentuře, že cílem je pomáhat s řešením sociálně vyloučených lokalit bez ohledu na etnicitu, na složení obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách. Samozřejmě ta činnost není zaměřena pouze na lidi, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách, ale na tu obec jako celek, kde cílem je překonat důsledky sociálního vyloučení, existence sociálně vyloučené lokality, případně více lokalit, a pomoci vlastně jak lidem v té lokalitě, tak i těm ostatním, protože samozřejmě přítomnost té lokality a patologické jevy, které s tím souvisí, zhoršují kvalitu života všech lidí v obci. Čili na té strategii se nikdy nic měnit nemělo, to jsem tvrdil od začátku, a také se na ní nic nezměnilo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Přikročíme k další třinácté interpelaci, kdy pan poslanec Leoš Heger bude interpelovat taktéž pana ministra Jiřího Dienstbiera ve věci činnosti pracovní skupiny pro porodnictví. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, při Radě vlády pro rovné příležitosti žen a můžu byla ustavena pracovní skupina pro porodnictví, která zahájila svou činnost v lednu roku 2015. Její složení a zápis z prvního jednání byly zveřejněny na webových stránkách vlády České republiky. Od té doby nebylo zveřejněno nic dalšího, ale objevily se protesty z odborné veřejnosti lékařské, konkrétně dopisem České neonatologické společnosti si stěžoval její předseda na nerovnoměrné složení komise, kde je zastoupení porodníků a neonatologů velmi minoritní. Proto bych se rád dotázal, proč byla jednak tato problematika zařazena pod Radu vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, protože tradičně byl gestorem této oblasti, která je považovaná za odbornou, ministr zdravotnictví nebo Ministerstvo zdravotnictví. Tolik můj dotaz. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře. Máte slovo.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, pane poslanče Hegře, rád bych tady sdělil, že tato pracovní skupina byla vytvořena při Radě vlády pro rovné postavení žen a mužů a tato rada podle svého statutu může iniciovat vznik různých pracovních skupin pro různé problémy, které se týkají problematiky, kterou se rada zabývá jako poradní orgán vlády. A proto z iniciativy členů této rady byla také ustavena tato skupina, protože to považovali za vážné téma.

Po ustavení pracovní skupiny v dubnu tohoto roku se na jejím zasedání její členky a členové dohodli, že by bylo dobré rozšířit její složení o zástupce či zástupkyně dalších odborných společností, které se zabývají různými aspekty péče v souvislosti s porodem, a vždy bylo deklarováno, že pracovní skupina rozhodně není uzavřeným subjektem. Dne 24. června 2015 Česká neonatologická společnost zaslala námitku mně jako předsedovi rady a předsedovi vlády proti zřízení odbornosti a práci pracovní skupiny, kde mimo jiné žádá právě o vytvoření orgánu tohoto zaměření pode Ministerstvem zdravotnictví, což mně nepřísluší posuzovat, zdali ministr zdravotnictví v rámci svého resortu takovou pracovní skupinu vytvoří.

Nicméně v mezidobí mezi dubnem a červnem bylo tajemnicí pracovní skupiny kontaktováno Ministerstvo zdravotnictví s žádostí o doporučení konkrétních subjektů, které by bylo vhodné do pracovní skupiny donominovat, a také na základě odpovědí a doporučení Ministerstva zdravotnictví bylo vybráno následujících pět subjektů, a sice Česká neonatologická společnost, Česká pediatrická společnost, Odborná společnost praktických dětských lékařů a Česká společnost porodních asistentek a Svaz zdravotních pojišťoven. Dne 30. června byl těmto pěti uvedeným subjektům mým jménem zaslán dopis s žádostí o nominace zástupce do pracovní skupiny. Do současnosti jsme obdrželi dvě nominace. V souladu s těmi nominacemi byla skupina rozšířena. Dne 28. července mi byl doručen dopis České neonatologické společnosti s odmítavým stanoviskem k nabídce členství v pracovní skupině z důvodu údajně neproporcionálního složení pracovní skupiny, vynechání osob s lékařskou odborností a údajné dehonestace práce odborných společností. Mimo jiné mi bylo vytýkáno, že tam nejsou zástupci právě těch odborných společností, které jsem předtím oslovil, aby donominovaly své zástupce. Další dopis jsem si vyměňoval s neonatologickou společností. V minulém týdnu jsem podepisoval odpověď, ve které jsem vysvětloval důvody postupu zhruba ve stejném duchu tak, jak jsem je vysvětloval teď zde. Ta nabídka platí samozřejmě, i tato odborná společnost může do té pracovní skupiny vyslat svého zástupce.

Možná na závěr bych zdůraznil, že tato pracovní skupina se z iniciativy rady zabývá ne čistě tím čistě medicínským pohledem na věc, ale širšími souvislostmi týkajícími se otázky porodu, způsobu, místa, pomoci v této souvislosti. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za to dovysvětlení. Ta interpelace vůbec není nějaké agresivní napadení celé struktury, jenom jaksi to, co to vzbuzuje zejména v lékařských kruzích, je velmi napínavé. A ten boj mezi porodními asistentkami, relativně minoritní skupinou žen, které si přejí rodit doma, a lékaři je dlouhodobý a opravdu velmi závažný. Nehledě k tomu, že se k tomu vyjadřoval i Ústavní soud, nepřímo. Takže ta problematika je složitá. Já jsem si toho vědom, ale přesto bych se vás zeptal, co si myslíte o argumentu, že je snaha chránit nejenom práva žen, které chtějí rodit doma, ale také práva dítěte. Protože přece jenom to riziko je o něco větší při porodech domácích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za doplňující otázku. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane poslanče, samozřejmě si myslím, že chránit se mají práva každého. Tedy jak ženy rodičky, tak i dítěte. Já předpokládám, že také ta pracovní skupina by měla vzít v úvahu všechny souvislosti, a já sám v tuto chvíli neumím předjímat, k jakým závěrům dojde, protože na rozdíl od lidí, kteří tam byli nominováni a kteří jsou odborníky na různé oblasti, které s touto otázkou souvisí, tak to předjímat tedy nemohu ani nechci. Očekávám, že tato skupina by mohla dát nějaká doporučení, která jednak samozřejmě zajistí to, že bude poskytována kvalitní péče, ale že zároveň bude zajištěn i určitý jiný rozměr věci, možná i určitá možnost volby těch, kterých se to dotýká, z hlediska způsobu péče, aniž by to právě mělo jakékoliv negativní dopady na zdraví ať už žen rodiček, anebo novorozenců.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za doplňující odpověď. Přikročíme ke 14. interpelaci. Paní poslankyně Jana Černochová bude interpelovat nepřítomnou ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci rozsahu přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Musím říct, že mě velmi mrzí, že si nová paní ministryně na ty nekalé praktiky jiných ministrů zvykla tak hrozně rychle. A nevím, jestli za tu dobu, co je ve funkci, tak se účastnila jediných interpelací. Myslím si, že tady nebyla ani minule. A moc mě to mrzí, protože v ni vkládám nějaké naděje na to, že by se pod jejím vedením skutečně resort školství mohl někam dále posunout, a jsem tedy zklamaná z toho, že se nemohu paní ministryně zeptat na věci, které mě tíží, a budu muset podávat interpelaci písemnou. Takže využívám těchto svých dvou minut k tomu, abych poprosila nepřítomného pana premiéra, aby skutečně v rámci své vlády apeloval na všechny ministry, aby nedocházelo k tomu trapnému omlouvání 90 % ministrů jako dnes. Ty interpelace nejsou tak často, a vědí a v jednacím řádu, v zákoně jsou určeny časy, kdy interpelace jsou. Takže si v rámci svého programu a harmonogramu mohou všechno zařídit tak, aby tady mohli být.

