Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

215.
Ústní interpelace

Ústní interpelace, které jsou určeny předsedovi vlády České republiky. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16, a na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Nyní dávám slovo poslanci Antonínu Seďovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku, a připraví se poslankyně Marta Semelová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedo vlády, počátkem tohoto měsíce byl na návštěvě naší země generální tajemník Severoatlantické aliance pan Jensen Stoltenberg. Podle mých informací měla být hlavním tématem adaptace Severoatlantické aliance na proměny současného bezpečnostního prostředí. Vaše vláda v reakci na změnu bezpečnostních hrozeb novelizovala bezpečnostní strategii České republiky smlouvou koaličních stran o zajišťování obrany České republiky, obrátila trend z poklesu rozpočtu kapitoly 307 na vzestupnou trajektorii se závazkem zajistit v roce 2020 obranný rozpočet ve výši 1,4 % hrubého domácího produktu.

Naše armáda se potýká dlouhodobě s řadou problémů, které souvisejí právě s podkopáním financování resortu obrany v minulosti. Vážený pane premiére, proto se chci zeptat na výsledky jednání s panem Stoltenbergem a na možné dopady současné bezpečnostní situace na bezpečnostní strategii České republiky. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Požádám pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Hezké odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych reagoval na interpelaci pana poslance Sedi.

Na začátku února letošního roku jsme schválili aktualizaci bezpečnostní strategie České republiky. Jsem rád, že jsme na ní začali pracovat v zásadě okamžitě poté, kdy přišla nová vláda. Je nezbytné, aby Česká republika reagovala na to, co se odehrává ve světě. Mimo jiné v bezprostředním okolí Evropské unie se velmi zhoršila bezpečnostní situace, a to nejenom na východě ve vztahu ke konfliktu na východě Ukrajiny a k tomu, že Rusko obsadilo součást Ukrajiny Krym, ale také na Blízkém východě, ale také v severní Africe, nehledě na rizika terorismu a teroristické útoky, které se odehrály přímo v Evropské unii v poslední době.

Tohle všechno jsou výzvy, na které musíme reagovat nejenom my jako Česká republika, ale také naši spojenci v rámci Severoatlantické aliance. To znamená, že do této aktualizace koncepce, která naposledy byla aktualizována v roce 2011, jsme zařadili všechny klíčové hrozby, které existují v euroatlantickém prostoru. Definujeme způsob, jakým by Česká republika společně se spojenci měla těmto hrozbám čelit. Tady v tomto dokumentu zdůrazňujeme význam našich spojeneckých závazků a také se dotýkáme nových věcí, to znamená nových aspektů terorismu, fenoménu Islámského státu a samozřejmě také třeba tématu kybernetické bezpečnosti.

Sešel jsem se v minulých dnech vlastně už s druhým generálním tajemníkem během toho roku a půl, generálním tajemníkem Severoatlantické aliance. Krátce po nástupu nové vlády tady byl na návštěvě končící generální tajemník NATO a v minulých dnech přijel nový generální tajemník NATO pan Stoltenberg. Musím říci, že pan Stoltenberg ocenil několik faktů na straně naší armády a na straně České republiky. Ocenil naše angažmá v zahraničních misích, zejména to, které se týká Afghánistánu. Ocenil také fakt, že Česká republika začala zvyšovat výdaje na obranu. Ocenil fakt, že pomáháme spojencům v rámci boje proti Islámskému státu například tím, že naše stíhačky hlídají letecký, tedy vzdušný prostor spojeneckých států, naposledy to byla mise na Islandu, a jsme připraveni poskytovat jednotky pro síly velmi rychlé reakce Severoatlantické aliance. Tohle byly věci, které generální tajemník NATO ocenil. Samozřejmě jsme diskutovali o té ambici, kterou má Aliance jako celek, postupně zvýšit výdaje na obranu až na dvě procenta, ale já jsem ho informoval o tom, co je reálné v příštích letech v České republice. Myslím si, že 1,4 % hrubého domácího produktu pro zvýšení výdajů na obranu je reálný střednědobý cíl, který máme kolem roku 2020. Jsem přesvědčen, že pro efektivní investování veřejných prostředků ten nárůst musí být právě v tomto tempu.

Ještě bych se rád vyjádřil ke konkrétnímu obsahu, o co se vlastně jedná. Tady v minulosti docházelo k negativnímu jevu, to byl postupný pokles výdajů na obranu. Je to určitý paradox, protože v naší zemi tady byly pravicové vlády, ale současně docházelo k poklesu výdajů na obranu. Jenom pro srovnání - v roce 2006 byly výdaje Ministerstva obrany přes 55 miliard korun a během sedmi let klesly o 15 miliard korun, protože v roce 2013 už ty výdaje byly jenom 40 miliard. Jsem rád, že letos už je to necelých 44 miliard a v příštích letech ty výdaje porostou.

Ten pokles, obrovský pokles výdajů na obranu způsobil, že naše armáda ještě před rokem a půl nebyla schopna plnit celou řadu spojeneckých závazků v rámci Aliance. Doufám, že situace se změnila. Dochází k tomu, že armáda bude doplňovat své stavy, protože ona byla dlouhodobě na velmi nízkých stavech z hlediska naplnění tabulkových míst. To znamená, nabírá nové vojáky, doplňuje se munice. Rozjely se znovu akviziční programy, které se týkají modernizace výzbroje naší armády. Dochází k tomu - a teď se bavím o celé bezpečnostní strategii - samozřejmě ta bezpečnostní strategie zahrnuje také posílení policie, zahrnuje posílení tajných služeb.

To všechno už máme jako součást rozpočtu tak, abychom byli schopni reagovat na aktuální hrozby. Takže jsem rád, že migrační krize nás nezastihla nepřipravené a zastihla nás v situaci, kdy už jsme začali reálně zvyšovat schopnosti posílení bezpečnosti České republiky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, pane poslanče, zda bude doplňující otázka. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, chci se vás zeptat, zda při vašem jednání s generálním tajemníkem NATO došlo i na otázku implementace Akčního plánu připravenosti NATO, který byl přijat Walesu v roce 2014, a event. jak hodnotí pan Stoltenberg spolupráci s českým předsedou vojenského výboru NATO panem armádním generálem Petrem Pavlem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana premiéra o doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, ano. To jednání bylo takové, že jsme se dotkli naplňování Akčního plánu připravenosti, který byl schválen. Bavili jsme se také o přípravě summitu NATO, který se připravuje ve Varšavě, a mluvili jsme také o tom, jak vypadá spolupráce s generálem Pavlem. Musím říci, že generální tajemník Stoltenberg spolupráci hodnotil jako velmi pozitivní, pracovní a konstruktivní. To znamená, ocenil dosavadní spolupráci s naším šéfem vojenského výboru Severoatlantické aliance.

Já myslím, že v těch tématech, o kterých jsme debatovali, skutečně nebyly nějaké vážné problematické body. Nicméně je zřejmé, že naše armáda je teprve na cestě ke zlepšení svých schopností a k tomu, aby byla schopna v rámci kolektivní obrany event. plnit to, co od nás naši spojenci očekávají. Týká se to také navýšení počtu příslušníků naší armády, doplnění tabulkových stavů a samozřejmě také modernizace výzbroje naší armády.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Marta Semelová, která byla vylosována na druhém místě. Připraví se poslanec Leo Luzar. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane premiére, nejen mne, ale především mnohé občany znepokojují intenzivní aktivity sudetských Němců na území České republiky a dále aktivity vůči nim ze strany oficiálních představitelů našeho státu či krajů - otevření kanceláře sudetoněmeckého landsmanschaftu v Praze v roce 2003, letošní registrace Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jehož valné hromady se zúčastnil předseda nejradikálnější organizace sudetoněmeckého landsmanschaftu, která je i v Německu považována za extremistickou, pouť smíření na Brněnsku s podporou brněnského magistrátu za účasti Posselta, vyhlášení Roku smíření a Deklarace smíření, v níž brněnské zastupitelstvo vyjádřilo lítost nad odsunem Němců. Návrh, který při té příležitosti padl, aby se některých z příštích sjezdů sudetoněmeckého landsmanschaftu konal v Brně. Uctění památky obětí z řad odsunutých Němců v Mnichově vicepremiérem Bělobrádkem, což bavorský tisk označil za milník ve vzájemných vztazích. Jeho setkávání se sudetskými Němci a pozdravná poselství jejich srazům. Jako vůbec první člen české vlády sudetoněmecký dům v Mnichově, kde sídlí sudetoněmecké krajanské sdružení, navštívil. Účast představitelů české vlády na těchto srazech. To je jen pár příkladů. Tyto aktivity jsou hrubou urážkou účastníků protifašistického odboje, obětí druhé světové války a českých rodin vyhnaných ze svých domovů v pohraničí. Přispívají k překrucování pravdy o příčinách, průběhu a výsledcích druhé světové války a nerespektují Postupimskou dohodu, která odsun uznala.

Nezdá se vám, pane premiére, že tato servilita vůči sudetoněmeckému landsmanschaftu je už za hranicí? Jaké stanovisko zaujímáte jako předseda české vlády? A konečně, míníte podniknout nějaké kroky k zamezení uvedených aktivit členů vaší vlády do budoucna? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za váš dotaz, za vaši interpelaci, a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl. Máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, chtěl bych především zdůraznit, že v letošním roce, který je velmi důležitý, protože jsme si připomínali konec druhé světové války v Evropě a 70. výročí osvobození tehdejšího Československa od nacistů, tak v tomto roce se vláda velmi aktivně podílela na tom, abychom si toto výročí připomenuli důstojným způsobem.

Chci zdůraznit, že jsme začali už na začátku letošního roku, kdy se v naší zemi uskutečnila významná konference, která se týkala Dne obětí holokaustu. Tato konference připomenula 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi a Česká republika hostila jako jedna ze dvou evropských zemí, tou druhou zemí bylo Polsko, druhou největší takovouto akci, kterou jsme si osvobození Osvětimi připomenuli. Řada členů vlády, včetně mě osobně, se zúčastnila řady vzpomínkových akcí, které se týkaly nejenom připomenutí osvobození Československa jak ze strany ruské, tak ze strany americké armády, ale také památku obětí okupace, zejména v řadě vypálených a zničených obcí tehdejšího Československa. Rozhodně není možné obvinit vládu z čehokoliv, co by se týkalo nějaké snahy přepisovat dějiny, zamlčovat, co byla příčina a co byl následek průběhu dějin 20. století.

Je zřejmé, že i ve vztahu k Německu na počátku byla snaha rozbít Československo, která byla velmi aktivně podporována ze strany tehdejšího Hitlerova režimu v Německu. Na počátku byl Mnichov, na počátku bylo vyhnání řady našich občanů ze Sudet v okamžiku, kdy Sudety na základě později neplatné Mnichovské dohody byly zabrány ze strany tehdejší německé říše. Pak byla okupace, byly stovky tisíc obětí na české straně, a teprve pak přišlo osvobození, rozhodnutí o odsunu a odsun. Čili postup historie byl takovýto a já jsem přesvědčen o tom, že dějiny není možné vyprávět pozpátku a dějiny také není možné vyprávět tak, aby se něco zamlčelo a mluvilo se pouze určitým způsobem. Tolik tedy na okraj toho, o čem jste mluvila.

Nyní mi dovolte, abych se vyjádřil ke vztahům k sudetoněmeckým krajanským organizacím. Myslím si, že poměrně nedávno došlo k pozitivnímu kroku ve vztahu k vzájemnému porozumění. Sudetoněmecké krajanské sdružení na svém spolkovém zasedání v únoru letošního roku schválilo změnu stanov a z nových stanov byly vypuštěny následující výroky: "Sudetoněmecké krajanské sdružení prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání, a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení a hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj." To znamená, že byly vypuštěny články, které mohly být vnímány jako velmi konfliktní jak ve vztahu k našim vzájemným dějinám, tak ve vztahu k Česko-německé deklaraci z roku 1997. Já tu nedávnou změnu stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení pokládám za krok pozitivním směrem především ve smyslu posílení vzájemné důvěry na mezilidské úrovni. Čili toto je podle mého krok, který přispěl ke snaze o lepší porozumění. Já myslím, že je také zřejmé, že naše vláda se z hlediska vnímání vzájemných vztahů jak vůči Německu, tak vůči nejrůznějším sdružením sudetských Němců opírá o Česko-německou deklaraci, která byla přijata v roce 1997.

Pokud jde o nedávnou návštěvu pana místopředsedy Bělobrádka v Mnichově, pan místopředseda vlády Bělobrádek tím vyjádřil svůj občanský postoj v rámci česko-německých vztahů. V tomto případě se nejednalo o oficiální vládní návštěvu a to gesto uctění památky obětí odsunu sudetských Němců tak formálně nepodléhalo souhlasu české vlády.

Pokud jde o česko-německé vztahy, tam bylo od podepsání Česko-německé deklarace v roce 1997 dosaženo podle mého názoru vysoké míry důvěry a to mimo jiné umožňuje, aby se i političtí činitelé z obou stran hranice zapojili do otevřeného oboustranného dialogu. Já to gesto pana místopředsedy vlády Bělobrádka vnímám jako takové zapojení do vzájemného dialogu. Koneckonců, pro tento účel bylo i zřízeno Česko-německé diskusní fórum.

Tolik velmi stručně má odpověď na vaši interpelaci.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budete mít doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane premiére, já vnímám to, že jste se distancoval osobně jako předseda vlády od kroku vicepremiéra Bělobrádka, nicméně vy jste předseda české vlády a nesete určitou zodpovědnost.

Pokud jde o stanovy, já vám budu citovat jiné, které jsou schváleny Sudetoněmeckým krajanským sdružením v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které je zaregistrováno v ČR. Zde je odsuzováno vyhnání, genocidium a etnické čistky po druhé světové válce na území střední a východní Evropy, přičemž osoby, které to dopustily, jsou pokládány za válečné zločince a podle nich patří před soud. Osoby, jež se podle výkladu těchto stanov staly oběťmi, mají právo na náhradu škody a na satisfakci, dále na to, aby jim nebo jejich dědicům bylo uděleno státní občanství ČR a obnoveno vlastnické právo prý neprávem zkonfiskovaného majetku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, paní poslankyně. Váš čas vypršel. Položte otázku na pana premiéra, jestli vás můžu požádat.

 

Poslankyně Marta Semelová: Chtěla jsem se zeptat, jestli si skutečně myslíte, že pouhá distance od aktivity vašeho vicepremiéra je dostačující.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pane premiére, prosím o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, víte, on je problém s interpretací slova distancovat se. Mám pocit, že tak jak vy jste ho pronesla, takto to mé prohlášení neznělo. Já jsem se nedistancoval od toho kroku pana poslance Bělobrádka v tom smyslu, že bych s ním vyjádřil nesouhlas. Já jsem pouze informoval o tom, že pan místopředseda Bělobrádek ten krok učinil bez toho, aniž by k tomu byl schválen jakýkoli mandát vlády ČR. Z tohoto hlediska vystupoval jako soukromá osoba. Nicméně jeho krok vnímám jako gesto, které zapadá do naší snahy zlepšit vzájemné vztahy a hledat porozumění v Evropě počátku 21. století. Z tohoto hlediska jsem nekritizoval postup pana místopředsedy Bělobrádka, nicméně pokládám za důležité vždycky při takových příležitostech zmiňovat nejenom to, co se odehrávalo v létě roku 1945, včetně excesů, které nastaly při divokém vyhánění, protože nebyl jenom odsun, který byl organizován na základě rozhodnutí mocností a na základě Benešových dekretů. Bohužel bylo také divoké vyhánění, které mělo i řadu lidských obětí. Ale není možné hovořit pouze o tom, co se dělo v létě 1945, ale je potřeba také mluvit o tom, co se třeba dělo v květnu 1942, co se dělo v březnu nebo v říjnu 1938-39, prostě je potřeba mluvit o dějinách v jejich celku při každé takové příležitosti. Prostě byla příčina, byl následek a Československo bylo obětí tehdejší agrese.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Další v pořadí byl vylosován pan poslanec Leo Luzar se svou interpelací a připraví se pan poslanec Petr Fiala. Máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Vážený pane premiére, mé otázky budou směřovat k systému sociálních dávek a migrace. Všichni víme, že migranti momentálně všichni směřují do Německa a skandinávských zemí z jednoho prostého důvodu. Vědí, že jejich sociální systém a podpora, kterou tam jsou schopni obdržet, je mnohonásobně vyšší než v jiných státech EU, potažmo ČR.

Přijde-li na přetřes pevné umisťování těchto utečenců i v jiných zemích EU, kde tento sociální systém není tak bohatý jako v těchto jmenovaných, jak bude vláda postupovat? Bude požadovat na tyto uprchlíky speciální prostředky, kterými bude dorovnávat ten rozdíl, aby u nás zůstali? Bude je zavírat do nějakých táborů, tam je koncentrovat a hledat nějaké řešení, aby nám po 180 dnech z toho tábora neodešli - ale upozorňuji, bez prostředků? Nebo bude hledat ze státního rozpočtu prostředky, aby mohli po 180, co z toho tábora odejdou, nějak fungovat v této společnosti a nebyli nuceni páchat kriminalitu, popř. najít si nějakou práci?

To všechno jsou zátěže sociálního systému. Pokud na to Evropa vyčlení prostředky, při hrubém přepočtu na české koruny v rámci kurzu tyto budou nesrovnatelné s tím, co pobírá český občan v rámci sociálních dávek, natož platu. Jak to budete chtít vysvětlit českým občanům, že člověk, který je v táboře, případně nemá práci, protože nemá pracovní návyky, nezná jazyk, nemůže se tak rychle integrovat, pobírá dvoj- trojnásobek minimální mzdy ČR? Tyto otázky by měly zaznít na setkání předsedů vlád v rámci Evropské unie.

Popřípadě druhá možnost je, že tyto bohaté státy sníží úroveň svých sociálních dávek na přiměřenou úroveň, jako je ve státech ČR, Maďarska, Bulharska, což ale bohužel nepředpokládám. Popřípadě zatraktivní pobyt v české zemi jiným způsobem, ale zajímalo by mě, jakým způsobem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, dovolte mi nejprve, abych využil této příležitosti a řekl, jak vlastně vypadá otázka sociálního zajištění cizinců, kteří přicházejí na území ČR. Myslím si, že je potřeba, tak jako vždy, rozlišovat základní kategorie. Pokud jde o cizince, který je zadržený v souvislosti s neoprávněným pobytem na území ČR, a existují důvody pro jeho zajištění do zařízení pro zajištění cizinců podle příslušných zákonů, tak tento cizinec při svém pobytu v zařízení žádné příspěvky ani jiné finanční prostředky nedostává. Ustanovení zákona o pobytu cizinců pak dokonce stanoví, že cizinec je povinen uhradit náklady spojené se svým pobytem v zařízení pro zajištění cizinců. To je situace těch, kteří jsou zde zajištěni a nejsou žadateli o azyl.

Pak je druhá skupina cizinců, což jsou žadatelé o udělení mezinárodní ochrany v azylových zařízeních. Tyto osoby mají přirozeně jinou situaci. Jedná se o azylová zařízení, která jsou zřízena v souladu s příslušným zákonem o azylu, a žadatelé o udělení mezinárodní ochrany ubytování v přijímacím středisku, tzn. ti, kdo mají ubytování v tomto přijímacím středisku, mají nárok na kapesné v souladu s ustanovením zákona o azylu. Výši kapesného stanovuje vyhláška a v tuto chvíli je stanoveno na 30 Kč za kalendářní den. To je tedy kapesné cizince, který požádal o azyl, je v pobytovém zařízení, kde je o něj postaráno, a má kapesné 30 Kč na kalendářní den.

V pobytových střediscích, kde nemusí být poskytována strava a žadatelé o mezinárodní ochranu si sami vaří, je poskytován příspěvek ve výši životního minima v souladu s příslušným zákonem, tzn. tady je šance na poskytnutí příspěvku ve výši životního minima. V žádném z těchto případů se nemůže jednat o jakékoli zvýhodnění žadatele o azyl oproti jinému občanovi České republiky.

Pokud jde o situaci v poskytovaných dávkách zemí EU, tak ta situace je velmi rozdílná, tzn. v Evropě není sjednocena legislativa a není sjednocena úroveň podpory např. pro žadatele o azyl v jednotlivých zemích. Vím, že např. v Německu, kde je podpora přirozeně vyšší než v České republice, se v současné době diskutuje o tom, zdali by ta podpora i nadále měla být vyplácena v hotovosti, nebo zdali by měla být transformována do podoby jakýchsi voucherů, poukázek na poskytnutí služeb v zařízeních, která se starají o žadatele o azyl. Takže i v těchto zemích, které mají vyšší podporu, se samozřejmě dnes vede diskuse o tom, jestli náhodou ta podpora nepůsobí motivačně v rámci stávajícího migračního proudu.

K dalším vašim otázkám. Zatím v Evropě není dohoda o nějakém trvalém povinném přerozdělovacím systému. Diskuse běží. Počítá se nicméně s tím, že by Evropská unie přispívala určitou částkou příslušné zemi, která by se ujala žadatele o azyl a vyřizovala jeho azylové řízení. Dá se předpokládat příspěvek ze strany Evropské unie.

