Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení
výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům
(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 416/ - druhé čtení

Tento sněmovní tisk jsme přerušili dne 16. června na 29. schůzi Poslanecké sněmovny po obecné rozpravě a závěrečných slovech předkladatele. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali z pověření vlády místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj garančního výboru pan poslanec Jan Volný.

Táži se, zda chce nyní vystoupit pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš příp. vystoupit poslanec a zpravodaj Jan Volný nebo zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová. Chcete promluvit, pane ministře? Máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, předmětem dnešního jednání je vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní. Jak jste již byli obeznámeni při zahájení druhého čtení, které se uskutečnilo, na 29. schůzi bylo přerušeno, předmětem návrhu je zvýšení procentuálního podílu, kterým se kraje podílejí na výnosu daně z přidané hodnoty ze 7,86 % na 8,92 %, a to s účinností od 1. ledna 2016.

Podíly krajů na výnosu daní byly konstruovány na základě objemu prostředků za kompetence převedené z rušených okresních úřadů, popř. ministerstev v rámci reformy veřejné správy. Došlo tak k nárůstu krajů postupně až na 8,92 % do konce roku 2011. Následně byly od roku 2012 korigovány ve vazbě na předpokládané efekty přijímání daňových opatření.

Návrh projednal výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který k němu přijal pozměňovací návrh týkající se obcí, nikoliv krajů, kterých se navrhovaná novela týká. Je nutné upozornit, že tento pozměňovací návrh, kterým se navrhuje navýšit podíl obcí s DPH 20,83 na 21,4, znamená další nárok na státní rozpočet, konkrétně je to na 2016 dopad 2 mld. korun. Zároveň je třeba říci, že obcím byly od roku 2008 v rámci dvou novel navýšeny daňové příjmy o cca 16,6 mld., z toho 15,1 bylo na úkor státního rozpočtu.

Návrh projednal i rozpočtový výbor, který neshledal žádné důvody ke změnám a k návrhu tak nepřijal žádné pozměňovací návrhy a doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona schválila bez připomínek.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní se táži pana zpravodaje garančního výboru, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj paní poslankyně Kovářová? Chce vystoupit se závěrečným slovem. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, úplně přesně nevím, zda zde zaznělo usnesení z výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, nicméně zopakuji podstatu tohoto usnesení.

Na našem výboru byl přijat můj pozměňovací návrh, který zvyšuje podíl obcí na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty. Toť informace z našeho výboru. Ráda bych ještě poznamenala něco k onomu usnesení. Pozměňovací návrh byl podpořen výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Obce a města by měly získat už v příštím roce 2 mld. korun navíc.

Důvody předložení tohoto návrhu bych ráda objasnila. Pro jeho přijetí hovoří vedle příznivého ekonomického vývoje především dosavadní výsledky hospodaření obcí. Málokoho překvapí, že v porovnání se státem vycházejí jednoznačně vítězně. S prostředky, které mají k dispozici, zacházejí samosprávy až na výjimky efektivně a na rozdíl od státu jen zřídka vrší dluhy. Ve prospěch návrhu, který obcím přidává přibližně 2 mld. korun, svědčí i to, že když byl schvalován druhý důchodový pilíř, došlo k ořezání daňových příjmů obcí a krajů. Když je nyní druhý důchodový pilíř bourán, mělo by podle mého názoru dojít k navrácení prostředků, a to právě do obecních a samozřejmě i krajských pokladen. A přesně to je cíl, který tento pozměňovací návrh sleduje. Vedle vládou navrhovaného posílení rozpočtu, o jehož potřebnosti, a to chci zdůraznit, nepochybuji, by mělo také dojít k doplnění obecních pokladen. O tom, že to je reálné z pohledu státního rozpočtu na příští rok, nemám nejmenší pochybnost. Nemám ji ani o tom, že si obce s těmito prostředky dovedou velmi dobře poradit, a to ve prospěch svých obyvatel.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. Jelikož se mi tady množí dotazy, v jaké fázi projednávání tohoto bodu jsme, tak vás chci jenom informovat, že jsme obecnou rozpravu ukončili. Toto byla závěrečná slova k obecné rozpravě a já nyní otevírám podrobnou rozpravu, kde s přednostním právem eviduji přihlášku pana poslance Stanjury, ale ještě předtím faktickou pana poslance Bendla. Dobře. Pane poslanče Stanjuro, pan poslanec Bendl vám dal přednost a počká se svou faktickou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejdřív informace, že vystupuji místo kolegy pana poslance Vilímce, který je dneska řádně omluven. Dovolte mi, abych přednesl pozměňovací návrh a také zdůvodnění, jak ukládá jednací řád. Jenom chci říct, že se jedná o sněmovní dokument 2601. Já bych se možná nejdříve věnoval odůvodnění a pak konkrétní textaci.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Určitě, pane poslanče. Omlouvám se, že vás přerušuji, ale poprosím kolegy, pokud si mají co vyřídit, aby tak učinili v předsálí a nerušili nás, protože nejen že pan kolega potřebuje pro svůj projev klid, ale já potřebuji slyšet, co říká. Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Také děkuji. Než přečtu důvodovou zprávu, kterou připravil můj kolega, tak chci říct, že pan ministr financí říkal, jestli jsem dobře pochopil jeho vystoupení, závěrečné slovo po obecné rozpravě, že státní rozpočet nemá prostředky k tomu, aby se zvýšil podíl daní pro obce a města. Já bych to vzal vážně, kdyby toto slovo zaznělo někdy v květnu nebo v červnu. Ale celý červenec a srpen jsme sledovali, jak na orloji chodili jednotliví ministři za ministrem financí a zvyšovaly se výdaje. Současně se taky zvyšoval odhad příjmů, tudíž ten schodek, přestože se zvyšovaly výdaje v řádu 17 mld., včera jsem se dočetl, nevím, jestli to byla přesná informace, v médiích, že koalice našla dalších 5 mld., přesuny plus navýšení, takže pracujme s nepřesnou částkou, v rozpočtu od června do dnešního dne pro rok 2016 se našlo 20 mld. korun. To jenom k tomu, až potom budeme rozhodovat ve třetím čtení, zda je pravda, že rozpočet na to nemá. A když se od června do září našlo 20 mld. a mnohem nižší částka, kterou navrhujeme do rozpočtů měst a obcí, o té částce se říká, že na to peníze prostě nejsou.