A v tuto chvíli tady není, pane místopředsedo, vůbec nikdo! Takže já, musíme... Kde to jsme!?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já to vidím, paní poslankyně, ale nechtěl jsem vás přerušovat. Takže hned jak domluvíte, jednání Sněmovny budu muset přerušit do přítomnosti alespoň jednoho člena vlády.

 

Poslankyně Jana Černochová: To je opravdu arogance nejvyšší! Ne vaše.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To doufám. (Do sálu se vrací ministr Němeček.) Už vidím jednoho ministra, takže nebudu muset přerušit. Alespoň jednoho jsme našli. Myslím, že i potlesk si zaslouží, že přišel.

 

Poslankyně Jana Černochová: Mě vždycky mrzí, že ty naše kritiky a připomínky zrovna slyší ti ministři, kteří tady už konečně zase sedí. Tím samozřejmě neříkám, že je v pořádku, že tady v jednu chvíli nebyl nikdo. Ale opravdu moc prosím, aby pan premiér a zejména členy vládní koalice, aby toto tlumočili i na svých poslaneckých klubech a trvali na tom, abychom si tady měli jednou za dva týdny možnost ministry či pana premiéra zainterpelovat. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové. Přikročíme k 15. interpelaci, kde paní poslankyně Věra Kovářová bude interpelovat nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci dotačního programu na výstavbu škol. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, rozhodla jsem se vás interpelovat ve věci dotačního programu Ministerstva financí č. 298213, který nese název Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst. Vedou mě k tomu dva důvody. Za prvé, v odpovědi na moji starší interpelaci týkající se tohoto programu jste uvedl, že další výzva bude vypsána nejpozději v září tohoto roku. Máme za sebou téměř třetinu října a na stránkách Ministerstva financí není o vypsání nové výzvy ani čárka. Od jednoho ze starostů zvoleného za hnutí ANO jsem se dozvěděla, že v rozporu s původní ideou má dojít k úpravě podmínek tohoto dotačního podprogramu, když podporovány mají být nadále už jen menší projekty.

Vážený pane ministře, můžete za prvé splnit svůj slib a vypsat výzvu? A za druhé, vyvrátit spekulace o změnách podmínek tohoto dotačního programu? Děkuji za písemnou odpověď.

Jen podotýkám, chápu, že někteří ministři jsou omluveni z pracovních důvodů. Ovšem když podáme ústní interpelaci a ministr může odpovědět hned, máme odpověď hned. Na takovéto závažné věci, jako je kapacita základních škol, dostávám poněkolikáté odpověď pouze písemně a to mě mrzí, protože aktuálnost tohoto problému je veliká. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Kovářové. I jí bude odpovězeno písemně.

Šestnáctou interpelaci přednese paní poslankyně Marta Semelová. Bude interpelovat taktéž nepřítomnou paní ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci vyhlášky o stravování ve školách a ve školkách. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážená paní ministryně, novela školského zákona, kterou jsme zde v Poslanecké sněmovně schválili v polovině února letošního roku, upravuje mj. omezení dostupnosti a reklamy na zdravotně rizikové potraviny ve školách a školských zařízeních. Přes toto legislativní opatření však zůstávají potraviny nabízené v prodejních automatech a školních bufetech i nadále bez regulace. Přitom od 1. září 2015 měla platit vyhláška Ministerstva školství, jež by na základě limitů stanovených Ministerstvem zdravotnictví obsahovala instrukce, které potraviny a nápoje se ve školách nabízet mohou a které nikoliv. Podle informací z tisku však není tato vyhláška stále dokončena a Ministerstvo školství nedokáže říci, kdy bude hotova a kdy vstoupí v platnost. Chtěla jsem se proto zeptat, jaký je současný stav projednávání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Snad se to dozvíte písemně, paní poslankyně. My přikročíme k další interpelaci. Pan předseda Zbyněk Stanjura bude interpelovat pana ministra Dana Ťoka ve věci mýtného systému. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak to sleduji, že chodí jeden poslanec za druhým a ministři tady prostě nejsou. Protože tu problematiku považuji za závažnou, tak interpelaci přednesu a budu požadovat písemnou odpověď.

V úterý jsme se dozvěděli z médií a pak z tiskové zprávy Ministerstva dopravy, že Ministerstvo dopravy v úterý ráno ještě před jednáním řídicího výboru pro mýto uzavřelo rámcovou smlouvu na činnost technicko-organizačního poradce pro mýto, zjednodušeně. Bylo to z ruky, bez výběrového řízení, za 52 milionů, údajným důvodem je časová tíseň. Tak se pojďme na tu časovou tíseň společně podívat.

Ministr dopravy za hnutí ANO nastoupil na ministerstvo v lednu roku 2014. To je před 19 měsíci, dokonce 21 měsíci. Bývalý ministr dopravy Prachař vypsal výběrové řízení na poradce pro mýto, ta soutěž proběhla, z tisku vím, že vítězná nabídka nebo nejlepší nabídka byla v hodnotě 23 milionů, po nástupu pana ministra Ťoka nový pan ministr dopravy prohlásil, že poradce nepotřebuje, že je to zbytečné, a soutěž zrušil, aby po - nastupoval v prosinci, to znamená aby po deseti měsících, kdy on sám funguje jako ministr dopravy, řekl, že je v časové tísni, a uzavřel zakázku v hodnotě 52 milionů.

Tak chci položit panu ministrovi položit tyto dotazy: Kdo zavinil časovou tíseň? Jak vznikla tato časová tíseň? Co dělal těch deset měsíců na Ministerstvu dopravy, že nebyl on ochoten a schopen vypsat výběrové řízení? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Osmnáctou interpelaci přednese pan poslanec René Číp, který bude interpelovat přítomného pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci církevních restitucí. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci konkrétního problému jednoho občana, ale jak jsem se dozvěděl, není to problém, který by se týkal pouze jeho.

Tento občan koupil od Pozemkového fondu ČR v roce 2012 dva pozemky v katastru obce Bílovec. Jednalo se o ornou půdu. Řádně zaplatil cenu stanovenou kupní smlouvou a pozemky se staly jeho majetkem. Zároveň s tím dostal potvrzení, že pozemky nebyly podle podkladů katastru nemovitostí a předchozích evidencí majetkem církve, náboženské společnosti, řádu nebo kongregace. Pozemek tedy získal a začal užívat v dobré víře. Jaké proto asi bylo jeho zděšení, když v roce 2015 na něj a také na Pozemkový fond podala římskokatolická farnost Bílovec trestní oznámení ve věci určení vlastnictví.

