Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

17.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 463/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v této otázce jde o transpoziční novelu, kterou se transponují novelizační směrnice Evropské unie. Cílem je dobudovat společná pravidla Evropské unie pro udělování mezinárodní ochrany a zabránit zneužívání tohoto systému. Jsou navrhována například opatření, jako je nová úprava nakládání s opakovanými žádostmi o udělení mezinárodní ochrany. Mělo by se tím zabránit zneužívání řízení o mezinárodní ochraně za účelem bezdůvodného prodlužování těchto žádostí a lhůt, které jsou s tím spojeny. Dále by mělo dojít ke zrušení automatického odkladného účinku kasační stížnosti. To znamená, kdo podává kasační stížnost, nemá automaticky právo na přerušení nebo odložení procesu, který může znamenat až neudělení mezinárodní ochrany a snahu tohoto dotyčného vyhostit. Dále se zde jedná o zkrácení pobytu cizinců, kterým nebyla udělena mezinárodní ochrana. To je to, co souvisí mimo jiné s kasační stížností, o čemž jsem hovořil. Dále v této věci řešíme posouzení zvláštních potřeb u zranitelných žadatelů o mezinárodní ochranu. Z hlediska procesního například poskytnutí většího časového prostoru pro shromáždění relevantních podkladů k řízení o mezinárodní ochraně nebo z hlediska materiálního například k zajištění nutných speciálních zdravotních pomůcek.

Účel návrhu zákona je splnění povinnosti transpozice, dobudování společného azylového systému, který určuje minimální standardy pro řízení o mezinárodní ochraně v členských státech Evropské unie. Řízení však nadále zůstává v kompetenci jednotlivých států. To bych chtěl zdůraznit.

Při této příležitosti bych rád velmi ocenil spolupráci s výborem pro bezpečnost a rád bych zmínil pozměňovací návrhy předsedy Poslanecké sněmovny pana Hamáčka a pana předsedy výboru pro bezpečnost, pana kolegy Váni. Tyto návrhy reagují na stávající migrační krizi a s tím spojené problémy. Rádi bychom tedy v rámci těchto návrhů, se kterými se ztotožňuji, projednali i mimořádné poskytnutí jednorázových dotací obcím, na jejichž území se nacházejí zařízení pro žadatele o azyl a detenční střediska, a rovněž poskytnutí příspěvku obcím, ve kterých se nachází detenční středisko. Stejný příspěvek je již v současnosti poskytován obcím, kde je umístěno některé azylové zařízení. Dále pak v dalším návrhu je navrhována výplata 400 korun cizincům propuštěným z detenčního zařízení. Jedná se, prosím pěkně, o cizince, kteří nemají vlastní finanční prostředky. Jde nám o tom, aby tito lidé neodcházeli takzvaně bez koruny v kapse a nenutilo je to dejme tomu spáchat nějaký kriminální delikt. Těchto 400 korun by mělo stačit na zakoupení jízdenky do cílové země, cílové stanice.

Neméně důležitým návrhem je i úprava snadnějšího rušení pobytu v případě cizinců, kteří se na území České republiky nacházejí a spáchali zde závažnou trestnou činnost.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru. Návrh iniciativně projednal výbor pro evropské záležitosti. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 463/1 a 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro bezpečnost poslanec Josef Zahradníček a informoval nás o projednávání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Příjemný dobrý večer, vážené poslankyně, vážení poslanci.

Výbor pro bezpečnost jako garanční výbor projednal na své 17. schůzi dne 10. června letošního roku sněmovní tisk 463 a po úvodním vystoupení ministra vnitra pana Milana Chovance a ředitele odboru azylové a migrační politiky doktora Tomáše Haišmana a po zpravodajské zprávě přednesené zpravodajem výboru Josefem Zahradníčkem a po obecné a podrobné rozpravě přijal výbor usnesení č. 70. V usnesení výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona a se zněním přijatých pozměňovacích návrhů, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 463, vyjádřila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlas. Usnesení je součástí sněmovního tisku.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já vám děkuji a nyní prosím zpravodajku výboru pro evropské záležitosti paní poslankyni Helenu Langšádlovou, aby se ujala slova a informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Dobrý večer. Vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro evropské záležitosti po vyslechnutí informací náměstkyně ministra vnitra paní Moniky Pálkové a ředitele odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Tomáše Haišmana doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky sněmovní tisk 463 projednat a schválit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášenou paní poslankyni Chalánkovou a pana poslance Ondráčka. Poprosím paní poslankyni Chalánkovou k mikrofonu.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Bylo zde řečeno, že v souvislosti s migrační krizí máme přistoupit k činnosti a k legislativním návrhům. Dovolte, abych vám představila svůj. Měla jsem ho připravený jako samostatnou novelu, ale vzhledem k tomu, že tento zákon je v současné době otevřen, tak si ho dovolím modifikovat do formy pozměňovacího návrhu, se kterým vás nyní v obecné rozpravě seznámím a pak v podrobné rozpravě se k němu přihlásím.