Včera jsme u jiného bodu zaznamenali vystoupení, já jsem pak pana poslance ze sociální demokracie vyzval, že když chce pomoci daňovým příjmům obcí ve svém regionu, bude mít možnost. A teď odůvodním pozměňovací návrh, přečtu ho a přesně to bude ta možnost, kde se může případně připojit k našemu návrhu, že společně přidáme všem bez ohledu na to, o který se jedná region. (V sále je stále velký hluk.)

Jak už tady bylo řečeno ať už v úvodním slově pana ministra, nebo v úvodním slově pana zpravodaje, či v závěrečných slovech, vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní navrhuje od ledna příštího roku zvýšit podíl daňových výnosů DPH krajů ze stávajících 7,86 % na původní podíl, který platil pro kraje v letech 2005 až 2011.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Znovu vás prosím, abyste si svoje záležitosti vyřizovali v předsálí, nebo přeruším sněmovnu do té doby, než si to vyřídíte. Děkuji.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Také děkuji, paní místopředsedkyně.

To znamená, že se zvyšuje podíl krajů na DPH na původní podíl z let 2005 až 2011, tedy na 8,92 %. Snížení podílu v roce 2012 na 8,29 a další snížení, které platilo pro roky 2013 až 2015, to znamená včetně letošního roku, na 7,86, bylo zdůvodňováno jednak zvýšením spodní sazby DPH z 10 na 14 % a pak ještě o 1 % na 15 %, to znamená, jak dneska vláda velmi často říká například u horního zákona nebo u jiných, kde zvyšuje výnos, a říká, že je to uděláno tak, aby obce dostaly stejně, a myslí se v korunách, nemyslí se v procentech, tak snížení DPH pro kraje bylo taky konstruováno tak, aby dostaly stejně v korunách, a ne v procentech.

Když se podíváte na výsledky hospodaření, tak se to v zásadě povedlo. A hlavní důvod, a vedli jsme k tomu debatu při zákonu o zrušení druhého pilíře, byl zavedení druhého pilíře a odhadované výpadky z prvního pilíře, tudíž zvýšený tlak na dofinancování penzijního systému. Tudíž k tomu se navyšovalo DPH. Já myslím, že je velmi pravděpodobné, že se vládní koalici povede zrušit první pilíř k 1. lednu 2016 a druhý pilíř k 1. lednu 2016, tudíž odpadá důvod pro zvýšení sazby DPH. Navíc i realita ukázala, že odhady výpadků z prvního pilíře byly příliš vysoké, a musím přiznat, nejenom odhady levicové opozice a odborů, ale i odhady vlády, kdy vláda tehdy odhadovala výpadek zhruba na 6 mld. ročně, levice a odbory kolem 20 mld., a v debatě o zrušení druhého pilíře jsme se z úst paní ministryně práce a sociálních věcí dozvěděli, že za dva roky to bylo zhruba 900 mil. korun.

Když se podíváme na souhrnná čísla, tak v roce 2012 kraje celkově dostaly 23,1 mld. korun, v roce 2013 celkově 24,2 mil. korun a v roce 2014 25,3 mld. korun. To znamená nejenom, že se povedlo dodržet původní úmysl, aby kraje dostávaly stejně, ale řádově o 1 mld. ročně se výnos pro všechny kraje dohromady zvyšoval.

Důvodová zpráva, která je přiložená k tomuto tisku, přiznává, že vznesené požadavky krajů na obnovení dřívějšího podílu na DPH mají určité opodstatnění, ačkoliv ne vždy argumenty hejtmanů obstojí. V letech 2012 až 2014 bylo nastavení podílů na DPH u krajů méně příznivé než v případě státního rozpočtu. U obcí novela zákona o rozpočtovém určení daní vedla k nárůstu podílu z 19,93 na 20,83 od 1. ledna 2013, a tedy ke zvýšení celkového příjmu obcí z 64,3 na 67,2 mld. korun v roce 2014, to znamená z roku na rok měly obce přibližně o 3 mld. korun zvýšený podíl na celkovém inkasu DPH.

Poslední velká novela zákona o rozpočtovém určení daní přinesla výrazně diferencované efekty mezi jednotlivé obce České republiky v důsledku změny vah a použitých přerozdělovacích kritérií. Platí, že největší profit z této změny, a to bylo i zamýšleným důsledkem této změny, měly obce s počtem obyvatel 1 500 až 15 000, přičemž větší města z této změny buď neprofitovala vůbec, nebo u některých došlo ke snížení daňových výnosů. A právě tato velká města velmi často zajišťují veřejné služby nejenom pro své občany, ale i pro občany okolních obcí. A nejedná se pouze o čtyři největší města, která mají zvláštní koeficienty, to znamená Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, ale jedná se taky o města typu České Budějovice, Pardubice či Zlín, kdy byl negativní dopad do příjmů ze sdílené DPH. Proto jsme přesvědčeni, že je plně namístě, aby dnes podobně jako u krajů, kdy došlo ke sjednocení procentního podílu na všech daňových výnosech a k návratu do původního stavu, došlo také u obcí.

Návrh, který předkládáme, zohledňuje fakt, že úprava podílu obcí a krajů souvisela s potřebou financování druhého pilíře, který, jak už jsem říkal, bude zrušen. Navíc obce ve většině svých výdajů vystupují jako koneční spotřebitelé, kteří DPH skutečně platí, proto se zvýšení sazby promítlo rovněž na straně výdajů.