Proč se musí bezúhonný občan dostat najednou na stranu žalovanou a mít co do činění se zákonem, když on přece chtěl jen investovat do orné půdy a nic špatného neudělal? Když už tu tedy ty restituce jsou, a nejsou jen o nemovitém majetku, ale i o peněžním plnění, proč musí k takovým případům docházet a někteří naši občané se bez svého přičinění ocitají na straně žalovaných? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra zemědělství o odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče, musím říct, že situace, ve které se nachází tento občan, a těchto případů je víc, je velice nepříjemná. Já plně rozumím, že je to stav, který není v rozporu, řekněme, s dobrými mravy a s předvídatelností toho, že někdo nabude něco v dobré víře a pak se dostane do této situace. Nicméně zatím není legislativní mechanismus, který by na tyto případy pamatoval. Musím říct, že se budeme muset tím intenzivně zabývat, jak pomoci tuto situaci vyřešit. Vidím tady, že by se případně nabídl nějaký jiný, náhradní, alternativní pozemek v tomto případě církvi nebo řádu, já nevím, kdo tam přesně byl, jestli je to biskupství nebo řád, jak jste zmiňoval, a pokusili se zachovat ten majetek, který ten dotyčný, co to odkoupil, nabyl, asi s ním už nějakým způsobem hospodaří, možná tam utvořil nějakou investici, budeme se snažit tu situaci řešit ať už prakticky v tom režimu, který jsem popsal, ale spíše budeme muset vytvořit nějaký legislativní právní rámec, kterým tyto situace pokryjeme. Musím říci, že to je věc, se kterou předkladatelé zákona o majetkovém vyrovnání nepočítali, musím říci, že se to dost často také stalo, tento stav, i chybou úředníků Pozemkového fondu, následně Státního pozemkového úřadu. Takže tady opravdu vinu nese stát a musí se k této problematice postavit. Já vám dnes nejsem schopen říct jasné definované řešení, kterým to vyřešíme, ale tu zodpovědnost, kterou tady vnímám, k ní se hlásím a budu chtít v rámci svého resortu to řešení najít.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec René Číp: Já tedy budu věřit, že pan ministr, jak tu zmiňoval, ten legislativně právní rámec se ošetří v nějakém, řekněme, rozumném časovém horizontu a tady ty poměrně smutné a tristní situace dojdou k nějakému logickému vyústění, které bude i v právu občanů, kteří v této situaci se ne svým zaviněním a v dobré víře ocitli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci i panu ministrovi. Přicházíme k 19. interpelaci. Nevidím paní poslankyni Ninu Novákovou, tudíž její interpelace propadá, a pokročíme k 20. interpelaci. Paní poslankyně Jana Pastuchová bude interpelovat pana ministra Svatopluka Němečka ve věci hospodaření nemocnic. Už se řítí pan ministr. Ano.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, už jsem se lekla, že jste mi odešel. Takže vážený pane ministře, praní špinavého prádla jednotlivých poslanců - členů vlády, do Poslanecké sněmovny nepatří. Přesto se mu nyní budu věnovat, a to v souvislosti s nemocnicemi. Každá nemocnice totiž dává prát prádlo za jinou cenu a dle mých zjištění suverénně nejvíce platí Fakultní nemocnice Ostrava, a to přes 120 milionů korun ročně. Srovnatelně velká nemocnice, např. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, platí ročně kolem 50 milionů korun. Jako objednatel služeb praní prádla ve fakultní nemocnici figurujete i vy. Klepnout sebe přes prsty dost dobře nejde, resp. to u nás není zvykem. Nacházíme se tady ve velice paradoxní situaci. Chápu, že Fakultní nemocnice v Ostravě je možná výjimečná, má oddělení náročná na praní a dezinfekci prádla, ale myslím si, že v České republice je těchto nemocnic tohoto typu víc, třeba Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní nemocnice v Plzni, a přesto perou za mnohem méně financí.

Já bych vás tedy prosila o jasné, ideálně čísly podložené vysvětlení, proč právě Fakultní nemocnice v Ostravě platí za praní špinavého prádla nesrovnatelně více než ostatní nemocnice v České republice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se samozřejmě nebráním vysvětlit a stát si za všemi kroky, které jsem jako ředitel Fakultní nemocnice Ostrava činil. Nicméně byl bych hrozně rád, kdyby kritika, která tady zaznívá na adresu mou nebo nemocnice, byla pravdivá, kdyby čísla byla pravdivá a kdyby nešlo o účelové dezinformace a dezinterpretace.

Já tady nechci říct, že původcem těchto dezinterpretací je paní poslankyně. Musím říct, že před nějakou dobou jsem měl možnost se seznámit s výstupy - nevím, jak to slušně nazvat, skoro to ani výstupy nelze nazvat - tzv. obecně prospěšné společnosti Kverulant - myslím, že ten název je poměrně výstižný, já bych po seznámení se s tou tzv. analýzou spíše řekl ignorant -, která na základě zákona o svobodném přístupu k informacím oslovila nemocnice a zeptala se jich: za kolik perete prádlo? Tečka. Neptala se, v jaké struktuře, jestli v tom mají i servis, co se týče tohoto prádla, nákup tohoto prádla, jestli v tom mají personál apod. Zhruba polovina nemocnic jim odpověděla v této struktuře, jak hovořím, a oni to setřídili, vyhodnotili. A ještě tady musím uvést, jak to vyhodnotili. Oni to nepočítali na kilogram prádla, tak jak běžně se srovnávají tyto ceny, ale na lůžko a rok. Takže když to dovedu ad absurdum, nemocnice, která bude mít málo pacientů, malý obrat na lůžkách, nebude tím pádem tak často to prádlo měnit, bude mít strukturu řekněme méně infekčně náročných oddělení, tak vyjde mnohem lépe než nemocnice, která na stejném počtu lůžek bude mít třeba třikrát větší obrat pacientů, bude tam mít náročnější strukturu a bude více prát a vyjde drahá podle této tzv. analýzy. Když jsme tedy toto porovnali v rámci možností, kterou ta společnost vytvořila, a dostali jsme se i k té tabulce, nejen k tomu výstupu, kde si řekli, že je cílem trošku si aspoň plivnout na ministra zdravotnictví, tak jsme přepočetli jenom praní prádla, nikoliv už nákup, a tam se Fakultní nemocnice Ostrava dostala zhruba na 18 korun na kilogram prádla a rázem nevyčnívala, byla v průměru apod.

Takže já musím říct, že si těžko zvykám na některé věci, které takzvané některé neziskové organizace, které se živí nevím úplně čím, produkují. Zřejmě to má nějaký cíl - a já nechci říct, že to bylo záměrem, mohlo to být opravdu jenom z blbosti, ale tady toto mě hodně vytočilo, protože to považuju za hodně nefér.