Pokud jde o občany, kteří by u nás získali azyl a chtěli by v ČR žít, tak tam máme připravena integrační opatření, která by měla směřovat k tomu, abychom jim pomohli co nejlépe se do naší společnosti integrovat. Klíčová je otázka možnosti pracovat. V nové azylové legislativě, která je v tuto chvíli v parlamentu, se počítá s tím, že lhůta, kdy oni nemohou přijmout legální práci na území ČR, by se zkrátila na šest měsíců. To znamená byla by skutečně zkrácena nejnutnějším způsobem a po šesti měsících už by bylo možné využít nabídky našich zaměstnavatelů pro zaměstnání lidí, kteří čekají na vyřízení azylového řízení nebo už dostali azyl na území ČR.

Čili tady si myslím, že je důležité, abychom těmto lidem umožnili co nejdříve pracovat, aby tady existovaly možnosti pomoci při výuce jazyka, při integraci jejich dětí do školského vzdělávacího systému, a samozřejmě pomoc při získání ubytování, protože nepokládám za rozumné řešení, aby lidé, kteří získají azyl v České republice, dlouhodobě pobývali v nějakých hromadných ubytovacích zařízeních Ministerstva vnitra. Myslím si, že je důležité, aby byli co nejdříve integrováni do společnosti ve městech a obcích, kde např. získají možnost pracovní příležitosti.

Tolik jenom velmi stručně. Rozhodně musím odmítnout to, že by docházelo k nějaké unifikaci poskytovaných sociálních dávek na úrovni zemí, které poskytují podporu na mnohem vyšší úrovni, než dnes garantují zákony České republiky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan poslanec vypadá, že položí doplňující otázku.

 

Poslanec Leo Luzar: Pane premiére, řešení je jednoduché. Ideální by bylo, kdyby podpora v českých zemích pro české občany byla stejná nebo srovnatelná jako v Německu. Potom by nebyla snaha mít zemi cílenou jako Německo. Já si myslím, že ti migranti moc dobře vědí, kde ty sociální dávky nebo ty výhody, které je očekávají po příchodu, jsou podstatně lepší. Čili proto tam jdou. Pokud Německo razí tuto tendenci, že by se měly i ostatní státy podílet, mělo by i toto zvážit. A má otázka je, zda i tento aspekt otevřete na jednání předsedů vlád, které se chystá. Jak jsem byl informován, ministři vnitra, kteří se scházejí, příliš shody nenašli, čili se předpokládá, že bude svolán summit, a abyste i tuto otázku otevřel - rozdíl sociálních systémů v jednotlivých zemích. Vlastně to je opravdu ta motivace, která žene uprchlíky do Německa a do Skandinávie a ne k nám. Jestli zůstanou u nás nebo budeme donuceni, jakou silou je přinutíme, aby u nás zůstali a bydleli, když moc dobře vědí, že sociální systém u nás nemá německé parametry?. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére, o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, dovolte mi tři stručné poznámky k vaší doplňující otázce. Za prvé to je věc, kterou Evropská komise zatím nemá vyřešenou. Je to otázka, kterou my klademe. Když se debatuje o tom povinném relokačním mechanismu pro uprchlíky, tak my klademe otázku, jaké budeme mít nástroje pro to, abychom u lidí, kteří nepřišli do Evropy proto, aby žili v Rumunsku, v Polsku nebo v České republice, aby v těchto zemích zůstali v rámci toho navrhovaného systému kvót. Podle těch informací, které dnes máme k dispozici, tak nebude vůbec žádný důvod, abychom např. tyto žadatele o azyl drželi v detenčních zařízeních, to znamená oni by měli být ubytováni v zásadě se zcela volným režimem. Skutečně pro to nejsou žádné zákonné důvody, abychom je drželi někde uzavřené v nějakém uzavřeném prostoru. Oni samozřejmě budou mít možnost, pokud se tak rozhodnou, vrátit se do Švédska, do Německa a zapojit se tam třeba do černého trhu práce, protože v takovémto režimu tam určitě nedostanou pracovní povolení. Takže ten problém dořešen není a je to jedna z otázek, kterou my máme, pokud vedeme debatu o nějakém systému povinného přerozdělení.

Jinak, jak už jsem zmínil, ta debata o výši dávek se vede nejenom v Německu, ale i v dalších zemích západní Evropy. Předpokládám, že to bude také předmětem diskuse na jednání Evropské rady v této souvislosti.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Čtvrtým v pořadí byl vylosován se svou interpelací pan předseda Petr Fiala a připraví se pan poslanec Zdeněk Ondráček. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane premiére, v současné době bych při řešení migrační krize více než kdy jindy očekával jednotný postup vlády a jasné stanovisko. Vláda někdy v červnu, v červenci oznámila, že dobrovolně nebo nedobrovolně přijme asi 1 500 uprchlíků, ale včera váš stranický kolega a člen vaší vlády mluvil o možnosti přijmout až 15 000 lidí. Dnes, jak víme, Evropský parlament schválil navýšení počtu uprchlíků, kteří by měli být rozděleni na základě povinných kvót, o dalších 120 000 lidí.

Já se tedy ptám, jaký je maximální počet osob, které je ochotna vláda přijmout, na kolik má česká vláda připraveny kapacity a také jakým způsobem budou tyto osoby vybírány. Jenom připomínám, že podle oficiálních informací Ministerstva vnitra, oficiálních a aktuálních ze 16. září, jsou aktuální kapacity detenčních zařízení 1 368 míst, z toho bylo k 16. září obsazeno 920. Když to spočítáme, tak to znamená, že Česká republika v tuto chvíli operuje s volnou kapacitou 448 míst. Můžete tedy prosím sdělit, pane premiére, s jakým počtem přijímaných osob nyní vláda počítá?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo, a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Jen mi ještě dovolte, já se omlouvám, zapomněl jsem ještě jednu reakci na interpelaci pana poslance Luzara a pak se hned budu věnovat interpelaci pana poslance Fialy. K tomu příspěvku a jeho motivaci pro migraci. Samozřejmě že součástí toho migračního proudu jsou i lidé, kteří utíkají nebo odcházejí ze zemí, kde není žádná válka a je evidentní, že je tam spíš ta ekonomická motivace k migraci. Tam si myslím, že sociální dávky hrají roli. Otázka je, jakou roli hrají u lidí, kteří utíkají před válkou, utíkají před Islámským státem. Samozřejmě tam oni mají nějaké své preference, ale především sociální dávky hrají roli u těch, kdo třeba odešli z Kosova. A i v těchto dnech, když se vrátím k tomu, kdo řekněme z těch ilegálních migrantů je např. zadržen na území České republiky, tak jsou to např. i lidé z Kosova.

K otázce pana poslance Fialy. Evropská unie se dohodla na začátku léta letošního roku, že pomůžeme, a to tak, že jednotlivé členské země se postarají o 40 000 lidí z těch, kteří přišli do Řecka a Itálie jako uprchlíci, a že se postaráme také dohromady o 20 000 lidí z těch, kteří jsou dnes v uprchlických táborech na Blízkém východě. Čili to bylo rozdělení 60 000 lidí v rámci Evropské unie. My jsme odmítli povinný systém kvót, to znamená, že jednotlivé země daly své příspěvky a z těchto příspěvků se vyskládalo 60 000 míst pro 60 000 lidí. Toto rozhodnutí už schválili ministři vnitra. To znamená, je to projekt, který už je schválen ministry vnitra a měl by se realizovat a v rámci tohoto projektu, který se týká pomoci 60 000 lidí, Česká republika nabídla pomoc 1 500 lidí, celkem tedy 1 100 lidí z těch, kteří uprchli do Řecka nebo Itálie, a 400 lidí z těch, kteří jsou dneska v uprchlických táborech na Blízkém východě. To je těch 1 500 lidí. Nesouvisí to s kapacitami detenčních zařízení, protože my nepředpokládáme, že by tito lidé měli být umisťováni do detenčních zařízení. Detenční zařízení jsou primárně určena pro ty, kdo bez platných dokladů vstupují na území České republiky, a jsou tedy zadrženi při porušování našich zákonů a předpisů, a primárně jsou určena pro ty migranty, u kterých je šance, že je budeme moci vrátit v rámci příslušných azylových procedur nebo Dublinské smlouvy. Čili nebudeme potřebovat kapacitu detenčních zařízení, ale budeme určitě potřebovat kapacitu ubytovacích zařízení pro ten rozsah pomoci, který Česká republika nabídla. Budeme potřebovat pomoc církví, obcí, měst, zaměstnavatelů. Proto také na Ministerstvu vnitra byla zřízena pracovní skupina, která zahrnuje všechny tyto subjekty, a jedná se v tuto chvíli o tom, jakou pomoc a jak rychle budeme schopni těmto lidem nabídnout. Čili to je projekt 1 500, který už byl schválen na úrovni Evropské unie.

Teď se vede debata o jiném návrhu, protože Evropská komise přišla ještě s další žádostí, a to je pomoc 120 000 uprchlíků. To je další návrh, který přišel ze strany Evropské komise, a my tam vedeme úplně stejnou bitvu, jakou jsme vedli minule. To znamená říkáme: nechceme, aby vznikl trvalý přerozdělovací mechanismus, ale vystavějme tu pomoc na základě dobrovolných příspěvků jednotlivých zemí. My jsme opět připraveni v řádu několika tisíc lidí nabídnout naši pomoc, pomoci těmto uprchlíkům v rámci České republiky, a budeme postupovat tak, aby to bylo samozřejmě přiměřené našim ekonomickým možnostem, možnostem státního rozpočtu, abychom pro tyto lidi byli schopni najít pracovní místa. Připomínám, že zaměstnavatelé avizovali, že je k dispozici několik tisíc míst, která by mohla být vhodná pro tyto lidi. Ale já teď žádné konkrétní číslo říkat nebudu, protože nevím, jestli ten návrh Evropské komise je poslední, anebo jestli za tři, za čtyři měsíce vzhledem k tomu, že ten migrační proud neslábne, nepřijde Komise s nějakými dalšími požadavky.

Čili my budeme postupovat postupně tak, abychom byli odpovědní vůči našim občanům a garantovali dodržení všech bezpečnostních, sociálních a ekonomických parametrů, které musí být s takovýmto projektem spojeny. A trváme na tom, abychom měli možnost z bezpečnostních důvodů vetovat eventuální pomoc některému z těchto uprchlíků, pokud se ukáže, že s jeho příjezdem a pobytem na území České republiky by byla spojena jakákoli bezpečnostní rizika.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Pan předseda se chystá položit doplňující otázku, prosím.

 

Poslanec Petr Fiala: Ano. Pane premiére, jestli jsem to správně pochopil, tak česká vláda tedy počítá s 1 500 lidmi. Tomu rozumím. Ale nerozumím té druhé části vaší odpovědi, kdy jste říkal, že to nějak závisí na tom, na čem se domluví Evropská unie nebo Evropská komise, protože pokud dobře rozumím vašemu postoji, se kterým souhlasím, tak Česká republika odmítá jakékoliv kvóty. A tady se znovu vracím ke své původní otázce. Jestliže odmítáme jakékoliv povinné kvóty, jakékoliv přerozdělování ze strany Evropské unie a chceme to všechno řešit na dobrovolném principu, což vaše vláda opakovaně říká, tak musíte mít představu o nějakém čísle, které je pro Českou republiku přijatelné, které česká vláda chce. Kolik lidí česká vláda chce, aby bylo na naše území přijato. A my tady se zneklidněním slyšíme různá čísla. Například včera váš pan ministr až 15 tisíc, tak se vás ptám, jaké číslo má vaše vláda v hlavě nebo spočítáno nebo analyzováno, že je Česká republika schopna přijmout. To přece vůbec nezávisí na tom, o čem se domluví Evropská unie, když my přece odmítáme povinné kvóty.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan premiér vám odpoví. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já jsem se opakovaně setkal s tím, vážený pane poslanče, že když Evropská komise předkládala návrhy na řešení migrační krize, ať už to byl problém pomoci 60 tisícům lidí, nebo 120 tisícům, tak vždycky na stole kromě pomoci těmto konkrétním lidem byl návrh na to, aby vznikl trvalý mechanismus přerozdělení, který by fungoval na základě kvót a o kterém by rozhodovala Evropská komise. A my jsme vždycky, a podle mého názoru správně, řekli, že to s tím nesouvisí a že nic takového zavádět nechceme. To znamená, znovu vedeme boj o to, aby tento povinný přerozdělovací mechanismus nevznikl, protože zatím nevzniklo ani nic jiného. Ono se diskutuje o hotspotech, mluví se o bezpečnostní operaci ve Středozemním moři, ale o tom se jenom mluví a není to dotaženo do konce a podle mě tím se musí začít. Doufám, že tady se shodneme, že kvóty nejsou řešení problému migrace, že to je řešení důsledků, které tady jsou.

Pokud jde o náš příspěvek k řešení pomoci řekněme 120 tisícům lidí, tak jak návrh dala na stůl Evropská komise, tak my prostě o těch číslech chceme diskutovat s ostatními státy. Chceme o tom s nimi mluvit, nechceme, aby Evropská komise dala na stůl rozpis a už se o tom nemohlo mluvit, protože pro nás je také důležité vědět, jaké závazky přijmou ostatní země, a musíme také vědět, co jsme schopni absorbovat v rámci České republiky.

Já si myslím, že naše schopnosti byly otestovány během balkánské války, v době, kdy jsme pomáhali uprchlíkům, kteří utíkali před balkánskou válkou. A myslím si, že v rozsahu těch kapacit, které jsme měli, jsme schopni se o tyto lidi postarat i v současné době. Čili dal bych tu analogii s balkánskou válkou a chtěl bych také říci, že my nemusíme budovat nějaké speciální kapacity, spíš potřebujeme vytvářet sítě, hledat partnery v neziskovém sektoru, mezi podnikateli, mezi obcemi, kraji, kteří nám pomůžou s projekty pomoci těmto uprchlíkům a s integrací těch, kteří budou chtít v České republice žít.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Nyní se svou interpelací pan poslanec Zdeněk Ondráček a připraví se pan poslanec Adam Rykala. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, pátá interpelace a všechno se odvíjí kolem migrace, nebo povětšinou kolem migrace a ještě dalších x interpelací tady na to téma je, takže je vidět, že je to stále zajímavé téma. Škoda, že jsme včera o něm nemohli diskutovat déle a ti, kdož jsme byli přihlášeni, jsme se k tomu nedostali. Můj název "migrace - ochrana obyvatel České republiky" nebo ochrana České republiky.

Pane premiére, vy jste zmínil nedávno, že není se čeho obávat, že nemáte žádné informace o tom, že by nějaký z nelegálů mohl být džihádistou nebo bojovníkem Islámského státu a že by nám mohlo hrozit nějaké bezprostřední nebezpečí. Nevím, já nejsem stejného názoru jako vy. Nevím, jestli jste tu věc dostatečně konzultoval s Bezpečnostní informační službou. Já takové informace nemám a myslím si, že Bezpečnostní informační služba v současné době minimálně monitoruje několik osob, které k nám v posledních měsících přišly a mohly by být napojeny na Islámský stát nebo jsou to džihádisté. Myslím, že bychom neměli ani podceňovat zprávy, které dostáváme za zahraničí. Kdy například z Libanonu nám říkají, že každý 50. uprchlík, to znamená dvě procenta jsou radikálové a džihádisté. Dokonce se o tom zmínil i Svatý otec papež František, že to nebezpečí tady je. A pokud dostatečně sledujete dění v zahraničí, co se děje, a teď nemyslím jenom v Srbsku, jak se radikalizují, ale ve Francii, v Itálii a dalších zemích, tak jsem docela znepokojen tím, že vy se nás tady snažíte uklidnit, že všechno je v pohodě. V pohodě to rozhodně není a myslím si, že bychom měli být určitě více ve střehu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Požádám pana premiéra, aby vám odpověděl. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážení poslanci, vážené poslankyně, já pevně věřím, že vláda v rámci možností, které má k dispozici, ve střehu je, a že využíváme ty nástroje, které vláda má pro to, abychom se zajímali o to, jak fungují bezpečnostní složky a zdali věnují dostatečnou pozornost tomu, co se dnes v České republice a v okolí České republiky a na Blízkém východě odehrává.

Jsem ale přesvědčen o tom, že úkolem vlády není lidi zbytečně strašit, a současně je úkolem vlády nepodcenit žádné riziko. A mezi tím se prostě snažíme najít rozumnou, pragmatickou cestu tak, abychom neděsili společnost, ale současně zajistili jednoznačně bezpečnostní zájmy všech našich občanů, protože lidé mají právo na to, aby se vláda starala o jejich elementární bezpečí. Proto jsme také rozhodli už před řadou měsíců, ještě než začala tahle krize nebo vyvrcholila tato uprchlická krize, o tom, že posílíme kapacity tajných služeb. Vláda postupně rozhodla o tom, že navýší jejich rozpočty tak, aby ony mohli postupně získat i nové pracovníky. To je myslím velmi důležitá věc. To znamená posilujeme kapacity bezpečnostních tajných služeb, dbáme o to, aby otázka Islámského státu, možných teroristických rizik v Evropě patřila trvale mezi jejich priority.

Já tady vidím dvě možná rizika. Tím prvním rizikem je návrat bojovníků Islámského státu do Evropy. Řada těchto bojovníků se vrací, vrací se do Německa, vrací se do Rakouska, vrací se třeba do Srbska a do dalších evropských zemí. Tito lidé samozřejmě představují potenciální riziko a my spolupracujeme v této záležitosti s bezpečnostními službami dalších evropských zemí a ta spolupráce je velmi intenzivní.

Tím druhým potenciálních rizikem, které tady existuje a na které poukazují i některá zahraniční média, je možnost, že v rámci této významné migrační vlny přijdou i někteří lidé cíleně na území států Evropské unie proto, aby podpořili nějaké teroristické aktivity. I proto monitorujeme velmi důsledně, co se v souvislosti s migrací odehrává na území České republiky. A když jsem informoval občany o tom, že nemáme žádné informace o tom, že by v souvislosti s migrací tady hrozilo riziko teroristických aktivit, tak jsem přesně vycházel z informací, které vláda zcela oficiálně má k dispozici.

Opakovaně jsem svolal jednání Bezpečnostní rady státu, předsednictva Bezpečnostní rady státu k tématu migrace. Budeme se tím znovu zabývat na jednání, které bude na konci měsíce září. A rozhodně dochází ke koordinaci všech bezpečnostních složek, které by měly být koordinovány a které by spolu měly komunikovat, aby nám nějaké kompetenční spory nezabránily ve výměně informací, tak aby všechny bezpečnostní složky měly dostatečné znalosti pro to, aby mohly zajistit bezpečí občanů České republiky.

Rizika tady existují. Není možné je popírat, není možné je nějakým způsobem bagatelizovat, ale současně chceme veřejnosti poskytovat objektivní informace, které souvisí se skutečnou bezpečnostní situací na území České republiky.

Chci také upozornit na riziko, které tady je. V uprchlických táborech na Blízkém východě přirozeně působí také různé odnože teroristických organizací včetně Islámského státu, čili to je určité riziko radikalizace lidí, kteří dneska jsou v těchto uprchlických táborech. Čili opět jedno riziko, které tady objektivně existuje a které samozřejmě není možné podceňovat ani není možné bagatelizovat.

Já vás chci, pane poslanče, ujistit o tom, že vláda České republiky věnuje bezpečnostnímu aspektu té současné migrační krize velkou pozornost včetně toho, že jsme prozatím dokázali zajistit, aby na území České republiky byly dodržovány zákony, byla dodržována pravidla schengenského prostoru, nebyl narušován v důsledku té migrační krize veřejný pořádek. Snažíme se při všem respektu k důstojnosti lidí, kteří se snaží přes naše území migrovat do Německa, aby byly dodržovány zákony České republiky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Táži se, zda položíte doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou děkuji za slovo. Pane premiére, já s vámi samozřejmě mohu souhlasit, že není potřeba strašit naše obyvatelstvo. Ale pokud to riziko nějaké bude, tak je třeba obyvatelstvu také nalít čistého vína a říct, že takové riziko tady je. A já se domnívám, že takové riziko tady je.

Co se týká navýšení pracovníků nebo příslušníků tajných služeb, popř. Policie ČR. OK, samozřejmě navyšujeme, přidali jsme tam peníze. Ale na druhou stranu je taky potřeba si uvědomit, že policista nebo příslušník Bezpečnostní informační služby nebo jakékoliv tajné služby není vychovaný za rok nebo za dva. Prostě abychom měli kvalitního chlapa, tak je to otázka - a teď se nechci dotknout žen, je to samozřejmě myšleno i na příslušnice - tří, pěti let. Protože do té doby je to stále jen cucák, který nic neví o policejní práci, natož o práci tajných služeb.