Vzhledem k tomu, že procentní podíly obcí jsou v souhrnu vyšší, než je tomu u krajů, pozměňující návrh posouvá změnu v navýšení podílu s účinností - a to je velmi důležité - k 1. lednu 2017, to je první zvýšení, a ten návrat k původnímu koeficientu je až k 1. lednu 2018. To znamená, neobstojí zde argument, že je připraven rozpočet na rok 2016 a že už se s tím nedá nic dělat, protože pozměňovací návrh nemíří na příští rok, ale míří až na roky 2017 a 2018. Pokud by se nám to podařilo schválit, tak naši kolegové, kteří působí v obecní samosprávě, by mohli kalkulovat ve svých plánech, protože tam shodou okolností je volební období 2014 až 2018, mohli by kalkulovat se zvýšeným příjmem pro roky 2017, 2018 a bezesporu by to přispělo ke splnění volebních programů těch, kteří uspěli a kteří v těch městech a obcích vládnou.

Vycházíme-li z celostátního inkasa roku 2014, tak dopad této změny odhadujeme v prvním roce, což je rok 2017, 3,5 miliardy korun a v dalších letech dalších 6 miliard korun. Když se k tomu vyjadřovalo Ministerstvo financí, tak ve svých odhadech došlo k částce 3,64 miliardy, kde my jsme měli 3,5, a dalších 6,64 tam, kde my jsme měli dalších 6, takže musím říci, že jsme to v zásadě odhadli dobře. A není důvod nevěřit číslům z Ministerstva financí. Takže říkám, že podle kvalifikovaného odhadu Ministerstva financí je dopad pro rok 2017 3,64 miliardy a pro rok 2018 dalších 6,64 miliardy korun.

Pokud si vezmeme jak rozpočet roku 2015, známe plnění za prvních devět měsíců, tak připravovaný rozpočet, když my jako opozice víme, že zatím není finální tvar a finální návrh státního rozpočtu obdržíme do našich lavic do 30. září, tak jsme opravdu přesvědčeni, že ta částka je taková, že si ji státní rozpočet může dovolit. Navíc, a to je dobrá zpráva pro nás pro všechny, odhady růstu české ekonomiky jsou vyšší v této chvíli, než byly na začátku roku 2015 nebo v okamžiku, kdy se připravoval rozpočet na letošní rok, a ten zvýšený odhad růstu platí i pro následující roky. Takže z toho vychází, že celkové inkaso daňových příjmů bude vyšší, a to řádově o desítky miliard korun, aniž by tam byl jakýkoli efekt legislativních změn, tzn. při autonomním vývoji. Takže jsme přesvědčeni, že to je věc, kterou si státní rozpočet může dovolit. Jsme přesvědčeni, že to je věc, kterou máme udělat, a máme pomoci našim kolegům v obcích a městech.

Já jsem zaznamenal vystoupení pana ministra financí na sněmu Svazu měst a obcí, kde správně říkal, že když porovnáme stát, kraje a obce, tak z těchto tří úrovní veřejné správy nejlépe dlouhodobě hospodaří obce a města. To se, myslím, shodujeme. Pan ministr ovšem říkal, že v tom okamžiku jsou to ony, kdo nepotřebují přidat. A já si myslím, že to není úplně pravda, že to není spravedlivé, že nemáme přidávat těm, kteří hospodaří hůře, ale naopak máme odměnit ty, kteří hospodaří lépe.

Já nebudu předčítat ten konkrétní návrh. Pokusil jsem se ho odůvodnit. Konkrétní znění paragrafů a těch změn mají asi jeden a půl strany. Jen ještě jednou, a to jménem pana poslance Vilímce, odkazuji na sněmovní dokument číslo 2601.

Děkuji, paní místopředsedkyně.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou poznámkou paní poslankyni Kovářovou, poté pana ministra financí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené dámy, vážení pánové, chtěla bych na podporu svého pozměňovacího návrhu, resp. návrhu, který přijal i výbor pro veřejnou správu, říci pár slov.

Zajímavou informaci jsme se dozvěděli z důvodové zprávy, která říká, že vláda stanoví k tomuto pozměňovacímu návrhu negativní stanovisko. Důvodem je, že finanční situace obcí je velmi dobrá. Tak to mně trošku hlava nebere. Má to býti tedy trest za to, že obce dobře hospodaří, že jenom čtyři obce v podstatě jsou ohroženy krachem a ostatní se velmi dobře snaží, plánují a na svých účtech mají hodně peněz. Proč asi? Obce se dlouhodobě připravují na čerpání finančních prostředků z Evropské unie a k tomu potřebují mít finanční prostředky na dofinancování. To je ten důvod, proč dlouhodobě plánují a mají na začátku tohoto programového období finanční prostředky připraveny.

Vezmeme-li si, že asi dvě miliardy by mohly připlout na účet obcí, pokud bude pozměňovací návrh schválen, pak by to samozřejmě do hospodářství mohlo přinést daleko více peněz, protože z Evropské unie dostáváme v průměru 80 %, obce by si dofinancovaly 2 miliardy, z Evropské unie by přišlo 8 miliard a do našeho hospodářství by celkově přitekla velká suma peněz, která by samozřejmě mohla pomoci našemu hospodářství.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, omlouvám se, vaše dvě minuty jsou pryč. (Ano, děkuji.)