A řeknu konkrétní věc, která z toho plyne a kde jsme se i domluvili s kolegy z ostatních fakultních nemocnic, že musíme velmi opatrně sdělovat informace podle zákona 106. Ne že bychom jich zmínili méně, ale naopak více. Musíme se zeptat, v jaké struktuře. Tam, kde se to dá přetočit a zneužít to jedno číslo, tak je třeba to dodat komplexně tak, aby se to nedalo otočit proti nám. Protože jiný kolega z jedné fakultní nemocnice, když se ho na toto zeptali, tak řekl, za kolik perou, dal tam náklady na prášek a vodu, nedal tam náklady na zaměstnance, nedal tam náklady na odpisy, na technologii a samozřejmě vyšlo jim, že perou zázračně levně. Takže mrzí mě, že se tady s těmito tzv. analýzami setkávám. Pořád si na to nějak nemůžu zvyknout, ale to už asi k veřejnému prostoru v České republice patří, bohužel.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já bych tedy, když rozporujete analýzu těchhle průzkumů, požádala o předložení vlastní analýzy a zveřejnění, která bude založena na tvrdých datech, aby to bylo transparentní pro všechny.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane předsedající, takovou analýzu za přímo řízené organizace samozřejmě máme. Nemáme je tedy za všechny nemocnice v České republice, protože ty nejsou povinny ministerstvu sdělovat zrovna náklady na praní prádla, které nepatří úplně k tomu nejpodstatnějšímu, co nemocnice, které neřídí ministerstvo, řeší. Nicméně za přímo řízené nemocnice takovouto analýzu máme a není tam nic, co by nás opravňovalo k podezření, že něco u některé konkrétní nemocnice není v pořádku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi, paní poslankyni. 21. interpelaci přednese pan poslanec Antonín Seďa, který bude interpelovat nepřítomného ministra obrany Martina Stropnického ve věci neproplacených přesčasů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, v minulosti jsem několikrát interpeloval vaše předchůdce kolem neproplacených přesčasů. Dokonce v minulém roce jsem interpeloval i vás, a to přesto, že jste problém zdědil. Sám jste ve své odpovědi přiznal, že ministerstvo hledá formální nedostatky, aby prodlužovalo řešení. Nicméně dnes je jasné, že soud přiznal čtyřicítce armádních pilotů 50 mil. korun. Tím dal za pravdu názoru, že velitelé nesprávně propláceli 24hodinové služby. Podle mého názoru ani tak nejde o ty peníze, ale o spravedlnost, kdy stěžující si piloti museli odejít ze služby a stali se vyvrheli. Šlo a stále jde o to, že se vláda stala pro tyto příslušníky i jejich rodiny nedůvěryhodným tělesem.

Z tohoto pohledu se ptám, pane ministře: Omluví se naše armáda nebo vy přímo těmto pilotům, kteří se pouze domáhali spravedlnosti? Souhlasím, že pro službu vlasti je důležitá atmosféra důvěry a slušné zacházení. Naše armáda postrádá několik tisíc profesionálních vojáků a nedaří se zastavit odchody vojáků ani novými nábory. Jsem totiž přesvědčen, že i atmosféra v armádě může přispět k zájmu o tuto službu. To je pouze můj stručný komentář k této po mnoho let se vlekoucí kauze, na které se podepsalo mnoho vašich předchůdců. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi, bude mu odpovězeno písemně.

Další interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl, který bude přítomného pana ministra zemědělství Mariana Jurečku interpelovat ve věci zákazu prodeje o svátcích. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, na veřejnost se dostaly informace o snaze vládní koalice omezovat prodejní doby v obchodech v České republice. Pominu, že to je poměrně zásadní zásah do svobody podnikání v České republice, ale na to si možná lidé od této vládní koalice budou muset zvykat čím dál tím víc, není to jediný případ. Stejně jako si lidé v obchodech budou muset zvyknout na to, že když vláda zakáže podnikatelům podnikat, tak že asi nedostanou zaplaceno za dobu, za kterou zaplaceno dostávali, protože mohli chodit do práce a mohli dostávat tím pádem vyšší mzdu. Ale toto opatření by postihlo i producenty zejména potravin, které se prodávají jako čerstvé. To znamená, když se některé dny nebude moci prodávat, budou tím omezeni i naši potravináři nebo producenti potravin. Proto se vás chci, pane ministře, zeptat, zda s tímto navrženým opatřením souhlasíte a zda jej podporujete.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Ještě jednou dobré odpoledne, nebo podvečer. Já musím říct, že nejsem asi ten nejpovolanější, kdo by se měl vyjadřovat tady k tomuto návrhu. Mimo jiné se jedná o senátní návrh zákona, nikoliv o vládní legislativní iniciativu. Nejsem předkladatel ani iniciátor tady tohoto záměru. Musím říct obecně, že já nejsem příznivcem velkých zásahů do jakéhokoli tržního prostředí. Obecně říkám, že stát má být ten, kdo lajnuje hřiště, seče to hřiště a dohlíží na to, aby (nesrozumitelné) byla férová pravidla. To říkám dlouhodobě a to stále platí.

K vašemu dotazu musím říct, že si to dokážu představit, pokud jde o omezení prodejní doby. Řeknu konkrétně jeden příklad, kde si myslím, že to má logiku, například 24. prosinec. Já si nemyslím, že je úplně normální, že maminky a obecně lidé, kteří pracují v maloobchodě, jsou ve tři hodiny na Štědrý den ještě v provozu. To si myslím, že většina normálních lidí uváží, že asi na Štědrý den by měla být nějakým způsobem vymezena prodejní doba. Tohle je konkrétní příklad. Já si dokážu představit, že by se tam dal nějaký časový limit, dokdy ještě prodejny otevřeny budou a odkdy už ne. Není potom šťastné, když tito lidé s vyplazeným jazykem, lidově řečeno, přiběhnou domů a mají prožívat vánoční svátky.

Tolik asi moje odpověď. Já se spíše držím principiálního přístupu k této věci. Nejsem schopen vám tady definovat konkrétní přesné normativy, jak by to mělo vypadat, protože opakuji, že nejsem předkladatelem tohoto zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane poslanče, s doplňující otázkou.

 

Poslanec Petr Bendl: Pan premiér tady dnes při interpelacích potvrdil, že takováto jednání existují. Zaráží mě, že první místopředseda KDU-ČSL nic takového neví. Nicméně děkuji vám za odpověď a počkám si na to, jak se zachováte, až tady norma bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. 23. interpelaci přednese pan poslanec Jiří Zlatuška, který bude interpelovat nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance ve věci podmínek detence. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Při návštěvě zařízení Bělá-Jezová jsem viděl stav přinejmenším ponižujícího a z mého pohledu i nelidského zacházení s běženci v detenci. Přeplněné zařízení fungující jako horší vězení, bez adekvátního zajištění podmínek pobytu, a vzhledem k tomu, že drtivá většina zajištěných je po uplynutí lhůty propouštěna a odvedena na vlak, kterým pokračují původním směrem své cesty, tak i bez skutečného důvodu pro takové omezení svobody.

Detence dětí v takových podmínkách odporuje čl. 5 Úmluvy Rady Evropy o zabránění mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání z roku 1987, je způsobilá tyto děti poškodit a jako taková je nezákonná.