A návrat bojovníků Islámského státu. Vzpomeňte si, jak jste na vládě projednávali zákon myslím od kolegů tamhle z Úsvitu, kteří chtějí -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče. Prosil bych vás o položení otázky panu premiérovi.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Jen dořeknu větu - kteří chtějí dát trestný čin - služba v cizí moci - je to myslím sněmovní tisk. A vláda ho jako takový zařízla. To mně nepřipadá, že byste chtěli nějak extra bojovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Především chci poznamenat, vážený pane poslanče, že problematika návratu bojovníků Islámského státu do zemí jejich původu nepatří mezi bezpečnostní rizika České republiky. Naše arabská komunita, která žije v České republice, patří k těm méně početným v rámci Evropské unie a patří k těm, které nejsou radikalizovány takovým způsobem, aby toto riziko patřilo mezi hlavní bezpečnostní rizika České republiky. Ten problém navrátilců z bojišť v Iráku a Sýrii je primární problém Rakouska, Německa a některých dalších zemí, Francie, bohužel třeba také Srbska. A tady je důležitá spolupráce s bezpečnostními složkami především těchto zemí. Čili zatím takovýto případ na území České republiky nemáme, že by se sem vrátil někdo, kdo bojoval na území Islámského státu. To je první věc.

Druhá věc. Souhlasím s vámi naprosto, pokud máme posílit kapacity tajných služeb, armády, policie, tak to vyžaduje čas, vyžaduje to dobrý výběr lidí a vyžaduje to jejich výcvik. Proto jsem rád, že jsme s tím začali už loni, tzn. už loni jsme změnili rozpočtovou politiku, vytváříme ekonomické předpoklady pro to, aby bylo možné nové lidi nabírat, získávat v armádě, v policii, postupně také v bezpečnostních službách, a že tím pádem tyto složky budou připraveny lépe na ta rizika, která jsou před námi. Nicméně konstatuji, že to nebylo pravidlem a že v minulých letech se lidé propouštěli, místa se rušila, včetně bezpečnostních struktur. Rušila se bez ohledu na to, kdo bude zajišťovat ty příslušné kompetence, které se týkají bezpečnosti občanů. Čili ten trend tady byl negativní. Naše vláda ho změnila a myslím si, že jsme ho změnili v zásadě na poslední chvíli vzhledem k tomu, jak se zhoršila bezpečnostní situace v okolí Evropy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Než budeme pokračovat, přečtu omluvy, které ke mně dorazily. Od 14.30 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Kolovratník, od 14.30 do skončení schůze se dnes omlouvá pan poslanec Milan Urban, mezi 16. a 18. hodinou z pracovních důvodů se dnes omlouvá pan poslanec Roman Kubíček, dále z vážných rodinných důvodů od 14.15 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Petr Kořenek a dále od 18 hodin jsou osobní důvody, kdy se omlouvá pan poslanec Jiří Koskuba.

A nyní tedy pan poslanec Adam Rykala se svou interpelací. Máte slovo.

 

Poslanec Adam Rykala: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi interpelovat premiéra České republiky ve věci zvýšení minimální mzdy.

Vážený pane premiére, vážená vládo, chtěl bych poděkovat za tento vstřícný krok, kterým se opět posouváme dále při žehlení chyb pravicových vlád, které v době svého působení nejenom že minimální mzdu nechtěly zvyšovat, ale ony ji odmítaly zvyšovat. Oceňuji tempo, jakým minimální mzda roste, a také váš konstruktivní dialog jak se zaměstnanci, tak se zaměstnavateli, kteří společně vždy s vámi najdou přijatelný kompromis. Lidé se nebojí utrácet a lidé začínají znovu věřit české ekonomice.

Chtěl jsem se vás, vážený pane premiére, zeptat, zda je možné nadále tento trend podporovat, tzn. jestli je možné nadále minimální mzdu v České republice zvyšovat. A také se vás chci zeptat, protože někteří zaměstnavatelé a pravicová opozice tyto kroky kritizují, zda si nemyslíte, že opravdu může dojít třeba ke zvýšení nezaměstnanosti vzrůstem minimální mzdy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám pana premiéra, aby reagoval na vaši interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, my jsme dnes jako Česká republika v situaci, že ekonomicky rosteme. Naštěstí. My jsme v první polovině letošního roku měli třetí nejrychlejší růst v rámci Evropské unie a snížila se nezaměstnanost. Máme dneska 104 tisíc volných pracovních míst, o kterých vědí úřady práce. Já si nemyslím, že by v této situaci mohl kdokoli vážně hovořit o tom, že by zvýšení minimální mzdy o 700 korun nebo o 1 400 korun za dva roky, tak jak to realizuje naše vláda, mělo vést k tomu, že poroste nezaměstnanost. Problém naší ekonomiky je jiný. Problém je v tom, že máme nevyhovující strukturu z hlediska vzdělávání. Ta se příliš nepotkává s potřebami trhu práce a chybí nám kvalifikovaní pracovníci zejména v technických oborech, včetně vysokoškolsky vzdělaných techniků. To je problém našeho trhu práce. Rozhodně ne zvyšování minimální mzdy. Chci proto potvrdit, že v tom chceme pokračovat.

Tady je velmi smutné číslo. My jsme země, když to přepočteme na eura, která má jednu z nejnižších minimálních mezd v celé Evropě. A když se podíváme na země, které mají nižší minimální mzdu než my, tak v zásadě snad kromě Rumunska, Bulharska příliš mnoho dalších zemí nenajdeme. Rozhodně Polsko, Slovensko, Maďarsko, nemluvě o Slovinsku, nemluvě o Rakousku nebo Německu, tak rozhodně mají vyšší minimální mzdu, než má Česká republika.

My jsme teď byli v rámci výjezdního zasedání tripartity na Slovensku. Diskutovali jsme se slovenskými partnery o tom, jaká je tam výše minimální mzdy. A 1. ledna příštího roku na Slovensku bude minimální mzda ve výši 43 % průměrné slovenské mzdy. Naše minimální mzda bude 1. ledna po tom zvýšení o 700 korun na úrovni 36 % průměrné mzdy v České republice. Čili my máme 36 % 1. ledna ve vztahu k průměrné mzdě, Slovensko má 43 %. Čili je evidentní, že naše minimální mzda rozhodně nedosahuje úrovně, která by jakýmkoli způsobem mohla snižovat konkurenceschopnost České republiky. Prostě zaostáváme v její výši. A ten důvod je jediný. Tady se šest sedm let po sobě minimální mzda v naší zemi nezvýšila ani o korunu. A to si myslím, že působí strašně demotivačně. My jsme se dohodli v rámci vlády, že naším cílem je, abychom zvýšili motivaci pracovat, a součástí zvýšení motivace pracovat je také růst minimální mzdy.

Proto se letos 1. ledna zvýšila o 700, 1. ledna příštího roku znovu o 700 korun a budeme samozřejmě jednat v prvním pololetí příštího roku se sociálními partnery o zvýšení, které by mělo být v roce 2017, abychom se ze 36 % pohnuli zase blíže ke 40 % průměrného platu v České republice.

Druhá věc, která je myslím důležitá a která se letos povedla, že se vláda shodla také na tom, že se zvýší minimální mzda pro lidi, kteří pobírají invalidní důchod. Minimální mzda je zatím 8 tisíc korun hrubého a od 1. ledna příštího roku by měla být 9 300 hrubého. Je také důležité, abychom v rámci státního rozpočtu našli peníze pro podporu zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají lidi se zdravotním postižením, to znamená ty, kteří pobírají invalidní důchod. Nepokládám dlouhodobě za možné, aby existovaly příliš velké rozdíly mezi minimální mzdou, kterou pobírají zaměstnanci a kterou pobírají ti, kdo mají invalidní důchod.

Pokud jde ještě o situaci v oblasti minimální mzdy, i když jsme minimální mzdu zvýšili a bude od 1. ledna 9 900 hrubého, tak pořád po zdanění, po odvodech nepřesahuje existenční minimum, které je stanoveno pro jednotlivce. To znamená, tady si myslím, že potřebujeme, aby v příštích letech minimální mzda skutečně rostla. Je potřeba si také uvědomit, že řada lidí, kteří i pobírají minimální mzdu, ještě k tomu mají náklady na dojíždění do práce, což většinou tyto náklady lidé, kteří pobírají pouze sociální dávky, nemají, takže i tady může docházet k výraznému rozdílu mezi tím, co má člověk, který pracuje za minimální mzdu a dojíždí třeba každý den do práce do sousedního města, a člověk, který nepracuje z nějakého důvodu a pobírá sociální dávky. I tohle je další důvod, proč je potřeba pokračovat v růstu minimální mzdy, a naše ekonomika si to může dovolit.

Současně to vnímám i jako určitý signál i do komerční sféry, protože si myslím, že by i soukromé firmy v době, kdy ekonomika roste, kdy rostou její zisky, tak by se měly o tyto zisky více podělit se svými zaměstnanci.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Chci se zeptat, pane poslanče, zda budete mít doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Adam Rykala: Děkuji, pane premiére. Vy jste mi částečně již odpověděl na závěr svého vystoupení na moji doplňující otázku. Přesto se vás zeptám. Myslíte si, že je v pořádku, že řada lidí sedí doma na sociálních dávkách a vyplatí se jim to více než chodit do práce? Můžete mi říct - myslíte si, že jenom ta výše minimální mzdy ovlivňuje, že sedí lidé na dávkách, anebo máte nějaké recepty a další kroky, které byste chtěli jako vláda udělat, aby se lidem vyplatilo pracovat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Možná jenom než odpovím na doplňující otázku pana poslance, jenom doplním svoji předcházející informaci, když jsem mluvil o zemích, které mají nižší minimální mzdu než Česká republika. Přesně je to Litva, Rumunsko, Chorvatsko a Bulharsko v rámci Evropské unie. Všechny ostatní státy mají vyšší minimální mzdu, než máme u nás. To je první věc.

Druhá věc. K motivaci pracovat. Problém dnešního trhu práce u nás je nízká mobilita pracovních sil. Máme dneska v ekonomice 104 tisíc registrovaných volných pracovních míst a vedle toho máme 450 tisíc registrovaných lidí na úřadu práce, kteří práci hledají. A nesetkává se nám tahle poptávka s nabídkou, která tady existuje. Já jsem požádal ministryni práce a sociálních věcí, aby se zaměřila na analýzu toho, jaká je vlastně struktura těch 450 tisíc lidí, jak nám koreluje s nabídkou nových pracovních míst z hlediska jednotlivých regionů, protože se obávám, že řada těchto nezaměstnaných je soustředěna do krajů, jako je Ústecký kraj, jako je Moravskoslezský kraj, kde ze 104 tisíc volných pracovních míst je jenom malý zlomek. Máme tady problém s mobilitou pracovní síly a tady si myslím, že je potřeba hledat možnosti inspirovat se v dalších zemích Evropské unie, jakým způsobem bychom byli schopni mobilitu pracovních sil podpořit. Druhá možnost je, že se pokusíme, aby investoři přišli za lidmi zejména v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, to znamená budeme vytvářet možnosti investovat v těchto regionech, budeme tam vytvářet průmyslové zóny, do kterých by mohli přijít noví investoři, kteří zaměstnají lidi přímo na místě v situaci, kdy máme nízkou mobilitu z hlediska těchto nezaměstnaných.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére, za dodržení času. Další v pořadí se svou interpelací je pan poslanec Václav Klučka a připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedající.

Pane premiére, kolegyně, kolegové, ve svém programovém prohlášení se vláda mimo jiné zavázala k tomu, že zajistí energetickou bezpečnost státu, odolnost proti rozsáhlým poruchám a výpadkům dodávek a udržitelnou energetiku. Bude dále usilovat o environmentální udržitelnost energetiky a udržení vysoké bezpečnosti dodávek energií při zachování přiměřených cen tak, aby česká ekonomika a především pak zpracovatelský průmysl byly konkurenceschopné. Současně se vláda zavázala k tomu, že zachová energetické suroviny pro budoucí generace a obhájí zájmy státu při stanovení podmínek těžby a využití nerostů.

Pane premiére, jsme zhruba v polovině funkčního období. Já se chci zeptat: Dělá vláda správné kroky k tomu, aby naplnila všechny cíle, které jsou stanoveny programovým prohlášením vlády? Vy jste v květnu letošního roku schválili ve vládě aktualizovanou státní energetickou koncepci České republiky. Přiznám se, že tam mám v některých věcech určité pochybnosti. Je to kupříkladu na straně 105, kde jsou určeny vývojové prvky toho, jak to bude vypadat v případě zemního plynu, alternativních zdrojů a domácího hnědého uhlí v roce 2040. Je mi jasné, že koncepce se stanoví na období střednědobé, dlouhodobé. Myslíte si, že takto zpracovaná koncepce je skutečně tím nástrojem, kterým chceme zabezpečit celou oblast energetiky českého státu?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana premiéra, aby vám odpověděl na vaši interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, úkolem vlády je především přijímat strategická rozhodnutí. Strategická rozhodnutí se týkají i budoucnosti naší energetiky. Poslední státní energetická koncepce byla přijata v roce 2004, to znamená, bylo velmi důležité, že se vláda dokázala shodnout na aktualizaci státní energetické koncepce v letošním roce, a tím pádem byla nastavena i určitá strategie vývoje celého energetického sektoru.

Energetika je v České republice klíčovým prvkem hospodářské politiky zejména proto, že patříme mezi nejvíce průmyslové státy v Evropě. Podíl průmyslu na hrubém domácím produktu u nás přesahuje 30 %. To už se v Evropě příliš nevidí. Průměr evropský se pohybuje mezi 15-20 %, takže skutečně patříme do průmyslového jádra dnešní Evropy a energetika je pro nás klíčová, protože potřebujeme pro naše průmyslové firmy zajistit spolehlivé, bezpečné dodávky elektrické energie. A elektřina nemůže být drahá, aby nesnižovala jejich konkurenceschopnost, a současně potřebujeme, aby průmysl snížil svoji energetickou náročnost, aby se do budoucna vyloučilo to, že cena elektřiny může snížit i jeho konkurenceschopnost. Takže to jsou trendy, které jsou velmi důležité, a proto energetika souvisí s tím, jestli česká ekonomika poroste v příštích letech, nebo ne, a jakým tempem poroste.

Stát přebral prostřednictvím ASEK odpovědnost za dlouhodobé směřování energetického sektoru. To, co je odpovědností státu, je především základní energetická infrastruktura, věda, výzkum, výchova energetických expertů. My jsme se v ASEK snažili posunout se z hlediska využití zdrojů elektrické energie. Počítáme nadále s využitím výroby elektřiny z jádra, na druhém místě jsou ale obnovitelné zdroje elektrické energie, a teprve po nich následují zdroje, které počítají s plynem a které počítají s uhlím. To znamená, ASEK v tomto směru znamená posun, znamená potvrzení výroby elektřiny z jádra a znamená navýšení zdrojů, které souvisí s výrobou elektřiny z hlediska obnovitelných kapacit a obnovitelných zdrojů v České republice.

Rozhodně ale nechceme jít cestou, která by vyčerpávala veřejné rozpočty, podobně jako k tomu došlo s rychlým nástupem využití solárních zdrojů v České republice. To znamená, pokud jde o veřejnou podporu jednotlivých obnovitelných zdrojů, tak je vláda připravena postupovat velmi opatrně a naším cílem je vytvářet tržní podmínky a naším cílem není vytvářet tržní deformace, ke kterým bohužel dochází v celé Evropě právě v důsledku toho, že nástup obnovitelných zdrojů je velmi často spojován s velkou veřejnou podporou.

Tím se dostávám k tomu dalšímu tématu. My jsme také schválili strategii využití jaderné energetiky v České republice. Vláda rozhodla o tom, že zajistí budoucnost pro obě naše jaderné elektrárny, jak pro Dukovany, tak pro Temelín. V Temelíně, resp. v Dukovanech se připravuje prodloužení životnosti a povolení pro další fungování stávajících jaderných bloků a současně se vláda rozhodla, že to bude první elektrárna, kde by se měl postavit nový jaderný blok, a druhý jaderný blok by se měl připravovat v areálu elektrárny Temelín vzhledem k tomu, že ta jaderná elektrárna v Temelíně je, přirozeně, mladšího data. Takže to jsou další strategická rozhodnutí, která vláda učinila, a předpokládám, že i na evropské úrovni budeme postupovat tak, abychom zajistili, že i když vznikne energetická unie, tak jednotlivé země budou mít svobodu energetického mixu a budou se moci do budoucna rozhodovat o tom, jaká bude skladba jejich energetických zdrojů v závislosti na jejich přírodních podmínkách, v závislosti na situaci jejich průmyslu, v závislosti na tradicích, které v těchto jednotlivých zemích existují. Takže tolik jenom velmi stručně.

Samozřejmě aspekt energetické bezpečnosti souvisí nejenom s dostatkem elektřiny za konkurenceschopné ceny a za spolehlivosti dodávek této elektřiny, ale souvisí také s přepravními trasami u těch surovin, které v České republice nejsme schopni sami získat. Tady se jedná zejména o diverzifikaci zdrojů plynu, diverzifikaci zdrojů ropy a jedná se také o diverzifikaci tras, kterými se do České republiky plyn a ropa mohou dostávat. A i tady se snažíme v rámci Evropské unie postupovat tak, aby do budoucna pro celý region střední Evropy byla zajištěna dostatečná energetická bezpečnost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Pan poslanec Klučka položí ještě doplňující otázku.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji. Pane premiére, vy jste v podstatě odpovídal v duchu toho, co je v té energetické koncepci opravdu uvedeno, kupř. jaderné palivo v roce 2040. To bychom měli mít vyšší, spotřeba jaderného paliva by měla být vyšší o 54 %. To je jen takový malý příklad. Ale prominete mi jistě jednu otázku, které se nemohu vyhnout. Je tady to hnědé uhlí, kde bychom v roce 2040 měly být v úrovni 8,6 % ze základních surovin. V roce 2010 to bylo 3,4.

Pane premiére, jak je to tedy s těmi limity hnědého uhlí, které v nejbližší době s největší pravděpodobností budete společně s představiteli dotyčného kraje posuzovat?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Pan premiér již spěchá vám odpovědět. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, přirozeně vláda, která se rozhodla aktualizovat státní energetickou koncepci, se nemůže vyhnout také rozhodnutí o tom, jak bude vypadat v příštích letech těžba hnědého uhlí v České republice. Ministerstvo průmyslu zpracovalo čtyři varianty, které byly následně doplněny příslušnými studiemi, které se týkají rozvoje celého regionu. Je evidentní, že ty varianty, které by počítaly s neprolomením limitů, mohou mít negativní vliv na zaměstnanost v Ústeckém kraji. Je také evidentní, že pokud by nedošlo k prolomení limitů ani na Dole Bílina, ani na Dole ČSA, tak by to mělo negativní vliv na dostatek uhlí zejména pro naše teplárny v České republice. Čili pro to, abychom zajistili dostupnost hnědého uhlí a elementární energetickou bezpečnost, tak podle mého názoru bude potřeba prolomit limity na Dole Bílina. Pokud jde o prolomení limitů na Dole ČSA, tak o tom se ještě vede diskuse. Tam já osobně nejsem stoupencem tohoto rozhodnutí, protože tam vidím velmi výrazné náklady, které by se týkaly přesunu části vesnic nebo měst, které leží v trase té budoucí těžby. Ale je to poměrně komplikovaná diskuse a předpokládám, že bychom ji měli ukončit během letošního podzimu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Přečtu další omluvenku. Dnes od 16.30 hodin se omlouvá z důvodu neodkladných pracovních záležitostí ministr zdravotnictví pan dr. Svatopluk Němeček.

Nyní tedy další v pořadí se svou interpelací na pana premiéra a to je pan poslanec Jan Zahradník, připraví se paní poslankyně Jana Hnyková. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, vážený pane místopředsedo.

Vážený pane premiére, dovoluji si obrátit se na vás s následující interpelací. Ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služby za rok 2014 se nachází v kapitole 2.2 Organizovaný zločin, podkapitola Aktivity regionálních klientelistických skupin, následující text: "Některé lobbistické skupiny usilovaly o získání vlivu na chod Správy Národního parku Chráněné krajinné oblasti Šumava, resp. snažily se o ovlivňování budoucí podoby národního parku. V zájmu vlivových skupin je realizace několika sporných projektů v šumavském regionu, možnost pozemkových spekulací nebo rozšíření těžby dřeva. S tím také souvisí snaha o ovlivnění zákona o Národním parku Šumava. Budoucí zonace parku je sporným bodem mezi ochránci přírody a osobami, pro které je zastavění národního parku podnikatelským cílem."

Vzhledem k tomu, že se již 25 let pohybuji v regionální politice v jižních Čechách, zabývám se mj. dlouhodobě problematikou Národního parku Šumava. Prohlašuji, že jsem se vždy snažil v rámci svých zákonných možností ovlivňovat budoucí podobu Národního parku Šumava. Snažil jsem se bránit tomu, aby převládl fundamentalistický ekologický názor a velká část Šumavy byla přeměněna na divočinu. Vždy jsem podporoval rozvojové projekty v šumavském regionu, např. budování lanovky na Hraničník. Významně jsem podporoval senátní návrh zákona o Národním parku Šumava a v tomto smyslu jsem ve Sněmovně opakovaně vystupoval. Jako člen Rady Národního parku Šumava se účastním diskusí o podobě plánu péče, o novele zákona č. 114 a z toho vyplývající zonace Národního parku Šumava. Je pro mne velkým překvapením, že Bezpečnostní informační služba tyto mé činnosti ve své výroční zprávě popisuje v kapitole věnované organizovanému zločinu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, vzhledem k času vás požádám o položení otázky.