Já děkuji a poprosím s faktickou pana ministra financí. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, velice krátce ohledně daňových příjmů veřejných rozpočtů. Z těch rozpočtů dostáváme peníze všichni, tzn. státní rozpočet, kraje, obce. Od nástupu naší vlády a výhled roku 2016 vybereme do veřejných rozpočtů o 175,3 miliardy, včetně sociálních odvodů, navíc. (Ukazuje grafy.) Z toho kraje dostanou v porovnání s obdobím 2014, 2015, 2016 navíc 12,4 miliardy a obce dostanou navíc, teď to řeknu podle jednotlivých let, tzn. když porovnám, za rok 2014 dostaly obce a města o 7,4 miliardy navíc, 2014/2015 o 3,1 miliardy navíc a v porovnání 2015/2016 o 13,2 miliardy navíc obce a města, takže celkově za to období obce a města dostanou 23,7 miliardy korun navíc. To jsou fakta, to jsou čísla, to se dá ověřit. A já myslím, že obce, samozřejmě jsem je chválil, ale my dneska stojíme před novou situací, před státním rozpočtem a je nová bezpečnostní situace, je nová situace v Evropě, ve světě, takže bohužel ten státní rozpočet stále hospodaří nejhůř, když to porovnám se všemi, a obce díky tomu, že vybíráme ty daně, tak dostanou o těch 23,7 miliardy navíc, nebo jak jsem to řekl, takže si myslím, že všichni mohou být spokojeni. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře, a nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru, připraví se pan poslanec Farský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se chci jen ujistit, jestli jsme si s panem ministrem financí rozuměli. Ten pozměňovací návrh, který připravil pan kolega Vilímec a který jsem jeho jménem odůvodňoval, nepřináší legislativní změnu pro rok 2016, ale až pro roky následující. A skutečně, a to je odhad vašeho ministerstva, pro rok 2017 plus 3,6 mld. a pro rok 2018 dalších plus 6,6 mld. Zdaleka nejsme v okamžiku, kdy bychom sestavovali rozpočet na rok 2017. Jenom když si řekneme, a znova to zaokrouhlím, pokud máme přibližně 1 300 mld. výdajů, tak se bavíme pro rok 2017 o 3,5 mld., což není procentuálně věc, kterou by státní rozpočet a stát neunesl a nezvládl. Jsem o tom skutečně přesvědčen. Takže ten návrh nesměřuje k příštímu roku a nemění parametry rozpočtu, který je takřka připraven a který přijde za 13 dní do Poslanecké sněmovny.

Já nevím, možná byste nám to mohl někdo říct z koalice, já jsem se dočetl, že jste včera našli 5 mld. Možná to není přesná zpráva, psala to Mladá fronta. A pokud jste včera našli 5 mld. ještě pro příští rok, tak věřím, že jste schopni pro rok 2017 najít 3,6 mld. To jsem skutečně přesvědčen.

A čísla, jak si obce polepšily, tak já navrhuji, aby debata byla korektní, abychom vycházeli pouze už z plnění, a ne z plánu. Za prvních devět měsíců letošního roku je to plus minus nula, spíš minus pro obce. Ale není tam určitě 23 mld. plus v roce 2015. Na tom se určitě shodneme. Vždyť tabulky publikuje Ministerstvo financí. Kdo chce, se do nich podívá. A součástí každoměsíční zprávy pro ty, kdo to nečtou, jsou nejenom příjmy státního rozpočtu -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, vaše dvě minuty jsou pryč. Děkuji.

Nyní zde ještě eviduji čtyři faktické poznámky. Přečtu pořadí. První pan poslanec Farský, poté pan poslanec Bendl, poté pan poslanec Seďa a poslední pan ministr financí. Takže nyní poprosím pana poslance Farského. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl připojit k tomu plédování za skutečně dorovnání snížených příjmů obcí, protože si myslím, že to jsou jedny z nejlépe utracených veřejných prostředků. Rozprostřou se do ČR rovnoměrně, jsou pod výborným dohledem občanů a také podporují jak sociální situaci, tak zaměstnanost v obcích. A to si myslím, že je potřeba k těmto částkám říct.

Zazněla tady čísla o tom, jak obce i bez tohoto zvýšení na tom budou skvěle a jak vlastně není potřeba jim přidávat, protože už mají snad dost. Já bych uvedl dvě čísla a to je realita v rozpočtu města Semily - porovnání roku 2014 a 2015. K 31. srpnu v roce 2014 na daních příjem 64,312 mil. Rok 2015 - 63,143 mil. Není to víc, není to ani stejně, je to pokles o 1,5 %. A to je skutečný výběr, skutečná realita výběru daní, jak je na obcích vidíme ve skutečných číslech, které nám do obecního rozpočtu přichází. Takže to jsem chtěl doplnit jako přesná čísla k poslednímu srpnu letošního roku. Pořád dostáváme menší částky, než jsme dostávali v loňském roce.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Bendla. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já musím odmítnout ten pohled účetního, to znamená pohled, kde konstatujeme, kolik obce dostaly navíc, ale už vůbec k tomu nedáváme, co za to jsou povinny udělat. Obce dostávají téměř při každém projednávání zákona v Poslanecké sněmovně nějaké povinnosti, ale už k tomu automaticky nepřidáváme finanční prostředky. Takže tady říkat, kolik obce a jejich rozpočty dostaly navíc, ale už k tomu neříct, co z toho jsou povinny dělat, protože jsme jim to v Poslanecké sněmovně nařídili, je nefér. Je to jenom účetní pohled na věc, nikoliv faktický.