Tento pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se týká pobytu takzvaných nezletilých bez doprovodu. Na území naší republiky se vyskytují děti, které jsou bez doprovodu rodičů a jsou umísťovány do dětských domovů na základě rozhodnutí soudu. V současné době nastává taková situace, že tyto děti jsou rozhodnutím soudu umístěny, tedy toto rozhodnutí je vykonatelné ihned, ale platby za tyto děti z veřejného zdravotního pojištění nabývají platnosti až po nabytí právní moci.

Já vám vysvětlím podrobně.

V článku 1 § 48 písmeno f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se slova "nabytí právní moci" nahrazují slovem "vykonatelnosti".

Článek 2 - Přechodné ustanovení. Ustanovení § 48 písmeno f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a tohoto zákona se použije pro účely úhrady poskytování zdravotní péče poskytované na základě předběžného opatření vydaného přede dnem účinnosti tohoto zákona, pokud do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nenabylo právní moci.

To je plný text tohoto dokumentu. A nyní odůvodnění. (Neklid v sále.)

V souvislosti se zvýšením počtu uprchlíků roste i počet dětských uprchlíků. Jsou to nezletilí bez doprovodu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se omlouvám. Na chviličku vás přeruším a poprosím kolegy, aby byli ohleduplní a nerušili vás při vašem projevu svým hlasitým mluvením. Vím, že je pokročilá hodina, ale o to více bychom měli být k sobě ohleduplní.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Narůstá i četnost případů, ve kterých se stávající právní úprava jeví jako nedostatečná anebo nedomyšlená. Tento návrh novely v současnosti, tedy pozměňovací návrh, nemá ambici být celkovou revizí cizineckého režimu, klade si pouze za jediný dílčí cíl dosáhnout toho, aby zdravotní péče za všechny bezprizorné děti umístěné soudem v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo v zařízeních ústavní výchovy anebo do péče fyzické osoby měly zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.

V současné době zákon o dočasné ochraně cizinců v platném znění se na cizince požívající dočasné ochrany hledí pro účely poskytování zdravotních služeb jako na cizince s povoleným trvalým pobytem, jsou tedy pojištěnci ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Kdo se pro účely poskytování zdravotních služeb považuje za cizince požívajícího dočasné ochrany, stanoví § 48 zákona č. 326/1999 Sb., zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů v platném znění. Ten ve spojení s § 18 písm. d) bodem 4 zákona o pobytu cizinců stanoví, že takovým cizincem je i nezletilé dítě svěřené předběžným opatřením soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti anebo do péče fyzické osoby. Touto komplikovanou právní konstrukcí je dosaženo toho, že bezprizorné děti, tedy cizinci, umístěné do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo do péče fyzické osoby jsou státními pojištěnci a zdravotní péče o ně je hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Předběžná opatření upravující poměry bezprizorných nezletilých dětí, které jsou cizinci, vydává soud na základě § 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, dále jen zákon o zvláštních řízeních soudních, a podle § 457 zákona o zvláštních řízeních soudních jsou vykonatelná vydáním. Nicméně státními pojištěnci se stávají a zdravotní služby mají v nezbytných případech hrazeny z veřejného zdravotního pojištění až - a to je to důležité - ode dne nabytí právní moci předběžného opatření příslušného orgánu. To znamená, že v mezidobí mezi vykonatelností, tj. fakticky vydáním předběžného opatření, a dnem, kdy nabude právní moci, zdravotní služby poskytnuté těmto dětem nikdo nehradí. Přitom právě při převzetí dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti je nezbytné provést vstupní prohlídku dítěte zejména, aby se vyloučilo, že není nositelem nakažlivé choroby, ale i proto, aby se včas podchytily jeho možné zdravotní problémy a předešlo se nevratnému zhoršení jeho zdravotního stavu. Nadto toto období v případě podání odvolání proti předběžnému opatření může být mnohem delší než standardních 15 dnů lhůty pro jeho podání. V praxi pak tyto zdravotní služby platí buď příslušná zařízení, anebo zůstávají neuhrazeny.