 

Poslanec Jan Zahradník: Nedivil bych se, kdyby se to dotklo rovněž všech starostek a starostů šumavských obcí. Myslíte si, vážený pane premiére, že činnosti popsané ve zprávě BIS, kterými se dnes a denně zabývají starostky a starostové šumavských obcí, jsou organizovaným zločinem?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana předsedu vlády, aby vám odpověděl. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, samozřejmě obecně lze říci, že vláda má podle zákona právo ukládat úkoly Bezpečnostní informační službě, tzn. v obecné rovině Bezpečnostní informační služba má za úkol chránit ekonomické zájmy státu. Pokud Bezpečnostní informační služba do té zprávy napsala ty informace, které jste zde citoval, tak předpokládám, že pro to Bezpečnostní informační služba má důvod. Já teď obtížně mohu hovořit jako předseda vlády za Bezpečnostní informační službu tady na plénu Poslanecké sněmovny. Pokud máte pochybnosti o těch důvodech nebo o podkladech, na základě kterých Bezpečnostní informační služba tuto zprávu zpracovala, pak si dovoluji odkázat na stálou komisi Poslanecké sněmovny pro kontrolu Bezpečnostní informační služby, která má možnost se obrátit na BIS a požádat o vysvětlení podkladů pro tuto zprávu, která byla zveřejněna. Předpokládám, že vaše politická strana tam má svého zástupce, tzn. jeho prostřednictvím je možné takovýto dotaz učinit. Já skutečně v tuto chvíli nemohu hovořit za Bezpečnostní informační službu a hovořit o tom, na základě jakých podkladů a informací BIS formulovala tuto část své zprávy.

Jinak pokud jde o váš dotaz na to, zdali aktivity zástupců samosprávy, kteří vyjadřují legitimní stanoviska, názory jednotlivých zastupitelstev, jsou součástí aktivit organizovaného zločinu, domnívám se že nikoli. Prostě starosta nepochybně v případě, že zastupitelstvo vyjádří nějaký politický názor na to, jak se má vyvíjet například koncepce ochrany přírody v bezprostředním okolí obce, má přirozeně právo, aby takové stanovisko svého zastupitelstva tlumočil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Chci se zeptat, pane poslanče Zahradníku, zda položíte doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Vážený pane premiére, vy jste odpovědný za vládu a tedy i za úkolování BISky. Myslím si, že slovo od slova, co ve zprávě je, starostové opravdu konají. Nevím, možná než otázku bych si dovolil vás požádat, zdali byste nezvážil vysvětlení adresované starostům, které by jejich obavy, že jsou jako organizovaní zločinci sledováni, vyvrátilo.

Pokud bych měl otázku položit, tak v závěrečné větě se objevuje jakási definice ochránců přírody. Otázkou je, co je těmi ochránci přírody myšleno. Co si představujete, pane premiére, pod těmi ochránci přírody, kteří údajně bojují o zonaci s veřejně a regulérně zvolenými představiteli samosprávy na Šumavě?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana premiéra, aby vám odpověděl na doplňující otázku.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, já jsem tu zprávu nepsal. Tu psala a formulovala Bezpečnostní informační služba. Je zcela legitimní obrátit se na Bezpečnostní informační službu a žádat o vysvětlení této zprávy. Nicméně chci poznamenat, že tady mohou existovat podnikatelské zájmy, které souvisejí s rozvojem této části Plzeňského nebo Jihočeského kraje. Čili tyto podnikatelské zájmy se mohou dostávat do rozporu se stanovisky vlády, obcí, kraje a mohou být snahy nějakým způsobem podnikatelské zájmy prosazovat. Myslím si, že Bezpečnostní informační služba, pokud má hájit ekonomické zájmy státu a řekněme pokud má hájit nestrannost a nezávislost státní správy, tak pravděpodobně má oprávnění k tomu, aby takové věci monitorovala. Pokud tedy vycházím z toho, co je uvedeno v příslušné zprávě.

Už jsem se tady vyjádřil k samosprávě. Myslím si, že pokud lidé prezentují legitimní stanoviska, která vycházejí ať už z jejich pozice v rámci struktur samosprávy, nebo z jejich odborného přesvědčení, odborného stanoviska, politického názoru, přece na tom není nic špatného. Horší je, když se někdo dostává do ekonomického konfliktu zájmů a prosazuje své konkrétní ekonomické zájmy například prostřednictvím ovlivňování rozhodování státní správy nebo samosprávy. To už je potom něco, co by určitě mělo být předmětem zájmu bezpečnostních struktur.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další v pořadí se svou interpelací je paní poslankyně Jana Hnyková a připraví se pan poslanec Tomio Okamura. Pouze pro pořádek uvádím, že od 16 hodin budou probíhat interpelace na jednotlivé členy vlády. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vám všem ostatním přeji hezké odpoledne.

Vážený pane premiére, v posledních dnech finišují vyjednávání o platech. Chtěla bych se ve své interpelaci zaměřit na zdravotnický personál, a to především na nelékaře, to znamená na všeobecné sestry, laboranty, fyzioterapeuty a další pomocné profese. Včera jsme měli druhé jednání pracovní skupiny pro nelékařské profese a celým jednáním se jako červená nit táhne, že nedostatek sester je převážně zapříčiněn jejich nízkým platovým ohodnocením. A já s tím souhlasím. Platy jsou za vykonanou práci nízké a náročnost práce vysoká.

Jste u vlády skoro dva roky a moc dobře víte, jaká je situace ve zdravotnictví. Znáte oprávněné požadavky Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, kdy odbory dlouhodobě žádají o sjednocení odměňování v nemocnicích, a to na tabulkové platy ve všech druzích nemocnic bez ohledu na to, jakou mají právní formu. Současný stav je nespravedlivý, a když jsou sestry ohodnoceny v každé nemocnici jinak a rozdíly mezi platy a mzdami u nich dosahují až šest tisíc korun za měsíc, osobně to považuji dokonce za diskriminační, protože za stejnou práci mají různé ohodnocení.

S platy sester a ostatních zaměstnanců souvisí i kvalita poskytované zdravotní péče. Sestry si stěžují, že se nemohou starat o své pacienty, jak by měly a chtěly, a to z důvodu jejich nedostatku, který je dán nejen nízkými platy, ale také špatně nastavenou personální vyhláškou, která dovoluje, aby například v LDN na 40 bezmocných pacientů na noční směně byla jenom jedna sestra.

Moje otázky - je jich několik. K jakým dohodám jste dospěli? O kolik procent navýšíte mzdy ve zdravotnictví? Dále je to: Zvýšíte finance na zachování kvality péče? Přidáte v úhradové vyhlášce nemocnicím na nové sestry? Co uděláte s různorodostí ohodnocení hlavně u sester a dalších pracovníků nelékařů ve zdravotnictví, aby se narovnala nespravedlnost, která přetrvává léta a vede k tomu, že sester je ve zdravotnictví čím dál méně? Děkuji vám za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za vaši interpelaci a požádám pana předsedu vlády, aby vám odpověděl.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, uvědomuji si problém, kterému dnes čelí české zdravotnictví, protože narážíme na personální limity, narážíme na to, že náš vzdělávací systém je velmi náročný, v celé řadě ohledů náročnější než v jiných zemích Evropské unie. To znamená získat kvalifikovaného lékaře, získat kvalifikovanou zdravotní sestru je dnes problém a je to spojeno s požadavkem vysokoškolského studia, je dnes spojeno s potřebou dalšího vzdělávání, které následuje po tomto vysokoškolském studiu. Takže tady máme limity, které bude velmi obtížné překonat.

Chci požádat Poslaneckou sněmovnu o podporu, protože vláda se rozhodla, že předloží reformu vzdělávání lékařů, a návrh zákona už je v pokročilé fázi přípravy na Ministerstvu zdravotnictví. Myslím si, že by nám to mělo umožnit, abychom dokázali získat více lékařů pro jejich přímé působení v našem zdravotnictví.

Druhý problém, kterému čelíme, je mzdová konkurence, která tady v Evropě funguje, ve střední Evropě funguje. Lékaři v Rakousku, v Německu mají šanci samozřejmě získat násobně vyšší platy než lékaři v České republice. Totéž se týká i zdravotních sester. To znamená, máme tady konkurenci, kterou těžko můžeme dohnat z hlediska výše odměňování v našem zdravotnictví. Ale znamená to, že si nemůžeme dovolit zaostávat příliš velkým způsobem.

Problém je vládě znám. Proto jsme také už 1. ledna letošního roku v okamžiku, kdy jsme to mohli ovlivnit, zvýšili tarifní platy ve zdravotnictví o 5 % procent. To si vyžádalo poskytnutí finančních prostředků formou úhradové vyhlášky zejména nemocnicím. Jsem rád, že i řada nemocnic, které nemusely zvýšit tarifní platy, jsou zřizovány kraji a mají formu akciových společností, tak se k tomu rozhodnutí vlády přidaly a navýšily tarifní platy o 5 %, a jsem rád, že celková čísla, které má Ministerstvo zdravotnictví k dispozici, pokud jde o údaje za první pololetí letošního roku ukazují, že celkově platy ve zdravotnictví se zvýšily o 6 % meziročně za první pololetí roku 2015.

To znamená, dochází k růstu platů o 6 % v průměru, k vyššímu růstu platů u lékařů, k o něco menšímu tempu růstu platů u zdravotních sester a ostatního zdravotnického personálu. A jsem rád, že růst platů je reálný, to znamená, je výrazně vyšší, než je inflace v letošním roce.

V růstu platů musíme pokračovat a já doufám, že se nám podaří dosáhnout dalšího nárůstu tarifních platů ve zdravotnictví od 1. ledna příštího roku tak, aby se týkal lékařů i zdravotních sester i ostatního zdravotnického personálu. O konkrétním nárůstu platů budeme dnes večer jednat s ministrem zdravotnictví a se zástupci odborů a předpokládám, že už dnes večer bychom mohli informovat o návrhu, se kterým půjde ministr zdravotnictví do vlády. Předpokládáme tedy zvýšení tarifních platů od 1. ledna příštího roku a vzhledem k tomu, že u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru by se platy měly zvýšit už od 1. listopadu letošního roku o 3 %, to znamená o 3 % nárůst tarifních platů, to se týká zejména policistů, hasičů, učitelů, ale také lidí, kteří pracují na finančních úřadech nebo na úřadech práce, tak já jsem přesvědčen, že zvýšení platů u zdravotníků by mělo být vyšší než 3 %, aby se kompenzoval fakt, že k tomu zvýšení dochází o dva měsíce později než u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru. Konkrétní číslo vám v tuto chvíli neřeknu prostě proto, že jednání jsou ještě před námi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že je 16 hodin, a tedy uplynul čas, kdy je možné podle jednacího řádu podat ústní interpelaci na předsedu vlády. Je 16.01 - já se omlouvám, paní poslankyně. (K posl. Hnykové.)

Budeme nyní pokračovat ústními interpelacemi na ostatní členy vlády. Vyzývám tedy poslance Zdeňka Ondráčka, aby přednesl interpelaci na ministra dopravy Dana Ťoka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, začal bych interpelací. Počkám, až Broňa si dopovídá, aby mě pan ministr slyšel. (Posl. Schwarz vede rozhovor s ministrem D. Ťokem.) Broňo, potřeboval bych, aby pan ministr slyšel.

Pane ministře, jsem z Východočeského kraje z Hradce Králové nebo z Královéhradeckého kraje a chtěl bych vám položit jednoduchou otázku, jestli víte, který ze 14 krajů ČR má nejméně kilometrů dálnic, a pokud samozřejmě budete vědět tuto odpověď, tak co je pravdy na tom, že po všech prohlášeních, která udělal jak premiér této země, tak i vy, kdy jsme mluvili o dostavbě D11 a R11, dochází k dalšímu veletoči a měl jste prohlásit, že peníze na tuto dostavbu D11 zase nejsou a zřejmě někdo lépe zalobboval a bude se dostavovat některý jiný úsek v ČR. Takže bych chtěl vědět, jak jsme na tom a jestli tedy D11 je stále prioritou této vlády, jak bylo proklamováno nejen u nás, ale také při mezinárodních setkáních s polskými představiteli, kteří na jasné stanovisko také čekají, protože oni svojí dostavbou musí také reagovat na náš postoj. Děkuji, pane ministře, za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a nyní tedy pan ministr Dan Ťok. Je to na něm, aby vám odpověděl. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Ondráčku, já bych chtěl tady deklarovat, že to, co jsme říkali, to znamená, že jsou tady priority této vlády ve výstavbě dopravní infrastruktury a že mezi tyto priority D11 patří, platí.

Máte pravdu v jedné věci, že když se podíváte do dnešního návrhu rozpočtu fondu dopravní infrastruktury, tak u D11 nejsou rozpočtované prostředky vidět, nicméně bych chtěl z tohoto místa garantovat jak vám, tak všem ostatním, že přestože tam dneska nejsou další požadavky na to, abychom tam měli zálohové peníze, tak určitě pokud se nám podaří, abychom byli schopni získat stavební povolení a rozběhnout práce, tak ve všech úsecích D11 je získáme. Navíc jsme se dohodli i s polskou stranou, že půjdeme ze dvou stran, to znamená i od hranice a úsek, který je přímo na hranici s Polskou republikou, že tam budeme požadovat finanční prostředky nikoliv z operačního programu Doprava II, ale z CEFu, což je příhraniční spolupráce, a na tomto česká strana působí.

V současné době je to tak, že na D11, na úseku - myslím, že to je 1105 - zahajujeme archeologický průzkum. Je tedy poměrně hodně vysoký - objem finanční potřeby je dneska 600 mil., který se zahajuje. Chceme ještě jednat, jestli je opravdu potřeba tak velké množství, i když je to tedy náročná záležitost. A v současné době probíhá nebo se chystá výběrové řízení v úseku Hradec Králové - Jaroměř a doufám, že budeme zahajovat realizaci tohoto úseku koncem roku 2016. Takže přestože nejsou vidět alokované prostředky v rozpočtu SFDI, tak bych vám chtěl garantovat, že v okamžiku, kdy budeme moci stavět, a pracujeme velmi intenzivně na tom, abychom získali stavební povolení, budeme pokračovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji za tato slova. Já bych vám chtěl říct, že také jsem krajským zastupitelem, takže vím, jakou práci tam odvádíme, a myslím si, že zrovna D11, a teď nemluvím ještě o R11, je z úseků dálnic asi v současné době v největším stadiu připravenosti, ať co se týká výkupu pozemků, nebo dalších věcí. Takže trošku mě mrzí, že v rozpočtu peníze vidět nejsou, ale vážím si toho, co jste řekl, a samozřejmě věřím tomu, že postoupíme k tomu, že v příštím roce kopneme do země a tu silnici zahájíme. Jinak Královéhradecký kraj opravdu má nejméně kilometrů dálnice v celé ČR. A vy každý z vás tam jezdíte, protože Královéhradecký kraj je také Špindlerův Mlýn, jsou to také Janské Lázně, je to také Pec pod Sněžkou a mnoho z vás tam jezdí na hory a zasloužili byste si, abyste se také k nám lépe dostali. Nemluvím o průmyslu a o dalších věcech, které jsou s tím spojeny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan ministr - prosím o doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Já jenom na vysvětlenou. Když jsme rozpočítávali peníze, které máme ve Státním fondu dopravní infrastruktury, tak jsme je alokovali na akce, které můžeme zahajovat v lednu a v únoru. D11 má předpoklad někdy v druhé polovině roku, ale z tohoto místa garantuji a jsme tak dohodnuti i s panem ministrem financí Babišem, že finanční nedostatek nebude nikdy důvodem, že bychom nemohli zahájit. Budou to administrativní věci. Já doufám, že i ty odstraníme velmi rychle, a chtěl bych poděkovat Královéhradeckému kraji za pomoc, kterou máme při majetkoprávní přípravě těchto staveb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci i panu ministrovi. Druhou interpelaci přednese pan poslanec Ludvík Hovorka. Bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci používání kmenových buněk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, téměř po roce od veřejného slyšení podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku ve věci oprávněnosti používání kmenových buněk k léčbě dospěl Státní ústav pro kontrolu léčiv s využitím stanovisek Evropské lékové agentury k názoru, že kmenové buňky v posuzovaných aplikacích ortopedie, diabetická noha apod. jsou používány v jiné než základní funkci, proto jsou léčivými přípravky pro moderní terapie a spadají pod regulaci léčiv. Protože dosud neprošly registrací, lze je podávat jen v mezích úzkých výjimek. V ortopedických aplikacích by ambulance mohly využít jen individuální výjimku podle § 8 zákona o léčivech.

Z dostupných informací o případech z pražských klinik vyplývá, že společnost Cellthera zpracovávající buňky sice disponuje povolením SÚKLu, při léčbě kolenních kloubů však nebyly splněny minimálně dvě potřebné podmínky. Ani v rámci propagace ani v rámci poučení nebyli pacienti seznamováni s faktem, že aplikované buňky jsou neregistrovaný léčivý přípravek, a patrně každé použití nebylo hlášeno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Již mnoho pacientů v různých ambulancích v celé České republice podlehlo klamavé reklamě a nechalo si aplikovat injekce kmenových buněk do kolenního kloubu v dobré víře, že jim to vyléčí artrózu kolenního kloubu. Jejich zdravotní stav se v mnoha případech nezlepšil, ale podstatně zhoršil a museli podstoupit operaci.

V těchto případech je nutno hodnotit aplikaci kmenových buněk jako protiprávní a všem dostupným léčeným pacientům by vznikl nárok na náhradu případné újmy. Současně by jim svědčil nárok na vrácení zaplacených peněz, neboť jejich informovaný souhlas i smlouva o poskytnutí a zaplacení terapie kmenovými buňkami by byly postiženy závažnou právní vadou. Takový spor o vrácení peněz již probíhá proti poliklinice I. P. Pavlova.

Žádám vás, pane ministře, aby Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv důrazně zakročily proti klamavé reklamě ve sdělovacích prostředcích a na internetu při nabízení léčby kmenovými buňkami některými poskytovateli v indikacích, kde jejich efekt nebyl prokázán, nebo kde dokonce prokazatelně nastat nemůže, zejména při tzv. léčbě artrózy kolenních kloubů injekcemi kmenových buněk často v průměru za 35 tisíc korun. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji pnu poslanci. Poprosím pana ministra zdravotnictví o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týká kmenových buněk, tak je to asi téma, o kterém bychom mohli hovořit hodně dlouho. Jednou jeho částí je záležitost použití v mnoha indikacích velmi slibných metod, které jsou nicméně zatím v experimentální fázi, a nebyla zcela přesvědčivě prokázána dostatečná účinnost těchto metod pro to, aby byly hrazeny ze zdravotního pojištění. Proto tomu tak ani není.

To, na co narazil pan poslanec Hovorka, je záležitost, kterou jsme řešili už zhruba před rokem s tím, že tedy skutečně mnohdy jsou klienti těchto soukromých zařízení vystavováni klamavé reklamě, protože nebyl nikde prokázán skutečný klinický efekt. Na základě toho jsme se tou záležitostí zabývali a už v té době jsme oslovili krajské úřady, které jsou vlastně registrujícími orgány těchto zařízení a mají právo kontrolovat, jestli dodržují tato zařízení podmínky registrace a neporušují nějakým způsobem zákonné normy, kde jsme právě upozornili na tuto problematiku. V podstatě jsme vyzvali tyto registrující orgány, aby se této záležitosti věnovaly. V letošním roce znovu k této problematice zasedala etická komise Ministerstva zdravotnictví, která se vyjádřila velmi podobně.

Musím říct, že záležitost není úplně jednoduchá, protože i z hlediska odborné veřejnosti a různých odborných společností, které jsou sdruženy ve Společnosti Jana Evangelisty Purkyně, panují různé názory a není úplně jednoduché zaujmout jednoznačné a jasné stanovisko. Nicméně do doby, než tomu tak bude, než skutečně se odborně ukáže, jestli tato metoda má nějaký smysl, či nikoliv, tak Ministerstvo zdravotnictví bude, řekněme, zastávat tuto konzervativnější linii a nedoporučovat, aby tato metoda byla uznávána.

Děkuji za upozornění, že probíhá nějaká reklama ve sdělovacích prostředcích nebo na internetu. To jsme zatím nezaznamenali. Požádám náš úřad, aby se tím zabýval a toto porušení zákona nějakým způsobem sankcionoval s tím, že tedy poprosím pana poslance, že bych mu detailní stanovisko, detailní dokumenty ministerstva k tomuto následně zaslal, protože jde opravdu o velmi složitou problematiku a ty nuance jsou tam velmi jemné, abych nějakým způsobem správně interpretoval všechna ta úskalí a všechny postupy jednotlivých orgánů a jejich stanoviska.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, děkuji za to ujištění, že ministerstvo se tím intenzivně zabývá a že to řeší s krajskými úřady. Chci upozornit na to, že se jedná o velký případ, nebo o velmi mnoho případů, kdy lidi podstoupili tady tu aplikaci injekcí do kolenních kloubů a skutečně jejich stav se nezlepšil, ale zhoršil a museli podstoupit operaci kolenních kloubů, takže vlastně vynaložili peníze zbytečně.