Zadržovaní jsou výrazně kráceni na právech přístupu k právní pomoci a přinejmenším u osob žádajících mezinárodní ochranu jde přímo o porušování čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 604/2013.

Nezákonnost některých zajištění na základě nařízení Dublin III vyslovilo již několik soudů mimo jiné proto, že ani v § 129 zákona o pobytu cizinců ani jinde není stanovena definice kritéria vážného nebezpečí útěku, jak ji vyžaduje toto nařízení. Přesto jeho praxe pokračuje bez naplňování požadavku posouzení každého případu jednotlivě ani možnosti účinného využití mírnějších donucovacích opatření. Zavírány jsou osoby, které se vstupem na území ČR mohly dopustit nejvýše přestupku, oproti tomu omezování osobní svobody a nelidské zacházení je u nás trestným činem.

Jakým způsobem je v gesci Ministerstva vnitra řešena právní odpovědnost za toto konání, kdo konkrétně v linii rozhodování za ni nese odpovědnost a kdo ponese trestní odpovědnost, až bude nezákonnost omezování osobní svobody nebo působení duševního trýznění pravomocně konstatována?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Jako učitel bych řekl interpelace jedna, čtení čtyři. Bude panu poslanci odpovězeno písemně.

Další interpelaci přednese paní poslankyně Marie Benešová, která bude interpelovat nepřítomného ministra dopravy Dana Ťoka ve věci nároku na náhradu škody. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Benešová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, Ministerstvo financí České republiky v poslední době deklarovalo jako jednu ze svých priorit dokončení dálnice D8 v roce 2016. Tento záměr určitě všichni vítáme. Poněkud stranou však zůstala problematika sesuvu, ke kterému došlo na stavbě této dálnice, zejména pak problematika odpovědnosti za tento sesuv, ke kterému došlo v noci z 6. 6. na 7. 6. 2013. Existuje supervizorský znalecký posudek z roku 2014 č. 12 z 20. 12. 2014, který zpracovalo Vysoké učení technické Brno, Fakulta stavební, Ústav geotechniky se sídlem Veveří. Tento posudek byl objednán Ing. Josefem Kačírkem a Ministerstvo dopravy i Ředitelství silnic a dálnic jej má plně k dispozici. Z tohoto posudku lze dovozovat, že uvedený sesuv byl důsledkem porušení zákonných povinností těžební organizací dobývající výhradní ložisko Dobkovičky nacházející se v těsné blízkosti trasy dálnice D8, která umístila deponijní drtě a kameniva nevhodně na vrcholu sesuvného území a nezajistila dostatečné odvodnění lomu, když právě kombinace těchto dvou pochybení byla podle uvedeného posudku příčinou předmětného sesuvu. Jelikož k této události došlo již před více než dvěma lety, nelze vyloučit, že případný nárok České republiky bude promlčen, na náhradu škody tedy myslím. K promlčení nároku na náhradu škody přitom zcela jistě dojde, pokud bude realizována nejprve sanace sesuvu a až potom bude řešeno, kdo za sesuv odpovídá.

Mám tedy v této souvislosti dvě otázky. Učinilo nebo plánuje-li učinit Ministerstvo dopravy České republiky nebo Ředitelství silnic a dálnic právní kroky k vymožení náhrady škody způsobené touto těžební organizací? A v případě, že tak neučiní a bude uvažovat o vymáhání až poté, co tedy zjistí ostatní, jak se zachová a jak tedy naloží s výše uvedeným posudkem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Bude jí odpovězeno písemně.

Přikročíme k 25. interpelaci, nicméně paní poslankyni Nytrovou nevidím, takže její interpelace propadá. 26. interpelaci přednese pan poslanec Michal Kučera, který bude interpelovat přítomného pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ve věci kalů v ostravských lagunách. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ve věci likvidace ekologické zátěže v areálu lagun OSTRAMO jste rozhodl o tom, že bude okamžitě zahájena příprava na vyhlášení otevřeného výběrového řízení na dekontaminaci zemin a příprava na vyhlášení otevřeného výběrového řízení na dekontaminaci vod. Myslím si, že se samozřejmě jedná o správný krok, nicméně bych chtěl upozornit, že způsob likvidace kalů z ostravských lagun, tedy skládkování jedovatých kalů na skládce nebezpečného odpadu CELIO u Litvínova a následné pálení kalů v cementárně v Čížkovicích u Lovosic, vyvolal v nedávné minulosti obrovské protesty u obyvatel Ústeckého kraje.

Vážený pane ministře, chtěl bych vás vyzvat, aby uvedený způsob likvidace jedovatých kalů z Ostravska, tedy spalování v cementárnách v Ústeckém kraji, nebyl již dále ve výběrovém řízení uvažován. Chci se vás zeptat, zda učiníte kroky, aby tento způsob nebyl již dále ve výběrovém řízení uvažován. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra průmyslu o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, k vašemu dotazu bych rád uvedl, že usnesení vlády ze dne 25. září 2013 č. 732 ke Zprávě o možných způsobech řešení krizové situace ve vývoji hospodaření klíčových průmyslových podniků a negativního výhledu vývoje zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji a k návrhu opatření uložilo v příloze 1a Ministerstvu financí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí zajistit finanční prostředky pro konečné řešení likvidace ekologické zátěže laguny OSTRAMO s případným předložením materiálu na jednání vlády, který upraví celkovou garanci státu. Ministerstvo financí je tedy gestorem této ekologické akce, hradí náklady na základě ekologické smlouvy se státním podnikem DIAMO, schvaluje technickou dokumentaci a provádí kontrolu účelnosti nákladů.

Ministerstvo životního prostředí stanovuje technické podmínky realizace zakázky a termíny sanace. Ministerstvo průmyslu a obchodu z pozice zakladatele Diamo, státní podnik, je zprostředkovatelem mezi ním a výše uvedenými resorty a účastní se čtvrtletních kontrolních dnů.

Již byly uzavřeny rámcové smlouvy s pěti uchazeči na odstranění nadbilančních kalů z lagun. Nyní probíhá druhé kolo soutěže veřejné zakázky na odstranění nadbilančních kalů z lagun v množství 71 360 tun surových nezavápněných kalů a 20 202 tuny zavápněných kalů. Uchazeči byli povinni zajistit kladné stanovisko odborného garanta, Ministerstva životního prostředí, k realizačnímu projektu. Na nadbilanční kaly je pohlíženo po celou dobu manipulace s nimi, to je od jejich odtěžení až po konečné využití nebo odstranění, jako na odpad ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. Kaly budou energeticky využity ve spalovnách a cementárnách, konkrétní místa budou známa až po vybrání vítězného uchazeče. Kaly budou vymístěny z lagun do tří let od podpisu prováděcí smlouvy s vybraným zhotovitelem a nejpozději do dalších dvou let budou využity na koncových zařízeních.

Dále státní podnik Diamo připravuje zadávací dokumentaci pro vyhlášení veřejné soutěže na dodavatele dekontaminace zemin, které se nacházejí v podloží a v bezprostředním okolí lagun. Předpokládaný termín předložení dokumentace ke schválení Ministerstvu financí a Ministerstvu životního prostředí je listopad 2015. Rovněž se připravují podklady pro vyhlášení veřejné soutěže na opatření v rámci rozptylu kontaminovaných podzemních vod, takzvaných solanek. Realizační projekt bude zpracován v nejbližší době.