Mne velmi překvapilo, že tyto děti bývají předběžně vyšetřeny pouze velmi nedostatečně. Jako pediatr si dovedu asi představit, co všechno chybí. Chybí konkrétní odběry biologického materiálu, mohou chybět rentgeny, protože pojišťovny toto nehradí ani zpětně, až od okamžiku nabytí právní moci toho rozhodnutí, takže ani zpětně neuhradí tato vyšetření. Tyto děti už jsou umisťovány mezi ostatní děti, aniž tato potřebná vyšetření mají. To je realita dnešních dnů. Proto přináším tento pozměňovací návrh, protože vychází z reality, vychází z praxe.

Navrhuji tedy změnit § 48 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., tak, aby se nezletilé děti umístěné na základě předběžného opatření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc anebo do ústavu pro péči o děti nebo svěřené do péče fyzické osoby považovaly za cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky, již ode dne vydání předběžného opatření nebo jiného rozhodnutí, nikoli až ode dne jeho právní moci. Tak budou státními pojištěnci již ode dne vydání rozhodnutí.

Mohu vám k tomu říci ještě na základě praxe a dotazů, které jsem měla do těch zařízení, že vzniknou zcela zanedbatelné náklady na státní rozpočet, protože ta vyšetření se jim vykonávají ale až po nabytí právní moci, ale kvůli času, že je umisťujeme v té době předtím, tak je potřeba tato vyšetření posunout před tuto lhůtu. Tak to je jedna věc.

Jinak zhodnocení souladu s ústavním pořádkem. Dá se říci, že v podstatě tato navržená právní úprava spíše dostává současnou situaci do správné situace, do správné korelace s ústavním pořádkem. Zhodnoceno také v souladu s mezinárodními smlouvami. Navržená právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jichž je Česká republika smluvní stranou.

Takže v podrobné rozpravě se pak přihlásím k tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní načtu omluvu pana poslance Petra Adama, který se omlouvá od 21.15 hodin do konce jednacího dne, a k mikrofonu pozvu pana poslance Ondráčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, dnes odpoledne jsme mluvili o migraci jako takové a zákony, které předkládá Ministerstvo vnitra, se toho bezprostředně dotýkají.

Už při prvním čtení jsem zmiňoval, že předkladatelé zpracovali velmi dobrý zákon a jsou v něm moderní prvky, které náš stát v této otázce potřebuje. I přesto se domnívám, že po konzultaci s OAMP, tzn. odborem azylové a migrační politiky, a konkrétními policisty cizinecké policie jsme v předloženém materiálu, konkrétně novele zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, našli některé věci, které nám nejsou zcela jasné, a ani se nepodařilo rozptýlit tyto věci po dohodě s panem dr. Haišmanem, popř. dalšími lidmi z Ministerstva vnitra.

Takže předkládám tyto pozměňovací návrhy, a to v § 15a tohoto zákona, tzn. u osob důvody vylučující udělení mezinárodní ochrany je uvedeno, že doplňkovou ochranu nelze udělit tomu, kdo se dopustil vážného zločinu. My pokud bychom chtěli dodržovat to, že jsme zákonodárci a že budeme ctít určitou právní terminologii, kterou máme, tak bychom pojem vážný zločin neměli jakým způsobem specifikovat, protože naše trestní právo ani jiné právo pojem vážný zločin prostě nezná. U nás se trestné činy dělí na přečiny, zločiny a zvlášť závažné zločiny a odkazovat v této věci pouze na mezinárodně používaný pojem je z mého pohledu nedostatečné, protože není zřejmé, jak společensky škodlivé jednání by měl předkladatel na mysli a co konkrétně by musela ta osoba spáchat, aby to bylo vážným zločinem v té konkrétní praxi. Takže pro účely tohoto zákona by se jevilo více vhodné, kdyby bylo vynecháno slovíčko "vážného" a bylo pouze, že se dopustil zločinu. Je to i ve vztahu k tomu, že tyto osoby k nám přicházejí z určitých důvodů, a my bychom měli asi po nich od samého začátku požadovat, protože přicházejí do právního státu, kde právo není součástí třeba víry, a že budeme mít nulovou toleranci k případnému porušování našich právních předpisů v této zemi. Takže to je první z důvodů, proč bychom měli částečně novelizovat nebo opravit předkládaný materiál.