Když jsme o tom mluvili na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak jsme se shodli na tom, že opravdu ekonomická situace ČR na tom není tak špatně, aby obce nemohly dostat finanční prostředky navíc, protože je budou potřebovat do budoucna na kofinancování projektů z evropských fondů. A chtěl bych připomenout diskusi včera, kdy i z řad koaličních poslanců tady byla debata na téma horního zákona, kde zde byly citovány věci, jak se jednorázově některé obce dostanou do problémů a musí je řešit. Tady máme všichni konkrétně šanci pomoct obcím a městům, ze kterých pocházíme, aby měly o něco více finančních prostředků na řešení svých krizových situací, které na obcích mají. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Seďu.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já mám procedurální návrh podle § 53 jednacího řádu. Jménem dvou poslaneckých klubů - sociální demokracie a ANO 2011 - navrhuji dnes jednat, meritorně a procedurálně hlasovat o všech návrzích po 19., 21. a 24. hodině.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Protože se jedná o procedurální návrh, nechám o něm hlasovat bez rozpravy. Dříve než tak učiním, vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Před hlasováním s přednostním právem místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážená paní předsedající. Musel jsem využít svého přednostního práva, protože se hlasuje bez rozpravy. Nerozumím tomu, co je dnes po 24. hodině. Po 24. hodině je zítra! Žádám o to, aby se případně taková věc hlasovala odděleně! (Pobavení i potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S přednostním právem pan poslanec Kalousek, potom pan poslanec Seďa, který chce asi upravit svůj návrh. Prosím, pane poslanče, máte slovo. A dříve než vám ho udělím, poprosím Sněmovnu, aby se uklidnila.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Snad mi pan poslanec Seďa odpustí, když se pokusím to doplnit, že se připojuji k jeho pozměňovacímu návrhu, abychom hlasovali a jednali dnes po 19., 21., popř. i zítra po 00.00 hodině klidně až do časných ranních hodin. Pan poslanec Seďa chtěl jenom, aby mu pan poslanec Filip rozuměl, protože Velká říjnová socialistická revoluce byla v listopadu (smích zprava), Lenin se jmenoval Uljanov, Stalin se jmenoval Džugašvili a takhle to bylo se vším. (Pobavení a potlesk zprava.) Takže dnes po 24. hodině pro nás pro všechny bylo srozumitelné, ale pokud je zapotřebí to doplnit, tak já tedy doplňuji kromě jiného, také zítra po 00.00 až do časných ranních hodin.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá. Beru to tedy jako váš procedurální návrh. Nyní prosím pana poslance Stanjuru s přednostním právem.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já budu hlasovat proti tomu, abychom jednali po půlnoci. Někteří z nás začali dneska v 9 ráno. A my podporujeme přijetí smlouvy s Ukrajinou, ale jestliže vláda říká, že je pro ni něco priorita, kolik těch priorit máme? (Mnoho!) Nebo máte. Fakt tady budeme mluvit o Ukrajině po půlnoci? Fakt si myslíte, že tam kolegy utaháte? (Ukazuje směrem ke KSČM.) Za jeden jediný den, za jednu jedinou noc? Jak dlouho tady ta smlouva leží? Já jsem dostal srdceryvný dopis od pana předsedy vlády, abychom nebránili projednávání, ale za náš klub my jsme nikdy nebránili tomu projednávání.

Vy jste měli vnitřní rozpory ve své straně - myslím sociální demokraty. To je legitimní, tomu já rozumím. Teď jste je asi vyřešili a my kvůli tomu tady máme být po půlnoci? Možná si to prohlasujete. Tak skončíme třeba ve čtyři, v pět a v devět začneme EET? To budeme plni sil, co? Zase priorita. Vlastně ne, něco jiného. Musíte vrátit zákon, který jste podělali, z třetího do druhého čtení. Teď jím začínáme, že jo. Registr smluv, který je priorita, tady leží 19 měsíců. To je pořád dokola.

Rozumím jednání po 21., rozumím. Po 19. se hlasovat nemusí, to asi víte, protože to není zákon, ale smlouva. Takže do 21 se dá jednat i bez hlasování. Jenom říkám, abyste zvážili to jednání po půlnoci, nic jiného. A říkám, že my budeme hlasovat logicky proti, protože po půlnoci začínáte v devět, tak se nedá smysluplně projednávat. Nedají se poslouchat kolegové, co vlastně říkají nebo neříkají. (V sále je opravdu nadměrný hluk.)

Vám to trvalo nevím kolik měsíců, než jste našli nějakou shodu v klubu. A možná tu shodu nemáte a oprávněně spoléháte na hlasy minimálně pravicové opozice, která vám s přijetím toho bodu pomůže. Tak pak nechtějte, když vám to trvalo tak dlouho, abychom tady museli sedět do rána, abychom to zvládli, protože zrovna dneska vy jste schopni pro to získat většinu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Předpokládám, že pan poslanec Seďa se připojuje k návrhu pana poslance Kalouska.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro předložený návrh. Zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Jenom upřesňuji - jednání po 19., 21. i 24. hodině. Kdo je proti? Hlasování končím.

Je to hlasování s pořadovým číslem 94, do kterého je přihlášeno 146 přítomných. Pro 88, proti 40. Konstatuji, že návrh byl přijat. (Hlasy z pléna: Nefunguje hlasovací zařízení.)

 

Dobrá, tak vyjdu vstříc. Jedině poprosím, abyste přišli a dali námitku, abych mohla anulovat hlasování, protože jsme hlasovali dostatečně dlouho, abyste se ozvali, že vám nefunguje hlasovací zařízení. Prosím o vaši námitku.

 

Poslanec Jiří Valenta: Vážená paní místopředsedkyně, musím osvědčit, že mně ani mé kolegyni nefungovalo hlasovací zařízení, a tudíž toto hlasování zpochybňuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže dáváte námitku. Anuluji tedy hlasování a odhlasujeme to znovu. Dříve než tak učiníme, všechny vás odhlásím. Poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Počet se ustálil.

 

Zahajuji tedy hlasování o předloženém návrhu jednat po 19., 21. i 24. hodině. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím.

Je to hlasování s pořadovým číslem 95, do kterého je přihlášeno 144 přítomných. Pro 89, proti 45. Konstatuji, že návrh byl přijat.

 

Nyní poprosím k mikrofonu pana ministra financí s jeho faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Jenom velice rychle. Doporučoval bych kolegovi Farskému, abychom hodnotili rok 2015 až v lednu. My jsme zdůvodňovali ten posun a kromě toho existují víceré druhy daní, nejenom DPH. To je jedna věc.

Pro pana Bendla. My jsme uvolnili 4,5 miliardy na opravy silnic, stavíme infrastrukturu, takže obce z toho profitují.