Závěrem bych chtěl na tomto místě zdůraznit, že věnuji dokončení této ekologické zakázky zvýšenou pozornost od doby nástupu do funkce a byl jsem tuto oblast již několikrát osobně navštívit. Co se týče konkrétního spalování nebo určení těch míst, soutěž je tak komplikovaná, že každý z těch řešitelů nebo uchazečů v tomto výběrovém řízení musí předložit finální řešení, jak se všeho zbaví, aby to nezůstalo v nějakém meziskladu u třetí firmy, jak už se nám to v minulosti také stalo.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Chtěl bych říct, že pokud dojde k tomuto způsobu, o kterém jste tady hovořil, tedy skládkování na skládce nebezpečného odpadu Celio a potom spalování v (nesrozumitelné) cementárně, že to vyvolá obrovské protesty v Ústeckém kraji. Ústecký kraj je nejen region s nejvyšší nezaměstnaností v České republice, ale je i region, kde je nejnižší věk dožití, kde je nejvyšší kojenecká úmrtnost. A oprávněně se někteří lidé domnívají, nebo mnoho lidí z Ústeckého kraje se domnívá, že tímto děláte z Ústeckého kraje popelnici České republiky.

Chtěl bych položit doplňující otázku, zda v případě, že dojde k tomuto způsobu likvidace v Ústeckém kraji, proti kterému důrazně protestuji, přesto pokud dojde k tomuto způsobu likvidace, zda plánujete nějaké finanční kompenzace směrem k obyvatelům Ústeckého kraje a dotčených regionů, kde k tomuto spalování dojde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr má zájem o doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek K doplňujícímu dotazu bych rád sdělil, jak už bylo zřejmé z mého předchozího slova, v tuto chvíli není určeno místo, kde eventuálně dojde k finálnímu spalování. To musí předložit žadatelé o zakázku. Součástí tohoto návrhu musí být také zajištění toho, že ke spálení eventuálně musí být souhlas okolí provozu, ať už se nachází v Ústeckém kraji, nebo v některém jiném kraji České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Další interpelaci přednese pan poslanec Radim Holeček, kterého ale nevidím, tudíž jeho interpelace propadá, a pro velký úspěch si interpelaci zopakuje pan poslanec Michal Kučera, který bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci evropsky významných lokalit. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jak jste říkal, pro velký úspěch podruhé.

Vážený pane ministře životního prostředí, chtěl bych se vás zeptat na termín, kdy předložíte na vládu návrh na doplnění soustavy Natura 2000. Jak jistě víte, Česká republika má dluh v tomto doplnění, má dluh samozřejmě a povinnost vůči svým závazkům v Evropské unii. K doplnění soustavy Natura 2000 vás vyzval svým usnesením i podvýbor pro ochranu přírody a krajiny, který zasedal v letošním roce a přijal usnesení na urychlené doplnění. To znamená, otázka je: V jakém termínu předložíte onen návrh na doplnění? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové. Jak jste správně uvedl, skutečně je tady povinnost pro Českou republiku doplnit do konce roku 2015 nařízením vlády tyto evropsky významné lokality. Rozjeli jsme proces mezi resorty v červenci. V současné době dokončujeme vypořádávání připomínek. Těch zásadních připomínek přišlo celkem víc jak 200. Není tajemstvím, že jsou tam samozřejmě sporné lokality, které vyvolávají poměrně kontroverzní reakce u řady resortů, a je to řekněme pět až šest lokalit týkajících se například Labe a dalších oblastí. V současné době jsme vlastně na konci vypořádávání připomínek na úrovni náměstků ministrů. Tento proces by měl být ukončen příští týden. Následně budeme ještě vypořádávat na úrovni ministrů. Takže očekávám, že ten materiál předložíme do vlády do konce listopadu letošního roku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Chtěl bych poděkovat za konkrétní termín. To je myslím velice důležité, že existuje listopad letošního roku. Jenom bych chtěl upozornit, že i v případě těchto sporných, nebo dle slov ministra Brabce sporných lokalit v případě, že nedojde k doplnění nebo splnění toho závazku, může to znamenat ohrožení čerpání operačního programu Životní prostředí. To znamená, pokud nedoplníme soustavu v termínu, o kterém se tady bavíme, tak to čerpání může být ohroženo. Jestli si tohle uvědomujete, případně jestli máte připravenou nějakou záložní variantu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Ano, takové ohrožení tady skutečně minimálně v teoretické rovině je. Dokonce je s Českou republikou už v této chvíli vedeno řízení zvané EU Pilot, což je první stupeň před případným nebezpečím infringementového řízení. Pevně věříme, že se nám podaří dohodnout s resorty takový kompromis, a koneckonců i s Evropskou komisí, který bude vyhovovat všem stranám. A nebude to jednoduché. Teď bych nechtěl hovořit o nějakém záložním řešení, protože je to předčasné, ale pevně věřím, že k dohodě dojde, a samozřejmě mezitím už průběžně jednáme i s Evropskou komisí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dalším interpelujícím bude pan poslanec Antonín Seďa, který bude interpelovat nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci regulace hazardu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane místopředsedo vlády, v úterý proběhl jednací maraton kolem zákona o změně zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, který předkládá kolega Jan Volný. Vaše ministerstvo připravilo návrh zákona, který se odlišuje, a po pravdě řečeno po dlouhé diskusi na plénu se stále noří otázky, proč byly podány dva návrhy, proč vaše ministerstvo nepředložilo vládní návrh včas. Dokonce hrozí, že kvůli obstrukcím vůbec nedojde ke zvýšení zdanění hazardu. Dnes bylo rozhodnuto, že vaše ministerstvo urychleně připraví vládní návrh zákona, který vláda projedná a který tento poslanecký návrh nahradí. Slyšel jsem dokonce i spekulace, že jste se sešel s majitelem holdingu firmy Synot a že poslanecký návrh je nějakým kompromisem s hazardním průmyslem.

Vážený pane ministře, z těchto důvodů vás chci požádat, abyste reagoval nejen na tyto spekulace, ale abyste vysvětlil zejména důvody, proč vyšší zdanění a regulaci hazardu řešíte nikoliv vlastním návrhem zákona, ale návrhem poslaneckým. Také se chci zeptat na informace, které osobně považuji opět za minimálně zkreslené, že i vy či vaše firmy máte podíly ve firmách působících v loteriích, či obecně hazardu. Chci se prostě ujistit, že silné lobby tohoto hazardního průmyslu neřídí či neovlivňuje vaše rozhodnutí. Závěrem se chci zeptat, pane ministře, jak reálně vidíte postup vašeho ministerstva ve věci regulace hazardu včetně harmonogramu přijetí vlastního zákona. Děkuji za vaše otevřené odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já také děkuji panu poslanci Seďovi, kterému bude odpovězeno písemně.