Pokud vím, tak v expertní komisi na Ministerstvu zdravotnictví byl dokonce navržen nový, poměrně lukrativně hrazený výkon do seznamu výkonů, ačkoliv kmenové buňky spadají podle SÚKLu pod regulaci léčivých přípravků pro moderní terapii, jejichž úhrada se má řídit zákonnými pravidly pro úhradu léčiv, nikoliv pravidly pro úhradu výkonů. A tedy z toho plyne, že ani odborné společnosti tady zřejmě nemohou posuzovat ten výkon z hlediska jeho oprávněnosti, ale musí se řídit pravidly pro registraci léčivých přípravků.

Chce-li ministerstvo dodržet zákonné platné právní předpisy a pokud bude vycházet ze stanoviska SÚKLu, že kmenové buňky jsou léčivý přípravek pro moderní terapii, tak se nabízejí tři možnosti pro poskytování a financování. To je schválení klinické studie na vybraných pracovištích, schválení specifického léčebného programu a individuální podávání podle zákona o léčivech. (Upozornění na čas.) To jsou tři možnosti pro toto použití. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr se řítí s odpovědí. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, tady musím říct, že pan poslanec v doplňující otázce to téma posunul někam jinam, protože to, o čem jsme v první části hovořili, bylo použití kmenových buněk z tukové tkáně k indikaci k léčbě artrózy. Tady jde o kmenové buňky v indikaci u diabetické nohy, v podstatě k podpoře nové vaskulární tkáně. Tam musím říci, že i když odborná společnost doporučovala, aby toto hrazeno bylo, tak ministerstvo zůstává konzervativní a do doby, než budou jasné výsledky klinických studií, tak určitě tento výkon nezařadí k tomu, aby byl hrazen ze zdravotního pojištění.

Co se týká klamání spotřebitelů v podstatě v té indikaci týkající se osteoartrózy, tam si myslím, že náš postoj je zcela shodný, a určitě se tomu budeme nadále věnovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Přikročíme k třetí interpelaci, kterou přednese pan poslanec Michal Kučera. Bude interpelovat nepřítomného pana ministra zemědělství ve věci jedovatých látek v Labi. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo.

Vážený nepřítomný pane ministře Jurečko, v letošním roce byly zjištěny ve střední toku Labe násobně vyšší hodnoty vysoce rakovinotvorných polychlorovaných bifenylů. Výrazně zvýšené hodnoty PCB ve vzorcích vody a v sedimentech od Ústí nad Labem až po hranici s Německem byly oznámeny už začátkem července. Na základě výsledků analýz z druhého čtvrtletí 2015 se ukázalo, že v posledním období došlo k významnému nárůstu obsahu PCB v sedimentovatelných naplaveninách, a to ve vzorcích odebíraných na měřicí stanici v Děčíně. Zvýšené jsou i obsahy polychlorovaných bifenylů v labské vodě v úseku Ústí nad Labem po státní hranici.

Nemusím připomínám, že PCB je vysoce rakovinotvorná látka a že na březích řeky Labe se koupou lidé, hrají si děti, loví se ryby.

Pane ministře, chtěl bych se vás tímto zeptat, jakým způsobem a kdy byla veřejnost informována o zvýšeném výskytu rakovinotvorného PCB v sedimentech Labe - za prvé. A za druhé, jaká opatření byla již v tomto směru učiněna pro ochranu zdraví obyvatel.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Na jeho otázku bude odpovězeno písemně.

Přikročíme ke čtvrté interpelaci, kdy pan poslanec Ivo Pojezdný bude interpelovat paní ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci rušení RVP ZV-LMP. Nepřítomnou paní ministryni. A já se těším, že se dozvím, co to je RVP ZV-LMP.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Ano, to rád vysvětlím. Dámy a pánové, moje interpelace na nepřítomnou tedy paní ministryni.

Vážená paní ministryně, v odborné pedagogické, ale i laické veřejnosti se v současné době velmi živě diskutuje o záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zrušit přílohu - a teď si to dovolím říct - Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání pro vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením. Zrušení této přílohy v praxi znamená ukončení efektivního a kvalitního vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací, systému, který byl založen na dlouhodobém odborně metodickém a organizačně velmi promyšleném přístupu vypracovaném generacemi speciálních pedagogů, psychologů, lékařů, psychiatrů ale i jiných odborníků.

Zrušením upravené přílohy LMP ve vzdělávání se tedy ruší systematicky propracovaný, vysoce erudovaný systém vzdělávání těchto dětí. Jeho cílem bylo dosažení maximálně možného vzdělávání žáků s mentálním hendikepem a následně jejich uplatnění v praktickém životě.

Zajímalo by mě, zda vy osobně chápete limity a rizika bezbřehé inkluze, zvláště pokud jde o děti s mentálním postižením, zda bude tato příloha nějakým způsobem nahrazena, a také by mě zajímalo, zda zrušení této přílohy nebude v závěrečné fázi znamenat konec základních škol praktických. Pokud jsem dobře informován, tak se proti tomuto záměru postavila veřejnost. Podepisovala se petice, kterou v závěrečné fázi podepsalo více než 68 tisíc občanů České republiky. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Na jeho otázku bude odpovězeno písemně. Předám řízení schůze.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Další v pořadí je pan poslanec Petr Gazdík, který bude interpelovat přítomného pana ministra obrany Martina Stropnického. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážený pane ministře, stav a především akceschopnost Armády České republiky jsou kritické. Tento stav graduje, a proto netvrdím, že za to můžete vy, ale situace se jen prohlubuje, a to zdaleka nejen v případě obrovského vnitřního dluhu popsaného v Bílé knize o obraně. Naposledy v dubnu minulého roku NATO kritizovala vybavenost Armády České republiky s tím, že by byla v případě skutečné krizové situace zcela nepoužitelná. Podle zpráv NATO jsou v nejhorším stavu jednotky, které mají poskytovat podporu vojákům v první linii, tedy dělostřelci, protivzdušná obrana nebo zásobovači. Státní tajemník Ministerstva obrany Daniel Koštoval tehdy prohlásil, že jde o nejhorší hodnocení za posledních pět let. Předešlý náčelník Generálního štábu pan Pavel výslovně uvedl, že v případě velké krize vystačí zásoby jen na pár dní a bez povolání záloh a částečné mobilizace armáda není schopna za krize plnit své úkoly.

Po takovém vyjádření bych očekával zásadní otřes. Ptám se proto, jaké plány má Ministerstvo obrany na krizové situace velkého rozsahu, kdyby současné méně než minimální počty nestačily. Máme vůbec takovou variantu? Co myslel současný náčelník Generálního štábu tím, že nasazení 2 500 vojáků by způsobilo vážné problémy? Mám tomu rozumět tak, že tato země nemá pro případ krize jiné zálohy než pár set vojáků? Kdy byl naposledy vyhlášen skutečný, předem neoznámený poplach? Kolik vojáků by se reálně v tomhle okamžiku dostavilo do kasáren, když jsou navíc útvary nenaplněné a o desítky procent? Kolik provozuschopné techniky máme, kolik jí máme pro zálohy, o nichž se neustále mluví a které stále prakticky neexistují? Zvládly by například centralizované muniční sklady zásobit v případě třeba jen cvičného poplachu všechny útvary?

Proto se vás ptám, pane ministře, jaké kroky jste učinil k tomu, aby stávající kriticky stav Armády České republiky se změnil k lepšímu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený kolego prostřednictvím paní předsedající, samozřejmě, ta bilance se dá vybarvit v pochmurných odstínech a já netvrdím, že není důvod k nějaké kritice nebo řekněme k výhradám. Ale musím říci, že za ten rok a půl se přece jen leccos podařilo a leccos zlepšilo.

Asi bych měl začít u financí, jak to tak bývá, a to ve dvou ohledech. Jednak v tom, že se snažíme stávající finance investovat hospodárněji a že se nám snad daří nenavázat na poměrně dlouhou sérii flagrantních případů nehospodárnosti nebo i něčeho horšího, ale také v prostém nárůstu toho rozpočtu, který je patrný. Ten nárůst samozřejmě můžeme diskutovat, jak by měl být dynamický více či méně, ale je nepopiratelným faktem.

To, co je, řekněme, mimo kategorii toho financování nebo s tím úzce souvisí, je jakýsi koncepční dlouhodobý záměr. To je materiál, který je konečně hotov. Trošku se to zdrželo tím, že se měnili náčelníci Generálního štábu, ale 30. září na Bezpečnostní radě státu bude předložen k projednání. Je to materiál, který na příštích deset let určuje, co armáda potřebuje, v jakém množství to potřebuje a proč to potřebuje. Myslím si, že takový materiál je příspěvkem k nějaké předvídatelnosti, je příspěvkem k racionálnímu plánování a je také překážkou pro různé tvořivé improvizace, které potom vedou i k těm různým nehospodárnostem.

Já bych si dovolil trošku označit některé výroky z minulého roku jako mediální, jako záměrně jakoby výrazné, provokativní, negativní. Myslím si, že to neprospělo důvěře našich občanů v armádu, že to prostě není pravda. My jsme loni docílili docela dobrého úspěchu, naše brigádní uskupení dostalo certifikaci NATO. Na tom cvičení byla celá generalita a všichni byli z výkonu našich vojáků, musím říci, dokonce nadšeni.

Že je vážný problém nasadit 2 700 mužů v případě...Je to vážný problém z hlediska jakéhosi dlouhodobého plánování, není to žádný vážný problém z hlediska potřeby té země. Já si myslím, že část Generálního štábu - a zaplať pánbůh tenhle hlas slábne a zeslábl v podstatě tou výměnou - ale upřednostňovala skutečně zahraniční akce a neuvědomovala si vždy, že armáda je tady především pro zajištění bezpečnosti občanů naší země a této země. Pokud bychom měli nějaký problém z hlediska migrace, tak se prostě nějaká cvičení zruší, tak se prostě sáhne, a možná i docela krvavě - a já si nepřeji, aby se to stalo, ale je tady samozřejmě ta možnost a naprostý forhont a přednost dostane bezpečnostní situace u nás doma, včetně povolání záloh. Pro vaši informaci, je jich v tuto chvíli 1 250.

Asi víte, že na příští schůzi bude ve druhém čtení projednána novela branného zákona, která by měla používání aktivních záloh podstatně zjednodušit.

Ještě snad stihnu aspoň větu k té munici. Za munici jsme dali v posledním období více než miliardu, takže stav zásob se podstatně zlepšil. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Táži se pana poslance - chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já mám dvě doplňující otázky. Jednak, pane ministře, prosím, jestli mi můžete odpovědět, jestli armáda skutečně počítá s tím, že bude někdy vyhlášen skutečný, předem neoznámený poplach a vyzkouší se to v praxi, jestli jsme funkční, jestli to nebudou jenom slova.

Druhá věc. Vy jste říkal, že nakupujeme mnohem hospodárněji munici. Tady mám informaci o tom, že chceme nakupovat další dvě letadla CASA, a to dráž, než je nakupovala Vlasta Parkanová kdysi, která je za to teď před soudem. Je to hospodárné nakládání s majetkem armády? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Tak já tady nemohu říci, že vyhlásíme nějaký poplach, protože pak by jej nemělo smysl vyhlašovat. Čili mohu ale odpovědět v tom smyslu, že průběžná schopnost zásahu nebo pohotovost je kontrolována permanentně. Já nevylučuji, že sáhneme i k něčemu, co jste tady, pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, naznačil. Čili za mého působení se tak nestalo, abych odpověděl jednoznačně a stručně.

Co se týče letadel CASA, tak opravdu nevím, odkud máte tu informaci, protože poslední ambicí jakéhokoliv ministra obrany je patrně koupit casu dráž než paní Parkanová. To by byl skutečně husarský kousek a myslím, že nikdo takovou ambici nemá. My musíme uvažovat o náhradě dvou jaků, které nám odcházejí, jeden v roce 2016, jeden v roce 2017. Ten z toho roku 2016 je v podstatě odepsaný z mnoha důvodů. Jestli je budeme nahrazovat dvěma letadly CASA není v tuto chvíli jasné. Je to rozpracovaný teoretický plán, ale už teď - já nemůžu říci přesnou nabídkovou cenu, ale je samozřejmě nemyslitelné, aby to bylo za cenu, která je srovnatelná s tou minulou, a to bez ohledu na to, že od té doby už uplynula řada let a ta cena by mohla být vlastně docela logicky vyšší. Není to myslitelné, aby byla vyšší. Ale vůbec není jasné, že se casy budou pořizovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Prosím dalšího v pořadí, aby přednesl svoji interpelaci. Tím je pan poslanec Valenta, který bude interpelovat přítomného ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Vážený pane ministře, mnoho renomovaných odborníků upozorňuje na významná zdravotní rizika, která se objevují zejména s přílivem utečenců z Afriky a Blízkého východu do Evropy. Jedním z takovýchto odborníků je např. onkolog a hematolog profesor Pavel Klener. Ten se v médiích vyjádřil, že v souvislosti s novými zdravotními problémy s imigranty si nedovede představit, že by se v této oblasti mohlo vyhovět neustálým požadavkům na navýšení prostředků pro zdravotní péči českých občanů. Dodává, že v každém případě dojde k ohrožení úrovně zdravotní péče v ČR. O tom, že také označil integraci běženců, především Arabů, za pofidérní, nyní ale hovořit nechci.

Od vás, pane ministře, mě ale zajímají dvě věci. Za prvé, jak zajistíte jako ministr zdravotnictví, zejména tedy finančně, aby úroveň lékařské péče v následujících létech u nás neklesala zejména za situace, když již mnozí naši spoluobčané mají značné problémy s financováním svých zdravotních problémů.

A za druhé vás prosím o písemné zpracování materiálu, který by obsahoval detailní popis a soupis všech zdravotních ohrožení, především, ale nejen infekcí, které mohou potenciálně zasáhnout naše občany v souvislosti s osobním kontaktem s migranty z afrických zemí či ze zemí Blízkého východu. Stupeň jejich zdravotního rizika, jak lze toto riziko minimalizovat a také jakým způsobem je Ministerstvo zdravotnictví s tímto zdravotním ohrožením připraveno bojovat. Existuje u nás již vůbec nějaký efektivní systém prevence, i když v tomto kontextu alespoň jen prevence primární? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím nyní pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, byl jsem vyzván, abych odpověděl zde na to, jaká opatření učiníme pro to, aby neklesala v dalších letech úroveň kvality poskytované zdravotní péče a její dostupnosti občanům, byť tedy písemně že máme odpovědět na opatření týkající se našich kroků k minimalizaci zvýšeného infekčního rizika v souvislosti s migrací, takže se budu držet této výzvy.

Myslím si, že úroveň zdravotní péče v České republice s ohledem na finanční zdroje, které vynakládáme na tuto péči, je špičková. Česká republika je plně srovnatelná s těmi nejvyspělejšími zdravotními státy na světě, a zatímco Spojené státy dávají ze svého hrubého domácího produktu, jestli se nepletu, tak je to mezi 15 a 17 % amerického, Česká republika dává 7,4 % českého. Myslím si, že úroveň, kterou dosahujeme za tyto finance, je obdivuhodná a je to trošku příkladem malého zázraku.

Co se týká dostupnosti této péče pro každého občana bez ohledu na to, jak je na tom finančně, tak si myslím, že za této vlády došlo také k velkému zlepšení situace. Byly zrušeny regulační poplatky jak za vyšetření u ambulantního specialisty, u praktického lékaře a byly zrušeny i regulační poplatky za pobyt v nemocnici nebo v léčebnách dlouhodobě nemocných. Myslím si, že rozhodně žádný z těchto kroků nevede k tomu, že by se zhoršovala dostupnost péče pro občany, kteří na tom, řekněme, finančně nejsou nejlépe. Přiznám se, že v tomto jsem optimistou, že rozhodně žádný z kroků, který jsme udělali, jak tady chystáme, nezhorší kvalitu a dostupnost zdravotní péče.

Je třeba říci, že i vláda jako celek zvyšuje zdroje z veřejného systému na české zdravotnictví. Opakovaně byl zvýšen příspěvek státu za platbu za státní pojištěnce, to pomohlo posílit stabilitu českého zdravotního systému. Ale samozřejmě výzva tady bude trvale, protože technologické možnosti medicíny na světě se zvyšují velmi dramaticky, všechny tyto technologie jsou velmi drahé, pacienti jsou velmi dobře informováni prostřednictvím nových médiích, na co všechno mají nárok, a jejich očekávání se také zvyšují. No a demografická situace se nám upravuje tím, že se dožíváme stále vyššího věku, a jak už to tak bývá, tak ve vyšším věku občané mají vyšší požadavky na zdravotní péči.

Takže ano, to napětí tady asi bude, nezbavíme se ho, řeší to všechny systémy na celém světě. Nebudeme asi výjimkou. Ale říkám, jsem optimistou, zatím se ta situace vyvíjí velmi dobře, dokonce se zlepšuje a doufám, že tomu tak bude i nadále.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho slova. Pan poslanec Valenta má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Valenta: Pane ministře, já jsem nepožadoval vaši odpověď ve smyslu, že mi zde budete popisovat aktuální výčet úspěchů koaliční vlády v oblasti zdravotnictví. Mně spíš šlo o to, jakým způsobem finančně zajistíte v případě, když budou do naší republiky umístěny desítky tisíc migrantů, úroveň naší lékařské péče. Jak ji prostě ukotvíte alespoň na tom bodu, kde ta péče je dneska. Protože si myslím, že co se týče našeho rozpočtu, který je pod silným ekonomickým vlivem pana Babiše, ta zdravotní péče nemá šanci do budoucna narůstat.

A ještě bych doplnil, co se týče toho požadovaného materiálu, tak ten bych prosím potřeboval vypracovat velice detailně, nerad bych nějakou paušální odpověď. Potřeboval bych, aby to bylo velice vyčerpávajícím způsobem, tak abych to mohl poskytnout potom a rozšířit všem občanům této země, protože tento problém bude opravdu narůstat a lidé opravdu nevědí, jak si mají s některými infekcemi, které sem přicházejí z některých cizokrajných, resp. exotických zemí, poradit. Takže prosím vás, abyste to vypracoval opravdu zodpovědně, abychom to potom tady nemuseli řešit znova na fóru Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, máte slovo na svoji doplňující odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týče těch detailních popisů opatření k minimalizaci infekčních rizik, já už jsem si to připravil dokonce velmi vyčerpávajícím způsobem na tuto interpelaci, ale vzhledem k tomu, že pan poslanec řekl, že to nechce zde, ale mám to poslat písemně, tak jsem to zde nečetl, ale věřím, že to ještě rozšíříme a bude to skutečně velmi podrobné, velmi detailní a bude to použitelné i pro předání dalším občanům.

Co se týče toho, jak se systém veřejného zdravotního pojištění eventuálně vypořádá s desítkami tisíc dalších příchozích, já tedy pevně doufám, že k těm desítkám tisíc nedojde, ale situace je turbulentní a dramatická a možné je všechno.

Na straně druhé my už dnes zde v České republice máme zhruba 400 tisíc cizinců, kteří zde žijí a buď jsou zapojeni do systému veřejného zdravotního pojištění, nebo to řeší jiným způsobem, a ten systém to zatím zvládá. Samozřejmě že každý člověk, který nebude mít svůj vlastní příjem a nebude přispívat jako plátce pojistného do toho systému a bude čerpat, zvyšuje nějakým způsobem napětí, ale pokud to nebudou opravdu dramatické počty, tak v tomto nevidím úplně zcela zásadní problém, byť jednoduché to spíše nebude z hlediska poskytování té péče, jak se s těmi lidmi domluvíte, jakým způsobem, řekněme, z hlediska jejich zvyklostí, nemocí, které se tam vyskytují, tomu předcházet a je léčit, ale pokud budou ty počty, tak jak hovoříte, tak ten systém se z toho úplně nezhroutí a ta rizika a ta negativa vidím spíše někde jinde. Nezastírám, že jsou, samozřejmě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho doplňující odpověď. My přistoupíme k sedmé interpelaci, kdy paní poslankyně Radka Maxová bude interpelovat pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci Žďákovského mostu a nečinnosti. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající.

Vážený pane ministře, obracím se na vás v souvislosti s opravou Žďákovského mostu. Na toto téma jsme se již bavili v dubnu tohoto roku. Ve zkratce. O opravě Žďákovského mostu se mluví již deset, ne-li patnáct let a jeho oprava je stále v nedohlednu.

Na moji interpelaci číslo 20 z dubna tohoto roku jste mi odpověděl, že ŘSD se již domluvilo s adekvátními firmami na opravě a nic nebrání tomu, aby most mohl být konečně uveden do provozu. Dokonce v odpovědi zazněla slova: most by měl být letos opraven.

Most byl pět let ve stavu zúžení průjezdné šířky, omezení rychlosti a omezení zatížení mostu, takže pět let veškerá nákladní doprava musela objíždět po malých okresních silnicích tento most. Na začátku června se most uzavřel konečně definitivně a měl být do zimy opraven. Občané byli smířeni s tím, že oprava je nutná, ačkoli pro většinu z nich je tento most doslova a do písmene životně podstatný. Mnozí z nich dojíždějí přes něj za prací, což ve finále znamená, že místo pěti až deseti kilometrů mohou také najet třicet až šedesát i více kilometrů denně. Další měli v jeho okolí spoustu malých firem, na které si třeba brali úvěry a musejí je splácet, a v podstatě teď krachují.