A pan kolega Stanjura kritizuje ten rozpočet. Ano, ten rozpočet je dynamický a mění se. Dneska ráno jsem jednal s panem ministrem Stropnickým. Jednali jsme o tom, že potřebujeme nakoupit vrtulníky, máme ty staré ruské nebo polské nebo jaké jsou to - KN ne, casy ne, to je letadlo, pokud vím. (Hlasy mimo mikrofon.) Cokoliv, správně, cokoliv, ano.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím kolegy, aby nepokřikovali ze svých lavic, jinak tady nebudeme slyšet už vůbec nic. Ostatní -

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Takže my potřebujeme dneska prioritně posílit resort obrany, proto navyšujeme 4 miliardy na rok 2016 a výdajové rámce na 2017 a 2018 budeme muset opravit o 8 miliard, protože potřebujeme dalších 3,5 tisíce vojáků a potřebujeme ty vrtulníky a potřebujeme nějakou techniku. Takže to je priorita.

A to se omlouvám, takže ty obce - znovu to číslo 23,6 miliardy je za roky porovnání 2013 vůči 2016, takže jsou to tři roky - dostanou obce navíc 23,6. A v této chvíli asi ty vrtulníky a vojáky, kteří mají chránit naše občany, mají tu přednost. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Poprosím dalšího v pořadí, tím je paní poslankyně Váhalová. Já ji zde nevidím - vidím, běží.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pěkné odpoledne. Také já se domnívám, že vrácení peněz i obcím je krok dobrým směrem prospěšný pro jejich obyvatele a ukáže, že obnova venkova pro nás není pouhou frází. Hlavním cílem obcí je totiž snaha o rozvoj obcí, potažmo celého regionu, což je důležité zejména v ohrožených oblastech, kterých máme stále dost ať už na severu Čech, nebo na severu Moravy. Navíc je potřeba připomenout, že samosprávám půjde v současném programovacím období z Evropské unie méně prostředků než v minulém období. Například na místní komunikace nebude možno využít prakticky žádné.

Jako členka krajského vedení Spolku obnovy venkova i obyvatelka malé obce podporuji nejenom navýšení prostředků pro kraje, ale také pro samosprávy. Děkuji i vám za podporu všech obcí i samospráv.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kučeru, připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Začínám nabývat dojmu, že pan ministr Babiš tomu zvýšenému příjmu daní skutečně věří. Jinak už to skutečně není možné, že tomu věří on a jeho stranické newslettery. Ale čísla hovoří za vše.

Městský rozpočet města Louny - minus 4 miliony oproti loňskému roku. Oproti loňskému roku propad 4 miliony na výběru nebo na příjmu DPH.

A pan ministr Babiš jistě ví, on říká: do konce roku se to srovná. Dovolím si říct, že finančně řídím město, jedno ze sedmi nezadlužených měst v České republice. Hospodařit bez dluhů mi připadá jako naprostá samozřejmost na rozdíl pana ministra Babiše. A jeho neschopnost vybírat daně nás nutí omezovat dotace do sociální oblasti, sociálním společnostem, nutí nás omezovat dotaci do mládežnického sportu a nutí nás omezovat dotaci do kultury jenom proto, že ministr Babiš je neschopný vybírat daně. Jistě rozumí slovu peněžní toky. Nemohu se smířit s tím, že někdy možná - možná v prosinci, 24. prosince nebo 30., kdy ty peníze dotečou -, že se to možná srovná. Jako řádný hospodář se tomu musím přizpůsobit v letošním roce. A v letošním roce kvůli vám, kvůli vaší neschopnosti, pane ministře Babiši, omezujeme dotace do sportu, do kultury a do sociální oblasti.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Znovu vyzvu sněmovnu, aby se ztišila, protože ten hluk je opravdu nesnesitelný. Děkuji. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Musím reagovat na to, co říká místopředseda vlády. Těch 4,5 miliardy do komunikací není na místní komunikace. To i s podporou opozice, kdy my jsme iniciovali jednání právě na téma nutnosti státních výdajů a podpory krajských komunikací, tam jsme společnými silami a společným hlasováním skrz výbor a Poslaneckou sněmovnu posílili výdaje krajů jdoucí zejména na havarijní stavy komunikací druhé a třetí třídy. Ale to, o čem my se tady bavíme celou dobu, jsou místní komunikace. Na místní komunikace, přestože nám ministryně pro místní rozvoj na výjezdním zasedání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Senátu i Poslanecké sněmovny slibovala, že na to budou evropské peníze myslet, tak nemyslí. Jedna z největších bolestí jsou právě místní komunikace. A tohle může být jedna z cest, jak podpořit obce, aby své silnice, své komunikace, mohly začít opravovat.

Proto se znovu přimlouvám a prosím, pane vicepremiére, abyste podpořil tento návrh, protože státní rozpočet na něj mít bude a obce na místní komunikace a na jejich rekonstrukce a opravy jinde peníze s velkou pravděpodobností nezískají. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou. Připraví se pan poslanec Stanjura. Všechno faktické poznámky. Pan poslanec Stanjura stahuje. Prosím, vaše dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Já bych ráda také reagovala na výrok pana ministra týkající se podpory ve výši 4,5 mld. na komunikace krajské. To bylo možná v letošním roce, na příští rok se o tom nehovoří a zkrátka a dobře krajům je seberete.

Jak vypadají komunikace například ve středních Čechách a v jiných krajích, to ví asi každý. Jestliže říkáte, že je potřeba podporovat investice, tak nechť kraje dostanou peníze i na komunikace. Bohužel, stálo by také za to se podívat ohledně rozpočtového určení krajů, protože například ve středních Čechách máme 300 tisíc obyvatel více, než jsme měli před deseti lety, a to není v rozpočtovém určení daní také zohledněno.

