(23.30 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Druhá poznámka vůči panu kolegovi Grebeníčkovi prostřednictvím pana předsedajícího. Pane poslanče, my jsme si nikdy nic zlého neudělali, byť jsme se dívali vždycky každý na svět úplně jinýma očima a máme jiné hodnoty, tak jsme se vždycky slušně zdravili. A nemyslím si, že proti sobě lidsky něco máme. Tak prosím vás, proč to teď chcete porušit a chcete mě někdy v budoucnu citovat? Moc vás prosím, nedělejte mi tu ostudu! Děkuju. (Potlesk a smích.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer. Děkuji panu kolegovi Kalouskovi za jeho faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Filip. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Já jenom fakticky, protože jsem slušně vychovaný člověk, tak odpovím na otázku pana kolegy Pilného. Narodil jsem se v roce 1955, nevím, co jste poslouchal a nevím, co je špatného na tom, že jsem se zeptal, jakým způsobem se jedná o dluhu Ukrajiny vůči České republice a o dodávkách plynu. Jestli vás to nezajímá, tak mě to zajímalo. (Potlesk z lavic KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu kolegovi Filipovi. Dalším řádně přihlášeným je pan kolega Josef Šenfeld. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Josef Šenfeld: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, první čtení Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé proběhlo již na třech schůzích Poslanecké sněmovny, kde své názory a stanoviska přednesli i poslanci Komunistické strany Čech a Moravy. Nic z toho, co se dělo a děje na Ukrajině od 21. listopadu roku 2013, od tzv. Euromajdanu, kdy začala vyprovokovaná vlna protestů hned poté, co ukrajinská vláda pozastavila přípravy pro podpis této dohody, nezabránilo tomu, aby Evropský parlament 16. září minulého roku vyjádřil souhlas s asociační dohodou mezi Evropskou unií a Ukrajinou, přičemž dohoda byla současně ratifikována ukrajinským parlamentem v Kyjevě. Pro úplnost, poslanci podpořili dohodu poměrem hlasů 535 pro, 127 proti a 35 se zdrželo hlasování.
V tiskovém prohlášení se uvádělo, že na jejím základě se prohloubí politické přidružení a ekonomická integrace mezi Evropskou unií a Ukrajinou a dojde k vzájemnému volnému přístupu na trhy smluvních stran.
Situace na Ukrajině je nestabilní. Na východní Ukrajině nejsou dodržovány minské dohody, místy se válčí dál. Po ekonomické stránce je Ukrajina ve více než nelehké situaci. Podle zpráv směřuje k ekonomické katastrofě. A v tuto chvíli máme vyslovit souhlas s ratifikací mezinárodní smlouvy, která otevírá hranice Evropské unie pro pracovní sílu z Ukrajiny v řádech statisíců uchazečů o zaměstnání? Alespoň takové mám informace a byl bych rád, kdyby je například pan premiér Sobotka nebo pan ministr zahraničí Zaorálek zde vyvrátili.
Snad si tedy uvědomujeme, že souhlasem i České republiky se otevřou ukrajinským občanům dosud uzavřené dveře. Podpisem asociační dohody podle mých informací se totiž nejen zavede bezvízový styk mezi Ukrajinou a státy Evropské unie, ale současně s tím musí všechny státy zajistit pro občany Ukrajiny rovné pracovní podmínky. Přitom země Evropské unie mají samy problém s vysokou nezaměstnaností. Ta se pohybuje kolem 25 milionů lidí. Míra nezaměstnanosti činí 10 % a ve věkové kategorii do 25 let dosahuje dokonce lehce nad 20 %. Jestli je to skutečně tak, je k zamyšlení, zda by nebylo vhodné přehodnotit souhlas s touto asociační dohodou.
Není to zase tak dávno, kdy se staré země Evropské unie obávaly přílivu levné pracovní síly z východní Evropy, včetně nás, tedy České republiky. Ten se sice nekonal, ale jedním z důvodů byl bezesporu fakt, že v naší zemi byl stabilní demokratický režim a relativně dobře fungující ekonomika.