Most se začal konečně bourat dne 8. 6. tohoto roku, 14 dnů na něm probíhaly velmi intenzivní práce, které v podstatě udělaly jediné - rozdělily most tak, aby bylo jasné, že přes něj zkrátka opravdu fyzicky a technicky nelze přejet, a tím práce skončily. Celé léto se zdá, že se na mostě nic neděje, ačkoli počasí bylo více než dobré přesně k takovýmto pracím. Starostové okolních obcí včetně firem a místních občanů sepisují v těchto dnech petici, se kterou se chtějí obrátit na adekvátní úřady včetně nároku na náhradu, které neustálé neřešení této problematiky přináší okolním obyvatelům, kteří jsou na průjezdnosti mostu životně závislí.

Vážený pane ministře, můžete mi, prosím vás, říci, proč nepokračují práce nebo zda pokračují a jak, jak bylo slíbeno a kdy by mohla být oprava mostu dokončena.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana ministra o jeho odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nemám bohužel úplně dobrou zprávu pro paní poslankyni Maxovou, prostřednictvím pana předsedajícího. Žďákovský most je významnou technickou památkou našeho mostního stavitelství. Na jeho opravě se mimo jiné podílí přední odborníci ve svých oborech, kteří velmi pečlivě dohlížejí na kvalitu prováděných prací a připomínkují jejich rozsah. Již v zadávací dokumentaci byla jednoznačně konstatováno skutečnost, že řada konstrukcí a prvků je zakrytá, proto jejich stav a s tím spojený rozsah prací bude možno zpřesnit až po jejich odkrytí. V současné době dochází na těchto částech ke zjištění jejich skutečných stavů a přijímají se rozhodnutí o způsobu a rozsahu jejich oprav. Tyto postupy je nutné následně řádně projednat a odsouhlasit a následně zpracovat příslušné technologické předpisy a zajistit dokončení dalších procesů nutných k jejich realizaci. Práce jsou prováděny tak, aby byly maximálně šetrné k vlastní mostní konstrukci. Jednoznačnou prioritou i nadále zůstává kvalita prováděných prací.

Doba realizace opravy byla již v zadávací dokumentaci stanovena na 28 měsíců. S ohledem na předání staveniště a následné zahájení opravy mostu v červnu tohoto roku lze předpokládat, že oprava Žďákovského mostu bude definitivně dokončena až v říjnu roku 2017. Původní harmonogram rekonstrukce v období roku 2013 až léta 2015 nebyl dodržen z důvodu mnou již dříve zmiňovaného soudního přezkumu výběrového řízení. Aktuálně s ohledem na nízký stav vody pod oběma podpěrami mostu - je to zhruba nejnižší stav vody za posledních padesát let - Ředitelství silnic a dálnic České republiky přistoupilo k sanaci obou opěr hlavního mostního oblouku.

Vlastní povolení uzavírky mostu vydal Krajský úřad Jihočeského kraje, který v rozhodnutí také stanovil adekvátní objízdné trasy. Současná uzavírka mostu je dle příslušného rozhodnutí povolena do poloviny prosince tohoto roku. V tuto chvíli není z technických důvodů možné most znovu alespoň provizorně otevřít ani pro omezený silniční provoz a ani pro pěší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a paní poslankyně je spokojená, ale má jenom takto maličkou doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Radka Maxová: Ona to není snad ani otázka. Já bych vás jenom chtěla, pane ministře, poprosit, jestli byste se zaměřil na tuto stavbu, protože ono opravdu pro místní obyvatele těch 30 až 60 km objízdné trasy je poměrně finančně náročné. Asi ta petice doputuje tam, kam má, a bude se to řešit, tak jenom kdybyste to vzal za něco jako prioritu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a panu ministrovi, který to zjevně jako prioritu bere.

Přistoupíme k osmé interpelaci, kdy paní poslankyně Marta Semelová bude interpelovat bohužel nepřítomnou paní ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci rušení vyhlášky LMP. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Už na toto téma bylo tady mluveno, přesto bych to ještě doplnila. Zajímalo by mě, proč se ruší vzdělávací program příloha LMP, přizpůsobená potřebám vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací. V rámci zavádění inkluzivního vzdělávání, tedy společného vzdělávání, tento vzdělávací program nemůže průběh inkluze ovlivnit. Jeho zrušení však významným způsobem ovlivní odborné vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací, kteří nebudou vzděláváni podle svých potřeb. Nejedná se tedy o diskriminaci ve vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací? Asistenti pedagoga a podpůrná opatření nemohou tento vzdělávací program nahradit.

Za další, jak budou upraveny vzdělávací obsahy ve vazbě na kognitivní schopnosti žáků? Jedná se o úpravu výstupů v jednotlivých předmětech výuky, např. vymezení minimálních výstupů na vzdělávání žáka tak, aby dosáhl na základní vzdělávání.

A poslední otázka. Zajímalo by mě, jak bude upraven učební plán v souvislosti s potřebou žáků s lehkou mentální retardací ve výuce cizího jazyka, dalšího cizího jazyka a využití disponibilní časové dotace pro oblast Člověk a svět práce. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání nezohledňuje vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací s ohledem na jejich možnosti a schopnosti. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Semelové, bude jí odpovězeno písemně.

Přikročíme k deváté interpelaci, kdy paní poslankyně Gabriela Pecková bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci pobytových služeb. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Vážená paní ministryně, já bych se vás chtěla zeptat na deinstitucionalizaci pobytových služeb pro děti do tří let věku, obecně nazývaných kojenecké ústavy nebo dětská centra, a jak je to se stanovením věkové hranice pro umisťování dětí do těchto zařízení.

Národní strategie ochrany práv dětí 2012-2018, která byla schválena vládou, jasně uvádí, že toto je cesta správným směrem, a rok 2015 už měl být rokem, kdy tento proces měl být jasně nastaven a rozběhnut. Tak bych ráda věděla, jak to vypadá s redukcí zdravotnických pobytových služeb, kde je mnoha výzkumy dokázáno, že pobyt především těch nejmenších dětí v těchto zařízeních se velmi negativně podepisuje na jejich vývoji. V dnešní době máme už velmi dobře rozběhnutou možnost umisťovat tyto děti do náhradní rodinné péče, zejména k pěstounům na přechodnou dobu. Tak bych ráda věděla, jaké kroky teď jsou aktuální a jaký je časový plán redukce pobytových služeb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, děkuji za tento dotaz. My jsme v tuto chvíli vlastně v přípravě zákona, kde bychom chtěli uzákonit, abych použila ta stejná slova, to, aby většina služeb, institucionálních služeb péče o děti, to znamená jak kojeneckých ústavů, tak dětských domovů, přešla formálně pod resort práce a sociálních věcí a aby vznikl takový střešní zákon, jehož účelem je poskytovat těm ohroženým rodinám s dětmi ty nejvhodnější služby. A to sjednocení alespoň většiny těch nejrůznějších služeb pod jeden resort je tady z toho důvodu, že my bychom chtěli používat finanční prostředky na to určené co nejefektivněji pro ty rodiny s dětmi, kterých se to týká. V současné době to, že platíme, když dítě je náhodou ve školském zařízení, tak to platí školství, když je ve zdravotnickém, platí to zdravotnictví, když je někde v našem, tak to platíme my a je v tom velký nepřehled a určitě tam ta efektivita úplně není.

Jinak v tuto chvíli my vlastně zatím uvnitř na té odborné rovině vlastně polemizujeme o tom, jestli také v návrhu toho zákona má být právě striktně daná ta věková hranice, či zda to necháme postupně klesat nějakými jinými opatřeními. To jsme si ještě úplně nevyjasnili.

Nicméně dobrá zpráva je, že nám už v tuto chvíli, a já to přičítám právě té poslední novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí, opravdu viditelně klesají počty dětí v ústavech, ať už v těch do tří let, nebo v dětských domovech, a zvyšují se počty dětí v pěstounské péči, i v pěstounské péči na přechodnou dobu. Nicméně my v tuto chvíli pořád pracujeme víc a víc i směrem k osvětě. Pracujeme s krajskými úřady na tom - my jsme třeba zjistili, že je v některých porodnicích formulář, který podepisují matky, které se chtějí vzdát svých dětí, a na tom je napsáno, že dítě jde do kojeneckého ústavu. Tam vůbec není varianta pěstounské péče na přechodnou dobu. A je samozřejmě jasné, že maminka, když to v tu chvíli podepisuje, tak ona to asi nerozliší. Takže jsme třeba zase působili tímto směrem. Obeslali jsme všechny kraje teď čerstvě, abychom se ujistili, že jsou skutečně využíváni pěstouni na přechodnou dobu, a ne že jsou zbytečně děti posílány do kojeneckých ústavů. A teď je také čerstvá dohoda s novou paní ministryní školství, že skutečně tam by byl souhlas, aby dětské domovy přešly pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Diskuse s Ministerstvem zdravotnictví tak nějak stále pokračují. Není to samozřejmě úplně jednoduchý proces.

A co se týče toho časového horizontu, tak bych ráda, aby takový střešní zákon, který by lépe definoval služby, říkám alespoň na části, která by tady byla sjednocena, tak bych ho chtěla stihnout samozřejmě v tomto volebním období.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Paní poslankyně Pecková má doplňující...

 

Poslankyně Gabriela Pecková: (Ze sálu.) Paní ministryně odpověděla i na doplňující otázku, takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Taková souhra mezi koalicí a opozicí je vzácná a sluší se za ni oběma dámám poděkovat.

Další interpelaci, desátou, má paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou ve věci prostředků z programu PO 2007 až 2013. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně. To, že část prostředků z programového období 2007 až 2013 nevyčerpáme, je bohužel jasné. Jde o to, o kolik prostředků přesně půjde. Naším společným zájmem ale samozřejmě je, aby šlo o částku co nejmenší, byť třeba zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu z letošního léta, ve které se hovoří až o 105 mld. korun, nasvědčuje spíš velmi nepříznivému scénáři. Zajímal by mě proto aktuální odhad Ministerstva pro místní rozvoj, který, jak věřím, se zohledněním nejnovějších informací může být příznivější než informace, kterou před několika měsíci prezentoval NKÚ.

Paní ministryně, děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkují paní poslankyni, bude jí odpovězeno písemně.

A my přikročíme k 11. interpelaci, kterou přednese pan poslanec Vladimír Koníček, který bude interpelovat taktéž nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci přihlášení k platbě DPH. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane ministře, z tohoto místa jsem vás interpeloval před dvěma měsíci dne 9. července a položil jsem vám otázku, kdy začnete jako ministr financí vybírat daň z přidané hodnoty od hnutí ANO 2011. Vy jste nebyl přítomen, proto jsem vám interpelaci připomněl na druhý den, kdy se probírala elektronická evidence tržeb, která má výběr daní zlepšit. Vy jste mně odpověděl - cituji: Ano, hnutí ANO zaplatí daň, takže vás mohu uklidnit. Zůstal jsem tedy zcela klidný.

Jaké bylo moje překvapení, když jsem obdržel písemnou odpověď na svoji interpelaci. V této odpovědi tvrdíte, že fakturace služeb celkem za rok za více než čtyři miliony korun není ekonomickou činností a strana žádnou daň platit nebude. Ptám se vás, vážený pane ministře, kterému vašemu vyjádření mám věřit. Tady na mikrofon řeknete, že daň zaplatíte, písemně napíšete, že nic platit nebudete. Jedno z těchto vašich vyjádření není pravdivé. Můžete mně poradit, kterému Babišovi mám věřit?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: I tady se dozvíte, které z těch dvou vyjádření je pravdivé, písemně.

My přikročíme k další interpelaci, kdy pan poslanec René Číp bude interpelovat paní taktéž nepřítomnou ministryni Kateřinu Valachovou ve věci Hitlerjugend Jamnitz. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážená nepřítomná paní ministryně, koncem prázdnin se na Třebíčsku konala vědomostní soutěž dětí, které prokazovaly své znalosti o druhé světové válce. Základní škola z Jemnice vyslala do této soutěže tým s názvem Hitlerjugend Jamnitz. Tito žáci z osmých či devátých tříd této základní školy byli ustrojeni v dobovém oblečení včetně symbolů hákového kříže. Po medializaci této události se ředitel školy Zdeněk Hirt rozhodl tento čin obhajovat, když doslovně řekl - cituji: A co se vám na tom nelíbí?

Vážená paní ministryně, pokud tuto symboliku používají příznivci radikální pravice a neonacisté, jedná se jednoznačně o trestný čin. Nešlo přeci o divadelní představení, kde by se to dalo snad i pochopit, ale o vědomostní soutěž. Vůbec se mi nejedná o potrestání těchto dětí, ale ředitel školy, který toto připustil, dle mě není tou správnou osobou na pravém místě. Nedovedu si představit, co by se stalo, kdyby tento tým jel na mezinárodní soutěž do Německa s tímto názvem a takto ustrojen. Je to podle mě plivnutí na oběti, které nacistická ideologie během druhé světové války připravila o život či rodiny. Žádám vás tedy o prošetření celé záležitosti a vyvození důsledků pro zodpovědné osoby a děkuji předem za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Čípovi. My přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Jan Farský bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci kritického nedostatku lékařů. A jak se tak dívám, pan ministr už nás opustil zjevně, patrně.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Chtěl bych se zeptat pana ministra, jak je připraven řešit situaci, která je povědomá nemocnicím po celé České republice, a to situaci, kdy schází lékaři takřka ve všech oborech. Je to způsobeno částečně tím, že odchází hodně lékařů do důchodu, také odchází hodně lékařů do zahraničí, a také tím, že je hodně dlouhé a složité samotné vzdělávání. Proto bych se chtěl pana ministra zeptat, jestli na tu kritickou situaci, do které se dostávají mnohé nemocnice, ale i celé mnohé oblasti, jestli na ni bude nějakým způsobem reagovat a jak. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr skutečně není přítomen, takže bude panu poslanci poslána písemná odpověď.

Čtrnáctou interpelaci přednese paní poslankyně Zuzana Kailová, která bude interpelovat přítomného pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci zastavování rychlíků v Duchcově. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Kailová: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, obracím se na vás v záležitosti připravovaného omezení dopravní obslužnosti města Duchcova v Ústeckém kraji. Z dopisu Ministerstva dopravy, který byl zaslán vedení města, je patrné, že v příštím roce dojde k omezení zastavování většiny rychlíkových spojů v železniční stanici Duchcov. Přepravní výsledky nemohou plně odůvodnit zastavování vlaků dálkové železniční dopravy v této stanici, vyplývá ze stanoviska. V době, kdy se tento region potýká s vysokou nezaměstnaností, je dennodenní cestování do větších měst jedinou možností, jak získat práci. Co nejkvalitnější dopravní obslužnost musí být prioritou v podpoře a rozvoji mobility pracovních sil. Opačnou cestou bychom jít neměli.

Chci vás požádat v této věci o vysvětlení kroku ministerstva. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Ministerstvo dopravy v rámci objednávky linky R5 Praha - Ústí nad Labem - Cheb již dlouhou dobu sleduje problematiku nízkého počtu nastupujících a vystupujících cestujících v této železniční zastávce do dálkových spojů. Vlaky linky R5 zastavují v úseku Ústí nad Labem - Chomutov v průměru po 10,1 km, což je na vlaky dálkové dopravy mimořádně časté zastavování vedoucí k prodlužování jízdních dob a zplošťování dálkového charakteru vlaku. Tyto ukazatele má objednatel dálkové dopravy k dispozici jak na základě sčítání nastupujících a vystupujících cestujících z přepravních kampaní realizovaných nejméně třikrát v každém období platnosti jízdního řádu, tak i počtu prodaných jízdních dokladů z této a do této stanice. Oba datové zdroje potvrzují, že do jednotlivých vlaků linky R5 nastupují či vystupují v Duchcově jednotky cestujících a navíc dominantní většina těchto cestujících využívá vlaku k cestám v rámci regionální dopravy.

Regionální doprava na předmětné trati Ústí nad Labem - Most je zajištěna osobními vlaky, které jezdí v intervalu 60 minut po celou dobu občanského dne, tj. od 4 do 23 hodin, a je doplňována špičkovými spěšnými vlaky. Na osobních vlacích jezdí převážně moderní nízkopodlažní klimatizované jednotky RegioPanter, v Duchcově zastavují na znamení. Například v dominantní přepravní relaci Ústí nad Labem - Duchcov město není vlak R5 oproti regionální dopravě v řadě případů rychlejší, neboť uspořenou jízdní dobu cestující ztratí čekáním na přípojný autobus do města. Bez jeho využití je město dostupné pouze docházkou podle cíle 20 až 25 minut.

Proto Ministerstvo dopravy zvažovalo při přípravě plánu dopravní obsluhy území pro období roku 2012 až 2016, zda budou vlaky R neboli rychlíky v této železniční zastávce zastavovat. Přestože přepravní výsledky byly velmi nepříznivé s ohledem na to, že úspora času nebyla nezbytně nutná z hlediska dosahování významných uzlů, nemělo Ministerstvo dopravy důvod zastavování vlaků ihned ukončit. Již v plánu dopravní obslužnosti území vlaky celostátní dopravy pro období roku 2012 až 2016 se však s ukončením zastavování vlaku typu R, rychlíku, v této železniční stanici počítalo v kontextu s modernizací a zrychlením relace Ústí nad Labem - Cheb.

Lze shrnout, že v jízdním řádu platném pro období roku 2016 nastane situace, kdy plně v souladu s předpokladem plánu dopravní obsluhy vlaky celostátní dopravy bude dosaženo zrychlení relace Ústí nad Labem - Cheb ve vhodnějších časových polohách v uzlu Cheb. Průjezd Duchcova bude mít smysl. Město Duchcov zaslalo k této problematice již důvody tohoto bohužel nutného kroku. Mimo jiné Ministerstvo dopravy uvedlo, že zastávku Duchcov obsluhují v pravidelném intervalu vlaky linky R5 Praha - Ústí nad Labem - Karlovy Vary - Cheb. Dlouhodobě však nejsou přepravní výsledky této zastávky příznivé. Ze statistických dat a sčítání ve vlacích vyplývá, že z celkového objemu cest vycházejících z vašeho města tvoří ty s využitím dálkových vlaků pouze jednotky procent.

Samozřejmě průjezd Duchcova nebudeme ani nadále požadovat u vlaků, u kterých to není nezbytně nutné. V případech, kdy to bude možné, zajistíme u vlaků dálkové dopravy zastavení v zastávce Duchcov. Pro jízdní řád 2016 předpokládáme zastavování u vlaků, které zajišťují ranní spojení do krajského a hlavního města, a rovněž u vlaků ve večerním období v opačném směru. Nabídku rychlíků doplňují spěšné vlaky v objednávce Ústeckého kraje, které rovněž v Duchcově budou nadále zastavovat. Nadále Duchcov obslouží spěšné vlaky a rychlíky ve směru do Ústí nad Labem ve 4.05, 5.42, 6.42, 7.07, 7.39 a 8.42 ve směru z Ústí nad Labem a vlaky v 5.11, 14.12, 16.12, 18.12, 19.11 a 21.11.

Lze shrnout, že nástupy a výstupy cestujících do rychlíků v Duchcově jsou velmi malé, a to ještě zcela dominantně pro cesty v rámci regionu, což vyplývá z bilance prodaných jízdních dokladů z Duchcova. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Město Duchcov bude mít nicméně i nadále zajištěnu kvalitní dopravní obslužnost vlaky, které zde budou i nadále zastavovat. Proto Ministerstvo dopravy uvedené opatření pokládá za oprávněné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i paní poslankyni. Pan ministr paní poslankyni uspokojil, vlaky v Duchcově jezdí dostatečně.

Patnáctou interpelaci přednese pan poslanec Leoš Heger, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra vnitra Milana Chovance na téma řízení pod vlivem alkoholu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leoš Heger: Vážení členové vlády, dámy a pánové, děkuji za slovo. Dovolte mi, abych přednesl interpelaci za nepřítomnosti pana ministra Chovance, a věřím, že na ni bude reagovat.

Vážený pane ministře, fotbalistovi Limberskému, kapitánovi plzeňského družstva a členovi národní reprezentace, byla při automobilové nehodě při orientační dechové zkoušce zjištěna hladina alkoholu v krvi 1,5 promile. Jsem si vědom závažnosti této události a zastávám jednoznačné stanovisko, že opilí lidé nemají v silničním provozu co pohledávat. Na druhou stranu si však také myslím, že chybující lidé by měli dostávat druhou šanci, a věřme proto, že státní zástupce posoudí celou záležitost odpovědně. - Až potud je podle mě vše formálně v pořádku, nicméně celý případ provází ještě jedna okolnost, která se mi jeví jako poměrně závažná.