Jestliže pan ministr argumentuje tím, že 2 miliardy se v rozpočtu nenajdou, že jsou jiné priority, tak jenom připomínám, že ony 2 miliardy představují přibližně 0,02 % z celkového státního rozpočtu. Čili si myslím, že při tom hospodářském vývoji, který dnes je, při tom, co pan ministr slibuje ohledně výběru daní, 0,02 % určitě se v rozpočtu najdou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Eviduji zde poslední faktickou poznámku pana poslance Plzáka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní předsedající, budu stručný. Já vím, že se to úplně netýká této problematiky, mluvíme o financování měst, obcí a krajů, ale zaslechl jsem tu, že krátíme dotace na sport. Já se s vámi jenom krátce podělím o jednu zkušenost, jak se s těmi dotacemi zachází.

Možná vy, co se zabýváte kopanou, tak to třeba víte. Pro mě to byla nová zkušenost. Já jsem se seznámil s člověkem, který pracuje pro kabelovou televizi v pětitisícovém městě, a víte, co mi řekl? Že všechny zápasy od krajského přeboru výše musí být nahrávány na internet a v přímém přenosu vysílány na internet. Každý z lidí, kteří to nahrávají, dostal od svazu kameru, notebook, školení, je za to placen. Můžete mi říci, k čemu to je? Navíc se samozřejmě snížila účast diváků na těch zápasech. Takže tam bychom si také měli udělat trošku pořádek. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím s přednostním právem místopředsedu Sněmovny Petra Gazdíka. Poté se připraví pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já jsem již 13 let ve funkci starosty nebo místostarosty obce a zažil jsem různé finanční krize a situace, kdy jsem nevěděl, z čeho druhý den zaplatím zaměstnance, protože z finančního úřadu v době krize nechodily daně. Prostě nechodily. A bohužel, velmi podobnou situaci zažíváme i letos. Já s vámi nemůžu souhlasit a bohužel se musím připojit ke kolegům komunálním politikům, že za první pololetí tohoto roku dostala obec Suchá Loz minus 12 % veškerých daňových příjmů ze sdílených daní, a ta situace se do září pořád nezlepšila, resp. zlepšuje se velmi pomalu, abych byl úplně objektivní.

Ale vrátím se k zákonu, který teď projednáváme, o rozpočtovém určení daní. Je jistě bohulibé z politických cílů přidat krajům, zejména za situace, kdy kraje nedostanou peníze z evropských fondů, nebo je nebudou dostávat v dalších letech, na silnice 2. a 3. třídy. Pokud si vzpomínám, tak pan premiér zrovna v pondělí říkal na mezinárodním strojírenském veletrhu, že jeden ze závažných důvodů, proč se do České republiky nehrnou investoři, je právě stav dopravní infrastruktury nejenom dálnic a silnic 1. třídy, ale také těch krajských komunikací. Zažil jsem situaci, kdy na Valašsko, do překrásné rekreační oblasti za Vsetínem, která je skutečně z evropských fondů velmi podpořená a velmi vybudovaná, jel zahraniční investor a ani tam nedojel po té cestě, která tam vede. A je to krajská komunikace, silnice 2. třídy.

Takže kraje bezesporu ty peníze potřebují. Ale ta zásadní premisa, o kterou se tady všichni ministři financí snaží, je, že veřejné rozpočty spolu mají dýchat. Bohužel, milé kolegyně a milí kolegové, dovoluji si tvrdit, pokud dnes nebude schválen žádný z pozměňovacích návrhů, které navyšují prostředky pro rozpočtové určení daní jak pro kraje, tak pro obce, tak tato skutečnost už nebude platit.

Stát již několik let, vždycky když se dostane do jakékoliv finanční tísně, tak si zvýší spotřební daně. Spotřební daně nejsou sdílené daně a zvýšení spotřební daně na tabák už jsme v této Sněmovně absolvovali a myslím, že ještě v tomto volebním období znovu několikrát absolvujeme. Obcím se zvýšily prostředky v rozpočtovém určení daní - a pánbůh zaplať za to, protože nebýt toho, tak skutečně dnes těch krachujících obcí je výrazně více, těch peněz z evropských fondů vracíme do Bruselu výrazně víc, obce se nerozvíjejí a naši občané nežijí tím spokojeným životem, který dnes v mnoha obcích a městech právě díky penězům z rozpočtového určení daní žít mohou.

Proto vás prosím, zvažte ty pozměňovací návrhy, kde se zvyšují příjmy obcí. Dosáhneme tím toho, že budou veřejné rozpočty spolu skutečně dýchat a zlepší se tím výrazně stav života v této zemi.

Je paradoxní, že v důvodové zprávě - již to tady říkala kolegyně Kovářová - je napsáno, že vláda nepodporuje tento návrh na zvýšení procentní části rozpočtového určení daní obcím, protože finanční situace obcí je dobrá. Je to velký paradox, protože právě obce hospodaří lépe. A tato vláda se hlásila k protikorupčním opatřením. Chceme tedy raději ty miliardy rozdělovat na ministerstvech, kde ta viditelnost, dohledatelnost a to korupční prostředí je mnohem větší než na kdejaké malé vísce, kde si všichni takzvaně vidíme do talíře? Já si nedovedu představit, že by u nás z našeho patnáctimilionového rozpočtu, kdy na výdaje dnes zbývají zhruba 2 miliony, všechno ostatní jsou mandatorní výdaje, někdo něco byl schopen takzvaně ukrást. U ministerstva už si to bohužel představit dovedu a bohužel, jak vidíme v mnoha kauzách za poslední léta, tak se to děje. Stát nehospodaří dobře. Já věřím, že je lepší ty prostředky dávat tam, kde k těm lidem plynou co nejdříve, kdy zvýší životní úroveň a nebudou rozdělovány netransparentně a korupčně.