Zaznělo zde varování před unáhleným schvalování asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou, kde je stále nedořešena situace, byť poslední dobou se mírně stabilizovala. Ale ani zdaleka se nepodobá evropskému standardu.
Další přibližování Ukrajiny k Evropské unii je ukvapené a předčasné. Pro občany České republiky není prospěšné ani politicky ani ekonomicky. Sněmovní tisk 310 nemůžeme proto svými hlasy podpořit. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu kolegovi Šenfeldovi. Nyní s přednostním právem pan ministr zahraničí. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji, dámy a pánové. Já opět jenom velice krátce, abych to nenechával nakonec, tak bych hned zareagoval. Protože ony existují obavy z toho, že když se v ustanovení o zavedení bezvízového styku, když se spustí, tak bude důsledkem příliv milionů Ukrajinců do Česka. Tak já bych tady tohle chtěl zpochybnit, protože realita je jiná. Asociační dohoda skutečně zmiňuje důležitost zavedení bezvízového režimu, ale je to pouze deklarace. To zavedení je řešeno v rámci stávajících vztahů a podmínky pro jeho zavedení musí Ukrajina splnit. Jsou specifikovány a průběžně vyhodnocovány v tzv. akčním plánu vízové liberalizace z listopadu 2010. A tam je ještě řada věcí, které vlastně jsou na straně Ukrajiny, aby změnila nebo připravila.
Rád bych tady řekl, že i po zavedení bezvízového režimu se to bude týkat pouze krátkodobých pobytů, udělování povolení k pobytům delším než 90 dnů během půl roku zůstává v kompetenci národních států. Takže to je základní skutečnost, která se nemění. Takže k žádnému zaplavení jenom díky tomu, že by se spustil, prostě nedojde.
Asi máte tu informaci, že v této chvíli je ze strany Ukrajiny největší příliv i tak do České republiky. Že v tomto roce bylo Českou republikou podáno 990 žádostí o mezinárodní ochranu a z toho více než polovina jsou právě občané Ukrajiny. Na druhém místě jsou Kubánci, na třetím Syřané, 69 Syřanů, kterým se všem vyhovělo. Ale je myslím zajímavý fakt, že i v té současné situaci největší počet těch, kteří žádají o mezinárodní ochranu, jsou právě obyvatelé Ukrajiny. Ale je to v těch počtech, které říkám. A opakuji, ani po zavedení bezvízového styku, pokud by k tomu došlo, což ještě také nebude úplně snadné, tak to nebude znamenat ten příliv, ze kterého jsou obavy, protože to bude spadat pod tu národní kompetenci, jak jsem řekl, a pod ta omezení, která zůstanou v pobytu na udělování povolení k delšímu pobytu.
Takže tolik, aby to bylo jasné, že tady opravdu nehrozí to, co se říká.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi zahraničí. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Kristýna Zelienková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kristýna Zelienková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si tady připravila velmi dlouhý proslov, ale už ho s dovolením číst nebudu, jestli by vám to nevadilo. (Potlesk.) Jenom bych reagovala na všechny předřečníky, kteří měli ty nekonečné exkurzy do historie, nesmyslné.
Komunistická strana chce přijetí smlouvy zabránit z řady nesmyslných důvodů, ale jeden z hlavních důvodů podle mého názoru je ten, že protestuje proti údajné perzekuci svých ukrajinských soudruhů. Ráda bych jim tedy objasnila, jak se věci ve skutečnosti mají. Ukrajina dnes na jaře přijala několik dekomunizačních zákonů. Jeden z těchto zákonů přikazuje všem stranám, aby ze svého názvu, stanov a symbolik odstranily prvky, které poukazují na jejich totalitární minulost. Ukrajinští komunisté to však neudělali, takže porušili zákon a ministerstvo vnitra je zakázalo. Je to velice prosté a logické. Takže svým komunistickým kolegům doporučuji, aby přestali trestat Ukrajince za to, že jejich komunističtí politici porušují zákon, a aby s námi dnes asociační smlouvu jednomyslně schválili.
Čest práci a pojďme, prosím vás, hlasovat. Děkuji. (Potlesk napříč sálem, ne zleva.) ***