Potom v § 23 předkládaného materiálu se hovoří o pohovoru. Ministerstvo vnitra provede za účelem zjištění stavu věci atd. pohovor, ale v odst. 4 je napsáno, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen dostavit se k pohovoru v místě a čase určené ministerstvem, to je samozřejmě všechno v pořádku, a to na písemné předvolání doručené žadateli o udělení mezinárodní ochrany nejméně dva pracovní dny před jeho konáním. A teď ten nedostatek. Nedostaví-li se žadatel o udělení mezinárodní ochrany k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, pořídí se o této skutečnosti záznam.

Takže osoba se nám nedostaví, neomluví se, vůbec se s námi nemíní bavit, přestože u nás chce požádat o mezinárodní ochranu, a úředník o tom sepíše záznam. Tečka. A co dál?

Z tohoto pohledu je to nedostatečné a s kolegy jsme doplnili větu za tento odstavec, to znamená za odstavec 4 by se doplnila věta: "Nedostavení se k pohovoru je přestupkem podle § 93 odst. 3 zákona." A k tomu se dostanu později, protože v tomto paragrafu jsou pak uvedeny konkrétní důvody, za jakých okolností se ta osoba žádající o mezinárodní ochranu může dopustit přestupku.

A následně v § 25, všechno se to k tomu vztahuje, jsou uvedeny důvody pro zastavení řízení. Řízení se zastaví, a teď je tady celý výčet věcí, pro které se řízení zastaví. Žadatel o udělení mezinárodní ochrany vzal žádost o udělení zpět, odpadl důvod řízení, žadatel o udělení mezinárodní ochrany se bez závažného důvodu nedostavil k pohovoru, poskytnutí údajů a tak dále, žadatel o udělení mezinárodní ochrany neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vadu podání a tak dále.

Domníváme se, že důvodem pro zastavení řízení by mělo být také, že se opakovaně dopustil přestupku podle § 93 zákona. Takže § 25 doplňujeme o písmeno k) opakovaně se dopustí přestupku podle § 93 zákona.

A když už jsem zmiňoval ty přestupky, tak se samozřejmě musíme dostat k tomu § 93 logicky a zde je napsáno v § 93 odst. 3: Žadatel o udělení mezinárodní ochrany se dopustí přestupku tím - a teď poslouchejte - nedostaví se do přijímacího střediska určeného ministerstva ve lhůtě 24 hodin, neoznámí bez zbytečného odkladu policii nebo ministerstvu překážku, odmítne strpět některý z identifikačních úkonů, neodevzdá nebo nepředloží cestovní doklad, neodevzdá průkaz k povolení, nepřizná finanční prostředky, odmítne strpět osobní prohlídku, opustí přijímací středisko, setrvá a tak dále.

Takže těch věcí, kdy se ta osoba, která žádá u nás o mezinárodní ochranu, může dopustit přestupku, je několik. A podle našeho názoru prostě z toho vypadl ten zmiňovaný § 23, kdy se ta osoba opakovaně nedostaví k pohovoru, což by byl důvod pro zastavení stíhání.

Takže § 93 odst. 3 doplňujeme nově písmenkem b) a ostatní písmenka přečíslujeme. A písmeno b) by bylo: opakovaně se nedostaví k pohovoru podle § 25 odst. 4 současného návrhu zákona.

Takže tolik k tomu. Smyslem je to, aby osoba, která přichází do naší země a žádá o mezinárodní ochranu, od samého začátku věděla, že přichází do právního státu a že nemíníme tolerovat žádné jejich excesy a porušování našich právních předpisů.

