(12.20 hodin)
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, pan ministr financí předložil návrh zákona, který je jakousi jeho vlajkovou lodí. Očekával bych, že tedy alespoň v tom svém vstupním entrée, které se konalo před 14 dny, osvětlí velmi podrobně důvody a úskalí tohoto velmi, velmi nebezpečného zákona. Leč se tak nestalo, jeho úvodní slovo bylo velmi stručné, asi tříminutové, a dnes se pan ministr spíše omezil na svou obhajobu coby podnikatele, nikoliv na informace spojené s tímto návrhem zákona.
Víte, já mám pocit, že tento zákon o elektronických evidencích nebo elektronických pokladnách je hlavně takovou vějičkou, takovou mediální akcí, kterou chce pan ministr odvrátit pozornost od jím naslibovaných a zatím bohužel nesplněných věcí v pozici šéfa státních financí. Pan ministr sice velmi vehementně, ale hlavně slovně bojuje s karuselovými podvody, méně bojuje už s optimalizací daní. Ale i kdybych připustil, že má poctivé úmysly, tak bohužel na inkasu DPH se to neukazuje, to jeho úsilí. I ke konci června celostátní inkaso DPH stále zaostává za minulým rokem o 7,5 mld. korun a je jen o 2,5 mld. větší než v předminulém roce 2013, a to vše v situaci, kdy naše ekonomika roste. Já tomu moc nerozumím, ale možná rozumím tomu, že v tomto ohledu zatím nepříliš úspěšný ministr financí hledá chybějící peníze jinde. Bohužel peníze hledá podle mého soudu na velmi špatném místě.
Elektronická evidence tržeb má podle něj pomáhat v boji s nepoctivci, s lidmi, kteří neplatí daně. Já souhlasím s tím, že platit daně je normální, a proti tomu nebudu nikterak protestovat. Pan ministr, a to musím podtrhnout, se celkem úspěšně spojil s aktuálním vedením Hospodářské komory i s Asociací malých a středních podniků a živnostníků, lépe řečeno s panem Vladimírem Dlouhým a s panem Karlem Havlíčkem. Já uvádím celá jména, aby zvláště v případě pana Havlíčka nedošlo k nějaké záměně s panem Pavlem Havlíčkem, což je malý klatovský podnikatel, řezník, který velmi statečně bojuje proti elektronické evidenci tržeb a velmi pregnantně uvádí veškeré důvody a veškerá rizika tohoto zákona. A když se vrátím k těm dvěma zmíněným předsedům, tak v podstatě ani jednomu z těch pánů elektronická evidence tržeb nikterak nezasahuje do jejich byznysu a v podstatě jim může být jedno, zda zákon o elektronické evidenci projde, nebo neprojde. Každopádně jim dává Ministerstvo financí největší prostor k vystupování ve prospěch zavedení elektronické evidence tržeb i na svých oficiálních akcích.
Víte, věty o narovnání tržního prostředí se skutečně velmi dobře poslouchají. Jenže v daném případě za prvé o žádné narovnání tržního prostředí nejde, spíše o pokřivení konkurenčního prostředí, jak se ukázalo na případu Chorvatska, protože na té fiskalizaci tržeb, jak se to tam jmenuje, vydělal především ten již několikráte zmíněný Ivica Todorić, majitel koncernu nikoliv Agrofert, ale Agrokor. A za druhé je třeba brát v potaz, na koho ta nová pravidla dopadnou především a jaká bude praxe.
