(21.20 hodin)
Poslankyně Jitka Chalánková: Narůstá i četnost případů, ve kterých se stávající právní úprava jeví jako nedostatečná anebo nedomyšlená. Tento návrh novely v současnosti, tedy pozměňovací návrh, nemá ambici být celkovou revizí cizineckého režimu, klade si pouze za jediný dílčí cíl dosáhnout toho, aby zdravotní péče za všechny bezprizorné děti umístěné soudem v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo v zařízeních ústavní výchovy anebo do péče fyzické osoby měly zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.
V současné době zákon o dočasné ochraně cizinců v platném znění se na cizince požívající dočasné ochrany hledí pro účely poskytování zdravotních služeb jako na cizince s povoleným trvalým pobytem, jsou tedy pojištěnci ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Kdo se pro účely poskytování zdravotních služeb považuje za cizince požívajícího dočasné ochrany, stanoví § 48 zákona č. 326/1999 Sb., zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů v platném znění. Ten ve spojení s § 18 písm. d) bodem 4 zákona o pobytu cizinců stanoví, že takovým cizincem je i nezletilé dítě svěřené předběžným opatřením soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti anebo do péče fyzické osoby. Touto komplikovanou právní konstrukcí je dosaženo toho, že bezprizorné děti, tedy cizinci, umístěné do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo do péče fyzické osoby jsou státními pojištěnci a zdravotní péče o ně je hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Předběžná opatření upravující poměry bezprizorných nezletilých dětí, které jsou cizinci, vydává soud na základě § 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, dále jen zákon o zvláštních řízeních soudních, a podle § 457 zákona o zvláštních řízeních soudních jsou vykonatelná vydáním. Nicméně státními pojištěnci se stávají a zdravotní služby mají v nezbytných případech hrazeny z veřejného zdravotního pojištění až - a to je to důležité - ode dne nabytí právní moci předběžného opatření příslušného orgánu. To znamená, že v mezidobí mezi vykonatelností, tj. fakticky vydáním předběžného opatření, a dnem, kdy nabude právní moci, zdravotní služby poskytnuté těmto dětem nikdo nehradí. Přitom právě při převzetí dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti je nezbytné provést vstupní prohlídku dítěte zejména, aby se vyloučilo, že není nositelem nakažlivé choroby, ale i proto, aby se včas podchytily jeho možné zdravotní problémy a předešlo se nevratnému zhoršení jeho zdravotního stavu. Nadto toto období v případě podání odvolání proti předběžnému opatření může být mnohem delší než standardních 15 dnů lhůty pro jeho podání. V praxi pak tyto zdravotní služby platí buď příslušná zařízení, anebo zůstávají neuhrazeny.
Mne velmi překvapilo, že tyto děti bývají předběžně vyšetřeny pouze velmi nedostatečně. Jako pediatr si dovedu asi představit, co všechno chybí. Chybí konkrétní odběry biologického materiálu, mohou chybět rentgeny, protože pojišťovny toto nehradí ani zpětně, až od okamžiku nabytí právní moci toho rozhodnutí, takže ani zpětně neuhradí tato vyšetření. Tyto děti už jsou umisťovány mezi ostatní děti, aniž tato potřebná vyšetření mají. To je realita dnešních dnů. Proto přináším tento pozměňovací návrh, protože vychází z reality, vychází z praxe.
Navrhuji tedy změnit § 48 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., tak, aby se nezletilé děti umístěné na základě předběžného opatření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc anebo do ústavu pro péči o děti nebo svěřené do péče fyzické osoby považovaly za cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky, již ode dne vydání předběžného opatření nebo jiného rozhodnutí, nikoli až ode dne jeho právní moci. Tak budou státními pojištěnci již ode dne vydání rozhodnutí.
Mohu vám k tomu říci ještě na základě praxe a dotazů, které jsem měla do těch zařízení, že vzniknou zcela zanedbatelné náklady na státní rozpočet, protože ta vyšetření se jim vykonávají ale až po nabytí právní moci, ale kvůli času, že je umisťujeme v té době předtím, tak je potřeba tato vyšetření posunout před tuto lhůtu. Tak to je jedna věc.
Jinak zhodnocení souladu s ústavním pořádkem. Dá se říci, že v podstatě tato navržená právní úprava spíše dostává současnou situaci do správné situace, do správné korelace s ústavním pořádkem. Zhodnoceno také v souladu s mezinárodními smlouvami. Navržená právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jichž je Česká republika smluvní stranou.
Takže v podrobné rozpravě se pak přihlásím k tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní načtu omluvu pana poslance Petra Adama, který se omlouvá od 21.15 hodin do konce jednacího dne, a k mikrofonu pozvu pana poslance Ondráčka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, dnes odpoledne jsme mluvili o migraci jako takové a zákony, které předkládá Ministerstvo vnitra, se toho bezprostředně dotýkají.
Už při prvním čtení jsem zmiňoval, že předkladatelé zpracovali velmi dobrý zákon a jsou v něm moderní prvky, které náš stát v této otázce potřebuje. I přesto se domnívám, že po konzultaci s OAMP, tzn. odborem azylové a migrační politiky, a konkrétními policisty cizinecké policie jsme v předloženém materiálu, konkrétně novele zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, našli některé věci, které nám nejsou zcela jasné, a ani se nepodařilo rozptýlit tyto věci po dohodě s panem dr. Haišmanem, popř. dalšími lidmi z Ministerstva vnitra.
Takže předkládám tyto pozměňovací návrhy, a to v § 15a tohoto zákona, tzn. u osob důvody vylučující udělení mezinárodní ochrany je uvedeno, že doplňkovou ochranu nelze udělit tomu, kdo se dopustil vážného zločinu. My pokud bychom chtěli dodržovat to, že jsme zákonodárci a že budeme ctít určitou právní terminologii, kterou máme, tak bychom pojem vážný zločin neměli jakým způsobem specifikovat, protože naše trestní právo ani jiné právo pojem vážný zločin prostě nezná. U nás se trestné činy dělí na přečiny, zločiny a zvlášť závažné zločiny a odkazovat v této věci pouze na mezinárodně používaný pojem je z mého pohledu nedostatečné, protože není zřejmé, jak společensky škodlivé jednání by měl předkladatel na mysli a co konkrétně by musela ta osoba spáchat, aby to bylo vážným zločinem v té konkrétní praxi. Takže pro účely tohoto zákona by se jevilo více vhodné, kdyby bylo vynecháno slovíčko "vážného" a bylo pouze, že se dopustil zločinu. Je to i ve vztahu k tomu, že tyto osoby k nám přicházejí z určitých důvodů, a my bychom měli asi po nich od samého začátku požadovat, protože přicházejí do právního státu, kde právo není součástí třeba víry, a že budeme mít nulovou toleranci k případnému porušování našich právních předpisů v této zemi. Takže to je první z důvodů, proč bychom měli částečně novelizovat nebo opravit předkládaný materiál.
Potom v § 23 předkládaného materiálu se hovoří o pohovoru. Ministerstvo vnitra provede za účelem zjištění stavu věci atd. pohovor, ale v odst. 4 je napsáno, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen dostavit se k pohovoru v místě a čase určené ministerstvem, to je samozřejmě všechno v pořádku, a to na písemné předvolání doručené žadateli o udělení mezinárodní ochrany nejméně dva pracovní dny před jeho konáním. A teď ten nedostatek. Nedostaví-li se žadatel o udělení mezinárodní ochrany k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, pořídí se o této skutečnosti záznam. ***