(12.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Patří mezi ně v první řadě obnovení kontroly vnějších hranic Evropské unie. Shodli jsme se na konkrétních opatřeních ve formě role jednotlivých agentur, které v této oblasti mohou působit, a navýšení prostředků v unijních fondech. Závěrečné prohlášení hlav států také počítá s asistencí členských států při řádné registraci uprchlíků v zemi prvního vstupu do Evropské unie, tak aby bylo možné rozlišit legitimní uprchlíky od ekonomických migrantů. Zřízení hotspotů v Itálii a Řecku, po kterém jsme volali, by na základě závěrů z tohoto jednání mělo proběhnout do konce měsíce listopadu.
Další prioritou, na které jsme se shodli, je intenzivní spolupráce s třetími zeměmi. Za mimořádné považuji, že jsme se dohodli na pomoci zemím západního Balkánu při zvládání migračních toků, protože tzv. balkánská cesta byla dlouhodobě neprávem podceňována. Cílem Evropské unie by mělo být také zlepšit spolupráci s Tureckem v oblasti migrace. Byla dohoda na navýšení prostředků ve svěřeneckém fondu pro Afriku, s tím že Evropská unie bude také výrazně aktivnější, pokud jde o jednání směřující ke stabilizaci situace v Sýrii a Libyi.
Třetí prioritou, na které jsme se shodli, je zlepšení podmínek uprchlíků v Sýrii a v okolí. Jednotlivé evropské země včetně České republiky navýší svůj příspěvek do světového potravinového programu. Bude také poskytnuta výraznější pomoc Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Není možné připustit, aby těmto klíčovým institucím došly finanční prostředky, protože ony se starají o několik milionů lidí, kteří utekli před válkou v Sýrii. Evropa také poskytne výraznější pomoc Libanonu, Jordánsku a Turecku při zvládání uprchlické krize. V zemích, které sousedí se Sýrií, v tuto chvíli žijí asi 4 miliony uprchlíků a je důležité, abychom zemím, které jim poskytly útočiště, věnovali maximální pozornost a hledali všechny možnosti, jak jim pomoci.
Klíčová v tuto chvíli bude co nejrychlejší a nejefektivnější implementace všech opatření, na kterých se Evropská rada shodla. Já jsem opakovaně zdůrazňoval, že kromě katalogu opatření potřebujeme také jasný časový harmonogram a jasný plán toho, jak jednotlivé kroky budou realizovány. První příležitost ke kontrole bude na jednání Rady ministrů vnitra, která se sejde 8. a 9. října, a následně bude plnění těch opatření vyhodnocovat Evropská rada, která se sejde 15. a 16. října.
I v souvislosti s těmi závěry jednání Evropské rady jsme se rozhodli v rámci české vlády posílit také vlastní reálnou schopnost účinně zajišťovat ochranu hranic. Včera se uskutečnilo společné cvičení Armády ČR a policie se zaměřením na ochranu hranice v případě zesílené migrační vlny. Cvičení proběhlo v prostoru bývalého hraničního přechodu Dolní Dvořiště na hranici s Rakouskem a do akce se zapojilo 500 policistů a 300 vojáků. Sousední Rakousko stejně jako např. Bavorsko se v dnešních dnech potýkají s příchodem desítek tisíc uprchlíků a migrační trasy se navíc stále mění. My jsme na okraji té hlavní migrační trasy, ale i v těchto dnech a v těchto hodinách se přes Českou republiku snaží dostat část migrantů směrem do Německa. Stejně jako pro naše sousedy, i pro nás je klíčové, abychom tento migrační tok měli pod kontrolou, abychom se vyhnuli nepředvídaným situacím, abychom se vyhnuli potenciálním konfliktům. A to, co je pro nás klíčové a co je od samého počátku prioritou české vlády, nepřipustit jakoukoli organizační nedostatečnost a jakýkoli chaos, který by byl spojen s migrační krizí na území České republiky.
Počátkem tohoto týdne, 28. až 30. září, jsem se také zúčastnil dvou summitů ve Spojených státech. Tyto summity se uskutečnily na okraj Valného shromáždění OSN a týkaly se snah mezinárodního společenství mobilizovat síly proti aktuálním bezpečnostním hrozbám.
Za důležité pokládám uskutečnění summitu zemí, které jsou součástí koalice v boji proti Islámskému státu. Šlo o první setkání takovéto koalice na nejvyšší úrovni. Na tom jednání došlo také k bilanci toho, co se zatím podařilo zrealizovat v boji proti ozbrojencům Islámského státu a jaká opatření je načase, aby mezinárodní společenství podpořilo.