K pozměňovacímu návrhu se přihlásím v podrobné diskusi. Děkuji. (Potlesk některých poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Budete muset, pane poslanče, se přihlásit do podrobné rozpravy. Nyní tedy se ptám, jestli ještě někdo v obecné rozpravě. Nikdo se nehlásí. Obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova v obecné rozpravě. Nebo to necháme na podrobnou? Pane ministře? Pane zpravodaji? (Souhlasí se závěrečnými slovy po podrobné rozpravě.) Necháme to na podrobnou.

Návrh na vrácení garančnímu výboru v druhém kole nepadl. Otevírám tedy podrobnou rozpravu a eviduji do ní přihlášky paní kolegyně Chalánkové, pana předsedy Hamáčka, pana poslance Lanka a Váni. První je paní poslankyně Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. (Hluk v sále.)

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Dovolte, abych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který je založen tady zde v evidenci pod číslem 2807.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan předseda Hamáček. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který má v systému číslo 2814. Je to návrh, o kterém mluvil pan ministr vnitra, který umožňuje obcím, na jejichž území se nachází azylové nebo detenční zařízení, získat prostředky ze státního rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Lank. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Lank: Děkuji, pane předsedající. Hezký pozdní dobrý večer, dámy a pánové. Tímto se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 2816, který pod ním najdete v systému.

Dovolil bych si vás velice krátce seznámit s jeho principem. Jde zhruba o to, co chce ošetřit pan kolega Ondráček, ale vzhledem k tomu, že máme své pochybnosti, že tento pozměňovací návrh bude přijat, dali jsme svůj vlastní. V současnosti u nás může získat azyl i osoba, která se na našem území dopustí přestupku nebo trestného činu. Azylový zákon zná v současné době prakticky jedinou výjimku neudělení azylu, a to spáchání zločinu proti lidskosti nebo válečných zločinů. Tyto paragrafy měly v minulosti zabránit migraci nacistických zločinců. Dnes už je, jak pochopíte, situace jiná. Tyto pasáže zákona jsou zoufale zastaralé.

V České republice roste počet imigrantů, kteří se tu nekontrolovatelně pohybují a nemají často co ztratit. V následujících měsících je zde proto velké riziko toho, že vzroste počet jimi spáchaných trestných činů. Podle našeho názoru nesmí mít nárok na azyl ten, kdo nerespektuje právní řád České republiky. Nemůžeme akceptovat, že nelegální imigranti úplně ignorují právní předpisy evropských zemí. Migranty, kteří nerespektují naše pravidla a zákony, bychom nejenom že neměli přijímat, my je ani přijímat nesmíme. Tím si jenom zaděláváme na to, že v České republice budou stejně jako ve Francii nebo ve Švédsku vznikat ghetta, kde neplatí zákony státu, ale zákony místní islámské komunity.

Proto s podporou Bloku proti islámu předkládáme tento pozměňovací návrh. Z možnosti požádat o azyl je potřeba vyloučit každého, kdo se dopustí přestupku nebo trestného činu či nerespektuje jinak naše zákony. U takových bychom vůbec neměli zkoumat, jestli mají na udělení azylu nárok, a měli bychom je okamžitě vyhostit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lankovi. Nyní pan předseda výboru pro bezpečnost kolega Váňa. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Roman Váňa: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jak již pan ministr vnitra avizoval, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který má v systému číslo 2813. Jedná se o aktualizaci tohoto návrhu zákona k aktuální migrační krizi. Podrobné odůvodnění je uvedeno v dokumentu v systému. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Váňovi. Z místa se hlásí pan zpravodaj poslanec Zahradníček v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, dámy a pánové, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, ke sněmovnímu tisku (dokumentu), který je v elektronické evidenci pod číslem 8273 (správně 2812). Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní pan poslanec Ondráček, který se hlásí také z místa. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. To, co jsem před chvílí zmínil, je uvedeno ve sněmovním tisku (dokumentu) 2538. A k tomuto pozměňovacímu návrhu se hlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nikoho dalšího do podrobné rozpravy nevidím. Podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je teď zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Není tomu tak. Pan zpravodaj? Není tomu tak. Děkuji.

Nebyl žádný návrh na hlasování a můžeme tedy skončit druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a budeme pokračovat.

 

Dalším bodem našeho jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.