První mediální zprávy totiž informovaly, že pan Limberský od nehody utíkal a policejní hlídce, která ho dobíhala, nadával a vyhrožoval. Každému je jasné, že dobrý fotbalista v sobě musí mít jistou míru agresivity. Agresivita byla přes lovce mamutů zakotvena do našeho genofondu, ledaskde se může hodit a ve fotbalu určitě také. Do silničního provozu však jednoznačně nepatří. Proto bych vám rád jako ministru vnitra a možná také fanouškovi plzeňského fotbalu položil dva relevantní dotazy z vaší sféry působnosti:

Za prvé. Je pravdou že první reakce policie údajně byla, že útěk z místa nehody a nadávky a vyhrožování policistům jako veřejným činitelům se řešit nebudou? A za druhé, a to přes veškerou moji dobrou občanskou zkušenost s chováním a profesionalitou policistů - nehrozí zde určité v uvozovkách zjanouškovatění celého případu? (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Na jeho otázku bude odpovězeno písemně. A my přikročíme k další interpelaci, kdy paní poslankyně Jana Hnyková bude interpelovat pana ministra Svatopluka Němečka ve věci pravidel úhrad zdravotnických prostředků. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Zapomněl jste dodat - nepřítomného pana ministra zdravotnictví.

Po přečtení článku v časopise Euro č. 36 ze 7. září 2015 pod názvem Nežebrej a šetři jsem se dozvěděla, že musíte šetřit. A byl to vzkaz pana ministra financí. Ale že chcete šetřit na inkontinenčních pomůckách, kardiostimulátorech, zdravotnických pomůckách a mají k tomu pomoci nová pravidla pro tvorbu úhrad zdravotnických prostředků, tak to mě zaráží velmi. Obracejí se na mě lidé s otázkou, jak to tedy bude s kompenzačními pomůckami, protézami, jak to bude s platbou za inkontinenční pomůcky. Vždyť tyto věci potřebují zdravotně postižení a senioři a to jsou občané, kteří patří do ohrožené skupiny lidí, žijí většinou na hranici životního minima, někteří v chudobě nebo se té chudoby dotýkají a měli by ze svých důchodů platit ještě více. A chci upozornit, abyste mně netvrdil, že přesvědčíte výrobce, aby snížili ceny. Tomu přece nikdo nevěří. Zaplatí to právě ti občané, kteří tyto pomůcky potřebují, jak je zvykem v naší zemi.

Takže já bych si dovolila položit otázku, jaká jsou nová pravidla, jak se dotknou našich nemocných a postižených lidí. A druhá otázka, jestli si myslíte, že toto vaše šetření je na správném místě. Já vám děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni. Bude jí odpovězeno písemně. Přikročíme k 17. interpelaci, kdy paní poslankyně Markéta Adamová bude interpelovat taktéž pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci práce Hygienické stanice hlavního města Prahy. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já tedy načtu interpelaci na nepřítomného pana ministra.

Koncem května nastala v Praze 6 mimořádná událost. V Dejvicích a Bubenči tehdy došlo ke kontaminaci pitné vody kanalizačními splaškami. Kontaminovaná voda celý týden akutně ohrožovala zdraví a život asi 32 tisíc obyvatel, z čehož 18 tisíc prokazatelně utrpělo zdravotní újmu, 5 tisíc lidí muselo ve vážném zdravotním stavu vyhledat akutní lékařskou pomoc. Krizová situace takového rozsahu je v České republice zcela bezprecedentní. Starosta Prahy 6 pan Ondřej Kolář vás, pane ministře, dopisem 21. července informoval o velice špatné komunikaci Hygienické stanice hlavního města Prahy. Praha 6 byla mnohdy odkázána výhradně na výstupy z médií a sociálních sítí, hygiena dokonce nechtěla poskytnout základní informace, přičemž argumentovala koncem pracovní doby.

V takzvané souhrnné zprávě z mimořádné situace si ale Hygienická stanice hlavního města Prahy přivlastňovala zásluhy, které jí nepřináležely. Starosta vás proto svým dopisem vyzval ke kritické evaluaci práce hygienické stanice za účelem preventivního předejití opakování zásadních chyb z letošního května včetně eventuální personální obměny ve vedení této hygienické stanice. Praha 6 byla první, kdo řešil kalamitu takového rozsahu, ale nemusí být poslední, viz například aktuální problém s bakterií legionellou v Praze 9. Je tedy třeba nevhodnou stávající situaci preventivně proaktivně řešit. Vy však, pane ministře, hrajete v celé záležitosti již dva měsíce mrtvého brouka, což může ve svém důsledku v budoucnu představovat velmi riskantní hazard se zdravím spoluobčanů.

Žádám vás tedy, abyste vysvětlil, proč s Prahou 6 nekomunikujete, a zároveň, jak se k této věci stavíte. Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. I jí bude odpovězeno písemně.

Přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Ivan Adam bude interpelovat přítomného pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci kamer měřících rychlost. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Pane předsedající, vidím, že mi zase někdo z vedení Sněmovny nemůže přijít na jméno. Mé jméno je Adamec, pro pořádek.

Vážení tři ministři vlády České republiky, kolegyně, kolegové, já začnu troškou historie. Když jsem byl ještě členem horní komory Parlamentu České republiky, tak si vzpomínám, když se zaváděly mýtné brány Kapsch na dálnice, a tehdy jsme si, mám pocit s kolegou Kuberou, říkali, kterého státního šikulu napadne na mýtné brány umístit kamery, které budou měřit rychlost. Tehdy se nám kolegové smáli a říkali si, že to není možné. Dneska je asi smích přejde, protože podle informací z médií jsem zjistil, že tato myšlenka dozrála a že kamery na dálnicích budou na mýtných bránách instalovány.

Musím tedy říct, že s tím mám velký problém. Zásadně s tím nesouhlasím. Těch důvodů bych tady mohl jmenovat celou řadu, ale spíše se budu ptát, jaké jsou tedy představy Ministerstva dopravy a jestli to bude okamžité úsekové měření. Co se stane, když se řidič poleká v úsekovém měření, že přejel kameru, jestli bude brzdit a může z úleku, že ho změřila kamera, způsobit nehodu? Jestli myslíte, že to skutečně přinese lepší bezpečnost a plynulost dopravy.

Dále jsem se chtěl zeptat, kdo to bude platit. Kdo to bude administrovat? Jakým způsobem se budou vybírat pokuty? Jaké budou postihy? Jak to vlastně bude fungovat?

Musím říct, že myšlenka mi připadá docela dost obludná. To už opravdu budeme žít někde, kde nás budou sledovat kamery na každém kroku. Když mi budete někdo namítat, že obce to dělají na svých úsecích státních komunikací, tak v některých případech je to pochopitelné, v místě, kde jsou školy, nebezpečné přechody, ale také se z toho v řadě případů stal výnosný byznys, kdy znám obec o nějakých 15 tisících obyvatelích, která má osm kamer v okolí v místech, kde by kamery vůbec být neměly. (Předsedající upozorňuje na čas.) Myslím si, že tohle je něco podobného. Jestli si chcete vylepšit státní rozpočet, tak nám to řekněte na rovinu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych tady chtěl dementovat zprávu z médií. Není to pravda, co napsala. Ředitelství silnic a dálnic sice vydalo předběžné oznámení o zakázce na radary, na měření rychlosti na dálnici D1, nicméně tady došlo trošku k nepochopení, které jsme si vyjasnili. Ministerstvo dopravy nechce měřit průběžnou rychlost na celé dálnici, zvlášť na opravených a rovných úsecích, takže nebude na mýtné brány tohle měření instalovat. To, co chceme a budeme měřit, je průběžné měření rychlosti ve zúžených úsecích, kde probíhá modernizace, tam, kde je buď osmdesátka, nebo stovka. Tam chceme nainstalovat přenosné mobilní radary na začátek a konec úseku jenom po dobu, kdy probíhá modernizace. Je to z důvodu bezpečnosti a z důvodu plynulé cesty, protože podle předběžných měření, která jsme na těchto místech dělali, jsme zjistili, že velké procento řidičů tam rychlost opravdu překračuje. A myslím si, že zklidnění dopravy v zúženích a zlepšení plynulosti by mělo dobou modernizace projít bez problémů.

Takže bych vás chtěl ubezpečit, nebudeme měřit na všech úsecích, nedáme to na mýtné brány a bude to jenom v úsecích, kde jsou dva souběžné pruhy s omezenou rychlostí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Ještě bych doplnil, že to bude platit ŘSD z prostředků, které poskytne Ministerstvo dopravy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Prosím, pane poslanče, o doplňující otázku.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji, pane předsedající. Já tomu moc nevěřím. Protože jak se jednou ten čertík vytáhne z krabičky, tak se vyderou další čertíci. Jak se to jednou zkusí, tak se to prostě bude aplikovat dál a pokusy tady budou. Já si myslím, že i v zúžených úsecích, kterých je dneska strašně moc, třeba na D1, a dokonce i na D11, jak jsem zjistil, tak by mě zajímalo, jestli to opravdu je tak vážný problém, ta rychlost. Já jsem neslyšel o tom, že by tam byly v místě oprav nějaké nebezpečné nehody. Samozřejmě jezdím. Vím, jak tam někteří jezdí, ale nezažil jsem to, že by tam způsobila nějaká nehoda zpomalení provozu, anebo dokonce zastavení dálnice. Jak se to zkusí tady, tak se to zkusí všude. Chtěl bych upozornit ty, kteří si myslí, že dneska po dálnici jezdí 150 a policie to toleruje, což mi potvrdil i jeden vysoký policejní důstojník, že to takhle bude pokračovat, tak tedy nebude.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, já bych jenom chtěl konstatovat, že je mi líto, že mně pan poslanec nevěří, nicméně takový je záměr. Nemáme zájem vytvořit na dálnici v uvozovkách velkého bratra. A já se tedy přiznám, že vedeme debaty o bezpečnosti s panem plukovníkem Lerchem a o tom, že by se stopadesátka tolerovala na dálnici ze strany policie, jsem nikdy neslyšel a doufám, že to není pravda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Přikročíme k 19. interpelaci. Pan poslanec Václav Votava bude interpelovat přítomného pana ministra Richarda Brabce ve věci CHKO Brdy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, nařízením vlády od 1. 1. 2016 bude zřízena Chráněná krajinná oblast Brdy. To já vítám. Svého času jsem i prosazoval zrušení vojenského újezdu Brdy a právě zřízení chráněné krajinné oblasti na tomto území. V nařízení vlády však není sídlo správy chráněné krajinné oblasti. Proslýchá se, že by to mohla být Příbram a technické zařízení by mohlo být v Jincích. Pro obyvatele Brd z Plzeňského kraje, mohu jmenovat Míšov, Borovno, Čížkov, je samozřejmě někdy problematické se dostat do Příbrami, pokud by to byla Příbram a oni by tam museli samozřejmě pro řadu rozhodnutí také cestovat.

Domnívám se tedy, že by alespoň odloučené pracoviště správy mělo být v Plzeňském kraji, blíž tedy občanům Plzeňského kraje, aby si mohli věci, které potřebují, také tam vyřídit. Vím, že například Spálené Poříčí je připraveno takovou budovu pro sídlo třeba toho odloučeného pracoviště, pokud by to nebylo dokonce sídlo správy CHKO, tak je možné nabídnout.

Mám na vás tedy tři otázky. Zda je již rozhodnuto, kde bude sídlo Chráněné krajinné oblasti Brdy, za druhé, zda je možné uvažovat o odloučeném pracovišti právě na území Plzeňského kraje, ať se jedná o Spálené Poříčí, Strašice nebo někde jinde, a za třetí, kde budou informační centra v této CHKO. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi, prosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, vážený pane kolego, dámy a pánové, děkuji za ten dotaz. Ta debata, pan kolega Votava to ví velmi dobře, byla poměrně dlouhá, protože se nabízela celá řada různých míst, různých měst, obcí s různými nabídkami, a my jsme postupovali s principem, řekněme, řádného hospodáře, teď to řeknu méně vznešeně, prostě tak, kdo nám nabídne určité místo, takové, aby to potom budoucí správu, Agenturu na ochranu přírody a krajiny, nestálo moc peněz, tzn. abychom na jedné straně zabezpečili tu obslužnost, což je trochu složité, což víte, protože CHKO Brdy budou mít velmi pravděpodobně celkem 340 km čtverečních a jsou roztaženy mezi střední Čechy a Plzeňský kraj a dost komplikovaně jsou průchozí. Proto nakonec po, věřte mi, mnoha velmi docela obtížných diplomatických jednáních bylo rozhodnuto, že správou, ale ono od 1. 1. 2015 vlastně došlo k určité změně z hlediska struktury AOPK, tzn. správy jako takové už nebudou mít svá sídla, budou mít detašovaná pracoviště Agentury na ochranu přírody a krajiny a toto pracoviště bude opravdu v Příbrami, to detašované pracoviště AOPK, s tím, že ale kromě CHKO Brdy bude mít na starosti i některé záležitosti, které se týkají dotačních titulů, např. z národních i evropských zdrojů, tak aby lidé, když už do té Příbrami jedou, tak aby tam byli schopni si zařídit třeba i víc věcí. To znamená, to by opravdu mělo být tam, ale rozšířeně, nejenom pro Brdy. V Jincích, a zdůrazňuji, v Příbrami máme zdarma kanceláře od Ministerstva zemědělství, v Jincích jsme dostali nabídku od Ministerstva obrany, rovněž vlastně zdarma, delimitací že by nám byl převeden ten objekt, s tím, že tam bude možnost získat jakési prostory pro terénní pracoviště, kde budou lidé, kteří budou stále v kontaktu se správou vojenského újezdu, protože tam stále vojáci zůstávají, a s Vojenskými lesy, které tam také budou sídlit, a tak jak jste přesně řekl, tak máme předběžnou dohodu s panem starostou Čížkem ze Spáleného Poříčí, že bychom tam rádi udělali další informační středisko nebo pracoviště pravděpodobně přímo na stavebním úřadu a rozsah úředních hodin uvidíme podle reálné potřeby z regionu.

Pokud se týká informačních středisek, tak to je stále v jednání. My teď jedeme s panem ministrem obrany za týden zase na jednání s obcemi a vyhodnocujeme různé možnosti. Předpokládám, že ta vzniknou v průběhu roku 2016. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji. Jestli jsem dobře pochopil, pane ministře, tak Spálené Poříčí, resp. budovu ve Spáleném Poříčí, uvažujete za možné sídlo takového nějakého detašovaného nebo odloučeného pracoviště. Předpokládám, že člověk by si tam vyřídil veškeré věci, tak jak si je vyřídí v Příbrami, aby nemuseli místní obyvatelé dojíždět, nebo z přilehlého regionu, přímo do Příbrami. (Ministr z místa: Měl by to být stejný rozsah.) Dobře, děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi. Přikročíme k 20. interpelaci, kdy paní poslankyně Miroslava Němcová bude interpelovat přítomného pana ministra Jiřího Dienstbiera ve věci migrace. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře. Včera jsem zaslechla, pane ministře, vaše slova, která se týkají současného největšího problému nejen naší země, ale globálního největšího problému migrační vlny. Vy jste oznámil, že si představujete, že by Česká republika mohla pojmout 15 000 migrantů. Já jsem nad tím přemýšlela v souvislosti s usnesením, které jsme přijali 12. února letošního roku, kdy Poslanecká sněmovna dala mandát vládě k tomu, aby na všech zahraničních jednáních prosazovala to, že nebudou povinné kvóty, v červnu letošního roku se vláda vrátila z jednoho takového jednání s tím, že povinné kvóty odmítla, ale v těch nepovinných že přijme 1 400 uprchlíků. Na interpelaci na předsedu vlády, dnešní, kterou měl předseda ODS Petr Fiala, odpověděl premiér, že stále počítá s tím 1 400 uprchlíků, že žádné číslo přesnější a jiné neřekne, protože očekává, jaká ještě jednání tedy v Evropě se povedou. Jediné, co zmínil a co musím říci, že mě hodně vylekalo, bylo to, že jakýmsi vodítkem by nám mohlo být to, jak jsme zvládli balkánskou krizi. Jen připomenu, že to tehdy bylo zhruba 20 000 lidí, kteří prošli Českou republikou.

Takže já se vás chci zeptat, zda střílíte naslepo, zda tímto zneklidňujete občany České republiky a jste si vědomi toho, jak radikalizujete společnost, jestliže slyší od premiéra 1 400, od vás 15 000, dnes premiér řekne nebo jen naznačí, že balkánská emigrace byla 20, takže to může být 20. Ministr Chovanec se vás ptá, jak to myslíte, jestli máte tak velký byt, ministr Zaorálek nad vámi kroutí hlavou a složitě vysvětluje, co jste tím vlastně myslel. Můžete mi odpovědět, zda tato cifra, takhle vystřelená, je výsledkem nějaké diskuse ve vládě a jak jste k ní přišel?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za její otázku. Poprosím pana ministra Jiřího Dienstbiera o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, informace je samozřejmě lehce posunuta v té interpretaci, tak jak zazněla v otázce.

Já nijak nezpochybňuji, a v tomto jsem zcela v souladu s celou vládou České republiky, že povinné kvóty nejsou tím nejlepším a zdaleka ne funkčním řešením, a proto v tomto bodě já s pozicí české vlády nemám vůbec žádný problém. Já jsem se vyjádřil k něčemu jinému. Já jsem mluvil o tom, že pozice vlády je taková, že odmítáme povinné kvóty, a na druhou stranu v podstatě všichni členové vlády se shodují v tom, že ovšem musíme pomáhat sami dobrovolně a být solidární s těmi zeměmi Evropské unie, které čelí největšímu náporu současné migrační vlny.

Dále jsem zmínil nabídku Svazu průmyslu a dopravy, která naposledy byla zopakována, pokud vím, oficiálně na sněmu tohoto svazu v tomto týdnu v pondělí, kdy zástupci průmyslových podniků řekli, že by byli schopni okamžitě zaměstnat minimálně 5 000 migrantů, samozřejmě v závislosti na jejich kvalifikaci, vzhledem k tomu, že v tuto chvíli jim chybí už více jak 100 000 zaměstnanců a nemohou získat lidi odpovídající kvalifikace. Já jsem v této souvislosti řekl, že samozřejmě v případě, že by něco takového bylo realizovatelné, tak pak je tady potenciál, když započteme rodinné příslušníky, pro přijetí někde mezi 7 a 15 tisíci migrantů. To není žádné exaktní číslo, protože samozřejmě nevíme, jak se přesně bude situace vyvíjet. Já jsem mluvil o tom, že tady nepochybně je schopnost České republiky takovou pomoc nabídnout, a to na základě už konkrétních nabídek. To nebylo jen toto číslo, ale které průmyslové podniky už nabízejí přesné konkrétní počty migrantů, které by byly schopny zaměstnat. To by samozřejmě vyžadovalo širší spolupráci. Nejde jen o pracovní místo, byla by nutná spolupráce s příslušnými obcemi v daném místě, nepochybně by bylo potřeba zajistit ubytování pro takové lidí. To znamená, vyžadovalo by to určitou koordinaci.

Pokud je tady řeč o tom, že v minulosti jsme byli schopni přijmout mnohem větší množství lidí, kteří byli v úzkých, kteří museli uprchnout ze země, kde zuřil válečný konflikt, tak si myslím, že právě na těchto příkladech lze prokázat, že Česká republika i v minulosti byla ochotna pomáhat a pomáhala lidem v podobné situaci, jako jsou dnes uprchlíci zejména ze Sýrie, ale i z dalších zemí, kde právě probíhá válečný konflikt.

Co se týče čísel, tak ona doopravdy nejsou tak podstatná, protože máme povinnost i na základě mezinárodních smluvních závazků, evropských pravidel i našeho ústavního pořádku poskytnout azyl úplně každému, kdo o něj zde oprávněně požádá. A není v zásadě úplně důležité to číslo. To číslo totiž může být i podstatně větší, než je 15 tisíc azylantů, protože vůbec nejsme v tuto chvíli schopni říci, jak přesně se situace vyvine.

Zdůraznil bych to, že právo azylu je jedním z poměrně starých, skoro až starobylých práv naší civilizace, a myslím si, že pokud se chceme k ní hlásit a pokud zdůrazňujeme, že nám jde o její udržení, tak jistá míra solidarity je tady nezbytná. My rádi solidaritu přijímáme v rámci Evropské unie, ale když pak dojde na to, že bychom ji měli poskytnout, tak se u nás objevují poměrně problematické tóny.

Chtěl bych vyzvat všechny politiky a všechny politické strany, které se hlásí k hlavnímu proudu, jsou to solidní demokratické strany, aby naopak přestali šířit strach mezi obyvateli České republiky a abychom se soustředili na věcnou debatu o konkrétních problémech, které se současnou migrační krizí souvisí. Nežene se sem žádná horda nebezpečných individuí. Pokud posloucháte rozhovory s některými imigranty ze Sýrie, jsou to velmi vzdělaní lidé, poskytují rozhovory v angličtině (upozornění na čas), jsou to vysokoškolští učitelé, IT specialisté, inženýři a podobně. Takže nešiřme strach v české společnosti a veďme racionální debatu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Všichni mi chodí radit, na co se ještě mám zeptat, jenže já mám jenom minutu. Tak v té minutě vám řeknu, že v letošním únoru vláda rozhodla, že sem přemístí 12 syrských rodin, kterým pomůže, a že si je dobře prověří tak, aby nepřinášely žádná rizika. Dodnes tady nejsou.