Je zřejmé, že porážka Islámského státu a stabilizace situace na Blízkém východě je nejefektivnější cestou, jak úspěšně řešit současnou migrační krizi, které Evropa čelí. Jak se ukazuje v případě Sýrie nebo Libye, i konflikty, které vypadají jako vzdálené, mohou mít naprosto přímé a bezprostřední dopady na Evropu, nebo také Českou republiku. Proto jsem rád, že Česká republika je aktivní součástí koalice, která bojuje proti Islámskému státu. Myslím si, že bychom na to neměli zapomínat. A neměli bychom na to zapomínat i při svých vystoupeních v Poslanecké sněmovně.
Patříme mezi skupinu šesti desítek států, které přijaly konkrétní kroky a opatření. V loňském roce jsme poskytli významnou dodávku munice kurdským a iráckým bojovníkům. Další významná dodávka munice je realizována během letošního roku. Armáda ČR ve spolupráci s vládou uvažuje o další podpoře kurdských a iráckých bojovníků. Měl jsem možnost mluvit s předsedou irácké vlády. Vysoce ocenil podporu, kterou Česká republika zcela konkrétně poskytuje. Podílíme se na výcviku kurdských policistů. Jsme připraveni pomáhat i při výcviku iráckých policejních sil. Vláda schválila prodej letounů L159 Iráku a v tuto chvíli tady probíhá výcvik iráckých pilotů. To, že naše nadzvukové letouny Gripen pomáhají střežit vzdušný prostor našich partnerů v NATO, umožňuje uvolnit jejich vojenské síly, tzn. síly jejich letectva, k přímým úderům na síly Islámského státu.
Jsem rád a jsem na to hrdý, že ČR patří mezi země, které pouze nepřihlížejí, pouze nediskutují, ale poskytují zcela konkrétní pomoc. A teď nemluvím jenom o pomoci v oblasti vojenské, v oblasti dodávek nebo výcviku, ale poskytujeme také humanitární a zdravotní pomoc lidem, kteří utekli před Islámským státem, zejména v oblasti Kurdistánu.
Bohužel ta jednání, která proběhla v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN, zatím nepřinesla jasné rozuzlení nejvýznamnějšího konfliktu, který všichni velmi pozorně sledujeme, a to je válka v Sýrii. Počet uprchlíků ze Sýrie bohužel stále narůstá a hrozí tady humanitární krize opravdu velkého rozměru. Stabilizace Sýrie potrvá, nebude snadná, ale je to jediné reálné východisko ze stávající situace. Západ musí najít podle mého názoru cestu k dohodě s Ruskem ve vztahu k Sýrii a musí být ukončena tamní občanská válka.
Česká republika - to je, myslím, také důležitá věc, kterou bych chtěl připomenout - není aktivní jenom v rámci koalice, která bojuje proti Islámskému státu, ale měli jsme možnost znovu na půdě Organizace spojených národů připomenout fakt, že se vracíme do mezinárodních misí OSN. V uplynulých letech ČR v těchto misích nebyla zastoupena vůbec, nebo v nich byla zastoupena pouze symbolicky. Přitom i tyto mise v oblasti Blízkého východu, severní a střední Afriky sehrávají velmi důležitou roli při prevenci migrace a při stabilizaci situace v tamních zemích.
Chci vás informovat o tom, že Česká republika a vláda ČR je připravena pozorně zkoumat všechny požadavky OSN. V okamžiku, kdy OSN bude potřebovat, abychom se účastnili mezinárodních misí, jsme připraveni do nich své zástupce vyslat. Bezprostředním úkolem je účast v misi OSN v Mali. Jak jistě víte, i Mali čelí v tuto chvíli občanské válce, která tam probíhá s radikálními islamisty, a ČR je připravena vyslat své vojáky do této mise OSN, která je v Mali organizována.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, v tomto svém vystoupení jsem vás chtěl především informovat o všech zásadních krocích, které vláda podniká pro řešení současné migrační krize, pro to, abychom ji zvládli na území ČR, abychom dostáli své odpovědnosti před občany, pro to, abychom pomohli hledat reálná řešení na evropské úrovni, pro to, abychom podporovali realistické kroky na evropské úrovni, včetně těch kroků, pro které využíváme i půdu mezinárodních organizací, jako je např. Organizace spojených národů. ***