(20.50 hodin)
(pokračuje Bendl)
Já bych poprosil pana ministra vnitra, zdali by nás při třetím čtení nemohl seznámit s tím, zdali budeme čip potřebovat, či nikoli, nebo zdali bude veřejná správa nadále nabízet občanům za pětistovku něco, co nakonec stát nevyužije. Já si myslím, že to je aspoň jedna z malých věcí, kterou by ministr vnitra mohl udělat.
Přišli jsme při debatě na to, že na rozdíl třeba od Slovenska, které tady dnes bylo zmiňováno mou paní kolegyní Černochovou, že oni dokážou do dvou dnů ten příslušný doklad udělat a my tady navrhujeme v České republice už za šest pracovních dnů, že Slováci, co se týká eGovernmentu a situace v oblasti práce jednotlivých registrů, se kterými stát dělá, jsou mnohem dál, jsou daleko před námi, že z hlediska vycházení vstříc občanům, zjednodušování agend a zjednodušování i agend státu jako takového, čímž šetří nemalé finanční prostředky, jsou Slováci opravdu pět, možná šest let před námi. A je velká škoda, že Ministerstvo vnitra v tomto ohledu podle mého hlubokého přesvědčení spí. V oblasti eGovernmentu se v podstatě nic neděje. Všichni jsme se tam na sebe dívali. Byli jsme i na poměrně velké konferenci k této oblasti a všichni ti, kteří se v této oblasti pohybují, konstatují, že opravdu ty dva roky se v oblasti eGovernmentu, zjednodušování státních agend, v podstatě nic nestalo, protože čekáme, že Evropská unie za nás někde něco vymyslí.
Já bych prosil pana ministra vnitra, protože pochází z veřejné správy a má k ní blíž než k policii, předpokládám, aby se na tuto záležitost zaměřil a domluvil se s panem premiérem, že přinutí jednotlivé agendy státu, aby spolu začaly komunikovat a spolupracovat, aby byly kompatibilní jednotlivé registry, aby z toho bylo jasné, jestli Česká republika v tomto ohledu něco chce udělat pro občany, zjednodušit jim tu agendu. Když tady dnes říkáme, že sice sedmdesátiletým lidem, po nich budeme chtít změnu občanského průkazu až za třicet let nebo za pětatřicet, že třeba bychom i ve 106 tady někoho mučili, že si musí jít na úřad vyměnit občanku, tak já si myslím, že by praktičtější bylo, aby už tam bylo, že má tento občanský průkaz doživotně. Ale jsem si téměř stoprocentně jistý, že stejně za dva za tři roky přijde stát a řekne - jiná občanka, jiný čip nebo žádný čip a podobně. Stejně jako by podle názoru řady lidí, kteří sedí ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, bylo pro Českou republiku a občana jednodušší, abychom měli jeden doklad, abychom měli občanku i pas v jednom například. Některé země to umějí. Nevím, jestli to chce Česká republika, jakou má vizi Ministerstvo vnitra. Zajímalo by mě, jak se na to dívá Ministerstvo vnitra. Chápu, že třeba ministr nebude schopen odpovědět teď, ale možná při třetím čtení něco o vizi v téhle oblasti by nám pan ministr mohl říct. Je tam řada věcí, na které jsme narazili v oblasti přibývajícího počtu s trvalým bydlištěm na těch radnicích, kdy stát umí zařídit cestu těch, kteří skončí svoji evidenci právě na jednotlivých radnicích, ale už není popsaná cesta, jak odsud. Jak tam, to všichni umíme, že se v tom dějí podvody, to také už se spousta lidí naučila, ale jak nakonec začít i ten počet lidí registrovaných na jednotlivých radnicích zmenšovat, tam také žádný recept v tuhle chvíli není a přináší to radnicím poměrně značné problémy. Tak by mě zajímalo, co na to Ministerstvo vnitra vlastně do budoucna chce vymyslet, zdali má nějaký lék, nebo jestli se na to budeme jenom dívat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já též děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych stručně reagoval na své předřečníky a pan ministr mě potom určitě v některých věcech doplní.