Další interpelaci by měla předložit paní poslankyně Pavlína Nytrová, která ale není přítomna, tudíž její interpelace propadá. Dostáváme se k interpelaci paní poslankyně Věry Kovářové, která bude interpelovat nepřítomnou ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou ve věci čerpání evropských peněz. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, ráda bych se zeptala, jaký je současný odhad výše prostředků z programového období 2007 až 2013, které Česká republika nevyčerpá. Současně bych se ráda zeptala, jaké kroky činí tato vláda, aby se situace, kdy značné množství evropských peněz zůstane nevyužito, v případě programového období 2014 až 2020 neopakovala. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Bude jí písemně odpovězeno. 32. interpelaci přednese pan poslanec Jan Zahradník, který bude interpelovat nepřítomného ministra obrany Martina Stropnického ve věci změny území v Boleticích. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážený pane ministře, na konci roku 2014 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu zákon ze dne 14. ledna 2015 o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů neboli zákon o hranicích vojenských újezdů. Paragraf 2 tohoto zákona, ve kterém se mění také hranice vojenského újezdu Boletice, obsahuje odstavec 3 písm. c) ve znění: Hranice vojenského újezdu Boletice se mění tak, že se připojuje dosavadní katastrální území vojenského újezdu Boletice, Houbový vrch a Maňávka u Českého Krumlova k území obce Horní Planá. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.

Kladu vám otázku, vážený pane ministře, jak se Ministerstvo obrany a Armáda České republiky připravují na předání zmíněných katastrálních území pod civilní správu a na to, aby tato území byla od uvedeného dne volně přístupná pro návštěvníky.

Ještě mám další otázku. V roce 1950 byla do vojenského újezdu Boletice zabrána i severní část katastru města Horní Planá, například oblast kolem Houbového vrchu, a to včetně pozemků, jež byly k 31. 12. 1949 ve vlastnictví města. K 1. 1. 2016 bude tato část katastru Horní Plané z VÚ Boletice vypuštěna a bude připojena zpět ke katastru Horní Plané. V tomto případě se už ale neřeší majetkové poměry. Horní Planá sice bude mít podle současného návrhu zákona pozemky, jež vlastnila k 31. 12. 1949, zpět ve svém katastrálním území, nicméně zůstanou ve vlastnictví státu. Uvažuje stát o navrácení těchto pozemků městu Horní Planá? Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. 33. interpelaci přednese pan poslanec Ludvík Hovorka, který bude interpelovat přítomného pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci nahrazení vyšetření OCT. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, Státní ústav pro kontrolu léčiv stanovuje v indikačních omezeních některých léčivých přípravka jako podmínku úhrady ze zdravotního pojištění zdravotní výkon, takzvané ošetření OCT na očním tomografu. Toto ošetření však není hrazeno ze zdravotního pojištění. Pojištěnci tak jsou nuceni hradit je z vlastních prostředků, čímž je omezena i dostupnost léčivého přípravku tímto vyšetřením podmíněného. Zdravotní pojišťovny dlouhodobě odmítají vyšetření OCT hradit z prostředků veřejného zdravotního pojištění, a to na základě argumentace, že se jedná o výkon ze zdravotního pojištění nehrazený, jelikož jako takový není uveden v seznamu zdravotních výkonů, který je stanoven vyhláškou, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Vzhledem k tomu, že vyšetření zcela odpovídá kritériím definujícím péči hrazenou ze zdravotního pojištění, pak odmítají-li zdravotní pojišťovny hradit vyšetření ze zdravotního pojištění, podle mého názoru jednají protiprávně a zřejmě v rozporu s Ústavou České republiky.

Já si dovoluji požádat o odpověď na otázku a vysvětlení, z jakých důvodů není v praxi zdravotních pojišťoven vyšetření OCT hrazeno ze zdravotního pojištění, o informaci, jaký zvolit postup ve vztahu ke zdravotní pojišťovně, aby jednala v souladu se zákonem a vyšetření OCT z prostředků veřejného zdravotního pojištění pacientům hradila, a vysvětlení, proč není vyšetření OCT dosud obsaženo v seznamu zdravotních výkonů stanoveném vyhláškou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vyšetření OCT neboli optická koherentní tomografie je poměrně nová vyšetřovací metoda. Aby byla taková péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění, musí splňovat podmínky úhrady podle § 13 zákona č. 48 o veřejném zdravotním pojištění. Nicméně příslušná odborná společnost zatím nepředložila pracovní skupině k seznamu zdravotních výkonů Ministerstva zdravotnictví návrh k posouzení a k rozhodnutí o způsobu a výši úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Vyšetření OCT proto zatím nemohlo být zahrnuto do seznamu zdravotních výkonů. Pokud s takovýmto podnětem příslušní odborníci do komise přijdou, komise jistě racionálně posoudí potřebnost tohoto výkonu a nic nebude bránit jeho zařazení do nejbližší novely seznamu zdravotních výkonů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Chci jenom upozornit, že pokud by ty zdravotní pojišťovny chtěly, tak samozřejmě mohou toto vyšetření hradit na základě vlastního výkonu, podobně jako hradí třeba výkony na gama noži nebo na cyber knife jako vlastní výkony zdravotní pojišťovny.

Je tady ještě jeden problém. Když praktik nebo jiný lékař, oftalmolog, pošle pacienta s předpokládanou makulární degenerací do soukromé oční kliniky, tak přihraje tomuto zařízení kromě úhrady od pojišťovny také platbu za velice drahé léčivo. Zůstává otázkou, kolik platí pacienti takové kliniky za toto léčivo, například za Avastin nebo Lucentis. Dá se předpokládat, že ještě více, než je doporučená cena. Pokud by se ale takový pacient léčil v centru specializované péče, byl by Avastin nebo jiné potřebné léčivo hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Je otázkou, zda je etické, že lékař odesílá pacienta do konkrétní kliniky, a nikoliv do specializovaných center schválených jak Ministerstvem zdravotnictví, tak i zdravotními pojišťovnami. Navíc je tady ten moment, že v některých případech došlo k použití například Avastinu v neindikované péči a došlo k poškození zraku pacientů na konkrétní klinice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, já to vnímám tak, že je to trochu pokračování nebo doplnění první interpelace pana poslance Hovorky týkající se řekněme minimálně velmi podezřelých praktik některých soukromých očních klinik. Nezbývá mi než to, co jsem řekl už předtím, že děkuji za tento podnět, že se tím budeme zabývat. Zkusíme všechny ty informace od pana poslance a řekněme i od dalších doplnit, dát dohromady a postupovat potom na základě těch zjištění, pokud budou znepokojivá, ve všech možnostech, jak nám zákon umožňuje. Děkuji ještě jednou za ten podnět.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. 34. interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci organizace veřejně prospěšných prací. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Vážená paní nepřítomná ministryně práce a sociálních věcí, na pracovním jednání se Svazkem obcí Rakovnicka jsem se dozvěděl, že úřady práce vypovídají obcím smlouvy, na základě kterých jsou podporovány tzv. veřejně prospěšné práce, a lidé, kteří by normálně byli v evidenci úřadu práce, tak vykonávají i činnosti ve prospěch veřejnosti nebo ve prospěch obcí. Úřady práce tyto smlouvy vypovídají. Lidé, kteří ty veřejně prospěšné práce vykonávali, jsou povinni se zaregistrovat na úřadu práce a nesmí se minimálně šest měsíců vrátit zpět na to, aby vykonávali veřejně prospěšné práce. To považuji za jednak mrhání státními prostředky a jednak absolutně nelogické chování z hlediska fungování toho, jestli se ti lidé do pracovního procesu budou chtít vrátit apod. Obce mají obrovské potíže vůbec někoho přesvědčit a dostat je na činnost veřejně prospěšných prací a tohle je absolutně protisměrné.