Další důvod, proč bychom ten návrh měli podpořit, je to, že procentní podíl na sdílených daních se u obcí snížil v době, kdy jsme se tady snažili o nějakou důchodovou reformu. Vaše vláda důchodovou reformu ruší. Je to strašná škoda. Já jsem se tady ptal při důchodové reformě, jak bude důchodově sanována moje generace. My dnes vidíme tragické příběhy s uprchlíky a máme podezření, že Německo uprchlíky skutečně potřebuje, protože jejich populační vývoj je v krizi a Německo dnes potřebuje zhruba 600 tisíc pracovních sil. My v této situaci budeme za patnáct let. A v té situaci nevím, pokud nebudeme přijímat uprchlíky masivně, myslím teď ekonomické uprchlíky - a já se přiznám, že si příliš nepřeji přijímat ekonomické uprchlíky -, tak se dostane náš důchodový systém do velmi, ale velmi svízelné situace.

I tomu můžeme zabránit dnes tím, že ty peníze dáme obcím, že zvýšíme procentní podíl obcí na rozpočtovém určení daní, protože obce jsou po rodině ta první sociální síť, která nahrazuje rodinu, která se bude starat o lidi, kteří jsou jakýmkoliv způsobem nedostateční. Možná tuto konzervativní ideu "spokojená rodina - spokojená obec, až pak teprve stát" mnozí z vás nesdílejí, ale já si myslím, že to fungovalo staletí a bude to fungovat i dál. A hlasování k tomu pozměňovacímu návrhu k tomu může přispět.

Mnozí z vás tady u různých zákonů říkají, že jste byli komunální politici. U různých zákonů chceme a říkáme pomozme obcím, obce to nemají lehké. A věřte mně, obce to nemají lehké, zejména s byrokratickou zátěží. Dnes můžeme udělat něco konkrétního, a to největšího, co těm obcím skutečně pomůže. Prosím, udělejme to. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu s přednostním právem pana poslance Kalouska. Pane poslanče, jenom jsem povinna vás upozornit, že ve 12.45 máme pevně naplánovaný volební bod, tak se omlouvám dopředu případně, že vás přeruším. Děkuji.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Tak to je jako před tím druhým servisem. Buď to dám, nebo ne. Když to nedám, pak budu pokračovat ve 12.45. Děkuji za upozornění.

Dámy a pánové, rozumím emotivním argumentům řady komunálních politiků i některých strážců státního rozpočtu. Koneckonců také jsem byl obojí, byl jsem strážce státního rozpočtu, byl jsem i komunální politik. Přesto mi dovolte, abych požádal, kdyby ta argumentace, která tady probíhá, měla nějakou logiku.

Ta logika spočívá podle mého názoru v argumentu předkladatele, že nedělá v podstatě nic jiného, než že on říká: vracím lidem to, co jim Kalousek sebral. Doopravdy by se mělo říct: vracíme krajům to, co Nečasova, a chcete-li, i Kalouskova a Schwarzenbergova vláda změnila na koeficientu pro kraje v okamžiku, kdy zaváděla druhý pilíř penzijní reformy. Tam totiž musíme začít.

V okamžiku, kdy jsme zaváděli druhý pilíř penzijní reformy, bylo dle výpočtů možné očekávat, že na příjmech státního rozpočtu bude zhruba o 6 mld. ročně méně, neboť zhruba polovina lidí časem začne spořit do druhého pilíře. A protože druhý pilíř není součástí státního rozpočtu, zatímco důchodový účet prvního pilíře ano, pak na příjmech státního rozpočtu bude o 6 mld. méně, ale celkově na důchodovém systému bude o 10 mld. více, protože v rámci druhého pilíře by si lidé nespořili pouze ta 3 %, ale také ta dvě další procenta ze svého.

Tam narážíme na ten argument - já tu Mařku nepřekřičím.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně v levé části sálu, poprosím, abyste se ztišily, protože je vás velice slyšet při vašem hovoru. Děkuji.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Co slyšet, ale já vás nepřekřičím. Děkuji za pochopení.

Tam je onen argument toho tzv. vyvádění. Nic se nevyvádělo, naopak, příjmy do důchodového systému měly posílit, ale účetně by poklesly příjmy do státního rozpočtu, a to zhruba o 6 mld.

Abychom vykompenzovali tento výpadek příjmů do státního rozpočtu, udělali jsme ten velmi nepopulární, leč podle nás nezbytný krok, zvýšení DPH. To bylo přímo proti operaci s druhým pilířem. A protože ani obecní ani krajské fondy se nijak nepodílejí na státním penzijním systému, logicky jsme tyto kompenzační příjmy zapojili pouze do příjmů státního rozpočtu, nikoli do příjmů krajů a obcí, a proto došlo k úpravě toho koeficientu jak u obcí, tak u krajů, aby ono navýšení DPH, kombinované s druhým pilířem, bylo výlučně ve prospěch státního rozpočtu, nikoli ve prospěch krajů a obcí. To byla logika té operace.

Vy jste se dnes rozhodli, a já tu diskusi nechci extendovat, že ten druhý pilíř zrušíte. Tak kdyby měla pravdu vaše argumentace, že chcete vrátit lidem to, co my jsme touto operací změnili, tak byste měli především snížit DPH zpátky, protože lidem je celkem jedno, jestli ty daně platí státu, nebo kraji, nebo obci. Oni především chtějí platit co nejmenší daně. Podívejte se na firmy pana ministra financí. Ty sice hodně vydělávají, ale skoro nic neplatí. To je logická touha každého daňového poplatníka, platit co nejméně. A je jedno, komu.

Kdyby tato argumentace byla oprávněná, tak především snížíte DPH. Pokud to udělat nechcete, což jste řekli, že udělat nechcete, a proto jste to přechodné období -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, je mi to líto, že vás přerušuji uprostřed věty, ale je 12.45 a musíme dodržovat jednací řád.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Neměla jste na vybranou, paní předsedající. Není důvod se omlouvat. Já to dokončím příště. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Přerušuji projednávání tohoto bodu a budeme se nyní věnovat projednávání bodu číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.