Jak chcete prověřit těch 15 tisíc lidí? Jak dlouho vám to bude trvat? Podle jakých kritérií to budete dělat?

Druhé číslo. Britský premiér Cameron ohlásil, že během pěti let přijme jeho země 20 tisíc lidí. To znamená, že Britů je 60 milionů. Zkusme si udělat ten poměr v České republice. A vy tady odmítáte... Britové umí říct číslo. Vy se v tom motáte, kličkujete, zmatkujete. Každý vystřelíte něco jiného. Každou chvíli to měníte, a pak se divíte, že na ulicích už z toho lidé šílí. Každý, koho já zastavím, tak se mě ptá, co vlastně bude, jaká je pozice vlády, co budete dělat. Vy to sami nevíte. Máte uloženo usnesením Sněmovny, abyste nás informovali o postojích, které budete zastávat na všech zahraničních jednáních. Z každého jednání ve Sněmovně se vysoukáte tím, že buďto schůzi přerušíte, nebo včera ji omezíte tak, že na řádné přihlášky vůbec nedošlo. Vy tady o žádné touze po diskuzi nemluvte, protože všechno, co děláte (upozornění na čas), zavíráte nám tady pusu a klamete lidi venku, protože vy nejste vůbec schopni říct, co bude zítra, pozítří nebo za rok. (Potlesk poslanců ANO a zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra Dienstbiera o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážená paní poslankyně, procedury jsou poměrně jasné, jsou dány mezinárodním právem, evropským právem a českými zákony. Je to prostě standardní azylová procedura, ve které musíme posoudit, jestli ten který žadatel má, či nemá právo na udělení azylu, a v případě, že na něj právo má, tak je to právní nárok a Česká republika má povinnost takovou ochranu udělit, případně jiný typ mezinárodní ochrany. O tom nemůže být vůbec diskuse. To je naše povinnost, protože jsme se přihlásili, dlouhodobě se hlásíme k nějakým základním principům, k hodnotám demokratického právního státu, kam samozřejmě ochrana základních lidských práv patří. A strach nevyvolává ten, kdo věcně vede debatu, kdo se snaží situaci řešit, ale ten, kdo obecně straší před příchodem nějaké obecně populisticky popisované skupiny obyvatel.

Znovu vyzývám k zodpovědnosti, k věcné debatě, a nikoliv k šíření strachu. Možná bych i zástupcům ODS připomněl, že i jejich jeden velmi úspěšný politik, primátor Mladé Boleslavi, má syrské kořeny a pravděpodobně nás asi nebudete přesvědčovat, že to je člověk, který je nebezpečný, člověk, kterého se máme bát jenom proto, jaký je jeho původ. Znovu vyzývám k racionalitě, k věcné debatě, k nešíření strachu a k tomu, abychom solidárně pomohli těm našim evropským partnerům, kteří čelí nejvyšší zátěži. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Přistoupíme k další interpelaci, kdy pan poslanec Jan Zahradník bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci sucha v Národním parku Šumava. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, vážený pane místopředsedo, já tedy teď z jiného soudku.

Vážený pane ministře, bylo sucho, zaznamenali jsme, že v průběhu léta na Šumavě vyschl symbolický pramen Vltavy. Bylo to vůbec poprvé, co se něco takového stalo. Lidé ze správy národního parku tuto skutečnost bagatelizovali a do médií vyhlásili, že se ucpala trubka. Pravda je taková, že kůrovec zničil díky špatným rozhodnutím na Šumavě za posledních deset let 20 tisíc hektarů lesa, což má za následek daleko větší dopad klimatických extrémů na území Šumavy. Podíváme-li se na aktuální mapu sucha v České republice, vidíme, že největší sucho je právě na území Národního parku Šumava a v jeho okolí.

Podle toho, co vy navrhujete v novele zákona o ochraně přírody a krajiny a v plánu péče o národní park, bude většina lesa v bezzásahovém režimu, tedy bude vystavena akutnímu nebezpečí sežrání kůrovcem. Mluvčí národního parku říká, že suchý strom je pro vodní hospodářství výhodnější, protože spotřebuje méně vody než strom zelený. Váš ředitel národního parku otevřeně na veřejných jednání prosazuje 50 procent divočiny na Šumavě. To může změnit vodní poměry na dvojnásobné ploše parku, než je tomu dnes.

Moje první otázka, pane ministře. Jak se to srovnává s vaší deklarací o podpoře uchování vody v krajině? Máte snad jiný metr na zadržování vody v chráněné oblasti přirozené akumulace vod na Šumavě a jiný na tento problém na ostatním území republiky?

Také mě překvapilo, pane ministře, že jste dovolil, aby do plánu péče o národní park bylo napsáno, že budou rušena stará nefunkční vodní díla, jako jsou například dřívější plavební klauzy, které zadržovaly vodu v lese. Druhá otázka. Nebylo by namístě naopak v souladu s vašimi mediálními deklaracemi právě tyto vodní nádrže na Šumavě obnovit? Zvláště když už na jejich obnovu jsou připraveny projekty, které nechalo vypracovat vámi odvolané bývalé vedení Národního parku Šumava.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za jeho interpelaci. Poprosím pana ministra životního prostředí o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Vážený pane místopředsedo, vážený pane kolego a můj věrný šumavský fanoušku, a to říkám bez vší ironie. Teď tady zůstal nápis: O ničem takovém nemluvím. (Na řečnickém pultě zůstal papírek s tímto textem.) Tak nevím, jestli si to mám brát osobně, nebo jestli to...

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ne, pane ministře, to nebylo na vás.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Jo to nebylo... (Se smíchem.) Takže ještě bez toho, abych něco řekl.

Jedna věc, a to říkám úplně vážně, a vy to víte, Šumava opravdu vysychá. Já tam trávím skoro tolik času jako vy a je to bez pochyby. Ale tam, kde se trochu lišíme, a já vůbec nechci z důvodu času, a bude k tomu ještě velká debata určitě v zákoně 114, teď vstupovat do odborných debat, kolik vlastně vody v sobě udrží listnatý versus jehličnatý strom a jestli malé stromy, kterých je až 30 tisíc na hektar, při té přirozené obnově nakonec udrží víc než dospělé jehličnany.

Ale Šumava, a vy určitě tak jako já máte přečteného Karla Klostermanna, určitě všechny jeho knížky. Já je vždycky čtu na Šumavě, tam je to takové specifické. A Šumava po té největší kůrovcové kalamitě v roce 1870 nevyschla, přitom tam suchých stromů bylo pravděpodobně ještě podstatně více, než je jich dnes, a nevyschla proto, že tam běžně padalo 4-5 metrů sněhu a ten pak roztával až do června. A to byla ta voda, která pak sytila podzemní prameny, které pak sytily mokřady a rašeliniště. Bohužel dneska na Šumavě jsou poslední zimy teplé a bohužel asi budou i nadále, a jestliže nám sníh roztaje v březnu, tak Šumava bude vysychat dál. Já s vámi souhlasím v tom, že je to věc, která je bezprecedentní, a také se osobně podílím na tom, že za prvé budou, a to vy víte, že už dneska je v rámci tzv. velké EIA na 34 projektů posuzována možnost obnovy právě několika klauzů - jmenuje se to klauza, takže klauz, aby to zase někam nesměřovalo - ve Vchynicko-tetovském kanále v modravské oblasti plus některé další v jiných oblastech a děláme a budeme dělat daleko více opatření na přirozenou retenci vody v krajině, a to dokonce i v prvních zónách. K tomu se přihlašuji, a to dokonce v té míře, že o tom rozhodně budeme hovořit již ve stávající novele v rámci potom jednání výboru při druhém čtení, jakým způsobem ještě více umožnit přirozenou retenci, protože, a to si musíme připustit, klimatické změny a jejich dopady jdou rychleji, než jsme čekali, a bohužel sucha dneska dopadají na Šumavu také. Ale dopadají na ni i v oblastech, kde kůrovec neřádil, a přesto tam Šumava vysychá. To znamená, zjevně příčina je daleko více v nedostatku sněhu, ten pak sytí, jak jsem říkal, mělké podzemní prameny, než v tom napadení.

Takže já si myslím, že co je nesporné, je, že s tím musíme něco dělat. Je tam celá řada možností, jak s tím něco dělat, a věřte mi, že mám přirozený zájem, a to není klišé a nejsou to s odpuštěním kecy a přesvědčíte se v dalších měsících určitě o tom, a to i v plánu péče, že se budeme v rámci možností snažit dělat maximum pro to, abychom vodu na Šumavě udrželi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane ministře. Budu jaksi spolupracovat s vámi, ale jenom ještě připomínám jednu věc. Dneska do Sněmovny doručil pan Ing. Marta, známý ochránce šumavského lesa, petici s 12 tisíci podpisy právě žádající zvýšení ochrany vody, akumulace vody v šumavské krajině. Prosím, seznamte se s tou peticí. Je u pana místopředsedy Bartoška, bude ji také projednávat ve veřejném slyšení petiční výbor. Takže doufám, že i tuto petici, tento názor mnoha Šumaváků, vezmete v potaz. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. A přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Adam Rykala bude interpelovat nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci zákona o úvěru. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Adam Rykala: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře financí, návrh zákona o spotřebitelském úvěru, o kterém budeme v následujícím období hovořit a diskutovat na půdě Poslanecké sněmovny, je mnohem přísnější než dosavadní zákon. Reguluje mj. i ty subjekty, které nabízely nebankovní půjčky například po internetu nebo po telefonu. Docházelo tak a stále dochází k zadlužování lidí, kteří se neumějí bránit, kteří nerozumějí podmínkám, které jsou uvedeny ve smlouvě, a často na tyto lichvářské triky naletí.

Já bych se vás chtěl ale, pane ministře, zeptat, pokud bude zákon o úvěru přijat, jestli vaše ministerstvo, příp. vámi zřizované instituce dokážou kontrolovat lichvu v ČR. Víte, máme zpřísněn například zákon o tzv. šmejdech. Dokážeme dneska regulovat šmejdy, kteří nabízejí různé předražené výrobky našim seniorům. Přesto Česká obchodní inspekce nemá dostatek kapacit na to, aby kontrolovala tyto praktiky. Proto se ptám, pokud bude přijat přísný zákon o úvěru, dokáže vaše Ministerstvo financí, resp. vámi zřizované subjekty, kontrolovat dodržování tohoto zákona? Dokáže dávat vysoké pokuty? Děkuji, že mi odepíšete.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Rykalovi. Bude mu odpovězeno písemně.

Dalším interpelujícím bude pan poslanec Bohuslav Svoboda, který bude taktéž pana ministra financí Andreje Babiše - nepřítomného - interpelovat ve věci ČEZu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezké dobré odpoledne, nepřítomný pane ministře. Je to smutný příběh, interpelovat někoho, kdo tu není, ale takový je zřejmě život politický.

Zajímalo by mě, jak člověk, který měl celou svoji volební rétoriku postavenu a celý étos postaven na boji proti korupci, klientelismu, nešvarům tohoto typu, jak se člověk, který toto měl jako volební program, postaví k informacím, které se objevily v médiích, o tom, jak pracuje jeho místopředsedkyně strany, a jak se říká, nejbližší pravá ruka Radmila Kleslová. Jak se postavíte k tomu, že metody, které uplatňovala paní Kleslová na některé členy dozorčí rady ČEZ, tj. nátlak, ovlivňování a podle toho, jak to znělo, troufám si říct i vydírání, zda je to vhodné, aby místopředseda vašeho hnutí používal takovéto metody. Stejně tak by mě zajímalo vaše vyjádření, že jste o činnosti paní Kleslové nevěděl, když ona prohlásila, že všechny její smlouvy s ČEZem vám byly známy. Prosil bych tedy o odpověď, kde je pravda. To, co říkala ona, nebo to, co jste říkal vy?

A v té souvislosti bych se zeptal, jaké byly další firmy, ve kterých pracovala, jestli to bylo Mero, Čepro, České dráhy. A také bych se zeptal, kde je boj proti klientelismu, když my jsme za rok působení na magistrátu odstranili všechny funkční politiky z představenstev firem a vy je tam zase znovu dáváte. Například pan radní Lacko je členem představenstva Pražské plynárenské. Kde je ten boj proti klientelismu, když německý model, který jsme pracně zavedli, vyměnili ve všech představenstvech politiky a vy je tam znovu dáváte? A jsou to jenom politici za hnutí ANO, sociální demokracii a jedna nezařazená, která hlasuje s vámi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Bude mu odpovězeno písemně a my přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Petr Bendl bude interpelovat nepřítomného pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána v kauze brutálně utýraných koní. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pikantní situace, kdy za mnou není ani jeden člen této vlády v lavici, ale tak to už asi si musíme zvyknout.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Za vámi není, ale jeden tady přece jenom je.

 

Poslanec Petr Bendl: Aha. Pan ministr životního prostředí. Zaplať pánbůh, aspoň jeden!

Českolipský soud v květnu letošního roku odsoudil jednoho mladíka za nebývale brutální týrání a usmrcení koně a českou veřejností hýbou pochybnosti, zda podmínka, kterou za tento čin dostal, je adekvátní odpovědí státu a adekvátním trestem. Tenhle člověk týral koně tak, že ještě zaživa z něj sundával kůži a strkal mu kůl do řitního otvoru. A pravděpodobně to není jediný případ, kterého se dopustil.

Nebývá zvykem, že by se poslanec obracel v jednotlivé kauze přímo na ministra spravedlnosti, ale já jako poslanec nemám jinou možnost, nemohu se obrátit na státního zástupce či soudce. Pro vás žádám, pane ministře spravedlnosti, abyste prověřil, zda ten trest, který byl udělen, je v souladu se zákonem, zdali nemohl být vyšší, případně zdali celý ten proces proběhl v pořádku, neboť si, jak říkám, kladu otázku, jestli nevyvolat změnu zákona, který by takovéto brutální činy trestal daleko přísněji než jen udělením podmíněného trestu. Prosím, abyste se na celou kauzu podíval a podal mi o tom případně zprávu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr Pelikán odpoví písemně i na tuto interpelaci.

Přikročíme k další k interpelaci, kde pan poslanec Leo Luzar bude interpelovat nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci důchodu horníků. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážený nepřítomný pane ministře, chtěl bych poukázat na problém, ke kterému jste si dovolil vyjádřit se v médiích a docela dle mého názoru nekvalitně informován jste vyjádřil svůj názor, že horníci a předčasné důchody není problém české vlády, že to je problém zaměstnavatele. Tady vám chci jasně a zřetelně říci, že nemáte pravdu. Problém zvyšování hodnot odchodu do důchodu je vládní program řešící ekonomické záležitosti, ale tito lidé jako obor jsou lidé, kteří již v 55 letech mají výrazné zdravotní problémy způsobené povoláním, které vykonávají. Jestli lze hovořit i o brutálním týraní prací, tak hornická práce je něco podobného. A kdo měl možnost se s horníky setkat, a mám v rodině horníka, může mi potvrdit, že není to záviděníhodná práce a zaslouží si naši úctu. Proto bych vás prosil, abyste ve svých mediálních výstupech velice vážil slova, která používáte vůči těmto povoláním.

Ale obracím se na vás jako na ministra financí. Samozřejmě hovoříte o tom, že zaměstnavatelé by měli podpořit horníky k odchodu do důchodu. Ale já se ptám, není právě funkce ministra financí připravit daňové zákony, aby zaměstnavatelé odváděli peníze a bylo z čeho vyplácet důchody? Ptám se vás, kdy zavedete progresivní zdanění, aby bylo možno mít peníze na důchody. Ptám se vás, kdy zavedete daňový systém takový, aby podnikatelé využívající těžkou dělnickou práci platili odpovídající část daní do státního rozpočtu a bylo možno tyto důchodu vyplácet. To není věc sociální, to je opravdu věc daňová a vy jako ministr financí byste měl předložit této Sněmovně návrhy daňové, které tuto oblast ošetří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Další interpelací bude interpelace paní poslankyně Jany Černochové, která není přítomna. Její interpelaci tedy ruším. Přikročíme dále, další interpelaci má pan poslanec Radim Holeček (vyčkává), který taktéž není přítomen. Ani pan poslanec Ivan Adamec není přítomen, ruším tedy i jeho interpelaci. Paní poslankyně Markéta Adamová (vyčkává) není přítomna.

A tedy 30. interpelaci, dnes zřejmě poslední, přednese pan poslanec Jan Zahradník, který bude interpelovat pana ministra Richarda Brabce, který dnes dostane patrně medaili, ve věci ochrany podzemních vod. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane místopředsedo, jak jinak. Někdy po pravdě se i k jiným ministrům obracím, dnes to byl například třeba pan premiér, takže nejste jediným terčem mého interpelování, pane ministře. Nyní dovolte tedy mou interpelaci.

Letošní léto bylo suché, to už jsme řekli. Varují nás meteorologové, že období sucha budou pokračovat i v budoucnosti. Hned se objevilo mnoho názorů, jak tomu období čelit. Podle mých informací se vláda vrací ke generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod, což je dobře. O tom jsme již s kolegou Bendlem mluvili letos na jaře na našem jednání. Já se ale chci ve své interpelaci zaměřit na problematiku zdrojů podzemních vod, která je neméně důležitá.

Mám, pane ministře, tyto dotazy: Kdy budou dořešeny staré zátěže, které ohrožují zdroje podzemní vody? A za druhé: Jak bude zabezpečena rovnováha mezi odběrem podzemní vody a jejím zpětným přítokem? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane kolego, vážené dámy, myslel jsem, že na mě nedojde. Já jsem si sbalil notičky, ale myslím, že to dám dohromady i takto. Mám minimum času, je to velmi rychlé.

Začnu druhým dotazem. V České republice je poněkud abnormální situace, kterou se teď budeme snažit napravit, byť to bude nepopulární určitě mezi řadou lidí, protože na rozdíl od jiných lidí je u nás levnější odběr podzemních vod než povrchových vod. Přitom podzemní vody jsou vzácnější, hůře se doplňují. Takže my teď v novele vodního zákona předpokládáme nebo budeme navrhovat zvýšení ceny podzemních vod postupně až do roku 2022 v násobcích, protože dneska jsou to přibližně dvě až tři koruny za kubík a u povrchových vod je to někde mezi čtyřmi až šesti korunami za kubík, tedy za tisíc litrů. To znamená, budeme se snažit předcházet situaci, kdy řada velkých spotřebitelů, velkých odběratelů podzemní vody včetně vodárenských společností přednostně čerpá podzemní vody, a to i v situaci, kdy je povrchových vod dostatek. Přitom podzemní vody by měly být samozřejmě ponechány jako rezerva.

Máte naprostou pravdu, že obnovování těch především hlubších podzemních vod je velký problém, protože setrvačnost je poměrně vysoká. Musím říct, že pokud by příští rok bylo opět takové sucho jako letos, tak už to může být sucho s katastrofickými dopady, protože dneska v České republice stále ještě je více jak 50 % podzemních vod nebo podzemních pramenů, zdrojů podzemních vod - bavíme se především o těch mělkých - ve stavu sucha nebo katastrofického sucha. A pokud je nedoplní zima, tak budeme mít vážný problém.

Na tohle neexistuje žádné jednoduché řešení. Ve vládním materiálu je celá řada opatření, například umělé zasakování, kdy se povrchové vody cíleně zasakují do podzemních vod. To je věc, která je v Čechách vyzkoušená už 50 let a funguje dobře. To znamená, to snad k první otázce - bude to kombinace ekonomických faktorů nebo ekonomických nástrojů, finančních nástrojů a konkrétních technických opatření.

K tomu druhému dotazu. Postupně samozřejmě těmi prioritami, kdy první priorita je právě problém s případným ohrožením podzemních vod, to je problém, který momentálně Ministerstvo životního prostředí dává i jako priority pro Ministerstvo financí při rozhodování o prioritizovaném odstraňování starých ekologických zátěží. Takže nejenom v současné době, ale musím říct, že to poslední sucho k tomu přispělo jednoznačně, že případně ohrožení podzemních vod nějakou starou ekologickou zátěží je dneska mezi těmi prvními dvěma prioritami, které by měly rozhodovat o rychlosti odstraňování staré ekologické zátěže.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane ministře, za odpověď i za to, že jste vlastně začal tím ekonomickým aspektem, který je neméně důležitý než aspekty věcné nebo technické, to je ta cena, která je nelogická. To jste řekl správně.

Moje otázka žádná už položena nebude, čas nám to nedovolí. Jenom chci říct, že skutečně priorita odběru podzemní vody pro spotřeby podniků je někdy nevhodná, nedobrá, musíme to potlačit. Navíc když ony tu vodu použijí, vyčistí, pak ji odvedou do vodních toků jako vodu povrchovou a ona od nás odteče. Takže to je vlastně věc, kterou chceme společně řešit. Opět nabízím vám spolupráci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Pokud pan ministr nemá zájem o doplňující odpověď - nemá - tak tím končím dnešní interpelace.

Předám řízení schůze a za chvilku budeme pokračovat pevně zařazeným bodem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené dámy, vážení pánové, je 18 hodin a budeme tedy pokračovat pevně zařazeným bodem. To je bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.