Na posledního předřečníka pana poslance Bendla ohledně vydávání občanského průkazu osobám starším 70 let, nebo platnosti 35 let. Já jsem se snažil nějakým způsobem, aby to měli ti starší lidé na dožití, to znamená na dobu neurčitou. Bylo mi z ministerstva jasně řečeno, že dobu neurčitou náš systém prostě nezná. Nevím, jak je to možné. Prostě ji nezná, protože tam musí být nějaký číselný údaj. Pokud by tam byla platnost sto let, tak tam bude sto let. Taková byla odpověď z Ministerstva vnitra. Proto jsme se dohodli na 35 letech ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj z důvodu, že nejstarší občan se dožil 104 let v tuto chvíli, proto těch 35 let se nám zdá jako adekvátní. Samozřejmě můžete namítat, že potom kdo se dožije toho úctyhodného věku 105 let, tak bude muset nějakým způsobem hnát na úřad, ale není to pravda. On bude moci využít toho režimu off-line, který samozřejmě bude stále fungovat. To znamená, úředníci za vámi domů přijedou, vyfotí vás, všechno připraví a pak vám občanský průkaz opět přivezou. Takže ten režim off-line samozřejmě musí zůstat v platnosti už jenom proto, že ho budou využívat např. osoby se zdravotním postižením, protože ty na úřad třeba také nebudeme tahat, takže to normálně zůstane. Zde stojí za zmínku to, že dobu neurčitou pro osoby starší 65 let nebo 70 let, to už je jedno, mělo Polsko i Slovensko, ale zrušili to v roce 2014, potažmo v roce 2013. Nevím, co je k tomu vedlo, ale zrušili to také.
Pokud jde o cestovní doklad a vydávání toho expresního za šest dnů, tak mně se to zdá jako poměrně ještě dobré, že to bude za šest dnů, samozřejmě za ten správní poplatek, ale jak tady řekla paní poslankyně Černochová, tak když bych já jel na dovolenou jako normální občan, tak když si ji plánuji, tak se prvně podívám, jestli mám platný cestovní doklad. Já se tak aspoň podívám, vždycky se mrknu, jestli ten cestovní doklad mám platný. Jinak je to opravdu většinou chyba občana, že si nepohlídá platnost, ale samozřejmě pokud Slovensko to umí za dva dny, tak nevidím důvod, proč bychom to také neuměli, když na Slovensku to samozřejmě umějí.
Potom co je tady důležité v této novele a v pozměňovacích návrzích, to je to, že už tam nebude místní příslušnost u vydávání cestovních dokladů. To znamená, budete si moci o něj požádat v jakékoli obci s rozšířenou pravomocí a tam si ho také třeba vyzvednout, když to uvedete v žádosti, samozřejmě za správní poplatek sto korun.
Nepadlo tady ještě určité sjednocení místní příslušnosti s řidičskými průkazy. Já jsem to dneska konzultoval ať už s náměstkem na Ministerstvu dopravy, tak i s náměstkyní Ministerstva vnitra a bylo mi řečeno, že bude zrušena i místní příslušnost u řidičských průkazů. To znamená, budete si moci zažádat i vyzvednout ho v jakékoli obci s rozšířenou působností. Bude to samozřejmě řešeno v zákoně o provozu na pozemních komunikacích. Tam bude jeden pozměňovací návrh, abychom to všechno sjednocovali.
Rovněž tady v prvním čtení už také padla diskuse na to, že si můžou jednotlivé fotografie předávat mezi sebou ty úřady, pokud sídlí v jedné budově. Všechno tohle se bude řešit v zákoně o provozu na pozemních komunikacích, takže např. fotografii ze systému, kde vás vyfotí na občanský průkaz, bude moci čerpat vlastně i registr řidičů, takže už nebudete muset nosit např. fyzicky fotografii.
Padl tady mnohokrát problém ohlašoven. Já vím, že je to poměrně značný problém a je potřeba ho řešit, nicméně si řekněme, že tato novela se týká opravdu občanských průkazů a cestovních dokladů. Samozřejmě jsou tam řešeny částečně i ohlašovny, nicméně podle ujištění Ministerstva vnitra se problém ohlašoven a dalších věcí, např. onoho trvalého pobytu na občanských průkazech, který vlastně od 1. 1. 2017 bude na výběr, zda ho tam nechat, nebo ne, bude řešit velká novela, která by měla přijít do Poslanecké sněmovny koncem roku nebo nejpozději začátkem roku příštího. Takže pojďme se opravdu zabývat občanskými průkazy a cestovními doklady, aby z toho nevzniklo něco obludného, až to budeme prohlasovávat ve třetím čtení. Ale je to u každého na zvážení.
Ještě tady padl ten trvalý pobyt na občanských průkazech. Samozřejmě já se přikláním k tomu, aby tam ten trvalý pobyt zůstal, protože pokud vás bude někdo někde legitimovat, většinou se vás ptají na adresu nebo trvalý pobyt, a když vás bude legitimovat třeba policie, tak se koukají na to, kde bydlíte. ***