Můžete mi vysvětlit, co to má znamenat a proč nutíte lidi, kteří vykonávají veřejně prospěšné práce, být povinně zaregistrováni minimálně půl roku na úřadu práce a nemoci se vrátit v novém finančním období Evropské unie zpátky do pracovního procesu ve prospěch veřejnosti, když jsou placeni na úřadech práce? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, bude mu odpovězeno písemně.

Já stahuji svoji interpelaci, byť bych interpeloval, až bych plakal, ale nemá mě tady kdo nahradit.

Další interpelující je paní poslankyně Jana Černochová, kterou taktéž nevidím. Její interpelace tudíž propadá. Pan poslanec Zdeněk Ondráček - také ho nevidím. Také jeho interpelace propadá. Pan poslanec Simeon Karamazov dvakrát po sobě - také ho nevidím. Také jeho interpelace propadá. Paní poslankyně Věra Kovářová, ta přítomna je, ale stahuje interpelaci. A pan poslanec Ludvík Hovorka bude interpelovat pana ministra Richarda Brabce přítomného (ohlasy v sále) ve věci posunu termínu dokončení staveb. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře - děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já se chci jenom dotázat ve věci poslední výzvy z operačního programu Životní prostředí na stavbu kanalizací. Došlo k tomu, že Státní fond životního prostředí uvolnil poměrně značné prostředky na dočerpání prostředků v rámci tohoto operačního programu na období 2007 až 2013. Byly tam poměrně šibeniční termíny, protože stavby se zahajovaly a musely se dokončit v letošním roce. Ale jsou signály z různých staveb, že je problém ty stavby do konce roku dokončit. Dochází k tomu, že se termíny neplní, že nastává zimní období, během kterého z technologických důvodů nelze některé práce dokončit.

Tak jsem se chtěl zeptat, jestli je možné v rámci dodržení technologický postupů a dodržení kvality vykonávaných prací posunout tyto termíny, aby nedošlo k poškození nebo nedodržení kvality těchto staveb. Já vím, že jsme vázáni předpisy programu příslušného, vázáni zřejmě i smlouvami, dohodami s Evropskou unií. Přesto si dovoluji požádat, aby tyto stavby měly termín prodloužený, pokud je to možné, aby nedocházelo k nekvalitním pracím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře. Říká se, že to nejlepší na konec, tak dnes jste nejlepší vy. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, jak říká Karel Gott, to jsem opravdu nečekal, že se ještě na mě dostane s touto interpelací.

Já vás zklamu, ale myslím si, že vy to čekáte, že vás trochu asi zklamu, protože bohužel, České republice se nepovedlo přes veškerou snahu na různých úrovních vydobýt si pravidlo N+3 pro závěr programového období. My jsme tušili, že celá řada projektů bude mít velké problémy, také proto jsme, myslím, že velmi intenzivně, společnou prací Ministerstva životního prostředí a především Státního fondu životního prostředí řídili ty projekty především v té prioritní ose číslo 1, tedy ty vodohospodářské projekty, které mají velmi dlouhou dobu realizace a byly značně zanedbány, s cílem v podstatě zrušit ty projekty nebo odstoupit od těch projektů, kde hrozilo akutní riziko, že nebudou dokončeny. V současné době řídíme doslova individuálně stále ještě několik set, nebo dokonce první tisíce těchto projektů, byly jich desítky tisíc, myslím, celkově těchto projektů jsou stále ještě desítky, a některé z nich využily možnost tzv. fázování, tedy rozdělení, částečně přenesení do nového programového období 2014 až 2020. Někde už to opravdu nešlo, ale skutečně to pravidlo způsobilosti výdajů stanoví zcela nekompromisně, že platby ze strany příjemce musí být uskutečněny do 31. 12. 2015.

My jsme tam, kde skutečně jsme měli podezření nebo indikaci toho rizika, tak tam řídicí orgán operačního programu Životní prostředí odstupoval od registračních listů, a všem ostatním příjemců je poskytována maximální podpora včetně práce na fondu v sobotu a v neděli, nebo do pozdních večerních hodin, tak abychom minimalizovali riziko, že ty projekty nebudou dokončeny. Ale skutečně nelze vyloučit, že některé projekty nebude možno dokončit, např. z důvodu výběrového řízení nebo stížností na ÚOHS, do konce prosince, ale já doufám, že to budou jednotky projektů. Ještě před rokem nám hrozilo, že těch projektů budou stovky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď. Přesto ještě na základě zkušeností, které jsou, si dovolím poprosit Ministerstvo životního prostředí a státní fond, aby případně v rámci projednávání zákona o zadávání veřejných zakázek reagoval na podněty z některých realizací. Dochází k tomu, že je soutěž na dodávku třeba kanalizací soutěžena na cenu. Jenom na cenu. A firma nebo investor, který má šibeniční termín, se bojí v případě nejnižší dodávky, i když je to, řekněme, firma bez nějaké historie, neuzavřít smlouvu a dochází k tomu, že potom se třeba účastní stavby konsorcium, které je zaštítěno nějakou firmou, která se pak na stavbě ani neukáže, a ve výsledku to dělá firma, která nemá autorizaci, má třeba jednoho technika, má pět zaměstnanců a zadává to jiným firmám, které se tam potom po té stavbě potulují. (Předsedající: Čas.)

Čili toto je vážná věc, která by se měla řešit do budoucna, aby nedocházelo k tomu, co se dnes na stavbách děje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, závěrečné slovo je vaše.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Ani to jsem nečekal, ale o to víc si toho vážím. Já vás chci ujistit, pane poslanče, že tomu věnujeme velkou pozornost. A víte dobře, že ona to je samozřejmě společná odpovědnost především na základě zákona o veřejných zakázkách nebo zadávání veřejných zakázek, který teď brzy bude ve Sněmovně v projednávání, a někde bohužel ta možnost posuzovat to jinak než na cenu nebyla. Nový zákon určitý nový prostor na toto vytvoří. Máte pravdu, k těm případům skutečně docházelo, a v řadě případů dokonce byly i předmětem korekcí. Dokonce některé projekty na základě toho byly i zrušeny a v některých případech v tom obce byly nevinně, ale přesto bohužel ten řídicí nebo auditní orgán musel rozhodnout o zrušení projektu. Nic jiného mu nezbylo, protože by se jinak sám vystavoval sankci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi, to byla poslední dnešní interpelace. Přerušuji jednání Sněmovny do zítřejší 9. hodiny ranní a přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 17.59 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.