Tady bylo již zmíněno mnoho důvodů a poukázáno na nebezpečí tohoto zákona, na to, že ten zákon je velmi drahý, takže to nechci teď v tom prvním čtení v obecné rozpravě opakovat. Já musím říci, že jsem docela zaskočen a překvapen, že Ministerstvo opisovalo v Chorvatsku, v zemi, která má velké procento ekonomiky nelegální, a ještě k tomu tvrdí pan ministr Boris Lalovac, že chorvatský model elektronických pokladen se osvědčil. Není to pravda. Za prvé i tam to nevedlo k nějakému jasně definovanému navýšení daňových výnosů - to tady nechci opakovat, ale mám ty údaje, které tady byly již zmíněny. A koneckonců já ještě trochu ovládám těsnopis, byť ne tak precizně jako ti, co zapisují jednání Sněmovny, tak jsem si také něco zapsal z toho byť překladu, protože chorvatštinu neovládám, z toho, co pan ministr Boris Lalovac prohlašoval na té prezentaci asi 16. června. A on v té jedné své odpovědi při své prezentaci takzvaných těch chorvatských úspěchů jasně uvedl, že vlastně nebylo hlavním cílem zalepit díry v rozpočtu, tedy zvýšit inkaso daně - také se ukázalo, že to k žádnému vyššímu inkasu nevedlo - ale jeho hlavním cílem bylo takzvaně - a cituji přesně - "zjednodušit komunikaci mezi podnikateli a finanční správou".
Tímto návrhem se také skutečně sleduje trochu něco jiného, než je narovnání tržního prostředí.
Víte, předpoklad, že po přijetí zákona o elektronických pokladnách dojde ke zvýšení daňových výnosů o 12,5 miliardy nebo 11 miliard na DPH, je v zásadě postaven pouze na neprůkazných odhadech. Když uvedu 20 miliard, nebo 25, tak to má stejnou relevanci jako 11,5 miliardy, protože žádná analýza provedena nebyla. Ona mezera DPH totiž v těch oblastech, kde se to má nejprve zavést, není tak velká, aby skutečně se tímto počinem historickým mohlo zvýšit inkaso DPH o 11,5 miliardy. Pokud se vychází z takzvaných chorvatských údajů uváděných ministrem Lalovacem o předpokládaném nárůstu tržeb, tak je třeba zdůraznit, a už to zde také padlo, že v Chorvatsku je daleko vyšší procento podnikatelů napojeno do odvětví služeb a turistiky, to je to ubytování, stravování nebo maloobchod.
Také zde bylo vypočítáváno, co tento návrh přinese. Pan předseda ODS se soustředil hlavně na čísla, která jsou uvedena v důvodové zprávě, kde je uvedeno, že 400 pracovníků kvůli kontrole tohoto systému bude muset nabrat Finanční správa. Ale paní náměstkyně Hornochová na nedávné prezentaci, a myslím, že to bylo i v Plzni, protože objíždí ty jednotlivé kraje, a myslím, že to bylo i v novinách, připustila, že kromě toho tento systém předpokládá navýšení ještě dalších 200 analytiků. Pan ministr financí v Hospodářských novinách naznačil, že pouze náklady na mzdy těchto pracovníků budou ročně činit 200 milionů korun. Takže to je jenom jaksi doplněk k tomu výčtu nákladovosti tohoto systému.
Víte, já jsem si prostudoval stovky připomínek, protože mě to zajímalo, a ne jen z politických, ale i z ekonomických důvodů, které byly uplatněny jednotlivými připomínkovými místy. Pokud proti tomuto zákonu vystoupily některé resorty, a to především resorty vedené ministry za KDÚ-ČSL, v obavách, že to dopadne na jejich organizace, tak se prostě vyjmuly některé organizační formy. Takže například nemocnice, už to tady bylo zmíněno, jako příspěvkové organizace jsou ze zákona vyjmuty, nebo jiné instituce, kraje jsou vyjmuty, nikoliv však krajské nemocnice coby akciové společnosti v plném vlastnictví krajů. To jsou asi větší nepoctivci. Takže takových nesmyslů je tam obsaženo samozřejmě více. Mnohé z těch připomínek byly smeteny ze stolu, mnoho námitek pak na Ministerstvo ani nemohlo doputovat, protože ne každý má to privilegium, že se může k návrhu zákona v rámci vnějších připomínek oficiálně vyjádřit.
Chtěl bych potom ve druhém čtení, teď to nebudu činit, citovat z velmi obšírné a poctivě zpracované analýzy Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky, které bohužel není připomínkovým místem. Ministr financí samozřejmě na tyto argumenty a analýzy může namítnout, že každé zájmové sdružení vždy používá údaje ve svůj prospěch. Na rozdíl od Ministerstva financí jsou však údaje minimálně tohoto zmíněného sdružení převzaty z oficiálních zdrojů a nejsou zkreslovány odhady.***